V nedávné době se podařilo podepsat smlouvu mezi firmami KHNP a ČEZ o výstavbě dvojice nových jaderných bloků a příprava jejich výstavby by se měla rozběhnout. Zároveň se opět zintenzivňuje kampaň zelených protijaderných aktivistů, kteří kritizuje využití „extrémně drahých“ jaderných zdrojů a nevyužití „extrémně levných“ obnovitelných zdrojů. Je tak dobré se podrobněji podívat, zda tato představa, prezentovaná například organizací Fakta o klimatu, odpovídá realitě.
Nedávno jsem reagoval na jeden podobný výpad proti jaderné energetice v Britských listech dvěma články (zde a zde), kde jsem kromě vyvrácení některých nepravdivých tvrzení rozebíral i dopady využití různých kombinací energetických zdrojů.
Program na testování různých energetických mixů
Pro testování dopadů různých scénářů připravili kolegové z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR simulační program, který jsem využíval pro posuzování různých energetických mixů. Je velmi uživatelsky přístupný a volně dostupný na internetu. Využívá data o produkci a spotřebě elektřiny z nedávných let k simulaci fungování různých mixů, které si navolíte. Lze zvyšovat i snižovat spotřebu a výkony různých zdrojů či kapacity akumulace.
Pomocí programu lze otestovat libovolný mix, který vás zajímá. Program umožňuje ocenit i jeho cenu a emisní náročnost. Pochopitelně je postaven na zjednodušeném modelu. Využívá konkrétní průběh spotřeby (denní diagramy, průmyslová spotřeba, tepelná náročnost …) v konkrétním roce, který si můžete vybírat. V databázi má program roky 2019 až 2024, ale můžete využít i data z roku jiného. Budoucí spotřebu pak vyjadřujete násobky této spotřeby. Výroba je také z konkrétního roku (je jí dána efektivita, počasí, provozní režim …) pro dané zdroje. Pouze akumulace se přidává v co nejideálnějším režimu. I zde však můžete celou řadu parametrů varírovat podle potřeby. Odhady chybějícího výkonu nebo přebytků, které ukazují na nestabilitu mixu, jsou i při těchto zjednodušeních poměrně realistické. Relativně spolehlivě si také můžete vyzkoušet optimalizaci vámi hledaného mixu. A zkontrolovat, zda bude fungovat.
Využijme tedy program a podívejme se na vlastnosti různých energetických mixů. Je jasné, že výsledky se mohou lišit pro různé roky. My využijeme jako referenční rok 2019, který nebyl ovlivněn epidemií COVID-19. V některých případech se podíváme i na další roky, jestli se výsledky dramaticky neliší.
Co dokážou jednotlivé nízkoemisní zdroje samostatně?
Nejdříve se zaměříme na srovnání, jak mohou pokrývat potřeby jednotlivé zdroje samostatně. Zjednodušme tak situaci a mějme pouze fotovoltaiku a zvyšujme postupně její výkon. Využijeme data pro jednotlivé roky 2019 až 2023. Pro instalovaný výkon 5 GW dokáže fotovoltaika pokrýt mezi 8 až 11 % celoroční potřeby a žádná elektřina nepřichází nazmar. Při výkonu 10 GW se pokryje mezi 16 až 18 % potřeb a ztráty jsou stále zanedbatelné. U výkonu 20 GW se pokryje již 28 až 36 %, ale nevyužitá elektřina odpovídá již 18 až 37 % té využité. Pro výkon 40 GW stoupne pokrytí už jen relativně málo na 34 až 45 % potřeby, ale množství nevyužité elektřiny už je 80 až 110 % množství té využité. Je tak vidět, že se zde nevyužije už skoro polovina instalovaného potenciálu.
U větrných elektráren je situace lepší s pokrýváním potřeb, což je dáno lepším ročním využitím výkonu. S velkými výkony však roste rychle přebytek výroby. Ještě silnější je také závislost na počasí v daném roce. Pro instalovaný výkon 5 GW dokáží větrné turbíny pokrýt mezi 14 až 17 % celoroční potřeby a žádná elektřina nepřichází nazmar. Při výkonu 10 GW se pokryje mezi 27 až 34 % potřeb a ztráty jsou stále zanedbatelné. U výkonu 20 GW se pokryje již 48 až 58 %, nevyužitá elektřina už odpovídá 11 až 19 % té využité. Pro výkon 40 GW stoupne pokrytí ještě dále na 70 až 77 % potřeby, ale množství nevyužité elektřiny už je 64 až 77 % množství té využité. Je tak vidět, že se i zde nevyužije už skoro polovina instalovaného potenciálu.
Podívejme se, jak to vypadá pro jaderné zdroje. Zde je pro výkon reaktorů 5 GWe pokryti spotřeby 53 až 57 %. Pro takový výkon je přebytek výroby zanedbatelný. Pro 10 GWe je už pokrytí spotřeby 95 až 98 %. V tomto případě je vyrobený přebytek pouhých 8 až 11 % využité elektřiny.
Ještě zásadnější rozdíl je, že u fotovoltaiky a větrníků je docela často situace, že nevyrobí téměř nic a celý potřebný výkon chybí. U jaderných zdrojů však byl největší chybějící výkon v daném roce pro instalovaných 5 GWe mezi 6 až 7 GW, a pro výkon reaktorů 10 GWe pak jen 2 až 4 GW. Pro fotovoltaiku s výkonem 40 GWp se maximum chybějícího výkonu v daném roce pohybuje mezi 10 až 11 GW a pro větrníky s výkonem 40 GWp je to mezi 9 až 10 GWp.
Celou situaci ovlivňuje pochopitelně celkové složení konkrétního mixu. Zvláště akumulace může významně pomoci, ta je však jen krátkodobá a jsou u ní jen omezené možnosti. Navíc s jejím zavedením významně rostou náklady. Větrné a fotovoltaické zdroje mají také období, kdy nedodají téměř nic, a musí tak být připravená záloha na počasí nezávislých zdrojů s výkonem, který pokryje i celou potřebu v době maxima. Jak je vidět z předchozí analýzy, dodatečná doplňující záloha je v případně jádra pouze třetinová oproti fotovoltaice nebo větru. A to jsou další náklady navíc.
Srovnání scénáře postaveného na jaderné energetice a na OZE
V použitém programu jsou zabudovány i zjednodušené výpočty investičních nákladů a emisí CO2 daného mixu. Můžeme se tak podívat na náklady a emise CO2 různých mixů. Hnutí Duha, Greenpeace a další zelené aktivistické organizace původně bojovaly za odstavení Dukovan po třiceti letech provozu a úplné zrušení výstavby Temelína. Pokud by v devadesátých letech minulého století a na začátku tohoto byly úspěšné, dnes bychom byly bez jaderných zdrojů. Nyní sice provoz stávajících jaderných zdrojů do jisté míry akceptují, ale bojují proti výstavbě zdrojů nových. I současná studie zeleného aktivistického hnutí Fakta o klimatu propaguje pro Česko mix postavený na kombinaci fotovoltaiky a větru doplněné akumulací a záložními zdroji.
Podívejme se tak, jak by vypadaly tři scénáře energetického mixu pro Českou republiku. První předpokládá výstavbu čtyř nových velkých jaderných bloků, dvou v Dukovanech a dvou v Temelíně, a co nejdelší provoz stávajících bloků v Dukovanech (70 let). Druhý pak postavení velmi velkého výkonu v solárních a větrných zdrojích v poměru doporučovaném ve studii organizace Fakta o klimatu, tedy pro poměr výroby větru a slunce 3:1. Třetí pak ponechání stávajících bloků v Temelíně, omezenou dobu provozování Dukovan a opět co největší výkon fotovoltaiky a větru. Ve všech třech případech se předpokládá úplné odstavení všech uhelných bloků. Výkon vodních a těch na biomasu se ponechává na stávající úrovni. Mix se pak doplní akumulací a plynem tak, aby se dodala v každém okamžiku veškerá potřebná elektřina. U získaných energetických mixů se pak posuzuje jejich investiční cena a emisní náročnost.
Ještě poznámka k cenám. V základní sestavě se v programu předpokládá investiční náročnost jádra 150 miliard Kč/GW, což je podobné hodnotě z různých zdrojů. U větrných zdrojů je to 56,5 miliardy Kč/GW a u fotovoltaiky 24,0 miliardy Kč/GW, cena akumulace, je v programu 11,5 miliard Kč/GWh. U plynových zdrojů se předpokládají investiční náklady 27 miliard Kč/GW. Tyto hodnoty jsou v rozmezích cen, které se vyskytují v různých zdrojích. Při svých analýzách můžete využívat i své hodnoty. Cena uváděná pro dodávku korejských bloků pro Dukovany se předpokládá 200 miliard Kč, proto jsme u jádra uvažovali cenu 200 miliard Kč/GW.
Kombinace jaderných a obnovitelných nízkoemisních zdrojů
Pokud si vezmeme jaderný mix, máme u něj 8 GW výkonu. Musíme postavit 4 nové zdroje za celkovou cenu 800 miliard Kč. Fotovoltaiku jsme dali na výkonu 4 GW (v reálu je to současná hodnota, předpokládá se obnova dosluhujících kapacit). Vítr se zvýšil na 3 GW za 152 miliard Kč. Aby se podařilo co nejvíce využít přebytky, zvýšila se akumulace na 4 GW (kapacita 20,0 GWh). Cena za to je 173 miliardy Kč. Aby se zajistil výkon v každém okamžiku, bylo potřeba zvýšit výkon plynových zdrojů na 2,6 GW za cenu 37 miliardy Kč. Takový mix dokázal plně pokrýt spotřebu a zajistil v každém okamžiku potřebný výkon. Vyrobený přebytek je 9,2 TWh, z čehož část je možné exportovat, protože se produkuje i v době, kdy nefouká a nesvítí. Celková investiční cena pro výstavbu nových zdrojů v tomto mixu je 1210 miliardy Kč. Jaderné zdroje dodají celkově 74 % elektřiny. Plyn zde pokrývá jen 0,7 % výroby elektřiny a emisní náročnost je tak pouhých zhruba 5 000 kt CO2.
Čistě obnovitelné nízkoemisní zdroje
U obnovitelného mixu se využila velmi vysoká instalace fotovoltaiky, zvýšení výkonu na 20 GW, další zvýšení už bez extrémní akumulace nevede k viditelnému zlepšení. Cena za to je 433 miliardy Kč. Větrné zdroje se doplnily na 30 GW, aby poměr odpovídal doporučení ze studie Faktů o klimatu, za cenu 1680 miliard Kč. Aby se efektivně využily vyrobené přebytky, bylo potřeba zhruba 12 GW akumulace (60,0 GWh kapacity) za 635 miliardy Kč. I tak bylo potřeba pro pokrytí chybějícího výkonu v době, kdy nefouká a nesvítí delší dobu doplnit výkon plynových zdrojů na 8,5 GW za cenu 196 miliard Kč. Takový mix dokázal pokrýt veškeré potřeby a výkon v každém okamžiku. Celková cena investic je v tomto případě 2939 miliard Kč. Přebytek výroby je u něj 30,9 TWh, bohužel většinou v době, kdy hodně svítí a fouká a dá se předpokládat přebytek i u sousedů. Fotovoltaika dodala 21,3 %, vítr 63,2 % a celkově dodají 85 % vyrobené elektřiny. Zde musí plynové zdroje pokrýt 3,1 % výroby elektřiny a emisní náročnost je tak vyšší než u jaderného mixu, zhruba 6 078 kt CO2.
Temelín a dále jen obnovitelné nízkoemisní zdroje
Pokud se bude využívat Temelín a doplní se obnovitelným mixem, lze snížit potřebu rezervy plynových zdrojů oproti čistě obnovitelnému mixu. Nejdříve se podíváme na velmi vysokou instalaci fotovoltaiky na již zmíněných 20 GW i větrných zdrojů na 30 GW. K využití přebytků postavíme opět zhruba 12 GW akumulace (60,0 GWh kapacity). I tak bylo potřeba pro pokrytí chybějícího výkonu v době, kdy nefouká a nesvítí delší dobu doplnit výkon plynových zdrojů na 6,5 GW za cenu 142 miliard Kč. Takový mix dokázal pokrýt veškeré potřeby a výkon v každém okamžiku. Celková cena investic je tak velmi blízká předchozí variantě, snížená jen o část investicí do plynu, konkrétně 2890 miliard Kč. Přebytek výroby je pochopitelně ještě vyšší 43,4 TWh a opět v době, kdy hodně fouká a svítí. Fotovoltaika vyrábí 19,4 %, vítr 57,7 % a jádro 12,5 % vyrobené elektřiny. Zde musí plynové zdroje pokrýt pouze 1,1 % výroby elektřiny a emisní náročnost je tak nízká, zhruba 5 420 kt CO2.
Pokud nebudeme chtít jít na tak extrémní výkony fotovoltaiky a větrníků, můžeme mix zlevnit. Podívejme se na kombinaci 10 GW fotovoltaiky a 15 GW větrníků. K využití přebytků pak nemá moc smysl stavět akumulaci vyšší než 8 GW (40 GWh kapacity). U plynu pak potřebujeme 7,2 GW pro pokrytí chybějícího výkonu. Celková cena investic je v tomto případě 1 586 miliard Kč. Celoroční přebytek 6,6 TWh. Fotovoltaika vyrábí 14,4 %, vítr 42,7 % a jádro 18,5 %. Plyn musí vyrobit 10,2 % a celková emisní náročnost je 8 030 kt CO2.
Předložená data jsou pro rok 2019, potřebný výkon plynových zdrojů byl kontrolován i pro další roky až po rok 2024. Nebraly se v úvahu pouze jednotlivý extrémní výpadek daný nestandardním výpadkem škálovaného zdroje v daném dni daného roku. Je jasné, že v reálné situaci bude potřeba mít u všech mixů záložní výkony o něco vyšší, aby se pokryly nečekané výpadky, dané třeba poruchami. To ale celkové srovnání neovlivní.
Závěr
Je třeba zdůraznit, že daný program má řadu zjednodušení a dává pouze hrubou představu o daných mixech. I předložené srovnávané energetické mixy jsou zjednodušením a dalo by se s nimi pohrát a více je vyladit. Zároveň by se dala studovat reakce na změnu spotřeby a další úpravy. Pochopitelně se dá zvažovat import elektřiny v době nedostatku. Zde je ovšem základní problém mixu postaveném na fotovoltaice a větru, že přebytek a nedostatek bude u nás ve stejné době, jako tomu bude u sousedů. Hlavně Německo se prioritně zaměřuje právě na fotovoltaiku a větrné turbíny.
Model ukazuje pouze investiční náklady a dají se pochopitelně dodat i náklady na palivo (hlavně u plynu), na provoz a ukládání financí na likvidaci zdroje. Zároveň je třeba připomenout, že jaderný zdroj má zhruba trojnásobnou životnost oproti větrným a fotovoltaickým. Hrubá analýza těchto nákladů je v dřívějším článku. Je sice už šest let starý a některé ceny se změnily, ale umožňuje si udělat představu a dohledat ze zdrojů současný stav.
Zároveň cenu elektřiny ovlivní i nutná modernizace přenosové sítě, ta je však při využití obnovitelných zdrojů náročnější. Dá se předpokládat, že spotřeba elektřiny poroste elektrifikací dopravy a průmyslů i růstem potřeb datových center a umělé inteligence. V tomto případě se navýší spotřeba. Tento nárůst se dá řešit zvýšením výkonu OZE, akumulace, i jádra, třeba ve formě malých modulárních reaktorů. Poměry mezi výrobu zdrojů, cenou mixu a emisemi pro různé varianty se však zachovávají. Je pochopitelně možné uvažovat reakci na straně spotřeby, lepší vyladění odstávek jaderných zdrojů a další opatření pro optimalizaci využití mixu oproti situaci v minulých letech. Základní poznatky, které jsme získali, to však nemění.
I přes zmíněná zjednodušení můžeme ze srovnání tří scénářů jasně vidět, že využití jaderných zdrojů není ve srovnání s těmi obnovitelnými nevýhodné. Naopak, pokud půjdeme cestou postavení čtyř nových jaderných bloků a jejich doplnění dalšími potřebnými zdroji, bude investiční cena dokonce nižší než u mixů postaveném na fotovoltaice a větrnících, ať už s Temelínem nebo bez jaderných zdrojů. Je to dáno hlavně tím, že v případě dominance obnovitelných zdrojů je potřeba pro pokrytí stejného výkonu tři elektrárny, fotovoltaická, větrná i plynová, a také významná akumulace. Emisní náročnost jaderného mixu je také nižší a jen při extrémní kapacitě fotovoltaiky a větru i akumulace se jí blíží emisní náročnost čistě obnovitelného mixu.
Co říkají studie organizace Fakta o klimatu a náš rozbor společně?
Je třeba zdůraznit, že zde předkládané výsledky jsou plně v souladu s daty a grafy prezentovanými ve studii organizace Fakta o klimatu. Připomínám závěr, který autoři ve studii vypichují: „Solární a větrné elektrárny dokážou v českých podmínkách spolehlivě dodávat velkou část elektřiny – pokud se správně zkombinují a doplní akumulací a záložními zdroji. Při dobré kombinaci větru a slunce je tedy možné pokrýt velkou část spotřeby – i v zimě, kdy výroba nejvíce kolísá“. Grafy uváděné ve studii ukazují, že sice celková výroba větrníků a fotovoltaiky s dostatečně velkým výkonem umožňuje v dostatečně dlouhém období i v celoročním objemu naplnit potřeby české spotřeby. Ovšem nedokáže zajistit výrobu hlavně v někdy i dost dlouhých obdobích, kdy je v zimě bezvětří a zataženo, tedy období inverze, či jak říkají Němci dunkelflaute. Jen částečně pomůže akumulace, tu sezónní a opravdu masivní krátkodobou zatím nemáme. Je tak skutečně nutné mít záložní zdroje.
A to, k čemu vedou velmi vysoké výkony fotovoltaiky a větrníků podle doporučení Fakt o klimatu a nutné velikosti akumulace a záložních zdrojů (plynových) jsme si ukázali v tomto článku. Je vidět, že takový mix je nejen nákladnější, než je tomu u mixu s efektivním využitím jaderných zdrojů, ale vede i k daleko horším výsledkům v cestě za snižováním emisí. To ostatně potvrzuje i praxe, jak vidíme na srovnání elektroenergetiky v Německu a Francii.
Dalším problémem, na který nelze zapomínat, je růst nestability soustavy s růstem výkonu volatilních na počasí závislých zdrojů a úbytkem stabilních rotujících zdrojů v soustavě. To nám dramaticky ukázal blackout ve Španělsku. Jsou sice možnosti úpravy řízení elektrické sítě, které tato rizika mohou snižovat, ale teprve uvidíme, jestli se takovým blackoutům podaří efektivně předcházet. Že mají takové blackouty dramatické dopady, nám ukázal i ten, který nedávno proběhl u nás. Nesouvisel sice s obnovitelnými zdroji, ale v každém případě je jasné, že bychom se měli snažit pravděpodobnost takových událostí minimalizovat i výběrem energetického mixu.
O budoucnosti jaderné energetiky jsem měl přednášku v Dominikánské 8:
O energetice jsem diskutoval i v cyklu rozhovorů Vysoké napětí:
Je opravdu německý odklon od jádra dobrou cestou k udržitelné energetice?
Autor: Vladimír Wagner (13.05.2023)
Máme opravdu stavět velké fotovoltaické a větrné elektrárny?
Autor: Vladimír Wagner (06.06.2023)
Jaké malé modulární reaktory se budou v Česku budovat?
Autor: Vladimír Wagner (12.09.2024)
Diskuze:
Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
Miroslav Gretschelst,2025-07-15 01:01:56
přesto věřím, že spousta problémů by se vyřešila prostým zákonem, že z občasných zdrojů energie lze vykupovat do sítě pouze elektřinu v případě, že je uložena v akumulátorech dodavatele, podle aktuálních potřeb sítě. A bez dotací.
Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-15 02:00:00
To se mi zdá nějaké složité / nedomyšlené. Kolik energie by ty akumulátory musely být schopné pojmout vztaženo k instalovanému výkonu? A kdyby se vybily, co potom? A proč zrovna akumulátory? Co kdyby si provozovatel OZE byl schopný zajistit zálohu jiným způsobem?
Jednoduché řešení by bylo, kdyby neexistoval žádný přednostní výkup pro OZE a všichni výrobci by elektřinu prodávali čistě na základě pravidel volného trhu. Provozovatel přenosové a distribuční soustavy by měl právo bez kompenzace odmítnout jakýkoliv zdroj, který by se mu nehodil.
Kdyby EU trvala na podpoře OZE, musela by se omezit jen na přímé dotace nebo emisní odpustky.
Re: Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
Kamil Kubu,2025-07-15 09:00:46
On vlastně už přednostní výkup neexistuje. Dnes se elektřina obchoduje přes burzu v Lipsku a tam platí přednost nejnižší ceny. A tu si mohou OZE dovolit díky štědrým dotačním programům, které jim zajišťují ziskový výnos z prodané elektřiny, ať je cena na burze prakticky jakákoliv. Dík tomu mohou v klidu nabízet dumpingové ceny oproti jiným zdrojům a stále se jim to vyplatí. Tím vytlačují tyto zdroje z obchodů a tím i z produkce. Navíc i když nabídnou do konkrétní aukce velmi nízkou cenu, výsledná cena je stanovena závěrnou elektrárnou, což většinou bývá z důvodu regulace velmi drahá plynovka. Takže celý ten rádoby tržní systém je úplně postavený na hlavu, protože na tom trhu působí obrovská převaha nabídky za dumpingové ceny, která je nakonec uspokojena za ceny mnohonásobně vyšší.
A ano, bylo by správné odstranit tuhle deformaci a pustit na ně na všechny čistý trh. Ale zároveň nastavit i technická pravidla, která srovnají podmínky. Například, že energie se obchoduje na týden dopředu a obchoduje se diagram dodávky na celý den z daného zdroje a zdroj je povinen daný diagram udržet stůj co stůj, jinak zaplatí nejen aktuální tržní odchylku, ale taky pěkně mastné penále. Jedním z řešení jsou baterky přímo v elektrárně. Každopádně správce sítě by měl mít právo odmítnout zdroje, jejichž diagram neodpovídá požadavkům na optimální provoz soustavy.
Re: Re: Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
Petr Nováček,2025-07-15 10:25:55
U nás dotace na soláry skončí v roce 2030, pak už se stanovenou výkupní cenou pojede jen pár větrníků a bioplynek. Ostatní bude tržní. Proč by měly soláry prodávat cenu týden dopředu? K tomu není důvod. Stačí, aby většina lidí přešla na SPOT a v době vysoké ceny elektřiny budou lidi šetřit, tím nebudou cenové rozdíly tak vysoké. (Člověk si například zatopí v krbových kamnech místo toho aby topil elektřinou)
Re: Re: Re: Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
M_. D_.,2025-07-15 13:41:28
Myslím, že velmi přeceňujete možnosti domácností. Spotřebou na elektrice se domácnosti podílí na úrovni Česka cca třetinou. I kdyby komplet zhasli, tak je to menší část...
Polovina domácností jsou byty a z nich 2/3 na dálkovém vytápění a obvykle i vodě. Většina bytových domácností je tak i elektrickou přípojkou na jednotarifu bez akumulace, ty mají malou šanci něco dělat. Zvláště pokud jsou přes den obvykle pracovně pryč a řeší spotřebu ráno při startu a pak večer (což budou obvkyle ty denní špičky spotřeby). Maximálně u nich pračka (ale musela by být se sušičkou, jinak to prádlo vyprané pár hodin v pračce po návratu můžu prát znovu, že bude zasmrádlé) a možná domácí pekárna? Těch, co má aspoň akumulaci tím bojlerem je menší část.
Trochu šanci s tím mají ty rodinné domy, kde je prostor to víc akumlovat a přesouvat, ale ta flexibilita je stejně relativně omezen bez velkých nákladů.
Doufám, že neočekáváte, že byty budou hofně pořizovat krbová kamna si do obýváků a k nim komíny, aby se něco ušetřilo?
Re: Re: Re: Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
David Oplatek,2025-07-15 18:44:18
Dotace na soláry sice skončí, ale nijak se to neprojeví na koncové ceně kvůli rozšířeným emisním povolenkám.
Re: Re: Re: Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
Kamil Kubu,2025-07-16 08:54:47
Tím že většina odběratelů přejde na SPOT tržní prostředí nezlepšíte, protože neodstraníte deformaci v podobě dotací. Soláry se štědrými provozními dotace skončí v 2030+, ale zároveň se naplní jejich technická životnost. Zkušenosti z okolních zemí, zejména z Německa ukazují, že je pro majitele výhodnější takovou elektrárnu sešrotovat, než bez dotací provozovat se ztrátou. Nové solární elektrárny se bez dotací neobejdou.
Přechod na SPOT rozhodně neprospěje stabilitě sítě. Dá se očekávat, že dojde k expanzi "smart" zařízení, které budou reagovat na spotovou cenu a zapínat nebo vypínat zátěž. Protože to budou dělat "všichni", může dojít k "rezonanci", která rozhodí aktuální zátěž v řádu stovek MW během několika málo sekund. Zkuste se poptat na velíně ČEPSu, jakou radost by jim takové chování sítě přineslo. A i kdyby nakrásně vznikly systémy, které to dokáží uregulovat, tak ty systémy jsou drahé(baterky, střídače, záložní elektrárny, sítě, ...) a to všechno nutně musí zdražit elektřinu pro koncového zákazníka.
Základní myšlenkou článku Vladimíra Wagnera není poukázat na technickou nemožnost energetiky postavené primárně na OZE. Článek ukazuje finanční náročnost takového řešení, extrémní zatížení prostředí nadměrnou stavbou OZE a horší výslednou účinnost pro dosažení bezemisního cíle. Je to o tom, že propagátoři OZE dominantní energetiky z neznalosti či spíše záměrně ignorují negativní aspekty takového řešení.
Re: Re: Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
F M,2025-07-15 12:26:29
Ještě bych dodal k tomu volnému trhu právo stabilních zdrojů dodávat přednostně stálým odběratelům a odstřihnout při nedostatku občasné (nebo zákazníků). Ten systém mezičlánků kdy každý podléhá masivním regulacím a účelovému zkreslení je děsně neprůhledný.
Nevím jak ty dotace, možná mohou skončit ty přímé, ale pochybuji, jak Fakta o klimatu tak ostatní, kteří se snaží alespoň o nějaký naoko reálný výsledek jednoznačně požadují pro OZE provozní dotace a opravdu ne malé, přesněji jednoznačně tvrdí, že bez nich se podíl OZE (hlavně kvůli té kanibalizaci) zvyšovat nedá. Popravdě netuším kde jste to vzal, ty přesné předpisů tuším ještě nejsou ani v přípravě, hádám jde zase o nějakou vějičku.
Existují i nepřímé dotace, třeba majitelům domácí fve přes roční náklady na regulovanou složku, kdy by ji jednoznačně měli mít ročně vyšší (ne na kWh ale rok/měsíc). Ono by stálo za to rozebrat celkovou cenu (obě složky) kam co jde a co je "navíc" a jde za OZE.
Re: Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
Miroslav Gretschelst,2025-07-15 11:43:25
Smím-li se zeptat, pane Hruško, proč vás trápí, že navrhovaný zákon je složitý/nedomyšlený? Vy jste dodavatel energie z OZE? Já nikoliv, stejně jako miliony dalších občanů této republiky, ale jsem postižen poplatky na OZE a zdraženými energiemi a ohrožován nebezpečím blackoutu. Nechť se se zněním zákona vypořádají podnikatelé v oboru. Pokud to zvládnou, klobouk dolů, pokud ne, nechť investují svoje peníze jinde. Proč by měl být problém, zda jsou vybité akumulátory? Stejně jako dispečink má přehled, kolik je potřeba výkonu na "nabíjení" spotřebičů na noční proud, stejně může zjišťovat, kolik je k dispozici energie v akumulátorech určených na výkup a podle toho regulovat výkon stálých zdrojů na rozdíl od OZE. Tím by se velmi snížilo nebezpečí blackoutu. Zavedením zákona by se ušetřily další obrovské prostředky pro dnes nezbytné posilování sítě, která není stavěná na provoz občasných zdrojů elektrické energie s divokou dynamikou. To všechno jsou peníze z našich kapes promrhané ve prospěch zvrácené ideologie a bezohledných "podnikatelů". Tomu všemu bych chtěl zabránit nejméně do doby, než pokrok umožní uvedené problémy vyřešit bez těch zdrcujících nákladů, které něs vedou zpátky do třetího světa.
Re: Re: Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-15 13:08:45
1. Až teď chápu, že jste zjevně v úvodním příspěvku chtěl napsat, že provozovatelé OZE by měli mít povinnost provozovat též úložiště, které ale bude plně říditelné dispečerem soustavy, ne provozovatelem OZE (ten by ho musel dát plně k dispozici). Místo toho jste napsal, že by provozovatel směl do sítě dodávat jen elektřinu uloženou v akumulátorech, což technicky nedává smysl. Pokud by OZE zrovna vyráběly a byla by poptávka v síti, je nesmysl hnát tu elektřinu se ztrátami přes akumulátory a opotřebovávat je, když tu elektřinu lze dodat do sítě přímo.
2. Pokud by OZE byly koncipované tak, že se k síti připojí jen při spotřební špičce a zbytek času by byly nepřipojené a zároveň by nevyužívaly žádnou akumulaci, nevidím důvod, proč byste Vaším zákonem takovému vztahu výrobce s odběratelem bránil. Stejně tak by mohla vzniknout situace, kdy si významný provozovatel OZE postaví vlastní plynovou elektrárnu, takže by byl schopen dodávat elektřinu stabilně, přestože by nevyužíval akumulaci. Opět byste reguloval něco, so můžete nechat čistě na dohodě mezi výrobcem a odběratelem.
3. Odběratel by samozřejmě v takovém vztahu hájil svoje vlastní zájmy, takže by upřednostňoval dodávky od výrobců stabilní (nejlépe regulovatelné) energie. Výrobci takové energie by zase preferovali prodej elektřiny dopředu, aby pro svoji stabilní výrobu měli stabilní odběr za stabilní cenu. Odběratel by tak měl většinu energie nakoupenou dopředu, a neměl by tudíž už zájem o nečekanou špičkovou elektřinu z OZE, pokud by se zároveň nekryla se špičkou spotřeby. Případně by se s výrobcem OZE na té akumulaci, kterou jste navrhoval uzákonit, domluvil sám. Ale bez potřeby zákona.
Jde mi hlavně o to, že jste ten zákon nazval jako "prostý", ale takové zákony jsou často k ničemu. Musel by se doplnit o mnoho detailů, parametrů a výjimek (čímž by přestal být prostý), jinak by byl svazující či naopak bezzubý.
Dotace pro OZE by také nešlo zrušit prostým zákonem, když ty jsou různými mechanismy tlačeny přímo z EU.
Re: Re: Re: Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
Martin Novák2,2025-07-16 14:01:47
Ne, OZE by měly normální smlouvy o dodávce energie jako elektrárna, alespoň ty velké. V té smlouvě je množství a čas dodávky a za nesplnění nebo překročení nasmlouvaného množství bez požadavku z dispečinku je smluvní pokuta. Změnu je nutné hlásit několik dnů předem. Alespoň tak to bývalo.
Popřípadě kontrakt s odběratelem, zase dopředu nahlášený na ČEPS kvůli plánování přenosu.
Baterie nejsou potřeba pokud si majitel dokáže zajistit svítící slunce (nebo zaplatit pokuty) :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Je to skutečně problematika hodná vysokoškolského studia,
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-16 15:48:08
Ano, přesně tak to myslím. Není potřeba vytvářet zákon, který bude detailně řešit požadavky na nějaké akumulátory, když si to může ČEPS s provozovatelem OZE řešit sám pomocí normálních smluv.
Simulace
Oldřich Vašíček st.,2025-07-14 12:43:02
Děkuji za pěkný článek. Před časem jsem se bavil vlastní simulací energetického mixu a vycházelo to ještě hůře. Ale zkoušel jsem zakomponovat i vodík, který je dle taxonomie EU, nutné využívat po ukončení vyjímky na zemní plyn. Cena zásobníků je enormní. Zkoušel jsem kombinovat krátkodobou zálohu (v podstatě jen noc + reserva) ve stlačení a dlouhodobou zálohu na zimu v kapalném. Případně vše ukládat do existujících PZP (podzemní zásobník plynu), jejich kapacita by dostatečná byla.
Zdroje založené jen na OZE + plyn (vodík), vychází cca 3-8x více než jádro (a to mají nižší životnost).
Problém s argumentací "zelených" je, že neuvažují kontinuálně. Tedy, průměrná výroba za den, měsíc, rok je nezajímavá, pokud potřebuji zajistit provoz VŽDY! Že navyšování zdrojů v FVE bez akumulace je kontraproduktivní, protože sebevíce zdrojů bude vyrábět ve stejný okamžik. A více vyrobené energie neznamená i více spotřebované (z daného zdroje). Pokud tyto zdraje v daný okamžik zajistí veškerou spotřebu, tak více těchto zdrojů energii nezlevní. Spíše naopak. Navíc, zatím není řešitelné udržet funkční soustavu bez rotačních zdrojů. Takže i kdyby byla okamžitý výkon FVE vyšší než spotřeba, tak min. 20% stejně musí jet z rotačních zdrojů.
Atd. Nezajímají se o ty detaily, ve kterých, jak se říká, dlí ďábel. ;)
A žít budeme kde?
Kamil Kubu,2025-07-14 12:25:59
Co mě na těch plánech "obnovitelné" energetiky děsí nejvíc, je s jakou samozřejmostí jsou ti zachránci planetu ji zachránit i za cenu zničení životního prostředí.
30 GW ve větrných elektrárnách je při využití 6 MW turbín pěkných 5 tisíc větrníků rozesetých po celé republice. To Vestas-150 6 MW má rotor o průměru 150 metrů a montuje se na věž rovněž o výšce 150 m. Podle zlatého pravidla rozmisťování stojí turbíny v řadě nejméně 3 průměry rotoru spíše však více, řekněme tedy pro tyto konkrétně 600 metrů. Nejlepší poloha pro větrnou energii v naší republice je pás vrcholků Krušných hor o délce cca 120 KM. I kdybychom postavili tyhle velké turbíny v jedné řadě za sebou tak se jich tam vejde 200. Řady od sebe musí být dostatečně vzdáleny, podle stejného pravidla pro tuhle turbínu alespoň kilometr. I když jsou na vrcholcích Krušných hor i rozlehlé pláně, dost často jsou to naopak velmi úzké hřebeny. Celkově se tak dá uvažovat o ekvivalentu takových 5 řad, neboli 1000 turbín, což reprezentuje jednu pětinu požadovaného výkonu. I tak by se z vrcholku Krušných hor stal de facto les větrných turbín s výrazným dopadem na životní prostředí.
I jiný plán vypadá dost děsivě. Republika má necelých 79 tis. kilometrů čtverečných. Když vynecháme městskou zástavbu, vodní plochy, národní parky, vysoké hory, komunikace, ... zbyde volná plocha na větrné elektrárny. Řekněme 50 tis. km2. Pro pět tisíc elektráren. Jedna na 10 km2, neboli kruh o poloměru něco málo přes 1,8 km. Při rovnoměrném rozmístění by tedy stála větrná elektrárna co čtyři kilometry každým směrem kam se podíváš. Opravdu je takové prostředí možné nazvat "životním" nebo "přírodou"?
neschopnost reálně uvažovat a fanatismus
Josef Nýč,2025-07-14 10:19:49
Dobrý den. Bohužel se tento článek nedostane do tzv. veřejnoprávních, ani k uším politiků ( kteří nepřiznají omyl a chyby). Navíc víme jak zelení v Německu umlčeli hlasy proti odstavení JE. Tak, jak dlouho se bude lhát a zkreslovat. Budou se zabíjet krávy (ať to zkusí v Indii) a když to nebude stačit. Je obdivuhodná snaha o ekologii, ale ne prázdné kecy. A bohužel, ti mají hlavní slovo.
mix problemu
Zdeno Janeček,2025-07-14 10:16:33
Podle prezentovaneho su dva problemy:
kdyz nefouka a nesiviti,
kdy z fouja a sviti moc.
Je naprosto uzasne, ako tyto dva problemy zeleni magori dokazi obkecavat a nic neřesit.
Uz od zacatku sa malo uzakonit, ze vyroba OZE musi byt zalohovana vyrobci OZE aspon na 48 hodin.
Preco musime dotovat stqvbu aj vyrobu OZE, bez toho, aby sa na tom podileki ti, co problemy vyraběji !!
Petr Nováček,2025-07-14 10:16:08
Výpočty jsou sice hezké, ale na historických cenách. Skutečnost je taková, že od roku 2026 jsou pro novostavby povinné soláry na veřejných a komerčních budovách. Od roku 2030 i pro rodinné domky, kdy takový domek bude muset být papírově energeticky neutrální. Ve výsledku 8 měsíců v roce si taková novostavba vystačí s vlastním zdrojem elektřiny. Pokud zasvítí i v zimě, tak takový den bude novostavba také energeticky soběstačná. Vzhledem k tomu, že soláry budou povinné, jinak by stavebník nedostal stavební povolení, tak ekonomika takových solárů je irelevantní.
V tomto energetickém mixu je pak potřeba pouze postavit elektrárny, které pojedou pouze několik měsíců v roce - některé třeba 4 měsíce, některé jen několik týdnů v roce. Na takový účel se JE nehodí pro vysokou cenu. Za mne JE je dobrá věc, ale ne v podmínkách EU a povinnosti solárů.
Klidně se může stát, že po 5 letech přípravy nových bloků se rozhodne, že se jednoduše nevyplatí a postaví se nové plynovky (popřípadě zůstane ještě uhlí, pokud budou politici rozumní).
Re:
Martin Novák2,2025-07-14 11:22:19
JE se dá na rozdíl od solárů využít k produkci vodíku a podpoře průmyslu. Přerušovaná dodávka od solárů není vhodná ani k produkci vodíku.
Se soláry si nevystačíte 8 měsíců ani náhodou. Zrovna včera mi došla baterie protože v sobotu bylo zataženo. Ano, na 4 měsíce přívod ze sítě vypínám, ale nejpozději koncem září už musí být zapnutý jinak to začne vypadávat. Listopad-únor je odběr ze sítě denně, jinak tma. Mám 9kW v panelech a 14kWh baterii. Spotřeba do 10 kWh denně.
Re: Re:
Petr Nováček,2025-07-14 18:38:07
Přerušovaná dodávka od solárů není vhodná k produkci vodíku v současné době, ale technologický vývoj jde dopředu.
U nás sice bylo v sobotu zataženo, ale jinde zase bylo jasno. Takže jde spíše o distribuci než o jiný zdroj EE.
Re: Re: Re:
Martin Novák2,2025-07-15 20:14:29
Přerušovaná dodávka od solárů ve formě přebytků 1-2% času není vhodná k ničemu. Pořídil byste si auto které vám nastartuje 20x do roka na 2-4 hodiny a nikdy nevíte kdy chcípne a dál se nehne?
Pro takovou výrobu vodíku se nevyplatí platit ani údržbu a obsluhu, i kdyby samotné zařízení bylo úplně zadarmo.
Jde i o distribuci, tak když ji chcete tak si tu miliardu na posílení distribuce laskavě zaplaťte ze svého.
Re:
M_. D_.,2025-07-14 16:22:20
Pohled domácnosti je jen menší díl celkového toku energie ve státě. Spotřeba domácnosti je tak třetina. Co firmy s kontinuální výrobou? Odstřelíme je? Fakt nemají šanci si vyrobit na své střeše něco, co jim pokryje smysluplně spotřebu v technologii. Tam má atomka pěknou šanci s dodávkou trvale.
A pokud vezmeme v potaz další plíživé snahy, že třeba rezidenční sektor bude zcela bez jakéhokoliv spalování (vlastnit nemovitost s komínem bude neuplatitelný luxus), tak té elektriky v zimě bude potřeba i tak víc, než jsme schopni jinde ušetřit... A pokud i průmysl vyslyší, že technologické teplo (u řady procesů jdeme na 1000 st.C a více) má získavat z elektriky a ne pálením plynu/ropy/uhlí/..., tak to nám opět slušně poposkočí.
Re: Re:
Petr Nováček,2025-07-14 18:43:12
Jenže nejsou soláry jen na střechách RD. Jsou všude možně. Dobře je to vidět na Německu, kdy v poledne soláry pokryjí přes 50% elektřiny a přitom ještě elektřinu exportují a plánují výkon solárů zdvojnásobit.
Ohledně zákazu spalování biomasy v domácích kamnech, tak to byl fejk. Ve skutečnosti spalování dřeva doma ušetří v době kdy nefouká a nesvítí hodně peněz. V tuto dobu bude totiž cena elektřiny vysoká.
Re: Re: Re:
M_. D_.,2025-07-14 22:13:01
Kolik ty instalace dodají elektriky o půlnoci pro potřeby průmyslu jedoucího 24/7/365/..., který má fakticky kontinuální konstantní odběr? A pokud by měl živit i průmysl v bodu, kdy přejdu na technologické teplo z elektirky místo lokálního spalování (takže v té elektrice to je poskočení v Česku na 2,5 násobek současné hodnoty za průmysl)? V Česku nám v energiích sumárně proteče kolem 1000 PJ za rok, v elektrice cca 200 PJ, samozřejmě se vše na 100% nikdy nezelektrizuje, ale pokud by to šlo dobře, tak se k trojnásobku současného časem možná doplácame.
Ne, nejde o tu ptákovinu, co letěla s tím odstřelem starších kotlů. Jde o dlouhodobou strategii postuného uzlumení spalování (A je jendo zda plyn, uhlí, dřevo, ...) v lokálních topeništích intraviliánů obcí v horizontu 30+ let, až se vyřeší i autosmrady. Ono bude asi dost srandy i s ETS2 a bude to hlavně zajimavé u etážových topení v bytových domech, kde se jede dneska asi hlavně plyn. Asi peleťák v kuchyni pod linkou není úplně cesta...
Re:
F M,2025-07-14 16:32:47
Přesně historické ceny. Domácnosti spotřebovávaly cca 25% (fakt přibližně nachytat za jednotlivá %, každopádně menší část) elektřiny. Toto se samozřejmě bude zvyšovat (hlavně nominálně) třeba s rostoucí el.mobilitou, většina lidí bude chtít nabíjet přes noc. Stejně tak se spotřebou při topení ať už čerpadla, nebo ty moderní kotle a ještě modernější kotle (také povinné), které si bez el. ani neškrtnou (i doslova). Samozřejmě celá ta domácnost i s tou rekuperací chytrými spotřebiči atd. bude na el. náročnější.
Proč se to nemusí zvyšovat v %, no protože, pokud to bude dle plánu EU, poroste spotřeba i v průmyslu a službách (ta větší část, kterou neberete na zřetel), třeba v tom zbrojním a spousta věcí (technologií) je v plánu elektrifikovat a kupodivu ty budou v drtivé většině vyžadovat dodávky 24/7. Tady bych podotkl, že by nebylo marné na základě výjimek pro armádu a zbrojní výrobu udržet alespoň dočasně část (co největší) těch uhelných zdrojů, i kdyby jen kvůli stabilitě. Tedy pokud by to alespoň nějak šlo.
Pokud bude mít něco z těch domácích solárů vliv tak to bude baterie, energie z OZE se sežene již dnes. Jenže a to jde za celým tím OZE šílenstvím, jak to výsledku, po utracení těch tisíců miliard (to také napoví jaké ty následky mohou být; samozřejmě to bude ještě víc), bude reálně ekologické?
I když do novostavby nepovedou žádné dráty, bude mít obrovská úložiště tak soběstačná nebude, velkou většinu (možná až drtivou) energie obyvatelé získávají ve formě zboží a služeb. Tím se dostáváme i k tomu nejhoršímu, tedy výrobě paliv a dlouhodobé akumulaci s prachmizernou efektivitou, to se snad podaří zastavit než budou reálná řešení.
Osobně si myslím, že jediné (kromě ekonomického kolapsu EU nebo ČR a lobbistů) co může udělat naše JE nerentabilní jsou další JE, tedy pokud by se jich postavilo v okolí ČR spousty. Což tak nevypadá, minimálně nějaká 2 (spíš/snad déle) desetiletí se s bídou budou nahrazovat ty uhelky.
2026 není pro novostavby, ale pro veřejné budovy, pro novostavby rodinných domků 2029 (prý dle LLM a pár nadpisů)
Dost mě fascinuje, jak to (myšlen i zbytek) všichni berou jako hotovou věc se kterou se nedá nic dělat.
Re: Re:
Petr Nováček,2025-07-14 18:45:17
Co je schválené v EU, tak se těžko mění. Nejdříve musí chtít úředníci Evropské komise, ti musí vydat nařízení, o kterém se pak hlasuje. Když se úředníkům nechce, tak s tím nikdo nic nenadělá.
Re: Re: Re:
Martin Novák2,2025-07-14 19:38:05
Jediná strana která má u nás jasně v programu konec green dealu a referendum o setrvání v EU je SPD, a jak asi uznáte není moc naděje že by získalo ve volbách přes 50% aby to mohlo prosadit. Babiš prý "prozřel" ale teprve se uvidí jestli mu to vydrží taky týden po volbách, a současná vláda se řídí heslem "splníme a překročíme", navíc v dobrovolně zkráceném termínu. Ne nadarmo máme nejdražší energii z celé bývalé východní Evropy přesto že jsme zatím vývozci.
Nikdo s tím nic nenadělá protože ani nikdo nechce. Nevymlouvejte se na EU, zatím máme pořád v ústavě napsáno "svrchovaná Česká republika" a EU nemá tisíc tanků které by k nám mohla poslat.
Re: Re: Re: Re:
Petr Nováček,2025-07-14 20:49:40
Díky obrovskému úsilí českého předsednictví se podařilo zpřísnit trh s emisními povolenkami. Naše vláda se zdražením dokonce chlubí na webu ministerstva životního prostředí. https://web.archive.org/web/20250425065653/https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/fit-for-55-ceskemu-predsednictvi-se-podarilo
Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2025-07-15 12:47:20
Ano je to těžké, zvlášť když se problém daří zdařile maskovat/dělat, že neexistuje. Ale příští eurovolby jsou 2029 a záleží na lidech zda pochopí, že je to vážný problém (a na štěstí jak se bude dařit energetice a ekonomice vyhýbat vážným problémům. Nemyslím si, že zrušení/redukce těch opatření by byl nějaký problém, vše ostatní bude mnohem levnější.
To že naše vláda se tím, že dělá jednu věc dokáže najednou chlubit a zároveň tvrdit, že za tento obrovský problém "může Babiš svým podepsáním grendealu" a prakticky všichni kromě starostů a pirátů jsou silně proti, to u nich není nic divného. Divné je jim to prochází celé 4 roky bez nějaké facky od voličů, což by jim umožnilo se chytit za nos, ale je dle mne více chyba těch voličů.
Nic z toho všecho nic nemění na průběhu produkce těch OZE (myšleno zvyšování podílu; máte to v tom článku) ani na tom zvyšování spotřeby energie v každému čase a tudíž vysokém využití těch JE.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-15 15:25:41
Pokud vím, jediná relativně volitelná strana, která se v posledních eurovolbách primárně vymezovala proti GD, byli Motoristé. A ti jsou zase problematičtí z jiných důvodů (lídr je narcis propagující nebezpečnou jízdu, jsou latentně proruští). Lidi jsou nuceni volit menší zlo a někdo jako větší nebezpečí vnímá GD, druzí zase expandující Rusko. Babo raď...
Mimochodem řekl bych, že volební úspěch Motoristů donutil vládní koalici, aby se v zelené politice aspoň trochu mírnila.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2025-07-18 12:06:13
To mírnění je jen v rétorice a jen některých, ti největší podporovatelé co nejpřísnějších opatření jsou právě ve vládní koalici.
Leader které vládní strany není narcis? Co si pamatuji volební plakáty, tak tam vedle sebe stáli jako vejce vejci. Tedy ne že bych propagoval motoristy, nebo kohokoli jiného i tím zbytkem odstavce. Proruský přívlastek komukoliv nehodícímu se (ani ne nutně nedostatečně protiruskému), od lidí (vystupujících v médiích/politiků) kteří z války profitují, radši víc než takto komentovat nebudu. Stejně tak EU, pokud někdo není pro přesně tu "správnou" politiku EU.
Právě jde o to maskování. Vemte si třeba bydlení, zkuste odhadnou kolik z ceny nového RD je (bude) uměle navýšeno, i ostatními předpisy, ale z tohoto směru, stavební materiál (energie +ocel,cement atd kde se platí odpustky zvlášť; nebo prakticky povinné investice), energie, doprava, ceny dodavatelů (spotřeba firem, jejich předražené budovy, zvýšené životní nároky zaměstnanců/živnostníků), drobné ve strojích a dalších věcích které se ovšem sečtou. Odhaduji 1/3, s očekávaným rychlým růstem. Připomínám, že dotace bohatým (ti co na něj dosáhnou i teď) nic neřeší, naopak ještě trh více deformují. Pokud si nemohou lidé dovolit stavět (což je základ greendealu, omezit spotřebu), rostou i ty nájmy a nemusí to být zrovna lineární (netroufnu si odhadnout).
Stejně tak školství, zdravotnictví atd. Zvýšené náklady jsou již léta v řádu stovek miliard (i na dluh jen v ČR; na dluh i v EU) a většina se platí teď (ceny zboží služeb, daně (+), ceny energií) a snižuje rozvoj (méně peněz na služby), dluhy v budoucnu a prakticky všechno skončí u spotřebitelů zde (ČR/EU).
K výraznému propadu HDP sice nedošlo, ale o kolik by mělo být vyšší min. 10% mohlo by i přes 15?. A, bez nějakých fiktivních výsledků, výsledný efekt na skleníkový efekt?
Je to na voličích, pokud jsou přesvědčeni (nechají se klamat), že toto není jeden z nejdůležitějších problémů které se dají a mají řešit na úrovni politiky ČR (nebo EU), tak se nic moc nezmění.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2025-07-18 12:30:15
Takto, tu politiku nerad komentuji, ale koukněte na ta čísla v tom článku. Ty ceny jsou děsivé a nemyslím si, že jsou přemrštěné, spíše mám strach, že naopak (tedy to platí i pro ty JE). A to bych ještě diskutoval o výpočtu toho vyprodukovaného CO2 u těch OZE.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-18 13:57:36
Určitě zde nechci hlouběji zabředávat do politiky, jde mi jen o to, že tady prostě žádnou skutečně dobrou volbu do EP nevidím. Část stran vyhlašuje úplně nerealistické politické cíle (vystoupit z EU), část zastává hodnoty zcela nepřípustné pro mnoho voličů (vystoupit z NATO) a mimo jiné odsuzují GD. A tyto strany jsou v EP v jedné koalici. Vládní strany nedostanou dostatečný volební výprask proto, že neexistují kvalitní alternativní strany, ne proto, že by voliči byli AŽ tak blbí. A že si většinový volič neuvědomuje makroekonomické souvislosti GD, je celkem normální.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2025-07-19 12:10:50
Určitě to nemyslím tak, že voliči jsou blbí. Do tohoto stavu se politická scéna dostala po dlouholeté práci politiků, komentátorů, médií, "lobbistů" a dalších "elit", kdy se podařilo odstranit levici a úplně dehonestovat slovo sociální. Naše média jsou "posunuta" i ve srovnání s ostatními západními zdroji. Paradoxně voličů jde spíše o sociální status (myšleno šířeji) a potřebu jeho udržení, jako ostatně vždy když narůstá nějaká ideologie (tady to myslím komplexně nejen GD).
Ono se stejnou přísností není volitelná žádná ze současných stran, jen se jejich chyby roky tlumí, zatímco jiných rozmazavají, "v každé té skupině přece ví každý jak to je". Dám jen pár ukázek, klasická otázka: S kým půjdete do koalice, obě strany mají dlouhodobě cca stejně, ještě jsem neslyšel někoho se ptát vládní koalice jestli půjde do koalice s komunisty, SPD, nebo ANO, zato u ostatních si to (TV nejen) komentátoři užívají do poslední možnosti. Ten nesmysl s důchodci jako jedinou skupinou s kompenzovanou inflací. A aktuálněji přístup médií i zametání "Bitcoinu" pod koberec (myšlen hlavně ten dohled).
Místo zvaní odborníků (k čemukoli) ke komentování odborných témat se zvou ministři (opravdu běžně), když se omylem pozve odborník a řekne něco v rozporu s "učením" tak se to příště ignoruje, u opozice naopak (správně) a dokonce se k rozporovaní používají ty vyvrácené nesmysly od ministrů, jako běžný stav.
GD se dává na krk, liberálům (u nás levici), to s tím nemá nic moc společného, zvlášť s tou levicí. Levice by v tomto právě hrála jinou roli, větším příspěvkem těm chudším a hlavně nedotováním střední třídy, by ty reálné náklady a dopady na rozpočet tolik lidí (profitujících; s nějakým slovem ve společnosti) nemlžilo a potom by na ně mohla upozorňovat pravice, teď mlží všichni (lidé přejali různé zkratky). Bohužel toto bylo narušeno a řeší se prakticky jen viděný obraz (lidí, stran, státu), polarizovaně a směrem k ještě větší polarizaci.
Právě ty "úplatky" střední třídě, její umělé tvoření (i těch opravdu bohatých) vidím jako jádro okolo kterého to vše může růst. Ony ty obrovské toky peněz zanechávají ve společnosti své stopy, obrovské tlaky vznikají už kvůli pár miliardám natož toto. Když se k tomu přidá zbytek "státem/EU řízených peněz" zemědělství, regionalní rozvoj, armáda, úřady, školy atd. a u každého takového penězovodu stojí spousta lidí, nucených a nutících k nějakému postoji s tím, že tito jedinci budou s nějakou vysokou pravděpodobností zapadat do nějakých skupin (politicky hodně vpravo; ostatní škatulky nebudu komentovat) a budou více vidět a mít vyšší příjmy (a obavy o ně), tak je jasné, že společnost bude deformovaná. A to myslím ve větší šíři než jen tu levopravost.
Milan Šimkovič,2025-07-14 09:25:43
Na tento článok by sa dala aplikovať slávna Churchilova veta o falšovaní štatistík - v tomto prípade cien. LFP batériové úložiská sa v r. 2025 dostali na ceny pod 50€/1kWh (mimochodom pokles o 30% oproti roku 2024). Autor včak počíta s cenou cca. 7 krát (!!!) vyššou a to ešte neberiem v úvahu, že v čase predpokladanej výstavby budú tieto ceny úložísk ešte oveľa nižšie. Podobne (aj keď asi v menšej miere) nadhodnocuje ceny FV a VT. Článok je preto absolútne nezmyselný, lebo používa historické ceny (z r. 2019 a skôr) u technológií, ktoré neustále zlacňujú na projekty v budúcnosti.
Re:
Martin Novák2,2025-07-14 10:55:21
Koupím od vás baterii 50v 10kWh za 15 tisíc, zn. hned.
Vykládáte tady pohádky. Já jsem v nabídce našel od 46 900 do 60 500.
Re: Re:
Milan Šimkovič,2025-07-14 12:43:22
Treba vedieť čítať s porozumením, hovorím o veľkokapacitných úložiskách, nie domácich systémoch. Tu je odkaz: https://www.ess-news.com/2025/06/26/china-energy-engineering-launches-record-25-gwh-storage-tender-as-prices-hit-historic-low/
Re: Re: Re:
M_. D_.,2025-07-14 16:15:06
Jenže to je dodávka čínské firmy, realizovaná ve vnitřní Číně pro jinou čínskou firmu (a obě fakticky ovládané státem v nějaké míře). To jsou ceny, které nic neříkají ve vztahu k možnosti to dodat a postavit v EU (je zcela jiná úroveň požadavků, co to má plnit, což má dost dopad na cenu, vedle dopravy a dalšího). :-(
Re: Re: Re: Re:
M Kvasnicka,2025-07-14 16:24:16
A navic, zivotnost (specialne tech cinskych) baterii obecne stale zadna slava, ze? A to nemluvim o fatalni ne-ekologicnosti vyroby a recyklace baterii.
Male , ani velke, bateriove farmy (i s nejlepsi stavajici dostupnou technologii) jsou jen dalsim eko-blabolem, ktery ve skutecnosti neresi, a ani nemuze resit, globalni energeticke problemy.
Re:
Jan Pastrnak,2025-07-14 11:19:32
Az na to, ze to nebola Churchilova veta, ale to ste si mohli zistit a nepisat nepravdy.
Re:
Oldřich Vašíček st.,2025-07-14 12:30:44
Bohužel, nemůžete srovnávat ceny za komplexní dodávku bateriového úložiště (navíc v těchto výkonech) a tabulkovou cenu jedné baterie. Cena těchto baterií soustavně klesá, ale na cenu dodávky velkých úložišť to má malý vliv. Byl o tom nedávno i článek na nějakém webu (oenergetice nebo energozrouti či seznam), kde to, sice okrajově, zmiňoval propagátor a nějaký dodavatel těchto systémů. Nebudu přesně citovat, to si nepamatuji, ale vyplynulo z toho, že u velkých výkonů (cca 1MW a více) a velkých kapacit (taky řádově MWh) je cena samotných baterií již nedůležitá. Daná elektronika a příslušenství je nákladově výše a, bohužel, s nižší životností (uváděl, že na životnost baterie se předpokládá až se třemi výměnami elektroniky).
V dalším článku o stavbě, opět, "největšího" bateriového úložiště u nás zmiňoval autor cenu klem 15-18mil Kč za MWh. Což mě taky překvapilo, protože do simulací počítám (dlouhodobě) s cenou cca kolem 10-11 mil. Kč.
U velkých kapacit se pořád jedná o miliardy. A to hodně. Navíc, nikde se zatím nepoužívají bateriová úložiště ani jako krátkodobá akumulace. Zatím se stále připojují jen jako vyrovnávání zátěže (udržování výkonové rovnováha), což má jinou ekonomiku. Sám ČEPS tyto služby poptává, ale upozorňuje, že tato poptaná kapacita se brzy zaplní a další úložiště, která jsou v "běhu" (příprava, žádost o dotace, o úvěrování atd.) by si měla najít jiný ekonomický model.
Článek je odpovídající. V mých modelech to vychází ještě trochu hůře. Ale zkoušel jsem zapojit i vodík. :)
Re: Re:
F M,2025-07-15 13:51:18
Včera jsem začal psát něco podobného, napsal jste to lépe. Jen přidám jednu věc, spíš jen pro lepší orientaci, cenu práce u stavby, montáže, provozu a údržby v KČ a euru.
Ten vodík, stejně jako ostatní takto vyráběná paliva s tou prachbídnou účinností a obrovskými náklady ty náklady na zálohy posílají na jinou úroveň.
Dopad na přírodu? U velkého podílu těch OZE, bez výrazného omezení spotřeby v "nevhodných dobách" podle mne daleko horší, s snad ne o mnoho. Ale rád bych viděl nějaké shrnutí i mimo jen to CO2, stejně tak poctivý rozbor těch ekonomických nákladů a dopadů.
50% z větru ?
Florian Stanislav,2025-07-14 09:19:23
Dánsko, nejvíc % na světě ve výrobě eletřiny z větru (celkem 50% ?), při bezvětří dováží 75% elektřiny.
Naše mixy s grafy 50% a víc větrné elektřiny, to je u nás na větrník na každém domovním komíně.
Když nefouká, tak točit klikou.
Re: 50% z větru ?
F M,2025-07-15 14:11:43
To je další věc se kterou se moc nepočítá. Zatím je odkud dovézt, nevím jak Dánsko, ale tuším ze Švédska/Norska + se zapomíná na dovoz biomasy. Každopádně v dnes EU běží sousta uhelných zdrojů, jak u nás tak hlavně Polsku, to bude klesat a tím pádem se stabilní dostupná a energeticky bezpečná elektřina stane v EU luxusem. V podstatě zůstanou jen JE, stávající vodní, a růst budou asi jen nově stavěné plynové elektrárny a intermitentní zdroje. Tudíž jak je psáno i v článku, když bude potřeba dovážet, prostě nebude odkud.
Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
M Kvasnicka,2025-07-14 08:09:04
Někdy si říkám, zda má neustálé vyvracení omylu a dezinformací zelených aktivistů smysl. Ale nakonec jsem vždy Vladimír Wagnerovi moc vdecen za jeho snahu a nasazení jakým se anagazuje.
Dekuji!!!
Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
M Kvasnicka,2025-07-14 08:10:21
Omlouvám se za preklepy... Bohužel je nelze opravit??!!
Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
Frantisek Zverina,2025-07-14 10:22:36
Nemůžu než souhlasit. Veškeré snahy někam společnost natlačit vede tu k větším, tu obrovským průšvihům.
Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
David Oplatek,2025-07-14 15:35:58
Kdo může, z Evropy zdrhá (třeba v Česku by měla být letos nejnižší porodnost od Marie Terezie, a ne - nesouvisí to s vývojem civilizace, srovnejte kupříkladu "bohaté roky" 5 let před Covidem; prostě se máme jenom blbě). Ti lidi té zlaté kleci tady věří, s tím se nic dělat nedá. Kam to povede se můžete přesvědčit třeba do Švýcarska. Většina lidí to tam nedala a po roce dvou utekla pryč. A víra nesouvisí ani s hloupostí. Zloděje alespoň uplatíte, fanatika můžete jen zastřelit. Z tohohle mě ale vynechte.
Kupříkladu já už mám k prodeji všechny nemovitosti, abych na útěk získal nutné startovací cash flow (za 2 roky budou skoro všechny domy tady neprodejné), teď je ideální čas. Prodávám i s vybavením, klidně to dám i Rusovi, je mě to úplně buřt. Kam utéct, nechávám po dotazech na každém. Každému vyhovuje něco jiného.
Zase další roky života v háji, kdy budu začínat odznova. Úplně zbytečně. Moc díky!
Re: Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
David Oplatek,2025-07-14 15:36:37
* ekokleci
Re: Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
M Kvasnicka,2025-07-14 16:07:22
Planovane "zdrhani" Vas problem nevyresi. Muzete se snazit sebevice.
Ja bych na vasem miste zajel do Pelhrimova, prosel se po meste, dal si dobry obed a nakonec bych zasel prohlednout si krematorium. At vite do ceho, jednou zcela urcite (!!!), jdete.
Re: Re: Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
Oldřich Vašíček st.,2025-07-14 18:58:53
Nechci Vám brát iluze získané naší kinematografií (samozřejmě skvělou), ale v Pelhřimově není krematorium. :)
Re: Re: Re: Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
M Kvasnicka,2025-07-14 21:55:59
No..., tak teď jste nám všem fakt otevřel
oči!? Tady už člověk ani nemůže použít
hlášku z filmu, aby ho hned někdo neopravil.
Re: Re: Re: Re: Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
M_. D_.,2025-07-14 22:32:26
V Pelhřimově to nakonec vyřešili tak, že krematorium postavili. Bohužel, při prvním použití shořelo: https://www.pelhrimovsko.cz/cz/co-v-pelhrimove/pelhrimovske-krematorium.htm
Re: Re: Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
David Oplatek,2025-07-15 07:26:20
Nesouhlasim s vami :) A vzdat to je to nejhorsi, co clovek muze udelat. Nakonec, vsechno neni jen o penezich.
Re: Re: Re: Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
M Kvasnicka,2025-07-15 12:59:29
Presne tak ... neni to jen o penezich. Proto nechapu proc se tady vytahujete s timhle:
"Kupříkladu já už mám k prodeji všechny nemovitosti, abych na útěk získal nutné startovací cash flow (za 2 roky budou skoro všechny domy tady neprodejné), teď je ideální čas. Prodávám i s vybavením, klidně to dám i Rusovi, je mě to úplně buřt."
Re: Re: Re: Re: Re: Opět kvalitní článek... Boj s veyrnymi mlýny je asi nekonečný
David Oplatek,2025-07-15 18:48:42
Na druhé straně zeměkoule vám kupodivu dům taky nikdo zadarmo nedá a chvíli trvá, než se aklimatizujete. Kde vidíte chloubu?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
