Raketa 9M730 Burevestnik (označení NATO SSC-X-9 Skyfall) je křižující (řízená) střela s plochou dráhou letu s jaderným tryskovým pohonem. K ohřevu vzduchu využívaného v tryskovém pohonu slouží velmi kompaktní malý reaktor. Požadavky na něj jsou velmi podobné, jako je tomu u jaderných reaktorů pro vesmírné využití. O těch jsem psal v článku: Začnou se ve vesmíru konečně využívat jaderné reaktory?. I jaderný reaktor Burevestniku má pravděpodobně velmi vysoké obohacení. Jeho konstrukce bude podobná těm vesmírným. Je však třeba zdůraznit, že informace o něm jsou utajované a žádné podrobnosti nejsou známy. O přesné konstrukci a parametrech reaktoru lze tak pouze spekulovat. Stejně tak je velmi omezené množství informací o samotné střele a stavu jejího vývoje. Nejsou tak známy její přesné parametry a tím jsou ovlivněny i úvahy o jejím dopadu na strategickou rovnováhu v oblasti jaderných zbraní.

Schéma řízené střely Burevestnik. (Upraveno podle Stratfor 2019).

Poprvé se o střele Burevestnik svět dozvěděl z úst Vladimíra Putina v roce 2018, její vývoj však měl probíhat už od roku 2001. Od té doby se průběžně, i když velmi sporadicky, objevovaly informace o tom, že se na ní pracuje. Velice často to však bylo účelově v době, kdy Rusko potřebovalo pohrozit jadernou zbraní. Spekuluje se tak o několika úspěšných i neúspěšných testech. Velmi často jde však reference západních médií uvádějících, že jde o „nejmenované“ zdroje západních rozvědek. Ruská strana informace nekomentovala, nebo dementovala. S Burevestnikem se spojovala i havárie při testu rakety ve vojenském polygonu zhruba 30 km od Severodvinska 8. srpna 2019. V tomto případě však nemuselo jít o tuto raketu. Událost jsem se snažil analyzovat v článku: Co reálně víme o výbuchu ve vojenském polygonu v Archangelské oblasti. Americká nevládní organizace NTI (Nuclear Threat Initiative) tak mluví o celkově třinácti testech, z nichž pouze dva byly úspěšné. Oficiálním vyhlášením úspěšného testu je tak až současné oznámení Vladimír Putina.

V případě Burevestniku jde o křižující střelu blízkou střele CH-101 typu vzduch země. Ta má délku 7,45 m a průměr 0,742 m. Její hmotnost je 2200 až 2400 kg. Pod trupem jsou křídla, která se vyklápí až po odhození střely z letadla. Mají rozpětí 3 metry. Střela má dolet až 3500 km a může se pohybovat ve výškách od 30 do 6000 m. Cestovní rychlost střely je okolo 700 km/h a maximální až 970 km/h. Připomeňme, že rychlost zvuku ve vzduchu je něco málo přes 1200 km/h. Může nést jadernou hlavici o síle až 250 kT. V úpravě s konvenční hlavicí ji Rusko velmi intenzivně využívá ve válce proti Ukrajině.

Na rozdíl od ní má Burevestnik pohon na bázi malého kompaktního jaderného reaktoru. Výkon motoru se odhaduje na necelých 800 kW. Pro start se využívá raketový motor na pevné palivo, celková délka je při startu 12 m a při samotném letu 9 m a čelní průřez 1,0×1,5 m. Burevestnik je tak větší a má křídla umístěna v horní části a ne dolní. Kvůli reaktoru bude i jeho hmotnost násobně až řádově větší. Střela by se měla pohybovat podzvukovou rychlostí, přičemž její cestovní rychlost by mohla být o něco větší, než u střely CH-101, a mohla by se blížit 1000 km/h, maximální rychlost by se pak mohla blížit rychlosti zvuku.

Burevestnik: Kredit 1tv.ru

Dominantně zatím při testech startoval z povrchu země, a to v nakloněném směru. Testy se provádějí na polygonu v Nové zemi v Severním ledovém oceánu. Podle některých informací byla při posledním testu 21. října 2025 střela vypuštěna ze strategického bombardéru podobně jako se vypouštějí střely CH-101. I okolo tohoto testu, o kterém referoval Vladimír Putin v nedělním vystoupení, je celá řada otazníků a neexistuje jeho potvrzení z nezávislých zdrojů. Je jasné, že hlášení Gerasimova o zkouškách Burevestniku Putinovi je divadlem reagujícím na politické události. Objevují se tak i pochybnosti o reálnosti těchto zkoušek. Z prohlášení, že střela byla ve vzduchu 15 hodin a urazila 14 000 km vyplývá, že její střední rychlost byla 930 km/h.

Hlavní výhodou Burevestniku oproti klasickým křižujícím střelám s plochou dráhou letu je, že může být ve vzduchu velmi dlouho. Délka letu není omezena množstvím paliva, ale čistě správným fungováním motoru. Stejně jako jiné křižující střely má mít Burevestnik vysokou schopnost manévrování, možnost letět i velmi nízko nad zemským povrchem a je snaha o co největší snížení možnosti jeho detekce a zásahu protivzdušnou a protiraketovou branou.

Dopady Burevestniku na jadernou rovnováhu

Zkusme se nyní podívat na možné dopady Burevestniku na strategickou rovnováhu v oblasti nosičů jaderných zbraní. Nejsem politolog a ani vojenský odborník. Berte tak mé úvahy s rezervou a považujte je spíše jako výzvu k zamyšlení a diskuzi. Jak už jsem psal, i technické parametry popsané výše a stav vývoje, jsou hodně spekulativní a je třeba je brát s rezervou.

Jak bylo zmíněno, hlavní výhodou Burevestniku oproti jiným křižujícím střelám je jeho velký dolet, který umožňuje v principu zasáhnout z libovolného místa na Zemi jakékoliv místo zemského povrchu. Zároveň může být Burevestnik ve vzduchu velmi dlouho a může velmi dlouho křižovat, než se vydá k vybranému cíli. Výhodu všech křižujících střel oproti těm balistickým je, že u balistické je dráha poměrně přesně definována a je relativně dlouhá doba na určení polohy a přípravu k sestřelení.

Je otázkou, jak se tyto výhody mohou projevit při strategickém či taktickém použitím jaderných zbraní. Pokud jde o cíle na Ukrajině, tak jsou pro Rusko v dosahu jeho klasických křižujících střel. Využití Burevestniku jako nosiče taktických jaderných zbraní tak nepřináší žádnou výhodu. Výhodu to může znamenat při nutnosti zasáhnout velmi vzdálený cíl, což jsou pro Rusko právě Spojené státy. V jejich případě ale je možné využít jaderné ponorky jako nosiče křižujících střel. O tom mluvil prezident Donald Tramp v reakci na oznámení úspěšného testu Burevestniku.

Úspěšný Burevestnik by byl první mezikontinentální střelou s plochou dráhou letu. Existuje však řada nevýhod této rakety. Je řádově technologicky i finančně náročnější, než je tomu u klasických nosičů. Podle mého názoru tak bude ještě poměrně dlouho trvat (řadu let), než se vyladí a otestuje její spolehlivost a vyrobí se ve větším počtu. Podle mých znalostí konstrukcí jaderných reaktorů, zvláště těch vesmírných, je možné reaktor potřebný pro takovou střelu realizovat. Rusko bylo a je v této oblasti na špici. Nevylučuji tak, že Burevestnik funguje a proběhl zmíněný úspěšný test. Jinou věcí je však vyladění a zajištění potřebné úrovně spolehlivosti nejen reaktoru, ale i fungování střely a její navigace a řízení v rozsahu celé Zeměkoule. Ještě větší výzvou je její hromadnější produkce.

Tato raketa Rusku nepomůže v konfliktu na Ukrajině a s Evropou. Je tak otázka, jestli projekt nepovede spíše k dramatickému odčerpání nejen finančních prostředků, podobně jako tomu bylo u projektu tanku Armata. V současné době je pro Rusko využitelná pouze jako politická vyhrůžka vůči Spojeným státům. I když, jak je vidět i z reakce Donalda Trampa, funguje to jen velmi omezeně,

Velké výzvy jsou i u jejího využití jako strategického nosiče jaderných zbraní. V tomto případě je problémem podzvuková rychlost střely, dlouhý pobyt ve vzduchu zvyšuje pravděpodobnost jejího zaměření a nízká rychlost usnadňuje její sestřelení. Pro zvýšení její efektivity v této oblasti je potřeba mít dostatečný počet těchto střel. Jak bylo zmíněno, technologická náročnost vede k omezenému počtu střel, které bude možné vyrobit.

Problémem testování Burevestniku může být i riziko úniku radioaktivity během práce jaderného pohonu, které však lze technologicky minimalizovat. Ovšem ztráta střely při havárii během testu může vést k významným dopadům na životní prostředí. To byly důvody, proč byl ukončen projekt NERVA, který vyvíjel jaderný pohon pro třetí stupně vesmírných raket. Podrobně o vývoji jaderných reaktorů pro vesmír v článku v časopise Jaderná energie.

V nedávném článku na Oslovi jsem rozebíral potenciální rizika života ve stínu jaderných zbraní a jak jim čelit. Vyjádřil jsem tam názor, že Rusku v současné válce na Ukrajině vlastnictví jaderných zbraní příliš nepomůže, a to si myslím i o Burevestniku. Je to však jen osobní názor a otevřený diskuzi.

Video: Přednáška o jaderných zbraních

Video: Robert Oppenheimer: Film a skutečnost