Vítr: od zlého pána k dobrému sluhovi (11)  
A přece se točí…

 

 

Zvětšit obrázek
Staveniště skupiny čtyř větrných elektráren na lokalitě Anenská Studánka (okr. SY) – v zimních měsících roku 2008 zde byly postaveny 4 stroje DeWind s instalovaným výkonem po 1,25 MW.

 Kdyby si měl neinformovaný jedinec udělat názor na větrné elektrárny podle internetových diskusí na toto téma, musel by se divit, proč vlastně nejsou tyto zdroje energie na celém světě zakázány? Jsou prý hlučné, zabíjejí ptáky, odhání zvěř a turisty, snižují ceny pozemků a nemovitostí v širokém okolí, jsou dotované „z daní nás všech“, elektřina z nich je vykupována „za několikanásobnou cenu“, nevyrobí ani tolik energie, kolik při svém provozu či výrobě spotřebují, přinášejí nepřekonatelné problémy v síti… Ve všech uvedených případech jde o tvrzení, proti kterým stojí objektivní  data, měření, zkušenosti i kalkulace. Nebo snad ti, kteří je šíří, mají ověřené skutečnosti, data a výsledky, opravňující jejich názory? Nebo jen papouškují nepodložené názory neznámého původu?

 


 
Bude opakování matkou moudrosti?
 
 A protože „o peníze jde až v první řadě“, tak – ač to už v seriálu zaznělo - ještě jednou (a snad naposled) něco k tomuto okruhu pseudoargumentů:
 

 Stavby větrných elektráren nejsou u nás již několik let žádným způsobem dotované, vše (od projektů, měření větrných poměrů, několikaleté stavební a schvalovací řízení s desítky posudků včetně hodnocení EIA) je financováno investorem s využitím vlastních zdrojů a běžných bankovních úvěrů. Poslední (a pravděpodobně jedinou) dotovanou investicí byl projekt v Jindřichovicích pod Smrkem, ten však vyčerpal možnosti Státního fondu životního prostředí a když pak programy podpory obnovitelných zdrojů energie přešly do gesce ministerstva průmyslu a obchodu, jsou projekty větrných elektráren již předem vyloučeny.
 

 Energie je podle diskutérů vykupována za „několikanásobnou cenu“ a platíme ji v ceně elektřiny. Už to také v seriálu zaznělo (a je možné si to na stránkách ERÚ a MPO ověřit) – pro větrné elektrárny platila v minulém roce výkupní cena 2,46 Kč/kWh, letos už jen 2,34 Kč/kWh. Právě v případě větrných elektráren jde o nejlevnější kilowatty z celé palety obnovitelných zdrojů. A nepromítá se to do ceny elektrické energie pro spotřebitele, protože podle zákona slouží „větrné kilowatty“ ke krytí ztrát v rozvodné soustavě.
A jak už jistě většina čtenářů a spotřebitelů pochopila z cenové politiky dodavatelů elektřiny, není tak jako tak konečná cena elektrické energie závislá na výrobních nákladech z celého mixu zdrojů, ale jen a jen z  tržní ceny, tvořené na burzách. Kdo chce, může přitom ideu obnovitelných zdrojů dobrovolně podpořit desetihaléřem za 1 kWh spotřebované elektřiny, z čehož si rozvodné společnosti budují své „zelené“ image a podporují některé převážně demonstrační a osvětové aktivity v oboru obnovitelných zdrojů. I kdyby byly všechny vícenáklady na obnovitelné zdroje do ceny elektřiny zahrnuty, nepřevýšily  by 0,5 % z ceny  elektřiny – tedy v řádu několika haléřů na 1 kWh.   

 

 Objektivně existuje a bude existovat jedna kategorie reálných a oprávněně různých názorů, které jsou svou podstatou subjektivním pohledem každého jedince – a to obraz větrných elektráren jako součásti kulturní krajiny, v níž jsou umístěny. Možná by bylo zajímavé zjistit, jak přitom – ať už zastánci nebo odpůrci větrných elektráren – tzv. „kulturní krajinu“ chápou. Bude o tom jeden z dalších dílů seriálu.

 

 

Zvětšit obrázek
Montáž listu rotoru větrné elektrárny Vestas V-90 (2 MW) na lokalitě Bantice (ZN), léto 2008.

Je zajímavé, že ze zásoby  „argumentů“ proti větrným elektrárnám vymizel problém hluku (občas i rachotu nebo rámusu. Bývalý ministr průmyslu Grégr to kdysi černé na bílém  ve svém článku v MF DNES definoval jako hluk dvou přistávajících tryskových letadel… Větrné elektrárny totiž už i u nás navštívilo dost lidí, kteří se právě o neoprávněnosti tohoto tvrzení mohli přesvědčit vlastníma ušima, a zažil jsem desítky takových návštěvníků, kteří na různých lokalitách stáli pod větrnou elektrárnou poprvé a právě absence obávaného „nesnesitelného hluku“ byla jejich prvním dojmem.  Byli mezi nimi pravděpodobně i ti, kteří tento názor po stovkách opakovali, avšak pochopili jeho neudržitelnost v konfrontaci s realitou. Větrné elektrárny – tak jako jiná technická zařízení -  musí splňovat dané normy (a mimochodem mnohem přísnější, než tolerované úrovně hluku v okolí komunikací ve městech), což garantují nejen jejich výrobci, ale ověřují i nezávislé instituce. U nás se hlukovým měřením větrných elektráren v celém jeho kmitočtovém spektru zabývá Národní referenční laboratoř pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí, kde je možné získat i objektivní informace, případně odkazy na publikované výsledky měření (www.nrf.cz). Ta se zabývají i měřením neslyšitelného infrazvuku – a ani v tomto případě nevybočují větrné elektrárny z norem a reality jiných zařízení, běžně používaných v dopravě, výrobních provozech nebo v domácnostech. U větrných elektráren platí ale jeden zcela unikátní fenomén – jejich „hluk“ je často převyšován  zvukovým dojmem pozorovatele ze samotného větrného proudění při jejich provozu.

 

 

Fámy brzdí rozvoj oboru

 Negativní mýty o větrných elektrárnách, kolující  v internetových diskusích, o jejichž obecné hodnotě a někdy i úrovni je možné v čadě případů pochybovat, jsou však často zdrojem informací pro úředníky, kteří mají v ruce rozhodující razítka. Perlou mezi „zasvěcenými“ kritiky větrných elektráren je například názor PhDr.  René Hladíka, CSc., z katedry ekonomie Univerzity J. R. Purkyně v Ústí nad Labem, publikovaný v Hospodářských novinách:  „Kdyby provozovatelé větrných elektráren museli koupit pozemky, vyřizovat stavební povolení… zjistilo by se, že je to prostě nesmysl“. Nesmyslem je naopak tvrzení doktora Hladíka.. V některých případech došlo pod různými tlaky a za použití podobných „argumentů“ a mylné či lživé argumentace i k legislativně nepřijatelným rozhodnutím, jakým bylo například rozhodnutí zastupitelstva Plzeňského kraje o celoplošném zákazu stavby větrných elektráren na jeho území. Toto rozhodnutí bylo letos v lednu novým zastupitelstvem zrušeno, ale zabrzdilo několik projektů a investory poškodilo o miliony. A pokud by se postižení investoři obrátili na Štrasburk, mohli by mít velkou naději na náhradu vzniklých škod vzniklých neodůvodněně se prodlužujícím schvalovacím řízením – a to by pak opravdu bylo „z daní nás všech“, díky nekvalifikovanosti a subjektivním názorům úředníků. Stát přitom zákonem o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a také na základě zprávy nezávislé Pačesovy komise uznává nezbytnost využívání všech dostupných zdrojů, včetně obnovitelných a mezi nimi jmenovitě i větru.

 

  I pro nepodložené fámy a mýty o větrných elektrárnách a prodlužující se časovou fázi projektových příprav v některých případech až na 3 – 5 let  bylo v loňském roce v Česku uvedeno do provozu méně větrných elektráren, než roku 2007. Na 9 lokalitách přibylo jen 20 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 33,3 MW, zatímco ve většině evropských zemí i ve světě se celý obor velmi dynamicky vyvíjí. Přehled všech instalací v Česku je uveden v tabulce.  Další tabulka ukazuje porovnání, jak se obor vyvíjí ve „zbytku Evropy“. Roční výroba elektrické energie větrnými elektrárnami dosáhla v uplynulém roce v ČR 250 GWh, což představuje spotřebu domácností města velikosti Plzně (172 tis.obyvatel).

 

V příloze pod článkem jsou ke stažení soubory:

Větrné elektrárny v Česku k 31. 12. 2008 (Tabulka 1)

Větrné elektrárny v Evropě, stav k 31. 12. 2008 (Tabulka 2)

 

Datum: 17.03.2009 09:42
Tisk článku



Diskuze:

Hluk

Jan Volf,2009-03-29 14:58:10

Ze zásoby argumentů proti větrným elektrárnám problém hluku rozhodně nevymizel.
Konkrétně u větrné farmy na Novém Městě u Teplic lze hluk listů rotoru identifikovat až v kilometrové vzdálenosti.
Nepochybuji o tom , že větrné elektrárny normy skutečně splňují, ale monotónní hukot v zmiňované lokalitě opravdu obtěžuje.

Odpovědět

?

Martin Halva,2009-03-19 22:17:59

Otázka monopolů je velmi zajímavé téma, opředené mnoha mýty.

Minimálně s Vámi souhlasím, že státem podporované a udržované monopoly, což z části ČEZ je (minimálně byl, nakolik tomuto odpomohla tzv "deregulace" trhu s elektřinou jsem nezkoumal a nemůžu se k tomu odpovědně vyjádřit; ale z historických důvodů bych nyní na ČEZ nahlížel jako na státem prosazený monopol) nejsou nikterak prospěšné věci, ono státní zásah do ekonomiky zřídkakdy přinese něco dobrého. Akorát to přes tu politickou propagandu jaksi není slyšet.

Zcela rozdílně je však nutné pohlížet na přirozeně vzniklý monopol, či spíše v reálném prostředí podnik zastávající na trhu významné postavení vůči zbylé konkurenci.

Ale tohle opravdu není článek o monopolech, oligopolech atd..., tj. zpět k Vašemu příspěvku. Pokud víte, že ČEZ prodává někomu elektřinu pod výrobní náklady, nejlépe dlouhodobě, tak to nejspíš ukazuje na to, že management společnosti okrádá vlastníky (tzv. tunelování či korupce) a hodilo by se zavolat policii. Už jenom proto, že vlastně okrádá nepřímo všechny občany, neboť ti ho sice nedobrovolně ale přesto spoluvlastní skrze stát.

Jinak bohužel nechápu, jakou mají souvislost větrné elektrárny na tržní postavení ČEZu. Kdybyste to prosím trochu rozvedl, ať i ostatní mohou proniknout do tajů Vaší mysli. Děkuji.

Znova dodávám, že problém kolem nejen větrných elektráren je vlastně zcela jednoduchý, ať si jich postaví kdo chce a kolik chce, ale za své peníze, bez zákonem zaručené výkupní ceny. Samozřejmě po domluvě s vlastníky pozemků a nejlépe i těmi, kdo se na tyto monstra budou muset dívat a naslouchat jejich ševelu.

A až je to přestane bavit, hrát si za vlastní peníze na zachránce planety, ať též za své prostředky uvedou vše do původního stavu.

Stejné podmínky musí samozřejmě platit i pro všechny jiné typy elektráren, včetně kompenzací za jakýkoliv druh negativních externalit (znečištění prostředí atd.).

Odpovědět

Slovo je ke lhaní

Pavel Lašák,2009-03-19 13:10:23

Řeč vznikla v přírodě ke lhaní. Obří zisky, které zajišťuje monopolní výroba elektřiny v gigantických elektrárnách je třeba uhájit pod jakýmikoliv argumenty! Žvanění o cenách elektřiny je třeba začít především vývozní cenou elektřiny, kterou ČEZ prodává "komusi" do zahraničí pod výrobní cenou. Hurá! Větrné elektrárny jsou nebezpečné hlavně tím, že nezaručují MONOPOL na energie! Nejlépe tuto úlohu plní atom. A PR agentury ČEZu se tuží.

Odpovědět


Písmo je pravda?

Petr Kr,2009-03-20 09:44:11

Vážený pan Lašák to co jste předvedl není nic jiného než pomluva a lež. Nechci "bojovat" za ČEZ, ale za pravdu. Výrobní cena elektřiny se totiž liší podle zdroje. Nechci se přít o desetníky, ale řádově je to asi takto:
vodní elektrárny 0,1Kč/kWh
Dukovany 0,7Kč/kWh
Temelín 1,0Kč/kWh
levné tepelné 1,2Kč atd.
Aktuální výrobní cena je dána aktuální skladbou výrobních jednotek a proto se mění. Přitom cena pro spotřebitele se během dne rovněž mění a tak v době špičky, kdy překračuje 2,0Kč/kWh se vyplatí provozovat i drahé tepelné elektrárny. V noci, kdy je cena na cca 0,5Kč se drahé zdroje odstavují do rezervy a využívají se i přečerpávací VE. Jisté výkony se potom drží navíc se ztrátou, aby byly k dispozici, až se to "vyplatí". Je to složitější politika, kterou ovšem VTE nějak nectí.
Pokud dlouhodobě a ve velkém ČEZ prodává pod cenou, nevím jak vytváří ten 40miliardový zisk. Jestli se na tom podílí alternativní zdroje (sluneční elektrárna v Dukovanech) to netuším. To mi prosím vysvětlete.
Slovo bylo stvořeno ne primárně pro sdělení lži, ale pro sdělení informace. Ta může být pravdivá nebo nepravdivá. Z filozofického pohledu pak i lživá (záměrná nepravda). To co jste předvedl je výstřel bez konkrétních argumentů a myslíte, že ten váš výstřel bude slyšet. Já si myslím, že "monopol" napadáte zvláštně a navíc proti němu chcete bojovat nesmyslně pomocí zdanění nás všech, což nás vyjde dráž než ten monopol.

Odpovědět


výkupní vs. výrobní ceny elektřiny z vodních elekt

Petr Balcar,2009-08-28 20:10:57

pro informaci o aktuálních cenách elektřiny doporučuji http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=4&i=91
v ČEZu by byli na hlavu, kdyby elektřinu z vodních elektráren, kterou používají na vykrývání ranních a večerních špiček, prodávali za výrobní cenu

Odpovědět

Ale žádný strach, u nás, zatím, blackout nehrozí

Borek Vaněk,2009-03-18 10:27:11

Copak nám to píše pěkného pan Janeček, předseda společnosti pro větrnou energii, aby nás uklidnil? :

*************
Důvodů je několik. Větrné elektrárny mají v ČR celkový výkonu 135 MW, a v nejbližších pěti
letech se plánuje nárůst na tisíc megawatt výkonu. Ke stavu v Německu, které má dnes
okolo 24 000 MW, a které bude kapacitu dále zvyšovat, se nikdy nepřiblížíme. Druhým důvodem
je rovnoměrné rozmístění elektráren. Ty se staví prakticky ve všech krajích republiky, a ne na
jednom místě. A třetím důvodem je to, že máme sítě, které zajistí přenos elektřiny jak ve směru
východ – západ, tak i ve směru ze severu na jih. A to právě síť v Německu zajistit nemůže,“
dodává Janeček.
*************************

Takže sice Janeček říká, že síť ohrožuje, ale zatím málo, tak se vlastně nic neděje.

Má ty svatá prostoto.

Tedy spíše - má ty svatá podnikatelská sprostoto.

Odpovědět

Podívejme se přímo ke zdroji autora

Borek Vaněk,2009-03-18 10:23:54

A sice na stránky České společnosti pro Větrnou Energii.

Najdeme tam k těm "nedotovaným" cenám např. toto:


***************************
Výkupní ceny elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2008

Z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERU) vyplývá, že výkupní ceny elektřiny z nových větrných elektráren postavených v roce 2008 činí pro rok 2008 2.46 Kč/kWh. Pro dříve postavené elektrárny se v příštím roce výkupní cena elektřiny zvyšuje o inflaci:

2.52 Kč/kWh pro elektrárny postavené v roce 2007,
2.57 Kč/kWh pro elektrárny postavené v roce 2006,
2.82 Kč/kWh pro elektrárny postavené v roce 2005,
2.96 Kč/kWh pro elektrárny postavené v roce 2004 a
3.28 Kč/kWh pro elektrárny postavené do roku 2003.

Vedle pevných výkupních cen existuje alternativní možnost využití tzv. zelených bonusů, jejichž hodnota pro větrné elektrárny bude v roce 2008 přibližně o 0.60 Kč/kWh nižší než hodnota pevné výkupní ceny.

************************


No není to ideální podnikání?

Vyrábíte z ideologických důvodů něco, co nikdo nepotřebuje, přesto to od Vás musí kupovat a ještě se Vám cena bude zvyšovat o inflaci, bez ohledu na ceny na trhu.

Odpovědět

Autor nehorázně lže až se mu z klávesnice práší

Borek Vaněk,2009-03-18 09:44:29

Zvláště první odstavec mi úplně vyrazil svou demagogickou prolhaností dech. Jako člověk z branže a těmito věcmi se léta profesně a posléze jako hobby zabývající jsem nad tou nehorázností byl zcela šokován.

Jsou to právě a zejména objektivní data, která proti těmto energetickým nesmyslům hovoří.

Komický je zejména autorův výrok, že povinný výkup jakéhokoliv množství a v jakékoliv situaci za pevně předem danou cenu dle autora není dotací. (Pominu, že nadále v naprosté většině stavitelé dotaci dostanou - ač právní nárok nemají).

Jak zmínili už přede mnou jiní - výrobní cena plánovatelné a v okamžiku potřeby dodatelné energie (tedy daleko hodnotnější a cennější, než z náhodného zdroje) - je kolem 0,6 - 1,2 Kč/kWh. Vč. odvodů do státního rozpočtu a do fondu na likvidaci odpadu i vlastní elektrárny (v případě jaderek).
Jak jsem již uváděl před nedávnem - na volném trhu s elektřinu se např. dánská větrná energie dává v podstatě zdarma. Což je její skutečná hodnota.

Ani snad nemá smysl vyvracet všechny absurdity v článku autorem nahromaděné - uvedu jen takovou analogii:

*****************************************************
Lahev dobrého piva stojí dejme tomu 15,- Kč.
Zákon stanoví, že kdokoliv si postaví pivovar na pivo z kukuřice a uvaří ,kdykoliv ho napadne, těžce stravitelný patok, tak všichni v daném státě jsou povinni si ho od něj kupovat za 45.- Kč.
Pokud zrovna už nemáte žízeň, tak musí zastavit výrobu piva kvalitní pivovary a Vy musíte konzumovat pivo kukuřicové 3x dražší.

Rozhodně to není dotování kukuřicových pivovarů, ale ušlechtilá snaha podpořit pěstování ekologické kukuřice.
Ekologické proto, že to tvrdí ti, co se za ekology označují ač fakta od ekologů obor vystudovavších dokazují opak.
*************************************************

Odpovědět

Smutný pohled k sousedům

Frantisek Kroupa,2009-03-17 20:35:47

Minulý týden jsem jel z Mikulova do Vídně. Příšerný pohled. Dříve to bývala příjemná krajina, vinohrady, políčka. Teď? Kopečky porostlé ocelovými, odpudivými monstry - některá se točila, jiná stála; tam bych nechtěl bydlet ani za nic.
A ještě z jiného soudku: Zatímco u nás ekošílenci beztrestně blokují každou větší stavbu už v zárodku, v ekologicky vyspělém Rakousku mají rozestavěnou dálnici v dlouhém úseku pomalu až k našim hranicím. Přitom jen kvůli její stavbě postavili na řadě úseků dočasnou náhradní silnici.

Odpovědět

podle jakého zákona?

Lukáš Vacek,2009-03-17 14:45:56

"protože podle zákona slouží „větrné kilowatty“ ke krytí ztrát v rozvodné soustavě"

Podle jakého zákona? Pokud máte na mysli zákony ČR, pak vězte, že jsou ješte i jiné zákony, ty fyzikální, a ty by s Vámi asi bolestně nesouhlasily...

Odpovědět

Co je zvukový dojem pozorovatele?

Pavel Kratochvíl9,2009-03-17 14:26:25

Co si mám představit pod větou:
"jejich „hluk“ je často převyšován zvukovým dojmem pozorovatele ze samotného větrného proudění při jejich provozu" ?
Tak je u VE hluk nebo není? Děkuji za odpověď.

Odpovědět

Cena

Aleš Metzmacher,2009-03-17 12:29:15

No to je pekny ze mame elektriku z VE "jenom" za 2,34 Kč/kWh
Muze mi prosim nekdo vysvetlit, jak pak muzu jako koncovej odberatel mit kWh kolem 2Kc bez DPH, kdyz ty VE nejsou vubec dotovany ?

Odpovědět

Pořád mi na tom něco nesedí...

Martin Halva,2009-03-17 11:59:21

„...pro větrné elektrárny platila v minulém roce výkupní cena 2,46 Kč/kWh, letos už jen 2,34 Kč/kWh. Právě v případě větrných elektráren jde o nejlevnější kilowatty z celé palety obnovitelných zdrojů.“

V tom případě nevím, jestli se radovat, že na základě zákona elektřina z větrných elektráren má stanovenu výkupní cenu „pouze 2,34 Kč/kWh a že jsou ještě dražší projekty, které zákonem posvětil a protlačil stát. Škoda jen, že stát nechodí do práce, aby tyhle „spásonosné“ projekty též i zaplatil (platí, pokud garantovaná výkupní cena je vyšší, než z jiných takto nevyvolených zdrojů, což se domnívám, že bude, jinak by nikdo minimální výkupní ceny neměl motivaci zavádět).

„A nepromítá se to do ceny elektrické energie pro spotřebitele, protože podle zákona slouží „větrné kilowatty“ ke krytí ztrát v rozvodné soustavě.
A jak už jistě většina čtenářů a spotřebitelů pochopila z cenové politiky dodavatelů elektřiny, není tak jako tak konečná cena elektrické energie závislá na výrobních nákladech z celého mixu zdrojů, ale jen a jen z tržní ceny, tvořené na burzách.“

Máte pravdu v tom, že cenu pro spotřebitele v podmínkách svobody tvoří trh. Ani se nehodlám pouštět do diskusí, k čemu z technického hlediska slouží energie z větrných elektráren, není to důležité, protože tento účel může za cenu stejnou nebo nižší převzít jiné technické řešení (a věřím, že by se našlo). Otázka je, jestli trh opravdu svobodný je. Minimální výkupní ceny tomu nenasvědčují :-). Jestli jsou přijata i další opatření, např. kvóty atd. nevím, kéž by nebyly.

Musím však podotknout, že výrobní náklady v krátkém období cenu pro spotřebitele ovlivní v její nejnižší možné ceně (těžko budete prodávat pod náklady, zcela výjimečně a krátkodobě pod variabilní náklady), v dlouhém období to vede k jednoznačnému promítnutí do ceny pro spotřebitele. Pokud vám v tom někdo zabrání, např. cenovým stropem, nezbude vám, než časem vyklidit pole. Proč byste zůstával se svým kapitálem v odvětví, které má nižší výnosy, než můžete mít jinde?
Samozřejmě se to dá řešit i tak, že vezmete všem z daní a zaplatíte firmám jejich ztráty, ale to už jsme v reálném socialismu, teda vlastně doma a všichni jsou spokojeni, když už si to zaplatili.. :).

Teď se pouštím na tenký led, on mě v diskusi někdo určitě doplní a případně opraví, ale mám pocit, že se diskutovalo i o tom, že do roku x, musí být y % energie vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Tak nevím, jestli na to už je zákon a vyčleněné miliardy na dotace, či připravené jiné regulace trhu, nebo se to teprve rodí v úřednických hlavách.

Osobně jsem jednoznačně spíše pro ekologické daně. Ppokud jsou důkazy na to, že např. CO2 tak škodí a obstojí to i u „nestranného soudu“, ne jen v televizní politicko-ekologické hodinové debatě nebo v partičce sice profíků, pracujících však za peníze a pro své chlebodárce (v situaci, kdy mít odlišný názor se rovná skoro profesní sebevraždě a společenskému vyobcování). Do předu předestírám, že argument, že se jedná o většinu „odborníků“ moc neobstojí. V různých dobách „tato“ většina odborníků tvrdila různé věci (nezávisle na profesi/odvětví). To už je zajímavější sledovat motivace jejich jednání.

Ať ti co škodí, taky platí. Nebo ať klidně platí i bez precizních důkazů o škodlivosti svého jednání, např. z možných preventivních důvodů. Protože i to je pořád lepší, než když pan Bursík a spol. vymýšlí, jak tu energii nejlépe vyrábět. Bohužel není Pánbůh, aby to věděl. To mu nikdo ani nemůže mýt za zlé. Horší je, že si to možná myslí a určitě podle toho jedná.
Také nemám nic proti tomu, ať si každý za zelenou energii připlatí, ale nelze na toto přispívat nedobrovolně skrze daně nebo to prosadit jinou regulací trhu, to je nefér.

Ale pokud se mýlím a energie z větrných a jiných zelených elektráren mě nic navíc nestojí, tak se omlouvám nejen autorovi článku, ale všem současným ekologům.

Odpovědět

Obavam se ze problem s cenou je ponekud slozitejsi

Daniel Das,2009-03-17 11:33:34

Vykupni cena je sice 2,34 Kč/kWh, ale pokud vim tak treba Dukovany maji vyrobni cenu 0.6 Kč/kWh, tedy asi 4x levnejsi. Nicmene tohle neni hlavni argument proti vetrne energetice. Hlavnim argumentem je, ze vyroba musi vyrabet elektrinu kdyz prumysl a domacnosti potrebuji a ne kdyz zrovna fouka. Tim se dostavame opet k cene. Skutecna cena elektriny vyrabene z vetru na trhu by byla ve skutecnosti skoro nulova, protoze nikdo nechce elektrinu kdyz nevi jestli ji vubec bude moci z tohoto zdroje dostat. Takze shrnuto, vetrna elektrarna v rozvodne siti ma spise charakteristiku spotrebice. Ostatni hlavni zdroje (uhelne, jaderne a vodni) drzi frekvenci (prim. reg.) a dodrzuji vykonove povely dispecinku (sek a ter. reg) a vykryvaji vypadky i v dodavkach vetrne energie, coz ma opet vliv na cenu, protoze musi byt k dispozici vetsi vykonova zaloha. Takze ja jsem bohuzel proti VE.

Odpovědět

Není to trochu jinak?

Jiří Večeřa,2009-03-17 10:53:57

Pro větrné elektrárny platila v minulém roce výkupní cena 2,46 Kč/kWh, letos už jen 2,34 Kč/kWh.
1/ Je to zhruba 2,5x víc než za co ji můžeme vyrobit v jaderné nebo uhelné elektrárně.
2/ Nižší výkupní cena se týká jen nových vrtulí. Ty staré mají garantovanou cenu jaká platí při uvedení + inflaci.
3/ Krajinný ráz - to zaklínadlo vám neumožní si natřít chalupu v chko na jinou barvu. Místo přijetí jaderné energie nám zelení postaví lesy vrtulí. A tak krajiný ráz naprosto zničí. Domnívám se, že zelení s jejich romantickou zaslepeností jsou v současnosti největším škůdcem přírody.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz