Weberovu modrou agáve se pěstují hlavně v mexickém státu Jalisco. Z jejich dužiny se získává šťáva, ze které se dvojí destilací připravuje tequila. Optimální doba sklizně nastává až po 8 až 10 letech.

Slovo agáve pochází z latinského succus, tedy šťáva a tím pádem agáve není kaktus, ale sukulent. Ještě přesněji, jde o řád liliokvětých, čeleď agávovitých. Druhů agáve je přes 300. Agáve, o kterém zde bude řeč, je to, ze kterého se vyrábí pravá tequila. Jde o Weberovo modré agáve. Pro něj je typické, že je chudé na chlorofyl, přičemž platí, že čím méně chlorofylu, tím výsledný produkt bude méně hořký. Jednotlivé rostliny ve tvaru velkých koulí opatřených tuhými listy kvetou po několika letech, do té doby se množí vegetativně, odnožováním. Po odkvětu rostliny hynou. Matečné rostliny plodí ve školkách ročně až 1000 odnoží, tzv. jiotes, ty jsou přenášeny na pole, kde rostou 8 až 12 let.

Zvětšit obrázek

Po dosažení technologické zralosti (Agave Sazon) nastává období sklizně. Dělníci, jimadoři, mačetou osekávají listy a obnažují tzv. srdce rostliny (má bílou dužinu díky vysokému obsahu škrobů). Pro svoji podobnost s ananasem se nazývají piňas, které na vrcholu zralosti váží až 80 kg.

Dr. Jorge Segura z University of Guadalajara zveřejnil studii o léčivém efektu agáve. Tato rostlina s trny se pěstuje v suché hornaté oblasti Mexika již po tisíce let,tedy dávno předtím, než byla Amerika objevena. Více než co jiného, rostlinu proslavilo její zpracování na produkt, kterému španělští dobyvatelé říkali "tequilové víno". 

Margarita vám může pomoci shodit nadbytečná kila, bohužel ale ne ta vzniklá destilací...

Mimo jiných látek obsahuje šťáva z agáve oligo a polysacharidy, z nichž některé snižují hladinu cholesterolu v krvi. Ukázalo se, že zmíněné sacharidy dokáží změnit prostupnost stěny střevní pro tuky, alespoň u pokusných zvířat se to výzkumníkům podařilo dokázat. Mexičan Segura je přesvědčen, že se mu nyní podaří prokázat, že tento efekt platí i pro lidi. Za tím účelem nyní rozbíhá pokus při němž bude asistovat 20 výzkumných pracovníků! Výsledek bude znám za 18 měsíců.

Segurův tým předpokládá, že za zmíněným efektem snižování hmotnosti je efekt látky zvané inulin. Inulin je oligosacharid, který se vyskytuje i u jiných rostlin, například v chřestu, a výzkumníci se domnívají, že právě ten by mohl působit jako dietetikum v případech léčby obezity.

Pokud se Mexičanům jejich předpoklad potvrdí, budou mít milióny postižených obezitou další produkt, který by jim mohl "bezbolestně"  pomáhat zbavit se kyprých tvarů. Škoda jen, že se v procesu kvašení šťávy agáve na tequilu inulin ničí...

Prameny: Reuters, University of Guadalajara, Stockphoto