Nejmenší leknín, kapradina z Ascensionu a krokodýli mořští odmítají vymřít  
Přes veškeré úsilí lidstva se mnohým ohroženým druhům stále nedaří vymřít. Naopak, mnohem častěji než úmrtí listy čteme zprávy o zázračných znovuobjeveních údajně vymřelých rostlin či živočichů. Bude OSN muset zřídit komisi pro zaručená vymření?

 

Zvětšit obrázek
Šestimetrový krokodýl mořský jménem Stumpy z Austrálie. Kredit: J. Patrick Fischer, Wikimedia Commons.

Valné shromáždění OSN se svezlo na zelené vlně a vyhlásilo rok 2010 Mezinárodním rokem biodiverzity. Představa OSN hovoří poněkud tajemně o celoroční oslavě biodiverzity a její hodnoty pro život na Zemi, přičemž si v OSN jako hlavní cíle této 365-denní party vymezují zapojení veřejnosti do záchrany biodiverzity, snížení ohrožení biodiverzity a zamezení bezprostředním ztrátám biodiverzity. Sloganem celé kampaně je mystické rčení: „Biodiverzita je život. Biodiverzita je náš život.“ Přesto kupodivu vlastně nikdo neumí přesně říct, co to biodiverzita je, o čemž každého zájemce přesvědčí letmý pohled na heslo „Biodiversity“ v anglické verzi Wikipedie. Účastníkům celoroční slavnosti to ale jistě vadit nebude.

 

Zvětšit obrázek
Příbuzná kapradina Anogramma leptophylla. Kredit: Colchicum, Wikipedia.


V souvislosti s biodiverzitou je roztomile zarážející, že během posledních let jsme navzdory chronicky ohrožené biodiverzitě svědky takřka ponižující absence vymřelých druhů. Když k úředně potvrzenému vymření jednou za dlouhou dobu opravdu dojde, tak se rozpoutá celosvětové mediální šílenství a všichni tu zprávu nadšeně hltají a přežvykují. Paradoxně mnohem častější zprávy o zázračném vzkříšení druhu považovaného za vymřelý naopak obvykle proplouvají do zapomnění na okraji zorného pole významných médií. Je to až úsměvné, jak při údajném smrtelném a všudypřítomném ohrožení biodiverzity zlovolným lidským snažením organismy zatvrzele odmítají vymřít. Během krátké doby se nahromadily hned tři takové zázraky.


Aktérem prvního z nich je nejmenší známý leknín Nymphaea thermarum, opravdu miniaturní záležitost s listy o průměru kolem jednoho centimetru. Od svého objevu v roce 1987 až do roku 2008 rostl na jediném místě ve Rwandě, v prostředí mokřadu vzniklého rozléváním sladkovodních horkých pramenů. Už od jeho objevu bylo jasné, že maličký divný leknín, co roste v malé populaci na divném místě, nemá příliš zářnou budoucnost. V roce 2008 zmizel díky rozmachu rwandského zemědělství, které si teď vychutnává mírovou existenci Rwandy. Evropští botanici sice měli k dispozici pěstované rostliny, nikdo ale neuměl vypěstovat jejich semena. Letos v květnu oběhla světem zpráva, že zahradníci Royal Botanic Gardens v Kew, po celé řadě úmorných experimentů s klíčením divných leknínů, přece jen vypěstovali životaschopné rostliny z posledních dvaceti semen, které byly na světě k dispozici.

 

Zvětšit obrázek
Rwandský minileknín Nymphaea thermarum. Kredit: Kurt Stueber, Wikimedia Commons.


Z mrtvých letos zázračně vstala i nenápadná kapradinka Anogramma ascensionis z čeledi Pteridaceae, endemit Ascensionu, velmi izolovaného vulkanického ostrova na rovníku mezi jižní Amerikou a Afrikou. Ta byla naposledy nalezena v roce 1958 na severním svahu Zelené hory, která je jediným známým místem výskytu této maličké rostliny. Oficiálně byla prohlášena za vymřelou v roce 2003. Důvody jejího vymizení nebyly příliš jasné, významná role se ale připisovala konkurenci nepůvodních kapradin netíků (Adianthus). Letos se ale kupodivu našli čtyři exempláře anogramy na nepříliš dostupném místě jižního svahu Zelené hory a od té chvíle se v laboratořích povedlo vypěstovat přes 60 nových rostlin. Na Wikipedii je ale překvapivě stále (13. 7. 2010) vedená jako totálně vymřelá (Conservation Status - Extinct).

 

Zvětšit obrázek
Soužití s krokodýli mořskými není úplně snadné. Kredit: Toursim NT, Wikipedia.


Třetím zázrakem je obnova populací největšího žijícího archosaura krokodýla mořského (Crocodylus porosus), ke které došlo na Borneu. Úředníci malajské části Bornea zjistili, že se jim za posledních dvacet let výrazně zvýšil počet těchto ohromných zvířat, z tehdejších 1-5 tisíc na současných 11-15 tisíc. Proto by rádi přeřadili krokodýla mořského v dokumentech CITES z kategorie „ohrožený“ na „nikoli nevyhnutelně ohrožený“, což by umožnilo průmyslově zpracovat vedle krokodýlů z farem i volně žijící krokodýly. Poptávka je prý slušná, po kůži a po mase. Velká populace krokodýlů mořských má na Borneu na svědomí samozřejmě i útoky na lidi, kterých bylo za posledních deset let doloženo celkem 38, z nichž 23 skončilo smrtí kořisti.


Ne že by teplomilný leknínek, ostrovní kapradina anograma či gigantický krokodýl mořský nebyli krásní, cenní a nesmírně zajímaví. Naopak. Je moc dobře, že tu jsou a nejspíš ještě dlouho zůstanou s námi. Na druhou stranu ale všechny zmíněné druhy mají vlastnosti, které je předurčují ke sklonu vymřít, i bez cílené snahy lidské populace. Leknín a kapradiny rostli oba v jediné mikroskopické populaci na podivném místě a tak by stačila jenom malá změna prostředí, třeba lokální sesuv půdy či požár a celý druh by byl hned pryč. Lidstvo je snad neúmyslně a nepřímo ohrozilo, ale zároveň je cílevědomě a zřejmě na dlouho zachránilo smrtce z kosy. Krokodýl mořský je zase vrcholový predátor, který potřebuje spoustu místa a prostoru a také je lidem smrtelně nebezpečný. Podle všeho si ale i tak s ním dovedeme poradit a umožňujeme mu přežít. Biodiverzita je sice dejme tomu ohrožená, ale předčasný pláč nad vymřením druhů by nám neměl svazovat ruce.


Prameny:

AFP 27. 6. 2010, Royal Botanic Gardens Kew, Wikipedia (International Year of Biodiversity. Biodiversity, Nymphaea thermarum, Anogramma ascensionis).

Datum: 14.07.2010 10:21
Tisk článku

Související články:

Nechtěný efekt ekologického zemědělství     Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování     Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Mohly by nám medúzy pomoci čistit odpadní vody od mikroplastů?     Autor: Dagmar Gregorová (15.04.2023)
Exploze na potrubí Severních proudů rozvířily toxický sediment     Autor: Dagmar Gregorová (22.03.2023)



Diskuze:

Karel Š,2010-07-15 12:33:15

Stačí se podívat co dělá lidstvo samo se sebou. Kdejaká malformace, kdejaká genetická porucha, všem se díky moderní medicíně zachraňuje život za cenu toho že ho pak stráví celý na vozíku a na práškách ... a nejen to, každý takový člověk má i nedělitelné právo přenést svou genetickou vadu na potomstvo. A ve výsledku se pak každý diví že každý druhý člověk bere nějaké prášky a každý druhý má nějakou alergii a že víc a víc lidí umírá na rakovinu. Jestli tohle je co si lidstvo představuje pod pojmem genetická diverzita tak potěš pánbu. A takovýhle druh chce zachraňovat celý svět? Stejnou metodou?

Odpovědět

Nemohl jsem se ubránit

Jaroslav Záruba,2010-07-15 03:20:07

http://ec.europa.eu/environment/biodiversity/campaign/index_cs.htm
Nemohl jsem se ubránit myšlence "šmarjá, kolik tohle asi stálo?"

Odpovědět


Mně ten link sice nefunguje,

Jan Novák9,2010-07-15 10:25:53

Ale stejně tam nebude ani slovo o tom že jediná hrozba pro biodiverzitu je přemnožení druhu Homo který si sice říká sapiens ale nemá dost rozumu na to aby dokázal regulovat populaci jinak než válkou o teritorium nebo potravu, což je typické i pro ostatní zvířata.
Člověk nemá dost rozumu ani na to aby si přiznal že je přemnožený. Rozmnožovací pud úspěšně vládne rozumu, jako ostatně u všech zvířat. Člověk má na to aby to bylo lepší, ale nějaká katastrofa je potřeba k tomu aby zjistil že rozum může dohlédnout trochu dál než pudy.

Odpovědět

Evoluce

Markéta Doležalová,2010-07-15 00:13:07

Zajímavé myšlenky. Ale já jsem si vždy myslela, že evoluce je hlavně o vývoji, ne o vymírání druhů. Nový druh nemůže vzniknout z ničeho. Proto když zachováváme biodiverzitu, tak evoluci naopak pomáháme. Čím více máme nyní druhů, tím je větší šance, že se z nějakého vyvine nějaký nový druh. Takže žádnou konzervaci tady nevidím.

Jinak tyto výše uvedené přeživší druhy nejsou důkazem toho, že se máme méně snažit zachovat biodiverzitu. Naopak. Jsou důkazem toho, že nemáme házet flintu do žita ani ve chvíly, kdy je druh na vymření. O to více se máme snažit se ho zachránit. Krokodýl je krásným příkladem, že pokud danému druhu poskytneme životní prostor a nebudeme ho nadměrně lovit, tak se může úspěšně rozmnožovat.

Odpovědět


Jaroslav Záruba,2010-07-15 03:15:49

Ano, samozřejmě, že evoluce je i o vymírání druhů - přizpůsob se nebo odejdi. Přizpůsob se novým podmínkám, kterými může být i příchod brutálně dynamického živočišného druhu jménem člověk.

Doufám, že to nevyzní neurvale, ale jste dle mého názoru svázaná tím dogmatem, že člověk stojí jaksi mimo přírodu, a tak cokoli, co se během existence člověka změní (nedej bůh dokonce jeho přičinením), je "proti přírodě".

Např. jistě nejsme první ani poslední živočišný druh, který způsobí vyhynutí jiného nadměrným lovem nebo zničením jeho životního prostředí. Ale to uvádím jen jako krajní příklad. Samozřejmě bych nechtěl, abychom vybili australského krokodýla, plejtváka obrvoského nebo třeba křečka.
Ale jejich zmizení by bylo na (velkou) škodu pro nás, nikoli pro přírodu. Přiroda na druhy, řekl bych, ani moc nehraje. (Podobně jako biologie nezná rozdělení na ovoce a zeleninu. To mám přímo od biologa! :)

Ad vznik druhů: Bylo zdokumentováno, že ke vzniku nového druhu stačí leckdy jen pár týdnů či snad měsíců. (Tuším, že se to týkalo jakýchsi rybek kdesi v Africe.)

Odpovědět

biodiverzita klesá

Ivo Přikryl,2010-07-15 00:01:58

Plný souhlas s autorem, že najít skutečně vyhynulý druh je velmi obtížné. Například u ryb jde snad až o 3 druhy, vesměs s miniaturními původními areály. Mnohem více druhů je nově objevováno, a to i bez započtení přínosu molekulární genetiky.
Na druhé straně ale biodiverzita skutečně klesá. Zatímco ještě před cca 100 lety bylo možno najít na malém území velkou část nebo i většinu druhů různých taxonomických skupin, dnes je k tomu zapotřebí alespoň řádově větší plocha. Na poměrně dobře prozkoumaném území naší republiky je u řady druhů dobře prokazatelný úbytek známých lokalit a zmenšení velikosti jejich populací a tudíž posléze i jejich genetické variability. U drobných rychle se množících druhů nejde o žádné drama. U velkých druhů s malým celkovým počtem jedinců to problém je.

Odpovědět

Ascension

Jiří Janča,2010-07-14 21:13:58

Ten ostrov Ascension je celosvětově daleko známější pod jménem Svatá Helena.

Odpovědět


Pozor

Josef Pazdera,2010-07-15 10:14:18

Ascension není totéž co Svatá Helena. Svatá Helena je zámořským územím Velké Británie, jehož guvernér spravuje kromě stejnojmenného ostrova i ostrovy Ascension a Tristan da Cunha. Správní střediskem ostrova je Jamestown. Říci, že to je totéž je stejné jako tvrdit, že Praha je kdesi ve Španělsku.

Odpovědět

Karel Š,2010-07-14 12:49:05

Nemůžu si pomoct ale mám takový pocit že za veškerým tím snažením o "zachování biodiverzity" či o "záchranu přírody" a mimochodem také "zastavení globálního oteplování" stojí jen strach z toho že by mohl vymřít jeden jediný druh - člověk. Ponecháme-li stranou nesmyslnost té představy (vzhledem k rozšíření) tak všechny ty snahy vedou k jedinému cíli - konzervaci současného stavu přírody, zastavení evoluce. Pokud by se opravdu jednou podařilo zastavit vymírání druhů, postupně by tu přestalo být místo pro nové druhy a celá zeměkoule by se změnila v jedno obrovské muzeum kde se nic neděje a jen všechno pomalu "zapadává prachem". Připomíná mi to moje děti, které se taky pořád ještě učí že čas od času je potřeba vyhodit hračku když už je rozbitá a nikdo si s ní nehraje, aby bylo místo na novou...

Odpovědět


Hezky řečeno!

Jan Konečný,2010-07-14 13:03:01

Navíc příroda sama ukazuje, že lidský strach bývá kolikrát přehnaný. Příkladem budiž lední medvěd, který se (prý) stěhuje na pevninu a vymřít taky nehodlá.

Odpovědět

wiki

Petr K,2010-07-14 12:07:29

k te neaktualnosti wikipedie - neni nic snazsiho nez zmacknout "edit" a informaci opravit :)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz