Zvětšit obrázek

Upsilon Andromedae b s podivnou horkou skvrnou. Kredit: NASA/JPL.

Zvětšit obrázek

Data ze Spitzerova infradalekohledu. Horká skvrna je jinde! Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA.

Dvojhvězda Upsilon Andromedae, pochopitelně z důvěrně známého souhvězdí Andromedy, je k vidění v blízkém galaktickém sousedství, pouhých 44 světelných let od nás. Její primární hvězdou je žlutobílý trpaslík Upsilon Andromedae A, o něco mladší, větší a zářivější hvězda než je Slunce, kolem něhož obíhá poměrně malý a slabý červený trpaslík Upsilon Andromedae B. U žlutobílého trpaslíka jsme prozatím našli tři planety, vesměs plynné obry typu Jupiter. To dnes už není zase tak výjimečné, přesto je ale tento planetární systém velmi bizarní a slavný a začínající lovci exoplanet o něm jistě mnohokrát uslyší. Jeho planety totiž obíhají po naprosto neuvěřitelných drahách, které nápadně nejsou v jedné rovině. Astronomové si zjevně neví moc rady, ale zřejmě se tu stalo něco strašného a vzhledem k nevelké vzdálenosti dvojhvězdy Upsilon Andromedae od Slunce raději opatrně volí slova a nepouštějí myšlenky příliš na špacír.

A nejde jenom o extravagantní oběžné dráhy. Velkou pozornost budí zejména planeta Upsilon Andromedae b, objevená již v roce 1996 analýzou radiální rychlosti její hvězdy, jako jeden z prvních „horkých Jupiterů“, tedy plynných obřích planet obíhajících hodně blízko mateřské hvězdy. Ve skutečnosti obíhá blíže, než je vůči Slunci náš Merkur. Nejspíš má hmotnost 1,4 Jupitera a jeden oběh dokončí za pouhých 4,617 dne. Podle všeho je se svojí hvězdou polapená v synchronní, čili vázané rotaci, stejně jako například Měsíc se Zemí.

Zvětšit obrázek

Bizarní systém Upsilon Andromedae A. Kredit: NASA, ESA, A. Feild.

Zvětšit obrázek

Porovnání blízkých hvězd. Kredit: Deepfly.

Spitzerův vesmírný infradalekohled v roce 2006 zjistil, že strana planety přivrácená ke hvězdě je pekelnou výhní o teplotě 1400 až 1650 stupňů Celsia, kdežto odvrácená strana je asi relativně příjemným plynným světem s teplotou mezi mínus 20 až 230 stupni Celsia. Lze se jen domýšlet, jaké šílené věci dělá s atmosférou Upsilon Andromedae b trvalý rozdíl teplot kolem 1400 stupňů Celsia.

Až doposud byly naše znalosti o Upsilon Andromedae b sice bizarní a divoké, ale pochopitelné. Nedávno ale Ian Crossfield a jeho kolegové na Upsilon Andromedae b znovu namířili Spitzerův vesmírný infradalekohled a tentokrát se nestačili divit. Horká skvrna na povrchu planety je totiž úplně někde jinde, než by ji všichni čekali. I dřívější pozorování naznačovala, že rozpálená místa na povrchu horkých Jupiterů nemusejí být úplně přesně proti tváři mateřské hvězdy. Astronomové se dohadovali, že by s horkými skvrnami eventuelně mohly hýbat nesmírně divoké vichry v atmosféře těchto podivuhodných planet. Ale horká skvrna Upsilon Andromedae b je vůči směru na hvězdu skoro přesně na boku planety, tedy téměř kolmo na žhavý tok záře hvězdy. To je ale samozřejmě rána pod pás. Nadšený Crossfield s kolegy bez obalu přiznává, že horkým Jupiterům a hlavně dynamice a uspořádání jejich bouřlivé atmosféry rozumíme mnohem méně, než jsme si ještě před týdnem mysleli.

Zvětšit obrázek

Ian Crossfield, student UCLA. Kredit: I. Crossfield, UCLA.

Spitzer nevidí planetu přímo, ale analyzuje souhrnné infračervené záření hvězdy a všech planet. Z nepatrné proměnlivosti toku infračerveného světla ze systému Upsilon Andromedae můžeme odvodit, kdy je k nám planeta Upsilon Andromedae b natočená horkou stranou, která je v infračerveném spektru nejjasnější a kdy naopak chladnou stranou.

Zvětšit

Tak jednoduché to nebude. Dnes již zastaralá představa o Upsilon Andromedae b. Kredit: NASA/JPL.

Pokud se Crossfield a spol. nějak nespletli, což u podobných komplikovaných analýz nelze nikdy zcela vyloučit, tak mají odborníci na horké Jupitery rozhodně o čem přemýšlet. Snad to může být důsledek bizarní hry velkolepých magnetických polí planety a její hvězdy, projev rázových vln spouštěných vichry nadzvukových rychlostí anebo něco úplně jiného. Astronomové si už brousí drápy na pozorování dalších horkých Jupiterů, díky nimž by se tyto fantastické světy v našem bezprostředním sousedství mohly stát srozumitelnějšími.

Prameny:  
JPL/NASA News 19.10. 2010, Wikipedia (Upsilon Andromedae b).