Elisabetta Palagi, evoluční bioložka a docentka na Univerzitě v Pise. Kredit: Nadace pro vědeckou kulturu Ettore Majorany.

Sex mezi příslušníky stejného pohlaví není v přírodě ničím výjimečný. Uvádí se, že byl zdokumentován u více než 1500 druhů – hmyzem počínaje a savci konče. Zvláštností není ani sex mezi příslušníky různých druhů. Mezidruhoví hybridi ovlivnili vývoj asi 10 % živočišných druhů. Tím nejúspěšnějším mezidruhovým hybridem je jistý Homo sapiens poznamenaný křížením s neandrtálci, denisovany a zjevně i dalšími zástupci rodu Homo. Ale aby zahořela homosexuální náklonnost mezi příslušníky různých živočišných druhů, to už tak běžné není. A právě takový případ popisuje „case study“ týmu vedeného Elizabettou Palagiovou z univerzity v italské Pise na stránkách vědeckého časopisu Current Biology (da Cruz et al., 2026).

Achilles a Patroklos

Slavná dvojice antických reků, která se smutně proslavila dobýváním Tróje (viz např. Homér, 2018), byli nejen bratry ve zbrani, ale podle zlých jazyků (viz např. Miller, 2011) k sobě chovali mnohem hlubší přízeň.

Vztah mezi Achillem a Patroklem je klíčovým prvkem příběhů spojených s trojskou válkou. V Iliadě Homér popisuje hluboký a smysluplný vztah mezi Achillem a Patroklem, kde je Achilles k Patroklovi něžný, ale k ostatním bezcitný a arogantní. Autor vyobrazení Achilla ošetřujícího Patrokla zraněného šípem je hrnčíř Sosias, cca 500 př. n. l. Zdroj: Wikipedia, volné dílo.

Je vcelku trapné, tuhle mytologickou aférku rozmazávat, ale právě toho se dopustili Palagiová a spol. ve své studii. Na Etiopské náhorní plošině v okrese Oromia pozorovali na pastvinách náležejících klášteru Debre Limanos tamější ortodoxní církve osla, jemuž dali jméno Patroclo, a býka, kterého pojmenovali Achille. Vedlo je k tomu zjištění, že obě zvířata samčího pohlaví se „aktivně věnovala vzájemným socio-sexuálním interakcím“. Oba samci měli k dispozici samice svého vlastního druhu. Přízeň však věnovali jen jeden druhému.

„Sexuální interakce mezi býkem Achillem a oslem Patroklem nebyly ojedinělé,“ říká Elisabetta Palagiová. „Co nás skutečně zaujalo, bylo to, že tyto interakce byly součástí velmi selektivního a stálého sociálního vztahu mezi těmito dvěma jedinci.“

Doktorand André da Cruz k tomu dodává: „Obě zvířata se opakovaně držela v těsné blízkosti a projevovala si náklonnost mnoha různými způsoby. Olizovala se, otírala se o sebe či se k sobě tulila. Achilles opakovaně skákal na Patrokla, s pokoušel se s ním pářit. Patroklovi jeho snahy evidentně ani v nejmenším nevadily. Naopak, často sám nastavoval Achilleovi záď a jemně ho kousal.“

Achille s Patroklem na pastvinách klášteru Debre Limanos. Kredit: André B. da Cruz, CC BY-SA.

Vědci pozorovali celkem 51 pokusů o páření Achillea s Patroklem, z nichž 34 skončilo úspěšným zasunutím Achilleova penisu do Patroklova konečníku. Jen dvakrát to Achilles zkusil na jiné osly a pokaždé byl tvrdě odmítnut.

Jaké z toho plyne poučení

Palagiová a spol. byli ze svých pozorování tak trochu per plex. Do Etiopie přijeli s úplně jiným výzkumným programem. Bezradnost přiznává i členka výzkumného týmu Martina Francesconiová, když říká: „Klíčovým zjištěním není jen to, že se býk pokusil o páření s oslem. Jde o to, že toto neobvyklé sexuální chování bylo součástí širšího, selektivního sociálního vztahu. Naše pozorování naznačují, že tento jev nelze snadno vysvětlit pouhým nedostatkem jiných příležitostí k páření, ačkoli na základě této studie nemůžeme s jistotou říci, jakou konkrétní funkci mohly tyto sexuální interakce plnit.“

Výzkumníci vyjádřili přesvědčení, že jejich pozorování má „širší význam pro chápání sexuálního chování jakožto komplexního sociálního rysu, který přesahuje svou roli v rozmnožování“. Jsou přesvědčeni, že problematika si zasluhuje další výzkum. Jistě by bylo zajímavé se podívat, zda se páření příslušníků jiných živočišných druhů s osly vyskytuje i jinde než v blízkosti klášterů. K problému pak můžeme přistoupit na obecnější úrovni. Můžeme se například ptát, zda i pro zvířata platí, že příklady táhnou.

Video: Patroclo and Achille socio sexual interactions. Kredit: André B. da Cruz, et al. Current Biology, 2026.

Prameny:

Homér (2018) The Odyssey. WW Norton & Co, pp.592

Miller M. (2011): Song of Achilles. Bloomsbury, pp. 352

Da Cruz, A. B. et al. (2026) A socio-sexual bond between a bull and a male donkey. Current Biology 36, R218-3219.

Poznámka redakce

Sever osel.cz upozorňuje, že jakákoli jeho spojitost s Etiopií, univerzitou v Pise, Achillem, Patroklem nebo kláštery je čistě náhodná.