Jaderná fúze je jedním z technologicky nejnáročnějších, avšak zároveň potenciálně nejvýznamnějších energetických konceptů posledních staletí. Na rozdíl od štěpné jaderné energetiky nabízí inherentně bezpečnou produkci energie, recyklovatelný výrobní odpad a prakticky neomezené zásoby paliva. Přes tyto přednosti byla dosud vnímána jen jako předmět základního výzkumu s neurčitým časovým horizontem praktického využití. V posledních letech ale dochází k výraznému posunu a jaderná fúze je stále častěji zařazována mezi strategické technologie s přímou vazbou na dekarbonizaci a energetickou suverenitu.

Aktuální politický vývoj související s fúzním výzkumem je velmi dynamický. Mohou za to především úspěchy výzkumu podporující optimizmus investorů a sílící projevy klimatických změn. Národní vlády ekonomicky vyspělých zemí deklarují fúzní strategie, které reflektují dlouhodobé závazky k dekarbonizaci energetiky. Vládní plány pak kombinují politickou a finanční podporu fúzního výzkumu, změny legislativy a zapojení soukromého sektoru s cílem urychlit výstavbu prvních komerčních fúzních elektráren.

Reaktor ITER (kredit ITER Organization)

Do roku 2023 byla většina veřejných výdajů na jadernou fúzi směřována do základního a aplikovaného výzkumu a do výstavby mezinárodního reaktoru ITER, jehož cílem je experimentálně ověřit technickou proveditelnost fúzních reaktorů o vysokém výkonu. Projekt ITER je důležitý nejen pro výzkum, ale také proto, že se v jeho rámci vytvořily dodavatelské řetězce pro fúzní technologie, firmy získávají zkušenosti a probíhá vzdělávání specializovaných odborníků, nezbytných pro výstavbu prvních fúzních elektráren.

V poslední době se problematika jaderné fúze rozšiřuje z otevřeného akademického výzkumu do sféry technologického vývoje s jasně definovanými výstupy, harmonogramem a komerčním potenciálem. Rozšiřování výzkumu je motivováno politickými cíli, které lze shrnout do tří bodů:

1. výstavba a zprovoznění demonstračních zařízení vyrábějících elektřinu jadernou fúzí do 10 let,

2. zahájení výroby elektřiny v pilotních fúzních elektrárnách v horizontu 10 až 20 let,

3. vytvoření regulatorního a investičního rámce umožňujícího rychlou výstavbu první generace komerčních fúzních elektráren.

Deklarace těchto cílů je doprovázena vznikem nových politických institucí, vládních strategií nebo plánů a cestovních map.

Energetický reaktor DEMO (kredit EUROfusion)

Evropská unie

Evropská unie je dlouhodobě globální lídr fúzního výzkumu. Veřejná podpora byla směřována převážně do dvou oblastí: do výzkumu souvisejícího s přípravou demonstrační fúzní elektrárny DEMO, který koordinuje konsorcium evropských fúzních laboratoří EUROfusion, a do výstavby mezinárodního reaktoru ITER, kde realizaci evropského podílu zajišťuje evropská agentura Fusion for Energy (F4E). Podpora včetně příspěvku do projektu ITER dosáhla přibližně 1 mld. EUR ročně. Dosud ale zcela chyběla cílená podpora výstavby evropských demonstračních zařízení, která by prokázala schopnost vyrábět elektřinu. Skluz projektu ITER nyní ukazuje, že to byla chyba a je nutné taková zařízení urychleně vybudovat.

V roce 2012 evropské fúzní laboratoře v plánu Fusion Electricity: A roadmap to the realization of fusion energy deklarovaly záměr zprovoznit první fúzní elektrárnu DEMO do roku 2050. Přípravu projektu dostalo na starost konsorcium EUROfusion, ověření technologií mělo proběhnou v rámci projektu ITER a výstavbu elektrárny měla zajistit agentura F4E. Nyní dochází k akceleraci plánu. V roce 2025 Evropská komise zahájila přípravu nové fúzní strategie EU Fusion Strategy. Hlavním bodem strategie by měla být evropská pilotní elektrárna, jejíž výstavba by měla být zahájena nejpozději do deseti let s rozpočtem v řádu nižších desítek miliard EUR financovaným kombinací evropských fondů, národních příspěvků a průmyslových investic. Dokument by měl také stanovit, zda budou fúzní elektrárny regulovány v rámci platné jaderné legislativy nebo v novém, samostatném, právním rámci, což by výrazně zkrátilo schvalovací procesy a snížilo související náklady.

Specifickým případem je Německo, které si v uplynulých desetiletích ideologicky motivovanou transformací energetiky Energiewende rozbilo energetickou síť a neplní své klimatické závazky. Protože je obnovení německé jaderné energetiky politicky neprůchodné, fúzní výzkum zde má dlouhodobě vysokou podporu. V minulém roce německá vláda přijala akční plán Deutschland auf dem Weg zum Fusionskraftwerk (Německo na cestě k fúzní elektrárně), který počítá do roku 2029 s veřejnými investicemi do vývoje fúzních zařízení ve výši až 2,5 miliardy EUR. Prostředky jsou určeny především na výstavbu demonstračních zařízení, avšak zahrnují také podporu základního výzkumu, propojení akademické a komerční sféry, vzdělávání odborníků, popularizaci fúze a provedení potřebných legislativních změn. Akční plán jsme popsali zde.

Obzvlášť velkou podporu výstavbě fúzních elektráren vyjadřuje spolková země Bavorsko, která plánuje zprovoznit demonstrační zařízení kolem roku 2031 a první komerční fúzní elektrárnu do roku 2040. Celkem plánuje výstavbu tří fúzních elektráren: demonstrační elektrárny s tokamakem v Garchingu u Mnichova, komerční elektrárny se stelarátorem v Gundremmingenu a komerční laserové elektrárny na jihu Bavorska. Přitom bude využita regionální infrastruktura odstavených jaderných elektráren.

USA

V roce 2024 bylo v rámci Ministerstva energetiky (DOE) vyčleněno samostatné oddělení pro jadernou fúzi Fusion Office, které převzalo odpovědnost za koordinaci amerického fúzního výzkumu, infrastrukturu a spolupráci se soukromým sektorem, a fúze byla institucionálně povýšena na samostatný strategický program.

Federální rozpočet USA na fúzní výzkum dosáhl v posledních letech ročně 1 – 2 mld. USD . Tyto prostředky byly rozděleny mezi základní výzkum, investice do velkých zařízení, příspěvek do projektu ITER a mezi nové programy zaměřené na technologickou demonstraci fúzních konceptů. V roce 2025 DOE vydalo desetiletý plán fúzního výzkumu Fusion Science & Technology Roadmap. Plán stanovuje následující cíle:

• do roku 2028 vybudovat malá a střední testovací zařízení, demonstrovat funkčnost navrhovaných konceptů fúzních reaktorů a vybrat kandidáty na pilotní elektrárny,

• do roku 2030 zahájit výstavbu pilotních elektráren,

• do roku 2035 zprovoznit pilotní elektrárny.

Plán předpokládá, že pilotní elektrárny budou postaveny soukromými firmami, přičemž hlavní role DOE bude v kofinancování výstavby infrastruktury a sdílení obchodních rizik.

Čína

Čína dlouhodobě uplatňuje koordinovanou národní fúzní strategii, která zahrnuje účast v projektu ITER a rozsáhlé národní výzkumné aktivity. Pro řízení, koordinaci a komercializaci národního fúzního programu Čína v roce 2025 založila státní firmu China Fusion Energy Co.(CFEC). Klíčovým projektem CFEC je technologický demonstrátor CFETR (China Fusion Engineering Test Reactor), který bude menší než ITER, avšak v omezeném rozsahu předvede výrobu elektřiny. CFETR naváže na zprovoznění rozsáhlého technologického centra CRAFT (Comprehensive Research Facility for Fusion Technology) a nového testovacího reaktoru BEST (Burning Plasma Experimental Superconducting Tokamak). Výstavba CFETR by měla být zahájena do roku 2030 a dokončena do roku 2035.

Po CFETR bude následovat demonstrační fúzní elektrárna CFEDR (China Fusion Engineering Demo Reactor). Výstavba elektrárny by měla být zahájena do roku 2040 a elektrárna by měla být zprovozněna do roku 2050.

Jižní Korea

Na konci roku 2025 jihokorejská vláda vyhlásila plán Direction for the Development of Core Nuclear Fusion Technologies, který ukládá zaměřit fúzní výzkum na osm klíčových technologií. Tyto technologie jsou téměř shodné s prioritami evropské Fusion Roadmap: provozní scénáře reaktoru, divertor, ohřev paliva, supravodivé magnety, množivý blanket, fúzní materiály, palivový cyklus, bezpečnost a licencování. Vývoj technologií by měl bý dokončen do roku 2030 a do roku 2035 by mělo proběhnout jejich experimentální ověření.

Následně vláda schválila plán 2026 Nuclear Fusion Research and Development Implementation Plan, který předpokládá zdvojnásobení finanční podpory výzkumu, posílení spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem, integraci umělé inteligence do výzkumu a podporu výstavby demonstračních zařízení, především reaktoru KIFR (Korean Innovative Fusion Reactor). KIFR má být zprovozněn do roku 2035 a bude v omezeném rozsahu demonstrovat výrobu elektřiny. Následně by v roce 2037 měla být zahájena výstavba demonstrační fúzní elektrárny K-DEMO, která by měla být zprovozněna do roku 2050.

Japonsko

Japonská vláda v roce 2025 aktualizovala národní strategii Fusion Energy Innovation Strategy s cílem přiblížit zprovoznění prvních fúzních elektráren. Vládní podpora bude určena především pro komerční výstavbu demonstračních zařízení, která musí být zprovozněna do roku 2040, a pro integraci fúzních zařízení do elektráren.

Indie

Indický národní plán India’s Strategic Roadmap for Nuclear Fusion Energy Development má dlouhodobě za cíl vybudovat demonstrační fúzní elektrárnu DEMO do roku 2060. Nedošlo zde k žádné změně.

Rusko

Ruská vláda nepodporuje fúzní výzkum a financuje pouze závazky Ruska v projektu ITER.

Závěr

Současná fáze výzkumu jaderné fúze je charakteristická bezprecedentní mírou politické a institucionální angažovanosti. Zřetelně se profilují země s rozvinutým fúzním výzkumem, mezi které patří Evropská unie, Spojené státy, Čína, Jižní Korea a Japonsko. V těchto zemích začíná být fúze chápána jako dlouhodobá strategická investice s vysokým potenciálem a stává se jednou z priorit politických reprezentací. Cílem vlád je vytvořit fúzní ekosystém složený z akademické sféry, soukromých výzkumných firem a průmyslu, který za vládní podpory v krátkém čase integruje jadernou fúzi do energetiky.

Přednáška o fúzi