Zvětšit obrázek

Hubbleho XDF. Kredit: NASA, ESA, G. Illingworth, D. Magee, P. Oesch, R. Bouwens a HUDF09 Team.

Zvětšit obrázek

Časové řezy snímkem XDF. Kredit: NASA, ESA, G. Illingworth, D. Magee, P. Oesch, R. Bouwens, Z. Levay a HUDF09 Team.

Za ty roky jsme si už zvykli, že Hubbleův vesmírný dalekohled hledí z oběžné dráhy do velmi nedozírných hlubin vesmíru. V roce 2004 vzniklo po zhruba 4 měsících pozorování takzvané Hubbleovo ultra hluboké pole (anglicky Hubble Ultra Deep Field, HUDF), snímek malé části oblohy v souhvězdí Pece (Fornax). Až do teď to byl pohled do nejvzdálenějšího vesmíru ve viditelném světle vůbec, který nám poskytl možnost žasnout nad vesmírem v období 500 až 800 milionů let po Velkém třesku. Před pár dny (2012) byl ale tenhle slavný snímek sesazen z trůnu.

Všechno má na svědomí pochopitelně opět Hubble, který si za svůj přínos vědě a poznání zaslouží minimálně přepychový pomník, možná i futuristické muzeum a třeba časem vznikne nějaká fanatická sekta uctívačů, kteří budou v převleku za orbitální dalekohled šířit jeho slávu do dalších generací. Lidé z NASA a ESA poskládali více než 2000 Hubbleových snímků, pořízených během minulého desetiletí, které dohromady představují asi 23 dní nepřetržitého snímání oblohy a nakonec z nich vydestilovali Hubbleovo extrémně hluboké pole (Hubble eXtreme Deep Field, XDF). Nalézá se na malé ploše svého legendárního předchůdce HUDF, tedy opět v souhvězdí Pece. Je to opravdu maličký kousek oblohy, ale přesto je na něm patrno kolem 5500 galaxií. Nejméně viditelné z nich k nám ve skutečnosti posílají jenom jednu desetimiliardtinu toho nejslabšího světla, jaké ještě může zachytit lidské oko bez pomoci přístrojů.

Zvětšit obrázek

oloha XDF na obloze. Kredit: NASA, ESA, Z. Levay, T. Rector, I. Dell Antonio/NOAO/AURA/NSF, G. Illingworth, D. Magee, P. Oesch, R. Bouwens a HUDF09 Team.

Zvětšit obrázek

Hubble v záři mediální slávy. Kredit: NASA.

Na snímku XDF vidíme různě staré objekty. Ty nejvzdálenější z nich předvádějí vesmír, tak jak vypadal asi 450 milionů let po Velkém třesku. Jsou tu mladičké a malé galaxie, které právě rostou, často velmi divoce po vzájemných srážkách a následném splývání. Tyhle galaxie jsou plné mladých hvězd, které jsou často větší a zářivější, než je dnes Slunce. To, co vypadá jako poměrně běžný snímek oblohy, je ve skutečnosti strojem času, který nás přenáší do dob, kdy byl náš vesmír ještě opravdu mladý. Stačí se chvilku dívat a z obrázku pulzuje síla lidského ducha, která sice někdy budí hrůzu, ale je naše, v dobrém i zlém, a když na to přijde, tak dokáže neuvěřitelné věci.

Zvětšit obrázek

Hubbleovo ultra hluboké pole (HUDF). Kredit: NASA/ESA.

Co bude dál? Hubbleův dalekohled už asi o hodně dál nedohlédne a jeho budoucnost je nejistá. Raketoplány byly vyřazeny ze služby, takže ho už neodvezou zpátky na Zemi, jak se kdysi plánovalo. Podle všeho shoří v atmosféře, možná v roce 2014. Už teď je jasné, že NASA v ten okamžik nebude mít k dispozici jeho důstojného nástupce, kterým by se měl stát Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ten měl úplně původně stát půl miliardy dolarů a vyletět na oběžnou dráhu v roce 2007. Jenže, teď to vypadá, že bude stát minimálně 8,7 miliardy dolarů a odstartuje v roce 2018, podle nezávislých analýz dokonce nejdříve po roce 2020. Jak je vidět, státní zakázky nefungují i jinde, než v naší neradostné středoevropské realitě.

Pramen:

ESA/Hubble Information Centre News 25.9. 2012, Wikipedia (Hubble Space Telescope, Hubble Extreme Deep Field)