Re: Zde AI nemá šanci

Eva M,2023-05-17 21:04:47

zase v prostredi napr. s nedychatelnou atmosferou a podobne nebo kam z jineho duvodu nechcete/ nemuzete poslat lidi to smysl dava..............ovsem na mesici ani marsu nic az tak cenneho neni (?), na tezbu a jine tezke prace nebo do vody se to asi moc nehodi..................tak nevim.


Bohuzel se nepise jak je to pohaneno, coz by taky bylo zajimave....

Odpovědět

Re: Re: Zde AI nemá šanci

Jan Turoň,2023-05-18 12:27:37

Souhlasím. V prostředí s nedýchatelnou atmosférou, jako je tato diskuze, nezbývá, než za sebe najít AI náhradníka.

Odpovědět

Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

Jirka Naxera,2023-05-19 12:56:25

Tak nemusi to byt nutne AI, dalkove ovladane roboty se pouzivaji treba u reaktoru docela dlouho.
Na druhou stranu bych byl optimisticky co se tyce Marsu a dal. Ve chvili, kdy se podari vyrobit plne samoreplikujici roboty (nemusi to byt nutne 3nm EUV technologie, ale neco co je schopne je ovladat, pripadne slozitych cipu si muzou v nouzi dovest zasobu ze Zeme), tak jakakoli tezba je pak ekonomicky zcela zadarmo, jen za jednorazovou cenu dopravy pocatecnich robotu a trocha (vic) casu.

Odpovědět

Re: Zde AI nemá šanci

Pavel Riedl,2023-05-17 21:39:04

Troufám si tvrdit, že už teď jste mimo ve všech bodech. Navíc maká 24/7, nemá přestávky, je nahraditelný, škálovatelný, co naučíte jednoho, umí všichni a není organizovaný v odborech.

Za 2.5 kWh dá celou šichtu.

Cena bude kolem půl milionu korun, to jsou zhruba roční náklady na pracovníka.

Tohle je sice od konkurence, ale dává to celkovou představu:
https://www.hybrid.cz/tesla-robot-zacina-byt-nebezpecne-schopny/
https://www.hybrid.cz/tesla-predstavila-robota-optimus-prekvapil-cenou-ale-ne-schopnostmi/

Odpovědět

Re: Re: Zde AI nemá šanci

Jan Turoň,2023-05-18 00:21:00

"Maká 24/7, nemá přestávky, je nahraditelný, škálovatelný, co naučíte jednoho, umí všichni a není organizovaný v odborech" - ten popis přibližně sedí na průměrného lidského dělníka ve Foxconnu.

Pracovní životnost člověka je až 45+ let, skoro žádný stroj nevydrží tolik. Člověk se rychle adaptuje na libovolný SW, který mu audiovstupem předáme. Nestane se, že výrobce po pár měsících řekne, že končí podpora a musíte vše inovovat - současný člověk je plně kompatibilní s modelem před 10k lety.

Vycházím ze zprávy Goldman Sachs "THE POTENTIALLY LARGE EFFECTS OF ARTIFICIAL INTELLIGENCE ON JOBS" z dubna tohoto roku, která vidí jako profese nejméně ohrožené AI právě ty manuální profese - zjevně z ekonomických důvodů.

Odpovědět

Re: Re: Zde AI nemá šanci

Jirka Naxera,2023-05-18 01:25:21

tl;dr jednim obrazkem: https://twitter.com/BernieSpofforth/status/1639617575481901058

Dovolim si krajne nesouhlasit - za me to muze nahradit jen zapadniho delnika, vic ne:
Maka 24/7 - to tri smeny taky.

Nema prestavky - no troufam si tvrdit, ze nabijeni (neni na dratech) potrva +-stejne jako svacina v Kolbence

Je nahraditelny - nerad bych se poustel do etickych diskuzi, tak jen konstatujme, ze jedina vec, diky ktere neni clovek nahraditelny je BOZP v pokrocilejsich ekonomikach. (a odpoved na otazku, proc se spinave prace tak rady outsourcuji na druhy konec sveta, kam oci ani kamery nevidi, ponechme zvidavemu ct. ctenari...)

Co naucite jednoho umi vsichni - tohle za Vas zajistuji ucnaky, malokam nabirate nekvalifikovanou silu bez praxe.

Neni organizovany v odborech - no tohle nerikejte v Dobrovizi nahlas ;-)

Cena - pocitate v ni i udrzbu? Ty rocni naklady na pracovnika mate TCO, tady to srovnavate s nakupkou. Zvlaste v narocnejsim prostredi.

Odpovědět

Re: Re: Zde AI nemá šanci

Tomáš Černák,2023-05-18 03:11:03

Na základě čeho si troufáš tvrdit? Jo už to vidím, na základě toho, že jsi mOvce a ještě k tomu extrémně naivní.

Mozek má průměrnou spotřebu 50W, špičkovou 100W. AI čipy, které se dnes používají v průmyslové automatizaci mají spotřebu v průměru 500W na stroj. Schopnostmi se i těm nejhloupějším dělníkům ani neblíží.

Lidské tělo je samoopravné. Samoopravné stroje nemáme a nikdy mít nebudeme (lidstvo naštěstí nepřežije tak dlouho, abychom měli).

Samoreplikace člověka je fakt, samoreplikace robota je jen o něco menší scifi, než samoopravovací robot.

Údržba moderního otroka je levná. Velmi levná. Nevyžaduje totiž odbornost, ani drahé materiály. Navíc je pro vládnoucí elity žádoucí toho otroka držet zaměstnaného, protože když se opice nudí, hází výkaly. Ano, Evropský otrok je násobně dražší, nežli Asijský otrok, ale násobně více než skoro nula je stále skoro nula. Běžný evropský vykořisťovatel kořistní kolem 95% hodnoty, které evropský otrok vytvoří. Parazitičtí otroci v kancelářích, na které se kořistění hodnoty tvořících otroků na linkách rozpočítává roboti nenahradí. Bylo by to k ničemu.

Tvoje infantilní 24/7 se jaksi nepotkává s realitou automatizace v průmyslu, kde 24/7 (tedy čtyř směnný systém) znamená, že dostupnost stroje prudce klesá v prvních 6 měsících, aby vedla k přechodu na třísměnný systém, který stroji umožňuje pracovat 24/7 v pracovním týdnu s přijatelně vysokou dostupností. Všechno ve vesmíru potřebuje období klidu a údržby, i ti naši roboti.

Stroje v průmyslu nejenže mají přestávky technické, ale i technologické a procesní. Tj. samotný jejich pracovní proces s přestávkami počítá, nejede se na maximální rychlost, kterou stroj umožňuje.

Nahraditelnost stroje v průmyslu je nedostižná chiméra. Realita je, že stroje v průmyslu jsou jako každá elektronika, podléhají vývoji a zpětná kompatibilita je sice větší, nežli u spotřebitelských strojů, ale stále omezena. Což vede k tomu, že při technické anebo technologické zastaralosti stroje, se nenahrazuje jeho část, ale celý stroj. Tedy nenahrazují se například roboti, ale celá linka.

Přenášení programu si opět představuješ velmi zjednodušeně. Jednoduchý příklad, prosté přenesení programu mezi dvěma identickými robotickými rameny s nástrojem včetně parametrů povede k nepřesnosti a kolizi. Parametry je třeba smazat a vytvořit znova. Přenos programu mezi dvěma různými roboty stejné značky již vyžaduje zásahy do programu a přenos mezi dvěma roboty různých značek je v praxi nemožný.

Organizování otroků v odborech je specifikum velmi úzkého spektra států. V ČR je to méně než 25%. Výjimky typu Škodovky v MB nelze brát jako bernou minci. Je osamocena jako kůl v plotě a to díky podivné symbióze Povšíka a Říšských pánů.
Robot sice organizován není, ale pokud AI bude postupovat tempem, jak si to naivové představují, tak budou muset roboti s AI dostat lidská práva (byl bych velmi nerad, kdyby inteligence, byť umělá, měla mít menší práva, než lidské brambory) a pak se organizovat budou a dokonce mnohem více, nežli lidští otroci, protože být organizován v odborech je logické a AI se bude vždy rozhodovat logicky.


Co je ta tvoje šichta, protože v úvodu svého omylu jsi tvrdil, že robot pojede 24/7 bez přestávek, tj. šichta mu začne uvedením do provozu a skončí jeho odstavením z důvodu vyhození. Tedy roky? Realita je, že 2,5 kWh za 8 hodin nebude AI robotovi stačit ani na řízení, notabene jeho práci.

Cena půl milionu korun. Za půl milionu koupíš základní robotické rameno bez nástroje v silně konkurenčním prostředí. Opravdu věříš svému mGuru? Profesionálnímu lháři, který lhal o Tesle za 10 tisíc dolarů do 3 let v roce 2011, v době, kdy nebyl ještě ani desetkrát dražší a přitom hodně nekvalitní model S. Opravdu věříš, že by bylo možné postavit univerzálního AI robota tak levně, aby byl prodáván za pouhých 20 tisíc dolarů? Opravdu?!

Teslácký robot je vtip, doporučuji ti najít si video od Thunderf00ta na youtube, kde ho nemilosrdně stírá, aby jsi pochopil, proč to je od tebe velmi špatný příklad.

PS: Má tvrzení výše jsou na základě mnoha let práce v průmyslové automatizaci a stvoření několika průmyslových linek v automotive.

PS2: Dobrý lakmusový papírek toho, jak je na tom reálná robotická umělá inteligence jsou armády a jejich roboti. Tam budou v tomto vždy daleko před civilem, protože zabiják, který zabije cokoliv bez odmlouvání, nebojí se smrti a dá se vyrábět doslova na pásu je svatý grál každého zeleného mozku, ale i politika. A ten stav robotů v armádách je přitom tristní.

Odpovědět

Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

Jan Strapina,2023-05-18 03:25:48

S určitými vyhradami s vámi souhlasím!!!!!!Tak zaprvé nevěřím ,že lidstvo vyhyne,jen si projde určitým hrdlem láhve,jako už tolikrát!!!!Zkrátka dobře i pro nebíle rasy(a to není ode mně žádny rasismus)se bude muset zavést kontrola porodnosti,aby se nepřemnožovali a zbytečně nevyčerpávali zdroje!!!!!!Určitě vse technologicky budeme vyvíjet dál vpřed a samozřejmě exatně vědecky,ale holt některé věci,respektive jejich vývoj bude trvat mnohem déle než mnozí očekávají!!!!!Ale jednou tu po prostu budou,i když my se toho třeba nedožijem!!!!(Mně bude letos 41 let.)

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

Tomáš Černák,2023-05-18 04:17:46

Tak je to o víře. Já lidstvu nevěřím. Ty ano. Oba najdeme argumenty pro a proti.

Stejně tak je o víře, jestli bude pokrok takový jaký si ho malujeme nebo ne. Opět najdu ti několik příkladů, na kterých lze snadno ilustrovat, že fyzika umí některým konceptům říci nekompromisní ne. V případě jaderné fúze to je účinný průřez, v případě umělé inteligence to je kvantový limit šíře kanálu v polovodičích. Pro oba případy nám vystavuje fyzika stopku a v reálu nemáme ani tucha, jak to obejít. Mimochodem ten limit je už prakticky dosažen a Moorův zákon je už dávno mrtvý. Jen to marketing zatím umně schovává. Stávající výpočetní výkony na watt jsou zcela nedostatečné pro stvoření androidů (tedy robotů s rozumovými a motorickými schopnostmi člověka).

Ale tak jako bych ti nerozmlouval víru v Boha, nerozmlouvám ti víru v pokrok. Je dobré něčemu pozitivnímu věřit.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

Jirka Naxera,2023-05-18 20:56:33

S tou kontrolou porodnosti taky nesouhlasim, viz Cina - kdysi tam porodnost byla, pak se Cina neuveritelne technologicky i zivotni urovni postavila na vlastni, a uz politiky jednoho ditete netreba.

Oni se totiz lidi premnozuji pouze tam, kde nemaji co zrat. Tedy cesta nevede pres restrikce a dalsi vykoristovani, ale naopak vzdelani a technologicka pomoc je to, co je potreba. Coz je v soucasnem svete naprosto nepruchozi, kdo by se dobrovolne pripravil o levnou pracovni silu a zdroj spinavych surovin, ze. Mozna ty AI, pokud nas teda rovnou nevyvrazdi.

Odpovědět

Re: Re: Zde AI nemá šanci

Petrox Petrox,2023-05-18 20:04:20

Navíc k tomu co jste popsal... neunaví se, neztrácí pozornost pokud dělá delší dobu jednotvárnou práci, nepodvádí, nemá tendenci práci odfláknout...

Časem to může být velmi atraktivní varianta k lidským řemeslníkům.

Odpovědět

Re: Zde AI nemá šanci

D@1imi1 Hrušk@,2023-05-17 22:01:25

Máte pravdu, že člověk je v některých disciplínách, činnostech či prostředích mnohonásobně efektivnější nebo schopnější. Člověk je ale primárně optimalizovaný pro dlouhodobé přežití a reprodukci v divoké přírodě. Tam by si robot neškrtal vůbec. My už ale dávno nežijeme v prostředí, které je pro nás přirozené a s obrovskými náklady se ho snažíme udělat human-friendly. Každé pracoviště musí splňovat hygienické limity pro teplotu, hluk, zdraví škodlivé látky, bezpečnostní předpisy, ergonomii a další věci, které jsou robotovi víceméně šumák. A bez tréninku a specializovaných nástrojů bychom stejně nezvládli žádnou složitější práci. V tom nemáme proti robotovi moc navrch. Tedy zatím ještě ano, ale vývoj autonomních robotů je teprve v začátcích...

Odpovědět

Re: Re: Zde AI nemá šanci

Tomáš Černák,2023-05-18 04:00:45

Mýlíš se.

Teplota - neexistuje robot, který by dokázal pracovat od -30 (zimní práce v horském prostředí) do +50 stupňů (práce v hutích, sklárnách) jen s drobnou změnou krycí tkaniny a úpravou množství spotřebovávané chladící tekutiny. Většina robotů má přesně dané rozmezí pracovních teplot.
V praxi má průmyslový robot pro nepřetržitou práci limity +5 až +40 stupňů. A zejména se nesmí překročit nula. Speciální roboti, například do chladících linek mají rozpětí -25 až +10 stupňů a nesmí se překročit ta horní limita.

Hluk - robotům klasickým sice hluk nevadí, ale pokud do toho zahrneme i vibrace, pak už to vadí a dost. Při konstrukci linky nebo stroje se tedy musí s vibracemi počítat a to i vibracemi, způsobené akustickým přenosem, pokud mají rezonanční frekvenci. V případě AI robota, který má kolaborovat s lidmi je pak citlivost na hluk extrémní, protože zatímco člověk dokáže díky své inteligenci a špičkovým smyslům porozumět jinému člověku i v hlučných provozech (a to včetně odezírání ze rtů) je schopnost počítačů porozumět slovu velmi omezená a v případě hlukem zarušeného prostředí pak zcela nemožná. Typickým příkladem je Google asistent v telefonu, který používá AI dlících na serverech google a je ti to k prdu kulička, když se ho pokusíš použít například na diskotéce.

Zdraví škodlivé látky - roboti jsou mnohem více náchylní na škodlivé látky, nežli my, lidé. Pro roboty je například smrtící už prostá velmi vysoká vlhkost, zejména kondenzující. Naše obnovující se kůže dokáže dlouhodobě odolávat halogenovým sloučeninám, kterým žádný jiný známý pružný materiál tak dlouho neodolává. Do těchto sloučenin patří i pitomá sůl. Obecně lze říci, že lze úmyslně udělat robota, který bude odolný látce, která člověka zraní nebo zabije, ale nelze ho udělat obecně odolného a jeho specializace ho naopak udělá zranitelným jiným běžným látkám a činidlům.

Bezpečnostní předpisy jsou u robotů mnohem náročnější než u lidí. A to i v případě, že je robot za plotem. Na robotovi totiž musí občas někdo pracovat a protože robotovi je člověk ukradený, tak je třeba takovou práci sešněrovat předpisy a opatřeními.

Ergonomie - jedna věc je ergonomický předpis a druhá je ergonomická realita. Například předpis nařizuje 600 mm minimální šířku průchodu v uličce u linky. Jenže člověk se zvládne protáhnout i třetinovým prostorem, dokáže se sklonit, nadskočit a nebo i plazit. Robot toto nedokáže (a takový co by to dokázal by byl zbytečně předražený, protože to k normální práci nebude potřebovat), takže zatímco u lidí je předpis prakticky jen doporučení, v případě robotů to je nezbytnost.

Robotovi je šumák mnohem méně věcí, než člověku. To jde například vidět, když AI robotickému vysavači s kamerou, který je naučen objet standardní hovínka, uplácáš z toho hovínka nestandardní tvar (například palačinku), tak ti ho rozvozí po celé podlaze. Uklízečka s vysavačem by to zmerčila, přičichla a patřičně s tím naložila. Nebo to jde vidět i na automatickém řízení. Tesly s AI si jakž takž poradí se standardními situacemi, ale při nestandardní situaci jsou nahrané. Přitom i íkvé tykve řidič si s nestandardní situací většinou snadno poradí. Ostatně v průmyslu je tohle všeobecně známý fakt, že je nesrovnatelně snazší udělat robotovi/vozítku standardizované/předvídatelné podmínky, nežli udělat robota/vozítko, které si poradí s běžným chaosem v továrně.

Vyprošuju si, že bez tréninku anebo specializovaných nástrojů nezvládneme žádnou složitější práci. Já jsem v podstatě MacGyver, s přezky na opasek, páru tkaniček a kusu žvejky postavím jaderný reaktor! :-D
Samozřejmě, běžná neužitečná kanclkrysa si neumí vyměnit ani žárovku, ale správný chlap si umí poradit a když mu nástroj chybí, tak si ho umí vyrobit. V tomhle se nám roboti ještě hodně dlouho nevyrovnají. Trénink pak není nutný. Jasně, i přirozeně zručný člověk nebude trhat normy, když začne něco dělat poprvé, ale trénink k tomu fakt není třeba.

Vývoj autonomních robotů vůbec není v začátcích. Začínalo se ve 40tých letech minulého století. Ale zatímco powerpoint, zejména amerických lhářů, snese všechno, realita je trochu méně fantastická. Racionalizuje však výrobu už celé dekády, jen to lidi, mimo obor neví. Tak jako neví, jak funguje počítač.

Odpovědět

Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

D@1imi1 Hrušk@,2023-05-18 07:02:10

Vyzobáváš extrémní příklady a ještě je děláš neférové pro robota. Pár příkladů:

Teplota - pro člověka je letální teplota tuším 10°C (nad nulou). Samozřejmě, že oblečený zvládnete pracovat i v mrazech, ale stejně tak můžete zaizololovat robota.

Ergonomie - zkus pracovat 12 hodin s rukama nad hlavou (klidně s hodinovou pauzou na oběd). Takových příjemných poloh a činností je spousta.

Člověk si samozřejmě dokáže bez "tréninku" poradit v různých prostředích a v různých pracovních situacích, ale od narození mu trvá 15-25 let, než této úrovně dosáhne. To je zatraceně dlouhý trénink. A když budeš muset dělat něco zcela nového, bude ti trvat pár dní až pár let (podle činnosti), než v tom získáš jistotu. V případě robotů to bude trvat dlouho jen tomu prvnímu, zbytek si jen stáhne software.

K autonoii - mohl jsem to lépe specifikovat. Měl jsem na mysli roboty fungující díky strojovému učení. A ty jsou záležitostí až tohoto století.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

Eva M,2023-05-18 07:15:36

no mne to vychazi tak, ze roboti pro nektere prumyslove obory ano, ale neni zas az tak vyhodne, aby byli tvarove humanoidni (uz jen ten "bipedalni pohyb").... coz patrne odpovida soucasnemu stavu.......zvlastni ze zrovna do tech humanoidnich se pustili....

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

D@1imi1 Hrušk@,2023-05-18 07:41:24

Podle mě se do těch humanoidních pustili hlavně proto, že to je technická výzva, kterou když zvládnou, tak všechno ostatní už zvládnou taky. A samozřejmě taky z marketingových důvodů. Ale zřejmě první prakticky využitelný autonomní robot - Spot od Boston Dynamics je čtyřnohý. Jinak u dvounohé koncepce je podle mě lepší jim dát místo chodidel kolečka. Pořád můžou nohama překonávat překážky, ale po rovnině se pohybují nesrovnatelně efektivněji než kráčením. Také už v BD tuto koncepci testovali.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

Tomáš Černák,2023-05-18 10:44:04

Bipedální pohyb má své výhody v těžkém terénu. Tedy kupříkladu lesnický robot, je lepší když je kopií dřevorubce, nežli medvěda, či dokonce tanku (kolový pohyb si v neudržovaném lese neškrtá).

Nejvíce zajímavý je však pro armádu, která by ráda nahradila vojáky androidy.

Pro průmysl takový pohyb postrádá smyslu, protože v prostředí, kde z jiných důvodů je bezbariérový přístup standardem, je nejefektivnější kolový pohyb.

Samozřejmě ti co se pustili do androidů jsou v drtivé většině případů jen sofistikované podvody na investory (Tesla). Případně cílí na to, že jejich robot zaujme armádu (Boston Dynamics). Pro průmyslovou automatizaci ať už ve výrobě nebo logistice nejsou androidé zajímaví, protože se na ně přenáší limitace lidského těla (například bipedální pohyb na betonu je energeticky až třikrát náročnější, nežli kolový pohyb na tom samé s využitím tvrdých kol).

Jiné by to bylo, kdyby šlo o logistiku univerzální dopravy (kurýři), jenže zatímco to bylo zajímavé před mnoha lety, masivní rozvoj bezbariérových přístupů tuto potřebu dost snížil a opět je bipedální robot v běžném Západním městě zbytečný luxus.

Výrobci robotů, kteří nejsou ani podvodníci ani nemíří za armádou pak samozřejmě pracují na robotech využívající AI, kteří jsou spíše roboti, nežli androidé. Stačí zajít na nějaký veletrh průmyslové techniky a skoro každý významnější výrobce tam bude takovou expozici mít.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

Jirka Naxera,2023-05-18 21:08:15

Tak ze vsech moznosti mi prijde jako asi nejlepsi kompromis, 4 nohy - je to mnohem stabilnejsi nez 2, s terenem si to taky poradi hladce, a neni tu zadny duvod, proc ne (ta vopice, vcetne nas, se ostatne musela vzprimit proto, aby se ji uvolnily predni tlapy na praci, robotovi proste muzeme dodat dalsi par pazi)

Ale je tu jeste jeden smer vyvoje, kde je podobnost cloveku vice nez zadouci - spolecensti roboti. At uz bezni spolecnici, nebo sexboti. Zvlast u nich odhaduji na velmi bourlivy vyvoj v tomhle a pristim roce (snad krome te chuze je v principu vetsina SW realizovatelna uz ted on-prem na open source softu, s celkem rozumnymi pozadavky na vykon.)

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

Eva M,2023-05-18 22:40:04

/take mi prijde do toho tezkeho lesniho terenu sikovnejsi "model gorila" nebo "krab"...
je to s temi androidy asi fakt nejaka frajerinka, :) nebo chce pan Musk konecne mit nejake kamarady,,, asi.../

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

Tomáš Černák,2023-05-18 10:24:42

Ne, já nic nevyzobávám, já problematice, na rozdíl od tebe, totiž rozumím. Každé tvé tvrzení jsem vzal a rozebral tak, jak to je v praxi, ne podle přání místního rozumbrady, který kafrá do všeho, ale s porozuměním už to tak žhavé není.

Teplota - oblečení člověka je naprosto normální a funkční ochrana proti vlivům prostředí. Oblečený člověk v mrazech pracovat může, oblečený robot ne. To se řeší právě specializovaním robota, kdy se použije například jiná hydraulická kapalina, jiná maziva, případně i aktivní vyhřívání.

Ergonomie - Uveď konkrétní případ. Jen abych tě usadil do reálu, tak například svařování karosérií. Víš co se dělá, aby se mohlo svařovat spodek karoserie pod úhlem do 45 stupňů z hora, tak jak je to technologicky pro svár nejlepší? Čapne se celá kastle a natočí se svařovacímu robotovi. Tak jako se dříve natáčela člověku. Je extrémně málo činností, které vyžadují práci ze spodu (tedy s rukama vzhůru). A pokud ji nevyžadují, je nevhodné z vícero důvodů (například i kvůli selháním nástrojů) ji ze spodu dělat. Takže uveď tu spoustu činností ;-)
Jinak zedníci naprosto běžně štukují či malují stropy celou šichtu a tak jako by robot neměl ramena stále nahoře, tak je nemá ani ten zedník. Nedělají to rádi, ale zvládnou to.

Trénink - nesmysl. Pojme dětská práce ti něco říká? Motorika už kolem osmého roku věku je dostatečná k tomu, aby mohl pracovat. Přitom ty předchozí roky před tím se trénuje děcko samo a jediné co do něho musíš cpát je laciná vysokoškrobová strava. Do pracovního stavu jej tedy dopracuješ za 8 let, za tu dobu jsou tvoje náklady cca 500 kg bílkovin a cca tuna sacharidů. Při dnešních cenách pod 50 tisíc korun. Ovšem to tě vlastně jako vykořisťovatele nezajímá, protože ti toho otroka "vytrénuje" někdo jiný. Sláva kapitalizmu.

Ne jen stáhnutí software ti fungovat nebude. Chápu, že jsi v životě nedosáhl vyšší úrovně, než spustit aktualizaci na svém mobilu, ale tam to vypadá jednoduše jen proto, že to za tebe oddře armáda extrémně levných a extrémně pracovitých Indů, kteří musí zajistit kompatibilitu mezi dvěma v podstatě identickými zařízeními (oproti robotům). V průmyslu to však tak jednoduché není a jak už jsem uvedl výše, prostý přenos programu mezi dvěma stejnými roboty stejné značky vyžaduje smazání parametrů a jejich nové nastavení, protože zejména u jemné motoriky nejsou výrobci schopni dosáhnout podlimitních přesností pohybů. A to jsou robotická ramena, proti univerzálnímu androidovi naprosto triviální program.

Strojové učení - opět, nepřekvapivě, nemáš pravdu. Jedná se o záležitost 60tých let minulého století. V průmyslové robotice a automatizaci se s tím pracuje od druhé poloviny 70tých let.

Jako asi takhle Dalimile. Když už máš nutkání kafrat do každého oboru, kterému nerozumíš, budiž, v této době, v této společnosti a na tomto serveru na to máš právo. Ale bylo by fajn si alespoň základní tvrzení ověřit, třebas i na wikipedii. Protože pak akorát dráždíš lidi, kteří té problematice rozumí a na oslu by měla být alespoň nějaká úroveň v diskuzích. Samozřejmě za předpokladu, že to dráždění není tvým prvotním záměrem. V takovém případě by však šlo o trolení.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

D@1imi1 Hrušk@,2023-05-18 17:09:20

Ach jo :)) To snad ani nemá smysl na tohle odpovídat...

500 kilo bílkovin + 8 let a máte pracanta, který vám bude svařovat karoserie :)) Naučí se všechno sám (mluvit, číst, počítat, pracovat) stačí ho hlídat ve výběhu, aby vám neutekl (samozřejmě v subtropech, kde je teplo, aby se ušetřilo za vytápění a ošacení.). A ve fabrice pak místo operátora a technika zaměstnáte bachaře se samopalem, aby nedošlo ke vzpouře "robotů", nebo neklesala pracovní morálka.

Proč by měl doprčic robot nosit oblečení? Prostě může mít vnější kryty řešené jako tepelnou izolaci a chlazení potom zajištěné aktivně větráčkem. Nepotřebuje být specializovaný.

Píšeš o automatizaci v průmyslu, ale řeč je o autonomních robotech. Autonomie spočívá v tom, že se samy pohybují v prostředí, které není pro robota nijak optimalizované (strojově čitelnými značkami, kolejnicemi atp.) a na základě vlastního úsudku samostatně plní zadanou práci, tak proč píšeš něco o 70tých letech. Prostě ten vývoj je pořád velmi mladý. Kdybych ti v roce 2018 napsal, že za pět let s tebou zvládne webová služba plynule konverzovat ve většině běžných jazyků a poskytovat relevatní odpovědi na téměř libovolné téma, tak bys mi napsal, jaký je to nesmysl, připsal bys něco o komplexitě mozku, počtu neuronových synapsí a fyzikálních limitech tranzistorů a tím bys to uzavřel. A ejhle, je rok 2023 a máme tu LLM. Až se tu sejdeme za 10-20 let a budou na trhu roboti schopní vyměnit výfuk u auta, budeš asi zase říkat něco dalšího.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Zde AI nemá šanci

Petrox Petrox,2023-05-18 20:23:55

Vy posuzujete stav robotiky jaký je teď, v současné době, ale roboty se velmi rychle vyvíjejí, takže robot za pár let bude o pořádný kus schopnější než je robot postavený pro stejný účel dnes. Naproti tomu my lidi se nevyvíjíme nijak, resp. extrémně pomalu přes mnoho generací.

Odpovědět