…aneb Představuje se čerstvě „stoletý“ Metriacanthosaurus

Psi dingo mají rádi klokany rudé. Klokani jsou tudíž vděční, když mohou žít v jižní části Austrálie, kterou chrání ohromující 5 614 km dlouhý plot Dingo Fence. Ochrana poskytnutá plotem se rychlostí evolučního blesku projevuje na rychlosti růstu klokanů. Malí klokánci neohrožovaní psy dingo si mohou dovolit růst pomaleji.

…aneb Pár zajímavostí o nejtěžším suchozemském predátorovi všech dob

…aneb Koexistence gorgosaura a daspletosaura ve společných ekosystémech

…aneb Představení slavného jurského pliosaurida

…aneb Představuje se „široký ještěr“

…aneb Představení hadrosaurida lambeosaura

…aneb Pár vět o postrachu křídového Mongolska

…aneb Co zjistil nový výzkum o impaktní zimě po dopadu planetky na konci křídy

…aneb Představení právě objeveného pachycefalosaurida ze souvrství Hell Creek

…aneb Představuje se Chucarosaurus

…aneb Giganti mezi kachnozobými dinosaury

…aneb Existoval skutečně jurský čtyřnohý alosauroid?

…aneb V Jurském parku to měli nejspíš špatně

…aneb Příběh „gravidní“ tyranosauřice pokračuje

…aneb James Fassett to stále nevzdává

…aneb Co skutečně víme o dakotaraptorovi?

…aneb Proč stále uváděných 65 milionů let už neplatí

Evoluce může být mnohem rychlejší, než se na první pohled zdá. V tomto ohledu je výtečnou laboratoří evoluce Austrálie, dlouho izolovaný kontinent bývalé Gondwany. S příchodem lidských kolonistů se v Austrálii rozeběhly neúmyslné evoluční experimenty s invazními druhy, které jsou evolučně při chuti a mají spoustu prostoru. Časem se tam může objevit nový druh kočky, velblouda nebo třeba ropuchy.

…aneb Stručný pohled na událost K-Pg v populární kultuře

…aneb Další číselné ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

…aneb Dinosauří „Top 5“ pro rok 2022

…aneb Druhohorní Vánoce nedaleko jižního pólu

…aneb Pátrání po hmotnostním limitu pro suchozemské živočichy

…ale teď už doopravdy

… aneb Představení dalšího obřího tyranosaurida

…aneb Umění přežít v pozdně jurském světě

Na velšské pastvině narazili na fosilie ze středního ordoviku, mezi nimiž se ukrýval podivuhodný mieridduryn. Představte si malou opabinii s ostnitým chobotem. Díky novému objevu je ve hře možnost, že chobot, původně považovaný za bizarní „omyl“ je vlastně původním znakem dávných členovců, z něhož se snad vyvinul dnešní horní pysk členovců.

…aneb První svědectví o lovu na dlouhokrkého obra?

…aneb Nejnebezpečnější ekosystém druhohor

…aneb Představuje se Meraxes gigas

…aneb Podivuhodný příběh vzniku „strašlivých ještěrů“

…aneb Když hlavonožci přežijí (o trochu) dinosaury

…aneb Co nám prozradili „ještěři ze Slezska“?

Australským tým simuloval superkontinentální cyklus naší planety, v němž se již nejméně 2 miliardy let srážejí a opět roztrhávají kontinenty. Podle těchto simulací se příští superkontinent, až se za zhruba 300 milionů objeví, vytvoří uzavřením Pacifiku, momentálně nejstaršího oceánu světa.

…aneb Karel IV. by se divil

…aneb Představuje se Gnathovorax cabrerai

…aneb T. rex trichomonózou přece jen netrpěl

…aneb Podivný útvar z Mexického zálivu

…aneb Historie pátrání po „ground zero“ vymírání na konci křídy

…aneb Nemoc králů v druhohorní éře

Kontinenty zná každý, ale jak vznikly a vyvíjely se, to neví nikdo. Podle nových analýz izotopů kyslíku v prastarých krystalech zirkonu z kratonu Pilbara v Západní Austrálii to vypadá, že se kontinenty zrodily ve strašlivých bolestech planety po dopadech velikých kosmických těles, na konci devastující éry Pozdního těžkého bombardování.

…aneb Definitivní důkaz o existenci obřího titanosaura z Indie?

…aneb Nejhorší den v dějinách života na Zemi?

…aneb Bylo před katastrofou na konci křídy hezky?

Vyvinuli se savci z teplokrevných evolučních předků, nebo se schopnost kontrolovat tělesnou teplotu zrodila až v této naší živočišní třídě? Výsledky studií se různí, ta nejnovější však podpořila první možnost. Na základě změn geometrie kostěného labyrintu vnitřního ucha.

…aneb Další exkurz do dinosauřích mozkoven

…aneb Srstí a mateřským mlékem k evolučnímu úspěchu

…aneb Příběh jediného formálně popsaného polského dinosaura

Analýza zuboviny už vydala celou řadu svědectví. Třeba o tom, že muž z ledu Ötzi žil převážně na jižních svazích Alp a že dětství trávil nedaleko Brixenu, kde později nedobrovolně pobýval Karel Havlíček Borovský. Nejnovější izotopová studie zuboviny je z dílny University of Cincinnati a vnáší jasno do životního stylu tři metry vysokých a až jedenáct tun vážících monster Severní a Střední Ameriky.