Raketa 9M730 Burevestnik (označení NATO SSC-X-9 Skyfall) je křižující (řízená) střela s plochou dráhou letu s jaderným tryskovým pohonem. K ohřevu vzduchu využívaného v tryskovém pohonu slouží velmi kompaktní malý reaktor. Požadavky na něj jsou velmi podobné, jako je tomu u jaderných reaktorů pro vesmírné využití. O těch jsem psal v článku: Začnou se ve vesmíru konečně využívat jaderné reaktory?. I jaderný reaktor Burevestniku má pravděpodobně velmi vysoké obohacení. Jeho konstrukce bude podobná těm vesmírným. Je však třeba zdůraznit, že informace o něm jsou utajované a žádné podrobnosti nejsou známy. O přesné konstrukci a parametrech reaktoru lze tak pouze spekulovat. Stejně tak je velmi omezené množství informací o samotné střele a stavu jejího vývoje. Nejsou tak známy její přesné parametry a tím jsou ovlivněny i úvahy o jejím dopadu na strategickou rovnováhu v oblasti jaderných zbraní.
Poprvé se o střele Burevestnik svět dozvěděl z úst Vladimíra Putina v roce 2018, její vývoj však měl probíhat už od roku 2001. Od té doby se průběžně, i když velmi sporadicky, objevovaly informace o tom, že se na ní pracuje. Velice často to však bylo účelově v době, kdy Rusko potřebovalo pohrozit jadernou zbraní. Spekuluje se tak o několika úspěšných i neúspěšných testech. Velmi často jde však reference západních médií uvádějících, že jde o „nejmenované“ zdroje západních rozvědek. Ruská strana informace nekomentovala, nebo dementovala. S Burevestnikem se spojovala i havárie při testu rakety ve vojenském polygonu zhruba 30 km od Severodvinska 8. srpna 2019. V tomto případě však nemuselo jít o tuto raketu. Událost jsem se snažil analyzovat v článku: Co reálně víme o výbuchu ve vojenském polygonu v Archangelské oblasti. Americká nevládní organizace NTI (Nuclear Threat Initiative) tak mluví o celkově třinácti testech, z nichž pouze dva byly úspěšné. Oficiálním vyhlášením úspěšného testu je tak až současné oznámení Vladimír Putina.
V případě Burevestniku jde o křižující střelu blízkou střele CH-101 typu vzduch země. Ta má délku 7,45 m a průměr 0,742 m. Její hmotnost je 2200 až 2400 kg. Pod trupem jsou křídla, která se vyklápí až po odhození střely z letadla. Mají rozpětí 3 metry. Střela má dolet až 3500 km a může se pohybovat ve výškách od 30 do 6000 m. Cestovní rychlost střely je okolo 700 km/h a maximální až 970 km/h. Připomeňme, že rychlost zvuku ve vzduchu je něco málo přes 1200 km/h. Může nést jadernou hlavici o síle až 250 kT. V úpravě s konvenční hlavicí ji Rusko velmi intenzivně využívá ve válce proti Ukrajině.
Na rozdíl od ní má Burevestnik pohon na bázi malého kompaktního jaderného reaktoru. Výkon motoru se odhaduje na necelých 800 kW. Pro start se využívá raketový motor na pevné palivo, celková délka je při startu 12 m a při samotném letu 9 m a čelní průřez 1,0×1,5 m. Burevestnik je tak větší a má křídla umístěna v horní části a ne dolní. Kvůli reaktoru bude i jeho hmotnost násobně až řádově větší. Střela by se měla pohybovat podzvukovou rychlostí, přičemž její cestovní rychlost by mohla být o něco větší, než u střely CH-101, a mohla by se blížit 1000 km/h, maximální rychlost by se pak mohla blížit rychlosti zvuku.
Dominantně zatím při testech startoval z povrchu země, a to v nakloněném směru. Testy se provádějí na polygonu v Nové zemi v Severním ledovém oceánu. Podle některých informací byla při posledním testu 21. října 2025 střela vypuštěna ze strategického bombardéru podobně jako se vypouštějí střely CH-101. I okolo tohoto testu, o kterém referoval Vladimír Putin v nedělním vystoupení, je celá řada otazníků a neexistuje jeho potvrzení z nezávislých zdrojů. Je jasné, že hlášení Gerasimova o zkouškách Burevestniku Putinovi je divadlem reagujícím na politické události. Objevují se tak i pochybnosti o reálnosti těchto zkoušek. Z prohlášení, že střela byla ve vzduchu 15 hodin a urazila 14 000 km vyplývá, že její střední rychlost byla 930 km/h.
Hlavní výhodou Burevestniku oproti klasickým křižujícím střelám s plochou dráhou letu je, že může být ve vzduchu velmi dlouho. Délka letu není omezena množstvím paliva, ale čistě správným fungováním motoru. Stejně jako jiné křižující střely má mít Burevestnik vysokou schopnost manévrování, možnost letět i velmi nízko nad zemským povrchem a je snaha o co největší snížení možnosti jeho detekce a zásahu protivzdušnou a protiraketovou branou.
Dopady Burevestniku na jadernou rovnováhu
Zkusme se nyní podívat na možné dopady Burevestniku na strategickou rovnováhu v oblasti nosičů jaderných zbraní. Nejsem politolog a ani vojenský odborník. Berte tak mé úvahy s rezervou a považujte je spíše jako výzvu k zamyšlení a diskuzi. Jak už jsem psal, i technické parametry popsané výše a stav vývoje, jsou hodně spekulativní a je třeba je brát s rezervou.
Jak bylo zmíněno, hlavní výhodou Burevestniku oproti jiným křižujícím střelám je jeho velký dolet, který umožňuje v principu zasáhnout z libovolného místa na Zemi jakékoliv místo zemského povrchu. Zároveň může být Burevestnik ve vzduchu velmi dlouho a může velmi dlouho křižovat, než se vydá k vybranému cíli. Výhodu všech křižujících střel oproti těm balistickým je, že u balistické je dráha poměrně přesně definována a je relativně dlouhá doba na určení polohy a přípravu k sestřelení.
Je otázkou, jak se tyto výhody mohou projevit při strategickém či taktickém použitím jaderných zbraní. Pokud jde o cíle na Ukrajině, tak jsou pro Rusko v dosahu jeho klasických křižujících střel. Využití Burevestniku jako nosiče taktických jaderných zbraní tak nepřináší žádnou výhodu. Výhodu to může znamenat při nutnosti zasáhnout velmi vzdálený cíl, což jsou pro Rusko právě Spojené státy. V jejich případě ale je možné využít jaderné ponorky jako nosiče křižujících střel. O tom mluvil prezident Donald Trump v reakci na oznámení úspěšného testu Burevestniku.
Úspěšný Burevestnik by byl první mezikontinentální střelou s plochou dráhou letu. Existuje však řada nevýhod této rakety. Je řádově technologicky i finančně náročnější, než je tomu u klasických nosičů. Podle mého názoru tak bude ještě poměrně dlouho trvat (řadu let), než se vyladí a otestuje její spolehlivost a vyrobí se ve větším počtu. Podle mých znalostí konstrukcí jaderných reaktorů, zvláště těch vesmírných, je možné reaktor potřebný pro takovou střelu realizovat. Rusko bylo a je v této oblasti na špici. Nevylučuji tak, že Burevestnik funguje a proběhl zmíněný úspěšný test. Jinou věcí je však vyladění a zajištění potřebné úrovně spolehlivosti nejen reaktoru, ale i fungování střely a její navigace a řízení v rozsahu celé Zeměkoule. Ještě větší výzvou je její hromadnější produkce.
Tato raketa Rusku nepomůže v konfliktu na Ukrajině a s Evropou. Je tak otázka, jestli projekt nepovede spíše k dramatickému odčerpání nejen finančních prostředků, podobně jako tomu bylo u projektu tanku Armata. V současné době je pro Rusko využitelná pouze jako politická vyhrůžka vůči Spojeným státům. I když, jak je vidět i z reakce Donalda Trumpa, funguje to jen velmi omezeně,
Velké výzvy jsou i u jejího využití jako strategického nosiče jaderných zbraní. V tomto případě je problémem podzvuková rychlost střely, dlouhý pobyt ve vzduchu zvyšuje pravděpodobnost jejího zaměření a nízká rychlost usnadňuje její sestřelení. Pro zvýšení její efektivity v této oblasti je potřeba mít dostatečný počet těchto střel. Jak bylo zmíněno, technologická náročnost vede k omezenému počtu střel, které bude možné vyrobit.
Problémem testování Burevestniku může být i riziko úniku radioaktivity během práce jaderného pohonu, které však lze technologicky minimalizovat. Ovšem ztráta střely při havárii během testu může vést k významným dopadům na životní prostředí. To byly důvody, proč byl ukončen projekt NERVA, který vyvíjel jaderný pohon pro třetí stupně vesmírných raket. Podrobně o vývoji jaderných reaktorů pro vesmír v článku v časopise Jaderná energie.
V nedávném článku na Oslovi jsem rozebíral potenciální rizika života ve stínu jaderných zbraní a jak jim čelit. Vyjádřil jsem tam názor, že Rusku v současné válce na Ukrajině vlastnictví jaderných zbraní příliš nepomůže, a to si myslím i o Burevestniku. Je to však jen osobní názor a otevřený diskuzi.
Video: Přednáška o jaderných zbraních
Video: Jaderná fyzika, energetika i zbraně
Video: Russia's Doomsday Weapon /MIT Prof. Ted Postol
Video: Robert Oppenheimer: Film a skutečnost
Diskuze:
Snad jedna věc, která zde nepadla:
Jan Šimůnek,2025-11-02 12:55:59
Když někdy v 70. letech ulítl tehdy nejnovější sovětský MIG do Japonska (pokud se správně pamatuji, tak nakonec i naším odborným tiskem prošla zpráva, že sověti měli elektroniku v elektronkách, byť miniaturních a ocelových, ne skleněných. Mezi odborníky tehdy šla diskuse o tom, že by asi ustál EMP z jaderného výbuchu v takové blízkosti, že by v ní už šla polovodičová elektronika do kopru. Považuji za nikoli vyloučené, že něco podobného má i ten Burevěstnik, a pak by mohl vydržet radiaci z reaktoru lépe než kdyby měl elektroniku z polovodičů.
Reaktor Burevestniku
Jan Šimůnek,2025-11-01 15:08:40
Dovoluji si vznést dotaz, co by se stalo, kdyby byly z reaktoru Burevestniku prudce odstraněny regulační tyče (nebo co má). Bouchl by?
Re: Reaktor Burevestniku
F M,2025-11-02 12:27:09
Snad mě pan Wagner opraví.
Musí být po startu regulován jinak než pevnou konstrukcí? Respektive může vůbec být jinak? Tedy je tu možnost, že regulátory se vysunou, nebo rovnou vyhodí před startem (v jeho průběhu)?
Vybuchnout za letu bych řekl, že může, ale ne jako jaderná bomba. Dosáhnout výbuchu (jaderného) nějakého podstatného množství paliva není tak jednoduché, zjednodušeně je třeba dosáhnou nějakého kritického množství. Hádám, že obohacení bude sice vysoké, ale jen z pohledu jaderného paliva pro reaktory, ke zbraňovému tam ještě bude kus chybět. Navíc tam budou nějaké obaly na vlastních peletách a hlavně zbytek reaktoru a plášť rakety, zkrátka další prakticky neaktivní materiál. Pokud se to začne přehřívat vznikne tavenina, ale ze všeho a dojde k dalšímu ředění (ale to už se to za letu rozpadne), takže potenciál k jadernému výbuchu bych tam neviděl.
Druhá věc je chemie, třeba za letu s obrovským přísunem kyslíku při dostatečné teplotě (přehřátí) kovů, ale tam je stále ta otázka zda se to dříve nerozpadne kvůli změně vlastností materiálů. Na zemi by se to teoreticky mělo i v nejhorším scénáři dále ředit, došlo by ke kontaminaci, ale opět toto není určeno pro konvenční hlavice, takže je to ten poslední problém.
Re: Re: Reaktor Burevestniku
Jan Šimůnek,2025-11-02 12:50:31
Mě šlo o to, že výbuch reaktoru, byť třeba malý, by mohl zabránit "pitvě" sestřelené rakety.
Re: Re: Re: Reaktor Burevestniku
F M,2025-11-03 12:24:41
Nejlepší varianta, z hlediska utajení, mi přijde ta, kdy raketa ztratí tah (ztratí přívod vzduchu; chlazení), výkon reaktoru neklesne (nebo třeba u těch tyčí ještě o něco vzroste), celé v kuse to spadne a roztaví se. Asi jsem to napsal neúměrně oklikou. Ty ostatní věci jsou myšleny spíš jako limity, pro různé situace.
Ta část s přehřátím a rozpadem za hoření (za letu!; v podstatě exploze) bude platit téměř jistě, stejně jako ty pevnostní limity kdy to bude ještě vůbec držet pohromadě. Proti utajení hraje to, že ta konstrukce musí byt velice odolná a teplo půjde "jen" od pelet.
Něco by se asi utajit nedalo do jisté míry, tedy pokud by byla možnost prozkoumat nerušeně "trosky". Palivo složení a částečně to krytí by se asi dalo rekonstruovat téměř vždy i z té "kaluže". Mimo tu kaluž, minimálně části toho motoru (kousky u těch horších scénářů) asi také i když deformované, poničené, odborníkům stačí málo, můj typ je, že prakticky vše, ne li vše, bude prakticky mononoblok. Mohlo by se to na povrchu dobře hledat, bude to "svítit". Určitě by se to schovalo v "pomoci", opatrném dlouhodobém čištění a dekontaminaci za páskami a koridory.
Teoreticky mě napadá, ale nejsem si úplně jistý v kramflecích, vzít to podle Černobylu, tady hádám většina těch faktorů vedoucích k tomu rychlému růstu výkonu odpadne a mohly by tam opravdu z/být jen ty tyče (možná, nebo ekvivalent), ale to se mě nezdá, že by to mohlo vést až k explozivní reakci (tak rychle, že by se ve velkém odpařil kov, nebo něco podobného), nemyslím si, že by to bylo úplně kompatibilní s možností normálního provozu (to beru jako podmínku celou dobu), jiná věc je to hoření s přívodem vzduchu. Tady (ten "rozumný" nárůst za letu) bych řekl, že dříve povolí ty obaly a roztavené pelety vyletí ven případně budou tavit okolí než něco povolí.
Samozřejmě jsou to spekulace na základě malých znalostí, raději bych si přečetl odpověď od autora. Pustil jsem se do toho z toho důvodu, že zřejmě nebude reagovat, ať už z časových, nebo reputačních důvodu, přece jenom s tím minimem informací... (no z unka si spíš než bič ostudu upleteš).
Ežo Vlkolinský,2025-11-01 11:55:17
Treba si uvedomiť, že jeho úloha nastane po prvom údere a takmer zničenej obrane.
Pár otázek
F M,2025-10-30 14:45:54
Vím, že to bude postavené na vodě, ale řadový odhad produkce radioaktivních izotopů pro "klidný" let atmosférou a čas? Předpokládám, že to bude pro jakékoli zdravotní následky nepodstatné číslo (i kvůli rychlosti a rozptylu), tedy narozdíl od funkce pasažéra. Myslím, že přesnost by z tohoto směru mohla být dostačující.
Rozšířil bych to o tu dobrou otázku níže v diskusi, vůbec o detekovatelnosti tohoto letu, tedy zda je vůbec možno detekovat potom v atmosféře nějaké zvýšení. Tam si nejsem úplně jistý, hypoteticky mě napadají nějaké vzácné izotopy (z opotřebení motoru?), které by se díky extrémně vysoké citlivosti přístrojů mohly časem ukázat.
A přibližný odhad množství paliva, alespoň orientační?
Jak se staví jaderné dohody a tak, k aktivnímu materiálu rozšířenému na cizím území. Myslím nejen úmyslnému, ale třeba i nehodou, nejen tuto raketu, ale třeba případný výbuch letadlové lodě. Rozšířil bych to i na mrak, nebo v případě těch lodi "skvrnu" roznášenou proudy.
Bude nějaký článek či video o kosmologických novinkách?
Děkuji a omlouvám se za plné využití principu podej někomu prst
Dotaz ?
Martin Zeithaml,2025-10-30 11:44:06
Ta raketa má údajně 3 stupně, 2 na pevné palivo a nukleární pohon. Jaká tak asi může být doba pro spuštění reakce v aktivní zóně a ohřev na vysokou teplotu? Vzhledem ke hmotnosti samotného reaktoru tam prakticky nebude žádné stínění a jen velmi jednoduchá regulace. Xenon-135 jim taky může start reaktoru pěkně zhatit. Jak je řešeno odstavení reaktoru v případě poruchy? I když bych věřil že Rusové jsou prasata a při poruše nechají klidně aktivní zónu ať se taví a znečišťuje. A je tam spoustu dalších problémů, prakticky dokonalé chlazení celé aktivní zóny zajištěné prouděním vzduchu a podobně.
Myslím si že pěkně houpou, nechat nad svým územím létat aktivní nukleární reaktor a nevědět kam spadne, může jen opravdu tupý hlupák. Obě mocnosti v 60 letech 20 století velmi rozumně tento vývoj a výzkum ukončily pro obrovské riziko havárie. Ze strany současného Ruska je to obrovská lhostejnost.
Odpovědi na otázky okolo jaderných zbraní
Vladimír Wagner,2025-10-30 00:59:49
Dnes jsem odpovídal na dotazy okolo jaderných zbraní na streamu Pátečníků: https://www.youtube.com/watch?v=1bp_GjLwlTo
Velká žárovka.
P Holub,2025-10-29 21:05:41
Čekal jsem, že pan Wagner zmíní radioaktivní stopu. Podle mne je Burevěstnik jasně zářící žárovkou, beta a gama zářič a zdroj neutronů. U tak malého zařízení je prakticky vyloučené reaktor odstínit. Takže satelity ho uvidí velmi dobře.
Tato technologie už byla využívána v 50. letech pro pohon letadel. Ale právě kvůli problematickému stínění vůči posádce a také proto, že je nepřehlédnutelnou září na obloze a snadným cílem, se od projektů ustoupilo.
Re: Velká žárovka.
Vladimír Wagner,2025-10-29 23:41:05
Pane Holube, můžete mi prosím popsat, jak by družice z vesmíru detekovala neutrony, gama záření a elektrony z beta rozpadu z Burevestniku? Na rozdíl od vás si myslím, že toto záření satelity z oběžné dráhy neuvidí. V daném případě nepotřebujete ani významné stínění, vzdálenost a daný sloupec atmosféry úplně stačí.
Pozorování tepelné stopy i další identifikace u něj nebude zase tak odlišná u situace jiných křižujících střel
"Rusku v současné válce na Ukrajině vlastnictví jaderných zbraní příliš nepomůže"
Martin Novák2,2025-10-29 20:39:30
S tím nesouhlasím, vlastnictví jaderných zbraní Ruskem je jediný důvod proč válka ještě trvá a západ stále váhá s účinnou pomocí. Ukrajinci se museli naučit stavět drony doslova na koleně aby mohli zasáhnout cíle ve vnitrozemí přestože Rusko bombarduje celou Ukrajinu od samotného začátku. Kdyby Rusko nemělo jaderné zbraně tak by byla nad Ukrajinou bezletová zóna do dvou měsíců od útoku.
Stejně tak kdyby si Ukrajina jaderné zbraně které měla ponechala tak k válce ani nedošlo.
Jaderné zbraně jsou důležité jen dokud nejsou použité, pak už je to jedno...
Re: "Rusku v současné válce na Ukrajině vlastnictví jaderných zbraní příliš nepomůže"
Vladimír Wagner,2025-10-30 00:01:53
Pane Nováku, všechno jsou to úvahy, co by, kdyby a zároveň naše subjektivní názory. Ale, Putin zahájil válku z Ukrajinou s tím, že jeho armádu bude většina Ukrajinců vítat a ukrajinská vláda i armáda se rychle složí. Zároveň si byl jistý, že EU a hlavně Německo se svou Energiewende jsou totálně závislí na ruském plynu. To by se vlastnictvím jaderné zbraně Ukrajinou nezměnilo. Myslíte, že by Ukrajina okamžitě po vstupu armády na své území použila jadernou zbraň (kdyby ji vlastnila), a že by to měl Putin předpokládat? Já si to osobně nemyslím, a nemyslím si, že by vlastnictví jaderné zbraně Ukrajinou ruské Putinově invazi zabránilo.
Rezervovaný přístup k obraně Ukrajiny u západu (EU) není ani tolik dán obavou před jadernými zbraněmi Ruska, ale obavou, že není na velkou konvenční válku s Ruskem připraven. A v prvních dvou měsících by opravdu nejspíše reagovala EU a NATO úplně stejně, i kdyby Rusko nemělo jaderné zbraně. To, že je ruská armáda mnohem slabší, než se čekalo, ukázala teprve Ukrajina a její úspěšná obrana. Vytvoření bezletové zóny není triviální záležitost a výzbroj států EU v této oblasti není dostatečná. Obávám se, že vaše představy jsou podobné představám Putina Kyjev za tři dny. Pokud se podíváte na vyhlášení relevantních vojenských odborníků NATO, tak EU stále není připravena na velký konvenční konflikt s Ruskem.
Re: Re: "Rusku v současné válce na Ukrajině vlastnictví jaderných zbraní příliš nepomůže"
Karel Marecek,2025-10-31 10:33:37
Pane Wagner,
zde budu oponovat na vaši odpověď "co by, chyby".
Od konce války dosud nebyl konflikt mezi "západem a východem", protože "doktrína vzájemného zničení", tedy přesně to co odsuzujete, kdy se obě strany drží zpět, protože "co by, kdyby".
Této teorie se drží i Čína, která navyšuje počty jaderných střel. Má je Izrael, Severní Korea. Tedy státy co je mají a pořizují věří v ono "co by".
A z hlediska války na Ukrajině, platí co Vám napsal a nechcete přijmout. Co brání zapojit se přímo do bojů státům západu? I veřejně v televizi vedoucí představitelé připouštějí "hrozbu jaderné války". Tedy opět "co by" i v případě Ukrajiny plně platí. Píšete "konvenční válku připraven", ale to je pouze přání otcem myšlenky, že by zůstalo pouze u konvenčních zbraní. Příkladem může být Kalinigrad, kde se v ČT na základě výstupů generálů NATO tvrdí "do týdne by byl obsazen", ale stejně jako vy pouze "věří"="co by", že se nepoužije jaderná zbraň i třeba jen na úrovni taktické pro zničení invazních sil.
Zde připomenu, bylo cvičení v USA, kde penzionovaný generál měl za úkol útočit na USA a vyhrál. Výsledem bylo, že mu zakázali "špatné rozhodnutí" a tím ho donutili požívat jenom zbraně a taktiku co potvrzuje "ubránitelnost". Tedy přesně co vy jste napsal, víru, že by Rus nepoužil jaderné zbraně.
V samotném článku polemizujete "drahé", ale je to skutečně nákladné? Začali koketovat z obnovením "vlakových mezikontinentálních střel", kdy je vývoj jak samotných vagónů a i střel co toto dokáží. Touto střelou by, ale měli jednu střelu nejenom pro vlak, ale i kontainery apod., které rozmístní po Rusku a mohou i přesouvat. A to skrytě/utajeně, oproti ponorkám nebo vlaků.
Dále to dává i "vyjednávací možnost", kdy střelu vypustí, ale narozdíl od mezikontinentální střely dává možnost "vyčkávání"/"odvolání". Tedy posiluje pozici ve smyslu "mrtvá ruka", kdy druhá strana bude vědět, že v režimu "1" se vypustila střela do vyčkávací pozice jako se to děje s bombardéry a ponorkami.
Válka mezi státy co mají jaderné zbraně komentovat čistě pohledem "bude pouze konvenční střet" je to "co by kdyby", které ale tyto velké státy neuznávají...
dopad
Pepa Nováků,2025-10-29 14:08:45
Jak to bylo v případě tohoto testu a jak je to obecně s ukončením letu, pokud to není reálný útok na cíl? Hodím to někam do moře? Nebo se navíc pokusím o rozprsknutí před dopadem? Nebo naopak přistání na břicho z důvodu nějaké diagnostiky a znovupoužitelnosti alespoň paliva?
Pokud jsem dobře hledal, tak Američané tento koncept vzdali ještě před prvním vzletem, takže toto neřešili...
Re: dopad
Vladimír Wagner,2025-10-30 00:09:11
Střela, na které pracovali Američané v šedesátých letech byla jiného typu. Měla být nadzvuková, což klade daleko vyšší nároky na konstrukci reaktoru a jeho odolnost.
Vzhledem k tomu, že se ani pořádně neví, jestli reálně testy Burevestniku proběhly, tak opravdu nelze odpovědět na vaši otázku. Je však jisté, že, pokud Burevestnik existuj a testuje se, je v eminentní zájmu Rusů ho nechat dopadnut (přistát) v nějakém místě, kde je snadno mohou sebrat. Určitě chtějí minimalizovat riziko, že se celý nebo jeho části dostanou k nepříteli.
SLAM - Supercruise Low Altitude Missile - technolgoie 60. let minulého století
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-29 11:31:04
Děkuji za článek.
Myslím, že by stálo za to doplnit, že nejde o žádný revoluční technologický úspěch Ruska, ale o technologický koncept známý už půl století, který byl pro nepraktičnost (ve srovnání s ICBM a SLBM) opuštěn. USA v padesátých až šedesátých letech vyvíjeli střelu s plochou dráhou letu s jaderným pohonem, která by létala dokonce trojnásobkem rychlosti zvuku a byla by tudíž v té době prakticky nesestřelitelná, kdyby nebyl program zrušen. Střela přestala v šedesátých letech dávat smysl, jelikož tehdejší balistické rakety už by dokázaly zasáhnout potřebné cíle po celém Sovětském svazu s dostatečnou přesností mnohem rychleji (několik hodin u střely SLAM vs. půl hodiny u ICBM a SLBM). Do toho by byl obrovský problém, jak střelu testovat a nezamořit si při tom vlastní území spadem z jaderného motoru. Akronym SLAM proto odpůrci začali vykládat jako "Slow, Low And Messy".
K vojenskému významu Burevestniku - jelikož Rusko již ovládá jadernou triádu a má opravdu velký počet jaderných hlavic, zařazení Burevestniku do výzbroje ani ve významnějších počtech by nic nezměnilo na garanci vzájemného zničení mezi NATO a Ruskem. Pokud by Burevestnik zařadili k současným jaderným zbraním, bude to pro Rusko znamenat nové finanční náklady, přitom finančně na tom jsou už teď špatně. Hypoteticky by mohli naopak nějaké náklady ušetřit, pokud by Burevestnikem nahradili některé současné nosiče jaderných hlavic, které jsou nejdražší na provoz, ale to by se projevilo až v dlouhodobém horizontu.
K tvrzení z článku, že u ICBM je dost času na reakci a sestřel - to platí spíš hypoteticky nebo pro malá území s vysokou důležitostí. Prakticky se na obranu proti ICBM v plošném měřítku spoléhat nedá. Ochránit lze jen malé množství vysoce hodnotných cílů pomocí systémů THAAD a Patriot a i ty je možné zahltit. Navíc je otázka, zda by tyto systémy dokázaly spolehlivě fungovat při probíhajících EMP útocích v kosmickém prostoru.
Osobně chápu Burevestnik jako další ruskou wunderwaffe, kterou stejně nebudou schopni vyrábět masově, stejně jako třeba Armatu.
Re: SLAM - Supercruise Low Altitude Missile - technolgoie 60. let minulého století
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-29 12:02:37
Ještě jsem si uvědomil důležitou taktickou výhodu, kterou by Burevestnik měl - díky malému rozměru by bylo krajně obtížné jej na území Ruska vysledovat. Proti tomu ICBM jsou buď v dobře známých silech a nebo na mobilních platformách, nicméně kvůli jejich obrovským rozměrům je lze poměrně snadno sledovat ze satelitů. Ale jak jsem psal, západ ani teď nespoléhá, že by jadernou válku s Ruskem ustál. Jde o garanci vzájemného zničení.
Re: SLAM - Supercruise Low Altitude Missile - technolgoie 60. let minulého století
Vladimír Wagner,2025-10-30 00:15:32
V názoru, na vojenský význam Burevestniku se shodneme. Mám jen jednu poznámku. Americký projekt vysoce nadzvukové střely byl z řady hledisek náročnější. Byly dalek vyšší nároky na integritu a odolnost reaktoru. To zmenšovalo i možnosti v omezování úniků radioaktivity. Ten spad radioaktivity v případě normálního fungování reaktoru opravdu nemusí být (a není) kritický.
Rychlost zvuku
Josef Šoltes,2025-10-29 09:57:57
Rychlost zvuku ve vzduchu je něco málo přes 1200 km/h. Slušelo by se doplnit, že u hladiny moře při standardní atmosféře.
Re: Rychlost zvuku
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-29 11:44:08
Rychlost zvuku ve vzduchu závisí jen na teplotě, nadmořská výška ani tlak vliv nemají. Nepatrný vliv mají také rozdíly ve složení vzduchu (zejména vlhkost).
Re: Re: Rychlost zvuku
Pavel Kaňkovský,2025-10-30 14:55:16
Drobné upřesnění: uvedené platí za nepříliš nízkých teplot a nepříliš vysokých tlaků, kde se chování vzduchu moc neodchyluje od chování ideálního plynu. Za extrémnějších podmínek (např. teplota 100 K a tlak >> 100 kPa) to platit nemusí, ale takové podmínky se v přírodě moc nevyskytují.
Utajení
Ivan Bílý b,2025-10-29 09:38:06
Je vůbec test takového pohonu (o střele, která musí někam dopadnout, ani nemluvě) možno před světem zatajit?
Jak účinně se dá omezit únik radioaktivity během práce motoru?
Re: Utajení
Alyo Sha,2025-10-29 10:19:37
"Jak účinně se dá omezit únik radioaktivity během práce motoru?"
Nijak. Jadrové palivo ohrieva priamo vzduch. Nie je tam žiaden sekundárny okruh pre oddelenie. V podstate je to špinavá bomba ktorá zajebe všetko nad čím preletí. Teda aj rusákov. A ako ináč, nevymysleli nič nové. S týmto konceptom experimentovali američania v 50tych rokoch a dali od toho ruky preč.
Re: Re: Utajení
Josef Hrncirik,2025-10-29 12:53:20
Ker amický pov lak SiC na palivu modulárních re aktorů Star T Up Úů prý tuto bez pečnost hravě za řídí. I v epi Centr Park
Re: Re: Utajení
Martin Novák2,2025-10-29 20:21:14
K nějakému úniku radioaktivity za letu nad vlastním územím dojde, reaktorem proletí nějaký ten prach a plyny které mají potenciál vytvořit radioaktivní izotopy.
Ale nemusíte si s tím zatěžovat hlavu, radioaktivní spad z odvetných jaderných úderů protivníka po zásahu cíle to brzy překryje :-)
Re: Re: Utajení
Vladimír Wagner,2025-10-30 00:25:19
Připomínám, že v reaktoru je celá řada zábran pronikání štěpných produktů mimo reaktor. Mezi prvními je složení a struktura paliva a také pokrytí palivových proutků a konstrukce palivových souborů. Připomínám také, že sekundární okruh nemají ani varné reaktory, pára z reaktoru jde přím na turbínu i řada plynem chlazených reaktorů. Označení špinavá bomba v případě tohoto raketového jaderného pohonu je nesmyslné. Navíc pro pohon se využívá z reaktoru teplo, takže můžete vytvořit i systém přenosu tepla, který do jisté míry simuluje sekundární okruh. Ten však může být technologicky náročný a zhoršovat efektivitu motoru
Re: Re: Re: Utajení
Josef Waters,2025-10-31 21:09:29
Děkuji za vysvětlení, že zamořování během letu je mizivé, nepodstatné. Není to tedy žádný "létající černobyl". Jak je to s nutností radiační odolnosti pro konstrukční materiály a elektroniku?
Zvláštní mi přijde podzvuková rychlost, kde je horší účinnost náporového motoru a možná i problémy s jeho regulací blízko spodní hodnoty a proměnlivými parametry vzduchu v nízkých výškách letu.
Re: Re: Utajení
F M,2025-10-30 14:15:34
Špinavá bomba je to v případě havárie. Ovšem v ohledu k povaze přepravovaného nákladu bych se tím příliš nevzrušoval. V případě těch testů si tu trasu zvolí tak, i kvůli té potencionální nehodě, aby nešla mimo kontrolované území. I když jako špinavá bomba by to samozřejmě použít šlo, stačí tam dát do hlavice klasickou výbušninu, nebo rovnou další aktivní izotopy.
Ano USA daly ruce pryč a nikdy to nedokončily, tak bych řekl, že něco nového vymysleli. Tím nechci říct jestli to k něčemu je a stojí to zato, osobně si myslím že ne, ale rozhodnout to schopný nejsem.
Ta odpověď mi evokuje představu, že z motoru létá ven palivo, ono naopak musí být velice stabilní, jak chemicky, tak prostorově, aby se reakce dala nějak řídit (i pasivně konstrukcí).
Bububu
Rudolf Šíma,2025-10-29 08:07:05
Rusko nemá a nikdy nemělo "průlomovou zbraň". Ani "Sputnik" neznamenal převahu Ruska (Sovětského svazu) ve strategickém zbrojení. Raket R7 bylo velmi málo a obtížně se tankovaly. V šedesátých letech min. století dosáhlo Rusko jaderné parity se Spojenými státy. Tento stav trvá a při současných technologických možnostech Ruska ho není možné z jeho strany narušit. Rozhodnout závody ve zbrojení může vyspělá obrana. To je zřejmě důvod, proč jsou vyvíjena jaderná autonomní torpéda a drahý Burevestnik. V případě účinné strategické obrany Spojených států zůstane vydírací potenciál Ruska nulový a to si nebude moci dovolit současná odporná vojenská dobrodružství. Neříkám, že tento stav nastane, páč z dějin všichni víme, že dříve přichází vyčerpání zdrojů. :-)
Čína nás existenčně ohrozit může, ruský chudobinec ne.
Díky za zajímavý (jako vždy) článek.
Re: Re: ˇBuˇbuˇbu
F M,2025-10-30 16:01:50
+1, jen to bude díky setrvačnosti trvat déle než nám ostatní ujedou o parník (i slabý růst je v prostředí růstu propad). Svádění výsledků vlastní blbosti na RF a Čínu sice uchrání zádele a jídelní zařízení některým osobám a institucím, ale z delšího hlediska (prolongací, nejen) nadělá ještě více škody.
Trošku rozvedu.
Jinak nevím o čem se obecně tyto diskuse vedou, "Evropa" (i bez NATO) není nějak slabá oproti RF, prostě v současné době přímo ve válce nejsme. V případě, že se do ní dostaneme (dle mne spíš naší snahou než, že by na nás někdo teď zaútočit toužil), tak taky dojde k přechodu na válečnou ekonomiku a dojde k mobilizacím. Tomu se právě snaží všichni vyhnout (rozumné) a jsme tam jen hubou a ještě i to napůl. Potom se samozřejmě projeví ten rozdíl ve výkonu ekonomik a objemu výroby (právě pokud tu ještě něco fyzického zbude). Třeba přechod automobilek na zbraňovou výrobu není nijak nereálný. Co by nám mohlo chybět jsou chemičky a muniční továrny, přece jenom i světová produkce je omezená (z hlediska tak velkých konfliktů) a ty (nejen) potřebují stabilní zdroje energií, rozvodnou síť schopnou obcházet poruchy a ne citlivou na výpadek jednoho vedení.
Někdo tu psal o délce fronty, to je nesmysl, transporty techniky netrvají minuty, po stabilizaci nebude RF schopna ničeho moc navíc oproti té na Ukrajině, naopak by se projevila (po zacvičení) převaha zbytku Evropy i v kapacitě průmyslu (snad ještě ne hypotetickém). Průniky dronů a raket se týkají obou stran, je důležité aby se po odstřelení pár uzlů nerozpadla celá síť (infrastruktura, a zase ten GD).
Je jasné, že by ten přechod na válečnou ekonomiku vedl k dramatickému poklesu životní úrovně asi včetně zdravotní a přidružené péče. EU (i jednotlivé státy) je už teď obrovsky zadlužená, dost právě i kvůli GD a s ním jdoucímu propadu růstu ekonomik. Zkrátka už ten nám válka s klimatem (to konkrétní provedení) užírá potenciál vyrovnat se s dalšími krizemi, myšleno i ten potenciál ochoty společnosti absorbovat "potřebné" kroky. Sem bych dal své oblíbené: Zavádět povinně něco co musíte dotovat střední třídě (nebo vůbec zaměstnaným)? Nevím jsem vidlák, ale výraz který použiji zde "příliš mi to nevoní", bych hovorově vyjádřil ve větách s obsahem "slov" idioti, blbci, a spoustou dalších už nezveřejnitelných.
Dle mne má smysl zrušení nesmyslných omezení zbrojní výroby a stavba/podpora produkčních kapacit, i ty jdoucí s GD. Nákupy v rozsahu desetitisíců miliard navíc, respektive tlak na ně vidím spíš v lobby a moci peněz (a zne/vy/užívané části/í populace) než v reálné potřebě, strašení i neschopností je jedním z prostředků. SubPS. Kolik je z různých pohledů jedno% z deseti miliard na úplatky?
Jediné co nás může v tomto směru (nejen) ohrozit je právě ten "chudobinec" v EU, zahrnuje i skutečný růst chudoby komplikovaný migrací a rozklad zevnitř. Ten rozklad i "integrací" by byl na román.
Re: Bububu
Martin Novák2,2025-10-29 09:27:41
Pokud by dala Amerika ruce pryč, tak Ruský chudobinec nás převálcuje velice rychle.
Z toho plyne že chudobinec EU je lepší, tj. chudší :-)
Ovšem máte pravdu že existenčně nás to neohrozí, když nás Rusko vykrade jako po WW2 budeme jenom chudší o trochu rychleji protože do chudoby stejně se současným vedením spolehlivě směřujeme. Nemyslím si že Babiš na tom něco změní, potvrdil orientaci na EU.
Re: Re: Bububu
Ivan Bílý b,2025-10-29 09:41:41
Čím by válcoval? Letákovou kampaní?
Navzdory všem potížím, které evropští členové NATO mají, stále jsou na tom o mnoho lépe než Rusko.
To neznamaná, že je zbytečné zbrojit. Na hajzlíka s klackem je nejúčinnější větší klacek.
Re: Re: Re: Bububu
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-29 11:52:33
"Letákové kampaně" bych nepodceňoval - viz současné Maďarsko a Slovensko a teď uvidíme, jestli se k nim připojí naše korouhvička Babiš.
Re: Re: Re: Re: Bububu
Jan Šimůnek,2025-10-30 13:33:23
Obávám se, že podceňujete aktivity samotné EU. Já osobně proklínám EU a přeji jí zničení pokaždé, když otevírám PET láhev nebo kartón s nápojem a musím bojovat s tím naprosto nesmyslným propojením obalu a láhve. Přitom pravda je, že toto propojení jen zhoršuje a prodražuje recyklaci (ale i výrobu, v rámci EU patrně o horní stovky milionů euro ročně).
Pochopitelně, je zde "boj za klima", vč. Green Dealu, odporující současným poznatkům vědy, nesmyslné zdražení všech energií, včetně škodlivé "dekarbonizace", je zde imigrační pakt, LGBTQ+ aktivismus (opravdu nestojím o to, aby někdo moje vnoučata naháněl na kastrační kliniky, to raději ať tu vládne Rusko), a mnoho dalšího podobného.
Dovoluji si upozornit na závěr bojů z filmu "Sedm statečných" (1960) v němž se nakonec na Calverovu bandu sesypou všichni vesničané, dokonce i ti, kteří původně s bandity kolaborovali, a prostě je umlátí stoličkami a dalšími kusy nábytku. Něco podobného by se mohlo stát i nějakým "EUrovojákům". A nevylučuji ani vítání na způsob května 1945 (které rozhodně nebylo zapříčiněno sovětskou propagandou a desinformacemi, či "letákovými kampaněmi", ale čistě tím, co tu Němci čest roků dělali). EU opravdu silně pracuje na tom, aby to dopadlo právě takto.
Re: Re: Re: Re: Re: Bububu
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-31 09:49:03
1. Vnášíte sem falešnou dichotomii, kde na jednu stranu stavíte ekologistická a progresivistická nařízení EU a na druhou stranu stavíte nadvládu Ruska. Tato vaše mentální zkratka je typickým přístupem "ode zdi ke zdi". A třeba Poláci jsou příkladem, že nejde o volbu "buď a nebo".
2. Věta: "opravdu nestojím o to, aby někdo moje vnoučata naháněl na kastrační kliniky, to raději ať tu vládne Rusko", říká o vašich morálních hodnotách vše podstatné. Progresivisté pouze lidem blbnou hlavy genderovou ideologií, ale nikdo nikoho na kastraci nenahání. To je svobodné rozhodnutí každého, kdo se takový krok rozhodne podstoupit. Naproti tomu Rusko nahání lidi povinně do mlýnku na maso kvůli svým nesmyslným imperialistickým choutkám. Pod vládou Ruska může vaše vnoučata snadno potkat totéž. Toliko o vaší lásce ke svým vnoučatům.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bububu
Jan Šimůnek,2025-10-31 13:48:22
1. Pouze jsem chtěl naznačit, že Rusko nepotřebuje žádnou kampaň. EU si bohatě stačí znepřátelit většinu obyvatel sama vlastními silami. Bavit se můžeme maximálně o tom, zda se na tom podílí mentální insuficience jejích představitelů, nebo nějaká závislost na cizí mocnosti (a Rusko by se dost rýsovalo už proto, že byl prokázán vliv ruské lobby v Bruselu na prosazování těch nejnesmyslnějších opatření, sdružených do Green Dealu).
MMCH, ntb, na kterém tohle píšu, se po přepravě na chalupu a zpět za chladného počasí musí zahřát na nějakých 25 stupňů, protože při nižší teplotě kvůli nějakému studenému spoji na desce (asi) nenastartuje BIOS. A jsme u zoufale nekompetentní EU a jejího zákazu kvalitních pájek s obsahem olova (u nichž je riziko něčeho podobného výrazně menší).
2. Pokud se zbavíme diktátu Bruselu, naroste pochopitelně nebezpečí upadnutí do sféry ruského vlivu (a, řekněme si to upřímně, stokrát raději Rusko než Čína). Takže jakási skoro dichotomie to nejspíš je.
3. Je mi líto, progesivisté jsou tč. asi stejně nebezpeční jako u nás komunisté po roce 1945, nebo v Německu nacisté po roce 1930. A, bohužel, u nás už získali takový vliv, že mohli zabránit vydání autobiografické knihy Abigail Shrier: "Nevratné poškození" v nakladatelství Albatros. Naštěstí ti totalitáři nedokázali zabránit jejímu vydání v jiném nakladatelství (nicméně tím zkomplikovali její distribuci a dostupnost).
4. A faktem je, že v některých zemích na západ od bývalé "železné opony" si už tihle aktivisté vyřvali, že děti školního věku mohou podstoupit "transici", tedy totální a nevratné zmrzačení, bez vědomí či přímo proti vůli rodičů. A hrne se to násilím (a s podporou EU) i k nám. Přitom platí, že riziko, čekající ve školním věku, je prostě aktuálnější než riziko, čekající ve věku vojenském (v Rusku se tihle aktivisté jdou seznamovat s krásnou přírodou Sibiře a pobřeží Severního ledového oceánu).
Re: Re: Re: Bůbůbů
Josef Hrncirik,2025-10-29 12:41:58
GD rauš a 5% na zbrojení je jasné vítězství Magarů.
Co to = spojenci ? spolupachatelé ?
Re: Re: Re: Bububu
Martin Novák2,2025-10-29 16:13:40
"Navzdory všem potížím, které evropští členové NATO mají, stále jsou na tom o mnoho lépe než Rusko."
Myslíte? Jak dlouho by naše armáda vydržela takovou frontu jaká je na Ukrajině? Dvě hodiny, nebo celý den? Já myslím že máme armádu kterou sice můžeme poslat na mírové mise kdekoliv na světě, ale na frontové nasazení nemá ani dost lidí ani dost výzbroje a ani dost nábojů. Jediné čeho má naše armáda víc než jakákoliv jiná jsou generálové ve výslužbě.
Pokud vím tak poslední zjištění NATO bylo že pokud by to Rusko myslelo vážně tak mu EU nemůže vzdorovat. Naštěstí pro nás Rusko napadlo zemi s druhou nejsilnější a nejskušenější armádou v Evropě která se na ně 8 let připravovala - Ukrajinu, a ne EU.
Re: Re: Re: Re: Bububu
Vojtěch Kocián,2025-10-30 16:22:56
Nemůžete souhrnnou vojenskou sílu států EU (plus Norsko a GB) posuzovat podle té naší. Poláci i celé Pobaltí jsou vyzbrojeni celkem dobře, pořád sílí a jsou i slušně motivovaní. Dohromady jsou mnohem silnější než Ukrajina a byli vždycky. A třeba i Německo ukázalo, že když je je to nutné (když přišli o dodávky plynu), zvládnou být velmi akční a zařídit se podle toho. Ty terminály na zkapalněný plyn vyrostly skoro přes noc, protože se obešla všechna normálně potřebná povolení a prostě se začalo stavět.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
