Diamond Foundry hlásí významný technologický úspěch. Vypěstovali první monokrystal diamantu o průměru 200 milimetrů. Dalo jim to zabrat. Jde o výsledek 25 let vývoje zaměřeného na výrobu velkých diamantových krystalů. Jestli ale tuto technologii dotáhnou do průmyslového měřítka, mohl by se diamant stát zajímavým materiálem pro výrobu polovodičů nové generace.
Syntetické diamanty lze vyrábět konvenčními vysokotlakými a vysokoteplotními metodami. Takové diamanty ale nejsou vhodné pro produkci velkých polovodičových monokrystalů. Alternativou je chemická depozice z plynné fáze (CVD), při níž diamant vzniká z plynu obsahujícího uhlík. Uplatňuje se přitom zejména CVD využívající mikrovlnné plazma.
Diamond Foundry již dříve oznámili výrobu diamantové monokrystalické destičky o průměru 100 milimetrů. Využili k tomu diamantovou heteroepitaxi, při níž krystal roste na podkladovém materiálu odlišného složení a přebírá přitom uspořádanou diamantovou krystalovou mřížku. Zatím ale není jasné, jestli při výrobě nového 200milimetrového krystalu použili stejný postup.
Určitě to nebylo snadné. Diamant tvoří atomy uhlíku uspořádané do pravidelné a velmi pevné krystalové mřížky. Vypěstovat velký monokrystal znamená udržet toto atomární uspořádání v celém objemu materiálu po celou dobu jeho růstu. I drobné nepravidelnosti mohou vést ke vzniku defektů, které zhoršují žádoucí vlastnosti.
Proč se polovodičový průmysl zajímá o diamanty? Nejde o legendární tvrdost. Jednou z nejatraktivnějších vlastností diamantu je jeho extrémní tepelná vodivost. Vysoce čistý monokrystalický diamant dokáže při pokojové teplotě vést teplo s tepelnou vodivostí přibližně 2 000 wattů na metr a kelvin (W/m·K). To je několikanásobně více než u mědi.
To by se mohlo hodit při chlazení stále výkonnějších elektronických zařízení. Moderní procesory pro umělou inteligenci a systémy vysoce výkonných výpočtů soustřeďují značný elektrický příkon na relativně malou plochu. Vznikají tím lokální přehřátá místa, která mohou omezovat výkon, zvyšovat nároky na chlazení a urychlovat degradaci součástek.
Diamant by mohl v pokročilých pouzdrech polovodičových čipů fungovat jako rozvaděč tepla nebo jako podkladový materiál, který pomáhá odvádět teplo z nejvíce zahřívaných oblastí. Jeho široký zakázaný pás o velikosti přibližně 5,47 elektronvoltu z něj navíc činí zajímavého kandidáta pro výkonovou a vysokofrekvenční elektroniku, která musí pracovat v náročných elektrických podmínkách.
Ještě to ale nějakou dobu potrvá. První vzorek D200mm, který Diamond Foundry představili, je ostatně neopracovaný a pochází přímo z růstového procesu. Výroba elektronických součástek z diamantu zůstává obtížná. Problémem je zejména dopování, tedy zavádění příměsí do krystalové mřížky kvůli požadovaným vlastnostem výsledného materiálu. Uvidíme, jak se diamanty v polovodičích prosadí.
Video: Scaling Single-Crystal Diamond for Chips | Martin Roscheisen | CarbonSemi 2026
Literatura
Superhybrid: Superpočítač Setonix dostal diamantový kvantový procesor
Autor: Stanislav Mihulka (04.06.2022)
Diamant z hlubin podsvětí potvrzuje množství vody pod svrchním pláštěm
Autor: Stanislav Mihulka (27.09.2022)
Nejvýkonnější superpočítač vymyslel recept na mimořádně extrémní diamant
Autor: Stanislav Mihulka (01.08.2024)
Sesazení legendy: Arsenid bóru se vyrovná tepelné vodivosti diamantu
Autor: Stanislav Mihulka (02.11.2025)
Diskuze:






