IDOM testuje v Biskajském zálivu plovoucí vlnovou turbínu s vodním sloupcem  
V moři je spousta energie, ale těžit ji není snadné. Španělská společnost IDOM vyvíjí konvertor energie vln, který se jako veliký válec pohupuje na vlnách. V současné době testují u pobřeží Biskajského zálivu prototyp MARMOK-A-5 o celkové výšce 42 metrů a výkonu asi 30 kW
Vlnová energetika postupuje.   Kredit: IDOM (Oceantec).
Vlnová energetika postupuje. Kredit: IDOM (Oceantec).

Zkrotit sílu mořských vln a přeměnit ji na elektřinu není snadné. Španělská společnost IDOM se o to pokouší s pomocí pozoruhodné veliké plovoucí bóje ve tvaru válce, která by mohla otevřít cestu k výrobě energie z vln pro evropské elektrické sítě.

 

Zařízení se jmenuje MARMOK-A-5 a je to systém typu Oscillating Water Column (OWC). Celá bóje dosahuje úctyhodné výšky 42 metrů, přičemž nad hladinu vyčnívá horních zhruba 5 metrů. Průměr konstrukce činí 5 metrů a v současnosti je ukotvena ke dnu moře v hloubce téměř 90 metrů.

 

Bóje jde do vody. Kredit: IDOM (Oceantec).
Bóje jde do vody. Kredit: IDOM (Oceantec).

IDOM svůj konvertor energie vln testují na mořské energetické platformě Biscay Marine Energy Platform (BiMEP) u pobřeží provincie Bizkaia na severu Španělska. Jde o prototyp, který dokáže vyrábět 30 kW elektřiny. To by pokrylo 15 až 20 průměrných amerických domácností.

 

MARMOK-A-5 na moři. Kredit: IDOM (Oceantec).
MARMOK-A-5 na moři. Kredit: IDOM (Oceantec).

Předchozí verze tohoto konceptu byly nasazovány do provozu od roku 2016 tak, aby přečkaly celé zimní sezóny. Nejnovější varianta je vybavena inteligentními řídicími systémy, nastavitelnými lopatkami a palubními bateriemi a jejím cílem je předvést výrobu elektřiny v reálných podmínkách na moři.

 

V zařízení MARMOK-A-5 se nachází vnitřní vodní sloupec. Okolní vlny způsobují, že se voda uvnitř tohoto vnitřního sloupce pohybuje vůči samotné bóji. Tento pohyb stlačuje a rozpíná vzduchovou komoru v horní části bóje, podobně jako píst. Tím vzniká obousměrné proudění vzduchu, které roztáčí turbínu vyrábějící elektřinu přenášenou podmořským kabelem do pobřežní rozvodné sítě.

 

Konvertor MARMOK-A-5 byl před pár dny úspěšně instalován a připojen k síti. Teď ho čeká uvedení do plného provozu. Data získaná během testování pomohou při dalším vývoji a ladění technologie před jejím vstupem na trh.

V oceánech se skrývá obrovské množství energie vln, ale vytvořit systémy, které by tuto energii těžily, se ukázalo jako mimořádně obtížné. Konstrukce musí odolávat drsným podmínkám na moři, musí být ekonomicky přijatelná a musí co nejméně zatěžovat mořské ekosystémy. Uvidíme, jak obstojí MARMOK-A.

 

Video: Unlimited Wave Energy: This Buoy is the Future

 

Literatura

New Atlas 19. 5. 2026.

Datum: 22.05.2026
Tisk článku

Související články:

OceanEnergy testují nejvýkonnější plovoucí vlnový generátor světa     Autor: Stanislav Mihulka (19.10.2022)
Vlnový generátor „plechovka“ Archimedes Waveswing poráží očekávání     Autor: Stanislav Mihulka (08.11.2022)
Vlnové farmy WaveFarm budou těžit ohromující energii oceánu     Autor: Stanislav Mihulka (03.02.2024)



Diskuze:

Jimmy Hilton,2026-05-23 06:56:19

Místní diskutující před tisíci lety kdesi v jeskyni:

"Proč rozbíjíš ten velký kámen na malé? Hroty šípů? To je blbost. Jen ničíš pěkný velký kámen, který se dá po nepříteli hodit. Děláš jen hromadu neužitečného štěrku. Vedlejší kmen má takových kamenů mnohem víc než my. Teď nás převálcují."

Neříkám, že tahle elektrárna bude fungovat, nebo se kdy vyplatí. Ale je to soukromá společnost, která vrací do oběhu peníze, které nejsou vaše, na výzkum, který v nejhorším případě ukáže slepou cestu.

Místní komunita je úplně stejně toxická jako ta na novinkách, jen s vyšším průměrným IQ. Což je smutné a děsivé.

Odpovědět


Re:

Martin P 2,2026-05-23 08:58:11

Amen.

Rád si přečtu něco o potentiálně zajímavém vývoji, ale komentáře zde jsou z většiny fakt příšerné. Neustálé remcání na všechno (snad je to opravdu česká národní vlastnost?), u čtenářů, kteří jsou předpokládám "chytřejší než průměr" mě docela děsí...

Odpovědět


Re: Re:

F M,2026-05-23 13:16:21

Informace k vlnové elektrárně v tomhle příspěvku nehledejte.
Bohužel většinou není remcat na co, stejně jako zde. Jediné číslo je maximální výkon (pro jistotu opakuji maximální) a jeho pitomý přepočet na spotřebu rodinného domku (ale jen její minimální části, té přímo ze zásuvky) s příkonem do 2kw. A jediné další jistoty jsou, že energie bude drahá, ekologičnost pochybná a zneužití v kampani maximální.
Bez legrace 30kw je opravdu jako zdroj nic, bez srovnání s náročností výroby, stavby, údržby to opravdu nemá valný informační význam, kromě snah o malování nějakého obrazu jen ten existenční. Bohužel mám zkušenost, že u tohodle ta nepřítomnost dalších čísle znamená velké problémy.
Objektivně o jakém vývoji jste se dozvěděl v tomto článku? Tedy pokud jste měl už před tím alespoň nějaké povědomí, že existují vlnové a přílivové elektrárny. Jméno společnosti a označení instalované technologie + obrázek. A kolik dalšího jste si k tomu přidal sám? Na základě čeho?

Osobně jsem si ten článek rád přečetl, ale právě to toxické prostředí ze kterého vychází, které využívá svou existencí (ten původní článek) a jehož toxicitu spolumaskuje mě nutí snažit se to odmaskovat. Pokud k němu člověk přistupuje kriticky, nenese si sebou příliš mnoho zkreslení z jiných kanálů už když k němu přistupuje a nehledá v něm to co v něm není tak se i něco dozví. Tedy to co jde za Oslem obecně, tedy nějaké navedení na téma, základ toho o co by se člověk měl zajímat pokud ho to zajímá, tedy konkrétní technologie. Bohužel to se bude hledat těžko. I u komerčního produktu (jinde) se toho člověk moc nedozví až to budu dojem, že je to účelné.
Osobně bych měl spoustu dotazů, začal bych třeba srovnáním s větrnou elektrárnou a výkon, možnými místy výstavby a náročností, tím kde to může dávat smysl (myslím vážně), náročnosti na údržbu, těsněním kolem pohyblivých částí (a jiné technické věci). Někde na smysl něco hledat, jenže u těch konkrétních řešení (pod ochranami) se nic člověk nedozví, jen to co vypustí a obecné, často zkreslené (PR a finančními toky), informace o oboru.
Každopádně každá informace v diskusi (pokud tam je) dobrá.

Nejvíc mě na tom mrzí, že pokud konzumentům stačí číst toto, tak se nikdo o nic lepšího snažit nebude. Ale možná už jsem mimo a nikdo ani nic napsat nemůže, protože ty desítky tisíc miliard (na naše Kč v EU, jen ty přiznané, bez započtení vyšších cen a propadu růstu) sebou nesou také ochrané značky, zájmy a nároky firem a států a cokoli (mimo toto remcání, zatím) může býti efektivně potlačeno (stačí už jen to, že dotace/granty jsou jen pro/na vybrané), k tomu živnostníci, úředníci jejich rodiny. Není už ta ekonomika řízená víc než ke konci komunismu?

Za většinu tohoto příspěvku se omlouvám (i něco okolo jinde, hlavně za mou potřebu kompenzovat a pro někoho určitě nepříjemný humor), hlavně redakci a panu Mihulkovi, zkrátka všem co se snaží, aby tu něco bylo. Ty trendy v převzatých článcích nejsou jejich chyba a nevnímám to tak, ale to neznamená, že neexistují a předpokládám, že je to samotné štve víc než mne (myslím ten posun informační hodnoty hraničící s dez-). Předpokládám, že rozšiřování a další práce je mimo možnosti, zvlášť s ohledem na finančně právní síly ostatních zúčastněných.
Pokud se někdo dočte až sem tak bych jim rád vyjádřil podporu. Osel určitě patří k těm rozumnějším tvorům (jaj*), myšleno v těch lepších slova smyslech) a bylo by škoda kdyby pošel (jaj*).
*To zase bude špatně/(jinak než jsem myslel) pochopeno.

Odpovědět


Re:

D@1imi1 Hrušk@,2026-05-23 11:02:35

Pane, místní komunita je tvořena škálou diskutujících - od těch, kteří nadávají vždy a na všechno přes ty, kteří argumentují věcnými připomínkami a něco i chválí až po ty, kteří nekriticky přijímají cokoliv, co je v článku napsáno. Jelikož žijeme v demokracii, je velmi žádoucí, aby si občané vytvořili informovaný názor na otázky, o kterých ve volbách nepřímo rozhodují.

Vaše tvrzení, že ta společnost vrací do oběhu peníze, které nejsou naše, je nepravdivé. Tento projekt je z 50 % financován z rozpočtu EU přes program EuropeWave. Rozpočet EU je rozpočtem nás všech stejně jako český státní rozpočet.

Hlavní a opakující se výtka diskutujících (nejen) zde na Oslovi je, že se investují obrovské prostředky nás všech do energetických projektů s nízkou hustotou výkonu, zatímco jaderná energie, která je ve většině kritérií jednoznačně smysluplnější, si nejenže na sebe musí vydělat sama, ale ještě se proti ní na mnoha místech politicky bojuje. Vaše analogie se štípáním kamenů se úplně míjí podstaty. Tito diskutující neodmítají pokrok. Pokrok odmítají ti, kdo odsouvají jadernou energii na okraj a místo toho přesouvají veřejné prostředky do projektů, které by neměly bez dotací šanci na existenci.

Ohledně té hustoty výkonu, kterou jsem zmínil v předchozím odstavci - existuje "Železný zákon hustoty výkonu". Ten lze chápat jako termondynamický zákon energetiky. Říká, že čím nižší je hustota výkonu či energie daného zdroje, tím vyšší je materiálová, prostorová a logistická náročnost na její smysluplné využití. Většina zdrojů OZE má hustotu výkonu velmi nízkou a z toho lze přímo odvodit smyslnost snahy o její využití. Naopak jaderná energie má hustotu výkonu nejvyšší. To se Vám může nelíbit, můžete diskutující, kteří na to upozorňují, nazývat toxickými, ale to je tak vše, co s tím můžete dělat.

A zajímavé je, že Vás děsí nadprůměrně inteligentní diskutující, ale systémová korupce v evropské energetice, jejíž součástí je i tento projekt, vás neděsí. Preferujete tedy podprůměrně inteligentní diskutující s růžovými brýlemi?

Odpovědět


Re: Re:

Jimmy Hilton,2026-05-23 18:06:36

Vkládáte mi do úst něco, co jsem neřekl a ani to z textu nevyplývá. Předpokládáte věci bez sebemenší opory, nebo důkazu. A to jen abyste si mohl vytvořit obraz oponenta, který je vaším nepřítelem a na kterého můžete útočit. Myslím, že to říká víc o Vás, než o mě.

A přesto má Váš příspěvek (paradoxně) větší hodnotu než většina ostatních v diskuzi.

Jaká byste řekl, že je "hustota výkonu" nekonečně se opakujích výtek, že cokoli co není nemůže fungovat? Kdo z pravidelných čtenářů Osla očekává od přeložených vědecko-bulvárních, nebo rovnou PR článků pana Mihulky informační hodnotu, který si nedá ani tu práci, aby v článku opravil očividné chyby, nebo na závěr shrnul výtky, které pak vy a vám podobní omýlají do zblbnutí v komentářích. Pak by takový článek a diskuze pod ním možná přinesly něco užitečného.

Netvrdím, že diskutující nemají v mnohém pravdu, právě naopak. Ale rozčilovat se nad výkonem prototypu, mi přijde přinejmenším krátkozraké.

Odpovědět


Re: Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2026-05-24 11:37:07

Zaprvé, když tvrdíte, že Vám něco vkládám do úst něco, co jste neřekl, ani to z Vašeho textu nevyplývá, měl byste být konkrétnější. Podle mého názoru jsem naopak reagoval přesně na to, co jste napsal.

Zadruhé výkon toho prototypu je daný tou energetickou hustotou zdroje, což jste zjevně nepochopil. Zdrojem jsou v tomto případě VLNY působící na jednotku plochy či objemu toho zařízení. Pokud je výkon těch vln malý, výkon toho zařízení bude také malý bez ohledu na to, kolik peněz na další vývoj do něj nalijete i na to, jestli jde o prototyp nebo sériovou verzi.

Kdybyste se zaměřil na fakta místo na poetické výrazy k vyjádření svých emocí ("hustota výkonu výtek"), pravděpodobně byste to pochopil hned napoprvé. A možná byste pochopil i další věci, jako že to "rozčilování" není nad článkem, ale nad tím, kam tečou veřejné prostředky.

Mimochodem vadí Vám, že se diskutující rozčilují a přitom tvoříte jen další článek v "řetězci rozčilování" - tedy vítejte mezi svými :-)

Odpovědět


Re:

F M,2026-05-23 11:32:37

New Atlas (jejich vlastni PR)
"Jedná se o součást EuropeWave , celoevropského programu výzkumu a vývoje, který vynakládá přibližně 20 milionů eur (23 milionů USD) na vývoj technologií pro energii z vln."

Jejich obecné PR (cca)
"Společnost čerpá prostředky z EU prostřednictvím:
Investičních a výzkumných grantů: IDOM se aktivně podílí na mezinárodních projektech financovaných z klíčových unijních programů zaměřených na inovace, vodíkové technologie, dekarbonizaci ocelářského průmyslu a rozvoj udržitelné městské dopravy (např. městské tramvajové sítě v Dánsku a programy jako Horizont Evropa).
Veřejných zakázek: Společnost působí jako technický poradce, projektant a dodavatel pro veřejné subjekty (státy, kraje, města), které tyto projekty realizují s přispěním evropských fondů (např. z Evropského fondu pro regionální rozvoj).

A když už nic jiného, tak to prostě není určené pro volný trh. I kdyby, v důvěře v nekonečnou podporu (v čase), to opravdu zaplatili ze svého, tak komu by to prodávali? Pokud někomu komu se to bude podporovat...

K tomu příkladu s těmi kameny. Jako pěkný základ s tou tlupou v jeskyni, ale jinak je to špatně.
Ano je dobré vědět jak se dá kámen štěpit a vyrábět hroty i takto, tato část je správná, jenže ti ostatní vyrábí kovové zbraně. Nové na těch starých kamenných zbraních (opuštěných/nevyužitých zdrojích) je "jen" to, že můžeme použít lepší materiály. Tělo šípů se dá udělat z něčeho jiného než dřeva, kámen může být syntetický, stejně tak letky atd. Nikdo (kdo má rozum) nepochybuje, že výsledná zbraň bude smrtící, mnohem lepší než ta původní, ale také každý (kdo trošku tuší) ví, že s šípy se toho proti kulometům moc nezmůže. Tedy pokud se ty kulomety nezakážou. (Nebrat úplně vážně, ale v duchu toho původního a poměru zkreslení toho původního)
Jinak to přirovnání těchto snah k tlupě v jeskyni se mi moc líbí, já osobně bych na to nepřišel. Přece jenom většina těchto způsobů není úplně prehistorická, něco z toho jde i do 18-19 století třeba toto a fotovoltaika.

Odpovědět


Re: Re:

Jimmy Hilton,2026-05-23 18:22:58

Na mou (chabou) obranu mohu říct, že v článku nejsou dotace zmíněny. Ovšem s klidem uznám chybu.

Problém s metaforami je jejich obecná nepřesnost. Mám-li mluvit bez nich, je zcela jasné, že Evropa už dobrých pár let zaostává za Asií a Čínou specificky. Není to problém jednoho projektu vlnové turbíny, ale kulturní a systémový.

Je snadné hodit všechno na GD a EU, ale ani tak jednoduché to není.

Odpovědět


Re: Re: Re:

F M,2026-05-23 22:11:45

To o co mi jde je to, jak dlouho se bude tvrdit, že za to GD a EU nemůže a jak daleko se to nechá zajít, než někoho začne doopravdy zajímat, jak moc za to můžou (a nejde v té EU jen o GD).

Relativně nedávno (už také nejsem nejmladší, konec nultých let tohoto století) byla ekonomika EU cca na úrovni USA, teď je dvoutřetinová, nejde jen o Čínu a její boom, ale vyloženě o propad růstu zde. A bude hůř. Sice se to zatím sanuje na dluh a "upadat" se nechává relativně menší část obyvatelstva, ale to už dlouho uplatit nepůjde.
Systém kdy se rozkazují, nebo je v plánu rozkázat věci, které je třeba dotovat střední třídě? Jako fakt?

S těmi dotacemi jde o to, že je nečekáte, furt ještě. Bohužel drtivá těhle věcí opravdu není nová i když se tak často prodávají a tak se se svými očekáváními nepříjemně často a lehce trefuji až automaticky (riziko chyby).
Takže máte pravdu v tom, že se časem v té hromadě unka určitě najde něco co omylem automaticky odsoudím (nebo někdo jiný). Ale to nic nezmění na té hromadě a její přesile, ono se to často chápe špatně, většina technologických cest byla slepá (drtivá, absolutně v jistých fázích), je to zkresleno pohledem zpět a selektivním vnímáním pouze těch vítězů (o ničem jiném se prakticky neví).

Odpovědět

Monika Malá,2026-05-23 06:43:29

V dnešní době se něčemu takovému nedivím. Pokrok ve všem jde hodně dopředu a je podle mě jen otázka času, kdy se svět úplně změní. Už s příchodem AI je to velká změna. Nejdřív jsem se jí bránila, ale to nejde. V práci máme systém od https://www.sloneek.cz/ a hodně mi pomáhá, tak jsem usoudila, že takový strašák to není :-D .

Odpovědět

Co na to povedat

Pavel Kollár,2026-05-22 23:44:04

Čína stavia svoju 127 jadrovku, s výkonom x-gigawatov ... No, a my sa tu vytešujeme z plávajúcej bójky na mori, čo zožrala mega-eur-watov na to svoje postavenie.Len taká drobnosť.

Odpovědět


Re: Co na to povedat

Frantisek Zverina,2026-05-23 08:35:02

Vidím to jako jednu možnost, která se za nějakých podmínek projeví jako výhodná. Nemusí to být teď a tady. Pokud to je soukromá firma bez dotací, zaslouží si aplaus za odvahu.
Já se spíše se toho, že kamarila Lejnové nás začne nutit stavět takové elektrárny na Lipně.

Odpovědět


Re: Re: Co na to povedat - oprava

Frantisek Zverina,2026-05-23 08:39:03

Já se spíše děsím toho, že kamarila Lejnové nás začne nutit stavět takové elektrárny na Lipně.

Odpovědět

Amatérska otázka.

Alyo Sha,2026-05-22 10:09:47

Ak by sa nejaká účinná technológia ťažby energie z vĺn našla. Aké by boli negatíva? Ak dobre chápem tak vlny by boli menšie, slabšie. Alebo by neboli. Je to vôbec dobrý nápad?

Odpovědět


Re: Amatérska otázka.

Ilil Akil,2026-05-22 21:06:09

Pohltenie energie morských vĺn na pobreží je obvykle veľmi prospešné aj bez výroby energie:
https://sk.wikipedia.org/wiki/Vlnolam

Odpovědět


Re: Amatérska otázka.

F M,2026-05-23 23:32:48

Dnes (už dávno) není problém elektřinu z vlny vyrobit.
Pokud by šla z vln vyrobit levná elektřina bylo by to skvělé (tedy ne až tak pro ČR). Bez toho levná/ne drahá (ale opravdu levná ne jako fotovoltaika a větrníky) to opravdu dlouhodoběji nejde. Problémy jsou s každým zdrojem a každý zdroj škodí, tento by (při rozumné volbě míst a počtu) byl z těch šetrnějších. Jen snížit dopad těch problémů na minimum.

Problémy? Klasická trojka, ekologie, technologie (problémy a náročnost strojů), ekonomika, v různých mírách pro různá řešení a místa.
Z lokální ekologie mě napadá hluk, život na dně (stavba, následně při existenci ne/transport živin, kotvy lana a zranění) a elektromagnetismus (vodiče). Po troše googleni zjišťuji (s překvapením), že může zhoršit erozi pobřeží a ještě problémy když se postaví velká farma (není místo pro živočichy). Ale něco může být jistě i pozitivní, třeba beton pro korály a tak, záleží opravdu na konkrétním případu a na tom jestli chcete zachovat původní druhy.

Zbytek je tak nějak dohromady. Celková ekologičnost se pojí s obtížností výstavby, spotřebou surovin, obtížností a frekvencí údržby a výměny komponent stejně jako cena té vyrobené energie (tedy ne identicky stejně, ale stejným směrem).
Potom je to zase klasika, mořská voda a ne/životnost, nebo potřeba drahých (ekologicky náročných) materiálů kvůli soli, potřeba čištění. Dostává to strašně zabrat při bouřích (nechtějí to pojistit). Potřeba kabeláže. Námořní údržba. No a pořád je to intermitentní (občasný, neplánovatelý) zdroj a potřebuje zálohu.
Moc zvětšit to nejde (z principu vln, na větší ploše se zprůměrují), ale to je složitější a různé dle typu.

V současnosti (i toto), jde spíše o to dostat se někde alespoň přibližně k drahým zdrojům, je to stále násobné i k nim (Google tvrdí, že se ani do budoucna nečeká cena moc pod 10kc za 1kWh). Jiná věc jsou menší lokální elektrárny (kus či pár) na nedostupných místech, ale to zase nevím jak tento konkrétní kus.

Odpovědět

Typické ekošialenstvo

Atman Martin,2026-05-22 07:30:06

Desiatky ton oceli, stovky vysokopresných mechanizmov v slanej vode, pár miliónov dolárov, aby si získal až 30 kW elektriny, no nekúp to!

Odpovědět


Re: Typické ekošialenstvo

Petr K,2026-05-22 22:04:49

pohání 15 rychlovarnych konvic!

Odpovědět


Re: Re: Typické ekošialenstvo

D@1imi1 Hrušk@,2026-05-23 13:21:42

Bylo by potřeba 35 000 těchto vlnových elektráren pro stejný elektrický výkon, jako bude mít jeden blok APR 1000 plánovaný v Dukovanech. A aby to bylo cenově srovnatelné, musela by každá jednotka MARMOK stát 6 milionů Kč (blok APR i s palivem vyjde na ~ 210 miliard).

Odpovědět


Re: Re: Re: Typické ekošialenstvo

F M,2026-05-23 23:47:39

Naneštěstí je ten výkon špičkový a intermitentní. Pro dosažení stejné roční produkce bude těchto jednotek třeba ještě násobně více (cca 2,5x když dobře), ale to je zde hodně závislé na lokalitě a mimo ty nejlepší rychle klesá.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz