Glyfosát odsouzený  
Mezi významné české „influencery“ v oblasti toxikologie patří vystudovaný pedagog a bývalá reportérská hvězda televize Nova Jan Tuna. Jeho publicistický pořad „A DOST!“ mě již několikrát nahnal ke klávesnici, jenže když jsem pak při korektuře začal z napsaného textu mazat sarkasmy a vulgární výrazy, nezbylo nic. Doufám, že tentokrát to dopadne lépe……

Dr. Dennis Paustenbach. Kredit: The Jackson Laboratory , Wikpedia.   https://en.wikipedia.org/wiki/File:Dennis_Paustenbach.jpg
Dr. Dennis Paustenbach. Kredit: The Jackson Laboratory , Wikpedia.

Dne 15. 7. 2019 se na facebookových stránkách pořadu objevil následující text: Kolem třetí odpoledne za plného provozu muž stříká chodníky na náměstí. Ptám se ho: "To je glyfosát? Roundup?" Odpovídá: "Ano, ale musíme stříkat pořád dokola. A ještě občas jezdí stroj z České Skalice, aby to postříkal pořádně" Na náměstí v Broumově v tu chvíli, ve chvíli, kdy tu město nechává stříkat látku s prokázanými rakovinotvornými účinky, lidé, kteří kvůli ní umírají na rakovinu, dostávají ve Spojených státech mnohamiliardová odškodnění, která jim ale život a zdraví nevrátí, chodí po ulici plno místních, turisté, děti, těhotné ženy, psi...

 

Sídlo Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) v Lyonu, Francie. Kredit: Rystheguy, Wikipedia.
Sídlo Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) v Lyonu, Francie. Kredit: Rystheguy, Wikipedia.

Argument americkým soudem, který nade všechnu pochybnost prokázal karcinogenní účinky glyfosátu samozřejmě nepoužívá jenom Jan Tuna. Jde o argument tak častý, že se díky své frekvenci výskytu ve veřejném prostoru postupně stává obecně přijímanou pravdou. A to je chyba. Před lety jsem se v článku „Následky filmové slávy šestimocného chromu“ publikovaném v časopise Vesmír (a později v monografii Kalich hořkosti) věnoval pozadí soudního sporu obyvatel kalifornského města Hinkley a energetického gigantu PGE. V tomto sporu se jednalo o odškodnění lidí trpících nádorovými onemocněními, která měla propuknout v důsledku kontaminace spodních vod šestimocným chromem. Sloučeniny toxického prvku údajně prosakovaly do komunálních studní ze špatně utěsněných  lagun na chladící vodu umístěných v areálu kompresorové stanice PGE. Environmentální aktivistka Erin Brockovich pracující ve prospěch obětí a toxikologický expert hájící zájmy koncernu PGE Dennis Paustenbach zacházeli s daty způsobem, který by v akademických kruzích vyvolal oprávněné podezření z nekompetence či podvodu. A asi není divu. Soud totiž není vhodný prostor pro vědecké disputace. Často je to lítá bitva dvou stran, v níž nejde ani tak o pravdu, jako spíš o vítězství. Zainteresovaní odborní experti nejsou placeni za formulaci nestranného popisu reality, ale za hledání argumentů ve prospěch zájmů platící strany. Soudní spor tak logicky přináší pochybnosti o integritě odborníků, kteří v dané oblasti formulují nějaké závěry, a následně fakticky znemožňuje nezkreslené hodnocení soudem posuzovaného jevu.

 

V případě šestimocného chromu byl expertem s máslem na hlavně Dr. Dennis Paustenbach, který si vlastně vyrobil odbornou publikaci, o níž pak před soudem opíral své svědectví. Od Paustenbachových dob se možnosti toxikologických expertů působících v rámci soudních sporů posunuly na novou, dříve netušenou, úroveň. Své by o tom mohl vyprávět Christopher J. Portier, držitel doktorátu z biostatistiky na Severokarolínské univerzitě, který více než 30 let nabízel své expertní služby různým vládním (U.S. Centers for Disease Control and Prevention) i nevládním (Environmental Defense Fund) organizacím. Legendou se stal mimo jiné díky svému neúnavnému boji proti glyfosátu, jehož neslavnější fází je vznik Monografie IARC č. 112 z roku 2015 nazvané Hodnocení pěti organofosfátových (sic) insekticidů a herbicidů.

 

IARC, tedy Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, je jednou z agentur pracujících pod hlavičkou WHO (Světová zdravotnická organizace). Expertní panely této organizace zpracovávají dostupná data o karcinogenitě vybraných látek a na základě zjištěných údajů zařadí posuzovanou látku do jedné z pěti kategorií. Jak již z kostrbatého názvu Monografie 112 plyne, výběr látek pro posuzování měl v daném případě daleko k systémovosti.

 

Vedle organofosfátových insekticidů (malathion, parathion, diazinon a tetrachlorvinphos), jejichž společným znakem je vedle strukturní podobnosti i schopnost blokovat enzym acetylcholin esterázu, byl do posuzování zařazen i herbicid, který ač ve své molekule zbytky kyseliny fosforečné obsahuje, není odvozen od jejích esterů, a nejde tedy o organofosfát v pravém smyslu slova. Ani biologická aktivita glyfosátu se prakticky v ničem nepodobá ostatním posuzovaným látkám.

 

Christopher J. Portier působil na přípravě Monografie 112 jako jediný tzv. přizvaný expert (Invited specialist – tedy z definice odborník s hlubokými znalostmi v dané problematice, který má určitý střet zájmů – což byla v daném případě jeho přiznaná činnost pro Environmental Defense Fund). V souladu se svou specializací statisticky vyhodnocoval data o glyfosátu a velmi diskutován je jeho podíl na samotném poněkud překotném zařazení dané látky na program příslušného panelu. A nejen ten – ještě častěji je zmiňována částka 160 tisíc dolarů a smlouvy Ch. J. Portiera s právními firmami Baum Hedlund Aristei & Goldman a Weitz & Luxenberg, které zastupují onkologické pacienty ve sporech s firmou Monsanto. Debata se vede o tom, co bylo dřív, zda ony smlouvy, či práce pro panel IARC a také o tom, zda má větší váhu smlouva o mlčenlivosti (confidentiality agreement) či deklarace o střetu zájmů (conflict of interst declaration). Závěry těchto debat jsou pro vnějšího pozorovatele poněkud nejednoznačné….

 

V roce 2017 se Ch. J. Portier stal iniciátorem vzniku a jedním ze signatářů otevřeného dopisu, který zpochybňoval metody práce a závěry EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) ohledně karcinogenity glyfosátu. Jak v tomto dopise uvádí, s použitím pokročilých metod (Cochran-Armitage test trendu a jednostranný t-test namísto dvoustranného) zhodnotil primární data z publikací, které se týkaly testů karcinogenity glyfosátu na hlodavcích a identifikoval 21 případů, kdy expozice glyfosátu vedla ke zvýšené tumorogenezi.

Pracoviště a kontakt na autora: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.
Pracoviště a kontakt na autora čánku: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.

V dopise se však nedočteme, jaké byly hodnoty NOAEL či LOAEL (No/Lowest Observed Adverse Effect Level) v těchto studiích – tedy nejvyšší experimentální dávky, kde ještě nedošlo k vyššímu výskytu nádorů, než v kontrole (nebo nejnižší experimentální dávky, kde již k zvýšenému výskytu nádorů oproti kontrole došlo). Obvykle jde o stovky mg/kg/den, což v přepočtu znamená desítky mg/kg/den pro člověka. Pro zajímavost průměrný denní příjem glyfosátu v EU se pohybuje v desetinách až setinách mg/kg/den (akceptovatelný denní příjem ADI je 0,5 mg/kg/den a příjem z potravy obvykle činí méně než 1% daného limitu). Nezaujatý a profesní cti dbalý toxikolog by ale takovou informaci zmínit neopomenul.


Soudní spor určitě není nejlepší způsob jak rozhodovat komplikovanou odbornou otázku. Odborníka, který zpracovává podklady pro některou ze stran sporu, nelze v principu považovat za nestranného a na jeho minulé, současné i budoucí závěry v dané oblasti je nutné pohlížet s vysokou mírou ostražitosti a skepse. Používat závěry soudu jako důkaz platnosti nějaké vědecké teorie se ukazuje být jedním z nejhloupějších argumentačních klamů. Nebo snad ne, pane Tuno?


Literatura:

  1. https://www.politico.eu/article/glyphosate-carcinogenic-debate-christoper-portier-the-man-europes-food-watchdog-fears-the-most/

  2. https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_agentura_pro_v%C3%BDzkum_rakoviny

  3. https://monographs.iarc.fr/wp-content/uploads/2018/07/mono112.pdf

  4. https://www.nrdc.org/sites/default/files/open-letter-from-dr-christopher-portier.pdf

  5. https://echa.europa.eu/documents/10162/13626/clh_report_glyphosate_en.pdf

Datum: 15.07.2019
Tisk článku

Jak pozorovat ptáky - Krása Antonín
 
 
cena původní: 369 Kč
cena: 314 Kč
Jak pozorovat ptáky
Krása Antonín
Související články:

O porodech v šerospánku     Autor: Miloslav Pouzar (09.12.2015)
Europoslankyně Konečná pomocí argumentačních klamů zachraňuje svět     Autor: Miloslav Pouzar (22.11.2017)
Herbicid glyfosát a kauza stažené publikace     Autor: Miloslav Pouzar (01.12.2017)
Když o glyfosátu argumentačně klame profesor chemie     Autor: Miloslav Pouzar (11.12.2017)
Kmenová mentalita a princip předběžné opatrnosti     Autor: Miloslav Pouzar (29.05.2019)



Diskuze:

A mam to tedy postrikat?

Tomáš Toegel,2019-07-22 15:45:24

Me jako Osla by spise zajimalo, zda ty tri rostliny svlacce mezi zeleninou a dalsich 6 na travniku mam postrikat nebo ne :D
Muj Roundap je zatim ulozen od doby zahajeni soudu v supliku v garazi a ceka na konecne stanovisko. Trhat to kazdy 4 den me nebavi, a vybragrovat to taky nemuzu :D

Mimochodem, Roundap sice dnes uz asi nekoupim, ale chlap v zemedelkach by mi s klidem dal prodaval to same (ucinna latka glyfosat), ve slabsi koncentraci a jen se to jmenuje obchodne jinak. Tak jak tomu mam rozumet?

Odpovědět

Běžte s tou chemií do hajzlu

Marek Vejša,2019-07-22 09:37:44

tak nějak bych to shrnul

Odpovědět

Opravdu kvanta chemie na polích nevadí?

Jiří Macekk,2019-07-21 21:07:52

Jen by mě zajímalo, kolik z přítomných zastánců glyfosatu si upřímně myslí, že tuny chemie na polích nevadí, a kolik má něco společného s Agrofertem. Každopádně jsem panu Tunovi velmi vděčný, že upozorňuje na problémy, k nimž je mnoho lidí lhostejných.

Odpovědět


Re: Opravdu kvanta chemie na polích nevadí?

Miloslav Pouzar,2019-07-21 21:53:23

Ano - argument o spojení s Agrofertem, ten má svoji nezpochybnitelnou váhu. Ti co píší o glyfosátu na Osla to jistě musí dělat za horentní sumy, zatímco lidi a přírodu nezjištně milující pan Tuna to zjevně dělá "pro bono"....

Odpovědět


Re: Re: Opravdu kvanta chemie na polích nevadí?

Milan Krnic,2019-07-24 21:33:09

Se smějete, zatímco je ve vás (nás) spousta mikro a nano plastů, na které se ty chemikálie navazují (viz aktuální pořad pana Tuny) a odbourá je až spalovna. :)
Do plastů neděláte? /rozumějte, za pozitivní články o plastech Vás neplatí?/
Nebýt mi to jedno, asi bych tomu i věřil. Kdy zrovna o tomto tématu toho moc široce (racionálně) popularizováno není (nebo není v mé informační bublině https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6132564/ )

Odpovědět

Opravdu kvanta chemie na polích nevadí?

Jiří Macekk,2019-07-21 21:07:00

Jen by mě zajímalo, kolik z přítomných zastánců glyfosatu si upřímně myslí, že tuny chemie na polích nevadí, a kolik má něco společného s Agrofertem. Každopádně jsem panu Tunovi velmi vděčný, že upozorňuje na problémy, k nimž je mnoho lidí lhostejných.

Odpovědět

Soudy

Stanislav Brabec,2019-07-18 15:57:49

Já si naopak myslím, že ve svobodné společnosti by měly být právě soudy místem, kde se podobné spory řeší. Právě tyto instituce by měly být nejodbornějším místem k posuzování důkazů, jejich relevanci, a způsobech ověřování pravdivosti přednesených expertíz.

Pokud tomu tak není, jde o naprosto fatální systémové selhání celého soudního systému. Vždyť v tomto druhu sporů lze snášet důkazy, hledat nové důkazy, objektivně je posuzovat. Jakékoliv nejasnosti lze ověřit další studií.

Jak pak máme věřit, že soudy, které nejsou schopné řešit tento druh sporů, budou schopné správně řešit spory jiného druhu, kde jsou důkazy neúplné, indicie nejasné, a nové důkazy těžko získatelné?

A vidím jako nešťastné, že posuzování škodlivosti bylo monopolizováno státním či dokonce nadnárodním byrokratickým institucím. Pokud konečné rozhodnutí o budoucnosti nově objevené látky vydává úředník s razítkem, otevírá to široké pole působnosti pro lobbismus, korupci a podvody. Pokud nedokáže správně rozhodnout ani soud, jak by mohl správně rozhodnout úředník?

Odpovědět


Re: Soudy

Milan Krnic,2019-07-19 09:50:40

"Jak pak máme věřit, že soudy" ... do toho Vás snad nikdo nenutí.
Proč by to mělo být fatální selhání? Jablko je jalko, nikoli fatální selhání banánu.

Odpovědět

Moderní pravda

David Lintymer,2019-07-17 09:06:45

Z článku je hezky vidět jak v dnešní době se evidentně nelze k pravdě dostat. Nejspíš to ani nechceme. Jedna skupina intenzivně vyvíjí argumenty proti a druhá pro neb ve hře je obří hromada peněz. Vlastně ani jedné skupině se nevyplatí, aby jedna vyhrála, vyplatí se udržovat tenhle stav. Je to jako u nemocného, je mnohem výhodnější ho celý život léčit - samozřejmě co nejdráž - než ho vyléčit... Co tedy zbývá nám obyčejným jedincům, kteří nechceme být obětí těchto systémů? Evoluce nám dala úžasný nástroj, mnohem pravdivější než všechny studie dohromady - strach z neznáma, nebo moderněji princip předběžné opatrnosti. Ten Tunův pořad jsem neviděl, ale to co mě zarazilo hned na začátku článku - musíme to stříkat pořád dokola. Mě přijde ošetřování veřejné zeleně/prostranství čímkoli kromě vody, navíc zcela bez informování veřejnosti, jako potenciální obecné ohrožení. V další větě je zase skryto, že to vlastně ani tolik nefunguje a je potřeba to stříkat čím dál víc! Pořádně! Nebylo by v tomhle případě levnější a bezpečnější ten plevel z chodníků rýpat mechanicky hezky postaru a zaměstnat tak nějaké ty příjemce dávek? Nad tím se nikdo nepozastaví. Klasický důsledek kolektivní stupidity.

Díky za článek pane Pouzar.
dl

Odpovědět


Re: Moderní pravda

Miloslav Pouzar,2019-07-17 09:30:15

O principu předběžné opatrnosti jsem psal v předchozím článku - je to princip, který má v rukou fundamentalistů vlastnosti zbraně hromadného ničení. Byl bych ovšem nerad, kdyby byl můj text vykládán jako podpora používání herbicidů na bázi glyfosátu k ošetřování chodníků ve městach - daná praxe mi stejně jako Vám přijde stupidní. já jen nevyznávám princip, že účel světí prostředky a že na podporu "dobrého" opatření lze použít jakýkoli (třeba lživý, nebo zavádějící) argument.....

Odpovědět

je to hysterie

Jarda Votruba,2019-07-17 05:49:02

Stejně jako dříve s DDT. Prokazatelně účinná látka, ale jedna čůza si na postavila kariéru na tom, že je to špatný. Takže se DDT zakázalo aby následně pomřelo plno lidí na malárii. A to se sakra vyplatí.

Stejný to je s roundupem. Já si osobně udělal zásobu až jej zakážou. A že k tomu dojde je jasný. Otázka je kdy.

Odpovědět


Re: je to hysterie

Slavomir D,2019-07-18 11:46:04

Mne pripadá skôr choré postrekovať prírodu kvantom chémie, jedno akej. Hlavne keď nikto nevie ako funguje ďalej v reťazci ekosystémov a na čo všetko má dopad, aký je polčas. Také komunistické správanie - poručíme vetru, daždi. Namiesto toho aby sme pochopili systém a urobili jednoduché a čo najmenej škodlivé opatrenia. Už zaniknuté juhoamerické civilizácie boli v tejto poľnohospodárskej problematike ďalej ako my s hromotĺckym povýšeneckým prístupom.

Odpovědět


Re: Re: je to hysterie

Stanislav Brabec,2019-07-18 15:41:00

Přírodu nikdo nepostřikuje. Postřikují se pole, aby úrodu nezničil plevel. Používá se ve městech, aby tráva nerostla tam, kde růst nemá.

Odpovědět

Není mi jasné proč autor

Petr 1,2019-07-16 18:08:28

přistoupil k mazání těch sarkasmů a vulgárních výrazů. Vždyť ten hysterický tuňák si nic jiného nezaslouží. A není sám. Bohužel podobného ničím nepodloženého kydání špíny na glyfosát nebo Monsanto se dopouštějí i redaktoři ČT.

Odpovědět

O čem se tu bavíme? Pro oči nevidíme.

Bohdan Pfeffer,2019-07-16 10:01:20

Je důležité upřesnit si pojmy:
Roundup (a mu podobné výrobky s jinými názvy a stejnou účinnou látkou) - je roztok s daným množstvím glyfosátu a pozor, také s obsahem dalších látek, které se vůbec nikde neřeší - a to ani na etiketě výrobku - je v tom totiž i smáčedlo (surfaktant) - a druhy smáčedel se liší podle výrobku a také podle datumu výroby přípravku. Např.: V jednom litru Rondupu Flex je 480 g glyfosátu ve formě 588 g draselné soli a ještě 167 g smáčedel, což je 755 g v jednom litru. Samotné smáčedlo může být také směsí mnoha látek,

Glyfosát - je to čistá látka, hubící plevel. Rozbory na rakovinu se dělají asi jen s glyfosatem.

Možná, že ani samotný nezpůsobuje rakovinu, ale pes bude zakopán v těch smáčedlech, která se vůbec opomíjejí zkoumat.

Lidé, kteří dostali rakovinu, alergii či jiné problémy, nestříkali čistým glyfosátem, ale směsí látek, smáčedel a glyfosátu.
V posledních variantách postřiků obsahujících glyfosát se objevují menší dávky smáčedel, a proto se musí dávat vyšší dávky tohoto herbicidu na hektar.
Podívejte se např. na druhy smáčedel: Dash HC, Callisto, Trimmer, nebo látky tribenuron-methyl,... Určitě budou hodně zdravé.

Odpovědět


Re: O čem se tu bavíme? Pro oči nevidíme.

Milan Krnic,2019-07-16 10:11:53

"Lidé, kteří dostali rakovinu, alergii či jiné problémy" pili vodu a dýchali vzduch.
Zobecnění super. Máte nějaké konkrétní fakty?

Odpovědět


Re: O čem se tu bavíme? Pro oči nevidíme.

Pavel Hudecek,2019-07-16 12:00:53

Hlavně je dobré si uvědomit, že zemědělství je chemie plné. Herbicidy jsou jen momentálně slavný buzzword. A zatímco herbicid je prostředek k zabíjení nepohodlných rostlin, tedy organizmů člověku velmi vzdálených, máme také nepohodlné živočichy a ti mají k člověku blíže. Navíc se hýbou, množí a kříží snadněji než rostliny, takže boj s nimi je mnohem náročnější. Tam bych viděl asi největší problém. A pak takové drobnosti, jako houby, plísně, bakterie a viry.

Takže to máme herbicidy, insekticidy, akaricidy, molluscocidy, fungicidy, ... souhrnně nazývané pesticidy.

Zajímavý článek na toto téma:
https://www.idnes.cz/ekonomika/test-a-spotrebitel/pesticidy-potraviny-chemie-test.A190715_193128_test_rts

Odpovědět


Re: O čem se tu bavíme? Pro oči nevidíme.

Pavel Nedbal,2019-07-16 14:21:57

Vážení přátelé,
od toho tu snad máme toxikologii a toxikologické ústavy, které by měly stanovit příslušné bezpečnostní hranice, případně vydat doporučení/nedoporučení, samozřejmě vztažené na celý přípravek, tedy hlavní látku a pomocné dtto. Jinak jsou to jen plané kecy. Stanovisko Greenpeace je vždy nátlakové, to neberu. A dále, otázka je, zda máme alternativu. Dle G-P je to komunitní zemědělství motyčkou a shrbenými zády. Chcete se tam vrátit (se všemi důsledky)? Já ne.

Odpovědět

Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Martin Manů,2019-07-16 09:54:40

Člověk moderní dokázal zamořit prostředí kolem sebe. Jistě, spousta věcí je užitečných, ale všude kolem vydíme výsledek toho všeho. Nikdo z nás nepotřebuje milión věcí ani reklamy, nepotřebujeme velkozemědělství... to jsou jen modly lidí, kteří se nedokážou zastavit a především nevidí do pozadí toho všeho. Jsme obětí kultu pohodlnosti. Důležité je především jiskřivé pozlátko a vysoká čísla ekonomiky.

U soudů se jistě pravda neřeší, ale to nic neříká ani o tom, zda je to něco, čím se chceme obklopit. Já tedy nechci. Nakupuji si převážně od malých místních zemědělců, rajčata si pěstujeme sami, protože to v obchodech už jen jako rajčata vypadá. Naše zahrada nepotřebuje pesticidy, protože je poskládána tak, aby nebyl prostor pro plevel... a plevel... často byliny, které naše prabáby používali na různé obtíže.

Radši se zvedněte od počítače, pane Pazdero, jděte se podívat na pole a půdu, jak vypadá po použití glykofosfátů. A pak zkuste říct jestli to je něco, co tu potřebujeme. Otázka ale je, jestli vůbec dokážete poznat živou půdu. Protože o to nám jde. Živé pole které samo přirozeně zadržuje vlhkost, je plné života, žížal. Pole které nevystavuje svou nahotu, protože na něm něco stále roste. Není potřeba ho orat, protože je kypré přirozeně, není zválcované těžkou technikou. Teď tu byli na návštěvě bio zemědělci z Litvy.. mají mezi sebou borce, který takto dokáže udržovat celá pole, pomocí sazebního kalendáře a plodin která mohou růst společně a doplňovat se a zároveň chránit.. rozjíždějí teď letech akademii, kde to budou předávat dál. Moje žena se tam byla před pěti lety podívat, takovou půdu nemáme ani na zahrádce. To je věda, která má opravdový význam.

Pokud se bude 10 lidí starat o své pole, které je bude živit, tak ho nikdy nedoženou do stavu, v jakém je většina polí dnes. A jak jsem psal, to nemá vliv jen na tu půdu, ale na celý systém zadržování vody.

Odpovědět


Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Miloslav Pouzar,2019-07-16 10:19:02

Tenhle způsob diskuse zdá se mi být poněkud nešťastný: Článek řeší jedinou otázku - je výsledek soudního sporu o odškodnění relevantním argumentem v diskusi týkající se toxických účinků nějaké látky? Vy ale chcete diskutovat o environmentálně šetrných agrotechnických postupech - to je ale asi diskuse pod jiný článek. I když - vlastně jde o otázku pravdivosti argumentu. Prosazovatelé environmentálně šetrných přístupů mají obecně dojem, že na podporu svých dobrých postojů mohou použít i nepravdivý argument (jako, že účel světí prostředky) - já si to nemyslím a proto píši podobné texty....

Odpovědět


Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Martin Manů,2019-07-16 18:37:12

Já netuším zda je glysofát nebezpečný nebo není. Ale nasazuje se v takové míře, že pokud je nebezpečný, tak to jsou stopy, které tu nechci dětem zanechat. A jeho použití jde ruku v ruce se zemědělstvím, které půdu absolutně nerespektuje. Ale za tím roundup nestojí, to je opravdu příběh ekonomický a velkozemědělský.

Odpovědět


Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Petr 1,2019-07-17 21:56:48

A ruku v ruce s tzv. biozemědělstvím jde propad výnosů. Pro info, v dobách bez pesticidů a umělých hnojiv se obdělávaly pole i tam, kde jsou dnes lesy, a přes to toho nikdy nebylo dost. Mimochodem, co vám brání se „starat o své pole“? Ostatní, kteří nechtějí, aby jim v zimě děti pochcípali hlady, dají přednost nákupu od producenta používající šetrný glyfosát.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Milan Krnic,2019-07-18 09:02:48

Vždyť si každý může vyzkoušet sám, pěstovat přirozeně, tj. bez postřiků, a uvidí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Petr 1,2019-07-18 17:56:01

Vyzkoušet může každý spoustu věcí. Ale aby viděl to, o čem je tady řeč, musel by se zkusit živit celý rok pouze svými vlastními výpěstky. Případně bychom mohli vyzkoušet jak se 10 000 000 lidí na necelých osmdesáti tisících čtverečních kilometrech uživí bez umělých hnojiv a pesticidů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Milan Krnic,2019-07-19 10:04:33

Proč by musel? K pochopení stačí málo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Petr 1,2019-07-19 17:53:49

V takovém případě by zastánci zrušení veškeré chemie v zemědělství již vymřeli. Místo toho se šíří. Závěr je jediný - experiment nejde dostatečně do hloubky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Milan Krnic,2019-07-20 10:27:20

Nevymřeli, protože si potraviny koupí v obchodě. Spíš než šíří jsou díky sociálním médiím více slyšet.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Petr 1,2019-07-20 20:09:35

A právě proto má v tomto směru smysl pouze důkladný experiment, bez přístupu do dobře zásobeného supermarketu až nastane hlad. Ale šíří se, a to částečně díky účinku sociálních médií.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Milan Krnic,2019-07-20 23:53:26

Na to se vám každý vykašle. Zatímco mít doma jednu, nebo pár kytiček (chutnajícím škůdcům), takový problém není.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Petr 1,2019-07-21 22:16:45

Pokud se vykašle, tak lze toho konkrétního zeleného jedince označit za nevěrohodného žvanila, který nemá koule na to, aby vyzkoušel vlastní medicínu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Milan Krnic,2019-07-23 10:55:29

Nejde o to, označovat druhé (tím nic nevyřešíte), ale vysvětlit jim věc na jednoduchém příkladě, jak jsem ostatně uváděl.

Odpovědět


Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Lukas Krula,2019-07-17 13:37:31

Dobry den
mohl bych pripadne poprosit o napsani par radku o tom zajimavem litevskem postupu osetrovani a sadby? klidne i v mensim ohledne Vasi zahradky, rad bych svou zahradu pojal taky trosku vic prirozeneji a uplne nevim jak zacit. Dekuji // pripadne jsem na mailu lukaskrula/zavinac/gmail

Odpovědět


Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Martin Manů,2019-07-17 14:11:40

Naše zahrada je především práce mojí ženy, jsou to nějaké ty roky zkušeností, spousta lásky kterou tomu věnuje, vystudované zemědělství a udržitelnost a životní prostředí, aby věděla co zasadit dohromady, ale rozhodně si nepřipadá jako odbornice. Poměrně dobře to z našeho okolí má zmáknuté Jakub Ivan z Vlčic, který před 4mi lety začal obdělávat kus půdy a dělat bedýnky pro veřejnost... jeho zahrada je také ráj na zemi a s ním jsme dělali i přednášku na toto téma.. můžete ho zkusit oslovit, teď aktuálně pořádá kemp pro děti spojený se zásadami permakulury. A permakultura je slovo které byste měl dát pro začátek do vyhledávače, protože to je ten přístup který chcete na své zahradě využít. Co se týče Litevců, tak nevím zda už něco mají online, žena tam byla na pozvání od nich z místní firmy, kde pracovala. Zkusím se poptat.
Jakub Ivan:
https://www.vikendotevrenychzahrad.cz/sindex.php?idvyrb=1485&akc=detail

Odpovědět


Re: Re: Re: Co si jen počneme, až zakážou glykofosfát.

Lukas Krula,2019-07-18 13:36:38

Dekuji, nastuduji! Preji hezky den! L

Odpovědět

Určit

Mojmir Kosco,2019-07-15 23:08:00

Zda je roundoup menší riziko než zeazín nebo jine výrobky z jedové z Neratovic není asi těžké a roundoup je z tohohle pohledu jednoznačně lepší.Tvrzeni že je bezproblémový je mnohem těžší protože není proto ty příbalové letáky. zda a jaký dopad má či nemá na lidské zdraví je hodné prostudování a to v nejvíc zasažené populaci daným herbicidem a to je u konvenčních zemědělců .Takovou studií bohužel neznám já jenom vím že mi konvenční kolegové maji občas ale pravidelně nějaké problémy s krvetvorbou .

Odpovědět


Re: Určit

Milan Krnic,2019-07-16 07:29:10

Problém s krvetvorbou vašich konvenčních kolegů je kauzálně spjat s klapáním čápů jabiru.
Jedna paní povídala.

Odpovědět

Osel se propadl do žumpy...

Chopper Chopper,2019-07-15 21:34:26

ale jeho provozovatelé bohatnou z advertoriálů. Kolik jim za tyhle bláboly asi Monsato platí? Nebo že by dostaly doživotní dodávky Rundupu? Klidně to svinstvo můžete pít - prý je to úplně bezpečné. Stejně jako jaderná energie. Vyhořelé palivo si můžete na zahrádce kompostovat tzv. Wagnerovou metodou (bádání z našich daní štědře dotuje ČEZ). Klima se neotepluje a vody je stále větší dostatek...

Odpovědět


Re: Osel se propadl do žumpy...

Miloslav Pouzar,2019-07-15 21:51:58

Prohlašuji na svou čest, že za své články pro Osla nejsem honorován ani redakcí ani jinou zainteresovanou stranou. Jako chorobnému grafomanovi je mi největší odměnou pohled na popsané stránky a vřelé reakce mých čtenářů. Tak a teď prosím nějakou věcnou připomínku :)

Odpovědět


Re: Osel se propadl do žumpy...

Florian Stanislav,2019-07-16 01:05:03

Pan Chopper se sám propadl do žumpy, a jako ten vrtulník žumpu víří všude kolem sebe, prostě Chopperova konspirační metoda. Nesmyslně napadá seriozní autory kvalitních článků.
Pamatuji, jak jsme jako školní děti sbírali do krabiček od sirek mandelinky na poli JZD, listy brambor měly bílé fleky od DDT.
Dnes může být přístup k informacím mnohem komplexnější a hlubší, takže škodlivé je kdeco, skoro všechno. Otázka není zda, ale jak škodlivé.

Odpovědět

A má někdo zájem na používání glyfosátu?

Richard Vacek,2019-07-15 20:14:29

Patentová ochrana vypršela, takže ho může levně vyrábět kdokoliv. Veřejnost je masírována, že se jedná o jed a též se ho ráda zbaví. Zemědělci protestují, ale když se jim dostane ujištění, že se nebude používat nikde, tak budou klidně používat jiný prostředek, krytý patenty a vyšší cenu rádi zaplatí spotřebitelé. A po skončení patentu se může celé kolečko opakovat.

Odpovědět


Re: A má někdo zájem na používání glyfosátu?

Milan Krnic,2019-07-15 21:32:47

Epistemicky postižená veřejnost je masírována kdečím. Já jsem pro glyfosát, je ekonomicky výhodný, primárně bezpečný (na rozdíl od vroucí vody, panem Tunou tolik doporučované jako alternativa ... BW (boiled water) Ready řepka, soja, a snad i on samotný), a sekundárně viz ona vtipná studie. Tak ale víte co, za vším hledej konspiraci, tedy kdo ví, kdo ho za ten poplach platí! ;-) :-D

Děkuji, pane Pouzare, za článek!

Odpovědět


Re: Re: A má někdo zájem na používání glyfosátu?

Alexandr Kostka,2019-07-15 22:07:04

Ba druhou stranu: je jakékoliv riziko vyplývající z NEpoužívání toho super hyper totálěn bezpečného prostředku, na jehož láhev kreslí lebku a zkřížené hnáty jen pro potěšení z výtvarného umění? Pokud počítám, že riziko opaření je minimální, potažmo cca stejné, jako riziko že se dotyčný nešika polije jedem.

Odpovědět


Re: Re: Re: A má někdo zájem na používání glyfosátu?

Alexandr Kostka,2019-07-15 22:21:51

Hluboce se omlouvám za otřesné překlepy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A má někdo zájem na používání glyfosátu?

Milan Krnic,2019-07-16 07:34:03

Otázku ""Je riziko nepoužívání jen pro potěšení z výtvarného umění?"" jste naklepal správně? Nerozumím.

Odpovědět


Re: Re: Re: A má někdo zájem na používání glyfosátu?

Josef Waters,2019-07-17 09:08:11

Nejdřív mi to nedošlo, ten přípravek nepoužívám. Ale pak jsem zadal do googlu heslo roundup a vyhledal obrázky. Na žádném zobrazeném obalu jsem lebku a zkřížené hnáty nenašel. Na jednom cizojazyčném jen vykřičník ve čtverci na koso - tedy dráždivá látka. Dráždivý je ale i třeba ocet, doma máte jistě spoustu chemických přípravků (savo, barvy, ředidla, prostorové deodoranty, domestos, atd...) s mnohem výstražnějšími symboly. Nemám-li považovat váš příspěvek za pokus o demagogii, mohl byste dodat nějaký odkaz na ten symbol na obalu Roundupu, děkuji.

Odpovědět


Re: A má někdo zájem na používání glyfosátu?

Roman Sobotka,2019-07-15 22:15:35

Greenpeace a spol broji proti glyfosatu jiz od poloviny 90 let jako soucast boje proti GM plodinam, patent vyprsel teprve pred par lety. Nehledejte v tom zadnou konspiraci. V podstate pokud by Monsanto pouzilo jiny totalni herbicit (napr. glufosinat je znamy do pocatku 70 let), vedl by se boj proti glufosinatu. Strategie je evidentni, pokud by doslo k zakazu glyfosatu, byl by to citelny problem pro trh s GM plodinami. Ale jinak mate pravdu, ze se v EU prejde na glufosinat, jehoz metodika vyroby je kryta patenty. Nicmene glufosinat je dalsi na rade (Francie uz ma zakaz), protoze GM odrudy s odolnosti proti glufosinatu jsou take bezne na trhu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace