I když se tvorbě plně automatizovaného vozidla věnují výzkumné týmy několik desetiletí, k prvnímu velkému klání těchto robotů došlo až v roce 2004. Zorganizovala ho agentura Amerického ministerstva obrany DARPA a závod se jel v Mohavské poušti pod názvem Grand Challenge - Velká výzva. Plánovaných 240 km tehdy ještě žádné vozidlo nedojelo. Dvěma nejlepším se podařilo překonat jen asi dvanáct kilometrů trati, a tak vítěze ani nevyhlašovali. Pak se ale rychle hnuly ledy a při druhém ročníku, v roce 2005, si palmu vítězství za nejrychlejší překonání 212 km dlouhé trati odnesla Standfordská universita. Uděleny byly ještě další čtyři ceny. Pořadatelé se na rok odmlčeli, ale jen proto, aby v roce 2007 připravili robotýmům překvapení, vešlo ve známost jako Urban Challenge. Jak je již z názvu patrné, trasa tentokrát nevedla pouští, ale městským prostředím. O město v pravém slova smyslu ale také nešlo, závodilo se totiž na vojenské základně George Air Force Base, kde američtí mariňáci cvičí boj mezi civilisty. Simulace městského prostředí však byla dokonalá – hustý provoz a na křižovatkách civilní auta vytvářela dopravní zácpy. Na prvních místech se opět umístila auta ze Standfordu a Carnegie Mellon University. Jen v opačném pořadí. Kalifornského robotického Passata kombi nechal koukat na brzdová světla pensylvánský Chevy Tahoe, který trasu 96 km "městem" zvládnul nejrychleji. Vítězem se stal „řidič“ jménem Ubuntu Linux 6.06, který si dokázal nabiflovat 500 000 řádků kódu pro dodržování pravidel silničního provozu a parkování. Dvoumilionovou odměnu si za něj rozdělili programátoři a technici z Carnegie.

VIDEO: Vítězný robotický vůz závodu Urbana Chalange  

Zvětšit obrázek

Leonie – Das Auto(mat) (Kredit: TU Braunschweig)

Zaostání v roboautech se v poslední době Evropa snaží napravit. Před půl rokem představil Volkswagen svého „pomocníka řidiče“ vyvíjeného v rámci projektu  HAVE-IT (Highly Automated Vehicles for Intelligent Transport). Robotická auta přestávají připomínat pojízdné vojenské základny a stále více si troufají na silnice. Passat vylepšovaný na Technické univerzitě v Braunschweigu a Dolnosaském výzkumném centru automobilové techniky, se pod jménem Leonie prohání po cestách v centrální části Německa. V úzkých uličkách, kde je slabý signál GPS, má ale občas problémy, a tak jej samotného na projíždku městem nepouštějí. Na západním pobřeží USA jim konkurenci dělá utajované vozítko z laboratoří Google X. To na širokých bulvárech San Francisca se slabým signálem problémy nemá. 

VIDEO: Tak jezdí „robotka Annie“

Nejnovějším evropským příspěvkem k roboautům je „BMW 5 HANDS-FREE“, vybavené ConnectedDrive Connect (CDC) systemem.  Využívá radar, kamery, laserové skenery a ultrazvukové dálkoměry. S jejich údaji pak pracují algoritmy. Jak je na tom auto ve městě, není známo, ale zvládá prý bezpečně běžný dálniční provoz. V případě, že před ním jede pomalé vozidlo, dokáže systém vybočit, provést předjížděcí manévr a zařadit se zpět do volného pruhu. Na ukázkovém videu je vidět, jak pán okupující sedadlo řidiče má při jízdě ruce v klíně, ale evidentně je velmi nervózní. Asi svého elektronického pomocníka hlídá, aby nevyvedl nějakou lotrovinu.
Komerční verze obdobného autopilota, která by dovolovala řidiči sundat nohy z pedálů a ruce z volantu, by podle představitele automobilky měla být na trhu během deseti až patnácti let. Podle všeho ale i u té bude muset řidič být připraven aby, kdykoli to bude situace vyžadovat, mohl převzít kontrolu. Nastávající modely elektrobavoráků které začne automobilka vyrábět, již budou disponovat jednoduchou verzí autopilota, který bude s autem popojiždět v koloně, a to až do rychlosti 25 km/hod.

VIDEO: BMW 5 „HANDS-FREE“

Zvětšit obrázek

 Nejnovější evropský šlágr: „BMW 5 HANDS-FREE“ se systémem CDC zvládá i běžný dálniční provoz. (Kredit: MBW Group Research and Technology)

Výhledově asi nejdříve připadá v úvahu vylepšení automatického parkování. Auta by nás měla vysazovat, kde si zamaneme a sama si pak na parkovišti najít nejbližší volné místo. Z chytrého telefonu budeme moci auto také přivolat, ať už bude zaparkované kdekoliv. Na určeném místě přibrzdí, počká a předá nám velení. Předpokládá se také, že silnice i dálnice budou stále přecpanější a tady by se měla uplatnit vzájemná komunikace aut. Pokud některé z těch vepředu přibrzdí, signál dostanou všehna auta za ním a bezprostředně na to zareagují. Kolona se přestane chovat jako „natahovaná guma“, jízda bude plynulá a ušetří palivo. Také se bude moci uplatnit to, čemu se v cyklistickém žargonu  říká „nošení vody“. Před námi jedoucí auto rozráží vzduch, a pokud dodržíme rozestup čtyři metry, nebo menší, ušetříme dalších asi 10 – 15 % paliva. Auta budou komunikovat se světly na křižovatce a naopak. Rizika čelních srážek pominou, a tak nebude potřeba robustní deformační zóny. Do módy mají přijít lehčí a úspornější auta. Po tom všem si možná začneme říkat - měl jsem štěstí, že jsem se narodil do doby, kdy jsme si ještě mohli „zajezdit“.

VIDEO: Google Robocar na okruhu a ve smyku. Že by předzvěst konce automobilových závodů? Kdo bude na tribuně projevovat radost z vítězství? Komu bude pořadatel na krk dávat věnec z bobkového listí...?