Lidský mozek miluje šestiúhelníky. Kredit: Pixabay, CC0.

Příroda zbožňuje šestiúhelníkovou mřížku. Představuje šikovný způsob rozdělení prostoru, jak ukazuje například mořská pěna nebo včelí plástve. A jde to do úrovní, kde byste to snad ani nečekali. Američtí neurovědci z Emory University nedávno objevili náznaky, že lidský mozek využívá geometrii včelích pláství také při organizaci emocí.

Yumeng Ma a Philip Kragel s pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) zaznamenali v mozkové aktivitě lidí při vyhodnocování emočních informací charakteristický šestiúhelníkový vzorec. Naznačuje to, že mozek může k třídění těchto informací využívat souřadnicový systém podobný prostorové mřížce s tímto designem.

Emoce obvykle považujeme za jednu z nejméně uspořádaných součástí lidského prožívání. Mohou být pomíjivé i dlouhotrvající, protichůdné, zahlcující a obtížně pochopitelné dokonce i pro člověka, který je právě prožívá. Současně jsou ale nesmírně důležité pro lidskou psychiku a integritu a bylo by dobré vědět o emocích co nejvíc.

Philip Kragel. Kredit: Emory University.

Vědci již dříve zjistili, že naše chápání emocí se řídí překvapivě uspořádanou strukturou. Detaily nám ale zatím unikají. Přesný způsob, jakým mozek tuto strukturu kóduje, však zůstával záhadou. V tuto chvíli přicházejí na scénu neurony známé jako mřížkové buňky (grid cells). Vědci je poprvé našli u potkanů v roce 2005. Jde o neurony, které se aktivují, když se zvíře pohybuje na určitých místech ve svém prostředí. Pokud ale na mapě okolí zvířete vyznačíme všechna místa, při jejichž návštěvě se konkrétní mřížková buňka aktivuje, vznikne opakující se vzorec rovnostranných trojúhelníků. Výsledkem je mřížka se šestičetnou, tedy šestiúhelníkovou symetrií.

Jinými slovy, konkrétní mřížkový neuron se aktivuje, když potkan navštíví střed pomyslného šestiúhelníku nebo některý z jeho šesti vrcholů. Tento vzorec se následně opakuje napříč celým prostředím zvířete. Společně tak mozku poskytují souřadnicový systém, který zvířeti pomáhá sledovat, kde se právě nachází, když se pohybuje v prostoru. Předchozí výzkum už také přinesl důkazy, že mozek využívá podobné vzorce neuronální aktivity také k organizaci abstraktních informací, od vizuálních představ až po relativní hodnotu různých možností při rozhodování.

Logo. Kredit: Emory University.

Jak je to s emocemi? Ma a Kragel studovali 18 lidí, kterým během neinvazivního snímkování mozkové aktivity pomocí fMRI předkládali podněty vyvolávající emoce. Šlo o obličeje, jejichž výrazy se postupně měnily z jedné emoce na druhou, a také o sekvence slovních spojení s výrazným emočním nábojem. Vědci díky tomu mohli sledovat mozkovou aktivitu účastníků, kteří se pohybovali dvourozměrným emočním prostorem.

Vynaložené úsilí nakonec přineslo badatelům sladkou odměnu. V oblasti ventromediální prefrontální kůry zaznamenali charakteristickou strukturu šestiúhelníkové mřížky, zatímco dobrovolníci přemýšleli o emočních stavech. Mozková aktivita se měnila v závislosti na směru pohybu po emoční mapě a sledovala opakující se vzorec šestičetné symetrie. Šlo o stejný typ kódování, jaký se uplatňuje při orientaci v prostoru.

Navíc se šestiúhelníky objevovaly bez ohledu na to, zda účastníci vyhodnocovali výrazy tváře, nebo psané fráze. To naznačuje, že mozek kódoval vztahy mezi emočními pojmy, nikoli pouze reagoval na to, co účastníci právě viděli. Výzkum měl samozřejmě svá omezení. 18 účastníků není mnoho a k pochopení fungování tohoto systému i jeho role při zpracování emočních informací bude nutný další, rozsáhlejší výzkum.

Video: Emotion Representation in the Human Brain

Literatura

Science Alert 4. 11. 2026.

PLOS Biology online 2. 11. 2026.s