Sluneční soustava se může rozpadnout 100krát rychleji, než jsme si mysleli  
Náš planetární systém vypadá, že vydrží věčně. Ale zdání může klamat. Pokud bude Slunce ztrácet hmotu chaotickým způsobem, což je velmi pravděpodobné, je klidně možné, že dojde k naprostému rozvratu vnějších planet Sluneční soustavy. Saturn by mohl odletět pryč a došlo by i na horší katastrofy.
Ze Sluneční soustavy možná zůstane jen bílý trpaslík a hromada trosek. Kredit: NASA, ESA, STScI, and G. Bacon (STScI), Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Ze Sluneční soustavy možná zůstane jen bílý trpaslík a hromada trosek. Kredit: NASA, ESA, STScI, and G. Bacon (STScI), Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Často si představujeme, že Sluneční soustava je jako mechanický stroj, v němž se kolem Slunce otáčejí planety. Někdy dokonce stavíme takové mechanické strojky se Sluneční soustavou. Tuhle představu podporovaly moderní matematické modely, podle nichž by planety jako Uran mohly alespoň teoreticky zůstat oběžné dráze po dobu jednoho trilionu let, více než 70 milionkrát déle, než činí současné stáří vesmíru.

 

Dokonce i s přihlédnutím k vývoji Slunce, které projde fází červeného obra a stane se bílým trpaslíkem, a také cizím hvězdám, které by mohly proletět Sluneční soustavou, se podle dosavadních představ mohly vnější planety udržet ve svých drahách ještě 100 miliard let, což je stále dost nepředstavitelná doba.

 

Konstantin Batygin. Kredit: K. Batygin.
Konstantin Batygin. Kredit: K. Batygin.

Batygin z institutu Caltech v Pasadeně a jeho spolupracovníci teď ale tvrdí, že by konec vnější části Sluneční soustavy mohl přijít nesrovnatelně dříve. Důvodem je, že Slunce zřejmě nesplaskne klidně, ale bude při tom pořádně kopat kolem sebe. Jde o to, že podle Batygina a spol. nebude Slunce přicházet o svou hmotu plynule. Místo toho ji bude chaoticky odvrhovat v tisících jednotlivých epizod - takových hvězdných kopancích. Pro dobře namazaný stroj Sluneční soustavy to bude zřejmě mít fatální důsledky.

 

Každé takové vyplivnutí hmoty nepatrně změní polohu Slunce, a tím i jeho gravitační působení na jednotlivé planety. Kdyby Slunce odvrhovalo hmotu symetricky, mohly by se účinky jednotlivých „plivanců“ navzájem vyrušit. Jenže jejich náhodný charakter může způsobit drobné změny, které se postupně nasčítají, a nakonec vyvolají zásadní „otřesy“ v odlehlých končinách naší planetární soustavy.

 

Dobře namazaný stroj. Zatím. Kredit: Harman Smith and Laura Generosa (nee Berwin), Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Dobře namazaný stroj. Zatím. Kredit: Harman Smith and Laura Generosa (nee Berwin), Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Vědci to neuvařili jen tak z vody. Ve skutečnosti našli známky podobných „kopanců“ v datech evropské vesmírné observatoře Gaia. Observatoř sledovala mimo jiné dvojhvězdné systémy s bílými trpaslíky. Batygin s kolegy simulovali různé scénáře, jak by Slunce mohlo ztrácet hmotu. Dospěli k tomu, že by při každém jednotlivém výronu mohlo Slunce odhodit asi desetitisícinu své hmotnosti, což odpovídá asi 33 Zemím.

 

K takovým událostem by podle výsledků simulací docházelo nepravidelně, celkem by mělo být asi 4 600 výronů. Každý z nich by změnil rychlost Slunce přibližně o sedm metrů za sekundu. Je to podobné, jako když astronaut kýchne nebo prudce vydechne a v důsledku zpětného rázu se pohne opačným směrem. Z téměř 700 provedených simulací se vědci zaměřili především na 48 scénářů, které zahrnovaly nejrealističtější průběh ztráty hmotnosti během závěrečných fází života Slunce.

 

V téměř 80 procentech těchto případů, konkrétně ve 37 ze 48 simulací, začaly vnější planety překvapivě brzy křížit dráhy jedna druhé. A to ještě předtím, než Slunce dokončilo odvrhování svých vnějších vrstev. V některých případech se dráhy vnějších planet začaly proplétat už ve chvíli, kdy Slunce ztratilo pouhých deset procent své hmotnosti.

 

V době, kdy se naše Slunce skutečně promění v bílého trpaslíka, bude podle 40 procent scénářů vnější část Sluneční soustavy v naprostém chaosu. Například, Uran s Neptunem si mohou vyměnit místa, a dokonce se dostat dovnitř dráhy Jupiteru. Nebohý Saturn by zase mohl být ze Sluneční soustavy vymrštěn pryč a zbytek věčnosti by strávil osamělou poutí vesmírem. Výsledkem toho všeho by mohlo být pořádné planetární demoliční derby.

Celkově se podle 90 procent scénářů Sluneční soustava rozpadne do tří miliard let od doby, co se ze Slunce stane bílý trpaslík. Jinými slovy, k jejímu zániku by tak mohlo dojít ode dneška za méně než deset miliard let. Stále je to sice velmi dlouhá doba, ale odhad životnosti Sluneční soustavy, minimálně vnějších planet, se tím dramaticky zkrátil.

 

Video: In The Green Room: Caltech Planetary Science Professor Konstantin Batygin

 

Video: How Rocky Planets Form – Konstantin Batygin

 

Literatura

Science Alert 10. 10. 2026.

Astrophysical Journal Letters 1009 L22.

Datum: 11.10.2026
Tisk článku

Související články:

Umírající obr V Hydrae odpaluje kusy plazmatu velikosti Marsu     Autor: Stanislav Mihulka (08.10.2016)
Bílý trpaslík G238-44 požírá svůj planetární systém do značné vzdálenosti     Autor: Stanislav Mihulka (18.06.2022)
Hawkingova hvězda: Co se stane, když do hvězdy nabourá primordiální černá díra?     Autor: Stanislav Mihulka (10.06.2026)
Jak udržet Zemi obyvatelnou, až Slunce zemře?     Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2026)



Diskuze:

Chápu...

Radim K,2026-10-11 21:11:13

......že to je zajímavé astrofyzikální cvičení, ale i tak mě děje v naší hvězdné soustavě za 3 miliardy let nechávají relativně v klidu...

R.

Odpovědět


Re: Chápu...

J P77,2026-10-11 23:30:47

V takový situaci bych v klidu nebyl, protože to by znamenalo že by se Slunce na bílého trpaslíka měnilo dnes, takže to čekám spíš za 8 miliard let.

Odpovědět


Re: Chápu...

Ilil Akil,2026-10-12 16:24:29

Štúdia sa ale netýka len Slnečnej sústavy ale aj iných hviezdnych sústav v Galaxii.
Nepriamo to môže mať vplyv na počet potulných planét v Galaxii, z ktorých by mohla niektorá zasiahnúť do Slnečnej sústavy.

Odpovědět


Re: Re: Chápu...

Florian Stanislav,2026-10-12 19:16:04

Ndchápu.
Dospěli k tomu, že by při každém jednotlivém výronu mohlo Slunce odhodit asi desetitisícinu své hmotnosti a zvýšit rychlost Slunce o 7 m/s.
??? m1*v1 = m2*v2
1*7 =0,0001*v2
v2= 70 km/s
Důvod, proč z plynného tělesa Slunce směřujícího bílému trpaslíkovi vystřelí 1/10 000 celkové hmotnosti jedním směrem je těžko pochopitelný.
Tlak v kapalinách a plynech působí všemi směry rovnoměrně. A že by příští "prdnutí" směřovalo stejným směrem a nevykompenzovalo předchozí směr?

Odpovědět


Re: Re: Re: Chápu...

Ilil Akil,2026-10-12 21:44:31

Tak Slnku podobných hviezd, no skôr vzniknutých, je v Galaxii veľa a teda môže byť aj veľa takých potulných planét v Galaxii.
Slnko nie je sféricky symetrické, má rotáciu.
Okrem toho je v jednom čase nesymetrické aj inak:
slnečné škvrny, mnohopólové magnetické pole Slnka, slnečné erupcie vystrelené jedným smerom...
Tie náhodné ďalšie "prdnutia" to s vyššou pravdepodobnosťou kvôli vektorovému sčítaniu "nevykompenzujú", ale zvýšia rýchlosť Slnka voči počiatočnej polohe.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Chápu...

Florian Stanislav,2026-10-13 00:17:08

Slunce symetrické není, má sluneční erupce atd. a rotaci, výsledkem ale je, že se ( prakticky) nikam nepohybuje silou reakce.
Slunce nesměřuje k výbuchu supernovy, kde kolaps vytvoří gama záblesk (GRB), tento extrémně jasný proud záření míří přesně podél osy rotace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Chápu...

Ilil Akil,2026-10-13 02:47:18

Neviem, prečo vyvraciate niečo, čo v článku ani diskusii vôbec nie je (supernova).
Hmota zo slnečnej erupcie je voči hmote Slnka zanedbateľná, takže je zanedbateľný aj jej vplyv na pohyb Slnka.
V článku sú popisované výrony hmoty zo Slnka, ktoré zandbateľné nie sú.
A keď pozorujeme slnečné erupcie, ktoré nie sú symetrické ani voči rovníku Slnka, čo je také "nepochopiteľné" na tom, že by boli nesymetrické aj väčšie výrony hmoty?
Alebo napíšte autorom štúdie, že ich pozorovania hviezd, aj ich aplikovanie na Slnko, sú nesprávne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chápu...

Florian Stanislav,2026-10-13 17:39:57

No právě, píšete" Hmota zo slnečnej erupcie je voči hmote Slnka zanedbateľná, takže je zanedbateľný aj jej vplyv na pohyb Slnka."¨Taakže nechápu, co tím vysvětlujete k článku, kde erupce pohyb hvězdy kolabiující k bílému trpaslíku je takový, že rozhází pohyb planet.
Je dobře, že článku sám rozumíte a nemusíte psát autorům studie jak mi zcela zbytečně radíte.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chápu...

Ilil Akil,2026-10-14 09:11:50

Asi by ste mali pozornejšie čítať, o čom je článok a čo píšu iní v diskusii.
Slnečné erupcie, čo prebiehajú v súcasnosti sú len javy v slnečnej atmosfére, pri ktorých je odvrhnutá hmota a energia zanedbateľná voči pohybu Slnka.
No v článku sú popisované asymetrické odvrhnutia hmoty zo Slnka o hmotnosti 33 Zemí, čo je tiež približne 2 Neptúny.
A to už samozrejme na pohyb Slnka zanedbateľné nie je.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz