Převratný materiál pro hospodaření s energií  
Rutil obohacený niobem a indiem by mohl změnit pravidla hry energetických technologií. Dočkáme se v dohledné době úžasných superkondenzátorů?

 

Zvětšit obrázek
Ray Withers a Yun Liu s modelem nového materiálu. Kredit: ANU.


Při vývoji nových převratných energetických technologií bývá jednou z hlavních nesnází problém s uchováním vytvořené energie. Jak se zdá, není lehké energii rozumným způsobem vyrobit a ještě mnohem těžší je ji uchovat na horší časy. Úspěšný objev spolehlivého mechanismu takové úschovy energie by zatřásl celou energetickou vědou.

 

Zvětšit obrázek
Jaké asi budou kondenzátory budoucnosti? Kredit: Omegatron, Wikimedia Commons.

Yun Liu z Australské národní univerzity v Canbeře a její kolegové vyvinuli převratný dielektrický materiál na bázi rutilu (čili oxidu titaničitého TiO2), obohaceného niobem Nb a indiem In. Ukazuje se, že má extrémně vysokou elektrickou permitivitu a v mnoha ohledech strčí do kapsy soudobé kondenzátory. Tento nový materiál uskladní veliké množství energie, spolehlivě funguje v rozmezí teplot od mínus 190 do plus 180 stupňů Celsia a měl by být lacinější, než dnes používané technologie.

 

Liu a spol. se ohledně svého objevu netají velkým očekáváním. Po nezbytném doladění by se prý jejich materiál mohl stát součástí budoucích superkondenzátorů, které dovedou uskladnit a pak také rychle odevzdat ohromné množství energie.

Zvětšit obrázek
Krystaly rutilu ze švýcarského údolí Binn. Kredit: Rob Lavinsky, Wikimedia Commons.

S takovými součástkami bychom mohli očekávat dramatický rozvoj technologií obnovitelných zdrojů energií, elektrických dopravních prostředků, i například vojenských technologií. Zcela zásadní zvrat by se nejspíš odehrál v solární a větrné energetice, kde od samých počátků bojují s nutností sytit rozvodné sítě elektřinou v době, kdy Slunce nesvítí a vítr nefouká.

 

Zvětšit obrázek
Kde vzít elektřinu, když nefouká? Kredit: Steve Fareham, Wikimedia Commons.

Přes jasné zadání je vývoj materiálů pro efektivní uskladňování elektřiny nesmírně komplikovaný. Musí totiž vyhovět třem základním požadavkům, které bývají v intenzivním rozporu. Zaprvé by měl mít velice vysokou dielektrickou konstantu, což vede ke schopnosti uskladnit značné množství energie. Za druhé by měl vykazovat velmi nízké dielektrické ztráty, což zase zaručuje ekonomické zacházení s energií a zamezení jejímu unikání. Zatřetí by takový zázračný materiál měl pracovat v jakžtakž širokém rozmezí teplot. Až donedávna se jevilo jako prakticky nemožné tyto tři zásadní požadavky skloubit, podle všeho se to ale teď po pěti letech usilovného výzkumu podařilo.

 

A jaký je recept na úspěch týmu Liuové? Autoři vnímají svůj úspěch jako třeskutou kombinaci štěstí, experimentování a odhodlání. Díky nim dostali materiál s ohromujícím potenciálem. Je hojný a relativně snadno dostupný. Cestu do lepší společnosti mu také jistě proklestí fakt, že není jedovatý a že je přátelský vůči životnímu prostředí.

 

Literatura

Australian National University 1.7. 2013, Nature Materials online 30.6. 2013.

Datum: 04.07.2013 08:42
Tisk článku

Související články:

Radikální kosmologie: Je náš vesmír plný tachyonů?     Autor: Stanislav Mihulka (19.04.2024)
Umělé podzemní jeskyně s horkou vodou pojmou 90 GWh tepla     Autor: Stanislav Mihulka (14.04.2024)
Baryonové akustické oscilace údajně podporují vesmír starý 26,7 miliard let     Autor: Stanislav Mihulka (19.03.2024)
Podmořské rifty nabízejí ohromující množství geotermální energie     Autor: Stanislav Mihulka (20.02.2024)
Kanibalská kosmologie: Rozpíná se náš vesmír požíráním malých vesmírů?     Autor: Stanislav Mihulka (08.02.2024)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz