Jaderná fúze je jedním z technologicky nejnáročnějších, avšak zároveň potenciálně nejvýznamnějších energetických konceptů posledních staletí. Na rozdíl od štěpné jaderné energetiky nabízí inherentně bezpečnou produkci energie, recyklovatelný výrobní odpad a prakticky neomezené zásoby paliva. Přes tyto přednosti byla dosud vnímána jen jako předmět základního výzkumu s neurčitým časovým horizontem praktického využití. V posledních letech ale dochází k výraznému posunu a jaderná fúze je stále častěji zařazována mezi strategické technologie s přímou vazbou na dekarbonizaci a energetickou suverenitu.
Aktuální politický vývoj související s fúzním výzkumem je velmi dynamický. Mohou za to především úspěchy výzkumu podporující optimizmus investorů a sílící projevy klimatických změn. Národní vlády ekonomicky vyspělých zemí deklarují fúzní strategie, které reflektují dlouhodobé závazky k dekarbonizaci energetiky. Vládní plány pak kombinují politickou a finanční podporu fúzního výzkumu, změny legislativy a zapojení soukromého sektoru s cílem urychlit výstavbu prvních komerčních fúzních elektráren.
Do roku 2023 byla většina veřejných výdajů na jadernou fúzi směřována do základního a aplikovaného výzkumu a do výstavby mezinárodního reaktoru ITER, jehož cílem je experimentálně ověřit technickou proveditelnost fúzních reaktorů o vysokém výkonu. Projekt ITER je důležitý nejen pro výzkum, ale také proto, že se v jeho rámci vytvořily dodavatelské řetězce pro fúzní technologie, firmy získávají zkušenosti a probíhá vzdělávání specializovaných odborníků, nezbytných pro výstavbu prvních fúzních elektráren.
V poslední době se problematika jaderné fúze rozšiřuje z otevřeného akademického výzkumu do sféry technologického vývoje s jasně definovanými výstupy, harmonogramem a komerčním potenciálem. Rozšiřování výzkumu je motivováno politickými cíli, které lze shrnout do tří bodů:
-
výstavba a zprovoznění demonstračních zařízení vyrábějících elektřinu jadernou fúzí do 10 let,
-
zahájení výroby elektřiny v pilotních fúzních elektrárnách v horizontu 10 až 20 let,
-
vytvoření regulatorního a investičního rámce umožňujícího rychlou výstavbu první generace komerčních fúzních elektráren.
Deklarace těchto cílů je doprovázena vznikem nových politických institucí, vládních strategií nebo plánů a cestovních map.
Evropská unie
Evropská unie je dlouhodobě globální lídr fúzního výzkumu. Veřejná podpora byla směřována převážně do dvou oblastí: do výzkumu souvisejícího s přípravou demonstrační fúzní elektrárny DEMO, který koordinuje konsorcium evropských fúzních laboratoří EUROfusion, a do výstavby mezinárodního reaktoru ITER, kde realizaci evropského podílu zajišťuje evropská agentura Fusion for Energy (F4E). Podpora včetně příspěvku do projektu ITER dosáhla přibližně 1 mld. EUR ročně. Dosud ale zcela chyběla cílená podpora výstavby evropských demonstračních zařízení, která by prokázala schopnost vyrábět elektřinu. Skluz projektu ITER nyní ukazuje, že to byla chyba a je nutné taková zařízení urychleně vybudovat.
V roce 2012 evropské fúzní laboratoře v plánu Fusion Electricity: A roadmap to the realization of fusion energy deklarovaly záměr zprovoznit první fúzní elektrárnu DEMO do roku 2050. Přípravu projektu dostalo na starost konsorcium EUROfusion, ověření technologií mělo proběhnout v rámci projektu ITER a výstavbu elektrárny měla zajistit agentura F4E. Nyní dochází k akceleraci plánu. V roce 2025 Evropská komise zahájila přípravu nové fúzní strategie EU Fusion Strategy. Hlavním bodem strategie by měla být evropská pilotní elektrárna, jejíž výstavba by měla být zahájena nejpozději do deseti let s rozpočtem v řádu nižších desítek miliard EUR financovaným kombinací evropských fondů, národních příspěvků a průmyslových investic. Dokument by měl také stanovit, zda budou fúzní elektrárny regulovány v rámci platné jaderné legislativy nebo v novém, samostatném, právním rámci, což by výrazně zkrátilo schvalovací procesy a snížilo související náklady.
Specifickým případem je Německo, které si v uplynulých desetiletích ideologicky motivovanou transformací energetiky Energiewende rozbilo energetickou síť a neplní své klimatické závazky. Protože je obnovení německé jaderné energetiky politicky neprůchodné, fúzní výzkum zde má dlouhodobě vysokou podporu. V minulém roce německá vláda přijala akční plán Deutschland auf dem Weg zum Fusionskraftwerk (Německo na cestě k fúzní elektrárně), který počítá do roku 2029 s veřejnými investicemi do vývoje fúzních zařízení ve výši až 2,5 miliardy EUR. Prostředky jsou určeny především na výstavbu demonstračních zařízení, avšak zahrnují také podporu základního výzkumu, propojení akademické a komerční sféry, vzdělávání odborníků, popularizaci fúze a provedení potřebných legislativních změn. Akční plán jsme popsali zde.
Obzvlášť velkou podporu výstavbě fúzních elektráren vyjadřuje spolková země Bavorsko, která plánuje zprovoznit demonstrační zařízení kolem roku 2031 a první komerční fúzní elektrárnu do roku 2040. Celkem plánuje výstavbu tří fúzních elektráren: demonstrační elektrárny s tokamakem v Garchingu u Mnichova, komerční elektrárny se stelarátorem v Gundremmingenu a komerční laserové elektrárny na jihu Bavorska. Přitom bude využita regionální infrastruktura odstavených jaderných elektráren.
USA
V roce 2024 bylo v rámci Ministerstva energetiky (DOE) vyčleněno samostatné oddělení pro jadernou fúzi Fusion Office, které převzalo odpovědnost za koordinaci amerického fúzního výzkumu, infrastrukturu a spolupráci se soukromým sektorem, a fúze byla institucionálně povýšena na samostatný strategický program.
Federální rozpočet USA na fúzní výzkum dosáhl v posledních letech ročně 1 – 2 mld. USD . Tyto prostředky byly rozděleny mezi základní výzkum, investice do velkých zařízení, příspěvek do projektu ITER a mezi nové programy zaměřené na technologickou demonstraci fúzních konceptů. V roce 2025 DOE vydalo desetiletý plán fúzního výzkumu Fusion Science & Technology Roadmap. Plán stanovuje následující cíle:
-
do roku 2028 vybudovat malá a střední testovací zařízení, demonstrovat funkčnost navrhovaných konceptů fúzních reaktorů a vybrat kandidáty na pilotní elektrárny,
-
do roku 2030 zahájit výstavbu pilotních elektráren,
-
do roku 2035 zprovoznit pilotní elektrárny.
Plán předpokládá, že pilotní elektrárny budou postaveny soukromými firmami, přičemž hlavní role DOE bude v kofinancování výstavby infrastruktury a sdílení obchodních rizik.
Čína
Čína dlouhodobě uplatňuje koordinovanou národní fúzní strategii, která zahrnuje účast v projektu ITER a rozsáhlé národní výzkumné aktivity. Pro řízení, koordinaci a komercializaci národního fúzního programu Čína v roce 2025 založila státní firmu China Fusion Energy Co.(CFEC). Klíčovým projektem CFEC je technologický demonstrátor CFETR (China Fusion Engineering Test Reactor), který bude menší než ITER, avšak v omezeném rozsahu předvede výrobu elektřiny. CFETR naváže na zprovoznění rozsáhlého technologického centra CRAFT (Comprehensive Research Facility for Fusion Technology) a nového testovacího reaktoru BEST (Burning Plasma Experimental Superconducting Tokamak). Výstavba CFETR by měla být zahájena do roku 2030 a dokončena do roku 2035.
Po CFETR bude následovat demonstrační fúzní elektrárna CFEDR (China Fusion Engineering Demo Reactor). Výstavba elektrárny by měla být zahájena do roku 2040 a elektrárna by měla být zprovozněna do roku 2050.
Jižní Korea
Na konci roku 2025 jihokorejská vláda vyhlásila plán Direction for the Development of Core Nuclear Fusion Technologies, který ukládá zaměřit fúzní výzkum na osm klíčových technologií. Tyto technologie jsou téměř shodné s prioritami evropské Fusion Roadmap: provozní scénáře reaktoru, divertor, ohřev paliva, supravodivé magnety, množivý blanket, fúzní materiály, palivový cyklus, bezpečnost a licencování. Vývoj technologií by měl bý dokončen do roku 2030 a do roku 2035 by mělo proběhnout jejich experimentální ověření.
Následně vláda schválila plán 2026 Nuclear Fusion Research and Development Implementation Plan, který předpokládá zdvojnásobení finanční podpory výzkumu, posílení spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem, integraci umělé inteligence do výzkumu a podporu výstavby demonstračních zařízení, především reaktoru KIFR (Korean Innovative Fusion Reactor). KIFR má být zprovozněn do roku 2035 a bude v omezeném rozsahu demonstrovat výrobu elektřiny. Následně by v roce 2037 měla být zahájena výstavba demonstrační fúzní elektrárny K-DEMO, která by měla být zprovozněna do roku 2050.
Japonsko
Japonská vláda v roce 2025 aktualizovala národní strategii Fusion Energy Innovation Strategy s cílem přiblížit zprovoznění prvních fúzních elektráren. Vládní podpora bude určena především pro komerční výstavbu demonstračních zařízení, která musí být zprovozněna do roku 2040, a pro integraci fúzních zařízení do elektráren.
Indie
Indický národní plán India’s Strategic Roadmap for Nuclear Fusion Energy Development má dlouhodobě za cíl vybudovat demonstrační fúzní elektrárnu DEMO do roku 2060. Nedošlo zde k žádné změně.
Rusko
Ruská vláda nepodporuje fúzní výzkum a financuje pouze závazky Ruska v projektu ITER.
Závěr
Současná fáze výzkumu jaderné fúze je charakteristická bezprecedentní mírou politické a institucionální angažovanosti. Zřetelně se profilují země s rozvinutým fúzním výzkumem, mezi které patří Evropská unie, Spojené státy, Čína, Jižní Korea a Japonsko. V těchto zemích začíná být fúze chápána jako dlouhodobá strategická investice s vysokým potenciálem a stává se jednou z priorit politických reprezentací. Cílem vlád je vytvořit fúzní ekosystém složený z akademické sféry, soukromých výzkumných firem a průmyslu, který za vládní podpory v krátkém čase integruje jadernou fúzi do energetiky.
Přednáška o fúzi
Jaderná fúze: Proxima Fusion Stellaris – fúzní elektrárna se stelarátorem
Autor: Slavomír Entler (28.02.2025)
Jaderná fúze: úskalí soukromých konceptů
Autor: Slavomír Entler (23.03.2025)
Jak funguje tokamak ?
Autor: Slavomír Entler (17.05.2025)
Nový úspěch laserové fúze: zesílení 4,13
Autor: Slavomír Entler (30.05.2025)
První stavební povolení pro fúzní elektrárnu
Autor: Slavomír Entler (24.08.2025)
Německo přijalo akční plán pro jadernou fúzi
Autor: Slavomír Entler (21.10.2025)
100 milionů dolarů na fúzní výzkum
Autor: Slavomír Entler (10.01.2026)
Supertokamak SPARC s vysokoteplotními supravodiči
Autor: Slavomír Entler (26.01.2026)
Diskuze:
EU lídr
Jiří Janoušek,2026-02-11 08:31:32
EU je lídr v ničení Evropských hodnot a devastaci ekonomiky, regulaci všeho možného a nemožného .To jí jde opravdu na výbornou!!!
realita
Pepa Nováků,2026-02-10 09:36:21
Politické proklamace jsou fajn, ale opravte mě, pokud jsem moc skeptik ohledně časového měřítka...
Za 10 let ITER zkusí udržet plasma. Když OK, tak D-D reake a D-T reakce. Když budu ultraoptimista, tak za 20 let budeme vědět, že D-T reakci v principu zvládáme.
Vůbec netušíme, co tok neutronů udělá se stěnami, pokud pojedeme řádově 1 GW. řeší se to tvrzením, že komerční reaktory budou muset běžět s jinými (a mnohem náročnějšími) reakcemi než ITER.
Vůbec netušíme, jak energii stěpných produktů převést na elektřinu, s tímto ani ITER vůbec nepočítá.
Re: realita
Ilil Akil,2026-02-10 12:29:58
"Vůbec netušíme, jak energii stěpných produktů převést na elektřinu"
Akože "netušíme"?
Starodávna parná turbína a alternátor je čo?
No a tok neutrónov je aj v štiepnych jadrových elektrárňach.
Re: realita
Slavomír Entler,2026-02-10 13:03:04
DT reakci zvládáme, úspěšné řízené reakce proběhly například mnohokrát na tokamaku JET nebo tokamaku TFTR. Musíme ale otestovat konstrukce reaktoru při vysokém výkonu. To je úkol ITER. Současná akcelerace znamená, že se nebude čekat na ITER a mezitím se postaví demonstrátory a malé pilotní elektrárny, které budou i vyrábět elektřinu.
Vliv neutronů na stěny se testuje v jaderných reaktorech a není to nic dramatického. Jde jen o to, zda moduly první stěny v reaktoru při vysokém výkonu vydrží 5 let, 7 let, nebo 15 let.
V komerčních reaktorech poběží DT reakce. Žádná jiná fúzní reakce dnes nemůže být použita, protože bychom nedosáhli energetického zisku.
Žádné štěpné produkty z fúze nejsou, při reakci vzniká čisté helium. Heliová jádra jsou zachycena magnetickým polem a ohřívají palivo. Část energie odnášejí neutrony, které jsou pohlceny tzv. blanketem. Blanket se neutrony ohřívá a jeho chlazením se energie odvádí ven z reaktoru jako teplo, které lze využít k výrobě elektřiny. ITER bude mít také blanket a bude chlazením odvádět teplo, protože ale bude fungovat v pulzech, nemá výroba elektřiny smysl.
Re: Re: realita
Alex Alex,2026-02-10 19:12:34
Myslím, že fúzia samotná sa zvládne. A následne aj demo elektráreň cca desiatky MWe.
Ale možno všetko zhavaruje, keď bude treba zvýšiť výkon reaktora na cca 1 GWe.
Menší by asi nemal ekonomický zmysel. Už teraz je tam nasadený taký materiálový kaliber ako wolfrám.
Máme niečo lepšie? Našiel som čosi ako LiPb, keramické tritiogenerátory ...?
Odvod tepla bude asi hlavný konštrukčný problém v kolízii s rozmermi reaktora.
Ale ako inak OK, lepšie cpať peniaze do tohto, ako do zbraní.
Re: Re: Re: realita
Ilil Akil,2026-02-10 20:09:46
Nie, hlavný problém je v kontinuálnom a regulovateľnom udržaní fúznej reakcie.
Ostatné veci sú už dávno vyriešené v štiepnych jadrových elektrárňach.
Re: Re: Re: Re: realita
Alex Alex,2026-02-10 21:44:29
Jadrový reaktor je chladený prietokom média prakticky celým
vnútorným objemom reaktora.
Fúzny len povrchom zvonka.
To je zásadný rozdiel.
Re: Re: Re: Re: Re: realita
Slavomír Entler,2026-02-13 18:08:32
Odvod tepla není problém. Je to důležitý úkol pro inženýry v oblasti termohydrauliky, který se řeší s ohledem na specifika fúzních reaktorů.
80 % výkonu budou přenášet neutrony, které se absorbují v tzv. blanketu, který bude přibližně 1,5 m tlustý. V tomto blanketu budou umístěna chladicí potrubí, ve kterých bude proudit voda odvádějící teplo ven z reaktoru k výrobě elektřiny. Specifickým úkolem bude chlazení tkz. divertorových terčů, které budou v kontaktu s plazmatem a budou odvádět okolo 6 % výkonu. Vysoký tepelný tok omezí životnost těchto terčů na 5 až 10 let. Zbylý výkon bude odváděn chlazením dalších komponent, například vakuové nádoby.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: realita
Alex Alex,2026-02-14 12:38:44
Úprimne Vám prajem, aby ste sa dožili ekonomicky konkurencieschopnej fúznej elektrárne.
Alebo aspoň nejakej. Mne sa to bohužiaľ už nepodarí, z nejakého záhadného dôvodu som prešvihol
všetky doteraz sľubované termíny. Ale možno som si na chybe ja sám, asi som maloverný.
posledních 50 let
Jaroslav Mitlener,2026-02-09 22:22:36
Výzkum je potřeba a určitě nějaké drobné výsledky existují, ale 50 let výzkumu bez praktického výsledku berou naději. Jo vím, bude to za deset let. Možná jsou fysikální omezení nepřekonatelná a to jsme ještě nezačali s ekonomikou provozu. Jsou nějaké ekonomické výpočty návratnosti pro fúzní elektrárnu ?
Re: posledních 50 let
Slavomír Entler,2026-02-10 13:17:05
Lze dohledat, jak se postupně každý rokem zvyšovaly dosahované parametry paliva směrem ke spuštění fúzních reakcí. Dosažených 13 MW kontinuálního fúzního výkonu (i když jen 5 sekund) je jasný důkaz, že fúzní reaktor umíme provozovat. Žádná fyzikální omezení zde nejsou. Proto se výzkum přesunul do technologické oblasti, která s ekonomikou úzce souvisí. První fúzní elektrárny budou stát zhruba o polovinu více než nové jaderné elektrárny. Technologickou optimalizací pak bude docházet k jejich zlevňování stejně jako tomu bylo u prvních generací jaderných elektráren.
Re: Re: posledních 50 let
Jaroslav Mitlener,2026-02-10 13:35:20
Děkuji za odpověď, uvažoval jsem o materiálových problémech, trvanlivosti , dostupnosti, odvádění tepla, ceně toho všeho- to by mohlo nakonec postavit fungující zařízení mimo investiční možnosti, když ne všech, tak těch chudších.
posledních 50 let
Jaroslav Mitlener,2026-02-09 22:22:32
Výzkum je potřeba a určitě nějaké drobné výsledky existují, ale 50 let výzkumu bez praktického výsledku berou naději. Jo vím, bude to za deset let. Možná jsou fysikální omezení nepřekonatelná a to jsme ještě nezačali s ekonomikou provozu. Jsou nějaké ekonomické výpočty návratnosti pro fúzní elektrárnu ?
P Holub,2026-02-09 22:09:53
Nevím o tom, zda již existuje jediné zařízení, které by bylo provozováno trvale, tedy alespoň jeden den v kuse. Tokamak je z principu pulzní reaktor, s plánovanými pulzy cca minuty, ale stále není tento cyklický provoz plně zvládnutý. Stelarátor může jet kontinuálně, ale zatím se to nedaří. Ten proces není jenom o zvládnutí fyziky samotné fúze. Bylo by na místě být pořád ještě nohama ne zemí. Možná to vyznělo skepticky, ale já jsem přesvědčen, že se to podaří a moc tomu fandím.
Jen by mne mimo to zajímal názor pana docenta na jiný způsob jaderné fúze.
Na diamantovou kovadlinu bych napařil LiT s těžkým prvkem coby "špínou", která by byla zdrojem elektronů, byla a hlavně s těžkým jádrem a vyboxovala pootevření vrátek pro kvantové tunelování (Palladium, Cer). Pokud použijeme elektronový svazek o vysoké energii (MeV), diamantová stěna pro něj není překážkou, ale jen tenkým filtrem. Elektrony proletí skrz diamant přímo na napařenou vrstvu LiT s příměsí, kde vytvoří ono kýžené přehuštění. Navíc pod vysokým stlačením do toho pustím proudový pinch. Fotonový/Elektronový šok - Energie se dodá tak rychle, že elektrony se sice „zblázní“ (vytvoří stínění pro fúzi), ale ionty mřížky (lithium, tritium) se kvůli své hmotnosti nestihnou pohnout.
Teplotní setrvačnost - k fúzi dojde v onom „kvantovém okně“ mikropohybu, dříve než se kinetická energie elektronů stihne přenést na mřížku a roztavit ji. Je to v podstatě „studený zážeh“. Tak by šlo vrstvu spalovat postupně skoro po atomech.
Alfa částice jsou kladně nabité. Pokud se fúze odehrává v silném elektrickém poli, které jste tam už vytvořil tím impulzem, mohou tyto částice letět „proti proudu“ a přímo dobíjet zdroj (kondenzátor). Tím byste získal část vložené energie okamžitě zpět v elektrické formě, aniž byste ji museli pracně měnit na teplo a pak zpět.
Je to jen pouhá fantazie, ale zajímalo by mne, zda se i tímto směrem uvažuje. Mohly by to být mikro zdroje energie.
Re:
Slavomír Entler,2026-02-10 13:39:46
Dlouhý provoz mají za úkol vyzkoušet ITER a tokamak JT-60SA. Ke stejnému cíli směřují stelarátory. Mezitím energetici řeší dočasné řešení pro vyrovnání výkonu - akumulační meziokruh elektrárny. Není to problém.
Originálních konceptů spuštění fúzní reakce je mnoho. Je potřeba, abyste, třeba s pomocí některé z vysokých škol, postavil malá demonstrační zařízení. Je potřeba vyzkoušet jednotlivé kroky vašeho plánu. Jakmile prokážete, že něco z konceptu funguje, zkusíte získat investory a postavit velký demonstrátor.
Doporučil bych také přezkoumat koncept z hlediska Lawsonova kritéria - jakou hustotu iontů vytvoříte, jakou energii (teplotu) budou mít a jak dlouho to tak vydrží. Jiná cesta než splnění kritéria neexistuje.
Plány, ne realita
Honza Kohout0,2026-02-09 15:12:41
Je vidět, jak EU umí dokonale velkohubá prohlášení
"Evropská unie je dlouhodobě globální lídr fúzního výzkumu"
Tím je myšlený ITER zpožděný už nejméně desetiletí? Množství peněz jako v USA, takže nic moc.
V USA se na to vrhají soukromníci a Čína může překvapit.
Jinak standardně, posledních padesát let už za deset let.
Re: Plány, ne realita
Slavomír Entler,2026-02-09 20:18:04
EU má nejúspěšnější fúzní výzkum na světě. Nejde o prohlášení, ale o fakt. EU naoříklad provozovala tokamak JET, který kontinuálně uvolňoval fúzní energii s výkonem 13 MW a uvolnil nejvíce fúzní energie na světě, nebo provozuje nejmodernější stelarátor W-7X.
ITER není řízen EU a má mezinárodní správu, kde je EU jen jeden ze sedmi partnerů.
Máte pravdu, že má americký soukromý kapitál sílu, ale je nutné vnímat, že zhruba polovina peněz jde na nesmyslné projekty. Čína investuje do výzkumu velké prostředky, ale nepřekvapí, protože její vědecké výsledky a schopnosti jsou jen zlomkem výsledků Evropy,
Co se týče termínu, tak platí spíše 20 let. Fyzika ničemu nebrání, avšak kratší termíny jsou organizačně nesplnitelné.
Re: Re: Plány, ne realita
M Kvasnicka,2026-02-09 21:03:17
Cituji: "EU například provozovala tokamak JET, který kontinuálně uvolňoval fúzní energii s výkonem 13 MW."
Máte na mysli "kontinuální" 5.2sek puls v roce 2023 (Q
Sny a realita
Jan Plavec,2026-02-09 14:48:31
Jak mohou třeba USA v roce 2035 zprovoznit elektrárny byť pilotní, když do té doby ani nemůže být dostatek dat z demo verzí (pokud by se je podařilo zprovoznit dle plánu).
Re: Sny a realita
Slavomír Entler,2026-02-09 17:25:29
V tomto případě se jedná o hru slov. Pilotní elektrárna je chápána jako první elektrárna, která nebude plnohodnotně začleněná do elektrizační sítě. Bude to fúzní reaktor o malém výkonu, který bude produktovat teplo a na malém turbogenerátoru vyrábět elektřinu. Výroba elektřiny pojede třeba jen hodiny nebo dny. Hlavním úkolem pilotních elektráren bude především přesvědčivý důkaz, že lze fúzí vyrábět elektřinu, a současně budou testovány reaktorové technologie. Pak budou následovat demonstrační elektrárny, které již budou vyrábět elektřinu většinu roku, a první komerční elektrárny. Pilotní elektrárna proto může být postavena celkem rychle, pokud to dovolí legislativa.
Čistý hoax
Rio Malaschitz,2026-02-09 14:05:51
Štiepna reakcia: vykopem tu správnu zeminu, trochu to očistím aby som mal lepšiu hustotu uhlíka, zalejem vodou a mám jadrovú elektráreň. Podľa wikipedie sa to dokonca niekde v Afrike stalo prirodzeným spôsobom.
Fúzia: pokúsim sa napodobiť na Zemi teplotu a tlak, aký je v strede slnka.
Nikto príčetný si nemôže predsa myslieť, že tá druhá technológia je bezpečnejšia alebo lacnejšia. Štát do toho cpe peniaze ako kedysi Rudolf II zo štátnych peňazí platil alchymistov aby vyrobili zlato alebo aspoň perpetuum mobile.
Re: Čistý hoax
Slavomír Entler,2026-02-09 20:30:52
Štěpení je fyzikálně vysoce nebezpečné, jak ukazují jaderné havárie Three Mile Island, Černobyl nebo Fukushima. Kromě toho při štěpení vzniká vysoce toxický radioaktivní odpad.
jaderná fúze je naopak bezpečná. Hlavním důvodem je, že nemůže na Zemi probíhat bez technologické podpory. Když se něco stane, tak se reaktor vypne a palivo se ochladí. Tím fúze v mikrosekundě skončí. Při fúzi také nevzniká vyhořelé palivo, ale jen užitečné helium
Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Milan Jakeš,2026-02-09 12:20:57
Pro ty, co umí rychlé množivé reaktory (palivo U238 a Th232), bude fúze ještě hodně dlouho dobrá leda jako chytrá zábava na posouvání hranic :-))
Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Slavomír Entler,2026-02-09 17:17:15
Množivé reaktory produkují Pu239 nebo U233 pro jaderné bomby. Proto mohou být provozovány pouze v zemích, které jaderné bomby již mají, jinde to jaderné mocnosti nedovolí.
Kromě toho je přepracování vyhořelého paliva natolik špinavé, že by ani nebylo možné takový závod postavit v zalidněných oblastech.
Z obou důvodů jsou množivé reaktory pro energetiku slepá ulička.
Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
D@1imi1 Hrušk@,2026-02-09 18:04:02
"Proto mohou být provozovány pouze v zemích, které jaderné bomby již mají" - To znamená ve většině vyspělého světa (státy NATO, Čína, Indie, Pákistán a Rusko mají dohromady přes 4,2 miliardy obyvatel).
Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Slavomír Entler,2026-02-09 20:38:11
NATO má 32 členů, z nichž pouze 3 státy mají jaderné zbraně.
Každý stát co má jaderné zbraně, má i své množivé reaktory, avšak žádný z nich je nepoužívá pro energetické účely.
Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
D@1imi1 Hrušk@,2026-02-09 21:50:16
1. Jenže ta bezpečnostní stránka není o tom, jestli země vlastní jaderné zbraně, ale o tom, jestli je strach ze zneužití jaderného materiálu. Země jako Německo či Itálie nemají vlastní jaderné zbraně především proto, že o ně nestojí, ne proto, že by jim někdo ze spojenců bránil. Představa, že potají začnou zneužívat civilní reaktor k výrobě zbraňového plutonia je dost odtržená od reality. V rámci NATO by se asi spojenci kroutili jen v případě Turecka, ale tím ten součet klesá jen o 85 milionů obyvatel. Indie, Čína a Rusko množivé reaktory vyvíjejí a kdyby nebyly v současnosti reaktory 3. generace levnější, nejspíš by neměli politický problém začít množivé reaktory sériově stavět.
2. Ve fúzní elektrárně se počítá s intenzivním tokem neutronů, takže ji lze pro výrobu zbraňového plutonia zneužít také.
3. Nemám nic proti investicím do fúzního výzkumu, ale to nic nemění na faktu, že množivé reaktory jsou reálnou technologií, zatímco fúze je vizí budoucnosti.
Re: Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Slavomír Entler,2026-02-10 14:13:31
Jde o to, kdo je schopen bomby vyrábět a kdo ne. Viz nap. Irán. Jaderné mocnosti udělají všechno proto, aby se tato schopnost dále nerozšiřovala. Československo mělo špičkový program množivých reaktorů, který byl v roce 1985 na příkaz SSSR zastaven a experiementální zařízení byla zlikvidována.
Civilní reaktor produkuje štěpné palivo jako součást svých palivových prvků. Nelze oddělit produkci Pu pro palivové články nebo pro bomby, to je úplně stejné Pu. Přepracovatelský závod získá plutonium, které pak bude ve vlastnictví státu jako strategická surovina bez jakékoliv veřejné kontroly. Tak je to v USA, Rusku, Francii, Británii a všech dalších zemí. Proto jaderné mocnosti nedovolí žádný množivý reaktor v nejaderné zemi.
Hybridní fúzní reaktory řeší jen Rusko ve snaze obhájit peníze na fúzi. Platí zde totéž jako v předchozím bodě.
Energetické množivé reaktory nelze stavět a nikdo je kromě jaderných velmocí proto nestaví. Na světě jsou jich jen jednotky a jen v jaderných velmocech.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
D@1imi1 Hrušk@,2026-02-10 16:53:08
Nerozumím, proč se nevěnujete fúzi a místo toho nepravdivými argumenty útočíte na množivé reaktory. Že by boj o veřejné prostředky pro odvětví fúze?
1. Není pravda, že plutonium pro energetiku a zbraňové plutonium je totéž, což jistě dobře víte. Jde o poměr izotopů. Zbraňový štěpný materiál potřebuje izotopy s nízkým samovolným štěpením - v tomto případě Pu-239. Izotopy se od sebe nesmírně obtížně oddělují, takže potřebujete, aby izotopy s vysokým samovolným štěpením vůbec nevznikaly. Toho se dociluje tak, že se přírodní uran nechá v reaktoru ozařovat neutrony jen krátce. Pokud se nechá v reaktoru déle, je to praktické z energetického hlediska, protože se přemění větší část U-238 na plutonium, ale zároveň vznikne množství nežádoucích izotopů Pu-240 a Pu-242.
2. Není pravda, že stát získá plutonium, které pak bude bez jakékoliv veřejné kontroly. MAAE na tyto věci dost intenzivně dohlíží. To samé platí pro komerční množivé reaktory. Nikdo by v civilizovaném světě nemohl využívat komerční množivý reaktor k výrobě plutonia ve zbraňové kvalitě, aniž by o tom MAAE okamžitě věděla. A kdyby někdo MAAE ignoroval, může k výrobě zbraňového plutonia využít i reaktor 3. generace za cenu nižší výroby elektřiny.
3. Není pravda, že by jaderné mocnosti žádný jaderný program nedovolily. Japonsko má vlastní program obohacování i přepracování jaderného paliva, od čehož je jen krok k výrobě vysoce obohaceného materiálu pro jaderné zbraně. Krom toho Japonsko mělo vlastní výzkumný projekt množivého reaktoru, což je zcela v rozporu s vaším tvrzením, že by to jaderné mocnosti nepovolily.
4. Není pravda, že energetické množivé reaktory nelze stavět. Do sítě dodával energii francouzský Superfénix a aktuálně dodávají Ruský Bn-600 a BN-800. A jak už jsem psal, jediný důvod jejich okrajového rozšíření je, že reaktory 3. generace jsou více odzkoušené, sériově vyráběné a tím pádem levnější. Nicméně ty nemejaí uzavřený palivový cyklus.
5 Že hybridní fúzní reaktory řeší jen Rusko, je irelevantní. Ve chvíli, kdy bude nějaký stát vlastnit funkční fúzní zařízení, je to už jen otázka jeho modifikace, aby se tok neutronů využil pro přeměnu U-238 na Pu-239.
Opravdu to máte zapotřebí?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Slavomír Entler,2026-02-13 18:16:19
Ano souhlasím s vámi, množivé energetické reaktory jsou jen okrajově rozšířené. V energetice nikdy roli hrát nebudou.
Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Milan Jakeš,2026-02-09 23:04:09
Množivé rychlé reaktory už samy o sobě dostanou z vloženého paliva mnohem víc energie, než jejich předchůdci s tepelnými neutrony. Smysl recyklace vyhořelého paliva z nich nich je hlavně v úplné minimalizaci radioaktivního odpadu a v radikálním zkrácení doby jeho nebezpečnosti. Dnes lze recyklaci už provádět pyrolytickou elektrolýzou, při které se neseparují zvlášť Pu a U, ale rovnou všechny aktinoidy současně. Díky tomu je separát vysoce radioaktivní, pro přímé využití pro bombu nevhodný a jen velmi těžko zcizitelný. Všechny prvky obsažené v separátu jsou přitom spalitelné v rychlých reaktorech a ze separátu (katodové drti) se přímo vyrábí granulované palivo. Je plánováno, že základní pyrolytická separace aktinoidů by se prováděla přímo u provozů jaderných elektráren. Je to z hlediska náročnosti mnohem jednodušší proces, než dosud používaný vodní proces PUREX, kdy se palivo rozpustí v kyselině dusičné a pak se složitě chemicky extrahují jeho jednotlivé složky. Takže z hlediska perspektivy energetiky dávají množivé reaktory skutečně dlouhodobé a i čisté řešení. Hledisko bezpečnosti je u jaderných reaktorů opravdu problém, ale je to problém téměř pouze lidský, nikoliv skutečný technický. Podíváme-li nyní na fúzi, tak jste před časem napsal, že fúze typu DT nebude ještě pro masivní energetické využití. Pro ně bude potřeba postavit ještě výkonnější reaktory s fúzí typu DD.
Zdroj: https://world-nuclear.org/information-library/nuclear-fuel-cycle/fuel-recycling/processing-of-used-nuclear-fuel
Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Slavomír Entler,2026-02-10 14:35:03
Vývoj technologií je fascinující. Většina reaktorů 4. generace je mnohem lepší než reaktory 3+ generace. A přesto se dlouhá desetiletí nestaví. Nikdo je totiž nepotřebuje a jsou drahé. Příkladem je tendr na Dukovany, kde se postaví ekonomické a odzkoušené tlakovodní reaktory. Nové typy reaktorů budou zákonitě dražší a méně spolehlivé než staré a odzkoušené, a to je spolehlivě pohřbí.
Volba fúzní reakce je čistě technická věc, které nijak nesouvisí s rozšířením fúzních elektráren. Dnes jsme technicky schopni zapálit jen reakci DT, takže všechny elektrárny budou používat DT. Tritium si přitom bude každá elektrárna vyrábět sama. Až vyvineme silnější magnety, budeme schopni zapálit DD reakci. Další elektrárny pak budou používat DD a ušetří náklady související s výrobou tritia.
Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
D@1imi1 Hrušk@,2026-02-10 16:58:55
Je absurdní, když někdo kritizuje reaktory 4. generace jako nepotřebné a drahé a zároveň propaguje jako energii dohledné budoucnosti fúzní elektrárny, u nichž o reálné ekonomice provozu nemáme ani potuchy.
Re: Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Slavomír Entler,2026-02-13 18:20:00
Jaderná fúze je plně vnitřně bezpečná, veškerý odpad bude recyklovatelný a zásoby paliva jsou prakticky nevyčerpatelné.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
D@1imi1 Hrušk@,2026-02-14 11:20:21
Bude bezpečná, pokud bude existovat tj. pokud se podaří vyřešit všechny inženýrské překážky a výsledek bude ekonomicky životaschopný. Do té doby je nesmysl zahazovat ostatní cesty, které máme k dispozici a které už jsou o míle dál než fúze. To je stejný fanatismus, jako když v Německu nechali zavřít jaderné elektrárny, aniž by za ně měli stabilní náhradu a ne pouze občasné zdroje elektřiny.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Slavomír Entler,2026-02-15 09:09:31
Máte v řadě věcí pravdu. Konkurenceschopné fúzní elektrárny ještě budou stát mnoho času, sil a peněz. Byl jsem ale před 40 lety účastníkem transformace programu rychlých reaktorů na fúzní program, a od té doby se rychlé reaktory nikam neposunuly. Ukazuje se, že ekonomicky a politicky nejschůdnějším řešením jsou tlakovodní reaktory, keré se v omezené míře vyvíjet dokázaly.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
F M,2026-02-15 14:59:02
Ještě bych ten celkový objem investovaný objem peněz/prostředků vztáhl k současnému objemu prostředků které mají vést k "dekarbonizací" (hah). Mám nepříjemný dojem, že se světově za mnoho let nebude rovnat (investice do fúze) ani prostředkům jdoucím jen v ČR (+dluhy a podíl dluhů EU) za rok. Pokud se na výzkum fúze dokáže sehnat alespoň soukromý kapitál tak jen dobře blbé je, že si štěpnými upíjejí ze stejné louže.
Chápu, konkrétně tu fúzi jako dlouhodobou investici, která reálně může vyřešit potřeby lidstva, nebo co tu bude.
Ty JE vidím ještě dlouhodobě jako nutné a konkurenceschopné, tedy těch 80let myslím, že ty teď stavěné mohou klidně běžet (možná navždy, ty další, otázka je jak půjde fúze škálovat). U toho zlevňování těch hypotetických fuzních, se myslím zapomíná na to, že se naopak můžou i prodražovat, s dalšími nalezenými problémy. "Naštěstí" je ta současná cena tak nafouklá, že to nejspíš půjde dost dolů i tak.
Ještě bych podtrhl tu dlouhodobost, je dobře, že se chystá více verzí těch "demoverzí", ale zase by nebylo dobře, kdyby jich bylo tolik, aby užírali prostředky základnějšímu výzkumu. Mám dojem, že je to myšleno (nebo to tak vidím jako správné) tak, že si tu konečnou fázi přebere soukromý sektor s tlakem na výsledky (snad správně vyhodnocené) a pojistkou v DEMU, ale právě si nejsem jistý, zda ty národy nezapomenou na ten základnější.
Každopádně držím palce JE a fúzi zvlášť.
Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Honza .,2026-02-10 18:31:35
By mě zajímalo, jak je v těchto ekonomických úvahách zohledněna bezpečnost, nakládání s odpadem a řešení projektu po skončení životnosti.
Jestli tomu si to správně představuji, tak 3+ generace má proti 4. gen výhodu v nižších investicích, rychlejší výstavbě a provozní bezpečnosti, možná spíše nevýhodu při nakládání s odpadem a +- stejně nároky na rozebrání/likvidace projektu.
Fúze bude mít nevýhodu v investicích, potenciálně do budoucna snadnější administrativní cestu, významnou výhodu v bezpečnosti provozu, značnou výhodu při nakládání s odpadem a také menší náročnosti při likvidaci po skončení projektu.
Dokáži si představit, že provozní náklady budou řádově stejné, protože co se u fúze ušetří na palivu, to se bude dávat do technologického upgrade a údržby.
K posuzování ekonomiky odvětví budou i náklady na vývoj, který nějakou měrou probíhá i u jaderek.
Posuzuji spíše technologická odvětví a delší perspektivu projektů v jejich celém životním cyklu, než jen výstavbu.
Jak to hodnotíte ze svého pohledu?
Re: Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Slavomír Entler,2026-02-13 18:24:28
Provozní náklady fúzních elektráren budou strukturálně odlišné od nákladů jaderných elektráren. Tak jak to píšete. Podstatné je, že jak investiční náklady tak náklady na údržbu bude možné snižovat technologickým vývojem. Například lepší materiály umožní dvojnásobnou životnost jaderných komponent apod.V principu je proto možné cenu snižovat trvale.
Re: Re: Re: Re: Fúzi na hraní, na energii rychlé množivé reaktory
Milan Jakeš,2026-02-10 18:39:28
Rychlé množivé reaktory samozřejmě vůbec nejsou nějaká banalita a jistě dobře víte, že je má dnes zdaleka nejlépe zmáknuté Rusko. A i to je zatím ještě staví a provozuje, aby se samo poučilo a vše si bezpečně u sebe doma na dvorku vyzkoušelo a tak je to i jedině správně.
Co se ceny týká, tak zde obzvlášť platí, že když 2 dělají totéž, není to totéž. Jeden dokáže vykřesat skoro zázrak prakticky z ničeho a druhý dokáže s tristním výsledkem promrhat obrovské množství peněz. Hlavní rozdíl mezi oběma spočívá v míře jejich opravdovosti. První dělá, co je správné a co je opravdu potřeba, druhý si na práci prakticky jen hraje a dělá věci hlavně jen jako formalitu. První se bude snažit působit skromně, druhý se bude snažit zapůsobit jako velký a nepostradatelný odborník.
Takže asi tak. Relativně spolehlivý rychlý množivý reaktor by v současnosti zvládlo postavit jen Rusko.
No, to jsou spíše zbožná přání než realistické cíle
M Kvasnicka,2026-02-09 11:20:32
Politický motivovane snahy zvládnou tak akorát popsat hory papíru, ale negarantuji v žádném případě ani nahodou dosažení deklarovanych cílů.
Zpoždění projektů ITER je toho dokonalou ukázkou.
Takže jestli na se někomu zdá, že se jaderná fuze začíná opravdu rozjíždět, tak bych doporučoval velkou zdrzenlivost.
Re: No, to jsou spíše zbožná přání než realistické cíle
Slavomír Entler,2026-02-09 17:10:55
Zdrženlivost je vždy na místě. Jak jsem psal dříve, řada nových konceptů je fyzikálně nesmyslných a termíny jsou nereálné. Zde jde ale o mnoho peněz, diverzitu, jasně stanovené termíny a podporu ze strany vlád. To bude přípravu elektráren výrazně akcelerovat.
Re: Re: No, to jsou spíše zbožná přání než realistické cíle
M Kvasnicka,2026-02-09 17:31:50
Právě že těch peněz je nějak málo, nezdá se vám?
Celá jaderná fuze je v podstatě podfinancovana, pokud by se měli splnit ty deklarovane cile v tak blízkých termínech.
Re: Re: Re: No, to jsou spíše zbožná přání než realistické cíle
Slavomír Entler,2026-02-09 20:47:42
Jistě, výrazně.
Vemte to ale tak, že na výstavbu pilotní eletrárny na bázi stelarátoru ještě předloni nebyly žádné pěníze, letos je na tento projekt miliarda EUR a cena elektárny bude zhruba 10 miliard EUR. Absurdní je, že se za desetinu potřebných nákladů musíte upsat ke zprovoznění elektrárny do deseti let. Jinak ovšem je první miliarda lepší než nic.
Ke změně dojde, jakmile američani zprovozní reaktor SPARC s vysokým výkonem. Ten by měl dát jasný důkaz, že fúze funguje.
kyslé hrozna
Zdeno Janeček,2026-02-09 11:09:38
dajte aspon jednu funkcni elektrarnu na principu fuze ??
Tento clanek popisuje situaci, ako kdyby bezelo minimalne 100 fuznich elektrarni !!
Re: kyslé hrozna
Jan Pastrnak,2026-02-09 11:58:11
Neviem, kde ste nasli take informacie. Skuste si to precitat naozaj, skor ako budete nabuduce kybicovat
Re: Re: kyslé hrozna
Alex Alex,2026-02-09 13:04:52
Prečítal som si. Veľmi jemne povedané neopodstatnený optimizmus, ale skôr sa to blíži k fantasmagorii.
Re: Re: Re: kyslé hrozna
Slavomír Entler,2026-02-09 16:56:54
Zkuste se prosím zamyslet, zda by soukromí investoři vložili do "fantasmagorie" 9 miliard dolarů. Vláda USA a Evroská komise do jaderné fúze každoročně vkládají každá 1 miliardu dolarů. Neměcko se rozhodlo vložit do fúze v průběhu 4 let 2,5 milardy EUR. Ti, kdo něco umí, se zjevně nedomnívají, že jde o "fantasmagorii"
Re: Re: Re: Re: kyslé hrozna
ondatra a,2026-02-09 17:03:53
Meta utopila ve virtuální realitě za 5 let přes 80 miliard dolarů. Pro srovnání.
Re: Re: Re: Re: kyslé hrozna
M Kvasnicka,2026-02-09 17:04:45
Pane Entlere, ale ty termíny, které si Němci dali, stejně jako EU, jsou naprosto nereálné!
Jediný projekt, který snad garantuje nějaké výsledky je ITER. A kdy se na ITER plánuji první testy se skutečnou fuzi?
Re: Re: Re: Re: Re: kyslé hrozna
M Kvasnicka,2026-02-09 17:17:08
Odpovím si sam: Současný plan ITER, pokud vše půjde jak má, je 2039.
A Němci v Bavorsku plánuji spolková země Bavorsko zprovoznit demonstrační zařízení kolem roku 2031 a první komerční fúzní elektrárnu do roku 2040???
Re: Re: Re: Re: Re: Re: kyslé hrozna
Slavomír Entler,2026-02-09 21:08:18
ITER se svým zpožděním postavil do druhé řady a na výstavbu demonstračních zařízení, která prokáží krátkodobou výrobu elektřiny, nebude mít vliv.
Souhlasím ovšem, že výstavba demonstrátoru vezme 10 let. Následná výstavba komerční elektrárny vezme také nejméně 10 let. Tím se dostáváme zpět k roku 2050, kdy mohou být spuštěny první elektrárny. Na rozdíl od předchozích plánů to ale budou již komerční elektrárny.
Demonstrátorů bude pravděpodobně postaveno více typů. Američané chtějí za pár let vybrat koncepty, které prokáži schopnost. To by mělo umožnit v krátké době postavit více typů komerčních elektráren, což by zásadně urychlilo následný rozjed fúzní energetiky.
Re: kyslé hrozna
Slavomír Entler,2026-02-09 16:50:59
Článek popisuje, že vlády chtějí elektrárny postavit, ne že už jsou postavené. K tomu nyní vyčleňují peníze a chtějí provést legislativní změny, aby výstavbu urychlily. Takže se nepochybně alespoň jedné fúzní elektrárny brzy dočkáte.
Re: Re: kyslé hrozna
Martin Novák2,2026-02-09 18:47:41
Legislativní změny budou potřeba. Jestli má být elekrárna fúzní, komerční a ještě k tomu laserová tak to bude vyžadovat od parlamentu EU zásadní novelizaci přírodních zákonů a vůbec celé fyziky.
Re: Re: Re: kyslé hrozna
Slavomír Entler,2026-02-09 20:53:06
Komerční fúzní elektrárny je možné stavět podle stávající legislativy pro jaderné elektrárny. Snaha je ale tuto legislativu zjednodušit, protože fúzí elektrány budou vnitřně bezpečné bez rizika jaderných havárií.
Re: Re: kyslé hrozna
Pavel Ondrejovic,2026-02-10 09:11:13
ehm "nepochybne"... papier znesie vsetko, ze? :)
Uz zase niekto skusa porucit vetru a desti.
Mnozstvo byrokracie a utopenych financnych prostriedkov v ziadnom pripade nezabezpecuje realistickost existencie fuznej elektrarne.
(Uz vari mame solidne baterky, ktore si vysnila bruselska vrchnost pred rokmi?)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
