Aktivisté milují hesla, momentálně frčí „Zemi nekompromisně zalesnit!“  
Těm, kteří si rádi dělají selfíčka s transparenty na chladicích věžích, poněkud klesla popularita poté, co se jejich alternativy ukázaly být nereálné anebo jen za cenu výrazného poklesu ekonomiky, snížení životní úrovně spolu s návratem ke spalování fosilních paliv. Možnost vycouvat ze šlamastiky po anglicku nabídla nedávná klimatologická studie, a tak se odstavení atomovek pomalu odsouvá do ztracena a prioritou a cílem se stává boj proti klimatické změně s globální výsadbou miliard stromů.
Prof. Thomas W. Crowther, ETH Zurich: Globální zalesnění Země výsadbou 500 miliard stromů je nejlevnějším způsobem, jak snížit CO2 v atmosféře o řtvrtinu. Kredit: Crowther Lab.
Prof. Thomas W. Crowther, ETH Zurich: Globální zalesnění Země výsadbou 500 miliard stromů je nejlevnějším způsobem, jak snížit CO2 v atmosféře o čtvrtinu. Kredit: Crowther Lab.

Země se musí masívně zalesnit! Toto nové heslo má kořeny ve vědecké  publikaci  týmu Thomase Krowtera ze švýcarské univerzity ETH Zürich. K proklamovanému závěru dospěli vědci tak, že mapy Google Earth vyšetřili  umělou inteligencí. Ta jim vyhodnotila 80 tisíc detailních satelitních snímků Země a "zjistila", že vhodné plochy pro lesní porosty mají 8,7 miliardy hektarů. Jinak řečeno, dvě třetiny veškeré souše planety se hodí pro lesy. Ten údaj dvě třetiny platí, pokud se do souše nezapočítávají pouště a jiná nehostinná území. Celková plocha souše s pouštěmi je 14,8 miliard hektarů.

 

Dnes lesy zabírají 5,5 miliardy hektarů.  3,2 miliardy hektarů zabírají  pole a města. Když z toho, co ještě zůstalo, vědci odečetli pastviny a louky, které by nebylo vhodné zalesňovat, protože jsou domovem mnoha rostlinných a živočišných druhů, dobrali se 0,9 miliardy hektarů půdy, které k zalesnění vhodné jsou. Polovina jimi uvažované plochy k zalesnění se rozkládá na území šesti států: Ruska, USA, Kanady, Austrálie, Brazílie a Číny. Cíl je jasný: zalesňovacím počinem by se během desetiletí vysálo ze vzduchu 750 miliard metrických tun oxidu uhličitého a uložilo ve dřevě  205 giga tun uhlíku. Tedy za předpokladu, že by vše šlo podle plánu a z celé této „vhodné“ plochy staly lesy a stromy rostly takovým tempem, že by dosáhly za padesát až sto let své dospělosti.

 

Celková plocha vhodná k výsadbě stromů. Kredit: ETH Zurich/Crowther Lab.
Celková plocha vhodná k výsadbě stromů. Kredit: ETH Zurich/Crowther Lab.

Plánovaná eliminace 205 giga tun uhlíku z atmosféry je opravdu hodně, v porovnání se třemi sty giga tunami, které mají být produktem naší lidské činnosti. Spolu s odhadem, že každým rokem vyprodukujeme dalších deset gigatun CO2, by zalesnění planety, pokud bychom s ním začali hned, snížilo množství CO2 v atmosféře o čtvrtinu, a to na hodnotu, kterou jsme na Zemi měli zhruba před sto lety.

 

Cíl zalesnit planetu zní chvályhodně. Steně jako snaha neotálet. Jako heslo to také nemá chybu -  krátké, úderné a chytlavé. A ještě k tomu má oporu ve vědecké publikaci. Navzdory tomu všemu by megazalesňování nemuselo být tím nejlepším řešením. Švýcaři, kteří jsou pod publikací podepsáni, a jejichž dílo lze považovat za základ rozvíjejícího se masového hnutí, jsou sice dobří v grafickém zpracovávání obrázků, i dobrými statistiky a klimatology, ale v hodinách fyziologie nejspíš chyběli. Jinak by nenapsali, co napsali. Jejich mapa s doporučovaným zalesněním by vypadala také jinak.

Půda která je k dispozici pro výsadbu lesů (kromě pouští, zemědělských a městských oblastí; aktuální lesy nejsou uvedeny). Kredit: ETH Zurich/Crowther Lab.
Půda která je k dispozici pro výsadbu lesů (kromě pouští, zemědělských a městských oblastí; aktuální lesy nejsou uvedeny). Kredit: ETH Zurich/Crowther Lab.

 

V čem je problém?

V detailu. Nevzali v úvahu, že uskladnění CO2 není tak úplně zadarmo. Aby stromy produkovaly dřevní hmotu, musí mnohde svými kořeny sahat hodně hluboko ke spodní vodě a svým cévním systémem ji dopravit do listů. Tam ji pak svými průduchy odevzdávají do ovzduší. V pásmu, kde bývá hodně teplo, tak činí zvlášť intenzívně. Zčásti proto, aby fotosyntéza v jejich výrobnách energeticky bohatých chemických vazeb mohla běžet co možná nejblíže svého  optima. Není překvapením, že nejvíce CO2 proto ze vzduchu lapají stromy, které transport vody (s živinami) i ochlazování listů zvládají nejlépe. Jinak řečeno, snižování oxidu uhličitého stromy provádějí za cenu vody převáděné do atmosféry.

0,9 miliardy hektarů lesa je území velikosti USA. Infografika – crowtherlab.com.
0,9 miliardy hektarů lesa je území velikosti USA. Infografika – crowtherlab.com.

Tím se dostáváme k předpokládané výsadbě lesů v takových oblastech, jakou je např. Sahel. A nebo jinde, kde jsou na tom s vláhou na štíru, jako je tomu v lokalitách ve srážkovém stínu. Tam by totiž výsadba lesa mohla přivodit další úbytek spodní vody, a co bylo dobře míněným počinem, by sucho zhoršilo a učinilo ho vražednějším.

 

O tom, jak stromy snižují teplotu v daném místě, toho víme poměrně hodně. Pochopitelně to kvitujeme s povděkem, a tak nějak mechanicky z toho odvozujeme, že snížení teploty povrchu zabrání i odparu vody. Do jisté míry to je pravda, ale jak se ukazuje, tak to s tím snížením odparu z dané plochy je mnohem komplikovanější. V žádném případě to stromy nedělají „zadarmo“ a je potřeba kalkulovat i s jejich výdejem vody přes průduchy listů.

 

Jedna z prací, které se detailně věnují problému čerpání vody kořeny stromů a jejímu vydechování do atmosféry korunami stromů, je z pera trojice biologů: William Anderegg, Anna Trugman a David Bowling. Vědci z University of Utah publikovali  své výsledky v odborném Sborníku americké Akademie věd. Možná proto jejich práce zatím moc ve známost nevešla. Je to škoda, protože v se v ní autoři podrobně věnují problému, jak stromy v odezvě na klesající vlhkost půdy reagují. Ukazuje se, že některé stromy svou „spotřebu“ vody umí regulovat a její čerpání (i výdej) v době sucha zpomalují. Jiné s vodou tak dobře hospodařit neumí a s jejich výsadbou na jihu by projekt „Zalesněné Země“ moc dobře nedopadl.

 

Prof. William  Anderegg, biolog: Stromy zprostředkovávají tok vody z půdy do ovzduší a mohou tak přispívat k místním extrémům klimatu a sucho zhoršovat. Kredit: The University of Utah.
Prof. William Anderegg, biolog: Stromy zprostředkovávají tok vody z půdy do ovzduší a mohou tak přispívat k místním extrémům klimatu a sucho zhoršovat. Kredit: The University of Utah.

Poznatky Američanů dávají tušit, že mapa předkládaná Švýcary počítá se zalesněním i tam, kde se to nejspíš ani trochu nehodí. Třeba proto, že v rychlosti přepravy vody z kořenového systému do listů jsou stromy  přeborníky. Vydávají ji přes průduchy během výměny plynů. V oblastech, jakou je Amazonie, takové „plýtvání vodou“ není na škodu, protože vydýchaná voda v dané lokalitě většinou zůstane. Mnohde ale tomu tak není.


S hodně velkým přitažením za vlasy, i stromy se umí chovat jako lidi: " teď hned všechno a po mně potopa“.  I když v suchých oblastech jsou také stromy, které umí s vodou šetřit,  je tam hodně takových, které ve snaze přežít udržují fotosyntézu na maximu, dokud to jen jde. Právě od těch hrozí, že  půdu bezohledně připraví o poslední kapky vody a celou situaci s nedostatkem vody ještě zhorší. Takže i výsadbou lesů, lze udělat giga ptákovinu. A nejde tu jen o oblast Afriky, jak by se mohlo zdát. Vztahuje se to i na naše končiny. Jak sami zrovna zjišťujeme, hazardem je i třeba výsadba smrkových lesů, v čemž nás vyškoluje kůrovec.

 

Ani výsadba listnáčů ale není bez rizika. Američané, o nichž zde mluvíme, prověřovali „přenosové parametry“ stromů na čtyřiceti lokalitách v řadě míst světa a jeden z jejich nabytých poznatků se týká právě našich končin. Jedno varování nám formuloval vedoucí studie William Anderegga: „Duby ve středomořském podnebí budou sucho (bez ohledu na klima) zhoršovat.“

 

Plánované globální zalesnění miliardami stromů zní až příliš dobře na to, aby komise udělující granty dávaly i těm, kteří by hodlali tak bohulibou činnost zpochybňovat. Právě to by ale mohlo být chybou. Poznatky v tomto směru jsou, společensky korektně řečeno ke všem, kteří se k hnutí  zalesnění Země už halasně hlásí, více než kusé. Navíc ve hře není jen zhoršování lokálního sucha. S pomyslnou „vaničkou“ masivního zalesnění by se totiž nejspíš spláchla i cenná diverzita místních nelesních populací. Jak rostlin, tak  živočichů. Vzrostlé lesy, jak známo, jsou tak trochu „mrtvou zónou“.

 

Závěr

Nezbývá, než doufat, že propagátorům nového směru v poroučení větru, dešti, se nepodaří společnost a politiky okouzlit natolik, že z prosazování vize gigantického zalesňování planety se stane obdoba Maova velkého skoku a podle nějaké zelené příručky se vše rychle dotáhne do vítězného konce.

 

Literatura

J.-F. Bastin el al., "The global tree restoration potential," Science (2019). science.sciencemag.org/cgi/doi … 1126/science.aax0848

R. Chazdon el al., "Restoring forests as a means to many ends," Science (2019). science.sciencemag.org/cgi/doi … 1126/science.aax9539

ETH Zurich press release
William RL Anderegg , Anna T. Trugman , David R. Bowling , Guido Salvucci a Samuel E. Tuttle.:  "Plant functional traits and climate influence drought intensification and land–atmosphere feedbacks," PNAS (2019). www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1904747116

Datum: 13.07.2019
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.
Související články:

(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
Zemský ráj to na pohled - dodatek     Autor: Jan Kašinský (15.03.2017)
Amazonský prales produkuje tolik metanu jako všechny oceány dohromady     Autor: Josef Pazdera (16.12.2017)
Epocha fosilních paliv patřila k nejvlhčím obdobím z celého tisíciletí     Autor: Vítězslav Kremlík (19.03.2019)
Jak dále po stávce za klima?     Autor: Vladimír Wagner (19.03.2019)
Proč začali zelení aktivisté "lámat" Gretu Thurnbergovou?     Autor: Vladimír Wagner (21.03.2019)
Jak jsou reálné požadavky německých organizátorů stávky pro klima?     Autor: Vladimír Wagner (14.04.2019)
Nahrazovat plastové nákupní tašky textilními je asi tou nejhorší variantou     Autor: Josef Pazdera (27.04.2019)
Většina z vytěženého dřeva zakrátko končí na skládkách     Autor: Josef Pazdera (03.05.2019)



Diskuze:

O vegetaci a vode

Xaver Le,2019-07-22 21:20:56

Dopurucuji ke shlednuti prednasku k tematu:
https://youtu.be/AEtepYuvwyk

Odpovědět

Pavol Hudák,2019-07-21 05:07:58

A co takto zalesnit iba tie oblasti, ktore sa poslednych 100rokov odlesnili a aj napriek lesom tam bolo vody dost?

Odpovědět

Megalomanie

Pavel Aron,2019-07-19 17:43:27

Megalomanie jakákoliv je špatná ale na zalesňování nic špatného nevidím a naopak jsem jeho stoupence. Les snižuje teplotu, poskytuje stín. Půda v lese má menší odpar. A že strom vytáhne vodu i z hloubky ? Ale on jí zadržuje v dřevní hmotě ! A v dobách relativně nedávných ( nemyslím před 100-300 lety) bylo zalesnění podstatně větší.
Takže ano zalesňujme a jako vše s rozumem.

Odpovědět

Tak mě napadá,

Jiří Pospíšil,2019-07-19 15:02:57

a nějak mi nejde z hlavy, že vyrovnaný uhlíkový rozpočet zvládá nejlépe poušť.
Vždy když zaslechnu někoho ze zelených nebo hlavounku z EU, tak se mi vynoří ten termím - Poušť.

Odpovědět

Slavomir D,2019-07-18 11:25:33

Treba si uvedomiť, že v minulosti bola celá Európa jedným obrovským pralesom. Ľudia to postupom času odlesnili. /Napr. škótska vysočina, atd/ Veď aj v Lýbii svojho času bol les / dokazuju to archologické vykopávky/. Ale lode a domy museli z niečoho stavať.
Ja osobne som za zalesňovanie. Ale musí to byť s rozumom. Treba to robiť etapovito, a ratáť s tým, že cieľ sa podarí za niekoľko desaťročí až storočí /ak sa podarí/. Ktoré oblasti zalesniť a ktoré nie, a hlavne ako a čím /treba povodné druhy/

Ideálne je zalesňovať obasti od zdrojov vody /napr. od morského pobrežia/ a následne sa posúvať ďalej do vnútrozemia. Vytvoriť fungujúci ekosystém s vysokou diverzitou, a hrubou humusovou vrstvou bude na dlho.

Treba si uvedomiť že stromy svetelnú energiu spracuvávajú, využívajú na tvorbu komplexnejších molekúl. Čiže E dopadnutá na les, na z časti spotrebuje /aj preto je v lesoch chladnejšie/, v porovnaní s betonom a asfaltom,/ kde vascina E sa mení na teplo alebo sa odrazí/.

Idealne by bolo prekryť infraštruktúru korunami stromov /menej by sa ohrievala, "nevýhoda" je množstvo biomasy ktorú les vyprodukuje, ale záleží či ju vieme ďalej spracovať.

Odpovědět

Lesy

Karel Tejkal,2019-07-15 16:19:04

Když si odmyslím průvodní megalomanii, není na vysazování lesů nic moc špatného. Vždy je však třeba vážit zisky a rizika. Lesy pěstujme raději pro radost než pro produkci štěpky, mající nahradit jádro.

Odpovědět

S rozumem

Libor Zak,2019-07-14 12:47:03

Asi by se to mělo nejdříve zkoušet s rozumem. Argumenty proti jsou rozhodně na místě, protože člověk by o svých rozhodnutích měl dopředu přemýšlet a zvažovat důsledky. Na druhou stranu obdobné pokusy většinou vedly k zadržení vody v krajině, snížení eroze a zastavení postupu pouště. Zatím jsem neslyšel o případu, kdy by vysazení lesa způsobilo vyschnutí krajiny. Je to dáno asi i tím, že lesní plocha a také odpar z listů krajinu ochlazuje, tím vytváří oblast nižšího tlaku, kam se nahrne horký vzduch, který zde kondenzuje, navíc je prokázané, že stromy vylučují těkavé látky, které kondenzaci vody podporují, takže lesy déšť přitahují. Takže ano, stromy jsou velkými spotřebovateli vody, ale zároveň vodu v krajině drží, kořeny penetrují půdu a zabraňují odtékání dešťové vody. Díky symbióze s houbami navíc způsobují to, že houby, které propojují jejich kořenový systém, zadržují další vodu a rozvádějí jí po půdním podloží.
Takže proč to nezkusit a to hlavně v místech, kde dnes prakticky není co ztratit. V a podél pouští. V opuštěných oblastech. V oblastech, kde dříve lesy rostly, ale zemědělská činnost je vymítla a později se tam díky erozi přestala dělat. I u nás bych raději viděl místo žlutých lánů, hospodářský les. Dotace neschvaluji, ale raději na toto, než na řepku a kukuřici.

Odpovědět

Aka je vodna bilancia lesa?

Radoslav Porizek,2019-07-14 11:43:18

Nejak sa mi ta vodna bilancia lesa nezda. Ano na jednej strane les vytahuje vodu zo zeme, na druhej strane ale brani slnecnemu ziareniu, aby dopadaval na povrch zeme a vysusoval ho (zatial co voda po silnejsom dazdi stecie az na zem).
Takze su tam minimalne dva mechanizmy s protichodnymi ucinkami, a treba poctivo zanalyzovat, ze ktory ucinok v globale prevazi.

Len pocitovo, v lese je morko aj par dni po dazdi a z destva si pamatam nejaky pribeh o cloveku, ktory v suchom udoli vysadil cely les a tak do nho vratil vlahu a zivot.

Odpovědět


Re: Aka je vodna bilancia lesa?

Hans Mahraner,2019-07-18 16:20:34

Je to krasny pribeh: http://sedastrelka.skauting.cz/files/jean-giono---mu%C5%BE,-kter%C3%BD-s%C3%A1zel-stromy.pdf

Souhlasim s Vami. Take jsem vsiml, ze v krajine, kde je les, je i voda.

Odpovědět


Re: Aka je vodna bilancia lesa?

Pavel Aron,2019-07-19 17:44:43

Naprosto s vámi souhlasím.

Odpovědět

Uhlíkově neutrální budeme

Richard Vacek,2019-07-14 10:24:54

i bez zbytečných nákladů, až spálíme všechna fosilní paliva. Uhlíku v nich je stejně, jako v ovzduší a násobně méně, než ve vodě. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_uhl%C3%ADku

Odpovědět

Nejenom vychytávat CO2, ale také snižovat množství pohlcené sluneční energie

Lenka Svobodová,2019-07-13 19:06:54

On nám ten biolog nějak zapomněl říct, že stromy vodu nejen odpařují, a také přijímají ze vzduchu. Jelikož v lese je chladněji, ráno se tam sráží rosa. Také voda při nižší teplotě odtéká pomaleji do potoků.
Když srovnáme příjem tepla asfaltem silnice nebo betonem chodníku, tak vidíme, že pohltí okolo 70% přijaté sluneční energie. Stromy sice pohltí 90%, ale teplo uvolňují až na podzim a v zimě. Největší přínos proti ohřívání měst budou mít stromy v okolí silnic, vodních toků a na parkovištích.
Než řídká výsadba stromů, že výhodnější hustá výsadba ostrůvkovitě nebo v pásech. Pásy od severu k jihu zastíní více plochy. Pásy od východu k západu zastíní především v zimě, na sídlišti by asi nebyly vhodné.

Odpovědět


Re: Nejenom vychytávat CO2, ale také snižovat množství pohlcené sluneční energie

Florian Stanislav,2019-07-13 23:49:35

Rosa v lese není nic podstatného pro vodní režim. Rosa je dlouho ráno i na louce v létě. Lesy zadržují dešťovou vodu, tím ovlivňují hospodářsky využívanou krajinu, 1 kg suchého mechu zadrží 4 kg vody. Nebo smíšený jehličnato-bukový les s vrstvou listí na zemi.
Les sice spoustu vody odpaří, ale kdyby si ji z deště nezachytil, tak není co odpařovat a nemá co odtékat. Viz srovnání pšeničné pole a les v suchém létě. Les zabraňuje vodní a větrné erozi.
Souvislé monokulturní pásy lesů jsou riskantní z hlediska požáru a napadení škůdci.
Ekology propagovaný smrk pichlavý s lepší odolností k emisím SO2 usychá na nějakou houbu.
Zdědili jsme vyváženou krajinu- lesy, louky, pole, rybníky. Když EU dovolí, tak naše zemědělství nás pohodlně uživí. Pokud dřívější pole, později louky a pastviny, nyní chabě využívané nezalesníme kvůli nějakému nedomyšlenému projektu na záchranu Země.

Odpovědět


Re: Re: Nejenom vychytávat CO2, ale také snižovat množství pohlcené sluneční energie

Milan Krnic,2019-07-14 01:13:26

Idea je to pěkná, ovšem vzhledem s vývoji (socio-politicko) energetickému je také možná, že v zimě roku 2050 budeme rádi za každý vzrostlý strom ke ztopení.

Odpovědět


Re: Re: Nejenom vychytávat CO2, ale také snižovat množství pohlcené sluneční energie

Alexandr Kostka,2019-07-14 13:53:13

Monokultura je problém vždy, chce to prostřídat alespoň pár druhů. Nicméně na argument, že se to pak blbě hospodářsky využívá, protože každý strom roste jinak bych viděl protiargument: Ať mi nikdo neříká, že neexistují stromy sice různých druhů, ale rostoucí +- na stejno. Tak to osadit jejich směskou. Ano, louka je táž ráno orosená. Jenže pak přijedou maníci hospodařící del extrémně hloupých předpisů a všechny louky v rozmezí pár dní vysekají. A bum, místo rosy a páry tam je vyprahlá pustina.

Odpovědět


Re: Nejenom vychytávat CO2, ale také snižovat množství pohlcené sluneční energie

Jan Novák9,2019-07-14 06:46:55

Stromy si v létě ukládají teplo na zimu? A kde ho asi uchovávají? Proč to nevyužijete na topení?
To je mi teda novina.
Stromy jsou v létě chladnější protože odpařují vodu, v zimě teplejší (o pár stupňů) protože les funguje jako izolace. Teplo rozhodně neukládají, na fotosyntézu využívají vyšší frekvence než tepelné záření.
Ano, stromy přijímají vlhkost ze vzduchu, odpaří stovky litrů vody denně ze země a přijmou pár kapek vody ze vzduchu.

Odpovědět


Re: Re: Nejenom vychytávat CO2, ale také snižovat množství pohlcené sluneční energie

Slavomir D,2019-07-18 11:37:09

Stromy E uschovaju pomocou fotosyntezy, vytvaraju komplexne molekuly. Ich rozkladom mozno tu E ziskať späť. /Ludia dokonca využivajú na kurenie/topenie vo forme dreva!
Stromy nie su chladnejšie kvoli odparu, ale na zem v dobrom hustom lese dopadne mizive percento svetla v porovnani s lukou. Vodne hospodarstvo lesa je ďalšia vec. V zime môže byť les teplejší /ak je?/ v dôsledku izolacie? /ihličnany/ ale u listaných lesoch fakt pochybujem /ohrev tmavej kôry svetlom?/. Ešte som fakt nepočul o prípade kedy by les spôsobil vysušenie pôdy, lesné ekosystémy existujú milióny rokov, a majú vytvorené mnohé regulačné mechamizmy.

Odpovědět

plány

Petr Petr,2019-07-13 18:12:06

Plánovat lze leccos, ale jak to dopadne je věc druhá...
Krom vody tu budou ještě další faktory. A každá změna v masivním měřítku je nebezpečná.
Podobně ambice EU být uhlíkově neutrální v 2050. Odhaduje se, že v roce 2030 poklesnou na polovinu těm z roku 1990. Ovšem to znamená 2x zintenzivnit ekologizaci. Ovšem efektivnost zbývajících kroků bude horší. Takže snižování emisí "za každou cenu" vedlejších efektů je dost kontroverzní.

Odpovědět


Re: plány

Milan Krnic,2019-07-14 00:59:19

To nejsou plány, ale závazky. Něco jako např. odčerpání vody vs plácnutí do vody.

Odpovědět


Re: Re: plány

Petr Petr,2019-07-14 07:45:41

Je to taky snaha uzávaznit jisté plány, byť je také psáno, že v průběhu mohou být cíle přehodnoceny.
Jak se hospodářství zredukovalo na ekonomiku (peníze), tak je to analogie vyrovnaného rozpočtu. Jenže příroda není jen o vyrovnaném (ekvivalent-) uhlíkovém rozpočtu. Je to jen politické zjednodušení. Vzhůru do druhé 30tiletky...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace