Zhruba před rokem se objevil DishBrain. Odborníci australské Monash University postavili biohybridní počítačový čip s cca 800 tisíci lidskými a myšími mozkovými buňkami napěstovanými na soustavě mikroelektrod zmíněného čipu. Wetware DishBrain na první pohled nevypadá zrovna moc vábně, ale hrát kultovní videohru Pong se naučil za 5 minut, díky uplatnění jednoduchého systému odměny za správný postup.
Bylo to poprvé, alespoň pokud víme, kdy byly laboratorní minimozky využity tímto způsobem, tedy aby nejen vnímaly okolní svět, ale aktivně do něho zasahovaly. Výsledky australského experimentu, v němž sehrál významnou roli přidružený startup Cortical Labs, udělaly velký dojem.
Zapůsobily i na australský vládní program vojenských a bezpečnostních technologií National Intelligence and Security Discovery Research Grants, který na tento výzkum udělil grant v hodnotě 407 tisíc dolarů. Armádní grant poslouží k vývoji nových systémů s umělou inteligencí založenou na biologických neurálních sítích.
Vedoucí projektu Adeel Razi z Monash University je přesvědčený, že programovatelné biohybridní čipy, které představují fúzi biologických výpočtů s umělou inteligencí, by v budoucnu mohly výkonem porazit dnešní křemíkový hardware. Výstupy jejich výzkumu mají namířeno k uplatnění v řadě pokročilých technologií, včetně robotiky, automatizace, rozhraní mezi biologickou tkání a strojem nebo třeba vývoje léčiv. Podle Raziho to může přinést Austrálii zásadní strategickou výhodu.
Pokročilé možnosti učení wetware jako DishBrain mohou vést k nové generaci strojového učení, obzvláště pokud jde o „pilotní“ inteligence pro autonomní vozidla, letouny či roboty. Zásadní výhodou těchto nových inteligencí bude schopnost učit se během „života.“ Stroje poháněné čipy s minimozky se budou učit nové věci, aniž by zahodily ty starší. Budou se adaptovat na nové situace a budou mapovat dřívější poznatky na nové situace, při neustálé optimalizaci výpočetních schopností, využívání paměti a spotřeby energie.
Video: DishBrain – Explainer
Video: Lab-Grown "Mini-Brain" Learns Pong - Is This Biological Neural Network "Sentient"?
Literatura
Hlenky a jejich důmyslná strategie přežití
Autor: Dagmar Gregorová (12.07.2010)
Minimozky na Petrisce dělají mozkové vlny jako předčasné narozené děti
Autor: Stanislav Mihulka (31.08.2019)
Statisíce lidských buněk na Petrisce si zahrály videohru Pong
Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2022)
Zapomeňte na elektronické chatboty. Rýsují se organoidní inteligence
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2023)
Experiment Wolwerine: Inteligence GPT-4 zrodila samoopravné programy
Autor: Stanislav Mihulka (12.04.2023)
Diskuze:
Nahraditelnost
István Kulcsár,2023-07-27 12:41:39
Je to ve své podstatě problém «(ne)nahraditelnosti». „Nikdo není nenahraditelný” – jak se praví, a když to obstojí pro lidi, tak nějakej nenahraditelnej stroj to tím spíš nemáme. Zatím jsme nic takového nedovedli postavit; hardvěrně ni softvěrně. Nedokážeme skontruovat ZHOLA NIC tak jedinečné (nebo je-li libo: ANI NATOLIK jedinečné) jako je vědomí. Je-li totiž váž. čtenář mou babičkou, nebo někým jiným mým příbuzným, pro mě je jediněčnou osobou, koho v jeho souvislostech, tedy ani ve svém životě si nijak, ničím nedokáži nahradit.
Proto problém s vědomým se teprv vyřeší, až budem moci sobě strojně zachovat (třeba: zkonstruovat/opakováním si nahradit) babičku.
Mass production
Zdenek Svindrych,2023-07-25 08:19:45
V křemíkovém světe, potom co s velkým úsilím natrénuju neuronovou síť, můžu ji nahrát do miliónů čipů, které budou fungovat zhruba tak jak chci.
Ale co s těmihle minimozky? Každý kus musím natrénovat zvlášť, a každý bude fungovat trochu jinak. To není úplně nejlepší business model...
Předpokládal jsem,
Miroslav Gretschelst,2023-07-22 09:33:48
že lidskou civilizaci zničí příroda (protože neznám ve vesmíru nic horšího a mocnějšího), ale teď to vypadá, že civilizace se dokáže zničit sama dříve, než by k tomu přikročila příroda. :-(
Vědomí
Petr Slachta,2023-07-22 09:21:55
Zajímalo by mě, jestli je u takového biologického čipu větší šance na zrod nějaké fotky "vědomí ", než u ryze elektronického čipu.
Re: Vědomí
Jirka Naxera,2023-07-22 23:23:31
Tak prvně definujte vědomí, a pak se můžeme bavit dál. Zní to jako odpověď dost protivně, ale. Už se vyskytly vážně míněné studie, jestli ChatGPT3.5 nemá všechny znaky AGI (artifical general inteligence) - a to od autorů, kteří si jsou plně vědomi všech omezení LLM.
Ono je to fakt těžké. Nejuznávanější teorie vědomí https://en.wikipedia.org/wiki/Integrated_Information_Theory má velmi podstatné problémy (viz kritika Scotta Aaronsona která mi připadá naprosto oprávněná, ve zkratce zde, v uzavřené společnosti bych si dovolil i použít termín "teorie vycucaná z prstu") má velmi ošklivé mezní případy, takže vlasně je skoro jistě špatně, a opravdu definovat vědomí, resp jeho vlastnosti (způsobem, aby se dalo podle toho určit, jestli něco vědomí má a nevedlo to ke sporům) je jedna z nejtěžších hádanek.
Travmyš Polní,2023-07-22 01:39:08
Nejen armáda. Pěstováním neuronů se zabývají už i amatéři.
https://www.youtube.com/watch?v=bEXefdbQDjw
A co pak?
Jiri Gutman,2023-07-21 20:23:48
"...budou se učit během života..." A až zestárnou, půjdou do domova důchodců a užívat zaslouženou penzi?
Re: A co pak?
Jirka Naxera,2023-07-22 00:00:14
"Stroje poháněné čipy s minimozky se budou učit nové věci, aniž by zahodily ty starší."
Velmi se obávám, že to takhle nefunguje. Umělé neuronové sítě se dokáží učit nové koncepty, ale pořád je tam nějaký prior loss, overfit a overtrain a všechny ty veselosti na které naráží každý, kdo chce generovat hezké fotky. ;-) Ale jestli je napojení na skutečné neurony něco, co by to řešilo? Vždyť se i mozek chová stejně, ze školy si pamatujeme houbelec, pokud jsme to aktivně nepoužili, a navíc má v principu podobné problémy, jako sítě umělé. Viz i nedávný článek:
https://www.osel.cz/12977-deepfake-remaky-filmu-vytvareji-falesne-vzpominky.html
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
