Superhustá terestrická planeta 55 Cancri e  
Vnitřní planeta pozoruhodného systému 55 Cancri se ukázala být nejhustší ze všech známých planet. Velmi připomíná kouli z olova rozžhavenou na téměř 3000 stupňů Celsia, která je navíc jen o něco větší, než Země.

 

Zvětšit obrázek
Umělecká vize 55 Cancri e. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Počáteční dětinské nadšení z Baracka Obamy vystřídala drsná kocovina, která bohužel dolehla i na vesmírný program. I patologičtí optimisté už zvolna připouštějí , že se nad NASA a vůbec americkým výzkumem vesmíru stahují mračna. O to víc ale potěší zajímavé novinky od lovců cizokrajných planet, kteří jsou docela spolehlivou zárukou mediálně vděčných objevů.

 

Zvětšit obrázek
Přechody planet přes kotouč hvězd. Kredit: Jason Rowe, NASA Ames, SETI Institute, UBC.

Nejnovější překvapení se týká pěkného planetárního systému hvězdy 55 Cancri A, což je žlutý trpaslík spektrálního typu G8, velmi podobný našemu Slunci, kterého pozorujeme ve vzdálenosti 41 světelných let v souhvězdí Raka. Je o něco málo menší a o něco starší než Slunce a za slušných podmínek ho lze uvidět i pouhým okem. Je to vlastně dvojhvězda, protože žlutého trpaslíka doprovází menší a chladnější červený trpaslík 55 Cancri B (spektrální typ M4) a to ve vzdálenosti cca 1000 AU, tedy v tisícinásobku vzdálenosti Slunce – Země. Pro ilustraci, Neptun obíhá Slunce ve vzdálenosti přibližně 30 AU. Kolem 55 Cancri A jsme doposud našli 5 planet, čímž se tento planetární systém řadí mezi 4 největší, které známe, s minimálně 5 planetami. Po Sluneční soustavě a 55 Cancri A to ještě jsou systémy Gliese 581 a HD 10180.

 

Nadšení ze soustavy 55 Cancri A hezky ilustruje její zařazení do stovky nejzajímavějších cílových hvězd programu NASA Terrestrial Planet Finder, který byl ovšem mezitím uložen k ledu a také vyslání zprávy Cosmic Call 2 případným místním inteligencím v programu METI (Messaging to Extra-Terrestrial Intelligence), která dorazí do prostoru 55 Cancri A v květnu 2044. Doufejme jen, že jsme neoslovili civilizaci masožravých robotů nebo někoho podobného.

 

 

Zvětšit obrázek
Jak nalézt dvojhvězdu 55 Cancri pouhým okem. Kredit: Jaymie Matthews, UBC.

Nejvnitřnější známou planetou tohoto systému je 55 Cancri e, která byla objevena analýzou změn radiální rychlosti mateřské hvězdy 30. srpna 2004. Je tak blízko, že oběhne hvězdu za necelých 18 hodin a na jejím povrchu je jistě hodně horko. Vědci odhadli její hmotnost na 8,3 násobek hmotnosti Země, což odpovídá 48 procentům hmotnosti Neptunu. Proto se planetě 55 Cancri e a podobným přezdívá „horký Neptun“. Až doposud ale nebylo jasné jestli je to opravdu menší plynná planeta typu Neptun nebo například hodně velká kamenná planeta.

 

Zvětšit obrázek
Kanadský mikroteleskop MOST. Kredit: Canadian Space Agency, MOST Team.

Tuhle záhadu teď podle všeho vyřešili Josh Winn z MIT s kolegy, kteří využili pozorování miniaturního kanadského vesmírného teleskopu MOST (Microvariability & Oscillations of STars), provozovaného Kanadskou vesmírnou agenturou. Ten dovede, bez ohledu na skromné rozměry, sledovat velmi jemné změny jasnosti hvězd po dobu až 60 dnů. Winn a spol. odhalili, že se hvězda 55 Cancri A nepatrně ztmaví každých 17 hodin 41 minut, což je shodou okolností právě doba jednoho oběhu planety 55 Cancri e. Z intenzity pozorovaného ztmavení pak bylo možné odvodit rozměry inkriminované planety.

 

Podle Winna a jeho kolegů není 55 Cancri e žádným Neptunem, ale velmi exotickou terestrickou planetou, která je navzdory velké hmotnosti ve svém průměru o pouhých 60 procent větší než Země (21 000 km). To z ní dělá nejhustší známou planetu vůbec, samozřejmě včetně planet Sluneční soustavy. Užaslí vědci zjistili, že pokud je všechno správně, tak je 55 Cancri e hustá zhruba jako olovo. Zároveň je tento šílený svět blízkou hvězdou zřejmě rozpálený na cca 2700 stupňů Celsia a asi tudíž nemá žádnou pořádnou atmosféru.

 

 

Zvětšit obrázek
Planetární systém 55 Cancri A. Kredit: Raymond Harris, Extrasolar Planets.

Svět 55 Cancri e je zajímavým testem naší představivosti. Zkuste si to, trojnásobná přitažlivost vůči té pozemské v pekelné výhni a na obloze slunce 60 krát větší a 3000 krát jasnější, než to naše pozemské. Astronomové jsou ale každopádně nadšení a už si brousí dalekohledy, protože vzhledem k příznivým okolnostem je tahle planeta velmi ideální laboratoří pro testování hypotéz o vzniku a evoluci planet. Jak to tam asi vypadá ve skutečnosti?


 

Prameny:

University of British Columbia 28.4. 2011, Wikipedia (55 Cancri e).


 

Datum: 29.04.2011 16:20
Tisk článku

Související články:

Astronomové našli nové důkazy pro existenci Devítky     Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2024)
Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu     Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?     Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Kde jsi, devátá planeto?     Autor: Dagmar Gregorová (12.09.2023)



Diskuze:

Čo ak to nie je olovo?

P Chabada,2011-04-30 09:43:23

Prečo astronómov nenapadlo, že by tá planéta mohla byť zo zlata? Zlato má veľmi podobnú hustotu ako olovo. Je to preto, že na Zemi je zlato tak zriedkavé? Musí z toho automaticky platiť, že v inom kúte vesmíru je to rovnako? Alebo by planéta z roztaveného zlata žiarila omnoho silnejšie, ako žiari planéta 55 Cancri e teraz?

Odpovědět


Může být z ledasčeho.

Radim Dvořák,2011-04-30 13:31:44

Hustota stoupá směrem k jádru planety, nelze usuzovat na materiál podle hustot při pozemském tlaku a teplotě. Detekce planety se provádí právě při jejím přechodu přes hvězdný kotouč, což se projeví snížením pozorovaného jasu hvězdy. Záření planety v tom nehraje roli. Při 3000 K je celkem jedno, o jaký jde materiál, vyzařování se řídí Wienovým zákonem pro černé těleso. Poměr intenzity vlastního vyzařování planety a hvězdy je ovšem tak vysoký, že záření planety nemáme možnost detekovat. Pouze máme možnost u planet s atmosférou v některých vhodných případech detekovat absorpční spektra.

Odpovědět


Karel Š,2011-04-30 15:27:33

Osobně si myslím že se nejspíš jedná o železné jádro původně plynového obra - horký neptun to tedy klidně mohl být ještě před několika desítkami milionů let. Z čeho přesně se ta planeta skládá asi ještě nějakou dobu vědět nebudeme, ale vcelku nevidím důvod proč by neměla sledovat běžné zastoupení prvků v produktech explozí supernov, pokud si odmyslíme prvky které byly z planety odstraněny společným působením vysoké teploty a hvězdného větru - takže představa že by bylo z olova nebo ze zlata mi přijde poněkud fantastická.

Odpovědět


Tomáš Hluska,2011-05-02 11:18:22

doporučuji přečíst komentář na
http://www.vzdalenesvety.cz/index.php/component/content/article/17-zwebu/124-55cnce

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz