Sklouzáváme do ticha? Lidé používají každým rokem o 338 slov za den méně  
Technologie do značné míry nahrazují mezilidské kontakty a má to své důsledky. Psychologové zjistili, že lidé v posledních letech mluví méně a méně. Nakolik je to špatně a do jaké míry nám mluvení nahrazují klávesnice, dotykové displeje a další formy komunikace, to ukáže až čas.
Mobilní platba. Kredit: HLundgaard, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Mobilní platba. Kredit: HLundgaard, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Ve společnosti samoobslužných pokladen, GPS navigace, objednávacích automatů a mailů vlastně ani nemusíte moc mluvit. Jak ukazuje nedávný výzkum, mluvení se nenápadně vytrácí z naší každodenní aktivity a děje se to už řadu let, přinejmenším v technologické společnosti západního střihu.

 

Matthias Mehl. Kredit: University of Arizona.
Matthias Mehl. Kredit: University of Arizona.

Psychologové Matthias Mehl z University of Arizona a Valeria Pfeiferová z University of Missouri v Kansas City se tímhle zabývají už dlouho. Mehl chtěl nedávno zopakovat výzkum publikovaný v roce 2007 ve Science, který porovnával intenzitu mluvení mužů a žen a vyvracel lidové pověry o tom, že ženy mluví více než muži. Najednou ale narazil na trend, jaký nečekal.

Valeria Pfeifer. Kredit: University of Missouri – Kansas City.
Valeria Pfeifer. Kredit: University of Missouri – Kansas City.

 

Badatelé zpracovali intenzitu mluvení lidí na základně 22 studií s celkem 2 200 účastníky, původně zaměřených zcela jinak, které se odehrály mezi lety 2005 a 2019. Z jejich výsledků vyplynulo, že zatímco v roce 2005 používali lidé v průměru asi 16 tisíc slov denně, v roce 2019, tedy těsně před pandemií covidu-19 to bylo asi 12 700 slov denně.

 

Mehl s Pfeiferovou z toho spočítali, že za sledované období poklesla intenzita mluvení každým rokem asi o 338 slov pronesených za den. To znamená, že lidé promluví za rok o více než 120 000 tisíc slov méně. Určitou vadou na kráse je, že nejde o příliš reprezentativní vzorek. Výzkum zahrnuje výhradně studie z individualistických západních kultur, většinou USA, něco málo z Evropy.

Jak moc velký je to problém? Podle Mehla to rozhodně stojí za pozornost. Dřívější výzkum ukazuje, že osamělost může mít fyziologický dopad na zdraví. Současně ale platí, že lidé více „mluví“ prostřednictvím klávesnice a podobnými způsoby, s jinými lidmi i se stroji rozmanitého druhu. Další věc je, že přinejmenším pro introverty nemusí být konverzace s jinými lidmi, zvlášť, pokud je nepříjemná, žádným potěšením, které by jim chybělo. Každopádně bude zajímavé to dál sledovat.

 

Video: Matthias Mehl: 2013 Character Project Conference

 

Video: How to Have More Meaningful Conversations..

 

Literatura

Physorg 1. 4. 2026.

Perspectives on Psychological Science online 20. 3. 2026.

Datum: 06.04.2026
Tisk článku

Související články:

V morálních a politických sporech nefungují fakta, ale osobní zkušenost     Autor: Stanislav Mihulka (27.01.2021)
Svědectví milionů knih: Racionalita je na ústupu již několik desetiletí     Autor: Stanislav Mihulka (06.02.2022)
Kognitivní lingvistika: Gramatické chyby vyvolávají reálný fyziologický vztek     Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2023)
Počátek nebo princip, prostě arché (taková libůstka tradiční filosofie)     Autor: Zdeněk Kratochvíl (30.10.2024)
Účel a smysl u nejstarších filosofů     Autor: Zdeněk Kratochvíl (19.11.2024)
Kognitivní kapitulace: Většina lidí bere, co jim ChatGPT řekne     Autor: Stanislav Mihulka (31.03.2026)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz