Jak moc škodí GM plodiny životnímu prostředí?  
Vědci shrnuli výsledky tři roky trvajících pokusů, v nichž byly porovnávány účinky pěstování geneticky modifikované kukuřice, řepky a cukrovky.
 Hned osm vědeckých statí zveřejnil britský prestižní vědecký časopis Philosophical Transactions of the Royal Society a vědci v nich shrnuli výsledky tři roky trvajících pokusů, v nichž byly porovnávány účinky pěstování geneticky modifikované kukuřice, řepky a cukrovky a s pěstováním týchž plodin nepodrobených genetické modifikaci. Ve všech třech případech dávala genetická modifikace plodinám odolnost k herbicidům. Vědci se soustředili především na druhové bohatství polí. Zastánce geneticky modifikovaných rostlin výsledky asi dvakrát nenadchly. Ukázalo se, že pole s tradiční řepkou a cukrovkou hostí více plevelů než pole s geneticky modifikovanými plodinami. Lány s tradiční cukrovkou jsou v důsledku toho bohatší i na včely a  lány s tradiční řepkou zastíní pole s geneticky modifikovanou řepkou navíc i v bohatství motýlích druhů. Pole s tradiční řepkou a cukrovkou také nabízejí více semen plevelů a to se odráží ve větším druhovém bohatství ptactva na těchto plodinách.
Naopak, geneticky modifikovaná kukuřice se ukázala k druhovému bohatství o poznání šetrnější než její konvenční (tj. geneticky nemodifikovaná) „soupeřka“.
Co to vypovídá o geneticky modifikovaných rostlinách? Nemnoho. Pokusy hodnotily pěstební postupy a nikoli přímý efekt geneticky modifikovaných plodin. Odpůrce geneticky modifikovaných organismů však může namítnout, že je mu celkem jedno, jestli druhovou pestrost poškozuje přímo geneticky modifikovaná plodina nebo ji ničí nepřímo způsob jejího pěstování. To, co škodí, by se mělo jednoduše zakázat.
Téhle argumentaci nelze upřít přímočarost, lze však s úspěchem pochybovat o její logice. Realizace této zásady je  prakticky nemožná. Proč? Uvažujme chvíli spolu. Nenarušené stepní společenstvo je z hlediska druhové pestrosti bezesporu pestřejší než jakékoli, třeba i ekologicky obhospodařované pole. Přesto zatím nikdo nepřišel s nápadem, že bychom měli v zájmu záchrany přírodního bohatství skončit se zemědělstvím. Z něčeho musíme být živi. Ale pokračujme dále. Z britských studií vyplývá, že pole s tradiční řepkou hostí pestřejší společenství organismů než pole s tradiční cukrovkou či kukuřicí. Měli bychom se tedy zříci cukrovky kukuřice ve prospěch řepky? Ani to asi nikdo nebude požadovat.
Na požadavek zákazu geneticky modifikované řepky a geneticky modifikované cukrovky bychom měli v duchu této „logiky“ požadovat zákaz pěstování geneticky nemodifikované kukuřice. Ani to asi nikdo nebude prosazovat. Jaké tedy vyplývá z britských pokusů poučení? Vědecké experimenty nejsou bajka, na jejímž konci se vyloupne životní moudro jako jádro z tvrdé skořápky ořechu. Snad nám z nich vyplynula další závažná otázka. Jakou úlohu má pěstování zemědělských plodin? Nakolik je jeho úkolem produkovat potraviny a nakolik má plnit úlohu ochránce biodiverzity? Odpověď není jednoduchá. Na jedné straně lze tuto komplikovanou otázku vulgarizovat do podoby: „Máme pěstovat plevele nebo plodiny?“ a odpovídat si „No samozřejmě plodiny!“. Na druhé straně můžeme tuto otázku klást v druhé extrémní formě: „Máme vyrábět potraviny způsobem, který vyžene z krajiny vše kromě zemědělských plodin?“ a odpovídat si: „Ne, a všechno, co škodí biodiverzitě musíme zakázat!“. Nepochybuji o tom, že i takto extrémní názory zaznějí. Bohužel, extrémní názory bývají zřídka správné.
Jako jedno z možných řešení nabízejí odborníci velmi intenzivní hospodaření na menších plochách, kde biodiverzita zákonitě utrpí, a tím ušetřit další plochy od zemědělské činnosti a jejich biodiverzitu zachovat v „přírodním stavu“. Celková biodiverzita  krajiny by tak mohla jen získat.

Výkonný ředitel Greenpeace Stehen Tindale nicméně vyzval vládu Tonyho Blaira, aby „zavřela před geneticky modifikovanými plodinami dveře“.
Zajímavě na jeho výzvu reagoval ekolog Guy Poppy z University of Southampton, když prohlásil: „Takové opatření by bylo předčasné. Fakt, že geneticky modifikovaná řepka a cukrovka odolné k herbicidům mají negativní vliv na životní prostředí, ještě neznamená, že všechny geneticky modifikované plodiny působí na životní prostředí stejně.“

Geneticky modifikovaná cukrovka – vrah hmyzu na britských polích?


Geneticky modifikovaná kukuřice – ekologická plodina?

Datum: 29.10.2003
Tisk článku

Související články:

Nechtěný efekt ekologického zemědělství     Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Lidský inzulin z mléka GMO krávy     Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2024)
Svítící rostliny druhé generace     Autor: Josef Pazdera (05.10.2021)
Budeme nosit oblečení ze svalových vláken?     Autor: Josef Pazdera (01.09.2021)
Kdo mnoho neví, musí hodně věřit     Autor: Miloslav Pouzar (20.06.2021)



Diskuze:

Marten K1,2009-04-22 04:20:43

K te biodiverzite - novy plevelny druhy se tam zrejme rozsiri, ale budou to invazivni druhy, ktery budou mit prostor k sireni, protoze budou chybet konkurencni druhy.. A zrejme jejich sireni nezustane jen u GM poli.. A co se tyce dopadu, nejde jen moznou o skodlivost na prirodu, i kdyz o tu taky, ale i na cloveka. Mezidruhovy klonovani je postaveny na zakladnich principech genetiky - Mendelovych zakonech. Jaksi ale chybi uvedomeni, ze ty plati v matematicky u izolovanych genovych skupin. V prirode je spousta vlivu, ktere mohou tyto geny ovlivnovat, a je dokazane, ze dochazi k horizontalnimu mezidruhovemu prenosu modifikovanych genu, napr. pres bakterie. GM pole tak nikdy nebude geneticky izolovane od zbytku prirody, ploty asi nepomuzou.. Kdo hleda, najde pripady prenosu, treba u chovatelu skotu v jizni Americe.. Samozrejme se o tom nemluvi. Nemluve o tom, ze se casto pouzivaji geny, ktere po vlozeni do jineho organismu zpusobuji u lidi alergie, jako geny para orechu apod. Extremni nazory samozrejme dobre nejsou, ale dokud nejsou znamy (popr. verejnosti sdeleny) vsechny jak pozitivni, tak i negativni dopady, je zrejme lepsi pockat a pokracovat v pokusech a dlouhodobych pozorovanich!

Odpovědět

jsem nigel a jsem hrozně príma

jiří vendera,2006-10-11 16:11:22

no ja si myslim že ty tresty za tlačítka jsou vysoký
ehm...........no klap

Odpovědět

co je to mg pistolka

socka,2006-10-11 16:08:23

ehm jsem socka a nevim co dal asi se pudu pokakat a dat uel s duelistou

Odpovědět

Asi mluvíme každý o něčem jiném a asi určitě též s

Pavel Brož,2003-11-14 18:22:27

Nepsal jsem nic o tom, že by se v případě GMO mělo "vše vyřešit samo". Ani jsem nehodnotil event. škodlivost či neškodlivost GMO pro přírodu. Pouze tvrdím, že tak jako se vždycky najde nějaký plevel vzdorující seberafinovanějším herbicidům (obecně pak organismus rezistentní vůči příslušným fungicidům, insecticidům, nebo v případě bakterií antibiotikům), tak se časem najde plevel vzdorující GM plodinám proti plevelům speciálně šlechtěným. Počkejme deset let, a pak si můžeme říct, kdo z nás dvou má v této otázce pravdu. Máte-li dost odvahy, rád se s Vámi vsadím klidně v poměru dvě ku jedné, že se takový odolný plevel do těch deseti let objeví.

Odpovědět

Opravdu se vše řeší samo ?

Mojmír,2003-11-14 17:35:13

Spoléhat se na samoregulační mechanismus " přírody " v případě GMO potravin je cesta která odporuje zkušenostem s dlouhodobím pěstováním rostlin člověkem. GMO rostlina se pohybuje v ekologické nice ,která je pro danou plodinu nejvýhodnější a má pouze jediného " škůdce " a to člověka , který ovšem s rostlinou kooperuje a tudíž není parazit .Doporučuji se kouknout na poslední díl dětského seriálu dinosaourus.

Odpovědět

Opravdu je tento stav stabilní?

Pavel Brož,2003-10-30 12:52:49

Nejsem žádný odborník na biologii, nicméně z toho mála, co o biologii vím, mi přece jen přijde, že ta nezaplevelená pole představují niku, která bude dříve či později obydlena nějakými jinými, dnes na polích vzácnými plevely, takže bych se ztráty biodiverzity neobával. Myslím si, že v rostlinné říši se zcela určitě naleznou místní, byť dnes vzácné druhy, pro které růst na polích s GM plodinami nebude představovat podstatný problém - jenom to možná bude pět deset let trvat, než si semínka těchto druhů tato políčka s GM plodinami najdou. Rozšíření GM plodin pak může v důsledku znamenat naopak rozšíření jiných plevelných druhů a k biodiverzitě naopak pozitivně přispět (samozřejmě by se tím zase snížila úspěšnost těchto GM plodin v boji s plevely, časově neomezenou úspěšnost snad ale ani nikdo nečeká). Samozřejmě se mohu mýlit, prostě si jen myslím, že příroda si cestu najde (tak jako si ji našla během osmdesátých let, kdy na Vltavě katastrofálně ubývaly labutě - dnes jich je tam nepočítaně, a nikdo asi s jistotou neví proč).

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz