Máme opět dalšího předka  
Již delší dobu se ukazuje, že náš „vývojový strom“ je spíše husté a pro nás nepřehledné křoví. Naši předkové v žádném případě nepostupovali krok za krokem vzhůru, ale vytvářeli různé linie, jejichž podoba je nám mnohdy nesrozumitelná.

Nálezy lebek a dolních čelistí Homo naledi (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.019)
Nálezy lebek a dolních čelistí Homo naledi (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.019)

Je to jen něco přes deset let, co vědeckou a laickou veřejnost vzrušil nález floreského člověka, tzv. hobita. Nejenže byl malý, ale především měl mimořádně malý mozek; přitom používal bohatou škálu kamenných nástrojů a prokazatelně organizovaně lovil. Dodnes není interpretace tohoto objevu uzavřena a nabízí velmi odlišné závěry od tvrzení, že se jedná o jedince Homo sapiens s dědičnou chorobou, po úvahy o jeho prastarém původu z dob raných příslušníků rodu Homo. Antropologové mají v bezprostřední paměti ještě novější a velmi starobylý nález z Ledi-Geraru v Etiopii (2,8 miliónu let), který vykazuje znaky jak raného člověka, tak předcházejících australopitéků.

 

 

Nález zachovalé kostry ruky Homo naledi (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.008)
Nález zachovalé kostry ruky Homo naledi (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.008)



 

Nyní přichází další mediální hvězda, ale tentokrát z Jižní Afriky ze známé a paleontologicky bohaté oblasti Dinaledi Chamber poblíž Johanesburgu. Z dosavadních zdejších nalezišť jsou bezesporu nejznámější Sterkfontein, Swartkrans a Kromdraai, odkud jsou popsány klasické nálezy australopitéků. Poblíž nich v jeskynním systému Rising Star v nepřístupném místě byly nalezeny ostatky minimálně 15ti jedinců s neobvyklou kombinací znaků, které jihoafrické vědce vedlo k popsání nového samostatného druhu člověka Homo naledi (slovo naledi v místním jazyce znamená hvězda). První kontakt antropologů z Jihoafrické republiky s našimi předky proběhl již před dvěma lety, ale vyzvednutí a základní vyhodnocení trvalo až do dnešních dnů. Podrobný popis kosterních ostatků uvedl na internetovém portálu elifesciences.org (eLIFE) tým vědců z různých univerzit Jihoafrické republiky a z USA pod vedením Lee E. Bergera. Téměř okamžitě po zveřejnění nyní v září vyvolal „hvězdný člověk“ celou řadu polemik a úvah. V čem je tento nález zajímavý a diskutabilní?

Rekonstrukce endokrania (vnitřního prostoru mozkovny), vytvořená na základě obou nálezů lebky (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.024)
Rekonstrukce endokrania (vnitřního prostoru mozkovny), vytvořená na základě obou nálezů lebky (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.024)


V prvé řadě je to tělesná stavba s celou řadou znaků jednoznačně lidských, ale současně s mnohými primitivními rysy připomínajícími australopitéky. Především ruka je adaptována na složitou manipulaci. Také noha ukazuje jasně na lidský pohyb. Na druhou stranu horní část stehenní kosti a pánev a dále rameno připomínají starší formy. Tělesná výška odpovídá necelému 1,5 metru. Lebka včetně čelisti vykazuje v mnoha jednotlivostech odlišnosti jak od australopitéků, tak i od nejstarších zástupců rodu Homo (H. habilis, H. rudolfensis a dalších), ale celková stavba lebky i chrupu se blíží pokročilejšímu stavu. Zcela zásadní je však malá velikost lebeční dutiny 466 cm3 (a tedy i mozku), která odpovídá australopitékům, resp. současným lidoopům. Tím tento nález připomíná již zmíněného Homo floresiensis s tím rozdílem, že velikost mozku floreského člověka je stanovena vlastně jen na základě jediné zachovalé lebky, kdežto u Homo naledi jsou zachovány alespoň dvě kalvy (horní části lebky) – malý mozek je tedy u něj zcela nezpochybnitelný!



Schéma jeskyně s nálezy (podle Dirks et al., DOI: 10.7554/eLife.09561.005)
Schéma jeskyně s nálezy (podle Dirks et al., DOI: 10.7554/eLife.09561.005)
Geologický kontext, okolní naplaveniny a paleozoologické nálezy v jeskynním prostředí ukazují na zřejmě velké stáří. Zatím však nebylo datování stanoveno, resp. autoři se opatrně této otázce vyhýbají. Jistě se dá brzy očekávat zveřejnění i tohoto důležitého údaje, který pomůže lépe porozumět postavení Homo naledi. Určení nižšího stáří, např. na méně než milión let, by dokazovalo koexistenci více forem člověka.



National Geographic (October 2015) zveřejňuje rekonstrukci tváře Homo naledi od Johna Gurche ze studia Trumansburg, N.Y.  (Mark Thiessen/National Geographic via AP, převzato z Physorg.
National Geographic (October 2015) zveřejňuje rekonstrukci tváře Homo naledi od Johna Gurche ze studia Trumansburg, N.Y. (Mark Thiessen/National Geographic via AP, převzato z Physorg.
Soubor více než 1.500 jednotlivých kostí a jejich úlomků se nachází v těžko přístupném prostoru, kde se nemohly pozůstatky více jedinců ocitnout náhodně. Kosterní ostatky navíc ukazují, že se ani nejednalo o spláchnutí jednotlivých kostí, ale že zde byli jednotlivci uloženi vcelku. A tady se začíná vynořovat celá řada otázek. Lze si dobře představit, že se sem pradávní předci mohli dostat pouze s pomocí ohně. Od kdy tedy člověk užívá a ovládá tento živel? Proč se zde ocitlo najednou nebo postupně více jedinců. Bylo by možné dokonce uvažovat o jednoduché formě pohřbívání? V tom případě, od kdy můžeme předpokládat počátky složitějších představ o světě? Jaká je souvislost mezi velikostí mozku a složitým sociálním chováním nebo symbolickým myšlením?



Mimořádnost nového objevu z Jižní Afriky je veliká. Uvědomme si například, že geografická oblast evoluce nejstarších zástupců lidí (rod Homo) se tímto nálezem – a také na začátku připomenutým nálezem z Etiopie – rozšiřuje na celé území, kde se vyskytovali původně australopitéci. Tímto nálezem se také rozšířila škála možných mozaikovitých kombinací progresivních a starobylých znaků u našich předků, což podporuje představu relativně samostatného (asynchronního) vývoje jednotlivých funkčních celků, zvl. mozku a končetin.



Literatura:

Berger, L.R. et al.: Homo naledi, a new species of the genus Homo from the Dinaledi Chamber, South Africa. eLife 2015;4:e09560. DOI: 10.7554/eLife.09560.

 

Dirks, P. et al.: Geological and taphonomic context for the new hominin species Homo naledi from the Dinaledi Chamber, South Africa. eLife 2015;4:e09561. DOI: 10.7554/eLife.09561.

Datum: 11.09.2015
Tisk článku

Související články:

Encefalizace byla složitější     Autor: Vladimír Blažek (14.01.2011)
Co malovali nebo natírali naši předci před 100 000 lety?     Autor: Vladimír Blažek (20.11.2011)
Ještě jednou o zdobení neandrtálců!     Autor: Vladimír Blažek (15.06.2012)
Roztloukáním ořechů k výrobě nástrojů     Autor: Vladimír Blažek (07.07.2012)



Diskuze:

Odkaz na TV rozhovor s antropologem L. Friedlem

Vladimír Blažek,2015-09-17 12:27:34

Pracovník Mgr. Lukáš Friedl, Ph.D. z Oddělení biologické antropologie Katedry antropologie FF ZČU v Plzni měl možnost se zapojit do zkoumání kosterních pozůstatků Homo naledi. Zde je odkaz na rozhovr v TV s ním:
http://video.aktualne.cz/dvtv/nalez-cloveka-hvezdneho-v-jeskyni-je-toho-jeste-mnohem-vic-r/r~4a19f54a5c8c11e5b440002590604f2e/?utm_source=atlasHP&utm_medium=newsbox&utm_term=position-4

Odpovědět

Historia naších pravekých predkov je oveľa pestrejšia

Anton Matejov,2015-09-14 15:43:46

...začíná vynořovat celá řada otázek. Lze si dobře představit, že se sem pradávní předci mohli dostat pouze s pomocí ohně.
Od kdy tedy člověk užívá a ovládá tento živel? Proč se zde ocitlo najednou nebo postupně více jedinců. Bylo by možné dokonce uvažovat o jednoduché formě pohřbívání? V tom případě, od kdy můžeme předpokládat počátky složitějších představ o světě? Jaká je souvislost mezi velikostí mozku a složitým sociálním chováním nebo symbolickým myšlením?...
Ľudia majú v svojej nature často statické myslenie. Uzavierať teróie, takto to bolo a basta. Povedala to jedna autorita. Lepšie sa zjednodušene rozmýšľa a väčší chaos, alternativy sa nepripúšťajú. Poznám to aj s astronómie.

Evolucionári prišli s teóriou -Zmena klimy. Pralesy začali ustupovať.
Naší pravekí predkovia zliezli s konárov džungli na savanu a tam si nacvičovali chôdzu. Došlo k strate srsti.
Postupne sme začali s nástrojmi, ohňom.Neskôr domestikaciu, začali pestovať plody.
Hotovo povedali autority,iné teórie ako napríklad polovodné teórie sú neprípustné, tak ako náboženské predstavy...

Áno zmena klímy. Pralesy často ustupovali to je potvrdené. Na savane asi naši predkovia nenacvičovali tú spriamenú chôdzu, lebo predátori by ich asi ľahko zdevastovali, vyhladili.
Rád by som stvoril na to počítačové simulácie podľa stupňa pohybu, teritoria a potravinového reťazca. Či by vlastne mohli dlhodobejšie naši prapredkovia existovať na savane s danými stupňami pohybu. Veľkou neznámou asi bude zakomponovať do simulácii stupeň sociálnej skupinovej obrany obetí a šeliem.
Napríklad v astronómii nám simulácie na superpočítačov pozmenili naše predstavy o tvorbe planet o migráciu planét a potvrdili to objavy exoplanét pri druhých hviezdách. História formovania planét je oveľa bizarnejšia ako sme boli schopní vôbec si predstaviť.

Na Juhu Afriky ale boli veľké polovodné prostredia. Naši predkovia ich museli často prekonávať. Niesť potravu a potomstvo! To vyžadovalo tiež spriamenú chôdzu!V polovodných prostrediach ide oveľa ľahšie nacvičovať tu spriamenú chvôdzu, dokonca často vynutene s rozlícných príčin. Chrbtica sa narovnáva aj častým plávaním.
Aj polovodné prostredia mohli spôsobiť stratu srsti!
Postupne zisťovali, že majú v takých polovodných prostrediach aj lepšiu obranu pred suchozemskými šelmami. Proste plavajúcu šelmu ide veľmi rýchlo praštiť kyjakom, alebo kameňom. Zo súše zdrhnuť pred nimi už nie na koruny stromov ale do vody, močiara.
Vo vode často našli aj dosť vodnej potravy. Je známe že proteíny s morských živočíchov tiež zapríčiňovali nárast mozgovej kôry.
Je tu aj automatické spomaľovanie tepu srdca vo vode ojedinelé u primátov.
No dlhšie trávenie času v polovodných prostrediach pôsobí podchladenie.
Odtiaľ sa tiež dá vystopovať potreba zblížiť sa s ohňom. Oheň tiež účinne odstrašoval šelmy a odtiaľ je tiež veľmi blízko k tepelnej úprave potravy ohňom.
Potreba orientácie v Jaskyniach pri dlhšom pobyte tiež vyžaduje oheň.
Známe su pobyty naších prapredkov v jaskyniach ako aj jaskynné maľby-prejavy umenia vyjadrenia archivovania predstáv.
U cicavcov bolo veľakrát preukazaný návrat do vodných prostredí. Najpopulárnejší je návrat delfína. A jeho veľmi podobný mozog.Vysoké sociálne chovanie.
Čo vyhnalo našich pravekých predkov s polovodných prostredí? Možno znovu zmena klímy. Napríklad ochladenie a nástup ľadovej doby. Potreba potravy. Alebo ústup polovodných prostredení teplom vysušením. Ale už zo silnými návykmi k spriamenej chôdzi, prenášaniu potomstva,stratu srsti, vzťahu k ohňu ojedinelého v živočíšnej ríši. Posilnení návykmi na rôznorodosť potravy aj z vodných prostredí.
Rozličná dĺžka pobytu našich prapredkov v polovodných prostredí napríklad v rozdiel desať tisícoch rokov viedla k rozdeleniu stromu línii našich predkov na rôzne poddruhy od neandrtalcov po Homo náledi.
Zmena prostredia s korun stromov džungli na polovodne, neskôr na savanne už s prvkami spriamenej chôdze a zručnosti núti predsa k zvyšenému počtu rôznych receptorov, zmyslom, návykom chápaniu priestoru času, spôsobu získavania potravy, počet možnosti a následne aj k rozširovaniu objemu mozgu.

Odpovědět

Doplnění informací o nálezu

Vladimír Blažek,2015-09-12 21:26:45

Za vytipováním jeskynního systému a nakonec tedy i za objevem Homo naledi je grant od National Geographic. V říjnovém čísle by měl být publikován článek o nálezu. Některé informace o průběhu výzkumu jsou již zveřejněné na www stránce NG:
http://news.nationalgeographic.com/2015/09/150910-human-evolution-change/
(Drobná oprava: Název Dinadeli chamber se nevztahuje k celkové oblasti s nálezem, ale přímo k prostoru, „sálu“, v jeskyni.) - V.B.

Odpovědět

Lidka Bartova,2015-09-11 21:12:19

Moc hezky napsáno. Takhle si to přečetly i moje dvě ratolesti. Díky. Moc.

Odpovědět

Juraj Chovan,2015-09-11 11:48:15

Možno som iba prehnaný skeptik ale zdá sa mi že sa snažíme z nálezu vyčítať viac ako je z neho zrejmé:
Podľa schémy bol otvor do jaskyne vertikálny, úzky a vysoký viac ako dvojnásobok výšky jedinca. Ak by sa dovnútra dostal nejaký živý jedinec nedobrovoľne, dá sa očakávať že vlastnými silami by z jaskyne nevyšiel a uhynul by v nej od hladu.
Takže, čo ak napríklad vodca tlupy, len tak z roztopaše a bez uvedomenia si dôsledkov, hádzal do jednej úzkej diery v zemi slabších jedincov vlastnej tlupy? Netreba k tomu oheň, nejde o rituálne pochovávanie, nevyžaduje sa zložité sociálne chovanie a svedčí to o úrovni inteligencie skôr nízkej než vysokej...

Myslím, že nález je ako svojím rozsahom, tak aj faktom že ide o nového hominida so zaujímavou stavbou tela, dostatočne zaujímavý aj bez vymýšľania ďalekosiahlych záverov stojacich "na vode".

Odpovědět


Re:

Milan K,2015-09-11 12:15:15

Jsem rád za článek, ač obsahuje mnoho spekulací.
To co jsme uvedl, je podle mě pravděpodobné.
Co můžeme říci s určitostí je, že se jednalo o smrt z vůle trojjediného Boha.
Doufám, že se uchovala, a nalezneme i naledi Bibli. :-)

Odpovědět


Re:

Petr Kr,2015-09-11 13:49:32

Já bych to neodsuzoval tak striktně. Možná byste na místě našel stopy po ohni, stopy po úpravách jeskyně atd. Myslím, že na tom místě objevu byli možná lidé, kteří z toho něco vydedukovali na základě dalších pozorování.
Já bych také měl pohádku. Možná tam ti mrtví sestoupili a oheň a dýchání zredukovalo kyslík a udusili se z nadbytku CO2 a CO. Možná... To by jistě někdo spekuloval, že to nebyl vůdce, ale nepřátelé tohoto kmene, kdo je tam nahnal, možná v té době byl vůdce žena... Zdá se mi, že vaše teorie je ještě spekulativnější.

Odpovědět


Re: Re:

Juraj Chovan,2015-09-11 14:22:43

Asi si nerozumieme - ja netvrdím že to bolo práve takto a vodca sa volal Macko Pu a nijak inak.
Len som ukázal jedno z milióna možných vysvetlení (a Vy ste uviedol pár ďalších) ako sa tam objavení hominidi mohli dostať, a to bez nutnosti predpokladať u nich (na tú dobu) nadštandardnú inteligenciu, schopnosť byť pánom ohňa a vytváranie zložitých sociálnych väzieb.
Samozrejme, ak by sa tam našli stopy po ohni a podobne tak to by bolo "iné kafé", ale predpokladám že takáto informácia by sa dostala aj do zverejneného článku.

Nateraz, bez akýchkoľvek ďalších dôkazov, mi pripadá trošku nadsadené špekulovať o tom že to bolo pohrebisko sociálne vysoko rozvinutého druhu. Aj bez toho je tento objav výnimočný.

Odpovědět


spekulace

Ondi Vo,2015-09-12 14:31:23

Nikdo netvrdí, že to přesně takhle bylo.

Ti paleontologové pracují na nalezišti leta, vyhodnocují nálezy, publikují, odborná veřejnost se zapojuje do diskuze ... a schůdné vysvětlení pro zvláštní situaci nálezu je, že se jednalo pravděpodobně o pohřebiště. Asi téhle hypotéze odporuje nejmíň odborníků.

Pochopitelně existují asi i jiné hypotézy, jako např, že se tam ti lidé schovali před nepřáteli, nebo před predátory ... a vydýchali si vzduch. Také s kombinací, že tuto skrýš nemohli zavčas opustit, protože úzký průchod "ucpal" tělnatější soukmenovec, nebo že jej nepřátelé ucpali ....

Odpovědět


Bibli netřeba hledat, možná stačila krátká odpověď : "provedu".

Josef Hrncirik,2015-09-12 13:27:17

Odpovědět


napadlo mě, že 15 jedinců tam napadalo během 15000 let

Josef Hrncirik,2015-09-12 13:31:13

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz