Mění vývoj německé Energiewende názory českých zelených aktivistů?  
Vývoj v Německu dost dramaticky mění názory českých zelených aktivistů na vývoj energetiky v Evropě. Velice pěkně je to vidět na nedávném článku publikovaném známým propagátorem fotovoltaiky a protijaderným bojovník Milanem Smržem.

V pondělním Deníku Referendum rozebíral pan Smrž janusovskou tvář německé energetiky. Nejen tento článek, ale i současná vyhlášení některých představitelů českých zelených aktivistických organizací, ukazuje na poměrně dramatický posuv v jejich postojích. Je dominantně dán tím, jak hlavně průběh německé Energiewende stále jasněji ukazuje reálné možnosti různých cest k nízkoemisní energetice.


Považuji takový vývoj v názorech nejen za zajímavý, ale možná i významný pro další vývoj v české energetice. Proto jsem se pokusil s článkem pana Smrže polemizovat a konfrontovat jej s jiným pohledem a jím neuváděnými fakty. Myslím, že polemika by měla vycházet ve stejném médiu, jako oponovaný názor. Bohužel na prosbu o publikaci redakce Deníku Referendum odpověděla, že celá redakce má v dané oblasti jediný a jednotný názor, který se shoduje s názorem pana Smrže. A že žádný jiný názor nebudou v Deníku Referendum publikovat. Doporučili mi, pokud chci článek uveřejnit, mám jej poslat jinam. Proto nevychází můj příspěvek v médiu původního článku.


Online zobrazení emisí ukazuje, že státy využívající kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů mají nízké emise a jsou zbarveny do zelena (https://www.electricitymap.org/ ).
Online zobrazení emisí ukazuje, že státy využívající kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů mají nízké emise a jsou zbarveny do zelena (https://www.electricitymap.org/ ).

S články pana Smrže se setkávám nejen na stránkách Deníku Referendum už několik desetiletí. A doposud byly plné obdivu k německé energetické koncepci a vyzývaly k tomu, aby ji všichni následovali. A to hlavně v oblasti likvidace jaderné energetiky. Současný článek znamená v náhledech pana Smrže dramatický zlom. Najednou není v čele „progresivní energetické politiky“ Německo, ale Francie a Švédsko. Najednou je Německo janusovské a fanda fosilní energetiky. Pan Smrž už ovšem zapomněl zmínit, že Francie, Švédsko, ale třeba i Švýcarsko nebo provincie Ontario se mohou zbavit uhelných elektráren právě proto, že mají kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. A to takovou, že u nich jaderná elektřina tvoří významnou část energetického mixu. Této podoby nízkoemisní energetiky dosáhne brzy i Slovensko, které brzy zavře poslední uhelný zdroj a po spuštění dvou jaderných bloků v Mochovcích přestane být importérem elektřiny. Stejně tak se tomuto cíli přiblíží Finsko po spuštění bloku v Olkiluoto. Současná situace s emisemi je pěkně vidět online na stránkách https://www.electricitymap.org/. V zelené barvě (minimální emise CO2) jsou vždy právě Francie, Švédsko, Ontario a díky svým čistě vodním zdrojům i Norsko. K nejtmavším patří po většinu doby kromě Polska právě i Německo.

 

Zároveň pan Smrž zapomněl dodat, že nutnost využívání fosilních zdrojů, a dokonce i uhlí, je v Německu dominantně způsobena kampaní podobných protijaderných aktivistů, jako je on. Ti hlavní prioritou své kampaně stanovili likvidaci jaderné energetiky. A dosáhli toho, že Německo vedené koalicí zelených a SPD v roce 2000 zahájilo Enegiewende s touto zmíněnou hlavní prioritou a cílem uzavřít jaderné bloky do roku 2022. Stačí se podívat na články pana Smrže a vyhlášení podobných českých i německých aktivistů, kteří dlouhodobě deklarují nutnost zrušit využívání jaderné energie. Hlásají, že odstavené jaderné bloky se lehce a rychle nahradí obnovitelnými a i náhrada fosilních bude pak snadná a rychlá. I ve svém pondělním článku pan Smrž píše, že dnů bez větru a slunce je jen minimálně, a energetiku lze postavit čistě na kombinaci těchto zdrojů.

 

Na údajích z Agorametru za poslední měsíc je vidět, že období, kdy fouká málo nebo téměř vůbec, nejsou vůbec výjimkou. A slunce v lednu moc opravdu moc nedodá (zelená – biomasa, velmi světle modrá – voda, tmavě modrá – mořské větrné, světlejší modrá - pevninské větrné, žlutá – fotovoltaika, tmavě šedá – klasické zdroje).
Na údajích z Agorametru za poslední měsíc je vidět, že období, kdy fouká málo nebo téměř vůbec, nejsou vůbec výjimkou. A slunce v lednu moc opravdu moc nedodá (zelená – biomasa, velmi světle modrá – voda, tmavě modrá – mořské větrné, světlejší modrá - pevninské větrné, žlutá – fotovoltaika, tmavě šedá – klasické zdroje).

Německo se však přesvědčilo, že tomu tak není. Stačí se podívat na data z nedávného prosince a ledna, kdy období bez větru bylo opravdu dost. Německo zjistilo, že i po extrémních nákladech a výstavbě výkonu větrných a fotovoltických zdrojů takovém, že každý z nich v ideálním případě dokáže zajistit téměř celý potřebný výkon, pokryly v roce 2018 větrné zdroje 20,3 % a fotovoltaické 7,7 % výroby elektřiny. U větrných zdrojů jsou to pak dominantně velké větrné farmy na severu Německa, u moře nebo na moři. V Bavorsku, které se nám geografií, hustotou obyvatelstva i průmyslovým zaměřením blíží, tak větrné turbíny vyrábí jen pár procent elektřiny. Zároveň nešlo o přechod od centrální energetiky k decentrální, ale právě naopak. Místo jaderných elektráren, které byly přímo v průmyslovém Bavorsku, je budou zásobovat z velké části velké větrné farmy od Baltického moře vzdálené tisíce kilometrů. Aby to však fungovalo, je potřeba navíc postavit řadu velmi dlouhých vedení velmi vysokého napětí. V každém případě se po odstavení jaderných bloků, které v Bavorsku z částí nahradí bloky plynové, se tato spolková země stane z exportéra importérem elektřiny.

Němečtí politici by velice rádi zavřely uhelné elektrárny, ale kvůli uzavření jaderných bloků to opravdu nejde a dlouho nepůjde. A hlavním důvodem není obava ze sociálních problémů kvůli uzavření hnědouhelných dolů. Vždyť 36 % uhelné elektřiny bylo v roce 2018 produkováno z dovezeného černého uhlí a černouhelné elektrárny mají fungovat i do těch třicátých let.

 

Nová moderní černouhelná elektrárna Moorburg, která v Hamburku nahradila jaderný zdroj, bude možná fungovat až do roku 2038 (zdroj Wikimedie, Ajepbah).
Nová moderní černouhelná elektrárna Moorburg, která v Hamburku nahradila jaderný zdroj, bude možná fungovat až do roku 2038 (zdroj Wikimedie, Ajepbah).

Důležitá je ještě jedna skutečnost. Rozloučení s uhlím v Německu v roce 2038 (pokud se ho podaří dosáhnout) neznamená konec fosilní energetiky. Odstavované jaderné a uhelné elektrárny budou z velké části nahrazovány plynovými bloky. Jejich výstavba se už připravuje a přechod Německa na plyn hlavně z Ruska má zajistit i budovaný plynovod Nord Stream 2. Přechod od uhlí k plynu sice přináší velmi silné snížení škodlivin, ale produkce oxidu uhličitého při jeho spalování klesne pouze zhruba na polovinu oproti uhlí. Pokud však vezmeme v úvahu metan uvolňovaný při jeho těžbě a dopravě i vyšší dopad metanu na skleníkový efekt, tak je otázka, jestli přechod od uhlí k plynu bude pokrokem. Zvláště, když část plynových zdrojů nahradí i nízkoemisní zdroje jaderné. Ukazuje se, že pravdou je existence dvou možných energetických směrů. Jedním je kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů, která umožňuje relativně rychlou cestu k nízkoemisní energetice. Druhým pak kombinace fosilních (plynových) a obnovitelných zdrojů, kde je zatím přechod k nízkým emisím nejistý. V každém případě však hodně dlouhý.


Jako vzor hodný následování uvádí pan Smrž stále Rakousko. Podívejme se však, jaká je skutečná realita energetiky tohoto státu. Rakousko má extrémní geografickou výhodu, která mu umožňuje dominující část elektřiny vyrobit ve vodních elektrárnách. V minulém roce průtočné a přečerpávací hydroelektrárny vyrobily celkově 62 % elektřiny v Rakousku. Větrné vyrobily pouhých 11,6 % a fotovoltaické 2,6 %, což je mimochodem stejně jako uhelné. Fosilní plynové vyrobily více než větrné a fotovoltaické dohromady, celkem 14,5 %. Zdroje využívající biomasu okolo 4,7 %. Navíc je potřeba připomenout, že Rakousko je čistý importér elektřiny a dováží ji například i z Temelína a Dukovan nebo polských uhelných bloků.


I z daného přehledu je vidět, že Rakousko je velmi specifické a žádný ze států, který nemá tak excelentní podmínky pro využití vodních zdrojů, nemůže jeho energetický mix následovat. Na druhé straně je vidět, že jiné obnovitelné zdroje dodávají jen relativně malou část elektřiny v Rakousku. Ne až tak odlišnou od situace u nás. Pokud by nemělo Rakousko takové možnosti ve vodní energii, muselo by mít podíl fosilních nebo jaderných zdrojů podobný tomu našemu.


Pan Smrž se velmi často ohání situací v rakouské spolkové zemi Burgenland. Jak to ale s energetickou soběstačností tohoto regionu je ve skutečnosti? Je třeba připomenout, že se jedná o velmi málo průmyslově rozvinutou a málo osídlenou oblast s dominancí zemědělství. To dává možnost jeho spíše menší potřebu do značné míry naplnit elektřinou z biomasy, větru a slunce. To ovšem není energetický mix pro mnohem více osídlené a průmyslové regiony, jako je Česko. Navíc, fotovoltaické elektrárny, větrné turbíny a kotle na biomasu se v tomto regionu nevyrábějí a jsou do něj dováženy. Takže právě tato energetický náročná zařízení pro jeho potřeby se musí vyrobit jinde a pomocí jiných zdrojů energie. O reálné energetické soběstačnosti této oblasti tak opravdu nemůže být ani řeči.


Průběh Energiewende v Německu a jeho výsledky v oblasti emisí oxidu uhličitého ovlivňují názory zelených aktivistických organizací u nás. Tyto organizace bojovaly v devadesátých letech a na začátku tisíciletí všemi možnými i nemožnými prostředky proti dokončení a spuštění Temelína a potom za jeho uzavření. Stejně tak se zasazovaly za uzavření Dukovan po třiceti letech provozu po vzoru německé Energiewende. Pravidelně oceňovaly anticenou Ropák právě snahu o využívání jaderných zdrojů. Nakonec se však ukázalo, že právě takto oceňovaní prosazovali ekologické řešení energetiky a umožnili významné snížení emisí oxidu uhličitého.


Dnes už například česká pobočka Greenpeace ústy svého vedoucího energetické kampaně Jana Rovenského deklaruje podporu dlouhodobému provozování Dukovan i Temelína (blíže zde). Přiznává tak, že se celá desetiletí mýlila. Bohaté a odhodlané Německo totiž jasně ukázalo, že by v každém případě místo Temelína a Dukovan u nás musely být fosilní zdroje. A z finančních důvodů by to bylo spíše domácí uhlí než dovážený plyn. Zatím stále zelení aktivisté nesouhlasí s výstavbou nových jaderných bloků. Ovšem i zde může česká Greenpeace změnit názor na základě vývoje v Německu, hlavně v Bavorsku, po roce 2022, kdy se projeví úplné odstavení jaderných bloků. Řada náznaků toho, co v Evropě hrozí, lze vidět i tuto zimu nejen v Německu, ale ještě více třeba v Belgii. Ta si vyzkoušela, jaké by to mohlo bez jádra být.


Bavorsko nám jasně ukáže, kam by i u nás vedla bezjaderná plynová cesta. Možné scénáře jsou dány našimi možnostmi. Potenciál vodních zdrojů je už u nás téměř úplně vyčerpán, nemáme větrné mořské pobřeží a ani v Německu fotovoltaika nedosahuje 10 % produkce. Velice podrobně jsou možné zdroje i jejich potenciál popsán v cyklu článků (větrné, vodní, sluneční, jaderné, geotermální i akumulace). Na základě rozboru jsou ukázány možné cesty k nízkoemisní energetice a možné scénáře české energetiky. Pro Českou republiku to znamená, že má v principu dvě základní možnosti. Buď se po vzoru Francie, Slovenska nebo Finska vydá směrem k nízkoemisní energetice založené na kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů nebo se vydá směrem ukázaným Bavorskem ke kombinaci fosilních (plynových) a obnovitelných zdrojů. V druhém případě však hlavně při započtení celého cyklu produkce plynu s uvolněným metanem nelze o nízkých emisích skleníkových plynů moc uvažovat. Pokud přináší emise skleníkových plynů opravdu takové změny klimatu a rizika, jak se deklaruje, bylo by dobré, kdyby zelené organizace zvážily, jestli se opět nemýlí a neměly by změnit názor i k výstavbě nových jaderných zdrojů. Zda pan Smrž a jemu podobní svým nastavením hlavní priority na boj proti jaderné energetice nezpůsobili, že emise oxidu uhličitého z elektroenergetiky jsou v Německu mnohonásobně až řádově vyšší než ve Francii. A nejsou tak hlavní příčinou, že emise v Německu, Evropě i na světě nejsou stejně nízké jako ve Francii.


Historie energetiky u nás a vývoj Energiewende v Německu také dává jednu velmi důležitou zkušenost. Aktivisté, kteří se s vírou a svatým nadšením přivazovali k bránám či kolejím, aby zabránili využívání jaderných zdrojů, byli v Německu úplně a u nás částečně úspěšní (v Temelíně se dostavěly jen dva bloky). Reálně však způsobili to, že Německo zavírá zdroje, které už svoji uhlíkovou stopu realizovaly a ještě desetiletí mohly produkovat nízkoemisní elektřinu. A místo toho, že by již nyní bylo Německo téměř nebo úplně bez uhlí a s nízkými emisemi jako Francie, tak ještě desetiletí bude zvyšovat obsah oxidu uhličitého. A reálně přispěly k tomu, že se nám nepodaří splnit limity, které doporučují klimatologové. Tedy asi něco úplně jiného, než chtěli. Vede to k zamyšlení, zda alespoň v tak náročných vědeckých a technických záležitostech, jako jsou změny klimatu a reálné cesty ke snížení emisí skleníkových plynů nejsou znalosti důležitější než svaté nadšení a odhodlání.

Datum: 08.02.2019
Tisk článku

Jádro - Koukolík František
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 189 Kč
cena: 189 Kč
Jádro
Koukolík František
Související články:

Jaký by mohl mít vliv „Německý rozbřesk" na Česko?     Autor: Vladimír Wagner (31.08.2018)
Akumulace a regulace sítě     Autor: Vladimír Wagner (04.09.2018)
Evropská i naše energetika na rozcestí     Autor: Vladimír Wagner (10.10.2018)
Rozloží Andrej Babiš českou energetiku?     Autor: Vladimír Wagner (03.11.2018)
Možnosti využití geotermální energie     Autor: Jan Šafanda (18.12.2018)
Jaderná energetika v roce 2018     Autor: Vladimír Wagner (07.01.2019)



Diskuze:

Stripky pravdy o Energiewende

Radek Secka,2019-02-18 11:27:40

Mam jednu otazku, kdyz bychom si sestavili zavilost datumu uzavreni jaderne elektrarny v Nemecku podle vzdalenosti v jake zije 100 tis. obyvatel, resp. kolik obyvatel zije v 10km / 20km oblasti okolo elektrarny, neukazalo by to jistou stupnovitost zminovane "neracionality"?
Mozna nam pak vypadne, ze nemci maji na vyber dve cesty:
1) zavrit jaderne zdroje a postavit nove jaderne elektrarny
2) zavrit jaderne zdroje a postavit nove plynove elektrarny

K tomu bodu 1) bych dodal, ze si lide v Nemecku lehaji na koleje pred (utajeny) vlak vezouci palivo, i takovato "banalni" a vysoce rizikova zalezitost je velmi u sousedu velmi emotivni, no a samozrejmne, diskutovalo se tam vubec od zimeneho roku 2000, ze by se vytipovavaly lokality, kde jsou lidi ochotni stravit vystavbu nove jaderne elektrarny?

Co totiz nezaznelo, a zaznit by melo, jsou zminovane plynove elektrarny male, rozptylene a zapnute jenom, kdyz jsou potreba.

Odpovědět


Re: Stripky pravdy o Energiewende

Esti Sochorcová,2019-04-23 21:13:30

Dobrý den pane Wagnere.
Vím, že si tohle nejspíš nepřečtete, ale chtěla bych vám říct, že vaše články jsou nesmírně zajímavé a jsem ráda, že jsou lidé, kteří pohlíží na věci tak jak doopravdy jsou a snaží se ukázat úplný obraz. Je mi 14 let, ale se středoškolskou stávkou nesouhlasím. Je sice hezké, že středoškoláci se něco změnit, ale měli by si první zjistit, co doopravdy vyžadují a jaké následky mají jejich podmínky. Podle mého názoru je hloupé snažit se tohle vyřešit pokřikováním na ulici, nechozením do školy a tlačením na pilu. Pokud chtějí snížit produkci CO2, nejjednodušší řešení, které splňuje veškeré jejich požadavky je jak jste psal vrátit se o x let zpátky a vzdát se většiny technologií, což si myslím, že dnešní svět toho schopný není. Také jak jste psal by došlo ke snížení populace a zvýšení úmrtnosti. Stávkující si kladou zbytečně vysoké podmínky a nehledí na náslefky. viz situace v Německu. Líp by udělali, kdyby nejdřív vystudovali a až potom, až o tom něco ví, se snažili o zlepšení. Myslím, že věda jde pořád dopředu a že důležité věci nejde změnit v krátkém časovém rozmezí. Pokud jsem něco napsala špatně, tak se omlouvám. Nejsem odborník. Vycházím pouze z informací, co jsem si dohledala a vašich článků.

Odpovědět

vypadá to dobře

Pavel K2,2019-02-12 12:36:38

Já to vidím pozitivně. Vzhledem k tomu, že pro negativní vliv CO2 na lidstvo nejsou žádné důkazy, což se o radioaktivních prvcích přece jen říci nedá, tak pro své potomky preferuji trochu vyšší obsah CO2 v atrmosféře, který jim usnadní zemědělství, oproti radioaktivním oblastem, únikům a úložištím.

Odpovědět


Re: vypadá to dobře

Stanislav Brabec,2019-02-17 02:46:40

Průměrná uhelná elektrárna zatíží životní za dobu své existence zhruba 100 tunami uranu. A to ve formě úniku do ovzduší a do škváry.

Odpovědět

Hnedé uhlie nehorí

Palo Fifunčík,2019-02-09 21:02:00

Pri roznych polemikách o dotovaní hnedouholnej ťažby v Handlovej sa len medzi rečou spomenulo , že pri udajne problematickom horení hnedého uhlia v tepel.elektr. sa musí toto hnedé uhlie miešať s horlavejšími fosílnymi palivami... Takže tá dotovaná ťažba je vlastne len umelým udržiavaním nezamestnanosti na hornej Nitre pri absencii iných pracovných príležitostí , čo slovenskí "zelení" kritizovali pri ich poslednom vyšplhaní sa na ťažobnú vežu v Handlovej .
Ja som len zvedavý , ako agilne sa bude ťažba uhlia znižovať naprílad v okolí Katovíc , ktoré sa pokladajú v Europe za jeden z regiónov z najmasívnejím zamorením smogom . Z tohto smogu negatívne profituje jednak Ostravsko a aj severná čať Slovenska /Kysuce../
Vzhladom na všeobecne zaužívanú obľubu rozdelovania dotácií slovenskými ministerskými úradníkmi v štýle "hodies mihi cras tibi" nezdieľam optimizmus ukončenia ťažby v Handlovej v rátkom čase . Na klepnutie po palcoch je myslím si krátka aj akákolvek misia z EU na Slovensku ...

Odpovědět


Re: Hnedé uhlie nehorí

Milan Krnic,2019-02-09 22:28:42

A co teprve taková těžba (neobnovitelného) písku, ze kterého budujeme široko daleko cokoli, tedy i ty elektrárny ...
Je to jedině o penězích ...

Odpovědět

Problém

Jaroslav Lepka,2019-02-09 10:45:54

Problém je bohužel v tom, že zelení jsou nedovzdělaní fanatici bez širšího rozhledu. Začnou operovat čísly, která si někde přečetli a už je nezajímá, že např. FV je prostě v noci k ničemu, ostatně ono to v noci i podstatně méně fouká. Zapřísahají se přečerpávačkami, aniž by vzali v úvahu, že v Evropě je na potřebnou kapacitu málo kopců. Odmítají uhelky, ale plynovky jim nevadí. No a vrchol vší hlouposti je transformace uhelek na dřevoštěpku, údajně kvůli nulové uhlíkové stopě. Pokud jsem dobře informován, prosadili to ve Velké Británii, jen aby za chvíli došla štěpka, tak se vozí z Brazílie a to nějak nevadí. No a elektromobilita je kapitola sama o sobě. Prostě člověk, co nezná ani Ohmův zákon, není kompetentní vyjadřovat se k energetice.

Odpovědět


Re: Problém

Pavel Brož,2019-02-09 19:11:24

Nejsem příznivcem zelených, jsem příznivcem jaderné energetiky, ale není to tak jednoduché, že by všichni zelení byli nedovzdělanci - znám dokonce pár takových, kteří s velmi dobrým prospěchem vystudovali pražskou FJFI, takže jaderné energii velice dobře rozumí. Nicméně je pravda co níže zmínil pan Richard Vacek, že se vesměs jedná o osoby s extrémním pohledem na svět i civilizaci. Jim osobně by nevadilo prát jednou za měsíc, nemít auto a jezdit na kole, nemít doma prakticky žádné elektrospotřebiče, ba dokonce být po večerech při svíčkách. Jsou si vědomi toho, že zbytek společnosti jejich radikální styl nepřijme, tak aspoň mlčí když mluví jejich nevzdělaní zelení kolegové byť argumentují nesmyslně. Ti vzdělaní zelení mlčí a doufají v superoptimistické scénáře - např. že výrobci během pár let začnou prodávat elektrospotřebiče s výrazně nižší spotřebou. Nebo že se stane hromadnou módou jezdit na kole místo v autech. Nebo že přijde radikální zlom v bateriových úložištích a rázem se vyřeší problém s akumulací energie. Nebo že se státy dobrovolně vzdají i posledních zbytků snah o energetickou soběstačnost a budou nakupovat veškerou elektrickou energii od těch, které mají možnost stavět větrníky na moři, že lidé nebudou blokovat stavbu nových potřebných vedení VVN, atd. atd..

Kromě nevzdělanců a vzdělaných extremistů pak mezi zelenými existují dokonce i vzdělaní neextremisté, ale těch už je opravdu jako šafránu a v médiích po nich není ani vidu ani slechu. Což je škoda, protože racionální a zároveň neextremistický přístup je přesně to, co by zelení potřebovali k tomu, aby se transformovali z ideologických obstruktologů na platformu, která by ekologii nazírala ne jako raketýring zbytku společnosti, ale jako něco, co má svou reálnou vnitřní hodnotu a o co má smysl racionálně usilovat. Pokud by snad někdy k takovémuto prozření zelených došlo - čemuž osobně nevěřím - tak pak zmizí problém s džihádem proti jaderné energii.

Odpovědět


Re: Re: Problém

Milan Krnic,2019-02-09 22:17:32

Jací zelení, příznivci politické strany Zelení?
Ono je jakékoli pytlování nesmyslné, co člověk, to jedinec s jinou epistemickou schopností, racionálním uvažováním, resp. kritickým myšlením. To, že se člověk ideologicky semkne s nějakou skupinou (pokud např. myslíme onu politickou stranu) přeci nutně neznamená, že podporuje všechna její rozhodnutí, a tedy z obecného principu k žádnému prozření skupiny nedochází, i když částečně tak můžeme nahlížet na nějaké terminální, obvykle náboženské skupiny.

Odpovědět


Re: Re: Problém

Vladimír Wagner,2019-02-09 23:19:05

Myslím, že to Pavel Brož popsal dobře. Znám řadu lidí v zelených organizacích, kteří mají rozsáhlé znalosti a také velice realistický a racionální pohled na svět. Většinou jsou to lidé, kteří dělají konkrétní práci, která se týká reálné ochrany přírody nebo reálného výzkumu v oblasti ekologie. A řada z nich je projaderná (ne, že by milovali jádro, ale ví, že každý zdroj má svá pozitiva i negativa, výhody i rizika, a realisticky zvažují možnosti mixu s nejmenšími enviromentálními dopady). Někteří další jsou sice k jádru velmi kritičtí, ale jsou schopni racionálně diskutovat a rozebírat možnosti. Bohužel však hlavně ve vedení těchto organizací dominují lidé s poměrně iracionálními a dogmatickými pohledy, z důvodů, které popsal Pavel Brož.

Odpovědět


Re: Re: Re: Problém

Milan Krnic,2019-02-10 09:31:57

To se lehko řekne. Ovšem např. ohledně dostavby JE zde jako evergreen máme témata (kdo to zaplatí (a komu se to vyplatí), jaká bude relativně vzdálená budoucnost, jakého zvolit partnera, který bloky postaví), v kterých moc prostoru pro racionální diskuzi není.

Odpovědět

Past ideologie

Marcel Koníček,2019-02-09 09:58:20

K takovým problémům dochází vždy, když se nějací lidé přestanou držet reality a začnou, jak se říká anglicky "drink their own cool-aid", tedy rozhodujícím prvkem v jejich rozhodování se stane jejich vlastní přesvědčení místo dat a moudrého plánování. Jaderné elektrárny mají mnoho nevýhod, o tom se nedá pochybovat, ale jejich kvality by měly ocenit i skupiny, které s nimi nesouhlasí a nezavírat se do neprostupných ulit, kde není možná kritika. A co se týče Deníku Referendum, no, to prostě vypovídá o kvalitě a objektivitě tisku u nás všeobecně...

Odpovědět

HM, Referendum

Jan Novák9,2019-02-09 09:34:14

Vidím že Referendum je takovým demokratickým referendem jako sovětský deník Pravda pravdou nebo Rudé Právo právem, pokud nejsou jiné náory povoleny jde o propagandu.

Odpovědět


Re: HM, Referendum

Milan Krnic,2019-02-09 11:31:54

Ale zjevně jim to sype. Doba je zlá, rodiny nějak živit musí :)
To by s epistemickým testem jako podmínkou předplatného onoho deníku spolehlivě nevyšlo.

Odpovědět

Pokládám za nepravděpodobné,

Richard Vacek,2019-02-09 08:22:02

aby se zelení změnili v jadernou lobby. U zelených se dlouhodobě koncentrují osoby s extrémním pohledem na svět a civilizaci. Do jejich světa exotická (rozumem neuchopitelná) jaderná energie s nezničitelným odpadem a smrtícím neviditelným zářením nemůže zapadat.

Odpovědět


Re: Pokládám za nepravděpodobné,

Leopold Kyslinger,2019-02-09 10:24:19

Čas běží a sním i technický pokrok. Jaderná energie s nezničitelným odpadem přestává být pravdivým tvrzením. Uzavřený cyklus je už v současnosti technickou realitou a do dvaceti let, bude i podmínkou výstavby JE

Odpovědět


Re: Re: Pokládám za nepravděpodobné,

Milan Krnic,2019-02-09 22:19:08

Pokud nám sníte technologický pokrok, jsme nahraní. Prosím, nedělejte to. :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace