Paleomišmaš 2/08  
Předchozí článek tohoto názvu byl věnován dinosaurům. Dnešní novinky se budou věnovat ostatním fosilním obratlovcům.


 
 

Krátce vrátíme na začátek roku 2007, kdy vyšlo první loňské číslo JVP. L. Barry Albright III., David D. Gillette a Alan L. Titus zde na stránkách 41-58 popsali nový druh plesiosaura z Kane County v Utahu pod názvem Palmula quadratus. Rod Palmula se zároveň stal typovým rodem nové podčeledi Palmulainae (v rámci čeledi Polycotylidae). Bohužel se záhy ukázalo, že toto jméno bylo již dříve použito Isaacem Leou (1833) pro rod křídového dírkonošce (Foraminifera), takže bylo nutné jej změnit. Albright et al. proto na stránce 1051 posledního loňského JVP opravili rodové jméno plesiosaura na Palmulasaurus a název podčeledi změnili na Palmulasaurinae.


Pokud si mohu dovolit malý rýpavý dodatek, tak docela dobře nechápu, jak se to mohlo autorům Albrightovi a kol. povést. V dnešní internetové době je možné si snadno zjistit zda náhodou nepojmenovávám stejným jménem jako někdo již dříve přede mnou. Ale to jen tak na okraj. Pánové autoři si pro příště určitě dají větší pozor. Je každopádně dobře, že k přejmenování došlo tak rychle. Např. oviraptorid Ingenia byl mongolským paleontologem Rinchenem Barsboldem pojmenován už v roce 1981 a na změnu čeká ještě dnes, přičemž všichni doufají, že se toho ujme sám Barsbold, protože nikdo nechce, abychom tu měli dalšího megapnosaura (který je možná nakonec ještě mladším synonymem rodu Coelophysis)...
Ale zpět k mořským plazům. Michael W. Caldwell a Alessandro Palci popsali nového bazálního mosasauroida ze svrchní křídy Slovinska. Fosilní materiál jediného známého jedince druhu Komensaurus carrolli, jak byl mosasauroid nazván, zahrnuje dobře zachovalý postkraniální skelet a části lebky. Druhové jméno bylo komensaurovi dáno na čest profesora paleontologie Roberta L. Carrolla, rodové jméno pak odkazuje k slovinské obci Komen. Za sebe si troufám říci, že více než publikace nového mosasauroida, mě na této obsáhlé práci zaujala podrobná fylogenetická analýza. Je vidět, že za vznikem studie stojí kus solidní práce. Na druhou stranu je to asi tak vše, co o tom můžu na populárně-naučném webu napsat, protože průměrně obeznámený čtenář, kterého bych zde zahltil překladem studie nebo výsledky předchozích analýz, přičemž bych se musel rozepsat na téma parafylie aigialosauridů, by z toho asi nic moc neměl. Těm, kteří by se chtěli více seznámit s problematikou bych pro začátek doporučil práci Alexandra Dutchaka „A review of the taxonomy and systematics of aigialosaurs“, publikovanou v roce 2005 v Netheralnds Journal of Geosciences (zájemcům mohu poslat mailem, stačí se ozvat). Teprve poté bych se pustil do Caldwella a Palciho.


Ale dále... Gloria Arratia a Annette Herzog popsaly nový druh paprskoploutvé ryby (Actinopterygii, Halecomorphi i.s.) ze švýcarské formace Prosanto. Prosantichthys buergini, jak byla nově popsaná ryba nazvaná, žila ve středním triasu (stupeň ladin). Zatímco rodové jméno odkazuje k formaci, ze které ryba pochází (+ „ichthys“ = řecky „ryba“), jméno druhové je poctou Tonimu Bürginovi.
 

 

Parapropalaehoplophorus septentrionalis (source: Velizar Simeonovski a Croft et al., 2007).

 

Teď už se ale nadobro vynoříme z vody a zavítáme do dnešních chilských And, do doby před přibližně 18 miliony let (spodní miocén). Tehdy zde žil mezi jinými i Parapropalaehoplophorus septentrionalis, bazální představitel čeledi Glyptodontidae, blízkých příbuzných dnešních pásovců. I když se může zdát, že si z nás autoři popisu parapropalehoplofora, Darin A. Croft, John J. Flynn a André R. Wyss, dělají dobrý den, rodové jméno nebylo „vycucáno“ z prstu. Autoři nám totiž tímto, možná trochu svérázným, způsobem dávají na vědomí, že se jedná o současníka a blízkého příbuzného známého rodu Propalaehoplophorus. Fosílie nového glyptodontida, které byly objeveny už v roce 2004, pocházejí z formace Chucal na severu Chile (odtud částečně druhové jméno – „septentrionalis“ = „severní“). Ačkoli se hmotnost zvířete pohybovala okolo 90 kg, patřil k menším zástupcům své skupiny. Největší glyptodontidi totiž dosahovali kolem 2 tun.

 

Autor článku provozuje stránky Wild Prehistory
Zdroj: Journal of Vertebrate Paleontology

Datum: 04.02.2008 00:56
Tisk článku

Související články:

Fosilie stromu Sanfordiacaulis     Autor: Josef Pazdera (05.02.2024)
Xenusion – nejznámější a nejvzácnější fosilie z ledovcových souvků     Autor: Aleš Uhlíř (06.01.2024)
Podivuhodná Timorebestia byla gigantickou ploutvenkou kambrického oceánu     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2024)
Co odhalil genom živoucí fosilie z dob dinosaurů?     Autor: Josef Pazdera (23.09.2023)
Na vznik života stačí jen několik set milionů let     Autor: Josef Pazdera (20.04.2022)



Diskuze:

rozepsat

Michal Seko,2008-02-05 07:02:52

Mohol, len momentálne mám veľa práce. Vec sa má tak, že sa mi uź zo spomenutej peruánskej Amazónie dostalo niekoľko fosílii do rúk, z glyptodonta ( stavec, zub ) nejaký drobnejší nezaradený krokodýlí stavec a stavec veľkého krokodýla s najväčšom pravdepodobnosťou ( a mojím zbožným prianím ) ide o kajmana Purrusaurus brasiliensis. V tej dobe som toho ( materiálovo )naozaj veľa prešiel na nete a višla mi jediná logika. Keď som postavil pred seba jednotlivých spomenutých zástupcov fauny tej doby, okrem Purrussaura - jeho fosília je iného zafarbenia, čo však určite neznamená, že je nutne z inej a mladšej lokality a po rodoch som zbežne osondoval niekoľko zdrojov ich popisov, vyšlo mi, že aj keď sa niekde udáva miocén a doba ako aj Vy spomínate blížiaca sa 13 aź 18 mil rokov, skôr to vychádza na ten mladśí miocén respektíve miocén/pliocén. Samozrejme je možnosť, že by sa jednalo až o spomínaných 18. mil rokov, ale to je prípustné len v tom prípade, źe by sa tento živoćišny druh udržal pomerne dlho na scéne a v južnej Amerike existoval už cca 17 mil rokov pred spojením so severnou A. Opakujem nakoľko dominuje poćet mne známych záznamov hovoriacich o hranici miocén/pliocén a to ako z juhoamerického, tak logicky aj zo severoamerického kontinentu - logicky preto, pretoźe tento tvor sa do severnej Ameriky dostal až po spojení týchto dvoch kontinentov a následnej radiácii juhoamerických tvorov smerom na sever. Podobne ako napr. Smilodon. Ostatne keď si pozriete Walking with... aj tam je spomenutý vek spojený s glyptodontom, ktorý popisujem ja. Podobné nezrovnalosti sa často udávajú napríklad aj v spojitosti so žralokom C. megalodonom, ktorý v okoli Chilských brehov plával zhruba pred 5 - 1,5 mil. rokov a nie ako som sa niekoľkokrát stretol s nejakých spodným miocénom. Tam už skôr prichádzajú do hry jeho predchodcovia ako oligocénny C.angustidens a miocénny C. chubutensis, ale to už som dosť odbočil :-). Suma sumáru je to osobný môj názor, rozhodne si však stojím za tým, že sa často údaje o veku dosť skresľujú, čo je spôsobené hlavne intervalom geologického útvaru, v tomto prípade miocénu.

Odpovědět

glyptodont a miocén

Michal Seko,2008-02-04 06:50:45

Celkom zaujímavé čítanie. Len pri glyptodontovi Parapropalaehoplophorus septentrionalis a 18 mil.r.p.n.l. by som bol rozhodne opatrnejší. Vec sa má tak, že od rady paleontológov sa v obľube tendenčne vek pridáva. U glyptodontov to platí dvojnásob. Osobne si myslím a prikláňam sa, že ich pôsobisko v prepadlisku dejín je bližśie k miocénu mladśiemu, dokonca miocén/pliocén a dobe kedy si severná a južná Amerika podali ruky . Pri určovaní krčného stavca tohoto zvieraťa nájdeného v peruánskej amazónii, som odolal poniektorým takýmto tendenčným odkazom, pretože drvivá väčśina iných udáva práve hranicu miocén/pliocén bez rozdielu, respe´tíve prizvukovania na ten, ktorý konkrétny rod. Samozrejme nemusí to byť 100% pravda, rovnako ako už spomínaných 18 :-).

Odpovědět


Miocén/pliocén?

Daniel Madzia,2008-02-04 18:13:44

Kurnik, to je ale obrovský rozdíl! Chucalskou faunu (kam patří mj. _P. septentrionalis_) se datuje na 17-19 Ma. Mohl byste se trochu víc rozepsat?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz