Vědci našli důkaz, že se na Saturnově měsíci Titanu nacházejí jezera naplněná kapalným metanem.

Astronomové vůbec poprvé zaznamenali přítomnost černé díry v kulové hvězdokupě, tedy v místě, které se nezdá být těmto objektům příliš přátelsky nakloněno. Tento objev má poměrně vážné důsledky pro dynamiku uvnitř kulových hvězdokup a také může hodně napovědět o existenci tzv. černých děr střední velikosti.

Spektrograf VIMOS, součást Very Large Telescope agentury ESO zpracoval data zatím největšího souboru galaxií z naší oblohy.

Astronomové objevili v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík prachový disk. Jeho chemické složení naznačuje, že se jedná o pozůstatky planetky, která se dostala příliš blízko centrální hvězdy. Na tuto sebezničující dráhy ji mohla „postrčit“ velká planeta, která přežila fázi červeného obra.

Čeští astronomové objevili vzplanutí hvězdy v Perseovi. Hvězda označená jako GK Per takto vybuchuje přibližně jednou za tři roky, ale přesný okamžik se nedá předpovědět. Současné vzplanutí nastalo o tři čtvrtě roku dříve než vědci očekávali. První velice výrazné zjasnění bylo pozorováno již před 105 lety a hvězda byla tehdy vidět snadno i bez dalekohledu.

Vesmír dokáže vědce neustále překvapovat novými záhadami. V době, kdy už se zdálo, že astronomové začínají chápat původ záblesků záření gama, podařilo se detekovat dva takové jevy, které se těmto představám zcela vymykají. Možná jsme se poprvé setkali se zcela novým způsobem, jak některé hvězdy „odejdou“ ze scény.

Až doposud se astronomové domnívali, že hvězda Pismis 24-1 váží 200 až 300 Sluncí a je nejtěžší hvězdou v Mléčné dráze. Nejnovější pozorování provedená pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu ale ukázala, že ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu. Každá ze jejích složek má hmotnost „jenom“ kolem stovky hmotností našeho Slunce.

Slunce se zrovna nachází v klidové fázi svého jedenáctiletého cyklu aktivity. Přesto má do absolutního klidu hodně daleko.

Obří černá díra byla dopadena při činu - americká družice Galex ji zachytila, jak pojídá hvězdy jako „kosmické sušenky“. Bylo to poprvé, kdy astronomové pozorovali celý průběh „krmení“ černé díry - od prvního do téměř posledního sousta.

eteorit Tagish Lake (západní Kanada) obsahuje organické sloučeniny z doby před zformováním planet sluneční soustavy.

Saturn jak ho ještě nikdo nikdy neviděl. Snímky beroucí dech pořídila u Saturna během své mise sonda Cassini-Huygens.

Astronomům se vůbec poprvé podařilo změřit rychlost rotace hned trojice černých děr. Jedna z nich strhává okolní prostoročas takovým způsobem, který se velmi blíží teoreticky možné hranici. Tato černá díra se otočí 950krát za sekundu.

V eliptické galaxii byly během pěti měsíců spatřeny hned dvě supernovy. Za posledních 26 let to byl už třetí a čtvrtý případ této hvězdné exploze. Takové množství supernov v jedné galaxii je velmi neobvyklé.

Vědci pomocí satelitu Swift (NASA) objevili u „blízké“ hvězdy tak silnou erupci, že kdyby nastala na našem Slunci, mohla by vést až k zániku života na Zemi. Tato erupce byla dosud nejenergičtější hvězdnou explozí, jaká byla kdy pozorována.

Sonda Mars Global Surveyor pravděpodobně skončila svou mimořádně úspěšnou misi u rudé planety. Byla to nejdéle pracující sonda jaká kdy zkoumala Mars. Ale 2. listopadu 2006 se odmlčela.

Misse Ulysses 17. listopadu 2006 dosáhla další důležitého milníku na svá impozantní cestě mimo rovinu ekliptiky: začala svou třetí pouť nad jižním pólem Slunce.

Hubblův kosmický dalekohled objevil pět supernov (explodujících hvězd) a jejich hostitelské galaxie. Získal důkaz o existenci temné energie a její přítomnosti téměř po celou dobu historie vesmíru.

Jednou z překvapivých linií odboje proti alarmistické oteplovací klice je výzkum vlivu kosmického záření na pozemské klima a život na Zemi vůbec.

Astronomové studující meteorické roje očekávají v ranních hodinách neděle 19. listopadu zajímavou událost. Meteorický roj Leonid sice nejspíš nedosáhne okázalé podívané jakou předvedl na přelomu století, nicméně i tak by měl připravit relativně velký počet meteorů.

Ve středu 8. listopadu se na slunečním disku objevila malá černá tečka, která se poměrně rychle pohybovala. Jednalo se o stín planety Merkur, která během následujících pěti hodin přešla před Sluncem. Tento vzácný úkaz bylo možno sledovat zejména ze západní polokoule.

Ředitel NASA Michael Griffin včera oznámil astronomy dlouho očekávané rozhodnutí týkající se budoucnosti Hubbleova kosmického dalekohledu. NASA schválil výpravu raketoplánu, která by měla prodloužit životnost dalekohledu až do roku 2013. V opačném případě by byl v průběhu několika následujících let odsouzen k pomalému „umírání“.

Ve čtvrtek 19. října 2006 byla vypuštěna první evropská meteorologická družice MetOp (ESA/EUMETSAT).

Zemětřesení o síle 6,7 stupně Richterovy stupnice postihlo v neděli ostrov Hawaii. Zasažena byla i hora Mauna Kea, na které jsou umístněny jedny z největších dalekohledů na světě. Podle aktuálních zpráv nebyl naštěstí žádný z nich vážněji poškozen.

První detailní snímky binární planetky KW4 odhalily bizarní svět, kde nejvyšší body na povrchu jsou vlastně nejnižšími a kde obě planetky tančí navzájem okolo sebe svázány gravitační silou.

V systému blízké hvězdy Y Andromedae obíhají tři známé planety. U jedné z nich, objevené před deseti lety, nyní astronomové naměřili dramatické rozdíly v teplotách. Zatímco mateřské hvězdě přivrácená hemisféra je doslova ohnivou výhní, na straně odvrácené panují teploty o 1400 stupňů Celsia nižší.

Kosmická sonda Cassini se 15. září po 12 hodin nacházela v poměrně unikátní pozici - ve stínu planety Saturn. Tato výjimečná událost umožnila astronomům zjistit některé zajímavé vlastnosti prstenců planety a mj. také objevit dva zcela nové, dosud neznámé.

Současná technika dovoluje pozorovat složitou strukturu Saturnovy atmosféry, která pak na snímcích vypadá jako „čínský lampión“.

S využitím pozorování získaných za pomoci rentgenových kosmických dalekohledů určili astronomové stáří pozůstatku po supernově RCW 86. Ukázalo se, že explozi této supernovy před dvěma tisíciletími pozorovali čínští starověcí astronomové. Jedná se tak o nejstarší supernovu, která byla v dějinách lidstva zaznamenána.

Planetu o velikosti Saturnu obíhající blízkou hvězdu HD 3651 objevili astronomové už před několika lety. Nyní se ukázalo, že do stejného systému patří i hvězdné nedochůdče, neboli hnědý trpaslík. A ten svým gravitačním vlivem mohl způsobit výstřednost oběžné dráhy planety.

Supernovy typu Ia jsou považovány za „standardní svíčky“, které je možno spolehlivě používat pro určování vzdáleností ve vesmíru. Nyní ale astronomové spatřili supernovu, která je dvakrát jasnější, než by měla podle zažitých zvyklostí být. Rovněž hmotnost původní hvězdy významně převyšuje předpokládanou mez.

Satelitní snímky z 23. až 25. srpna 2006 poprvé odhalily dramatické uvolnění ledové masy na sever od Špicberků. Nečekaná a náhlá změna v mořském zalednění postihla plochu o rozloze Britských ostrovů a sahala až do oblasti severního zeměpisného pólu.

Astronomové oznámili objev velmi neobvyklé planety obíhající v blízkém dvojhvězdném systému. Obří rozměry společně s malou hmotností způsobují, že její hustota je menší než hustota korku používaného k výrobě zátek.

Malinké černé díry vyhazují hvězdy z Mléčné dráhy a jsou příčinou jejich „hyperrychlostí“.

Objekt z nové skupiny Trpasličích planet, který je znám pod neoficiálním označení Xena, dostal jméno Eris s katalogovým číslem 136199. Eris, který je větší než Pluto, rozpoutal diskuse, které nakonec vedly k sesazení Pluta z kategorie planet.

Hubble pořídil snímky jednoho z nejmenších hvězdným společníků, jaké kdy byly vůbec pozorovány.

Kosmické observatoře Solar Sentinels budou hlídat Slunce. Měly by se stát ochránci před nabitými částicemi, které jsou ze Slunce vyvrhovány do meziplanetárního prostoru.

Barevný pozůstatek náhlé smrti hvězdy

Výprava kosmické sondy SMART-1 se blíží ke konci. Úspěšná sonda, která 1,5 roku zkoumala průvodce naší Země, již vyčerpala veškeré palivo. Proto byla naprogramována tak, aby v noci ze 2. na 3 září dopadla na měsíční povrch. I v posledních okamžicích své existence by tak měla odborníkům poskytnout řadu cenných údajů.

Jen velmi krátce po sobě se objevily dvě odlišné zprávy o stáří vesmíru. Jeden vědecký tým na měření vzdálenosti blízké galaxie M33 dospěl k názoru, že Hubbleova konstanta musí být menší, v důsledku čehož by vesmír náhle „zestárnul“ na 15,8 miliardy let. Jiní vědci nezávislou metodou potvrdili její současnou hodnotu, na jejímž základě je vesmír o 2 miliardy let mladší.

Naše Sluneční soustava máme od nynějška jen 8 „řádných“ planet a stále se zvětšující počet malých těles. Na tom se shodlo 3 000 astronomů a vědců na 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze (14. do 25. srpna 2006).

Temná i normální hmota byly od sebe odtrženy při obrovské srážce dvou velkých kup galaxií. Rentgenová observatoř Chandra a pozorování z dalších dalekohledů poskytují přímý důkaz o existenci temné hmoty.

I tak všeobecně známý objekt, jakým Velká mlhovina v Orionu bezpochyby je, může astronomy stále znovu a znovu udivovat. Stačí jen, aby se na něj detailně zaměřil Spitzerův kosmický dalekohled.

Astronomové, na základě nových pozorování americké sondy Mars Odyssey, zjistili, že každé jaro na Marsu s sebou přináší mohutné výtrysky plynů v oblasti jižní polární čepičky.

Astronomové vyřešili záhadu, která je pronásledovala více než 15 let. Zjistili, že hvězdokupu Quintuplet („Paterčata“) tvoří superhmotné dvojhvězdy, které se blíží ke konci svého života.

Kvasar 3C273 byl sice objeven už v roce 1963, ale nové snímky z kosmických observatoří nás nepřestávají udivovat svými barvami (i když jsou falešné), ale především získanými detaily.

Dne 31. července se zrodila na Slunci malá sluneční skvrna. Vynořila se z nitra Slunce a zmizela během několika hodin. Na Slunci se to stává zcela běžně; obvykle by tak nepatrná sluneční skvrna nestála ani za zmínku. Ale tato byla speciální: byla „obrácená“.

Astronomové stále častěji spojují dva dalekohledy jako interferometr, aby odhalili větší podrobnosti u vzdálených hvězd. Právě observatoř Keck je názornou ukázkou znásobení výkonu, spojí-li se dohromady tři nebo i více dalekohledů.

Možnému rozuzlení se blíží diskuse o definici pojmu planeta. Komise Mezinárodní astronomické unie předložila návrh, o kterém budou příští týden na Valném shromáždění této organizace konajícím se v Praze hlasovat její členové. Bude-li návrh přijat, zvýší se počet planet Sluneční soustavy na 12.

Voyager 1 zanedlouho překoná další milník v historii výzkumu vesmíru. Ve čtvrtek 17. srpna 2006 proletí jednu z neviditelných hranic sluneční soustavy ve vzdálenosti 100 AU od Slunce (asi 15 miliard km). A stane se tak ve vesmíru nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 2 je s 80 AU asi 6 let pozadu.

Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.