Obavy o zdraví srdce vyvolala zpráva z nezávislého předběžného výzkumu prezentovaného na vědecké konferenci Americké kardiologické asociace v roce 2026 o objevení nápadného vzorce v hlášeních o závažných kardiovaskulárních případech, které by se daly spojit s konzumací energetických nápojů a stimulačních doplňků. Zjištění byla obzvláště znepokojivá, protože podstatnou část pacientů s nahlášenými srdečními problémy a konzumací kofeinových produktů tvořili mladí dospělí, tj. lidé ve věku 18 až 34 let.
Energeťáky – možné riziko pro srdce
Průmysl zabývající se výrobou energetických nápojů zažil obrovský nárůst. Jeho tržby se za poslední desetiletí více než zdvojnásobily a v roce 2024 překročily 20 miliard dolarů. Navzdory popularitě a v podstatě neomezené dostupnosti mají vědci stále jen omezené informace o účincích energetických nápojů a doplňků obsahujících stimulanty na kardiovaskulární systém.
Dosavadní studie sice naznačily, že konzumace velkého množství kofeinu může kardiovaskulární systém poškodit. Lékaři již zdokumentovali případy arytmií a náhlé srdeční zástavy po konzumaci těchto produktů. Některé z těchto incidentů se týkaly mladých dospělých, u kterých dříve nebyly zjištěny žádné rizikové faktory pro srdeční onemocnění. Přesto se na provedení a výsledky adekvátní studie stále čeká.
Kolik kofeinu je příliš?
V prohlášení Americké kardiologické asociace z roku 2026 bylo o riziku konzumace kofeinu ve vztahu ke kardiovaskulárním onemocněním uvedeno, že většina zdravých dospělých může zkonzumovat až 400 mg kofeinu (cca 5 až 6 standardních espress) denně, aniž by museli mít významné obavy o své zdraví.
To je sice hezké, ale kolik z těch mladých dospělých konzumentů asi ještě pije espresso? A zajímá se vůbec někdo o to, kolik kofeinu obsahují jiné typy kávy, třeba velké kapučíno nebo „moderní“ cold brew? A kolik kofeinu může být příliš mnoho? Z toho, co vídávám na sítích jich asi nebude většina. Občas mi připadá, že jsou přesvědčeni o tom, že čím více vody (nebo mléka), tím méně kofeinu… a že kapučíno nebo latéčko přece není kafe. Jenže nevědomost neomlouvá (ani tělo ji nepromíjí).
No, a pak jsou tu ty energeťáky. U nich se koncentrace kofeinu může mezi jednotlivými produkty výrazně lišit. Některé obsahují až 3x více kofeinu na jednotku objemu než běžná káva. Doplňky stravy užívané před cvičením mohou mít v některých případech koncentraci kofeinu i více než 12x vyšší. To už je pořádně silná káva (tu by si asi jen málokdo dal po ránu ze šálku).
Dostupnost + marketing = vysoká spotřeba
Dalším důvodem k obavám je způsob, jakým jsou tyto výrobky (ne)regulovány. Jelikož FDA řadí energetické nápoje a stimulační doplňky stravy mezi potraviny a doplňky stravy, nikoli mezi léčiva, nevztahují se na ně před uvolněním na trh stejné požadavky na testování bezpečnosti, které musí splňovat léky.
Pak nastoupí marketing a reklama. Tyto produkty jsou propagovány jako spolehlivé prostředky pro každodenní povzbuzení či podporu při tréninku. Prodávají je všude, obvykle hned vedle limonád či balené vody. Není divu, že se většina lidí domnívá, že s nimi není spojeno žádné skutečné riziko… a někteří je pak pijí stejně, jako ty limonády.
Ačkoliv by ani podle autora studie Saia Samayamanthula, studenta čtvrtého ročníku medicíny na Lékařské fakultě Virginské univerzity v Charlottesville, nejspíš nevadilo, pokud by je zdraví lidé občas konzumovali – riziko náhlého srdečního selhání by pravděpodobně zůstalo malé. Jenže existují jedinci, kteří energetické nápoje nebo jiné stimulační doplňky užívají pravidelně a ve větším než malém množství. Když si k tomu dají ještě nějakou tu skutečnou kávu (a jak už bylo zmíněno, patří k nim i latéčka, flat white a spol.) mohou doporučený denní limit příjmu kofeinu velice snadno i několikanásobně překročit. Je proto důležité, aby se o možných rizicích vědělo a mluvilo.
Analýza záznamů FDA
S cílem prověřit relevantnost obav, které by se mohly týkat kardiovaskulární bezpečnosti energetických nápojů a dalších stimulantů, vědci prozkoumali federální databázi FDA. Zaměřili se na zprávy týkající se osob ve věku 13 let a starších. Prověřili více než 28 tisíc hlášení o možných nežádoucích účincích, která byla v období let 2017 až 2025 do databáze FDA vložena. Z tohoto počtu se téměř 900 hlášení týkalo energetických nápojů nebo doplňků stravy obsahujících kofein či jiné stimulanty. Zbývající (více než 27 tis.) hlášení se týkala produktů, které kofein ani stimulační látky neobsahovaly (např. nealkoholické nápoje, smoothie, vitamíny, proteinové tyčinky a koktejly nahrazující jídlo), a posloužila jako srovnávací skupina.
Výzkumníci nehodnotili jednotlivé značky, ale rozdělili produkty do kategorií podle obsažených látek. Do kategorie stimulantů zahrnuli kofein, methylxantiny (theobromin, guaranu, yerba maté, výtažky ze zeleného čaje či kávy) a sympatomimetika (synefrin, yohimbin, efedru, DMAA, higenamin). Jejich zjištění se proto vztahují na široké kategorie kofeinových a stimulačních produktů a neoznačují žádnou konkrétní značku jako nebezpečnější. Zároveň vědci upozorňují, že jejich zjištění mají své limity, a to zejména proto, že jejich analýza vycházela z hlášení dobrovolně zaslaných FDA. Proto nelze určit, do jaké míry mohou za kardiovaskulární příhody nést odpovědnost přímo energetické nápoje a stimulanty, či svou roli sehrála kombinace s jinými zdravotními potížemi, životním stylem či dalšími okolnostmi.
V analýze vyniklo několik rozdílů:
• Zprávy, v nichž se objevovala konzumace kofeinu a stimulantů, byly spojeny s přibližně 11krát vyšší pravděpodobností náhlé srdeční zástavy než při absenci těchto složek.
• Infarkty se v hlášeních k energetickým nápojům a stimulantům objevovaly přibližně 4,5krát častěji.
• Abnormální srdeční rytmus (ventrikulární arytmie či palpitace srdce) měl zhruba 4krát vyšší pravděpodobnost výskytu ve spojení se stimulanty.
• Výzkumníci také zjistili další poměrně časté anomálie, např. rychlý srdeční tep (téměř 3krát častěji), bolesti na hrudi (2,71krát častěji) a mdloby (přibližně 2krát častěji).
• Přibližně 45 % hlášení kardiovaskulárních příhod souvisejících s kofeinem a stimulanty se týkalo tzv. mladých dospělých, tj. osob ve věku 18 až 34 let.
• V hlášeních předložených pro obě pohlaví se objevily srovnatelné vzorce.
Autor práce Sai Samayamanthula zdůraznili, že tyto rozdíly popisují, jak často se určité zdravotní problémy objevovaly ve zprávách, které obdržela FDA. Neznamenají, že lidé popíjející energetické nápoje čelí 11krát vyššímu riziku srdeční zástavy nebo 4,5krát vyššímu riziku infarktu. Tato zjištění v první řadě podporují argumenty pro systematičtější sledování bezpečnosti produktů obsahujících kofein a stimulanty. Dále poukazují na to, že by se zdravotníci měli vždy zeptat (zejména mladších pacientů, kteří mají palpitace, bolesti na hrudi nebo mdloby), zda tyto produkty pravidelně konzumují nebo je nedávno požili.
Proč zrovna mladí dospělí?
Jedním z nejpozoruhodnějších zjištění byl právě velký podíl hlášení, která se týkala mladých dospělých. Proč se kombinace stimulačních produktů a srdečních problémů v této věkové skupině objevovala tak často? Na to vědci zatím nepřišli, ale existuje několik možných hypotéz. Lidé v této věkové kategorii mohou energetické nápoje a stimulační doplňky konzumovat častěji, a tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se objeví v hlášení nežádoucích účinků. Mezi potenciálně přispívající faktory by mohly patřit okolnosti, za jakých jsou konzumovány (např. před intenzivním cvičením, v kombinaci s alkoholem nebo drogami). Nevylučují ani to, že někteří jedinci měli dříve nediagnostikované srdeční onemocnění, které by je mohlo učinit náchylnějšími ke kardiovaskulárním příhodám.
Těžko říct, která z nich je platná. Jedno je jisté – bude zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, které faktory, pokud vůbec některé z nich, pomohou vysvětlit neobvykle vysokou četnost hlášení kardiovaskulárních problémů u mladých dospělých.
Důkazy přímé souvislosti zatím nejsou
Ačkoliv výsledky vyvolávají závažné otázky ohledně bezpečnosti produktů obsahujících koncentrovaný kofein a další stimulanty, odborníci varují před interpretací těchto zjištění jako důkazu přímé příčinné souvislosti. Podle profesora Gregoryho M. Marcuse z Lékařské fakulty Kalifornské univerzity v San Franciscu (University of California, San Francisco School of Medicine) a zástupce vedoucího programu pro kardiologický výzkum v rámci zdravotnického systému Kalifornské univerzity v San Franciscu (UCSF Health) tato studie sice naznačuje, že by produkty s velmi vysokým obsahem kofeinu mohly negativně ovlivňovat kardiovaskulární systém, ale nedokazuje, že je přímo způsobují. Ačkoliv existují biologické důvody, proč by taková souvislost mohla být reálná, je zapotřebí dalšího výzkumu. Vliv totiž mohou mít i další faktory a ty je třeba prověřit. Sami výzkumníci zdůraznili důležitá omezení dostupných dat – hlášení byla dobrovolně předložena veřejností, spotřebiteli, zdravotnickými pracovníky a výrobci, což znamená, že databáze FDA neobsahuje záznamy o všech, kteří zažili nějakou nežádoucí reakci. Stejně tak vědci nemohli určit, kolik lidí konzumovalo tyto produkty, aniž by se u nich jakýkoliv kardiovaskulární problém objevil. Také nemohli zjistit, kolik lidí sice mělo srdeční problémy, ale nikdy to nehlásili. Bez těchto údajů nelze stanovit skutečnou pravděpodobnost infarktu, zástavy srdce nebo jiné kardiovaskulární příhody u konzumentů energetických nápojů a stimulačních doplňků. Přesto tato zjištění představují důležitý signál, který by měl spustit systematičtější monitorování a další studie. Jen tak je možné zjistit, zda tyto produkty přímo přispívají k vážným srdečním problémům a zda jsou skutečně rizikovější pro mladé dospělé.
Zdroj
American Heart Association. (2026, November 11). Energy drinks linked to 11 times more reports of cardiac arrest. ScienceDaily. Retrieved November 11, 2026 from www.sciencedaily.com/releases/2026/11/261110042543.htm
Srdeční infarkty u očkovaných
Autor: Josef Pazdera (12.08.2024)
Alkohol – ešte horšia pohroma pre starcov
Autor: Matej Čiernik (15.10.2024)
Lidské srdce má skrytou schopnost hojení
Autor: Jaroslav Petr (26.11.2024)
Dostupné stanovovanie tlaku v ľavej srdcovej predsieni pomôže pri liečbe zlyhania srdca
Autor: Matej Čiernik (02.01.2025)
Ďalší cieľ prevencie aterosklerózy - lipoproteín(a)
Autor: Matej Čiernik (28.03.2025)
U koho a ako začať s prevenciou aterosklerózy: nie je to také jednoduché
Autor: Matej Čiernik (06.10.2025)
Jak je to s vytrvalostním sportováním? Škodí nebo prospívá?
Autor: Jaroslav Petr (30.12.2025)
Endotelová dysfunkcia – čo to je a čo s tým
Autor: Matej Čiernik (30.06.2026)
Vakcína proti vysokému cholesterolu
Autor: Jaroslav Petr (18.07.2026)
Analógy amylínu - nová možnosť liečby obezity a cukrovky
Autor: Matej Čiernik (02.08.2026)
Diskuze:




