Saudská Arábie už nějakou dobu pracuje na extrémně ambiciózním a neméně zajímavém projektu Neom. Získala s ním trvalou pozornost globálních médií. Neom je vlastně urbanizovaná oblast, která se nachází v severozápadním cípu Saúdské Arábie, v provincii Tabúk, na pobřeží Akabského zálivu. Představuje unikátní průnik nezřízeného ropného bohatství, feudálních vládců a ultramoderních konceptů a technologií. Jde o iniciativu, která vznikla v rámci plánu Saudi Vision 2030, jehož cílem je udělat ze Saúdské Arábie méně ropnou monarchii.
Plánovaná rozloha Neomu je 26 500 kilometrů čtverečních. Celkové náklady by měly být asi 500 miliard dolarů, ale určitě dojde k jejich překročení. Už také dochází ke skluzu v časovém rozvrhu Neomu, který by měl být hotový do roku 2039. Součástí Neomu je ohromující projekt lineárního města Line o délce 170 kilometrů, plovoucí průmyslový komplex Oxagon, pouštní lyžařský resort Trojena, jachtový resort Sindalah na břehu Rudého moře, zemědělství založené na geneticky vylepšených plodinách a energetika maximálně využívající obnovitelnou energii a zelený vodík.
Management Neomu nedávno oznámil, že jeho součástí bude velmi luxusní pouštní hotel a pobřežní resort Epicon. Tentokrát se Neom opravdu překonává. Epicon má ultrafuturistický design, který lichotí malebným saúdskoarabským pustinám, ale vyjímal by se i na exoplanetě s vhodnými podmínkami pro život. Epiconu dominují dvě věže hotelového komplexu o výšce 270 a 220 metrů. Kus stranou bude stát o něco nižší třetí věž, která by měla sloužit jako plážový resort s plážovými domky a rozsáhlými zahradami. Je zřejmé, že nejde o stavbu pro běžné turisty. Pokud projekt v Akabském zálivu dokončí podle původních představ, budou tam jezdit na dovolenou nejbohatší lidé planety.
Jak stojí v tiskovém prohlášení Neomu, Epicon bude portálem do budoucnosti a místem, které spojí zdejší pustou krajinu se mnoha zážitky, které takový hotel s resorty dokáže nabídnout, od špičkových služeb a kuchyně až po vodní sporty a relax v pouštní krajině. O Epiconu zatím nebylo zveřejněno mnoho detailů. Projekt je očividně v rané fázi. V tuto chvíli není ani jasné, kdy by měla být stavba hotová. Ale jako vize stojí za pozornost. Časem uvidíme, jak se má k světu.
Video: Discover Epicon
Video: NEOM | Epicon - Meet The Architects
Video: Saudi Arabia's Vision 2030: A Royal Transformation
Literatura
Na Titanu by mohla fungovat velká lidská kolonie
Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2017)
Osídlíme vesmír v městech uvnitř rotujících nafouklých planetek?
Autor: Stanislav Mihulka (20.12.2022)
Krustovoltaika zařídí obnovu půdy v pustinách
Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2023)
Diskuze:
To je tak
Marcel Brokát,2023-11-23 13:54:35
když někdo neví, fakta jakože neví co s penězma ....
A už jim někdo řekl, že kdyby chtěli s takovejma hromadama peněz, mohli by investovat do rozvoje high technology malých lokálních zdrojů bezemisní energie, získat monopol světově a tak nějak být ještě bohatší ve výsledku a my všichni bychom se s tím svezli a měli je rádi? Asi neřekl... :-)
Jak se tak
Franta Liska,2023-11-20 00:36:13
Jak se tak dívám na ta videa z Dubaje, co všechno staví za města, tak by mě zajímalo, jestli si ti šejkové třeba někdy zahráli Sim City. Totiž to i v té hře, se děcka naučí, že nemůžou stavět město tak, že tam nastrkají všemožné pokročilé budovy, protože to město prostě zbankrotuje. Musí se to město stavět postupně od základních budov a nechat se postupně rozrůstat v čase.
A další věc je, jde vidět, jak se ti šejkové starají o svoje lidi. Tolik peněz dají do architektury, tak jim to vydělává, ale mají taková luxusní sídla vůbec zisky? Já myslím že ne. No nic.
Re: Jak se tak
Macko Pu1,2023-11-20 07:02:58
To je take stavanie pyramid v 2.0. jedine co by tam mohlo davat zmysel je vyvoj gmo rastlin. Ale urcite sa na zachovanie investicii vyslachtia tak aby 2generacia bola neplodna.
Re: Jak se tak
D@1imi1 Hrušk@,2023-11-20 08:46:50
Možná ti šejkové naopak Sim City hráli a štvalo je, že se musejí řídit nějakými ekonomickými pravidly, tak s tím naštvaně sekli a udělali si to v reálném světě, kde si ve svojí zemi můžou dělat, cokoliv je napadne :-)
Teď vážně: Ty supermoderní megastavby určitou ekonomickou logiku skutečně mají. Nalákají totiž do země nejbohatší vrstvy světové populace a tito lidé tam pak budou utrácet, uzavírat obchody a investovat. Teď se mi nechce hledat přesné hodnoty, ale HDP arabských ropných států myslím tvoří ropa méně než pár desítkami procent, takže něco na tom ekonomickém modelu asi fungovat musí. Otázka je, jestli by to fungovalo bez ropných peněz zcela. Jenže toho se alespoň 100 let obávat nemusejí. Nějaká ropa se bude spotřebovávat vždy a nikde jinde na světě ji s tak nízkými náklady vytěžit nedovedou (nejnižší náklady na vytěžení jednoho barelu).
Re: Jak se tak
Vít Výmola,2023-11-20 10:43:20
Sice obdivuji jak architektonickou, tak technickou stránku těchto staveb, a ony opravu vypadají jako ze sci-fi, kterého jsme se dočkali, nicméně:
- to se jim to staví za naše peníze
- s ekologií to má společného akorát barvu dolarových bankovek
Re: Re: Jak se tak
D@1imi1 Hrušk@,2023-11-20 11:58:31
Za jejich ropu jim to staví západní inženýři a za stravu a vodu otroci z Asie.
Musí se jim ale nechat, že aspoň něco vybudují, v takové Venezuele se nezmůžou vůbec na nic.
Re: Re: Re: Jak se tak
Mintaka Earthian,2023-11-21 06:08:42
Někde v zapomenutém šuplíku jiných úhlů pohledu na existenci by se dal najít i ten, že žádná "jejich ropa" neexistuje a jsou to "naše" zdroje od Matičky Zemičky hroudičky, se kterou letíme vesmírem.
A "rozumný" přístup k tomuto bohatství by měl být spojen s pečlivým a moudrým hospodařením, ve prospěch lidstva a dalších živých organismů, které jsou v tom s námi.
Re: Jak se tak
Hugo Hacken,2023-11-20 14:43:27
tak cílovka těchto projektu je celkem jasna
1% top nejbohatsich, tedy cca 80mio, niz nepujdou
a u techto je zvykem rozlozeni portfolia, tedy XY nemovitosti po celem svete,
na ruznych mistech, statech
flexibilne dle okolnosti, aktualniho stavu kupovane/prodavane
nemam obavy, ze i tohle u trochu kontroverznich Saudu, by se nechytlo, nebyl by odbyt
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
