Zvětšit obrázek

Sky Crane s Curiosity. Kredit: Caltech/NASA

Zvětšit obrázek

Místo přistání: kráter Gale. Kredit: NASA/JPL-Caltech/ESA/DLR/FU Berlin/MSSS.

Pokud se vše podaří, tak za tři dny a pár hodin  na povrchu Marsu přistane nový robotický průzkumník s jaderným pohonem Curiosity (oficiálně známý jako Mars Science Laboratory) a začne tam hledat život. Nezisková společnost Explore Mars s několika partnery zprovoznila pěknou stránku Get Curious (getcurious.com), kde po chytlavým sloganem „Curiosity will rock the world“ tiká odpočet do předpokládaného okamžiku přistání. Akčnější fanoušci průzkumu Marsu, kteří se chystají bujaře slavit, tam dokonce mohou zaregistrovat svoji „Landing Party“. Ve střední Evropě ale bude v té chvíli pondělí 6. srpna, 7:31 ráno, což bohužel není příliš příhodná doba na otevírání šampaňského.

Každopádně doufejme, že bude důvod k oslavě. Přistání na Marsu podle všeho není zrovna procházka růžovým sadem, tím spíš přistání takřka jednotunové Curiosity. Atmosféra Marsu je příliš řídká na jednoduché použití padáků a na druhou stranu příliš hustá na intenzivní brzdění raketami. NASA určitě nechce zahodit 2,5 miliardy dolarů, které ji celý projekt bude stát a tak vymyslela zajímavý přistávací systém, který by měl ve čtyřech fázích úspěšně posadit Curiosity na povrch Marsu poblíž zajímavého kráteru Gale. Po navigovaném vstupu do atmosféry Marsu a nezbytných úpravách dráhy letu bude sondu nejprve brzdit velký padák. Pak se od tepelného štítu s padákem odpojí Curiosity na speciálně vyvinutém přistávacím jeřábu Sky Crane, který bude vzápětí brzdit hydrazinovými tryskami, až do úplného zastavení těsně nad povrchem. Nakonec tento jeřáb spustí Curiosity zavěšenou na laně přímo na nedočkavou Rudou planetu a sám odletí co nejdále do pustin Marsu. Zní to jako docela dobrý plán, suchá statistika úspěchů letů pozemských sond k Marsu ale nabádá k opatrnosti. Prozatím byla jejich úspěšnost padesátiprocentní. Všichni se bojí Sedmi minut hrůzy, během nichž musí sonda s Curiosity zabrzdit z původní rychlosti 21 tisíc kilometrů za hodinu. Kdo by chtěl sdílet tenhle děs s operátory NASA, může si to zkusit na herní konzoli Xbox 360 vybavené Kinectem, pro kterou NASA uvolnila volně dostupnou hru Mars Rover Landing, rozhodně prý ne úplně jednoduchou.

Ať už ale Curiosity hladce přistane u kráteru Gale anebo bezmocně shoří v řídké atmosféře Marsu, mnozí se shodují v tom, že v průzkumu Marsu nastávají převratné změny. Curiosity je nejtěžší, nejodvážnější a také nejdražší robotické vozidlo, které jsme zatím na Mars poslali a podle všeho to tak na dlouhou dobu zůstane.

Zvětšit obrázek

Curiosity úspěšně na Marsu. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Zvětšit obrázek

Odpočítávání do přistání Curiosity. Kredit: Get Curious.

Podvyživená a sklíčená NASA plánuje posílat na Mars chytré, více specializované a především menší sondy, k jejichž výrobě i provozu pozve i další země této planety. Původně chtěla spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou ESA na projektu ExoMars, ten byl ale kvůli finanční krizi odložen minimálně na rok 2016 a partnerem ESA bude nejspíš ruská Federální kosmická agentura Roskosmos. Robotické vozítko ExoMars by mělo na Marsu hledat život až ve hloubce 2 metrů. John Barker z University of Glasgow zase navrhuje zkoumat Mars s využitím chytrého prachu – smečkou nanobotů o velikosti zrnek písku.

O slovo se hlásí i další státy, jejichž program letů k Marsu je zatím úplně v plenkách. Indie plánuje vyslat svoji první sondu na oběžnou dráhu Marsu během roku 2013. Již zmíněné Rusko by rádo překonalo smůlu letů k Marsu, která se na ně lepí od samotného počátku. Zatím se jim to moc nedaří, na palubě nešťastné sondy Fobos-Grunt, která je zatím posledním přírůstkem v dlouhé řadě ruských neúspěchů, zanikla i první čínská oběžnice Marsu. Po Marsu pokukují i soukromé společnosti, například nedávno oslnivě úspěšná SpaceX. Její upravená kosmická loď Dragon by mohla dorazit na Mars v průběhu 12 až 15 let. Pokud jde o přistání astronautů na povrchu Marsu, NASA s ním zatím rozhodně  nepočítá, SpaceX to naopak má časem v plánu. V laboratořích po celých Spojených státech momentálně vyvíjejí celou řadu relativně jednoduchých a laciných vozítek pro cestu na Mars. Průzkumník projektu InSight byl měl studovat vnitřek Marsu prostřednictvím měření vibrací na jeho povrchu. Rover LEMUR by měl šplhat po strmých srázech a prozkoumávat podzemní lávové tunely, jiný rover SMALLER by měl být na Mars vysílán ve velkých počtech a hledat vhodná místa pro případný odběr vzorků.

Zvětšit obrázek

Zkuste si sami. Hra Mars Rover Landing.

Pokud se přistání Curiosity nepovede, bude to veliká rána pro NASA i pro celý výzkum Marsu. Případný triumf ale zase vdechne do programu výzkumu Marsu nový život a možná se ještě dožijeme prvních lidí na Marsu. Za tři dny bude jasno.

Video