Zvětšit obrázek

Atlantis na startovací rampě. Konec dnešních raketoplánů. Kredit: NASA/Kim Shiflett, Wikimedia Commons.

V pátek odpoledne jsme někteří uronili slzu nad podle všeho definitivním koncem éry pilotovaných raketoplánů NASA. S napínavým přerušením odpočítávání se vydal na úplně poslední let STS-135 raketoplán Atlantis, s pouhými čtyřmi astronauty na palubě. Tak málo jich je proto, že už není připravený žádný další záložní raketoplán a kdyby se s Atlantisem něco stalo, tak by se jeho posádka musela komplikovaně vracet z ISS na palubě ruských lodí Sojuz v průběhu zhruba jednoho roku. Hlavním úkolem astronautů je nepříliš heroicky dovézt a vyložit zásoby pro dlouhodobý provoz stanice ISS, přičemž nikdo z nich není úplným nováčkem.

Zvětšit obrázek

Poslední cesta začíná. Kredit: Bill Ingalls, Wikimedia Commons.

Je bez debaty, že s raketoplány programu Space Shuttle končí výrazná kapitola dějin kosmonautiky. Asi jenom v málokteré domácnosti by se někde nenašel alespoň idealizovaný obrázek tohoto kultovního stroje. Na druhou stranu, vůbec první let raketoplánu, tedy mise STS-1 raketoplánu Columbia, odstartoval 12. dubna 1981. Jeho veliteli, jímž byl zkušený astronaut John Watts Young, je letos neskutečných 80 let. Koncept raketoplánu už zjevně zestárl. Výraz „Space Shuttle“ lze přeložit jako kyvadlový spoj do vesmíru a původně byly raketoplány opravdu vyvíjeny jako levné, jednoduché a bezpečné vesmírné náklaďáky, létající na nízkou orbitální dráhu prakticky každý týden. Této role se ale nezhostily příliš dobře. Jakž takž lze uznat, že byly poměrně bezpečné a to i přes prozatím 2 katastrofy během 134 zakončených misí se 14 mrtvými astronauty. Rozhodně nebyly jednoduché, podle mnohých je právě raketoplán nejsložitějším ze všech strojů vyrobených lidskou rukou. Osudným se raketoplánům ale stalo především to, že nebyly levné. NASA na raketoplány doposud vynaložila zhruba 200 miliard dolarů. Vzhledem k zastaralosti, nesmírné finanční náročnosti a splnění klíčového cíle provozu raketoplánu, což bylo dokončení ISS, bylo jen otázkou času, kdy raketoplány skončí.

Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek
James Webb Space Telescope. Dočkáme se ho někdy? Kredit: NASA, Wikimedia Commons.	Webbův orbitální dalekohled by měl vidět do doby pouhých 200 miliónů let po Velkém třesku. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Přesto anebo spíš právě proto je velkou ostudou NASA, jejíž lidé o tomhle vědí už řadu let, že nedokázala rozběhnout životaschopný projekt, který by v pilotovaných letech do vesmíru vysloužilé raketoplány nahradil. Američané se museli ponížit a vyjednali si pro astronauty 14 letenek k ISS na palubách ruských Sojuzů v letech 2014-2016. Bude je to stát přibližně 753 miliónů dolarů, což odpovídá ceně jednoho dražšího startu raketoplánu, Sojuzy ale zase nejsou tak šikovné vesmírné náklaďáky, jako byly raketoplány.

Zvětšit obrázek

Nahradí raketoplány? A kdy? Komerční kosmická loď Dragon společnosti SpaceX. Kredit: Bruno Sanchez-Andrade Nuño, Wikimedia Commons.

Co bude dál? Mezinárodní vesmírná stanice ISS snad bude fungovat do roku 2020, možná i déle. Pár astronautů NASA se tam ještě dostane, někteří další snad přejdou do jiných pilotovaných projektů, jejichž obrysy jsou ale dost mlhavé a zbytek odejde pryč. Právě odchod zástupů nesmírně cenných specialistů nejrůznějšího zaměření je podle mnohých kritiků tím nejhorším proviněním NASA vůči budoucnosti kosmických letů nejen v USA, ale i celé civilizace. Opakuje se tak situace z předčasného konce programu Apollo, ale s tím rozdílem, že teď nikdo vlastně neví, jak pokračovat. Dopravu do vesmíru by za několik let měly v USA převzít soukromé společnosti, kterým sice můžeme držet palce, ale vývoj nosných raket a kosmických lodí není nic snadného a čekání na soukromého přepravce se může i dost značně protáhnout. Pomůže nějak DARPA a vojenští vývojáři?

Zvětšit obrázek

Porovnání primárních zrcadel Hubbleho a Jamese Webba. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Jako by to nestačilo, představitelé Sněmovny reprezentantů USA před pár dny velmi drsně zařízli sny NASA o smysluplné budoucnosti bezpilotních programů, když navrhli rozpočet bez prostředků na budoucí vlajkovou loď NASA i astronomie celé planety Země příštích desetiletí – právě teď konstruovaného vesmírného infradalekohledu Jamese Webba. Ten se původně měl stát více než důstojným nástupcem legendárního Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 2014, pak 2015 a ještě před měsícem se uvažovalo o vypuštění v letech 2017 nebo spíš 2018. Teď ale došlo ke zvratu a i když návrh příslušného podvýboru ještě musí schválit výbor Sněmovny reprezentantů, celé Sněmovna, Senát a Barack Obama, nálada mezi zákonodárci je prý taková, že James Webb bude muset zoufale bojovat o svoji existenci. Je otázkou, kdo bude fantastický dalekohled hájit, když i amerického prezidenta stále více lidí paranoidně podezřívá ze snahy svými činy zlikvidovat celý americký kosmický program. Seriózní kritici se netají tím, že projekt Jamese Webba přetahuje rozpočet o miliardy dolarů a že by si jeho management zasloužil okamžitě a kompletně propustit. Kdyby NASA přišla o raketoplány i nový vesmírný dalekohled, bylo by to smutné. Pokud se brzy nestane něco zcela zásadního, tak tohle je konec lidských fantazií o vesmíru, alespoň pro nejbližší roky.

Prameny: Associated Press 8.7. 2011, AFP 7.7. 2011, Wikipedia (STS-135, James Webb Space Telescope)