Altruismus u rostlin?  
Nový poznatek z Kanady svědčí o tom, že rostliny jsou schopny složitých sociálních kontaktů. Poznají například své sourozence a proti „vlastní krvi“ nebojují ani když mají o živiny nouzi.


Je to tak trochu šok, protože až příště půjdeme na zahrádku se sazenicemi, tak abychom ještě dávali pozor na to, kterou rostlinu vedle které budeme sázet. Ukazuje se totiž, že rostliny vůbec nejsou tak laxní, za jaké jsme je dosud pokládali. Dvě ženy z McMaster University si posvítily na to, proč se rostliny se svými sousedy někdy snáší a jindy jsou spolu na kordy. Zjistily, že jejich vztahy se odvíjí od toho, jak moc si jsou vzájemně příbuzné. Pokud jsou spolu na jedné kupě se svými vzdálenými příbuznými, tak i když se jedná o jedince stejného druhu, soupeří spolu. Jestli ale jde o „vlastní krev“, pokud to tak u rostlin vůbec lze říci, vycházejí spolu dobře. Jde tedy o to, že úzce spřízněné rostliny (sourozenci), se vzájemně o zdroje připravit nehodlají a nenapadají se.  

 

Zvětšit obrázek
Susan Dudley: „Rostliny dokáží poznat své příbuzné a podle toho se chovají“. (Kredit:McMaster University)

Schopnost poznat vlastní přízeň je u zvířat běžnou záležitostí. U rostlin je to ale poprvé, co se něco takového podařilo zjistit. Přišla na to Susan Dudleyová, docentka biologie na McMaster University se svojí studentkou při pokusech, které probíhaly v kanadském  městě Hamilton. 


Dosud jsme měli zato, že když rostlinám začne být životní prostor malý, začnou proti sobě kout pikle. Je to konec konců logické, neboť jednají ve snaze využít co nejvíce prostor pro sebe. Dělají to tak, že začnou tvořit více kořenů. V případě limitovaných zdrojů vláhy a živin obsažených v půdě, jim to dovoluje přivlastnit si z nabízených zdrojů více. Sousedky, které to podcení chřadnou. V případě konfliktu tedy na rychlém zahájení tvorby mocnějšího kořenového systému závisí možnost přežití a šíření vlastních genů. Zbraní v získání strategické výhody ovládnutí surovinových zdrojů se tedy stává kořenový bal.

K velkému překvapení se nyní ukázalo, že k takovému soupeření dochází jen někdy. Jen pokud jde o cizí rodinu. Sourozenci se nějak svými kořeny dokáží „očichat“ a poznají se. Z pohledu evoluce a šíření vlastních genů by soupeření mezi sourozenci nemělo smysl. A skutečně, úzce geneticky příbuzné rostliny se začnou chovat přátelsky. Upustí od vzájemné nevraživosti i v případech, že místa k životu je málo. 

 

To ale znamená, že ačkoli rostlinám chybí schopnost poznávat a pamatovat si, jsou schopny komplexního sociálního chování, jakým je například altruismus.  A že tento přístup ve vztahu ke svým blízkým také běžně uplatňují. Vědkyně Dudleyová o tom žertem prohlašuje, že to stejné jako u lidí – nejzajímavější pochody, které určují naše chování, probíhají „pod povrchem“.
Dudleyová se svou studentkou toto zvláštní chování zjistila u rostliny pomořanka (Cakile edentula). Jde o zástupce brukvovitých, hojně rozšířeného v Severní Americe, včetně oblasti kanadských Velkých jezer. 


Pro zahradníky to zase až takový objev nebude. Znají totiž už dlouho, že některé druhy se snášejí lépe než jiné. Vědci nyní jen začínají přicházet na to proč tomu tak je. Nynější poznatek se dá shrnout do jedné věty: Mezi sourozenci panují přátelštější vztahy, než jaké jsou mezi příslušníky téhož druhu, jež pocházejí od nepříbuzných matek.  




Komentář Osla
Na rozdíl od nadšených biologů si troufám tvrdit, že tento objev nám k jásotu žádný důvod nedává. Máme tu totiž první vědecký důkaz o tom, že rostliny se chovají rozumněji než lidé.

Datum: 15.06.2007 04:15
Tisk článku


Diskuze:

A neni to jednoduse tak,

Youdda,2007-06-24 21:48:02

ze rostlina nerozezna koren pribuzne rostliny od sveho vlastniho a proto proti nim nepodnika zaskodnicke akce?

Odpovědět

pre Martina

martina,2007-06-18 15:03:23

není mi sice uplně jasné jak to souvisí, ale budiž: pretože samoopelení je somárina? :) když už teda tolik energie investuju do tvorby pohlavních buněk, které umožňují zkřížení s někym jinym tudíž zisk nových genetických kombinací pro potomstvo, tak pak musim bejt asi uplně pitomá abych ty pracně vyrobený buňky vyplejtvala sama na sebe, což nový geny nepřináší, to už se mužu rovnou za mnohem menší spotřeby energie rozmnožovat dělením :o)

Odpovědět

treba

honza,2007-06-18 14:52:11

Nejsem moc velky psavec, moje grafomanske touhy bohate vysyti psani zadosti o granty, clanky a obcas prave nejake ty oponentury. No, ale jestli me polibi muza, tak vam plody poslu.

Odpovědět


Jozefovi

honza,2007-06-18 14:53:38

Toto melo byt v prispevku Pochyby.

Odpovědět


OK

josef,2007-06-18 15:02:24

Bereme te za slovo. A tesime se. Oslovi utika moc zajimavych veci o kterych by mel informovat. A stavajici krmici to absolutne nestihaji.... Zdravim
j.

Odpovědět

pro Lukáše

Colisa Chuna,2007-06-17 14:08:53

Pane Lukáši prasta určené k lidskému konzumu se ani náhodou ve výkrmnách nekrmí "tunami zbytků" a ve veterinární legislativě je to výslovně zakázané. Možná doma si někdo čuníka kuchyňskými zbytky přikrmí, tomu nelze zabránit, ale pokud to myslí s podnikámím v této oblasti vážně, tak přijde na to, že je to velmi neekonomické. Z hlediska veterinárního vadí hlavně potenciální přenos patogenů.

Odpovědět


Uznani chyby

Lukas,2007-06-18 20:22:44

Uznavam, v hlave mi bohuzel probleskla vzpominka na zemepis na zakladni skole. Za ty leta se ocividne lecos zmenilo, nebo spis, error v moji pameti. Jen tak pro uspokojeni otazky, ktera z toho vyvstava. Co se teda dela se vsemi temi zbytky?

Odpovědět

rostlinné kořeny = mykorhiza

Petr,2007-06-16 21:42:52

Pani docentka prováděla svůj výzkum na čeledi rostlin, která se odlišuje od věčiny ostatních nepřítomností symbiózy s mykorhiznímy houbami. Tato symbióza je známa u více než 95% druhů cevnatých rostlin a naprosto zasadně ovlivňuje nejen příjem živin, ale také interakce mezi rostlinami. Proto si myslím, že paušalizovat její výsledky na celou říši rostlin a vyvozovat z nich obecné závěry je, při nejmenším, velmi předčasné. Její výsledky jsou i přes to velmi zajímavé a myslím, že si určitě zasloží pozornost.

Odpovědět

Hurá do pokusov, priatelia!

Dagmar,2007-06-15 20:39:41

Nuž, diskusia sa miestami zvrhla na námet pre ďalší, určite nerecenzovaný, skôr novinový článok. Prečítať si pôvodný príspevok a začať uvažovať o vedomí rastlín a význame vegetariánstva - to chce naozaj domiešať k pôvodnému, už aj tak veľmi diskutabilnému textu za vedro (= kýbel = kbelík) nie fantázie, ale fantazírovania. Jeden pokus, aj keby bol akokoľvek objektívny je tou jednou lastovičkou, čo leto nerobí. Niektoré rastliny môžu totiž produkovať chemikálie, ktoré v pôde potláčajú rast iných druhov a sami byť (ako inak) voči ich účinkom rezistentné. Ale to je medzidruhový problém.
Osobne neverím, že ak by sme do rovnakých obmedzených podmienok (napríklad rovnakých kvetináčov s rovnakou zeminou) nasadili tri klony (geneticky úplne rovnaké rastlinky získané napríklad z odrezkov) a tri rovnako veľké, zdravé, ale nesúrodenecké rastliny toho istého druhu a rovnakým spôsobom ich týrali obmedzovaním podmienok, že by sme pri dostatočnom počte (aj to je dôležité) zistili štatistickú významnosť v prospech vzájomnej kooperácie klonov... Hurá do pokusov, dá sa to asi aj v domácich podmienkach. Vegetariánom odporúčam pestovať niečo konzumovateľné.

Odpovědět

pochyby

honza,2007-06-15 15:03:40

No, nevim, ale take se to da interpretovat tak, ze blizce pribuzne rostlina vubec "nevycmucha", protoze jejich koreny "voni" stejne jako jeji vlastni. Tak ma rostlina pocit, ze je sama a nemusi s nikym souperit. Podle v uvedenych dat nevidim jediny duvod k zaveru, ze se rostliny chovaly vzajemne altruisticky, protoze byly pribuzne. A jak pravi Occamova britva, nejjednodussi reseni je nejpravdepodobnejsi. Tot muj skromny nazor.
PS: odkud jste cerpali uvedene informace? Z recenzovaneho clanku? Obavam se, ze spise z PR prezentace laboratore madame Dudley.

Odpovědět


pochyby II

honza,2007-06-15 15:45:06

Dal jsem si tu praci a nasel puvodni zdroj. Jedna se o clanek v Biology Letters, novem casopise, zatim bez IF. Clanek je typu EXiS open choice, coz znamena, ze autori sami plati za jeho verejnou dostupnost (550 dolaru za stranku). Je otazka, zda tato skutecnost ma vliv na oponentni rizeni nebo ne.
Clanek jsem cely precetl, ale opet jsem nenasel nic, co by svedcilo pro to, ze se pribuzne rostliny poznaji a jsou na sebe hodne. Jedine, co se jim podarilo dokazat je, ze rostliny poznaji nepribuzne a zacnou vytvaret vic korenu. Prvni veta v diskuzi:"
We found that kin groups allocated less to their fine
root mass than did stranger groups when they
competed below ground, indicating that these plants
could discriminate relatives." je podle me nespravny, nicim nepodlozeny zaver.

Odpovědět


je to ako naša imunita

Martin,2007-06-15 19:22:27

Predbehli ste ma, tiež mi napadlo toto vysvetlenie. Myslím, že by sa to dalo prirovnať k rozdielnym imunitným reakciám pri auto- a xenotransplantácii.

Odpovědět


to Honza

josef pazdera,2007-06-15 21:53:27

Hmmm jdete tvrdě na věc. Více méně jste označil článek skoro až za podvod na čtenářích, neboť k takové interpretaci, jaká je tu uvedena, není dost důkazů. Po přečtení Vašich výtek si čtenář snadno udělá dojem, co že jsme to za břídily, když se zabýváme takovým brakem. Co jiného to je , jestliže závěry, které autorka udělala, jsou nepodložené, tedy matoucí. Pokud pracujete v branži, jako výzkumník, pak vám uteklo několik maličkostí. Kromě vámi zavrženého časopisu informaci zveřejnila McMaster University. A protože se jedná o závěry výzkumu, průběžné i závěrečná oponentura procházela řízeními a kontrolou Natural Sciences and Engineering Research Council of Canada. Zformulované závěry, a teď budu citovat:nejpovolanější osobu, kterou je autorka studie: “Plants are capable of complex social behaviours such as altruism towards relatives.“. Těžko této zprávě dáte jiný význam, než že Rostliny jsou schopny celého komplexu chování jako je altruismus směrem ke svým příbuzným.
Mimochodem, tuto zprávu nezveřejňuje jen, jak naznačujete - placený časopis, ale kromě mateřské university se v tomto duchu postupně začínají objevovat na dalších webech. I na takových, o nichž rozhodně nelze říci, že by byly málo odborné. Jedním z nich je i náš vzor: DailyScience.
A k té poznámce o „čenichání“ tak ta je v uvozovkách a je v nich proto, že to je nadsázka. Nikdo totiž neví, ani autorka, jakým mechanismem své blízké příbuzné rostlina poznává. Nadsázku s čenicháním jsem použil proto, že mi tato situace připomněla jiný případ s rostlinou – kokoticí. O té jsem psal nedávno článek Parazitické rostliny svojí oběť „vyčenichají“. O kokotici se ještě před několika měsíci soudilo, že svojí oběť nacházejí náhodnými krouživými pohyby lodyhy. Nebo že svůj pohyb řídí za stínem, tedy světločivnými buňkami, které rostlinu informují, že tam kde je stín, musí nějaký hostitel stát slunečním paprskům v cestě... Ukázalo se, že tomu je jinak a že parazitická rostlina cítí. Tady, jak vidíte už žádné uvozovky nejsou, protože se k velkému překvapení ukázalo, že rostlina detekuje i velmi nepatrná množství a to dokonce hned několika aromatických látek najednou. Podle zdroje těchto látek, charakteristických pro oběť tohoto rostlinného „predátora“, kokotice cíleně orientuje svůj pohyb. Není teda úplně od věci uvažovat, že pozorované rozlišení geneticky vzdálených a geneticky blízkých jedinců, se děje na podobném principu. Zatím však tak daleko výzkum v chování pomořanky nedospěl a do zmíněných uvozovek můžeme dosadit cokoli.
V každém případě bude zajímavé sledovat výsledky tohoto výzkumu dál a ubezpečuji vás, že Osel to má v úmyslu. Na to, aby výsledky Susan Dudley a její interpretace, byly už nyní odsouzeny a označeny tak striktně za mylné, na to je podle nás poněkud brzo.
Nepochybuji ale, že se po zveřejnění této informace nyní vydávají obdobným směrem desítky výzkumných týmů. Určitě se brzo dočkáme potvrzení, nebo vyvrácení závěrů Dr. Dudleyové. Protože vám je, Jane, tato oblast blízká, třeba nás formou článku na toto téma budete moci všechny na Oslu informovat nikoli formou domněnek, ale pádných a podložených argumentů.
josef

Odpovědět


Altruismus rostlin

Martin Kočí,2007-06-17 22:50:45

Připadá mi, že problém je schován v pochopení významu slova altruismus. Dost lidí si tento pojem vybavuje pouze v souvislosti s živočichy (přestože takto vůbec není definován), většinou se savci. U rostlin bych se asi slovu altruismus vyhnul - implikuje to jakousi vlastnost chování řízenou centrální nervouvou soustavu a síť socialních vztahů. článek dokonce říká "jsou schopny složitých sociálních kontaktů" - to je opravdu divné, vůči čemu jsou ty vztahy složité?

Odpovědět


to jozef pazdera

honza,2007-06-18 11:36:21

Myslim, ze jste me nepochopil. Osla ctu rad a myslim, ze sem patri i kontroverzni clanky, ktere rozproudi debatu. Viz napr. v dobe nedavne nekolik clanku S. Mihulky.
Ovsem nelze ocekavat bezvyhradny souhlas s obsahem. BOHUZEL, zadna pozemska autorita neni neomylna. Vzpominate na studenou fuzi pred par lety? Take se o ni psalo ve vsech moznych (i prestiznich) casopisech a webech. Proto neni az tak podstatne kym byla prace oponovana, ale zda ziskana data opravnuji k uvedenym zaverum. A protoze “Plants are capable of complex social behaviours such as altruism towards relatives.“ je dost kategoricke a navic zasadni tvrzeni, tak by je mela podepirat "tvrda data", ne jen prestiz doc. Dudley.
Nechci se hadat, ale muzete mi rict, na zaklade ceho mohla ucicnit takovy zaver? V jejim clanku jsem nenasel nic, co by dokazovalo, ze pribuzne rostliny o sobe vubec vedi.
PS. Biologie rostlin mi blizka neni, zabyvam se imunologii a genetikou zivocichu. Presto verim tomu, ze zasady spravneho (kritickeho) badani, ktere mi vstepovali moji ucitele, plati ve vede obecne.

Odpovědět


Co třeba

josef pazdera,2007-06-18 13:30:08

Když vám tedy není blízká biologie rostlin, co třeba se pustit do příspěvku z genetiky, nebo imunologie živočichů. I v těchto oblastech není dne, aby nebyl učiněn zajímavý poznatek. Je jich dokonce více než u rostlin. Třeba takový přepis Junk DNA, Imunita a Parkinson, protilátky v léčbě prionových chorob,...
Je toho moc co z Vaší branže nestíháme. Určitě by takový příspěvek všichni ocenili. Jsou to totiž mnohem důležitější věci, než nejaký altruismus u rostlin.
Ve Vaší pomoc věří
josef

Odpovědět

bolest a tak

spatny lovec,2007-06-15 09:53:06

Zle si si to vylozil, ziadny argument vegetarianom neubudol. To, ze sa rastliny socialne spravaju neznamena, ze budu smutne ked im brata zjeme, alebo umucime. To, ze reaguju na poskodenie, neznamena ze citia bolest. To, ze dokazu komunikovat taktiez.

Inu, ano, Keby sa ukazalo, ze maju rastliny vedomie, prekvapilo by ma to.

No ci uz by sa to ukazalo alebo nie, vegetarianstvo alebo veganstvo by stale malo zmysel: Cim vyssie si v potravinovom retazci, tym viac zdrojov spotrebujes. Potravou, ktoru zozerie za svoj mucenicky zivot prasa by sa clovek mohol krmit niekolkonasobne dlhsie (resp. niekolko ludi). Konkretnejsie, poctivo krmene prasa zozerie denne tri vedra (asi 10 litrov? nepamatam si to presne, uz je to davno odkedy som choval prasa) riedkej potravy. Z toho prasata sa urcite tolko nenajes ako z potravy ktoru zozralo. Dalej je tu otazka odpadov zo zivocisnej vyroby a vyuzivanie dalsich zdrojov.

Jednoducho, cim viac zivocisnej stravy jes, tym viac bytosti tryznis (niekolkonasobne viac rastlin a naviac zivocichov) a tym viac zdrojmi plytvas.

Myslim, ze ziadny argument tu vegetarianom (a hlavne veganom) neubudol, ani keby mali rastliny vedomie a citili bolest a ine muky.

Jedinym argumentom za zivocisnu stravu by mohol byt, ze tu stravu potrebujeme kvoli vyzive aby sme vobec mohli zdravo zit. Hoci je to asi velmi individualne (kazdy clovek ma o trochu ine telo) tento argument sa zda byt nepravdivy.

Odpovědět


co na to vegetariani?

spatny lovec,2007-06-15 09:56:11

toto mala byt reakcia na prispevok "co na to vegetariani"

Odpovědět


...jen tak na okraj

qwiff,2007-06-15 11:50:25

A ja ti dekuji, lepsi odpoved jsi nemohl napsat. Nejim maso velmi dlouho a po precteni clanku mne jen potesilo ze se mohu na svet rostlin ktere tak bezotysne konzumuji divat zase o neco bohatsim pohledem - vubec mne vegetarianstvi v teto souvislosti nenapadlo, ale nekterym ocividne stale lezi v hlave a jsou schopni ho zatahnout do kazde diskuze.

Odpovědět


Prasata nas chrani

Lukas,2007-06-15 20:08:15

Pokud vim, tak se prasata stale hlavne zivi zbytky z kuchyn a restauraci. Takovou stravu by jste jenom tezko pozreli. Pokud by jsi zrusil prasata, pak by jsi mel obrovsky problem s tunami zbytku, ktere by se pravdepodobne nekde vyhodily a to by jen prispelo k rozmnozeni krys.

Odpovědět


opravdu?

pavelm,2007-06-15 21:47:06

A já měl za to že se krmí kukuřicí nebo sójou.

Odpovědět

Co na to vegetariáni?

Pavel,2007-06-15 07:33:23

Vegetariánům ubyl další argument, proč je neetické jíst maso. Rostliny totiž, stejně jako zvířata, cítí bolest (reagují na poškození), dovedou komunikovat (když jeden strom ve stromořadí napadnou housenky, všechny stromy okolo začnou produkovat tanin), teď se ukazuje, že jsou schopné i sociálního chování. To, že je vegetariání považují za necitlivou věc, je dáno jen tím, že jim nerozumíme. Teda přesněji je to ještě horší, protože smrtelný chropot rostlin většina lidí vnímá jako příjemnou vůni (čertvě pokácené dřevo, čerstvě pokosená tráva). Překvapilo by někoho, kdyby se ukázalo, že rostliny mají i vědomí?

Odpovědět


vedomie rastlín

Martin,2007-06-15 08:09:24

Poznáte sci-fi poviedku "Nemesis z hvězd"? Celkom príjemné čítanie.

http://www.scifiworld.cz/article.php?ArticleID=479

Odpovědět


vedomie

vlado,2007-06-15 08:46:46

Obavam sa, ze rastliny, ako aj zvierata vedomie v pravom slova zmysle nemaju. To ma jedine clovek. Ale to je uz iba na tom, kto si co, pod vedomim predstavuje

Odpovědět


bolest a tak

spatny lovec,2007-06-15 09:57:42

Zle si si to vylozil, ziadny argument vegetarianom neubudol. To, ze sa rastliny socialne spravaju neznamena, ze budu smutne ked im brata zjeme, alebo umucime. To, ze reaguju na poskodenie, neznamena ze citia bolest. To, ze dokazu komunikovat taktiez.

Inu, ano, Keby sa ukazalo, ze maju rastliny vedomie, prekvapilo by ma to.

No ci uz by sa to ukazalo alebo nie, vegetarianstvo alebo veganstvo by stale malo zmysel: Cim vyssie si v potravinovom retazci, tym viac zdrojov spotrebujes. Potravou, ktoru zozerie za svoj mucenicky zivot prasa by sa clovek mohol krmit niekolkonasobne dlhsie (resp. niekolko ludi). Konkretnejsie, poctivo krmene prasa zozerie denne tri vedra (asi 10 litrov? nepamatam si to presne, uz je to davno odkedy som choval prasa) riedkej potravy. Z toho prasata sa urcite tolko nenajes ako z potravy ktoru zozralo. Dalej je tu otazka odpadov zo zivocisnej vyroby a vyuzivanie dalsich zdrojov.

Jednoducho, cim viac zivocisnej stravy jes, tym viac bytosti tryznis (niekolkonasobne viac rastlin a naviac zivocichov) a tym viac zdrojmi plytvas.

Myslim, ze ziadny argument tu vegetarianom (a hlavne veganom) neubudol, ani keby mali rastliny vedomie a citili bolest a ine muky.

Jedinym argumentom za zivocisnu stravu by mohol byt, ze tu stravu potrebujeme kvoli vyzive aby sme vobec mohli zdravo zit. Hoci je to asi velmi individualne (kazdy clovek ma o trochu ine telo) tento argument sa zda byt nepravdivy.

Odpovědět

monokultúry

Martin,2007-06-15 07:29:39

Z uvedeného teda zjavne vyplýva, že najvhodnejším spôsobom zakladania porastov sú monokultúry. Čo na tom záleží, že geneticky uniformná monokultúra predstavuje dokonalú živnú pôdu pre všetky možné choroby?
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1903
Len tak trošku provokujem...

Odpovědět


nevyplyva

spatny lovec,2007-06-15 10:10:21

Z uvedeneho vyplyva len to, ze 'surodenci' spolu nesutazia. Nevyplyva z toho, ze ked vysadis velku monokulturu zo surodencov, dostanes odolne rastliny. Len spolu nebudu sutazit.

Odpovědět


z toho vyplývá

martina,2007-06-15 12:33:54

spíš z toho vyplývá pravý opak. nesoutěží -li spolu a zdroje jsou omezené, ve výsledku z nich asi vyrostou všichni stejní chcípáčci. zatímco v tvrdé konkurenci uspějí jen ti nejzdatnější čímž se zvyšuje průměrná zdatnost celého druhu. proč asi má mnoho rostlin nejrůznější vynálezy díky kterým se semena šíří daleko od mateřské rostliny a daleko od sebe navzájem, anébrž jak tvrdí staré eskymácké přísloví: přírodu nepřečůráš :))

Odpovědět


pre Martinu

Martin,2007-06-15 19:17:49

Ďakujem za podporu :)
Ešte poznámočka - prečo asi tak rastliny vyvinuli také množstvo spôsobov ochrany pred samoopelením?

Odpovědět


pre martina

martina,2007-06-18 15:05:35

není mi sice uplně jasné jak to souvisí, ale budiž: pretože samoopelení je somárina? :) když už teda tolik energie investuju do tvorby pohlavních buněk, které umožňují zkřížení s někym jinym tudíž zisk nových genetických kombinací pro potomstvo, tak pak musim bejt asi uplně pitomá abych ty pracně vyrobený buňky vyplejtvala sama na sebe, což nový geny nepřináší, to už se mužu rovnou za mnohem menší spotřeby energie rozmnožovat dělením :o)

Odpovědět

Můj poznatek

Jirka Š. Svejkovský,2007-06-15 06:58:18

"Mezi sourozenci panují přátelštější vztahy, než jaké jsou mezi příslušníky téhož druhu, jež pocházejí od nepříbuzných matek."
U lidí to často bývá naprosto obráceně.

Odpovědět


Je to tak

Honza,2007-06-15 07:15:47

A od toho take vzniklo ceske strucne a vystizne: po prizni rizni!

Odpovědět


proč se lidé zabíjejí

O. Nedvěd,2007-06-19 14:31:49

Občas se sice sourozenci nesnášejí, ale když vezmete velký vzorek populace a poctivě kouknete na to, jak si kdo pomáhá, škodí nebo se dokonce zabíjí, poznáte, že i u lidí platí normálně evolučně podložený altruismus. Koukněte do knížky Jana Zrzavého Proč se lidé zabíjejí.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz