Je to ještě úplně horká novinka, která se tetelí ve světových médiích. Počítač porazil nejlepší hráče v tradiční televizní znalostní soutěži Jeopardy!, v našich končinách známé díky televizi Nova jako Riskuj! Naplňují se snad apokalyptická očekávání s blížícím se rokem 2012?
Co se vlastně stalo? Světová velmoc v informačních technologiích, Velká modrá, čili IBM, dlouhodobě pracuje na ambiciózním výzkumném projektu DeepQA, v němž vytváří umělou inteligenci schopnou rozumně odpovídat na otázky položené v běžném jazyku. Během tohoto projektu vznikla i umělá inteligence Watson, důmyslný software pojmenovaný po Thomasovi J. Watsonovi, otci zakladateli společnosti IBM.
Vývojáři Watsona už několik let směřovali k tomu, aby své dítko otestovali ve slavné soutěži Jeopardy!, která se v USA vysílá už od roku 1964. V roce 2006 proběhly pilotní testy, v nichž Watson řešil 500 otázek z již odvysílaných dílů Jeopardy! Dopadl bídně, byl pomalý a odpovědi trefil jenom v pouhých 15 procentech případů. Lidští soutěžící vyřešili stejné otázky dvakrát rychleji a s 95 procentní úspěšností. Uplynulo 5 let a Watson se díky intenzivnímu snažení týmu IBM proměnil ze zoufalého zelenáče na drsného profesionála. Ve třech dílech Jeopardy!, vysílaných 14., 15. a 16. února 2011, s přehledem rozdrtil Brada Ruttera a Kena Jenningse, považované za nejlepší hráče v historii Jeopardy!
Soumrak lidství ale asi ještě nečekejte. Matt Blum z populárního magazínu Wired vidí jako dávný přímý účastník Jeopardy! Watsonovo vítězství hodně kriticky. Podle něj je to sotva něco víc, než mediální bublinka. Nebylo by to totiž normální, kdyby vylepšený Watson nevyhrál. Úspěšný hráč Jeopardy! prý musí zvládat tři věci. Potřebuje všestranné a hluboké znalosti o světě, hodí se mu, když dovede při hledání odpovědi rychle analyzovat dostupné informace a taky překvapivě účinně využije svižné prsty.
Pokud jde o znalosti, Watson sice nebyl připojený na internet, ale i tak měl k dispozici 4 TB (terabajtů), neboli 4 tisíce gigabajtů strukturovaných i nestrukturovaných informací. Pro Watsona jsou všechna data rovnocenná a velice rychle a systematicky se k nim dostane. Odhady kapacity lidských mozků se pohybují v divoce rozdílných číslech, většinou Watsona převyšují. Naše vědomí se ale k uloženým informacím dostává mnohem spletitějšími cestami, než to dělá Watson. A pokud jde o rychlost reakce, Watson se sice při soutěži musel hlásit robotickým prstem, i tak byl ale jednoznačně rychlejší, než lidští protivníci.
Dostatečně schopná a znalostmi vybavená strojová inteligence nedá lidem šanci ani v analýze nápověd vedoucích ke správné odpovědi. Watson běží na 90 serverech IBM Power 750, přičemž v každém je 32 procesorových jader POWER7. Říká se, že zvládne zpracovat 500 gigabajtů za sekundu. Vývojáři vybavili Watsona šikovným genetickým algoritmem, který vycvičili na mnoha tisících otázek a odpovědí z minulých dílů Jeopardy! Podle Bluma by bylo trapné, kdyby Watson, vypilovaný neomylný software bez lidských slabostí a emocí, v Jeopardy! neporazil i ty nejlepší lidské protivníky. Z tohoto pohledu je vítězství Watsona v Jeopardy! překvapivé, asi jako vítězství kalkulačky v násobení velkých čísel.
Také se nabízí otázka, k čemu je program vítězící v Jeopardy! vlastně dobrý. Ve skutečnosti šlo zjevně především o mediální lahůdku, nepochybně nastraženou na vhodné penězovody. Z Watsona by ale snad už brzy měly vzniknout velmi zajímavé aplikace, například chytré diagnostické rozhraní pro přeplněné nemocnice. IBM se ostatně chystá v dohledné době pustit projekt DeepQA na trh se startovní cenou v řádech miliónů dolarů, která by však údajně měla během příštího desetiletí s technologickým rozvojem drasticky klesat.
Watson je bezesporu frajer a jeho sláva je zasloužená. Vítězství v Jeopardy! je mnohem zajímavější, než vítězství jiného dítětě IBM, šachového počítače Deep Blue, který v roce 1997 terminoval nejlepšího šachistu světa Garryho Kasparova. Lze ale souhlasit s Blumem, že opravdu zajímavé to začne být ve chvíli, kdy lidé z IBM přijdou se všestrannou umělou inteligencí, pro kterou nebude problém vyhrát v Jeopardy!, psát si vlastní aktuální blog, programovat počítače a vymýšlet sprosté vtipy.
Prameny:
Wired.com 17.2. 2011, Wikipedia (Watson, artificial intelligence software).
Lstivá generativní inteligence GPT-4 je mnohem přesvědčivější než lidé
Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2024)
Ghostboti zemřelých by mohli škodit duševnímu zdraví
Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2024)
Lovci civilizací SETI prohledali matematicky podezřelý planetární systém
Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2024)
Kyberútok, jaký tu ještě nebyl: Červ, který využívá generativní inteligenci
Autor: Stanislav Mihulka (06.03.2024)
Čínští geologové ulovili seismického Dračího krále
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2024)
Diskuze:
Trošku mimo.
Václav Tomala,2011-03-17 17:57:21
Musím konstatovat, že autor článku zcela opomenul hlavní prvky Watsona, které z něj opravdu revoluční počítač udělaly. To že umí rychle přistupovat k databázi a mačkat tlačítko jistě není nic převratného, obzvláště s jeho hardwarovým vybavením, ale to, že všechny informace sám vyextrahoval (naučil se) z knih a časopisů, nikdo mu do databáze nic nenapsal a hlavně, stejně jako jeho lidští soupeři reagoval na otázky podávané moderátorem, které obsahují narážky a dvojsmysly. To je hlavní přínos, ne robotická ruka a 4TB dat, ale to, že se to Watson naučil z textu a odpovídal na lidskou řeč.
To je síce pekné,
Rudolf Dovičín,2011-02-22 19:47:42
ale mnohomilión-krát pomalšia simulácia je dosť na prd.
Roman Rodak,2011-02-25 13:13:28
tak vždy treba nájsť nejaký kompromis medzi univerzálnosťou a špecializáciou na konkrétny typ úlohy. Ak chcete simulovať paralelné systémy, tak je jasné, že už vo svojej podstate paralelný systém sa na to bude veľmi dobre hodiť. ale taký paralelný systém sa tiež nehodí na všetko. ľudský mozog, narozdiel od väčšiny (všetkých?) ostatných je priam príkladom tej najuniverzálnejšej univerzálnosti. Napriek tomu že evolúcia na to nikdy nepomyslela, je schopný simulovať Von Neumannovu kalkulačku - ale mnohomilión-krát pomalšie. Je to na niečo dobré? Podľa mňa hej :)
Prečo sa do článku
Robo V,2011-02-21 20:20:53
nedostali ukážky z otázok, na ktoré mali hráči odpovedať? Napríklad takáto:
“It's a poor workman who blames these."
Určite nie je ľahké zistiť ani z terabajtov databázy, aká je správna odpoveď na túto otázku. Preto sú autori programu právom hrdí na svoje dielo.
Vycvičili?
Michal Jurosz,2011-02-19 19:09:50
> Vývojáři vybavili Watsona šikovným genetickým
> algoritmem, který vycvičili na mnoha tisících otázek
> a odpovědí z minulých dílů Jeopardy!
Tohle vypadá na nějakou diplomku na ne na práci více než 20 lidí po dobu 5 let :-). Samozřejmě, že Watson toho umí trochu více a předpokládám, že jen kvůli reklamy do tohoto projektu IBM neinvestovala.
projekt Watson je
Tomáš Bartoň,2011-02-18 19:10:46
zcela jistě zajímvým "vývojovým" stupněm k AI, ale fámy které o něm zprvu v médiích šly,byly hodně přehnané. Mimochodem, ví někdo kam jdou data získávaná v projektu Akinator?? Hned jsem si na džina vzpomněl když jsem viděl tu soutěž :-)
Umělá inteligence
Jaroslav Ouředník,2011-02-18 18:28:31
se u počítačů bude projevovat tím, že bude koutkem kamery pokukovat zda ho někdo nechce vypnout a tím se vytrhávat ze soustředění na dané téma. Dokud si počítač neuvědomí sám sebe a dokud nebude mít obavu o svou existenci, nedá o jeho umělé hovořit.
Umelé bytie
Marek Fucila,2011-02-19 00:02:20
To, o čom píšete, je už skôr podľa českej wikipedie "Umělé bytí" (strong AI). Umelá inteligencia má aj jednoduchšie ciele.
Myslím si, že až sa podarí taký systém vytvoriť, nemusí nutne koprírovať všetky ľudské nedostatky. Skôr je pravdepodobné, že nebude musieť trpieť vytrhávaním z pozornosti. Starosti o svoje prežitie môže riešiť asi tak uvedomelo, ako si my uvedomujeme, že sa treba nadýchnuť.
Von Neumannova kalkulačka,
Rudolf Dovičín,2011-02-18 18:11:10
akokoľvek rýchla, stále bude len lenivá a veľmi pomalá kalkulačka.
Na "myslenie" treba mohutný paralelizmus.
Vize
Vojta Hruška,2011-02-18 15:23:45
Dnešní kapesní "krabičky s procesory" disponují o mnoho větší výpočetní kapacitou, než mnohatunová sálová monstra z doby před třiceti léty. Lze oprávněně očekávat, že za dalších několik desítek let bude UI typu Watson lidem k dispozici v podobě stejně malého zařízení, jako je dnešní mobil. Otázkou je, zda občané budoucího jediného světového státu (Islamistánu) budou něco takového potřebovat. :-)
Suhlas
Marek Fucila,2011-02-18 23:45:34
Potrebovať to asi budú, takmer určite to ale bude zakázané.:-)
Byte
Vojtěch Kocián,2011-02-18 08:19:59
Jako pouze poloviční odborník (rozhodovacím algoritmům a databázím se věnuji, ale analýza přirozeného jazyka je pro mě neznámou) mám z Watsnova výsledku trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu je tu obrovský výpočetní výkon a velmi obsáhlá databáze. Z tohoto hlediska opravdu není vítězství překvapivé. Na druhou stranu mám obrovský obdiv k programátorům, protože vytvořit tu obrovskou databázi plnou opravdu relevantních dat a vymyslet algoritmy, které ji dokáží aktualizovat na základě nových informací v přirozené řeči, to je výkon hodný nejvyššího uznání. Algoritmus hledající odpověď asi nebude od těch nutných k plnění databáze příliš odlišný (jen hádám, ale připadá mi to logické).
Využití se určitě najde. Ať už to bude zmiňovaná medicína, ekonomika, energetika nebo třeba komplexnější internetový vyhledávač. Autorům přeji hodně štěstí s dalšími podobnými projekty.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
