Válka proti vědě? Proč nemá smysl hrotit debatu proti odpůrcům vědy  
Plochozemci, odpůrci očkování, evoluce nebo GM potravin někdy dohánějí člověka k šílenství. Ale agresivní výpady, nadávky a obviňování nové příznivce do tábora vědy nepřivedou. Ve skutečnosti spíše celé věci uškodí.
Posádka Apolla 11 simuluje průzkum Měsíce na Zemi. Kredit: NASA.
Posádka Apolla 11 simuluje průzkum Měsíce na Zemi. Kredit: NASA.

Časopis National Geographic v březnu 2015 měl na obálce téma konfliktů veřejnosti s vědou. Zmiňuje tam odpůrce změny klimatu, evoluce, přistání na Měsíci, očkování a geneticky modifikovaných potravin. Titulnímu obrázku vévodí nápis „The War on Science“, čili „Válka proti vědě“. V poslední době se v USA i jinde s tím výrazem často operuje a bombardují se s ním odpůrci toho či onoho vědeckého konceptu.

 

John C. Besley. Kredit: Michigan State University.
John C. Besley. Kredit: Michigan State University.

Odborník na public relations John Besley z Michiganské státní univerzity a jeho spolupracovníci před pár dny zveřejnili v časopisu The Conversation text, v němž hodnotí obviňování odpůrců vědy z války a podobných věcí, jako ve skutečnosti kontraproduktivní. Besley a spol. v podstatě chápou, že antivědečtí myslitelé mohou vědce štvát nebo přímo dohánět k zuřivosti. Když ale obhájci vědy prezentují současnou situaci jako „válku“ nebo „boj“ či „konflikt“, tak to podle Besleyho příliš nepomáhá.


Besleyho nedávný výzkum ukazuje, že když vědci v USA obviňují konzervativní politiky a další osobnosti z „války proti vědě“, tak to americká veřejnost vnímá jako agresivní krok. A takto vnímaná agresivita může naopak poškodit důvěryhodnost vědců a celé vědy v očích veřejnosti, především její konzervativní části, která stejně o vědě neustále pochybuje.

 

Viníkem je podle Besleyho zákeřný Efekt rámování (Framing effect), který je jednou z podob kognitivního zkreslení, jenž nám znepříjemňují život. Stručně řečeno, pokud je nějaká záležitost prezentována pozitivně, se ziskem či výhodami, tak mají lidé tendenci dát ji přednost a klidně i riskovat. Když je ta samá záležitost zarámována negativně, v podobě konfliktu či ztráty, tak lidé nejsou ochotni riskovat a této záležitosti se vyhýbají. Procentuální rozdíly v souhlasu lidí s věcí prezentovanou pozitivně a negativně přitom mohou být naprosto ohromující.

Důvěryhodnost vědců vzhledem ke vnímání jejich postoje, od zdvořilého až po agresivní. Kredit: Hardy et al. (2019).
Důvěryhodnost vědců vzhledem ke vnímání jejich postoje, od zdvořilého až po agresivní. Kredit: Hardy et al. (2019).


Besleyho tým si vybral 1024 dospělých Američanů, kteří představovali průměrný vzorek populace USA, pokud jde o věk, pohlaví, vzdělání a politické přesvědčení. Na nich pak otestovali vliv článku o problémech vědy, pojatého různým způsobem. K tomuto účelu použili článek z blogu časopisu Scientific American z roku 2017, který nese případný název „The War for Science“. Tento článek zpracovali do tří variant textu – agresivní, méně agresivní a neagresivní. Vědci pak zkoumali, jak tyto články ovlivní důvěryhodnost vědy v očích účastníků experimentu.


Politicky nevyhranění Američané svůj pohled na důvěryhodnost vědy podle míry agresivity článku neměnili. Liberální Američané s rostoucím agresivním tónem článku věřili v důvěryhodnost vědy o něco více, ale konzervativní Američané naopak méně, a to výrazněji.

 

National Geographic, War of Science. Kredit: National Geographic.
National Geographic, War of Science. Kredit: National Geographic.

Ve skutečnosti nešlo o příliš rozsáhlý výzkum co do počtu jeho respondentů. Badatelé ale nakonec dospěli k závěru, který má obecnější platnost. Agresivita postoje, i když jde o jistě spravedlivé rozhořčení, obvykle nerozšíří řady sympatizantů, ať už jde o vědu nebo další výrazná témata současného světa, v nichž dnes vedou hluboké tektonické linie. Agresivní komunikace má smysl například při volbách osobností, když je potřeba zasáhnout protikandidáty. Pokud jde ale o vědu a podobné záležitosti, i když to poslední dobou někdy vyžaduje téměř nadlidskou sebekontrolu, tak je na sociálních sítích vždy lepší zhluboka dýchat a nenechat své planoucí emoce řinout ven.

 

Jinými slovy, nemá smysl nadávat nebo se zle vysmívat lidem, že nevěří v kulatou Zemi, Apollo 11 nebo v očkování anebo že volili toho a toho darebáka, který škodí zemi. Je to naopak kontraproduktivní, protože taková agresivita odrazuje umírněné lidi s odlišnými názory či neutrálními názory, aby změnili svůj postoj. Není náhodou, že se podstatná skupina manipulátorských botů na sociálních sítích vydává za extrémně vyhraněné oponenty, kteří dští oheň a síru z druhé strany barikády. Jejich cílem je odradit umírněné či neutrální uživatele.


Besley a spol. doporučují, aby lidé, kteří se zabývají komunikací vědy, co nejvíce mysleli na Efekt rámování. Komunita vědců a jejich příznivců podle nich nemůže spoléhat na agresivní taktiky komunikace. Věda potřebuje trvalou a širokou podporu napříč politickým spektrem, aby mohla být přínosem pro celou společnost.

Video:  John Besley: US Public Opinion About Nuclear Energy


Literatura
The Conversation 11. 1. 2019, Science Communication 41: 90-112.

Datum: 18.01.2019
Tisk článku

Související články:

Proč jsme tak hladoví po konspiračních teoriích?     Autor: Stanislav Mihulka (23.12.2014)
Uživatelé internetu se rádi uzavírají do komnat ozvěny     Autor: Stanislav Mihulka (06.01.2016)
Co si myslí atmosféroví chemici a geochemici o chemtrails?     Autor: Stanislav Mihulka (19.08.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace