Rozloží Andrej Babiš českou energetiku?  
Současná vystoupení ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové a předsedy vlády Andreje Babiše o nové energetické koncepci znamenají dramatickou změnu. Hlavní jeho vyhlášení, ve kterém se rozhodl přinejmenším odložit rozhodnutí o stavbě nových jaderných bloků a místo toho zvažuje prodloužení provozu Dukovan na 60 let, znamená odstoupení od stávající energetické koncepce, která chtěla nahradit uhelné bloky jadernými a obnovitelnými zdroji.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková před čtyřmi dny prohlásila, že odloží rozhodnutí o financování a výstavbě nového jaderného bloku. Naopak zvažuje prodloužení provozu jaderných bloků v Dukovanech na 60 let, tedy do roku 2045. Jako hlavní důvod uvedla, že výstavbu nového bloku by nepodpořily menšinoví akcionáři ČEZ, protože jde o dlouhodobou strategickou investici, jejíž návratnost je desítky let. Prohlásila, že se nenechá tlačit do rychlého rozhodnutí.

Jestli se postaví nové bloky v Dukovanech a jestli se provozování těch stávajících prodlouží na 60 let je velmi otevřenou otázkou, zvláště po současných vyhlášeních premiéra a ministryně průmyslu a obchodu (zdroj ČEZ).
Jestli se postaví nové bloky v Dukovanech a jestli se provozování těch stávajících prodlouží na 60 let je velmi otevřenou otázkou, zvláště po současných vyhlášeních premiéra a ministryně průmyslu a obchodu (zdroj ČEZ).

Velice rychle na daná vyhlášení reagovaly zelené aktivistické organizace Calla a Hnutí Duha. Ta uvítala rozhodnutí odložení výstavby nových bloků, které považuje za zrušení plánu stavby nových reaktorů nejen v Dukovanech, a už posuzují, jak se bude řešit ztráta pracovních míst v tomto regionu.

 

Podrobnější a jasné vysvětlení poskytl Andrej Babiš ve svých odpovědích na interpelace poslanců. U nich je asi klíčové vyjádření, že by měl případný nový blok stavět ČEZ bez podpory státu, a o tom, jestli ČEZ opravdu stavět bude, rozhodují reálně minoritní akcionáři.

 

Není důležité stavbu zahájit, ale úspěšně ji dokončit

Podívejme se, jak tato vyhlášení a hlavně předpokládané následné kroky ovlivní českou energetiku. Pokud premiér a paní ministryně mysleli své výroky v tom smyslu, že rozhodnutí nemusí padnout do konce roku a je třeba získat čas pro nalezení co nejširšího konsensu o způsobu realizace, tak je to v pořádku. I když značné pochybnosti vzbuzuje, že na hledání toho se již ztratilo opravdu hodně let. Není totiž důležité začít blok stavět, ale klíčové je zařízení úspěšně dokončit. Kromě zelených jsou všechny ostatní politické strany pro využívání jaderné energetiky a výstavbu nových reaktorů. Pro tuto cestu je i značná podpora celé společnosti. Když se však má rozhodnout, jaká varianta se vybere pro financování a jaké konkrétní reaktory se budou stavět, je možné vybírat z řady možností. A zde shoda nepanuje. Každá z existujících variant má svá pozitiva a negativa a žádná není bez rizika. Proto je potřeba nalézt shodu v tom, že v případě výběru konkrétního modelu financování a průběhu výběru dodavatele bude konečné rozhodnutí respektováno a jejich realizace podporována i těmi, kteří preferovali jiné možnosti.

Výstavba jaderného zdroje je dlouhodobou záležitostí a jako u všech velkých infrastrukturních staveb se s vysokou pravděpodobností objeví problémy, které bude potřeba překonat. Potřebuje tak stabilní dlouhodobou podporu. Pokud by existovalo riziko, že při změně politické reprezentace dojde k zastavení stavby nebo změně projektu, tak je lepší stavbu nezahajovat. Je třeba vyjednat potřebný konsensus a podporu. Jak katastrofálně situace dopadne, když se jaderná energetika využije pro politický boj, vidíme na příkladu bulharského projektu Belene. Ten byl v devadesátých letech v daleko pokročilejším stádiu než první dva bloky Temelína. Ovšem hlavně politický boj a hrátky kolem něj způsobily, že po drahých peripetiích se letos zahajuje další kolo pokusů jej dokončit.

Jaderná elektrárna Mochovce. Do konce tohoto roku se u nového 3. bloku realizují horké hydrozkoušky a v prvním čtvrtletí se zaveze palivo. Na dokončení a spuštění se podílí i řada zkušených odborníků z Česka (zdroj Slovenské elektrárne).
Jaderná elektrárna Mochovce. Do konce tohoto roku se u nového 3. bloku realizují horké hydrozkoušky a v prvním čtvrtletí se zaveze palivo. Na dokončení a spuštění se podílí i řada zkušených odborníků z Česka (zdroj Slovenské elektrárne).

Problém je, že následující výroky Andreje Babiše při interpelacích ukazují, že nejde o tento případ, kdy chce vládní představitel vyjednat a získat širokou podporu. Ale že jde zase o lavírování bez koncepce a dlouhodobější vize. Podívejme se, jaké jsou možnosti v další záležitosti, která se ve vystoupeních premiéra a ministryně objevují, tedy prodloužení provozu Dukovan na 60 let.

 

Je možné zajistit životnost Dukovan 60 let?

Reaktory II. generace, u kterých lze uvažovat o prodloužení provozu až na 60 let, se začaly provozovat v sedmdesátých letech. Teprve před pár lety v roce 2015 byl odstaven poslední reaktor I. generace. Jednalo se o reaktor typu Magnox a v provozu byl 45 let. Ani u všech typů reaktorů II. generace se nedá o tak dlouhé době provozu uvažovat. Nejdéle provozované reaktory tohoto typu se tak teprve blíží 50 letům provozu. Dne 17. září 2018 byl třeba odstaven reaktor Oyster Creek. Jedná se o reaktor s výkonem 619 MW, který byl do komerčního provozu uveden v roce 1969. Pracoval tak 49 let. Když v roce 2009 vypršela bloku původní licence na 40 let, byla po důkladných kontrolách prodloužena o dalších 20 let. V roce 2010 se však provozovatel rozhodl pro uzavření v roce 2019. Důvody byly ekonomické. Konkurence levného plynu a nutnost postavit chladící věže, která vyžadovala nová environmentální pravidla, zhoršily ekonomické parametry pro dalších deset let provozu. Řada dalších bloků se blíží padesáti letům provozu a některé z nich už mají po důkladné kontrole i licenci pro dalších deset let provozu.

 

Větrné elektrárny v  decentralizované podobě jsou i v současné energetické koncepci, ale jejich potenciál je omezený. Větrné turbínu v Krušných horách. (Zdroj Vladimír Wagner).
Větrné elektrárny v decentralizované podobě jsou i v současné energetické koncepci, ale jejich potenciál je omezený. Větrné turbínu v Krušných horách. (Zdroj Vladimír Wagner).

Zajímavá pro nás může být hlavně situace u reaktorů VVER440. První reaktor VVER 440 přípravu na prodloužení provozu až na 60 let absolvoval. Jde o blok Novovoroněž 4, který byl uveden do provozu v roce 1972. V minulém roce u něj proběhla rozsáhlá rekonstrukce. V tomto případě se realizovalo i vyžíhání reaktorové nádoby, probíhalo 150 hodin při teplotě 475˚C a umožnilo do značné míry obnovení původních vlastnosti použité oceli. Rekonstrukce by měla umožnit provoz dalších 15 let až do roku 2032, tedy celkově 60 let. Zajímavostí je, že u prvního bloku ze dvou v elektrárně Loviisa proběhlo vyžíhání v roce 1996. Zde jsou také reaktory VVER440, i když se západním kontejnmentem. První začal pracovat v roce 1977 a druhý v roce 1980.

Technologicky tak opravdu lze prodloužit životnost Dukovan na 60 let. Dokonce s největší pravděpodobností nebude potřeba ani provádět vyžíhání. O nutnosti realizace tohoto procesu rozhoduje stav reaktorové nádoby a stupeň jejího poškození neutronovým tokem Ten se sleduje pomocí svědečných vzorků. Ty jsou umístěny v reaktorové nádobě a v přesně stanovené době se odebírají k rozboru. Zatím vše svědčí o tom, že vyžíhání nebude třeba. Je však třeba zmínit, že řada dalších částí vybavení elektrárny, například kabely, stárne nejen morálně. Možnost dalšího prodloužení činnosti elektrárny tak bude velice důkladně zkoumána.

Je třeba připomenout, že další provozování Dukovan nemusí být možné také z politických důvodů, daných hlavně tlakem okolních protijaderných států. Zde vidíme na příkladech belgických jaderných bloků či francouzské elektrárny Fessenheim, že tlak z Německa může být tak silný, že by u nás mohl vést k tomu, že Dukovany budou uzavřeny ne až po roce 2035, ale dokonce dříve. Odolat by se tomu dalo jen v případě široké shody a podpory tohoto prodloužení alespoň u nás. Tedy i podpora pokračování v provozu ze strany zelených aktivistů. Na to se zdála ukazovat zmíněná vyhlášení pana Rovenského z Greenpeace po akcionářské schůzi ČEZ. Ovšem, jak ukazují i současná prohlášení zelených aktivistů, nelze na to spoléhat.

Hlavní boom výstavby fotovoltaických elektráren u nás proběhl v roce 2010. Fotovoltaická elektrárna v Krušných horách (zdroj Vladimír Wagner).
Hlavní boom výstavby fotovoltaických elektráren u nás proběhl v roce 2010. Fotovoltaická elektrárna v Krušných horách (zdroj Vladimír Wagner).

Problém však hlavně je, že vyhlášení Andreje Babiše a Marty Novákové nepřichází po zralé úvaze a s opatřeními, která by prodloužení pomohla zajistit, ale čistě ve stylu: "teď se do konce funkčního období nemusím o nic starat a řešit to budou ti, co přijdou po mě". O tom svědčí i reakce Dany Drábové, která jako odborník v dané oblasti také připomněla, že problém bude udržet Dukovany byť jen do roku 2035.

 

Náhrada uhelných zdrojů – hlavní úkol nový jaderných bloků

Ani prodloužení však nevyřeší hlavní problém, který by další dlouhodobé odložení rozhodnutí o výstavbě nových jaderných zdrojů přineslo. Hlavním úkolem nových jaderných zdrojů není jen náhrada dosluhujících Dukovan, ale hlavně zastoupení uhelných zdrojů, které se začnou postupně odstavovat, Měly by společně s obnovitelnými zdroji realizovat přechod české republiky k nízkoemisní energetice a splnění našeho podílu na klimatických cílech v Evropě i ve světě. Nejde tak pouze o výstavbu jednoho či dvou bloků, které nahradí Dukovany ale zahájení postupné dlouhodobější výstavby zdrojů, které spolu s obnovitelnými zdroji hlavně v decentralizované podobě zajistí výrobu nízkoemisní energie a umožní postupnou elektrifikaci dopravy i průmyslu.

Toto je zadání současné energetické koncepce. Odklad rozhodnutí o výstavbě prvního nebo prvních bloků o dalších několik let tak reálně znamená nesplnění energetické koncepce České republiky. Je třeba si uvědomit, že bez rozhodnutí o způsobu financování nelze vybrat konkrétní typ reaktoru, dodavatele a způsob realizace. Zároveň tak nelze připravovat a následně uskutečnit konkrétní projekt. Existuje také riziko, že při dlouhém odkládání může vypršet platnost některých již získaných povolení.

Je pochopitelně možné současnou energetickou koncepci zrušit a vypracovat novou. A poslední vyjádření Andreje Babiše při interpelacích tomu nasvědčují. Stejně jako v současné energetické koncepci zde bude intenzivní rozvoj efektivního využívání decentralizovaných obnovitelných zdrojů. V tom panuje shoda. I tato energetická koncepce však bude muset řešit, které zdroje nahradí Dukovany i odstavované zdroje uhelné. Podívejme se, co nám realita a premiér Andrej Babiš nabízí.

 

Bude se u nás na základě nové energetické koncepce vlády Andreje Babiše kromě masivního pěstování řepky pro biopaliva masivně pěstovat i kukuřice pro bioplynové elektrárny? (zdroj H. Zell, Wikimedia).
Bude se u nás na základě nové energetické koncepce vlády Andreje Babiše kromě masivního pěstování řepky pro biopaliva masivně pěstovat i kukuřice pro bioplynové elektrárny? (zdroj H. Zell, Wikimedia).

Jaká bude nová energetická koncepce vlády Andreje Babiše?

První možností, o které mluví jak premiér, tak řada dalších, je masivní využití plynu. Ten se však dominantně dováží z Ruska. Pochopitelně je možné dovézt i zkapalněný plyn z USA. Ale při tom množství, na které se předpokládá narůst spotřeba plynu v Evropě, zde bude v každém případě dominovat dovoz z Ruska. Že si toho jsou jasně vědomi i Němci, je vidět na tom, jak tvrdě trvali na výstavě plynovodu Nord stream II. Budeme tak sice asi dovážet plyn z Německa, ale bude to ruský plyn. Je paradoxem, že právě lidé propagující plynovou cestu jsou zároveň největšími kritiky nákupu ruských reaktorů. V současné době totiž sice máme ruské reaktory, ale naše závislost na Rusku z tohoto hlediska neexistuje. O naše ruské bloky se starají naše firmy a ty jsou schopné je i rekonstruovat. Zásoby paliva je možné mít na léta a přejít k západním dodavatelům není problém. A podobně by to bylo i v případě nákupu nových reaktorů. Je to vidět i na příkladu Ukrajiny. Ta má daleko menší problémy s odpoutáním se od závislosti na Rusku v případě jaderné energetiky, než u dodávek plynu.

Zelené organizace k tomu přidávají masivní využívání biomasy pro výrobu elektřiny. Calla a Hnutí Duha ve zmíněné reakci na výroky premiéra a ministryně přímo explicitně zdůrazňuji bioplyn. Zdroje odpadu ze zemědělské a lesní výroby v místě bez potřeby dopravy na velké vzdálenosti jsou již plně využity hlavně pro produkci tepla, případně kogeneraci. Už nyní by bylo často ekologičtější a vhodnější vrátit tento bioodpad v podobě hnojení do půdy, než ho pálit pro výrobu elektřiny. Je tak jasné, že v případě zelenými organizacemi plánované masivní produkce elektřiny z bioplynu, bude nutné pěstovat plodiny speciálně pro potřeby nezbytných velkých bioplynových elektráren. V tom případě se dá předpokládat, že se uplatní hlavně pěstování kukuřice. Stejně jako řepka, která se pěstuje pro výrobu biopaliv, bude tato kukuřice velice výnosný agrobyznys, ovšem, alespoň podle mého názoru, to z ekologického hlediska bude ještě větší katastrofa, než zmíněná řepka. Další katastrofou by bylo následování cesty Dánska či Velké Británie, které nahrazují ve výrobě elektřiny uhlí spalováním dřevní hmoty, dokonce i dovezené přes oceán. Ekologické dopady a rizika takové cesty využití biomasy jsou popsány zde.

V  Počeradech jsou uhelné i paroplynový zdroj. Uvidíme, jak to bude s jejich využíváním v budoucnu (zdroj ČEZ).
V Počeradech jsou uhelné i paroplynový zdroj. Uvidíme, jak to bude s jejich využíváním v budoucnu (zdroj ČEZ).

Druhou možností, která by snížila potřeby dovozu plynu a zpomalila růst ceny elektřiny, je zpomalení útlumu uhelných elektráren. Další staré bloky by se rekonstruovaly, aby vyhověly emisním limitům, a provozovaly se další desetiletí. Jde například o elektrárnu Počerady. Ta sice uhlí má, ale u dalších se naráží na principiální problém nedostatku paliva. Bez dalšího prolomení limitů těžby se tak jejich provoz neobejde. Je tak možné, že současné kroky Andreje Babiše k odchodu od jádra oslavované zelenými aktivisty povedou nakonec k prolomení limitů, bourání obcí i krajiny a následování Německa i v tomto směru. I to by si možná obyvatelé Horního Jiřetína měli uvědomit.

 

Nízkoemisní energetika v nedohlednu

Zajímavou shodou náhod přišel Andrej Babiš se svým návrhem změny státní energetické koncepce brzy po zveřejnění zprávy panelu pro klimatické změny IPCC, kde se konstatuje stále větší riziko, že se nepodaří dostatečně včas snížit emise CO2. Česká republika má poměrně omezené možnosti pro využití nízkoemisních zdrojů. Podrobněji jsou možné cesty a také situace a možnosti v Česku popsány zde. Její jedinou možností s velkým potenciálem je jaderná energetika. Česká republika dokázala úspěšně dostavět alespoň dva temelínské bloky, i přes obrovský tlak protijaderných aktivistů doma i u sousedů. I díky tomu dokázala razantně snížit emise škodlivin i oxidu uhličitého.

Velkým kladem zde byl i relativně velmi pozitivní vztah obyvatelstva k tomuto zdroji energie, průmyslová základna v tomto oboru i dostatek zkušených odborníků. Pokud by toto dokázali politici využít, mohla být Česká republika na cestě k nízkoemisní energetice a s potenciálem, který by mohla nabídnout nejen ve svém okolí. Nízkoemisní zdroje řeší Maďarsko a nutně je potřebuje i Polsko.

Bohužel se politici starali o jiné věci, než o energetiku, a zdá se, že Andrej Babiš se nyní vydal na cestu, aby tyto naše výhody úplně zlikvidovat. Jeho současné kroky oslavují zelení aktivisté, kteří intenzivně bojovali za to, aby se Temelín vůbec nepostavil a Dukovany už podle nich měly být stejně jako německé bloky po třiceti letech provozu odstavené. Jsou to partneři těch organizací, které způsobily, že Německo místo, aby nyní dramaticky snižovalo emise, tak s obrovskými náklady v podstatě pouze nahrazuje předčasně odstavované jaderné bloky, intenzivně pálí dovážené i domácí uhlí a likviduje Hambašský les. A německou cestu se zde intenzivně snažily prosadit.

Zpomalení vývoje jaderné energetiky v Evropě i USA bylo do značné míry způsobeno právě intenzivní kampaní zelených protijaderných aktivistů. Je pravda, že Evropa ani USA nejsou ty oblasti, kde rychle rostou energetické potřeby a které budou klíčové pro zvládnutí emisí CO2.Těmi jsou rozvíjející se a rozvojové země. Klíčová je tak například Čína a Indie. A právě Čína je příkladem země, kde probíhá renesance jaderné energetiky. Zároveň je to i země s intenzivní instalací obnovitelných zdrojů. Zatím roste produkce elektřiny z jaderných zdrojů podobně rychle jako z těch větrných a právě jádro a vítr by kromě vody mohly být těmi klíčovými nízkoemisními zdroji. Pokud se role jádra v rozvoji budoucí čínské energetiky potvrdí a zároveň se ukáže, že dopady antropogenních emisí CO2 na vývoj klimatu odpovídají předpovědím klimatického panelu IPCC, mohou historici v budoucnu konstatovat, že hlavním viníkem, že se jim nepodařilo zabránit, nebyli klimaskeptici, ale protijaderní zelení aktivisté.

 

Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v  Bavorsku v roce 2014.
Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v Bavorsku v roce 2014.

Příklad Bavorska

Pokud současná vláda opravdu realizuje myšlenku předsedy vlády Andreje Babiše a ministryně Marty Novákové o odstoupení od současné energetické koncepce a budoucím vystoupení z jaderné energetiky, bude se realizovat scénář, který jsem popsal v následujícím textu jako druhé Bavorsko. Z vývoje situace právě v současném Bavorsku velice dobře vidíme a i v budoucnu uvidíme dopady takového scénáře. Připomeňme, že v Německu a v Bavorsku také byl a je extrémní tlak na přechod k obnovitelným zdrojům. Zároveň je Německo velmi bohaté a Bavorsko patří k nejrozvinutějším a nejbohatším spolkovým zemím.

Na počátku Energiewende v Bavorsku dominovala v produkci elektřiny jaderná energie, která poskytovala přes polovinu produkce a zajišťovala, že bylo Bavorsko i přes rozsáhlou průmyslovou výrobu a tím i spotřebu vývozcem elektřiny. V současné době je pořád produkce jaderných elektráren přes 40 % a je hlavním jejím zdrojem v této spolkové zemi. Pokud se podíváme na hodnoty z roku 2014, tak jaderné zdroje dodaly 47,3 % elektřiny, plynové elektrárny 9,9 %, uhelné 5,2 % a dieselové pak 1,5 %. Fosilní tak dohromady daly 16,6 %. Obnovitelné zdroje celkově poskytly 34,6 % elektřiny. Zde je však nutné zdůraznit, že značnou část z toho tvořily vodní zdroje, které využívají velmi vhodné přírodní podmínky, které Bavorsku přinášejí Alpy a Dunaj. Vodní zdroje tak dodaly 14,4 % elektřiny. Bavorsko extrémně podpořilo fotovoltaiku, ta však i tak dodala pouze 9,9 % elektřiny, biomasa dodala 8,5 % elektřiny a větrné zdroje pouze 1,5 % elektřiny. Je třeba připomenout, že od té doby v Bavorsku mnoho nového výkonu v OZE nepřibylo, jen jaderného ubylo. Situace se tedy nijak dramaticky nezměnila. Jen podíl OZE poklesem jádra v celkové výrobě stoupl. Dramatická změna nastane až v roce 2022, kdy Bavorsko vypne poslední jaderný blok a tato spolková země ztratí úplně soběstačnost ve výrobě elektřiny. A bude navíc muset dramaticky zvýšit využívání fosilních zdrojů. V Bavorsku je už totiž v budoucnu možné jen těžko zvyšovat produkci z hydroelektráren, a to nejen kvůli velkému odboru obyvatelstva proti stavbě nových velkých přehrad. Také velké navýšení produkce elektřiny z biomasy naráží na ekologické limity, kdy masivní pěstování kukuřice pro bioplynové zdroje nebo hromadné spalování dřevní hmoty v tepelných elektrárnách značně zatěžuje životní prostředí. Větrné zdroje i přes masivní podporu v celém Německu nedosáhly podílu většího než 2 %. I u fotovoltaiky se Bavorsko dostalo na hranu. Výkon v ideálních podmínkách dosahuje velikosti potřeb. Masivnější nárůst tak bude potřebovat zlom v technologiích ukládání energie. Je otázka, kdy takový zlom nastane a do té doby bude muset Bavorsko jaderné zdroje nahradit fosilními nebo elektřinu dovézt odjinud.

 

Podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů v Bavorsku v roce 2014.
Podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů v Bavorsku v roce 2014.

Co lze z toho dedukovat pro situaci v Česku? Česko nemá takové možnosti jako Bavorsko pro vodní energii. U nás dokáží vodní zdroje vyrobit pouze něco mezi 2 až 3 % elektřiny. V absolutní hodnotě to znamená ročně něco okolo 2 TWh oproti bavorským 14 TWh. Větrné zdroje produkují okolo 0,6 % a fotovoltaika 2,7 %. Lze pochopitelně dosáhnout bavorských hodnot, což u větru není velký rozdíl a u fotovoltaiky by to znamenalo instalovat zhruba 7 GW výkonu. V tom případě by se i výkon naší fotovoltaiky blížil letním denním potřebám jako v Německu a narazily na stejnou limitu. Z biomasy se u nás vyrobí zhruba 2,5 % (2,0 TWh) elektřiny. Přidejme k českým možnostem ve vodě, které jsou dány geografickými podmínkami, německou výrobu ostatních obnovitelných zdrojů. Dostaneme zhruba 23 % české produkce z obnovitelných zdrojů. Zbytek tedy musí dodat jádro, které ovšem dnes vyrobí okolo 35 %, a hlavně fosilní zdroje. V současné době sice vyvážíme elektřinu, ale pokud myslíme vážně přechod na elektromobilitu a náhradu fosilních zdrojů elektřinou v jiných oborech, tak tuto rezervu lehce spotřebujeme. Je tak jasné, že pokud se odvrátíme od jádra, budou se intenzivně využívat fosilní zdroje, tedy uhlí a plyn. V tom případě se asi těžko vyhneme dalšímu prolomení limitů těžby, bez něho by nám hrozil nedostatek uhelných zásob. Je to vidět i na příkladu Německa, které nejen rozšiřuje oblasti těžby, ale uhlí i intenzivně dováží.

 

Závěr

Reaktorová část 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce, na technologiích se významně podílí i Škoda JS (zdroj Slovenské elektrárne).
Reaktorová část 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce, na technologiích se významně podílí i Škoda JS (zdroj Slovenské elektrárne).

Kdo čte mé články nejen na Oslovi a oenergetice, tak ví, že se většinou snažím o co nejstřízlivější titulek. Původní titulek tohoto článku byl: „Co znamená současný vývoj v otázce výstavby jaderných bloků?“ Pak jsem si ovšem přečetl reakce pana premiéra na interpelace, považuji za nutné bít na poplach a z toho vznikl i značně bulvární titulek. Dozvěděl jsem se totiž, že opravdu chce vytvořit novou energetickou koncepci a jediné co v této oblasti řekl, kromě toho, že případný nový blok má stavět ČEZ bez podpory státu a tam o tom rozhodují minoritní akcionáři, bylo, že je nutné se podívat na to, proč stojí plynová elektrárna Počerady, Česko má podle něho rezervy i ve využití větrné energie. Plánů je několik, není to naše vláda, která rozhoduje, uvedl. Česko se může podle něho vrátit i k solární energii.

 

To jasně ukazuje totální neschopnost premiéra a vlády cokoliv v oblasti energetiky udělat. V současné energetické koncepci je obsažena !! nutnost !! maximálně efektivně využít potenciál decentralizovaných větrných a fotovoltaických zdrojů (tedy ta fotovoltaika na střechách). Po pěti letech, kdy je Andrej Babiš v roli ministra financí a premiéra u moci a kdy se nevykonalo nic proto, aby se cokoliv pro splnění této důležité části státní energetické koncepce udělalo, začne mluvit o rezervách a návratu. A zároveň vyhlásí plán zaříznutí druhého klíčového bodu státní energetické koncepce v cestě za nízkoemisní energetikou, tedy budování nových jaderných bloků.

 

Ale za hlavní tragédii považuji jeho vyhlášení, že vláda v této oblasti nerozhoduje, ale rozhodnutí je na minoritních akcionářích ČEZ. Připomeňme si ty nejaktivnější z nich. Jde o zahraniční akciové spekulanty reprezentované kyperskými firmami a hnutí Greenpeace (podrobněji zde). Vyhlášení premiéra tedy nejspíše říká, že reálnou státní energetickou koncepci vytvářejí minoritní akcionáři ČEZ. Jím ohlášenou novou aktualizaci tak budou pro vládu vytvářet právě tito minoritní akcionáři.

V  současné době se úspěšně dokončují dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj stránky Běloruské jaderné elektrárny).
V současné době se úspěšně dokončují dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj stránky Běloruské jaderné elektrárny).

To je jediná záruka, že bude opravdu realizována. Nedávno jsem popsal, jaké možnosti kromě současné státní energetické koncepce jsou. Bude tak velmi zajímavé, jestli nová státní energetická koncepce bude scénář zelených aktivistů s důrazem na plyn a bioplyn nebo scénář spekulativního investora s důrazem na maximální vytěžení existujícího zařízení ČEZ bez strategických dlouhodobých projektů, pouze s krátkodobými investicemi využívajícími období velmi vysokých cen elektřiny či dotací, tedy cesta s důrazem maximálního prodloužení využívání uhlí a na plyn.

 

Kam vede taková cesta, kdy se stále mění směr a v podstatě se nic nedělá, ukazuje situace v Belgii, která má 40 % elektřiny z jádra. Tam už v roce 1999 rozhodla vláda, že se všechny jaderné bloky odstaví po 40 letech provozu a žádné nové se stavět nebudou. Ukázalo se, že představy o jejich náhradě obnovitelnými zdroji jsou nereálné a znamenalo by to návrat k uhlí, tak se pak rozhodlo, že se budou provozovat déle. Za situace politické nestability a chaotických změn energetické koncepce nastal stav, kdy provozovatel vůbec nevěděl, jestli bude jaderné bloky odstavovat hned, za rok nebo za pět či za deset let. V takovém případě, zvláště když je důraz akcionářů pouze na zisk, je zájem o údržbu a přípravu dlouhodobějšího spolehlivého provozování minimální. Takže nyní musí na zimu Belgie vymýšlet krizové plány pro energetiku, průmysl i obyvatelstvo. A na stejnou trajektorii nás posílá Andrej Babiš.

 

Příprava staveniště jaderné elektrárny Hanhikivi (zdroj Fenovia).
Příprava staveniště jaderné elektrárny Hanhikivi (zdroj Fenovia).

 

Jsem rád, když alespoň někdo dočte dlouhý článek až sem. Nemusí s mými názory souhlasit, najde i názory odlišné, třeba právě u zmiňovaných minoritních akcionářů ČEZ. Byl bych však moc rád, aby se co nejvíce lidí s energetikou a její situací ve světě a hlavně Česku seznámilo. Na spolehlivé, efektivní a ekologické energetice je založená prosperita našeho průmyslu a životní úroveň celé společnosti. Proto jsem napsal populární seriál o možnostech jednotlivých zdrojů (zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde). Spolu s kolegy jsme také vypracovali studii o stavu, rizicích i výzvách a možných scénářích české energetiky Česká energetika na křižovatce. Můžete srovnat názory v ní s názory třeba právě zmíněných minoritních akcionářů a udělat si vlastní názor na tuto oblast, která má dopad na každého z nás.

V budoucnu budeme moci srovnávat. Finsko, Velká Británie, Maďarsko a Slovensko se vydaly cestou k nízkoemisní energetice pomocí kombinace jádra a obnovitelných zdrojů. Uvidíme, jak se jim to povede a jak bude vypadat z ekologického a ekonomického hlediska energetika Francie ve srovnání s Německem. Miroslavu Grégrovi a Miloši Zemanovi už nikdo nesebere, že dokázali prosadit a umožnili realizovat dokončení dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. Ostatně to potvrdili i zelení aktivisté jejich oceněním cenou Ropák. Stejně tak se Martin Bursík těžko zbaví nálepky, že byl ideovým strůjcem zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, který vedl k našemu fotovoltaickému boomu. Je možné, že Marta Nováková a Andrej Babiš vstoupí do historie jako ti, co zlikvidovali českou jadernou energetiku a rozvrátili energetiku obecně. Ale pochopitelně se mohu mýlit a cesta s plynem se ukáže být tou správnou.

Psáno pro servery Osel a oenergetice

Datum: 03.11.2018
Tisk článku

Související články:

Jaké jsou ceny za reaktory III+ generace?     Autor: Vladimír Wagner (09.08.2018)
Vodní elektrárny ve světě i u nás     Autor: Vladimír Wagner (22.08.2018)
Jaký by mohl mít vliv „Německý rozbřesk" na Česko?     Autor: Vladimír Wagner (31.08.2018)
Akumulace a regulace sítě     Autor: Vladimír Wagner (04.09.2018)
Továrna na baterie Horní Suchá     Autor: Vladimír Wagner (15.09.2018)
Evropská i naše energetika na rozcestí     Autor: Vladimír Wagner (10.10.2018)



Diskuze:

zarámování Babišova postoje

Richard Vacek,2018-11-17 07:49:18

do aktuálně probíhajících událostí je třeba v blogu na https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=687582

Odpovědět

Nejneekologičtější jsou sluneční elektrárny

Lenka Svobodová,2018-11-16 13:50:45

Jen málokdo si uvědomuje, že sluneční panely jsou černé. Pohlcují téměř 100% sluneční energie. To znamená že vytvářejí 90% odpadního tepla především v létě, když je potřeba chladit. Taky odpadní teplo zvyšuje odpar vody a vysušování krajiny. Ve městech zvyšují teplotu vzduchu a vlny veder.

Kvůli slunečním elektrárnám se zvyšují ztráty vedením a ukládáním proudu. Životnost je nízká, vznikne odpad. To všechno když sečtete, tak jsou sluneční elektrárny zadarmo drahé.

Odpovědět

Není potřeba stavět zastaralé jaderné bloky

Lenka Svobodová,2018-11-16 13:41:44

Vývoj jde k různým tokamakům a malým jaderným elektrárnám. A co se týče plynu, tak za pár let budou podobně jako v Japonsku decentralizovaní výrobci elektřiny. Jde o palivové články na plyn, které mají skoro dvojnásobnou účinnost než tepelné plynové elektrárny. Znamená to, že žádný úbytek elektřiny nehrozí, ale ze stejného množství plynu se vyrobí více elektřiny a poklesnou ztráty vedením a ukládáním energie.
Ani biomasa se nebude spalovat, nýbrž se bioplyn bude používat pro pohon elektromobilů. Budou to vlastně auta na plyn, ne na elektřinu.
Uvědomte si, že vývoj směřuje k takovým zdrojům, které mohou působit v době potřeby bez ukládání energie.

Co se týče emisí, tak nevím o tom, že by byl kysličník uhličitý škodlivý pro člověka. Škodlivé jsou těžké kovy vznikající spalováním uhlí a odpadu. Nejčistší je jaderná elektřina, pokud za škodlivou nepovažujeme vodní páru, která vytváří smog a v létě dusno.

Odpovědět


Re: Není potřeba stavět zastaralé jaderné bloky

Vladimír Wagner,2018-11-17 13:41:45

Paní Svobodová, možná opravdu jde vývoj k tokamakům a malým jaderným elektrárnám. Ovšem zatím se nerozběhl ani ITER (a to pořád není termojaderná elektrárna). Takže pořád to nevypadá, že by ekonomické termojaderné elektrárny založené na tokamacích byly před polovinou tohoto století. A budou to zařízení s velkým výkonem. Pochopitelně nelze úplně vyloučit nějaký nečekaný technologický průlom, ale opravdu na něj nelze spoléhat.
Co se týká malých modulárních reaktorů (malý zde znamená do 300 MWe), tak zatím je těsně před spuštěním ruská plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov. A to je dost speciální zařízení pro specifické potřeby, které by pro normální podmínky nemuselo být ekonomicky konkurenceschopné. Čínský vysokoteplotní reaktor chlazený heliem je také specifické zařízení. Všechny ostatní malé jaderné reaktory jsou zatím pouze na papíře. Takže stejně jako u zařízení pro masívní ukládání energie nelze zatím předpovědět, zda a kdy budou v hromadnějším měřítku ekonomicky využitelné. Jaderné reaktory III. generace jsou těmi nejmodernějšími a nejsou opravdu zastaralé. A jim bude patřit v jaderné energetice řada následujících desetiletí. Postupně je začnou doplňovat malé modulární reaktory a v daleko vzdálenějším horizontu i termojaderné elektrárny.

Odpovědět

Musíme stavať veľké atómové reaktory?

Anton Matejov,2018-11-07 08:01:38

Napríklad na linku:
http://www.osel.cz/9892-experiment-krusty-nasa-uspesne-otestovala-kapesni-stepny-reaktor-kilopower.html
sa uvádza...Administration (NNSA) právě s velkou pompou oznámili, že úspěšně vyzkoušeli prototyp nového energetického systému s jaderným reaktorem. Takové zařízení by teď mělo umožnit dlouhodobé mise s lidskou posádkou na Měsíci, na Marsu i jinde ve Sluneční soustavě.
Odborníci NASA představili výsledky experimentu se slibným názvem KRUSTY (Kilopower Reactor Using Stirling Technology) ve středu 2. května, během tiskové konference ve výzkumném centru Glenn Research Center v Clevelandu. KRUSTY přitom probíhal v zařízení NNSA Nevada National Security Site od listopadu 2017 do března 2018.
Podle Jima Reutera z vedení NASA je pro robotické i pilotované mise ve vesmíru klíčové mít k dispozici bezpečný, efektivní a snadno dostupný zdroj energie. Reuter očekává, že se reaktory typu Kilopower stanou zásadní součástí energetických systémů na Měsíci i na Marsu, hned jak tam takové systémy vyrostou.

Malé jadrové reaktory vyvíja aj armáda USA pre svoje potreby. Veď ani armády sa nemôžu spoliehať na výrobu elektriky na veľké elektrárne. Napríklad pre potreby svojich radarov.

Nemal by byť až tak veľký problém vyvíjať takéto malé jadrové reaktory ani pre SR, ČR, v rámci V4, so Švajčiarmi, v rámci EU, pomocou eurofondov, s ESA a podobne.
Môj sen je aby v našich štátoch mal každý okres, väčšie mesto, nemocnice a podobne svoje elektrárne, ktoré by dokázali vyrábať napríklad 40% - 60% výroby elektrickej energie pre vlastné potreby. Ostatné by zabezpečovali tie veľké elektrárne a veľkí dodávatelia.
Tu nejakú povinnosť v % podiele výroby elektrickej energie dokonca uzákoniť. Napríklad okresy ktoré by nezabezpečili výrobu elektrickej energie pre vlastné potreby aspoň z 20 % by nakupovali elektrickú energiu z celoštátnej siete o 10 % drahšie.

1. Veľké straty elektrickej energie vznikajú počas prenosu, na rozvodové siete. Platí, že čím je rozvodová sieť dlhšia tým sú straty elektrickej energie cestou k zákazníkovi väčšie.
2. Ani tí teroristi a iní nebudú sladko snívať a môžu nám tie rozvodové siete napadať.
Bolo by to ničivejšie, ako samovražedne vyhadzovať alebo strieľať po niekoľkých ľuďoch. Dokonca som čítal jedného ruského filozofa, ktorý naznačoval, že oni nie sú tak hlúpi ako niektorí teroristi a keď nemajú elektriku napríklad na Dombase, raz dva ju nemusia mať ani v USA. Spýtal som sa vlastných dcér, či by si dokážu predstaviť, že naraz by elektrika nefungovala niekoľko mesiacov. Prali by niekde v rieke, varili v lese, bez tých svojích netobookov, TV. Do práce, do školy chodili pešo a podobne. Výťahy by nefungovali. Naša západna civilizácia je cez príliš závisla na rozvodoch energie! Závislosť neustále rastie!
Aj na armádnom českom wébu sa objavili úvahy podobného typu, link
http://www.armadninoviny.cz/lesni-pozar-zbran-statu-i-teroristu.html
3. Dal by sa väčší priestor pre menšie územné celky, menších podnikateľov, ktorí sú často efektívnejší a viacej rozumejú miestným, lokálny potrebám.
4. Menšie atómové reaktory poháňajú aj mnohé jadrové ponorky, ľadoborce, lietadlové lode a podobne. O katastrofach na nich už dlho nebolo počuť, bezpečnosť je tam asi dobre vyriešená, obsluhujúce posádky žijú v celkom dobrom zdraví. Havarie takého rozsahu ako v Černobyle, Fukušime ani nie sú možné. Náklady na stavbu takých menších reaktorov určite nedosahujú toľké miliárdy. Aj Putinovci rozbehli projekty zásobovať niektoré svoje severné mesta pomocou lodi s jadrovými reaktormi.
5. Aj naše armády by potrebovali malé jadrové reaktory pre svoje potreby, nezávisle na lokálnych dodávateľov elektrickej energie, či z výroby elektrickej energie cez ropné produkty. Prinajmenšom pre radary, výpočtovú techniku a podobne. Ide teda aj o národnú bezpečnosť vo viacerých smeroch.
6. Aj ESA bude potrebovať mať svoj bezpečný, efektívny a ľahko dostupný zdroj energie pre svoje robotické pilotované misie. Tie kilopowery by sme mohli vyvíjať aj v rámci kozmických projektov s ESA aj pre potreby našich armád a podobne.

Odpovědět

JE umí postavit kde kdo

Jiří Kocurek,2018-11-05 18:00:56

Westihghouse zkrachoval, ale nepřestal existovat. Vesele staví reaktory AP1000, jen majitelem je dneska Toshiba. Jaderný reaktor umí postavit také Kawasaki heavy industries a Mitsubishi Heavy industries. Jistě, můžete namítnout že japosnké elektrárny bouchají, ale zemětřesení v ČR nehrozí a cunami už tuplem ne. Nemáme pobřeží.
Pak je tady KHNP/KEPCO, korejci. Jo, provozovali obě Fukušimské elektrárny, i tu co nebouchla. Zasáhnout Temelín 14 metrů vysoká vlna cunami, tak není co řešit. Praha bude 300 metrů pod vodou, Berlín 500. To spíš vybouchne Kozákov mohutností Tambory.
Dále je tady kanadská AECL, která dodává rekatory do Číny. Takže asi pravděpodobně JE postavit umí, když je dělá. :) Jde o typ CANDU, do něj netřeba obohacovat uran.
Na Wesighouse si vzpomene každý, jenže je tu ještě General Electric. Ti taky umějí vyrobit elektrárnu, mimo jiné jadernou.
Areva? No slyšeli jste, že by Francouzům bouchla jaderná elektrárna? Mají jich 22, INES vede dvě nehody 4. stupně. A jednu nehodu v ČSSR, v Jaslovských Bohunicích.
Škoda JS stále existuje, aktuálně dodává technologie do Hinekeley Point v UK (Spojeném království).

Otázka tedy rozhodně není ČÍNA nebo RUSKO.

Odpovědět


Re: JE umí postavit kde kdo

Jan Novák9,2018-11-05 19:56:03

Japonské elektrárny nebouchají ani když je zasáhne jedno z nejsilnějších zaznamenaných zemětřesení a ani když se přes ně přelije ta tsunami. Fukušima bouchla až 8 hodin poté na přehřátí kvůli výpadku generátoru napájejícího chlazení. Kdyby se operátoři dovolali na centrálu nebo kdyby někoho v centrále napadlo poslat tam vrtulník a dovézt nový generátor tak se nic nestalo. Možná by se parní generátor dal rozjet ručně na zbytkový magnetizmus, tlaku v reaktorech bylo určitě dost.

Odpovědět


Re: Re: JE umí postavit kde kdo

Karel Marecek,2018-11-06 14:05:56

A obdobně to platí i pro Černobyl... A skusíš toto říci v TV? Tam taky stačilo nedělat pokus...

Prostě bouchají i Japonské :(

Odpovědět


Re: Re: Re: JE umí postavit kde kdo

Milan Krnic,2018-11-06 17:27:35

Bouchají leda tak jaderné hlavice, případně tlakové nádoby, atp.

Odpovědět


Re: JE umí postavit kde kdo

Josef Šoltes,2018-11-06 21:13:12

Westinghouse nevlastní Toshiba. Toshiba ho vlastnila, než zkrachoval, teď ho vlastní konsorcium Brookfield.

Odpovědět

Děkuji pane Wágnere

Ivo Petrouš,2018-11-05 17:31:06

Už po třetině článku jsem si říkal, že se něco musí dít, protože jsem zvyklý na váš nekonfrontační styl. Na můj vkus až příliš shovívavý k dogmatikům, kteří poroučí větru, dešti a lidu v tomto krásném koutu vesmíru.
Dočetl jsem až do konce, kde vysvětlujete své pohnutky. Není co dodat

Děkuji ještě jednou.
Ivoš

Odpovědět


Re: Děkuji pane Wágnere

Milan Krnic,2018-11-06 17:30:13

Připojuji se. Jen mi schází doporučení cesty, jako use vydat (2018-11-04 09:11:08), což je pro diskuzi důležité.

Odpovědět


Re: Re: Děkuji pane Wágnere

Marek Zelenka,2018-11-13 13:26:27

Je to jednoduché. Až přestane ekonomiku manipulovat politika, začne se přirozeně více používat jako strategická surovina plyn. Jakákoliv výroba energie a její akumulace je z ekonomického hlediska nesmyslná aktivita, která pouze stojí ohromné množství energie a produkuje minimální výnosnost z pohledu ERoEI.

Odpovědět

Space Solar Power System?

Dominik Březina,2018-11-05 09:48:16

To je zlé. Tak potom zbývá už jenom SSPS:
https://ssl.jspacesystems.or.jp/en_project_ssps/
Každopádně je otázka na kolik by 1GW satelit přišel. Museli bychom nejspíš počkat až se začnou těžit suroviny na měsíci a na asteroidech. Pak by to šlo z velké části vytisknout přímo na orbitu bez nutnosti vynášet vše ze Země. Ještě větší problém je kde a za kolik postavit pozemní anténu. Sice prý pod tím půjde klidně i cokoliv pěstovat a bezpečně se pohybovat, jenže je to pořád jenom teorie. Hlavně se ještě neví, jestli by šlo energii přenášet na takovou dálku s nějakou rozumnou účinností.

Odpovědět


Re: Space Solar Power System?

Josef Šoltes,2018-11-05 09:51:38

Podle všeho by s dnešními technologiemi měl jít postavit vesmírný výtah. Tisknout grafenové pásky se totiž již daří a podle všeho jsou kvalitní a mohou být neomezeně dlouhé...

Odpovědět


Re: Re: Space Solar Power System?

Jan Novák9,2018-11-05 20:07:19

Je to 36000 kilometrů daleko. Potřebujete supravodič abyste dostal nějakou energii dolů a sluneční erupce z toho udělá vesmírný hromosvod = naindukuje takové napětí a proud že to žádné koncové zařízení nevydrží, o kabelu nemluvě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Space Solar Power System?

Dominik Březina,2018-11-06 08:42:12

Přenos energie kabelem určitě ne. JAXA se zajímá o přenos mikrovlnným zářením: http://www.kenkai.jaxa.jp/eng/research/ssps/hmi-mssps.html

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Space Solar Power System?

Jan Novák9,2018-11-06 22:29:03

1 GW je zatraceně velká mikrovlnka která by dokázala upéct milion lidí jako nic kdyby ztratila fokus. Ještě nikdo se podobný výkon ani nepokusil přenést mikrovlnou, to se můžete spoléhat rovnou na Tokamak.
Jinak poznámka o vesmírném hromosvodu u výtahu pořád platí, pokud bude z uhlíku bude vodivý. Možná by ho stačilo uzemnit, možná ne.
Jinak v sekvenci vesmírný výtah - vyřešení přenosu - obří družice se dostáváme někde k 50 letům odteď a to bychom potřebovali teď postavené atomové elektrárny už zbourat. Určitě to neřeší potřebu energie v 2021.

Odpovědět

Problém bych rozdělil

Josef Šoltes,2018-11-04 22:31:11

Osobně bych problém rozdělil, má totiž minimálně dvě roviny. Já bych se zaměřil na elektřinu pro domácnosti a pak na elektřinu pro průmysl.

Elektřinu pro domácnosti lze dnes řešit úplně jinak než elektřinu pro průmysl. Má podstatně nižší nároky na spolehlivost dodávek, zpravidla nevyžaduje vysoké a stálé příkony (samozřejmě existují výjimky) a technicky dnes existuje reálná a cenově dosažitelná možnost decentralizace výroby elektřiny pro domácnosti.

Touhle cestou bych se tedy v této první rovině elektřiny pro domácnosti vydal, podporou FVE na střechách ne přímými dotacemi, ale třeba odstraněním DPH nebo odstraněním byrokratických překážek. Nebudu se rozvášňovat u konkrétních řešení, jsou stále levnější a efektivnější.

Elektřinu pro průmysl bych řešil v kooperaci právě s tím průmyslem a domácnosti a obecně obyvatelstvo bych do toho zapojoval okrajově v podobě vlivů na bezpečnost, ekologii apod. Průmysl si dobře uvědomuje, co by pro něj znamenal nárůst ceny kWh nebo naprostá nepředvídatelnost ceny elektřiny ve spojení s nejistotou dodávek a bude za to ochoten i zaplatit. Z logiky věci bude pro průmysl kvůli budoucím ekologickým tlakům, politickým tlakům, veřejným míněním, potřebám a možnostem jasná jedna cesta a to jádro. Zde skoro není o čem diskutovat... A problém je rázem vyřešen.

Odpovědět


Re: Problém bych rozdělil

Jiří Pospíšil,2018-11-05 00:09:22

Odstranění DPH je dotace.

Odpovědět


Re: Problém bych rozdělil

Jiří Kocurek,2018-11-05 16:26:47

Fajn, takže navrhujete zřídit dvě rozvodné soustavy - jedna pro domácnosti, u které k výpadkům bude docházet a druhá rozvodná soustava pro průmysl, která pojede bez výpadků.
Nebo snad chcete tvrdit, že jediná rozvodná soustava dokáže udržet elektřinu pro průmysl, zatímco domácnostem zařídí výpadek?
A výpadek bude v půlce praní, pečení, vaření, počkejte si hodinu, tři, než zas elektřina půjde. Nebo najednou v půlce pečení zdraží elektřina 10násobně? Takže buď si dopečete koláč za 50 Kč/kWh nebo nedopečete? Elektřina byla moc drahá, nedělní oběd bude postudenu.

Dovolím si predikovat na základě zkušeností minulých: Jó, že nemáte 50.000 na záložní zdroj? Vždyť pro vaši obec bylo vypsáno 30 ks dotací! Že má vaše obec 300 domů?? Ale jděte, každý měl nárok!

Odpovědět


Re: Re: Problém bych rozdělil

Milan Krnic,2018-11-06 17:36:13

Jo, kdyby tak někdo viděl do budoucnosti. Zatím to s dotacemi funguje skvěle i co se týče vytápění a zateplení, atp. ... kdo nemá na poměrnou část, pouze dotuje ty, kteří mají. Apropó, občas se zde tvrzení o vývoji budoucím vyskytují, ale zatím po věštecké kouli poptávka marná, i když, možná mám jen tzv. smůlu.

Odpovědět

strategie kterou by jsme měli respektovat

Michal Mazgal,2018-11-04 15:01:24

Strategie národní energetiky by měla být dlouhodobě propřírodní. To znamená, že by jsme neměli ničit hmotu. Všechny elektrárny, by měly být recyklovatelné a neměly by ničit hmotu, která se bude v budoucnosti hodit na cokoliv.

1/ pálení "sena" lepší seno shnilé na hlínu mít a pole pohnojené mít, než s chudou hlínou žít
2/ pálení uhlí, možná že v budoucnosti budeme uhlí na výrobky mít a budeme muset s umělou výrobou žít
3/ bioplyn - 2 druhy, ze zvířat a z rostlin, lepší z krávy na sporáku prdy mít, než se zemním plynem žít
Prdovody už máme a proto všem zeleným vynadáme.
4/ jaderná energetika, hrozí vysídlení celé republiky a to by nemělo být vůbec respektováno jako varianta hodná realizace
5/ vodní elektrárny - tak ty musíme na všech řekách mít, aby jsme mohli s tou energii 4 a 20 hodin žít

K tomu mám ještě další parametr a to, že říční elektrárny musí cestu pro ryby a raky mít a my máme takhle ekologicky žít.

6/fotovoltaika, ČEZ a.s. máme a jako vlastníci ho ovládáme, proto po něm budem továrnu na fotovoltaické panely chtít a techniky na instalaci budem mít.
Do zákonu dáme, že tu vše ovládáme a že bez střech a fasád to nezvládáme.
Prvoplánově by se měly instalovat fotovoltaické fasády na panelových domech.

(zákaz instalace na polích, loukách atd., prostě v přírodě)

Mám toho na webu napsáno hodně, takže to nebudu opakovat.

Odpovědět


Re: strategie kterou by jsme měli respektovat

Michal Mazgal,2018-11-04 15:06:03

Lodě na řekách nebudeme mít, protože s elektrickými vlaky budeme žít a proto budeme muset všude mosty mít. (kaskáda říčních elektráren)

Odpovědět


Re: strategie kterou by jsme měli respektovat

Michal Mazgal,2018-11-04 15:07:24

4/ přiletí meteorit a máme všichni po prdeli

Odpovědět


Re: strategie kterou by jsme měli respektovat

Michal Mazgal,2018-11-04 15:20:20

Proto budeme po investorech obrovské domy chtít, protože na nich budeme ty fotovoltaické panely mít.

Odpovědět


Re: strategie kterou by jsme měli respektovat

Michal Mazgal,2018-11-04 15:25:25

3/ Kde pak ten odprdovač máme a komu za to, že neexistuje vynadáme, vždyť u něj můžeme solární panel mít a s prdama v rozvodech plynu žít.

Odpovědět


Re: Re: strategie kterou by jsme měli respektovat

Petr Kr,2018-11-05 08:01:59

Ne každý umí psát básně. To, že se vám to rýmuje, ještě neznamená, že to má hlavu a patu. Nevidím moc ekologie na tom nastavět další betonové přehrady a zatopit syslům jejich sysliště. A co na potoce raci? Nevadí jim přehrady? Kolik materiálu spotřebuje ta fotovoltaika a větrná energetika a nevadí, že "rozptýlenou" stavbou zamořujeme přírodu (krajinu) elektrosoučástkama, plasty a sklem?

Odpovědět


Re: Re: Re: strategie kterou by jsme měli respektovat

Michal Mazgal,2018-11-09 06:38:10

Hlavu a patu to docela má. Tím, že nebudeme pálit, ale recyklovat získáme úrodnější půdu a materiál, který budeme moci použít. Nejsem pro betonová monstra, ale pro pomaloběžný jezní elektrárny. Najít horský údolí, který zatopíme, si vyřešíme problém s akumulaci energie na stovky, né li tisíce let. Ryby a raci mají na řece být, vždyť mi chceme s bohatou přírodou žít. To je jako veverky, veverky mají přemnožené být a my je máme na talíři mít a s radostí je jíst.
Zamoření krajiny, to znamená chemicky a nebo radiačně, přiletí meteorit a máme zamořeno dukovanama a nebo Temelínem. Pokud budou solární elektrárny instalovany na střechách a fasádách, pak by samotným zamořením byly i ty domy na kterých to je.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: strategie kterou by jsme měli respektovat

Michal Mazgal,2018-11-14 06:44:24

Ještě jsem chtěl doplnit, že používání atomových elektráren je používání parního stroje. Je založeno na ničení hmoty, stejně jako jiné výroby tepla. Všichni mluví a píší o výrobě elektřiny, ale primárně vyrábí teplo a z něj pak následně elektřinu. Takže začít používat jiný model přemýšlení je nejspíš "běh na dlouhou trať", protože lidi, co věří, že výrobou tepla vzniká ekologická energie, jsou mimo, nebo spíš "vedle jak ta jedle".

Hledání ideálního ohně je tu po staletí, ten největší nám hoří ve vesmíru.

Odpovědět

A co cenové řešení

Aleš Voborník,2018-11-04 08:27:02

Na to autor nepomyslel. K čemu máme ty inteligentní sítě? No přece k tomu, aby mohla být regulována spotřeba a tedy i úspory cenou.
Zavedeme podobné tarify jako mají mobilní operátoři - vysoké paušály za spolehlivou dodávku a nebo klouzavou cenu podle výroby.
Pak nebude problém pokrýt spotřebu větrem a sluncem i Muskovo ukládání se využije. Dnes ráno třeba bude klouzavá cena 200Kč/kWh, a elektřiny bude vždy dost. A za úspory nás Greenpeace pochválí.
Dnes začínat stavět JE je opravdu špatný nápad. Nejdříve se musí významně změnit podmínky - stavební, investiční, soudní a správní. Je to vidět na nemožnosti cokoli dnes nejen postavit, ale i vyrobit, opravit...
No, že to časem povede k deindustrializaci a chudobě, to ale není Babišův problém. On chce držet moc co nejdéle to půjde a to znamená nic nedělat. Koukněme se do Německa, jak dlouho to Merkelové vydrželo a ještě není zdaleka konec.

Odpovědět


Re: A co cenové řešení

Petr 1,2018-11-04 11:52:54

Jistě, toto "cenové řešení" sice přinese nárůst ceny elektřiny na dvojnásobek a více, nárůst emisí a spotřeby uhlí, jak můžeme vidět v Německu, výpadky jak můžeme vidět v Jižní Austrálii ale nikdo přece nemůže chtít úsporu zadarmo, že.

Odpovědět


Re: A co cenové řešení

Jan Novák9,2018-11-04 13:28:38

K deindustrializaci a chudobě vede spolehlivě obnovitelná energie. Zkuste si péct obyčejný chleba když vám vypadne v polovině pečení energie. Žádný průmysl nepojede na nespolehlivých dodávkách, a oze nespolehlivé prostě jsou z principu.
Pokud bude 200kč za KWh kdykoliv, připravte si 400kč na 1 bochník chleba.
Máte příliš bujnou fantazii. Chytrá síť je jenom koncept, nikde nefunguje a v česku už vůbec ne. Pokud má GreenWar někde odhad kolik by stála tak ho vynásobte 100x. Za stejné peníze by byl další Temelín a o něm už víme že funguje na rozdíl od "chytré" sítě.

Odpovědět


Re: Re: A co cenové řešení

Aleš Voborník,2018-11-04 19:23:22

Já doufám, že tento scénář "regulace spotřeby cenou" je jen bujná fantazie a nedojde na něco podobného. ERU už vypustil a stáhl pokusný balónek - navýšení pladby za jistič.
Když vidím jak se "staví a opravují" třeba dálnice, tak se pomalu začínám bát, že to jen fantazie nebude. A pokud nepostavíme další blok JE do odstavení Dukovan, tak se má "fantazie" stane smutnou realitou.
Reálná okamžitá cena z "chytré" sítě, by v tom případě nemusela být to nejhorší. Horší můžou být ještě dotace jen pro vyvolené. Známe přece solární boom za 1e12 Kč. Chystá se dotace a různé úlevy pro elektromobily - někdo zaplatí daně, aby Ti co na to mají měli elektromobil lacinější.

Odpovědět


Re: Re: Re: A co cenové řešení

Jiri Naxera,2018-11-06 00:55:00

Tak cena za kWh z benzínu v elektrocentrále je koukám někde kolem 20kč a 2kW agregát kterej už tu pračku utáhne je za 7000kč, takže moc daleko ta regulace trhem vylézt nemůže. ;-)
Až na to, že je to pravý opak toho, čeho se stát snaží dosáhnout.

Odpovědět


Re: Re: A co cenové řešení

Jan Kotek,2018-11-06 09:54:11

Naopak. Chytré sítě existují a v Česku dokonce již řadu let fungují. Jen se to jmenuje méně sexy - "dálkové řízení spotřeby" a prostý lid to zná pod názvem noční proud. A je to také maximum toho, co lze od přenosové sítě očekávat - výroba a akumulace tepla mimo špičku spotřeby energie. Vše ostatní je zelený BS který pohoří na problému akumulace.

Odpovědět


Re: Re: Re: A co cenové řešení

Karel Marecek,2018-11-06 14:04:42

To nejsou chytré sítě, je to jenom "poslání příkazu"... Chytré sítě mají schopnost řízení i odběru domácnosti, mají online odečty atd. atd.

A maximum to není, je to maximum toho co je instalována na většině odběrných míst, už béčka mají jiné odečty, některé lze dálkově odpojit, trafačky se předělávají na dálkové odpojení atd. atd.

Bohužel nazvat něco hytrou sítí, neznamená, že je to chytrá síť podle definice co se používá, ale pokus o změnu definice. A když přidám neznalost toho co je vlastně v síti a co umí, pak je celý příspěvek pohádka o tom, jak si někdo představuje současnou síť ;)

Odpovědět

Ještě

Mojmir Kosco,2018-11-04 08:05:09

Prstíkem budete hrabat za nás zelené ekoteroristy.

Odpovědět


Re: Ještě

Mojmir Kosco,2018-11-04 08:16:38

Přece je jasné že zeleným ,sedlákům,vědcům kavárně nikdo nevěří .finance se musí utratit za kanál Labe Odra Dunaj

Odpovědět


Re: Re: Ještě

Petr 1,2018-11-04 11:56:47

A proč by se měly peníze utrácet za oze tunel, proč by se peníze nemohly ušetřit. Zelení přece tak rádi šetří.
Se zelenými ekoteroristy budeme po německém vzoru prstíkem hrabat v povrchovém dole, který budeme mít místo Horního Jiřetína.

Odpovědět


Re: Ještě

Vladimír Wagner,2018-11-04 08:53:55

Pane Kosco, Vy si jako zemědělec opravdu myslíte, že lány řepky pro biopaliva a kukuřice pro bioplynové elektrárny se spoustou chemie a spotřeby nafty nebo kácení lesů a dokonce převoz získaného dřeva přes moře, aby se nahradilo uhlí a jádro při produkci elektřiny, je to pravé ořechové a ekologické? Předpokládám, že odpovíte, že ne. Ale ten cíl zelených aktivistů nahradit jádro a uhlí biomasou nemůže vést jinam.

Odpovědět


Re: Re: Ještě

Milan Krnic,2018-11-04 09:11:08

Jakou cestu, konkrétně (od jakého dodavatele), byste doporučil?

Odpovědět


Re: Re: Ještě

Florian Stanislav,2018-11-05 09:45:41

Biopaliva jsou zhouba zemědělství, které za 30 let těžko uživí lidstvo.
https://www.lidovky.cz/domov/zasoby-pitne-vody-zamorila-chemie-nejproblematictejsi-jsou-pesticidni-latky.A181103_122800_ln_domov_rsa
Bioplynky živené z louky, kde bylo dříve pole, odvádějí nakonec uhlík po spálení do atmosféry, místo toho, aby se organická hmota vracela jako podklad pro udržení humusu v půdě. Ano, tráva naroste znova a lesy vzrostlé kácené a vyčištěné od materiálu pro štěpky taky nějak rostou. Ale chybí depozice uhlíku zpět do půdy.
Pole místo střídání plodin se hnojí umělými hnojivy a stříkají pesticidy, které pronikají nevratně do podzemních vod, kde jsou jejich rezidua stálá mnoho let. DDT bylo alespoň ve vodě nerozpustné, rozpustné pesticidy jsou ve stopách všude, i v potravinách. Ne, že by se to nevědělo, ale dělá se proti málo a výhledy jsou ještě horší.
Odkaz píše : "„v podzemních vodách se hojně vyskytuje alachlor, acetochlor a v posledních letech výrazně stoupla četnost výskytu účinné látky chloridazon a metazachlor“. Tedy již zmíněný a zakázaný herbicid alachlor na řepku, dále od roku 2012 zakázaný herbicid acetochlor na pole s kukuřicí, herbicid chloridazon na cukrovku a herbicid metazachlor na řepku.
V Česku se celkem používá na 300 účinných pesticidních látek. Odborníci dokonce sestavili seznam asi 20 z nich, které by bylo třeba zakázat, protože dnes intenzivně pronikají do podzemní vody. Vládní plán k bezpečnému používání pesticidů ovšem žádný podobný závazek zatím neobsahuje. "
Pesticidy v potravinách:
https://www.lidovky.cz/noviny/pesticidy-je-zasazena-vetsina-vzorku-jidla-inspekce-odhalila-skodlive-latky.A180222_221923_ln_noviny_ele

Jaderná havárie může zničit životní prostředí. Vodní elektrárny zabírají ušlechtilou krajinu, blokují dopravu, vodní elektrárny se sledují kvůli možnosti protržení. Ale není žádná garance možných škod ani státem. Přehrady jsou ze železobetonu, o němž si už nemyslíme, že vydrží věčně. Protržení jedné z prvních betonových přehrad u nás na řece Černé v roce 2002 vyplavilo Č. Budějovice včetně náměstí. A to byla přehrada typu louže proti Lipnu nebo Orlíku.
Fotovoltaika zabere další zemědělskou půdu, straší v krajině a cenu fotovoltaické elektřiny dotujeme.
Temelín je v mnoha míst jižních Čech vidět, jak pracuje. Podíl jaderné elektřiny není u nás čím nahradit. Škodit může všechno, hlavně špatná a pozdní rozhodnutí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ještě

Jiří Pospíšil,2018-11-08 05:48:53

No, ony informace o tom, jak něco bylo, jsou časem zkreslené. Mimo to, že se protrhla přehradička na Černé, tak také na celém povodí hustě a dlouho pršelo. Přehrada Římov byla varována, aby vypouštěli, co se dá, ale ta vypoustěla jen tolik, kolik jí povolovala povinost mít dost vody na pití. Pod tu čáru nešli a tak se pak rychle přelili. Ale i kdyby, tak by sice snížili vrchol povodně o pár centimetrů, ale povodeň by byla stejně. Já vím, nejvíc niči ten nejvyssí centimetr. Ale opravdu předpis byl předpis a byl dodržen.
Na základě této události se přece jen předpis změnil a nyní mohou s vodním stavem pracovat dynamičtěji. Příště je v obcích pod Římovem napadnou, že jim udělali umělou povodeň vypouštěním, ale nakonec to bude povodeň sice delší, ale nižší. Příště to třeba zvládnou lépe. Také si stěžovali na to, že neměli dost údajů, bodejť by měli, když automatické vodoměrné stanice byly pod vodou tak, že z nich z vody čouhali akorát antény.
Co mi přijde zvláštní, že nikde se nemluví o možném vyšším dodavateli z Koreje. S těmi jsou snad zkušenosti dobré a není to ani Rus, ani Číňan. Dodržují prý termíny, nenásobí cenu investice řádově, jako ostatní a spolehlivé jsou nakonec všechny. Biomasu bych prodával lidem do krbů a zbytek nechal zkompostovat na biohnojiva. Půda s nimi také zadrží daleko víc vody, než bez nich.

Odpovědět


Re: Ještě

Mojmir Kosco,2018-11-04 15:12:08

nevím ale cesty řešení budoucí energetické krize jsou zde na oslovi v různých článcích naznačeny a já bych je i pochopil.

1.Decentralizace zdrojů a vývoj rychle naběhnuvších
2. Propojení sever - jich v rámci EU něčím schopným přenášet ohromně množství energie a aby to nebylo tak závislé na stabilitě dodávek a odběrů (asi páteřní stejnosměrná).
Případně západ východ
3. Držet informace tak aby se dali ověřit (Prostě temelín nestál 98mld to byla výše úvěru a potom na tom založit všechny výpočty ceny elektřiny
4. přizpůsobit výrobu energetickým zdrojům
5. Netvrdit že ti kolem nás kteří to vidí jinak jsou pošuci a jediný kdo nese prapor pokroku v energetice je Čína a rusko .

Odpovědět


Re: Re: Ještě

Jan Novák9,2018-11-04 18:36:07

1.) Proč? Proč používat drahé místní zdroje místo mnohem levnější hromadné výroby?
2.) Přenášet můžete pokud máte co. Máte co pokud fouká. Přenosová síť by stála tolik co atom a ztráty by byly vysoké.
3. Hm, vy to dokážete ovšřit? já ne. Jinak souhlasím.
4.) Souhlas. Máme jenom dva spolehlivé zdroje které dokážeme budovat na našem území, a to je uhlí a atom. Víc OZE než kolik máme je navíc. Musíte mít kapacitu pro výrobu která je spolehlivá pro zálohování OZE, tj OZE jsou NAVÍC, pouze zdraží energii.
5.) Nejsou pošuci. Jenom si například myslí že pozvat si domů milion nevzdělaných lidí ze zemí s nejvyšší zločinností kteří vyznávají náboženství založené na genocidě je dobrý nápad. Také se jim podařilo nahradit atom uhlím. Platí okolním státům za odběr energie když fouká moc....

Odpovědět


Re: Re: Ještě

Jiri Naxera,2018-11-06 01:07:03

1) Rychle naběhnuvší zdroj je třeba něčím pohánět. Pak je jedno jestli to má milion vejfuků nebo jeden velkej komín, lepší je když to nemá komín vůbec a to zatím jde jen s jádrem. (ZPE zdroje ze Stargate jsme ještě nenašli)

4) Bylo by hezké kdyby se rozrostla energeticky náročná výroba podle zdrojů, třeba takové elektrolýze by mohlo být víceméně jedno že chvíli se elektrolyzuje hodně, pak zase skoro vůbec, hlavně že je elektrika levná. Trochu průšvih je, že "díky" podpoře OZE je i tahle nekvalitní elektrika drahá a nikoho tím pádem za plnou cenu ani nenapadne vyvíjet využití. Takže zbývá naděje na nabíjení elektromobilů a možná v létě klimačky které kopírují slunce.

Odpovědět


Re: Re: Ještě

Karel Marecek,2018-11-06 14:08:49

Sever-jih funguje, jinak by němci už nesvítili a měli blackout, viz nadávání poláků, že jejich "zelená energie" zvyšuje nestabilitu jejich sítě... Stačí mluvit i z německýma zaměstnacema co řídí přenosovou síť a dostanete odpověď, že je zázrak že to jede a to jenom protože existuje kapacita sever-jih po sítích vybudovaných ve východním bloku před rokem 1989... :(

Odpovědět

a COeno

Aleš Voborník,2018-11-04 08:00:32

Odpovědět

Špatný postup po revoluci

Pavel Nedbal,2018-11-03 23:16:24

Nejhorší, co se mohlo udělat, bylo ať už částečné, nebo úplné odstátnění/privatizace klíčových odvětví, které mají vždy zůstat plně v rukách státu. Je to jak elektroenergetika od výroby až po distribuci, totéž plyn a ropa od nákupu po prodej produktů, teplárenství, vodárenství. A našla by se ještě celá řada, například nechápu, proč třeba Komerční banku bylo nutno prodat Francouzům.
Pochopím, že třeba Mladoboleslavskou Škodovku a řadu dalších bychom konkurenčně neudrželi, ale mnoho by mohlo fungovat dál (viz Budvar), třeba dráhy (pročpak asi frantíci drží sncf?

Odpovědět


Re: Špatný postup po revoluci

Milan Krnic,2018-11-04 07:29:09

Špatný, ale jediný možný. Zatracená to kauzalita. Nemá smysl se tím rozčilovat :)

Odpovědět


Re: Re: Špatný postup po revoluci

Karel Marecek,2018-11-06 14:15:30

A proč je to jediné možné? Protože vše soukromé funguje a vše státní ne? Jak myslíš, že funguje přenosová soustava? Nebo i distribuční? Myslíš, že každý jede na vlastním písečku nebo v reálu se setkají a mají dohodnuto jak se to bude řídit a rozvíjet...

Ano je tam rozdíl, musí se kupovat materiál podle ceny, kvalitu sice nějak nadefinovat můžeš, ALE pouze doslovně, takže se ošidí materiál jinak. Jestli nevěříš, tak se podívej na kvalitu oceli mřížáků, kdy ocel stejné třídy měla jinou kvalitu dnes a jinou před 30 lety a tím neříkám, že dnes neplní "minimální požadavky dle normy"...
Zkus si rozříznout betoňák co se staví do pola dnes a pak si rozřízni ten co se stavěl před 30 lety...
Zkus si definovat kabel co má jít do země, ale musíš koupit šmejd protože veřejný výběr i když víš, že to je šmejd, protože zadání NIKDY nepostihne vše doknala, takže musíš odebrat šmejd i když papírově prošel...

V monopolech předávaných do soukromých ruk jde jenom o jedno a to o právo na příáměřený zisk, který se u statního nemusel dávat navíc do ceny...

P.S. A v něměcku vlastní docela velkou část distribuce obce(pouze pronajímají a dost často v obci provozují...), tedy přeneseně stát, takže i v tom německu nevěří v to co ty, že to je "jediné možné"... ;)

Odpovědět


Re: Re: Re: Špatný postup po revoluci

Milan Krnic,2018-11-06 17:41:08

K otázce první, zásadní - díky kauzalitě, jak jsem již uváděl. Každý děj má příčinu a ta zase svou, atd .., a my s tím nenaděláme nic. Můžeme leda tak pozdě bycha hodit, jenže to se tak říká, v iluzi svobodné vůle, jako bychom měli reálně možnost se rozhodnout jinak ... cha :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Špatný postup po revoluci

Milan Krnic,2018-11-06 17:43:12

bych honit ... jo narodit se jako pan premiér, i pan doktor Wagner by o mě psal.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Špatný postup po revoluci

Pavel Nedbal,2018-11-06 23:28:48

Vážený pane Krnici,
(jistě je Vám například známo, že se privatizovala pitná voda viz Veolia, a další, kvůli zisku, který byl jistý na 100% - kdo by takovou dobrou investici nevzal, že...)
Nic nebrání tomu, aby se, bohužel za drahé peníze, se akcie klíčových firem postupně skoupily zpátky..
Nevratná je pouze smrt jednotlivce...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Špatný postup po revoluci

Milan Krnic,2018-11-07 00:17:54

To v rozporu s tím, co jsem psal, nikterak není.

Odpovědět

Babiš

Richard Vacek,2018-11-03 20:20:28

Babiš jedná tak, jak je zvyklý - problémy neřešit, ale odkládat napotom. Dobře ví, že rozhodnutím o jádru si vytvoří mocné nepřátele. Dnes je jenom málo firem schopných jadernou elektrárnu vyrobit. A nejsou to firmy západní, tam zelená politika nese své ovoce i co se týká výchovy odborníků v jaderné oblasti. Takže koho vybrat? - Optimální ruský investor není přijatelný politicky a americký zase není kompetentní.

Odpovědět


Re: Babiš

Milan Krnic,2018-11-03 21:30:22

Politicky nepřijatelný bohužel není optimální. Politika v tomto hraje roli významnou, a bez ní to uvažovat nelze.

Odpovědět


Re: Re: Babiš

Richard Vacek,2018-11-04 05:20:20

Stačí se podívat na Německo, které si vybralo dodávky levného plynu z Ruska oproti zkapalněnému z Ameriky. Obdobně Maďarsko též zvolilo "politicky neprůchodné" řešení s ruským reaktorem. A dokonce i Amerika po dlouhá desetiletí tolerovala Saudy, protože to byl zdroj nafty a odběratel zbraní a technologií.
I český politik by měl jednat v zájmu obyvatel, kteří ho zvolili.

Odpovědět


Re: Re: Re: Babiš

Milan Krnic,2018-11-04 07:26:25

Jenže my jsme Česko. Maďarská netransparentní cesta by se zde možná uchytila před několika lety, nyní již stěží.
Stačí se podívat na poslední hodinu záznamu z jednání, na které odkazoval Čestmír níže.
https://www.youtube.com/watch?v=1mSFk63Gzwc
Nejistota je zlá. Ovšem to znamená, že nevybereme nikdy nikoho.

Odpovědět

Čemu se divíte, pane Wagnere,

Jaroslav Lepka,2018-11-03 19:46:28

když nejvyšší představitel a přímo volený prezident, tlučhuba a ekonom (hrome, vždyť to je premiér taky), osočí paní Danu Drábovou, že nerozumí jaderné energetice. Myslím, že si půjdu koupit generátor, kanystr benzínu a balík svíček, dokud jsou, protože tohle už smrdí blackoutem celé Evropy. V lednu to budou dva roky, co ho Němci málem zažili, protože díky inverzi jim vysadila většina zdrojů OZE a najednou je přestaly zajímat nějaké exhalace. Díky ochočeným novinářům se to zdařilo jakš takš ututlat a tak o energetice stále plácají nesmysly ti samí mašíbli, bez základních znalostí fyziky, o energetice ani nemluvě. Není divu, když někdo nezná ani Ohmův zákon, těžko může pochopit, jak komplexní je to problém.

Odpovědět


Re: Čemu se divíte, pane Wagnere,

Jaroslav Lepka,2018-11-03 19:51:17

A ještě k poslední poznámce o cestě s plynem. Ano, může se ukázat být správnou, ale jedině v případě, že se podaří rozjet spolehlivou a levnou těžbu z metanhydrátu. Vím, že Japonci to zkoušejí, ale krom jen kusých informací se o žádném převratném jevu nepíše.

Odpovědět


Re: Čemu se divíte, pane Wagnere,

Karel Marecek,2018-11-06 14:20:06

Tak jsem si našel co pronesl Zeman a tam se jednalo, že není vše pouze o temínech dodání jak říkala Drábová, ale i o ekonomice a dalších navazujících věcech...
Tam se toho řeklo tolik, že mám spíše dojem, že by se Drábová a Zeman pod 5 minutách dohodli, ale problémem jsou novináři, kteří začali psát a udělali kauzu, kterou pak každý papouškuje bez ohledu na to co se doopravdy řeklo...

Nebo když je potřeba úvěru, který nechce dát vláda ČEZu, že ho korejci dají? A když nedají na co bude, že to dodají včas, když nebude za co...

Odpovědět

můj neobjektivní názor

Pavel Brož,2018-11-03 19:10:58

Můj vlastní názor je, předesílám, naprosto neobjektivní, nicméně myslím si, že pokud by palivo do nových bloků dodával Agrofert, tak se už staví. Mohu se naprosto mýlit, a pokud ze zmíněné nové energetické koncepce Agrofertu nekápne ani kačka navíc, tak se všem jeho exponentům včetně premiéra upřímně omluvím (nemyslím si ale že takový scénář nastane).

Odpovědět


Re: můj neobjektivní názor

Milan Krnic,2018-11-03 20:21:48

Vy jste jak ti udavačtí kluci ve sněmovně. Pan premiér přeci s Afrofertem nemá nic společného!
Jak poznamenal k tvrzením pana premiéra moderátor, "slova zjevně asi už nemají žádný obsah" (12:52).
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/218411030511021-otazky-vaclava-moravce-2-cast/

Odpovědět


Re: Re: můj neobjektivní názor

Čestmír Berka,2018-11-03 23:27:30

jak se řeší střed zájmů u přátel v USA? Podniky se předají synům, a když ti povedou byznis špatně, tatínek je vyhodí: https://www.youtube.com/watch?v=sVnVjfDqbQw

Odpovědět


Re: Re: Re: můj neobjektivní názor

Milan Krnic,2018-11-06 17:46:25

V dnešní pokročilé digitální době se už videu nedá věřit, je to určitě vykonstruované fake news. Po československu kampaň.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: můj neobjektivní názor

Čestmír Berka,2018-11-12 23:26:57

Viděl jsem online. Proběhlo to před desítkami novinářů a bylo přenášeno do celého světa. bylo o tom referováno v americkém i světovém tisku. Je to úřední akt, takže byl samozřejmě zaznamenán a dal by se dohledat v "seznamu listin" - obchodním rejstříku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: můj neobjektivní názor

Milan Krnic,2018-11-13 18:04:37

Na tom přeci vůbec nezáleží. Příkladem budiž případ našeho pana premiéra, když se chce, jde ohnout všechno, a ještě vám k tomu (relativní) většina fandí! :)
Jinak na jádro můžeme, jak to tak vypadá, zapomenout. Budeme budovat, pardon, konečně dobudovávat vodní koridor Dunaj–Odra–Labe.

Odpovědět

hm. Převáží politika

Čestmír Berka,2018-11-03 18:28:13

https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/bloky-jadernych-elektraren-seminar.html?fbclid=IwAR2FGLk70Gsu_JVQI0zpIrm_hCF9YwrqBiIK-8a3vSSBOgdI-MhkKBm_-4I

Panelisté varovali před případem Maďarska, kde Budapešť podepsala dohodu o výstavbě jaderných bloků pro elektrárnu Paks s ruskou státní firmou Rosatom. Britové zase nemají dobré zkušenosti s čínskou China General Nuclear. Posle varování USA hrála CGN roli v čínské snaze využít civilní jaderný program pro vojenské účely. Geopolitickou debatu shrnul závěrem Václav Bartuška jednou větou:

„Divím se, že třicet let od Sametové revoluce ještě řešíme, kam patříme.“

Takže je to jasné!...prostě to NESMÍ BÝT ruské či čínské

Odpovědět


Re: hm. Převáží politika

Alexandr Kostka,2018-11-05 08:06:27

Průšvih je v tom, že ono to nemůže být jiné než Ruské nebo Čínské. Westinghouse zkrachoval a francouzi sice stavbu nabízí, ale v raálu nejsou schopní jí provést. Momentálně jediní, kdo s vámi podepíší smlouvu a postaví elektrártnu "na klíč" (a opravdu postaví, tak že se na ní pracuje) jsou zmíněné dvě země. A do budoucna možná teoreticky Indie, ale tam bych věřil kvalitě snad ještě méně než u Číny. Prostě pokud nechcete činskou, jiné možnost než Rusko neexistuje.

Odpovědět


Re: hm. Převáží politika

Petr Kr,2018-11-05 14:40:49

Když postavíme plynovku podle Westighouse, tak budeme do ní rvát plyn z Ruska, to je podle vás OK. Ale postavit JE podle Rosatomu a dát do ní palivo jaké chceme, třeba od Westinghouse je dle vás blbost. Tady nejde o neznalost "kam patříme". Je to technická a politická neznalost.
Divím se, že o takových věcech rozhoduje Václav (či Miloš+Andrej?).

Odpovědět


Re: Re: hm. Převáží politika

Pavel Nedbal,2018-11-07 14:29:05

Spíš drobná nepolitická poznámka,
nevím, zda v Dukovanech, či v Temelíně (ale je to fakt), zkoušeli palivo dodané Westinghousem, a po krátké době, kdy se projevilo kroucení palivových tyčí, ho z reaktoru vytáhli a "zahodili" nedohořelé, doplnili ruským, s kterým tyto potíže nejsou. Nevím, zda to souvisí s kvalitou paliva, nebo by bylo vhodné do reaktoru s jinou geometrií aktivní zóny. Faktem je, že se W-palivo neosvědčilo. Nechci sem tahat politiku, ale nevím, proč dnes stavíme Rusko do pozice "nepřítele na život a na smrt", když by mohlo stačit, že je náš "soupeř", což však nebrání s ním obchodovat, což stejně činíme. Pos.aná politika a my jsme jen vlezdop.delisti cizích zájmů. Až z toho člověka život nebaví..

Odpovědět

Příběhy tisíce a jedné firmy

Milan Krnic,2018-11-03 17:35:26

To by ovšem musel platit předpoklad, že předseda vlády koná pro blaho země ...
Děkuji za článek!

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz