Tři nadějné superzemě ze sklizně teleskopu Kepler  
V soustavách Kepler-62 a Kepler-69 je nejméně 7 kamenných planet, z nichž 3 obíhají v obyvatelné zóně. Jestlipak na některé z nich bude kapalná voda?

 

Zvětšit obrázek
Systém Kepler 62. Kredit: NASA Ames/JPL-Caltech.

 

Zvětšit obrázek
Kepler-69c, Kepler-62e, Kepler-62f a Země. Kredit: NASA Ames/JPL-Caltech.

Jak teď už tušíme, Mléčná dráha přetéká rozmanitými planetami. O obrovské většině z nich nevíme absolutně nic, malou skupinku planet z nevelkého kousku oblohy na pomezí souhvězdí Labutě a Lyry pro nás postupně objevuje vesmírný specialista – teleskop Kepler. Právě jeho data jsou poslední dobou zárukou fascinujících novinek, nad nimiž žasnou odborníci i jinak znuděná veřejnost.


Před pár dny jsme se dozvěděli o hvězdných systémech Kepler-62 a Kepler-69, u nichž obíhá dohromady přinejmenším 7 planet. Hned tři z nich jsou nadějné superzemě v obyvatelné zóně, tedy kamenné planety větší než Země, na nichž by snad mohla být kapalná voda. Jak je to už pravidlem, kolem těchto tří planet se ihned vyrojila spousta optimistických dohadů, které již hledají možnou podobu místních obyvatel, a zároveň s nimi skeptické komentáře odborníků, kteří mírní nadšení mainstreamových médií a kazí rozjetou zábavu vyzdvihováním všemožných pochybností. Obě tyhle extrémní polohy snad až příliš opomíjejí podstatu celé věci, totiž že jde o další fantastický objev cizích světů, který by bylo fajn si pořádně užít.


Takže, o co vlastně jde? William Borucki z Amesova výzkumného centra NASA v kalifornském Moffett Fieldu a jeho početný tým ohlásili objev systému Kepler-62. Kolem oranžového trpaslíka spektrální třídy K, který je menší a také chladnější než Slunce, obíhá minimálně kamenných 5 planet o velikosti 0,54 až 1,95 průměru Země. Planety označené písmeny b, c, d obíhají příliš blízko u hvězdy, takže budou nejspíš pořádně nehostinné. Zato zbylé dvě planety podle všeho krouží uvnitř obyvatelné zóny, což by mohlo znamenat kapalnou vodu. Superzemě Kepler-62e má průměr 1,61 Země a oběhne jednou za 122 dní. Vzhledem ke stáří hvězdy, které autoři odhadují na 7 miliard, její povaze a známým vlastnostem samotné planety by prý mohlo jít o vodní svět, kompletně pokrytý oceánem. K velmi podobnému závěru došli i v případě planety Kepler-62f, která má průměr 1,41 Země a hvězdu oběhne za 267 dní. Oceán této superzemě je ale možná zmrzlý.


 

Zvětšit obrázek
Kepler-62f, toho času exoplaneta velikostí nejbližší Zemi a zároveň v obyvatelné zóně. Kredit: NASA Ames/JPL-Caltech.

Thomas Barclay z Environmentální výzkumného institutu v oblasti Zálivu v kalifornské Sonomě a jeho kolegové zase přicházejí s hvězdným systémem Kepler-69. Hvězdou je tam žlutý trpaslík, o něco málo menší než Slunce a s prakticky stejnou povrchovou teplotou. Ze dvojice potvrzených planet je ta bližší dost rozpálenou koulí. Superzemě Kepler-69c s průměrem 1,71 Země ale hvězdu oběhne jednou za 242 a pohybuje se v obyvatelné zóně.

 

Zvětšit obrázek
Systém Kepler-69. Kredit: NASA Ames/JPL-Caltech.


To, že nějaká planeta obíhá v obyvatelné zóně, ještě samozřejmě neznamená, že na ní najdeme rozvinutou civilizaci. Dokonce to ani neznamená, že tam bude voda v kapalném skupenství. Je to jenom naše neohrabaná pomůcka k popisu planet, o nichž toho víme velice málo. Ve hře je hodně různých neznámých a ty mohou hrát proti výskytu vody i v její prospěch. A naše zkušenost na to zatím moc nestačí. V současné době musíme vycházet ze znalostí Sluneční soustavy, a pokud něco o planetárních systémech víme se slušnou jistotou, tak to, že jsou mnohem rozmanitější, než by nás napadlo při pohledu na našich osm planet. A to jsme si donedávna říkali, kdovíjak nejsou pestré. Teď je úplně jasné, že pokud se budeme chtít o cizích světech dozvědět víc, budeme tam muset doletět. Soustavy Kepler-62 a Kepler-69 asi nebudou mezi prvními cíly, jsou totiž od nás 1200, respektive 2700 světelných let. Objevy teleskopu Kepler, a doufejme, že i jeho následovníků, nás ale každopádně do takového dobrodružství budou hnát stále víc.


 


 


Literatura

NASA News 18.4. 2013, Wikipedia (Kepler-62, Kepler-69).

Datum: 20.04.2013 21:53
Tisk článku

Související články:

Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu     Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?     Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Kde jsi, devátá planeto?     Autor: Dagmar Gregorová (12.09.2023)
Objevené obyvatelné exoplanety neudrží mohutnou biosféru     Autor: Václav Diopan (02.11.2021)



Diskuze:

Opačně

Martin Bartůněk,2013-04-22 10:04:01

Zkusme to vzít opačně. Obyvatelé Kepler 62e se dívají kolem sebe a nějakým omylem se dívají na naší sluneční soustavu. Uvidí Slunce, Venuši, Jupiter a těch malých šutrů mezi nimi si ani nevšimnou. Ergo uzavřou výzkum s tím, že v téhle soustavě život není a jedou dál.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2013-04-22 20:56:54

A to proč?

Odpovědět


Re: Vít

Martin Bartůněk,2013-04-22 23:36:20

A to proč co?
Máte nějaké poznatky o tom, že obyvatelům Kepleru bude Sluneční soustava připadat zajímavá? Ev. o tom, že zaregistrují Zemi?

Odpovědět

25 let

Martin Jahoda,2013-04-20 23:49:18

tak tolik a vlastně ještě trochu dělí dobu, kdy odborníci říkali, že je dost možné, že planety jsou výjmečné. Odhadovalo se, že planetární systémy okolo hvěad v galaxii se budou počítat doslova na prstech jedné ruky. Prostě se tvrdilo, že jsme asi vyjímka. V dnešní době víme , že planety jsou skoro všude. Když si vezmu tenhle vývoj, tak si troufám říct, že stejné to bude i s životem. Je to princip vesmíru. Jen jeho udržení dostatečně dlouho po vzniku v dané soustavě bude horší. Myslím, že planety bez dostatečně velkého měsíce časem stratí schpnost udržet své magnetické pole a tím i atmosfru. Jedině dostatečně velký měsíc je schopný udržet chod dynama u planety dostatečně dlouho.

Odpovědět


Ono to nebude ani moc optimisticke

Vaclav Knowledge-integration,2013-04-21 14:34:48

ani zase pesimisticke. Tedy z dalky by si jini pozorovatele taky mohli rict, ze u nasi hvezdy by aspon na trech planetach mohla byt voda a zivot, ale my sami vime lepe.
A nektere nase planety maji mesicu cele zastupy, ale co se zivota na nich a toho magnetickeho pole tyka, kolikrat jim to moc nepomohlo. Tomu planetarnimu magnetismu taky prave tak uplne moc nerozumime, jak presne to tam uvnitr planet funguje. Napriklad panuje nejasnost ohledne prepolovani toho magnetismu, do urcite miry jde jen o spekulace jako v pripade te vasi zminky o odbornicich a vyjimecnosti planet, coz se ukazalo byt jinak... Ono to vsechno zalezi, jak se rika.

Zivot tam venku bude, ale nebude na kazdem rohu. Tady se rozumne jeste pred nejakou tou stovkou let dalo ocekavat, ze na Marsu budou taky lide, nebo aspon zvirata... a bingo. To tak trochu hovori proti te vsudepritomnosti zivota. Takze skutecnost bude neco mezi optimismem a pesimismem.

Zivot principem vesmiru... Muze byt, ze kdybysme mohli cestovat ke hvezdam jako ve Star treku, tak bysme zjistili, ze najit mikrobialni, nebo zvireci zivot neni zas az tak vyjimecne, ale najit inteligentni zivot a to navic ve vyvinutem stadiu, je jako vyhra v loterii. A presto i v takovem pripade se da rict, ze zivot ve vesmiru puci na kazdem rohu, i ten inteligentni, jen je treba upresnit co se mini tim 'na kazdem rohu' z hlediska te nesmirne rozhlehlosti vesmiru. Z naseho hlediska ty 'rohy' muzou byt zatracene a az nemozne vzdalene.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz