Roztloukáním ořechů k výrobě nástrojů  
V naší evoluci se zdůrazňuje význam tvorby nástrojů. Posuzování toho, co se odehrávalo v dávné minulosti, se týká téměř výhradně kamenné industrie. Jednoznačné rozpoznání kamenného nástroje je především spojeno s odštěpením části kamene tak, aby vznikla řezná plocha. To je nutně provedeno úderem. A zde je velkou otázkou, která se příliš nezdůrazňuje, jak mohlo dojít ke vzniku technologie postavené na úderu.

 


Časový horizont počátku výroby nástrojů z různých tvrdých nerostů se posouvá stále více do minulosti. Kamenné nástroje přestávají tudíž být kriteriem exkluzivní příslušnosti k rodu Homo neboť v době nejstarších nálezů je popisována existence spíše australopitéků – sice pokročilých, sice jistě blízkých počátku vzniku člověka, ale s kapacitou mozkovny to ještě u nich stále nebylo moc slavné. Z doby před 2,5 až 2,6 miliónu let máme bezesporné archeologické doklady o výrobě užitkových nástrojů otloukáním; jsou přiřazovány druhu Australopithecus garhi, o kterém však jinak moc nevíme. Ale možná, že nástroji byly i pozměněné kameny staré 3.4 miliónu let, což by odpovídalo Australopithecus afarensis s mozkem o velikosti jen o málo větší než známe u šimpanzů.


Jenomže my víme dobře, že naši nejbližší příbuzní – velcí lidoopi, zvláště šimpanzi a bonobové – zvesela nástroje nejen používají, ale i vyrábějí. Nejstarší popisy nástrojových aktivit šimpanzů pocházejí od Jane Goodallové a týkají se odlistění a zkracování větviček pro lov termitů a mravenců, dále rozžvýkání listů pro získání tekutin k pití nebo k očištění těla. Později byly popsány další způsoby využití rozličného náčiní včetně roztloukání ořechů pomocí kamenů způsobem odpovídajícím v našem instrumentáři používání kladiva. Ale o nějaké úpravě kamenů otloukáním nelze hovořit.


 

Zvětšit obrázek
Ukázky z průběhu jednotlivých, na sobě nezávislých výzkumů výroby nástrojů a roztloukání ořechů. (Kredit: Blandine Bril, a kol., Phil. Trans. R. Soc. B (2012) 367)

Někteří autoři nenápadně upozorňují, že pohyb paží při úderu kamenem do ořechu je v mnohém obdobný úderu při výrobě kamenného nástroje z původního valounu. Nahlas se pokusil vyslovit hypotézu o odvození úderové industrie z roztloukání ořechů kolektiv autorů z francouzských, anglických, německých, ruských a japonských pracovišť. Jejich názor se opírá o srovnání různých výzkumů výroby nástrojů člověkem a roztloukání ořechů šimpanzi (proto ten mezinárodní tým). Výroba nástrojů člověkem byla ve většině výzkumů zaměřena na to, jak se získávají odštípené části z kamene (úštěpové nástroje), vyžadující složitější myšlení opírající se o představu. U původních nástrojů – oldowanských sekáčků až po acheulléenské, později velmi jemně opracované a mnohdy i elegantní pěstní klíny – měl jejich tvůrce bezprostřední kontrolu mezi vytvářeným nástrojem a jeho výrobou údery jinými kameny. Jemnější úštěpové nástroje s bohatšími možnostmi využití pak vyráběli neandrtálci a samozřejmě naši přímí předkové.


Dynamika pohybů při obou činnostech i vyvíjená síla v určitém momentu úderu mají podobný průběh u dospělých, dětí i šimpanzů. B. Bril s kolegy dále upozorňuje na významný neurofyziologický základ motorické koordinace ve spojení kůry koncového mozku a mozečku při různém použití pravé a levé ruky – jedna drží ořech nebo pazourek, druhá tluče do předchozího kamenem v přesně mířeném směru. Ve využívání již ovládnutých postupů (původně za účelem získání jádra ořechu) pro jiné a další příležitostné činnosti vidí adaptivní význam i pro následné zvětšování mozku u člověka. Ostrou hranou kamene lze dělat jistě různé zajímavé věci, například roztloukat kost a dostat se tak k morku, později oškrabávat maso a tak dále.

 

Zvětšit obrázek
Způsob výroby nástroje odštěpením pomocí úderu. (Kredit: Blandine Bril, a kol., Phil. Trans. R. Soc. B (2012) 367)

Na závěr poznámku: Autoři opomíjejí jednu známou skutečnost, a to, že roztloukáním ořechů se zabývají spíše samice šimpanzů na rozdíl od samců, pro které je zase typický skupinový lov. Že by  na počátku naší skvělé cesty k lepším zítřkům prostřednictvím výroby nástrojů  byla „genderová“ odlišnost s dominantní rolí samic, resp. žen? Já bych jim to docela přál, abychom my muži zkusili být ve své hrdosti na ovládání strojů a přístrojů (tedy poněkud složitějších nástrojů) trošku skromnější.

 

 

Počátek naší skvělé cesty:

 

 

 


Pramen:
Blandine Bril, a kol.,  Functional mastery of percussive technology in nut-cracking and stone-flaking actions: experimental comparison and implications for the evolution of the human brain., Phil. Trans. R. Soc. B (2012) 367, 59–74.

 

A její pokračování:

 

Datum: 07.07.2012 07:46
Tisk článku

Související články:

Holubi poznají, když je vede blb     Autor: Josef Pazdera (18.09.2016)
I papoušci se chovají ekonomicky     Autor: Josef Pazdera (01.07.2016)
Dělají z nás liberály a konzervativce geny?     Autor: Josef Pazdera (07.08.2015)
Když si zvířata hrají     Autor: Jaroslav Petr (24.11.2010)
Děti dovedou sladit své smýšlení s chováním až od osmi let     Autor: Anna Marcinková (12.11.2008)



Diskuze:

Jo, to se jim to buší, když

Josef Straka,2012-07-09 15:25:32

mají čtyři ruce ... Jinak mě taky napadlo, ti šimpanzové v mezinárodním týmu byli Francouzi, Angličani, Němci, Rusové nebo Japonci, nebo byli příslušníky pouze národa šimpanzího? Jinak samozřejmě že používání nástrojů přispělo k "polidšťování" našich předků, co taky jiného? I když, nástroje umí používat i někteří recentní dinosauři.

Odpovědět

Pane Sejno

Dominica Dicosmo,2012-07-08 03:45:12

Frederick Engels napsal behem kvetna a cervna 1876 pamphlet "The Part played by Labour in the Transition from Ape to Man" - povsinete si prosim ze uvadi zcela jasne "prechod z opice ku cloveku". O vasi kategorizaci je malo znamo - muzete uvest presny pramen? Dekuji DD.

Odpovědět

Re od autora článku

Vladimír Blažek,2012-07-07 17:46:04

Je pravda, že původní článek je poněkud spekulativní, resp. jen komparativní, ale opírá se o analýzu biomechaniky pohybu paže a ruky při výrobě nástrojů + roztloukání ořechů. Dále seriózně zvažuje možné neurofyziologické mechanismy. Navíc to nejdůležitější se týká způsobu výroby kamenného artefaktu úderem. Žádná zvířata, používající nástroje, nevyrábějí nástroje úderem (nanejvýš něčím tlučou do něčeho). To je naše lidská inovace a zdá se, že zásadní!

Odpovědět


vzteklost

Martin Saturka,2012-07-07 17:56:02

Zkusil někdo vzít v potaz možnost, že počátek (prudkého a mířeného) úderu kamene do kamene mohl být následek vzteku? Něco ve stylu: Tluču kamenem do ořechu, ten se ale nerozbjie, tak naštvaně bouchnu oním kamenem do jiného kamene.

Odpovědět

Dominica Dicosmo,2012-07-07 14:04:54

Nikdy jsem nikde necetla v odborne literature vetsi spekulativni clanek nepodporeny nicim jinym nez predstavami autoru o podilu prace ve vyvoji Homo sapiens. Pripomina to fejeton Engelse "O podilu prace na vyvoji cloveka z opice."

Autori snad pozapomneli ze mnoho druhu zivych druhu kteri se odklonili od postupu vyvoje k Homoidum pouzivaji nastroju k dosazeni potravy - ala mravenci?

V diskusi riskuji byt nazvana - a neuznana a vysmivana - prosim volna cesta - k prirovnani ku profesorske praci (na pozadani na w-page) "Podil zakonu volneho padu na loveni mamutu".

Odpovědět


paní Dicosmo

Mirek Šejna,2012-07-07 17:25:22

Člověk nemusí být Engelsem, aby pochopil, že práce měla jednoznačně vliv na vývoj lidstva. Rozdíl je v tom, že Engels ve své době netušil, že práce polidštila člověka, ale nepolidštila opici.
Vývoj člověka se dnes děli na období hominizace (polidštění) a období sapientace (zmoudření). V období hominizace, tedy v době, kdy náš předek začal chodit vzpřímeně, neměla práce na lidskou evoluci téměř žádný vliv. Ovšem v době, kdy už náš předek chodil vzpřímeně a začal používat stále složitější nástroje, byla práce jedním z hlavních motorů rozvoje lidského mozku.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace