Kostry dokládají populační explozi prvních zemědělců  
Analýza desítek pohřebišť přímo dokládá, že zemědělství způsobilo na mnoha místech po světě dramatické zvýšení porodnosti.

 

Zvětšit obrázek
Dětská kostřička v zorném poli archeologů.

Tradičně se má za to, že změna životní stylu z kočujícího lovce-sběrače na usedlého zemědělce vždycky vede k dramatickému nárůstu porodnosti. K téhle změně docházelo v různých dobách zhruba mezi lety 9000 a 1000 před letopočtem na různých místech po světě a předpokládá se, že vždy následovala populační exploze. Vychází se přitom z myšlenkových konstrukcí a ze zkušeností s dnešními etniky. Až dosud ovšem scházela souhrnná studie, která by tuhle představu podložila.



Předešlý výzkum naznačil, že s příchodem zemědělství souvisí nepřehlédnutelné zvýšení počtu archeologických nálezů. Lze rozumě předpokládat, že to má co dělat s růstem dotyčné populace. Nelze z toho ale přímo odvodit, jak byla taková populační vlna velká, ani jak probíhala v čase. V téhle problematice se angažují mimo jiné i demografové a snaží se vytěžit data z historických dokumentů, jako jsou různá sčítání lidu nebo matriky. Naše historie je ale bouřlivá a informace z takových pramenů je obvykle bohužel poměrně nekompletní.

 

Zvětšit obrázek
Počítačová rekonstrukce neolitické vesnice. I takhle nějak žili první zemědělci.


Stephan Naji a Jean-Pierre Bocquet-Appel z pařížského National Center for Scientific Research ve dvou studiích analyzovali data ze 38 pohřebišť z Evropy a severní Afriky a 62 pohřebišť ze severní Ameriky. Ukázalo se, že změna ekonomiky z lovecko-sběračské na zemědělskou způsobila zjevný nárůst podílu dětských kostřiček ze 20 na 30 procent z celkového množství objevených koster.

 

Zvětšit obrázek
Vavilova centra domestikace hlavních kulturních plodin. Tady vznikalo zemědělství.

Na různých místech k tomu došlo v různou dobu, ale průběh zvýšení počtu dětských kosterních pozůstatků byl velmi podobný v severní Americe i v Evropě a severní Africe. Je více než pravděpodobné, že plánovaný výzkum na dalších místech vzniku zemědělství – především v Asii a v jižní Americe ukáže velmi podobný obrázek. Dětské kostřičky jsou sice smutné, poskytují ale cenné informace o chování populace. V populaci, která úspěšně roste, je dětí víc, živých i mrtvých. Naopak, v populaci, která stagnuje či vymírá, je poměr dětí nižší.

Proč vlastně přechod na zemědělství vede k baby-boomu? Není to až tak jednoduchá otázka, jak by se zdálo. V poslední době se zjistilo, že zemědělství rozhodně nemá jen samé klady. Přináší například celé spektrum závažných nemocí, které zemědělce nepříjemně decimují.

Zvětšit obrázek
Zemědělství dnes zabírá významnou plochu souše. Nahoře pastviny, dolepole.

Nebo se občas neurodí a přijde hladomor. Přesto zemědělství poskytuje etniku, které se pro něj rozhodne, podstatné výhody. Dokáže zajistit průměrně víc jídla a tím pádem i přes nemoci a jiné útrapy uživit víc lidí. Zároveň usedlý život umožní ženám mít častěji děti a to všechno dohromady vyústí v populační explozi.

V lovecko-sběračských etnikách ženy na sobě nosí a často zároveň kojí děti až do stáří 3-4 let. Kojení pochopitelně obvykle pozdrží obnovení menstruačního cyklu po těhotenství a ženy lovců a sběračů tím pádem znovu otěhotní za delší dobu. Ženy zemědělců toho tolik nenachodí, takže nemusí tak často své děti nosit a kojí je většinou tak 1-2 roky. V důsledku toho mohou otěhotnět v kratších intervalech. Není nijak překvapující, že přes zdrcující dětskou úmrtnost zemědělské kultury v historii rychle skoncovaly s většinou lovecko-sběračských tlup.


Pramen:
  Current Anthropology (vyjde v dubnovém čísle)

 

Datum: 29.01.2006 00:15
Tisk článku

Související články:

Nejstarší předek lidí a lidoopů     Autor: Jaroslav Petr (19.11.2004)



Diskuze:

Jsem přesvědčen,

Kája,2006-02-01 18:23:01

že porovnání způsobu života dnešních lovecko-sběračských tlup s dobou časově velmi vzdálenou, navíc případ od případu i velmi odlišnou, je podle mne trochu přitažené za vlasy a je zbytečným mrháním dotacemi na výzkum, kteréžto dotace by mohly být efektivněji použity jinde. Nevíme, zda byly vždy a všude všechny dětské kostry pohřbeny centrálně s ostatními kostrami, mohly také skončit i v bažinách, nebo zahrabány podél cesty, sežrány divokými zvířaty atd. Snaha těchto vědců mi připadá jako snaha o rekonstrukci děje románu Vojna a mír z třeba 20 nahodilých dochovaných stránek. Gorily bych raději úplně vynechal z důkazových materiálů, i když nám mohou připadat jako rozumově velmi vyspělé. Poznání způsobu života dávných populací může být zajímavé jak pro koho / pro mne sice je/ ale většině mladých je asi lhostejné z důvodu nepoužitelnosti pro řešení jejich problémů. Kočovná část populace existovala donedávna / i když se neživila lovem/ a nejen z matrik zjistíme, že mnoho žen otěhotnělo v době kojení a žily stejně namáhavým životem jako ženy dávných lovců a obětavě rodily děti a díky těmto ženám mnozí z nás žijí.

Odpovědět

ale noseni...

pavel houser,2006-01-30 22:09:02

noseni vice deti ale zrejme relativne "chrani" pred populacni explozi (tj. nove dite je v takovem pripade asi casto proste odlozeno). tedy ve skutecnosti samozrejme nevim (kolik asi lze denne nosit kg apod.), ale takhle se to v moudrych knihach vyklada...

kdyz se nad timto zamyslite, pak to vede (resp. vedlo by to) k zaveru, ze klicove pro rust populace neni nutne zemedelstvi, ale usedly zpusob zivota. coz se asi zpravidla prekryvalo, ale jiste byly i vyjimky (usedli rybari na SZ severni ameriky apod.).

Odpovědět


děti nebyly odkládány

Jarmila,2006-01-31 14:02:56

ani ve sběračsko-loveckých tlupách, protože se u žen kvůli tomu extra vyvinula menopasa, takže starší ženy pomáhaly přenášet mladým ženám novorozence a mnoho jich od smrti zachránily. Zemědělská exploze tkví spíš v tom, že v tom usedlém pohodlí byli lidé po všech stránkách víc chráněni před divokou přírodou a jejími záludnostmi a měli dostatek potravy, nestrádali, takže byli celkově skutečně víc plodní.

Odpovědět


Dotaz

bonobo,2006-01-31 20:59:20

Omlouván se,že vstupuji, jsem „spolvěd“. Není to spíš otázka pro fyziky?1/ Náhodou se usadili v úživné lokalitě – Homo, nikoli fyzici (čas/práce/zisk). 2/náhodou se chovali nejen účelově ale i účelně (fenotyp) 3/ kopulovali stále – což je zvykem dodnes (druh) 4/ dřepíce na místě nemuseli nic nikam nosit (práce/ práce uložená v prostoru) 5/ a když potomci náhodou přežili (množství/fenotip), mohli konat účelnější práci prostě proto, že náhodou (množství/ interakce/komplexita) vytvořili efektivnější síť, konali práci s lepším poměrem vložená/získaná E oproti malé kočující skupině. Když pominuly rajské časy dostatku znečištění (nevím zda „i“, nebo „především“) sociálním chováním i naturální, zkrátilo se dožití, přežití, fitness,...ale poměr velká skupina/efektivnější práce/větší zisk mohl (dynamika populací) dlouhodobě přetrvat. Nevím, je to dotaz. Díky

Odpovědět

to teda musel...

Jara,2006-01-30 19:59:03

...to teda musel bejt rachot, kdyz kostry provadely populacni explozi.....zejmena kdyz to delaly na zelezny posteli nebo plechovy strese....decibelum nebylo koce.....Vas Jara Cimrman

Odpovědět


někdo ti to už říct musí

Pepa Cimrman,2006-02-02 18:27:23

ty nejseš cimrman!
taky nejseš normální
a ani trochu vtipnej

Odpovědět


Mistře,

ditom,2006-02-02 20:07:20

nic si z toho nedělejte. Zrovna tohle se povedlo!

Odpovědět

Kojení nezabrání otěhotnění

Jarmila,2006-01-30 14:45:30

Z vlastní zkušenosti vím, že kojení vůbec nijak nebrání otěhotnění. Ačkoliv jsem dítě poctivě kojila, přesto jsem po třech měsících od porodu otěhotněla. Takže v článku je špatná informace: i sběračsko-lovecké ženy mohly kdykoliv otěhotnět, přestože kojily.

Odpovědět


Kojení - otěhotnění

Jana,2006-02-01 16:27:00

Nejde říct, že se při pravidelném kojení zabrání vždy těhotenství, ale například u orangutanů nebo goril toto (většinou) funguje. Běžný rozestup jednotlivých porodů bývá 3-4 roky, pokud však samice o mládě přijde, většinou znovu zabřezne do 6 měsíců. Ale i tady je to velmi individuální. Jedna samice ve Frankfurtu například rodí téměř přesně každých 48 měsíců, přestože předchozí mládě stále v tuto dobu kojí.
Možná tady funguje velmi silný přirozený výběr, který upředňostňuje ty ženy ve lovecko-sběračské kultuře, kde kojení zabraňuje početí. Po přechodu na usedlý zemědělský život se ale ukáže výhodnější rodit každoročně, a pak selekcí velmi rychle dojde ke změně rovnováhy například z 20/80 na 80/20 (kojení zabraňuje/ nezabraňuje dalšímu otěhotnění).

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace