Zdražování hnojiv přináší skrytou hrozbu podvýživy  
Potravinová bezpečnost ve světě se zhoršuje. Hlavní příčinou ale nejsou omezení exportu kvůli vojenským konfliktům, nýbrž zdražování energií a především hnojiv. Podle simulací to v dohledné době může vést k milionu mrtvých a 100 milionům podvyživených, především v nejvíce chudých a zranitelných oblastech světa.
Vše se točí kolem hnojiv. Kredit: Unsplash/CC0 Public Domain.
Vše se točí kolem hnojiv. Kredit: Unsplash/CC0 Public Domain.

V dnešním světě straší celá řada hrozeb, některé zjevné, jiné spíše skryté. Mezi ty druhé náležejí hnojiva, respektive hrozba jejich nedostatku a zdražení. Zvláště v případě fosforečných hnojiv je problém se zdroji. Prakticky veškerý fosfor pro jejich výrobu pochází z několika málo míst, především v USA, Číně a Maroku. Spotřeba je veliká a známé zásoby nevydrží věčně. Podle pesimistů sotva pár desítek let. Nedostatek fosforu zřejmě povede ke zdražování hnojiv, což bude komplikovat výrobu potravin.

 

Tyto doposud víceméně teoretické obavy se najednou staly palčivě aktuálními letos v únoru (2022), když Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. V důsledku vojenských operací došlo k zablokování nebo přímo ke zničení milionů tun úrody, především obilovin. Postupně se ukázalo, že omezení vývozu nemá na ceny potravin tak závažný vliv, jak se experti původně obávali.

 

Peter Alexander. Kredit: University of Edinburgh.
Peter Alexander. Kredit: University of Edinburgh.

Objevil se ale jiný problém, který se dotýká výše zmíněných hnojiv. Situaci kolem hnojiv v globálním měřítku simuloval mezinárodní tým odborníků, který vedl Peter Alexander z University of Edinburgh. Podle jejich výsledků jde o skrytou hrozbu, která se může naplno projevit v dohledné budoucnosti. Badatelé odhadují, že rostoucí ceny energií a hnojiv budou mít v příštích desetiletích daleko největší vliv na potravinovou bezpečnost.

 

Logo. Kredit: University of Edinburgh.
Logo. Kredit: University of Edinburgh.

Vztahy mezi energiemi, cenami hnojiv a exportem potravin byly doposud jen málo zkoumané. Alexander s kolegy použili globální model využití půdy, aby simulovali vliv uvedených faktorů na ceny potravin, zdraví obyvatelstva a využití půdy, do roku 2040. Simulace prozradily, že v roce 2023 přispěje omezení vývozu potravin z oblasti zmíněného válečného konfliktu k růstu cen potravin jen o 2,6 procent. Zato nárůst cen energií a hnojiv by měl zvednout ceny potravin o mnohem hrozivějších 74 procent.

 

Zvýšení cen potravin není legrace. V České republice nám to tak moc nepřijde, ale na mnoha místech světa na ceně potravin těsně závisí množství lidských životů, o zdraví ani nemluvě. Ze simulací vyplynulo, že odhadované zvýšení cen potravin v důsledku zdražení energií a hnojiv by mohlo vést až k 1 milionu mrtvých a více než 100 milionů podvyživených lidí. Nejvíce se bude umírat v subsaharské Africe, severní Africe a na Středním Východě.

 

Zdražení hnojiv povede k tomu, že farmáři budou méně hnojit. To způsobí pokles úrody, což farmáře přiměje obhospodařovat větší území. Výsledkem budou ztráty cenných přírodních ploch, emise uhlíku a ztráty biodiverzity. Alexander se obává, že může nastat konec éry levných potravin. Nejvíce to samozřejmě pocítí ti nejchudší, kteří mají již teď problém vyjít s rozpočtem, i pokud jde o základní potraviny. Vlády a experti budou muset vynaložit veškeré síly a pokusit se narušit toxické spojení mezi drahým jídlem, chatrným zdravím a ohroženým životním prostředím.

 

Literatura

Phys.org 23. 12. 2022.

Nature Food online 23. 12. 2022.

Datum: 28.12.2022
Tisk článku

Související články:

Nanotrubičky novým zázračným hnojivem?     Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2009)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Zemský ráj to na pohled II     Autor: Jan Kašinský (04.03.2017)
V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly reziduí pesticidů     Autor: Jakub Hofman (09.01.2018)
Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě     Autor: Jan Kašinský (15.02.2019)
Zeolit z kočičích záchodků skvěle odstraňuje metan z atmosféry     Autor: Stanislav Mihulka (16.01.2022)



Diskuze:

A co hnojení chlévskou mrvou..

Martin Jahoda,2022-12-29 09:19:54

Napadlo mě to, jenže jsem zapoměl, že zalení inženýři snižují pod různými záminkami chovy užitkových zvířat a tak je tohodle hnojiva taky nedostatek...

Odpovědět


Re: A co hnojení chlévskou mrvou..

D@1imi1 Hrušk@,2022-12-29 10:10:49

On článek ale neřeší, že by nešlo vypěstovat žádné jídlo. Řeší, že bude trochu nákladnější ho vypěstovat a pokud někdo už teď na jídlo sotva sežene peníze, bude potom hladovět. Což je ale ekonomický či politický problém, nikoliv technologický.

Odpovědět


Re: A co hnojení chlévskou mrvou..

Josef Hrncirik,2022-12-29 13:55:49

Jak vidno zříti na obr.1, správným najetím radliček do řádků lze snížit spotřebu uhlíku i fosforu snadno a exaktně v násobcích 8%.

Odpovědět

Co se opominulo

Jindřich Rácek,2022-12-28 23:49:24

Zase jedna katastrofická vize s nepřesnými a neúplnými údaji. Že nejsou zmíněné dlouhá léta alespoň v evropském prostoru senegalská naleziště - nejsem informován, možná jsou již vytěžena. Ale fosfáty z hlubších poloh byly silně zamořeny těžkými kovy, hlavně kadmiem, které se muselo nákladně z fosfátů odstraňovat.
Ale chybí mi ve výčtu nalezišť kolapatit, který je nezvykle čistý, dají se z něj snadno vylluhovat a vyrábět fostáty v přijatelné čistotě stejně jako po zpracování na žlutý fosfor snadno a jednoduše z něj vyrobit potravinářskou kyselinu fosforečnou, které se ke zjemnění chuti obohacuje spousta nápojů a potravinářských výrobků, které konzumujeme, aniž bychom to tušili.
Ale to je jen zlomek užívání fosfátů, které přímo neslouží k pohnojování polí.
Fosfáty jsou nejen ve velké části úklidových a čistících prostředků, odkud odtékají do vodotečí, ale používají se ke krmným účelům u dobytka, jsou i v zubních pastách.
Snaha zabránit zamoření vodních zdrojů dusičnany, které ve vyšších koncentracích jsou pro lidský organizmus velmi škodlivé, vedla výstavbě mnohých čističek odpadních vod, kde se dusičnany srážejí a odstraňují.
Bohužel pokud vysrážím dusičnany, i ty fosfáty, které do čističky přitečou v pevném stavu, se rozpustí a odtékají do vodotečí. Následkem zamoření vod fosfáty je rychlá tvorba sinic, nejprve zelených, které když vyčerpají veškerý dostupný kyslík z vody, uvolní místo sinicím hnědým. Což se řeší nákladně vápněním a zákazem koupání, zatímco fosfáty odtékají do moří.
Přitom stačilo, aby každá čistička vody vypouštěla vyčištěnou vodu ne do vodotečí, ale do biologického čištění, kde pomocí rychle rostoucích rostlin, nejčastěji rákosu, byly fosfáty jimi z vody čerpány, ty by byly pilně sklízeny a po jejich následném zpracování by ze zbytků (ať již kompostováním či jinak) by zůstalo fosforečné hnojivo, použitelné na poli. Což až na snad nějaké výjimky se neděje,

Odpovědět


Re: Co se opominulo

Petr Galipoli,2022-12-29 08:35:59

Jen malá poznámka k (imho) malé nepřesnosti. Dusičnany nelze z vody vysrážet. Pokud se ostraňují, tak prohnáním vody přes iontoměniče. Jinak dobré shrnutí.

Odpovědět


Re: Re: Co se opominulo

D@1imi1 Hrušk@,2022-12-29 09:48:18

Přes iontoměniče leda při úpravě pitné či technologické vody. Při čištění odpadních vod by to bylo nesmyslně nákladné. ČOV využívají k odstranění dusičnanů tzv. denitrifikaci pomocí mikroorganismů. A jelikož je potřeba zbavit se také dusíku v amonné formě, prochází voda před denitrifikací nejprve nitrifikační fází. Nitrifikační fáze probíhá při intenzivním provzdušňování čištěné vody, denitrifikace potom v anaerobním prostředí uzavřených fermentorů.

Odpovědět

Dusíkatá hnojiva z OZE

D@1imi1 Hrušk@,2022-12-28 12:34:32

Co chvíli člevěk čte o různých exotických (čti absurdních) projektech využívajících OZE buď jako hlavní zdroj elektřiny pro síť a nebo vodík vyrobený elektrolýzou poháněnou OZE. U zapojení OZE do sítě je neřešitelný problem s dlouhodobým skladováním elektřiny. U výroby "zeleného" vodíku je také nevyřešený problém s jeho skladováním a distribucí.

Základní surovinou pro výrobu dusíkatých hnojiv je amoniak, který se vyrábí energeticky náročným Haber-Boschovým procesem z vodíku. A toho se nejvíce vyrábí ze zemního plynu.

Moje otázka tedy zní, jestli by bylo technologicky smysluplné stavět zařízení na elektrolýzu a následnou výrobu NH3, které by fungovalo v "občasném" režimu podle toho, jestli zrovna svítí či fouká. NH3 lze narozdíl od vodíku celkem snadno skladovat ve velkém jako kapalinu nebo vodný roztok. Ještě snadněji potom lze skladovat hotová dusíkatá hnojiva v sypkém stavu. Takže pokud by se OZE nepoužívaly primárně pro zásobování energetické soustavy, ale pro výrobu NH3, odpadl by problém se skladovaním a zálohováním "občasné" energie a přínos ke snižování závislosti na fosilních palivech by zůstal zachován. Místo toho se vymýšlejí letadla na vodík a podobné divokosti, zatímco vodík na nezbytnou výrobu hnojiv máme ze zemního plynu.

Co ale netuším, o kolik by elektrolýza vody + Haber-Boschova syntéza byly složitější, kdyby nemohly běžet v kontinuálním, nýbrž v občasném režinu.

Odpovědět

Fosfor

D@1imi1 Hrušk@,2022-12-28 11:25:26

Podle anglické wiki je známých 68 miliard tun k roku 2017 odpovíjících současným cenám těžny. Těžba v roce 2016 dosáhla 261 milionů tun. To znamená, že kdyby dramaticky nerostla spotřeba hnojiv, vydržely by současné snadno těžitelné zásoby nejméně 200 let. Pokud nedostatek fosforu někdo považuje za problém tohoto století, asi počítá s několikanásobným nárůstem zemědělské spotřeby.

Odpovědět

Pavol Hudák,2022-12-28 06:01:27

Čo takto plánované rodičovstvo? Prečo si mnohí myslia že 8 či viac miliárd ľudí je ok?

Odpovědět


Re:

Pavel Ondrejovic,2022-12-28 09:57:38

socialne inzinierstvo, ktore znehodnocuje ludsku pracu nema velky suvis s tym kolko by malo byt vo vesmire ludi.

Odpovědět


Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2022-12-28 10:44:55

"Nejvíce se bude umírat v subsaharské Africe, severní Africe a na Středním Východě."

To jsou země, kde populace roste exponenciální řadou. Když se Vám nelíbí sociální inženýrství (jak nazýváte plánované rodičovství), vyřeší si to příroda sama pomocí osvědčených mechanismů.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jan_ Rabas,2022-12-28 11:18:57

Zapomněl jste na použití podmiňovacího způsobu. Ona by si to příroda vyřešila, pokud by do toho svojí humanitární pomocí a dalšími násilnými kroky nezasahovali ostatní lidí. A dále je zde s přirozeným řešením trochu problém v tom, že se ti místní, které jejich oblast již neuživí, mohou zvednout a jít si pro jídlo jinam. V první řadě by to tedy chtělo vyřešit nevměšování se do cizích krajin a zároveň ochranu vlastních zdrojů.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Pavel Ondrejovic,2022-12-28 11:56:56

v tomto konkretnom pripade je "socialne inzinierstvo" vstup pre clanok, t.j. zdrazenie.

presnejsie: ked zvysite cenu vstupov a tym sposobite vyssiu cenu potravin je logicke to co popisuje clanok, t.j. ze cast ludi zijucich na hrane sa bude mat horsie.
To nema nic spolocne s tym, kolko tych ludi je.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2022-12-28 12:52:47

Nerozumím Vám. Sociální inženýrství znamená snahu o umělé řízení lidské společnosti pomocí plánovaných zásahů. Naopak cenu surovin vytváří přirozeně trh mechanismem nabídky a poptávky. Když se lidi ještě více přemnoží, stoupne poptávka a tím i cena. Kde vidíte sociální inženýrství?

A k plánovanemu rodičovství - když nebudou rodiče živit 8 dětí ale jen 2-3, zbyde jim více prostředků na člena. To je jejich soukromá životní strategie a soukromé důsledky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Pavel Ondrejovic,2022-12-28 19:21:35

Sucasne ceny energii nemaju nic spolocne s volnym trhom. Maximalne tak s evoluciou, ktora prave dokazuje, ze na fatalne civilizacne rozhodnutia nema monopol dynastia Ming. Stav na trhu energii povazujem za vysledok budovania novej zelenej spolocnosti (pre zjednodusenie "socialneho inzinierstva").

Porovnavanie K a r-strategie nie je predmetom clanku, takze do toho sa nemyslim, ze ma zmysel pustat.

Aby sme zbytovne nerozoberali hluposti: prvym prispevkom som sa ohradil voci nezmyselnemu spajaniu poctu ludi a zvyseniu nedostatku potravin sposobenych zvysenymi cenami energii. Problem poukazovany v clanku nema nic spolocne s poctom ludi na planete, vyvolali ho europske elity a vyzeru si to chudaci, ktori maju hlbsie do vrecka. Tot vsjo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2022-12-28 19:53:17

Konečně rozumím, co jste myslel tím sociálním inženýrstvím. A s tím bych i souhlasil. Jenže článek se zmiňuje z velké části o vyčerpatelných zdrojích fosforu, což nemá s energiemi téměř spojitost, naopak to má přímou spojitost s počtem hladových krků na planetě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Pavel Ondrejovic,2022-12-29 10:43:30

cast o nedostatku fosforu som hodil do skatulky "dalsia mutacia Malthusa" a vobec mi nenapadlo, ze niekto to moze chapat ako nosnu cast clanku :).

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace