Kam se má ubírat snaha o snížení emisí  
Nejen jako ohlas na studentské hnutí se stále více v řadě velmi různorodých médií diskutuje o možnostech cesty k nízkoemisní energetice. Je důležité, aby se od diskuzí postupně dospělo k reálným krokům, které by umožnily postupnou efektivní a dostupnou náhradu fosilních zdrojů u nás, bez ohrožení sociální stability a životní úrovně.

I mé dva příspěvky na Britských listech, které se týkaly tématu Klimatických změn a hnutí kolem Grety Thurnbergové, zahájily etapu, kdy se toto téma jistou dobu objevovalo na jejich stránkách téměř každý den. V prvním příspěvku jsem se pokusil ukázat na několik problematických aspektů, které jsou s hnutím spojeny. V druhém jsem pak upozorňoval, že velká část příspěvků, které se zde objevily, potvrzují mojí obavu, že velké většině aktivistů podporujících toto hnutí nejde o klima, ale o uskutečnění levicové revoluce. Jak několikrát v diskuzi upozornil Marek Beneš, tak jde většinou o krátké výkřiky převzaté z twitteru a facebooku. I v případě, že jde o autorské příspěvky, věnují se úplně jiným věcem, než realitě okolo vývoje klimatu. Názorným příkladem je příspěvek Karla Dolejšího, který zase troubí k rozpoutání mezigenerační války. Podle něj už je vše rozhodnuto, zkáza světa je jistá a zbývá už jen pomsta mladé generace na svých rodičích a prarodičích. V diskuzích tak pan Beneš vyzval k tomu, aby se její účastníci zaměřili raději na klimatické změny a možnosti snížení emisí či rovnou i obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. Hlavně, aby představili své konkrétní představy o možném postupu.

 

Snaha o snížení emisí v energetice nesmí jít na úkor ekologických funkcí krajiny. Louky v okolí Kvildy na Šumavě. (foto Vladimír Wagner).
Snaha o snížení emisí v energetice nesmí jít na úkor ekologických funkcí krajiny. Louky v okolí Kvildy na Šumavě. (foto Vladimír Wagner).

 

Širší kontext

Pokusil bych se reagovat na výzvu a přednést své představy o možnostech zlepšení v této oblasti. Nejdříve však několik úvodních poznámek k širšímu kontextu. Hnutí kolem Grety Thurnbergové i Karel Dolejší se ohánějí vědou a vědci, hlavně klimatology. Ovšem z jejich textů a prohlášení je jasné, že o vědě, vědecké metodice a speciálně i klimatologii neví nic. Zvláště pak o tom, co jsou přírodní zákonitosti, vědecké modely a nejistoty měření i zmíněných modelů. Jejich vyhlášení a požadavky tak s realitou mají jen velmi málo společného. Už jsem to zde psal vícekrát. Takže jen rychle zopakuji. Množství oxidu uhličitého v atmosféře a jeho změny se měří s poměrně vysokou přesností (zde, zde a zde). Zároveň lze pomocí měření obsahu radioaktivního uhlíku C14 studovat i koloběh uhlíku a identifikovat jeho zdroje. Taková měření provádíme i v našem ústavu. Potvrzuje se, že za zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v atmosféře stojí spalování fosilních paliv. Stejně tak měříme s odpovídající přesností růst globální teploty (zde). Daleko větší nejistoty jsou v určování míry korelace mezi těmito ději a míry vlivu antropogenní produkce CO2 na vývoj klimatu. Jeho budoucí vývoj v závislosti budoucího průběhu emisí se pak určuje pomocí klimatických modelů, které mají, jako každé fyzikální modely, své nejistoty. A ještě větší nejistoty jsou pak v předpovědích dopadů na konkrétní lokality na Zemi. Ty mohou být z různých hledisek pro člověka negativní, ale i pozitivní. Jak to společnost v daném místě ovlivní, závisí i na tom, jak dokáže negativním změnám čelit a pozitivní využít.


Jak však zdůrazňují právě klimatologové, tak situace v žádném případě není taková, jak ji hlásají zjednodušená hesla klimatických aktivistů. Opravdu to není o tom, že by současná mladá generace neměla před sebou budoucnost s potřebou co nejlepšího vzdělání. Právě naopak, následující období bude potřebovat znalosti a kvalitní vzdělání ještě více, než tomu bylo u těch předchozích. Bude potřeba lépe přesněji prozkoumat a poznat vývoj klimatu a jevy, které jej ovlivňují. K tomu potřebujeme intenzivní rozvoj vědeckého poznání nejen v oblasti klimatologie. Hlavně pak je třeba další zlepšení měřících metod umožňujících zkoumání Země a její atmosféry z povrchu i vesmíru. Je třeba také najít technologie, které umožní efektivně nahradit fosilní zdroje a čelit případným klimatickým změnám libovolného původu.


Ani ve zprávě Mezinárodního klimatického panelu a ani v publikacích jiných klimatologů není nic o tom, že by muselo bez dramatického snížení emisí do 12 let dojít ke katastrofě vedoucí ke konci civilizace. Zároveň právě i vědci poukazují, že požadavky aktivistů jsou velmi často úplně mimo realitu. Jedním z příspěvků, který na to poukazuje u tří požadavků Extinction Rebellion, nedávno publikoval český klimatolog Radim Tolasz.

Ještě bych se vrátil ke dvěma fikcím, které nejen organizace za klima hlásají. O první jsem už psal v předchozích příspěvcích. Velice často aktivisté uvádějí, že dominantní část světového bohatství a největší část uhlíkové stopy vytváří jen malé procento těch nejbohatších lidí. V podtextu tak naznačují, že stačí odstranit těch pár nejbohatších a emise oxidu uhličitého se dramaticky sníží. To ovšem není pravda. Bohatí lidé opravdu mají většinou vyšší uhlíkovou stopu než běžní lidé. I když to nemusí být vždy, hodně to závisí na životním stylu konkrétního člověka. Dominantní část jejich bohatství a uhlíkové stopy, která se jim přisuzuje, je dána továrnami a firmami, které vlastní. Ty ovšem produkují výrobky pro velké množství běžných lidí a s tím je spojena právě i ta zmíněná uhlíková stopa. Z tohoto hlediska je úplně jedno, jestli jsou továrny ve vlastnictví soukromého majitele nebo lidu.


Druhá fikce je popsána například i v nedávném příspěvku na Britských listech. Tvrdí se v ní, že velkou část emisí způsobuje jen omezený počet firem. Konkrétně ve zmíněném článku a v něm odkazované studii se píše, že 20 % firem vytváří 35 % emisí skleníkových plynů. Podtext je zase takový, že stačí bojovat a dosáhnout likvidaci omezeného počtu firem a budeme najednou nízkoemisní společností. Z pochopitelných důvodů se do tohoto seznamu dostaly právě společnosti, které se zabývají těžbou fosilních paliv. Problém ovšem je, že bez produkce těchto firem by nemohla produkovat většina zbývajících firem a chyběla by i elektřina a teplo pro obyvatele. Pokud by tak zmizely tyto firmy, tak by nemohla vyrábět ani většina těch zbývajících. Pokud se nepodaří najít technologie, které odpovídajícím způsobem dokáže nahradit fosilní paliva, tak by bez těchto firem nefungovala celá naše civilizace.

 

Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y). Je vidět, že v nejpříznivějších hodinách pro obnovitelné zdroje v Německu jsou zde emise na jednotku vyrobené elektřiny násobkem emisí ve Francii v jejich nejhorších hodinách.
Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y). Je vidět, že v nejpříznivějších hodinách pro obnovitelné zdroje v Německu jsou zde emise na jednotku vyrobené elektřiny násobkem emisí ve Francii v jejich nejhorších hodinách.

 

Jakou nízkoemisní cestu zvolit?

V úvodu bych chtěl zdůraznit, že přechod k nízkoemisní společnosti by neměl být prioritou. Nejdůležitější by mělo být, aby šlo o součást ochrany našeho životního prostředí. Je třeba sledovat, zda navrhované způsoby cesty k nízkým emisím nemají škodlivé environmentální dopady, které přesahují jejich pozitiva. Jako příklad může sloužit třeba zavedení biopaliv nebo spalování dřevní hmoty pro výrobu elektřiny (zde a zde). Velmi důležité je také vylepšovat schopnost naší krajiny odolávat potenciálním změnám klimatu. Takže v současné době hlavně její schopnost přirozeně zadržovat vodu a zmírňovat dopady klimatických extrémů. I proto je třeba více podporovat zlepšování environmentální funkce krajiny než intenzivní energetické využití biomasy.


Přechod k nízkoemisní společnosti si v každém případě také vyžádá určitý čas. Prvním stupněm je přechod k nízkoemisní elektroenergetice. Pokud se taková transformace elektroenergetiky podaří, jsou značné možnosti pro přechod k elektřině v dopravě, průmyslu i vytápění. Přechod k nízkoemisní elektroenergetice se podařilo uskutečnit v oblastech, které mají specifické geografické podmínky. Jde například o Norsko, které ji postavilo na vodní energii a Island, který má navíc ideální podmínky pro využití energie geotermální. Stejně tak se to podařilo i státům, které tak příznivé geografické podmínky nemají. Jde například o Francii, Švýcarsko, Švédsko, Ontario nebo Slovensko. Tyto regiony vsadily na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů a v současné době už nízkoemisní elektroenergetiky s velmi omezeným podílem fosilních paliv dosáhly. Pokud se nyní soustředí na postupný a efektivní přechod k elektrifikaci dopravy a zavedení nízkoemisních postupů ve vytápění a průmyslu, jsou na dobré cestě radikálního snížení emisí dosáhnout. Takto úspěšné zdaleka nejsou regiony, které se zaměřily čistě na obnovitelné zdroje s vyloučením zdrojů jaderných. Jako typický příklad může sloužit Německo, které kvůli tomu zůstává jedním z největších znečišťovatelů v Evropě, a to v absolutních i relativních číslech.


Vzhledem k našim geografickým podmínkám je u nás možno dospět k nízkoemisní elektroenergetice pouze při využití kombinace všech nízkoemisních zdrojů. Podle mého názoru tak je třeba vycházet z existující aktualizace Státní energetické koncepce, která takový široký nízkoemisní mix předpokládá. Problémem je, že se poměrně dlouhou dobu nedaří postupovat v realizaci projektů jaderných i obnovitelných zdrojů. Hlavními překážkami jsou velice restriktivní povolovací zákony a dotacemi extrémně deformovaný trh s elektřinou. To se netýká jen jaderných bloků, ale stejně tak třeba větrných turbín. Na ty dominantně spoléhá německá Energiewende a začíná mít velmi velké problémy s jejich výstavbou (zde a zde). Problémy se sice tolik nedotýkají mořských větrných farem, jejich využití však zase silně omezují problémy s výstavbou vedení ze severu na jih.


Těžkosti s nastavením finančního modelu a získání povolení se tak opravdu netýkají pouze jaderných bloků, ale stejně tak větrných turbín. Je sice pravdou, že jednotlivou turbínu by v nějakém konkrétním místě bylo možné postavit i poměrně rychle, ovšem ekvivalent výroby jaderného bloku by se rychleji postavil jen velmi těžko. Reálné problémy s výstavbou větrných zdrojů v prostředí německé Energiewende můžeme pozorovat u sousedního Bavorska. Je tak vidět, že jednoduché to u nás s nízkoemisními zdroji elektřiny nebude u obnovitelných zdrojů ani jaderných bloků.


Důležité tak je, aby se v první fázi co nejdříve nastavily rozumné podmínky, které podpoří efektivní zavádění decentralizovaných obnovitelných zdrojů a zařízení pro akumulaci energie. Stejně tak by se měl nastavit finanční model a začít s výstavbou alespoň jednoho jaderného bloku v Dukovanech. Důležité je také podpořit schopnost producentů i spotřebitelů elektřiny přispívat k regulaci sítě. Na těchto příkladech se ukáže, co je naše společnost schopna v těchto oblastech zajistit. Na základě zkušeností realizace jednotlivých projektů se pak lze zaměřit více na úspěšné technologie a směry. Je jasné, že pouze blok v Dukovanech či několik projektů v obnovitelných zdrojích nezajistí náhradu fosilních zdrojů u nás. Ovšem využití zkušeností z úspěšné realizace prvních projektů může při intenzivním úsilí nakonec vést k našemu úspěšnému přechodu od fosilní k nízkoemisní energetice. Rizika, se kterými se při této cestě setkáme jež je třeba překonat, jsou popsána zde.


Situace u našich sousedů a jejich energetické koncepce, které spoléhají na dovoz elektřiny, nedovolují, abychom my mohli spoléhat na dovoz elektřiny v době, kdy nefouká a nesvítí slunce. Proto je třeba odstavovat elektrárny až v okamžiku, kdy za ně máme náhradu. Je tak třeba mít připraveny nízkoemisní zdroje před tím, než odstavíme fosilní. Na druhé straně je nutné zajistit, aby se fosilní elektřina nevyvážela do zahraničí a využívala pouze v případě, kdy ji nelze vyrobit z nízkoemisních zdrojů. Mohlo by to zajistit vhodné nastavení kapacitních plateb, které by efektivně snižovalo využívání fosilních zdrojů, ale zajistilo dostatečný výkon v různých fázích ročního i denního odběrového diagramu.

Hledání efektivní a environmentálně citlivé cesty k nízkoemisní energetice, která neohrozí sociální a životní úroveň naší společnosti by se hlavně měla zabývat naše uhelná komise. Můj názor, jak by to mělo probíhat je zde.

 

Poznámka: O tom, jaké jsou možnosti energetických zdrojů u nás, jak přejít k nízkoemisní energetice a jak se snaží přispět Akademie věd České republiky, se bude diskutovat i na panelové diskuzi „Energie pro budoucnost“, která se v úterý 12. listopadu v 18:00 uskuteční v sídle AVČR na Národní.

Datum: 10.11.2019
Tisk článku

Globální změna - Jermář Milan K.
 
 
cena původní: 370 Kč
cena: 348 Kč
Globální změna
Jermář Milan K.
Související články:

Vyslovují se vědci k problému s vývojem klimatu dostatečně?     Autor: Vladimír Wagner (19.05.2019)
Co má řešit uhelná komise?     Autor: Vladimír Wagner (22.08.2019)
Náš boj s klimatem     Autor: Josef Pazdera (06.11.2019)



Diskuze:

snižování emisí?

Pavel K2,2019-11-12 14:29:50

Pokud klademe emise=CO2(ekvivalent), tak nevidím smysl v jejich snižování. Jen si zkrátíme dobu trvání klimatického optima před nástupem další doby ledové a zaplatíme vysokou cenu - viz např. dopady pěstování biomasy, nárůst jedovatých NOx (Dieselgate), i z geologického pohledu dlouhodobě radiačně aktivní úložiště atd.
Klimaalarmismus je stejně nebezpečný, jako ostatní náboženství.

Odpovědět

Jsem laik

Mojmir Kosco,2019-11-12 06:36:29

Ale pod zem a stejnoproud.Umozni to vysoky prenos typu sever jich eu a pod

Taky nevim jak si kdo predstavuje koexistenci Oze a JE kdyz se produkce el v dobe soubehu vzdy sčítá .oze zejmena Ve Fv produkuji dle podminek a JE
Nejde rychle nahodit .A to je furt jak to dela nemecko spatne tak proc jsme na nemecku ekonomicky závislý?a proc ne na francii?nebo co ha vim polsku?můžeme byt v holportu s cinou nebo ruskem ale tam nejenom ekonomicky? Ale i politicky

Odpovědět


Re: Jsem laik

Mojmir Kosco,2019-11-12 06:37:28

Patří pod ,no konečně ,

Odpovědět


Re: Jsem laik

Vojta Ondříček,2019-11-12 15:01:42

Správně, říkám odjakživa. A nejen dálkový přenos, ale i lokální sítě. Odpadnou problémy s padajícími větvemi a pod.
Obdborníci ovšem namítají, že životnost podzemních kabelů je omezená asi na dvacet let. Což se mi nezdá. A pak tu máme tepelné dilatace ... Tak si říkám, že by ten kabel měl být v rouře, v elektro-vodu, podobnou plynovodu, aby se dal snadněj vyměnit a chladit.

Odpovědět


Re: Jsem laik

Vladimír Wagner,2019-11-12 15:20:31

Problém je, že ve svých úvahách nevybíráte mix, který byl nejefektivnější, nejlevnější a s nejnižšími emisemi, ale mix, který má za každou cenu největší instalovaný výkon fotovoltaiky a větru. Pokud postavíte mix vhodný pro naše podmínky, tak budou decentralizované větrné a fotovoltaické zdroje vhodným doplňkem. Takže základní zatížení bude postaveno na jádře, fotovoltaika pak bude dominantně vykrývat denní špičky a vítr bude tvořit vhodný doplněk. Úplné vypínání a rychlé najetí jaderných bloků opravdu není vhodné, ovšem rychlá regulace i v rámci desítek procent (srovnatelná s jinými tepelnými elektrárnami) není problémem. I dnes se využívají jaderné bloky zvláště ve Francii i k regulaci. Zároveň můžete regulovat dolů i obnovitelné zdroje. Pokud to děláte v mixu, který je kombinací jádra i OZE, tak to nevede ke zvýšení emisí CO2. S regulací v takovém mixu máte daleko menší problémy i výkon zálohy je diametrálně menší, než v případě, že musíte zálohovat plný výkon fotovoltaiky či větru. Zvláště v Česku, kde opravdu nejsou podmínky na velké výkony větru a fotovoltaiky tak právě popsaná kombinace jádra a OZE může vytvořit velmi brzy velmi efektivní mix s minimem fosilních zdrojů. Vidíme to na příkladu Francie. Vámi navrhovaná kombinace, kdy fosilní zdroje pracují v době, kdy nefouká a nesvítí a tvoří zálohu fotovoltaiky a větru, bude vždy s velmi významnými emisemi, jak vidíme na příkladu Německa.
Ano Německo je v současnosti ekonomicky nejvyspělejší, nejrozvinutější a nejbohatší stát. I proto si může dovolit i velké slepé uličky. Je však otázka, jestli Energiewende nebude i na ně příliš velká. My jsme pochopitelně na Německu velice silně ekonomicky závislí. Jeho problémy pak dopadnou i na nás. Právě proto, abychom nedopadli až tak katastrofálně, by nebylo vhodné jeho slepou uličku následovat.

Odpovědět


Re: Re: Jsem laik

Mojmir Kosco,2019-11-13 07:09:22

Poměr jednotlivych zdroju neumim..Spis by mohlo zaznit kolik JE muze zalohovat plati to i obracene (propojenost)10,20,50% ? Pro mne je to nová informace vetsinou se v diskuzy tvrde tyto zdroje staví proti sobě. Dale neumim stanovit zda muze byt ceska energetika brana jako ostrovni (vnitřně si myslim ne) a tudíž zda uzemne je JE pro koho? nás rakousko bavorsko madarsko? To je potreba dohodnout a vybudovat prenosovou sit (pro mne stejnoproud ale řev ) U sousedu je koncepce energetiky budovana kolik 30 let? podle dane sablony .U nas koncepce z 80 let to je nahrazovan uhelnych elektraren JE s Oze se pocitalo pouze s vodou v podstatě rovnez odborniky prosazovano.To ze zeleni (včetně mne) jsou proti ma na budovani JE pramálo vliv i zelené vlady nijak extra neprosazovali zákaz prace na priprave JE chtěly a to je rozumne celkově stanovit mantinely. Ze čez nejvetsi pobiratel dotaci z FVe ty miliardy nacpal misto do dukovan a temelina do bulharska rumunska a turecka neni na triku zelenych.A i kdyz se budu privazovat splhat napadat cokoliv spojene s JE a rakusane blokovat traktory nezabrání to dostavbě temelina ....to ze se nestavi je jinde neni jasné financovani a cena postaveni v evropske prenosove siti propojenost s oze.....

Odpovědět


Re: Re: Re: Jsem laik

Vladimír Wagner,2019-11-13 23:25:07

Jaderné zdroje a obnovitelné zdroje staví proti sobě pouze zelení protijaderní aktivisté. Ti tak jsou i těmi hlasateli fikce, že jaderné elektrárny nemohou být využívány k regulaci. V reálu třeba korejské bloky AP1400 mohu regulovat bez problémů v rozmezí 50 % rychlostí 5 %/min. Česká energetika (stejně jako našich sousedů) není ostrovní. Vzájemně si pomáháme při zálohování. Záloha největší bloku v širší oblasti se tak dá rozdělit na větší počet elektráren a zálohujeme si jej společně. V tomto případě je to oboustranně výhodná vzájemná výpomoc. Ty potřebné přenesené výkony v tomto případě nejsou dramatické a nepotřebuji stavět nějaký větší rozsah nových vedení.Jiná situace nastává, jestliže výkon u někoho kmitá podle počasí od téměř nuly až po téměř celý potřebný výkon. To už nelze opravdu po sousedech chtít, aby to za něj regulovali.
Absolutně nemáte pravdu v tom, že by zelení protijaderní aktivisté neměli vliv na situaci s jádrem ve světě i u nás. To, že nestojí v Temelíně více bloků je do značné míry i jejich práce a jen o chlup se povedlo, že přes jejich téměř úspěšné úsilí, tam stojí alespoň dva bloky. Sami zelení aktéři tuto situaci a historii popisují zde: http://denikreferendum.cz/clanek/30168-bylo-spravne-byt-radikalni-pred-triceti-lety-a-je-to-spravne-i-dnes . Máte pravdu, že za to, že se intenzivněji nepracovalo na přechodu k nízkoemisnímu mixu , mohou i jiní politici.

Odpovědět

Politika

Honza S.,2019-11-11 22:33:38

Chtělo by to ještě jednu důležitou věc. Aby odborníci, jako vy, pokládali politikům ty správné otázky tak, aby to bylo slyšet. Bohužel se stává, že nejlepší příspěvky jsou tady v diskuzích pod články, ale že by na ně někdo z odpovědných politiků odpověděl, to se nestává...
Jediné štěstí snad je, že máme příklad, jak to dopadlo v tom Německu, a můžeme se (doufejme) poučit, abychom nedopadli stejně.

Odpovědět

Optimální je JE + přečerpávací elektrárny.

Richard Vacek,2019-11-11 17:01:49

V jaderných elektrárnách máme nejvíc koncentrovaný zdroj, který na jednotku výkonu zaujímá nejmenší plochu (a to i při započítání těžby). Nač si kazit krajinu "řídkými" zdroji typu větrník, FV panely. Navíc OZE nevede ke snižování ceny elektřiny a ani ke snižování CO2, pokud je v kombinaci s JE. U JE tvoří totiž náklady na palivou malou část celkových nákladů a proto nemá smysl tuto čistou energii nahrazovat energií z OZE. OZE nechat nadšencům jako užitečný koníček, stejně jako pěstování rajčat. A pro ostatní rajčata z obchodu a elektřinu z jádra.

Odpovědět

Kam ?

Martin Zeithaml,2019-11-11 13:51:59

Všechno uděláme na elektriku :)
Jen prostým přepočtem za rok 2018 se u nás spotřebovalo 6,559 milionů tun PHM to je ekvivalent 79,2 TWh energie. Loňská výroba elektrické energie byla 88 TWh ( 9,6 TWh zelené a 29,9 JE) Spotřeba 73,9 TWh. Je tedy jasné že k úplnému přechodu na elektro pohony je třeba více než zdvojnásobit výrobu elektřiny. Pokud by jsme vzali v potaz jen nízkoemisní zdroje tak je třeba výroba zpětinásobit. Je to reálné ??? A infrastruktura pro nabíjení ???

PS: U nás máme sice Lithium ale nemáme kobalt. Podíl kobaltu v akumulátorech je 10/7. Největším zásoby rud s významným podílem kobaltu jsou v Rusku, Číně, Austrálii, Demokratické republice Kongo a Zambii. Čína skoupila téměř všechny zásoby v Austrálii a Africe a tak bude mít na výrobu aku. téměř monopol. S ekologií se při těžbě, zpracování a výrobě moc nezabývají a ti evropští zelení ekoteroristé si myslí že když odsunou problém na druhou stranu planety tak se sem to svinstvo nedostane.
Zakázat Elektromobily !!!!!

Odpovědět


Re: Kam ?

Milan Krátký,2019-11-11 14:38:24

Není třeba ten výkon v palivu potřeba přepočítat na mechanický výkon přes účinnost spalovacího motoru?

Odpovědět


Re: Re: Kam ?

Jiri Naxera,2019-11-11 15:17:06

A trochu mi tam chybi i zapocteni rekuperace.
Rychle hledani na netu na hruby odhad mi dava cca 15kWh/100km u mensich elektromobilu, u benzinu dejme tomu 6l/100km je realny odhad spotreby, hmotnost paliva ~4kg, s vyhrevnosti to da ~176Mj ~ 50kWh, takze zhruba 3x ucinnejsi.

Odpovědět


Re: Kam ?

Richard Vacek,2019-11-11 16:53:15

Když jsem si to samé počítal + účinnost spalovacího motoru 30%, tak vyšel požadavek na extra 20 TWh ročně. A náš roční export elektřiny je 16 TWh.
To ale samozřejmě nemění nic na tom, že hromadná elektromobilita je dnes nesmysl.

Odpovědět


Re: Re: Kam ?

Viktor Šedivý,2019-11-13 16:33:59

Kdyby kWh elektřiny byla něco jako kg brambor, mělo by srovnání exportu 16 a potřeby 20 TWh smysl.
Celé se to ale děje v čase ... takže nelze vyloučit, že z těch "přebytečných" 16 TWh půjde využít jen zlomek.

Odpovědět


Re: Re: Kam ?

Theodor Leitner,2019-12-10 01:51:26

Benzinove auto ma ucinnost kolem 35%, Dieslove kolem 45, uhelne elektrarny kolem 35%. ( s. WIKIPEDIE)Logicky, kdyz je ucinnost vyroby elektriny jen 35%, nemuze mit elektricke auto vetsi ucinnost nez 35%. Jenze nez se proud dostane do elektroauta , jsou ztraty. Nejdrive se musi proud z elektrarny transformovat na vysoke napeti, prenaset, transformovat na stredni napeti, prenaset, transformovat na sitove napeti, prenaset, transformovat na nizke sitove napeti, elektronicky usmernit a stabilizovat na nabijeni. Nabijeci cyklus nema velikou ucinnost a zavisi na teplote okoli. Samy lithiove baterie nemaji velikou ucinnost. Kdyz se potom vsechny ucinnosti znasobi, vyjde, ze elektoauto ma ucinnost kolem 12%, t.j. z hlediska uhlikove stopy je 3-kat horsi nez benzinove auto.
Ale to neni vsechno. Na vyrobu lithiovaych baterii je treba tolik energie, ze by s ni auto ujelo 120 000 az 180 000 km (zjistili Svedove). Zaruka je pry jen 6 mesicu. Auto musi byt v zime ve vytapene garazi nebo baterky je treba vytapet. A topeni za chladneho pocasi musi byt benzinove nebo naftove ci plynove, dalsi uhlikova stopa. Lithiove baterie se zatim nedaji ekonomicky recyklovat, je to drazsi nez vyroba z cisteho lithia, bebot baterky jsou znecisteny kobaltem. Plundrovani prirody na tezeni lithia bylo uvedeno nedavno v nemecke televizi ARD nebo ZDF, mam to na kezete. Tezbu kobaltove rudy provadi nezletile deti v Africe, za 10 hodin prace 0.7 $. Vyborna ekologie!!!!!
Zaverem bych napsal vyrok Einsteina: Lidska blbost a Universum je nekonecna, u toho Universa si ale nejsem jisty.

Odpovědět


Re: Kam ?

Petr Nováček,2019-11-11 23:53:22

1 litr pohonných hmot odpovídá zhruba 3 kWh elektrické energie - porovnávám spotřebu elektromobilu vs spalovacího auta.
Takže v případě nahrazení veškerých pohoných hmot je potřeba 20 TWh. Stačí dostavět 2 bloky v Temelíně a blok v Dukovanech. Dále se dá na noční dobíjení využít noční proud, kdy je výroba o 1/3 nižší než přes den. Stačí elektrárny nevypínat.

Odpovědět


Re: Re: Kam ?

Florian Stanislav,2019-11-12 00:49:56

Vyhází mi to podobně a už jsem to jednou počítal přes 6,56 milion tun pohonných hmot. Jezdí u nás dost motorových lokomotiv, elektrifikace tratí by asi byla schůdnější a přímější cesta. Stavební stroje a důlní stroje, traktory a těžké náklaďáky na baterky by byly opravdu na baterky. Zde v diskuzi je uvedená pro elektrifikaci vozidel potřeba 20TWh/rok, přímý přepočet je stálý výkon 2 280 MW. Pokud laxně dám JE, že běží 85% času na plný výkon, tak to je potřeba 2 680 MW. Tedy nejméně dva boky Temelína + více jak 1 blok Dukovan.JE v podstatě běží nepřetržitě, takž nápad nevypínat na noc u nich nepomůže. Nesnižovat výkon tepelných elektráren v noci není dobrý nápad ---> větší % emisí z energetiky. Odběr pro nabíjení z JE by NENAHRADIL akumulační elektrárny, které jsou třeba kvůli špičkám v denním odběru. Ve špičce by pak nebylo možno brát z nočních akumulovaných úspor. Závěr souhlasný: bylo by třeba nejméně tři nové bloky JE a spoustu nabíjecích míst.
Zablokování výroby aut se spalovacími motory, byť jen osobních, přinese hospodářství takovou dardu ohledně zaměstnanosti, že bude na co vzpomínat.

Odpovědět


Re: Kam ?

Pavel K2,2019-11-12 13:41:24

Co si pamatuji poslední výzkumy, které už jdou do reálného provozu, tak kobalt se podařilo omezit asi na 3% původní potřeby bez zhoršení vlastností článků, tj. to snad nebude až tak omezující. Myslím, že Tesla už na to přešla/přechází. Ale jinak samozřejmě zůstává ta otázka, kde vzít energii do těch baterek...

Odpovědět


Re: Re: Kam ?

Viktor Šedivý,2019-11-13 16:39:03

Nemějte obavy, Čína si "obšlápla" zdroje mnohem víc klíčových surovin. Můžete mít jaké chcete know-how, bez čínského souhlasu nevyrobíte nic. S láskou budeme vzpomínat na doby, kdy jsme byli trošku závislí na OPECu.

Odpovědět

doplnenie CO2e pre SR

Peter Harabín,2019-11-11 11:12:55

Zaujala ma poznámka p. Wagnera, že SR už dosiahlo nízkoemisnú elektroenergetiku.

Keďže sa oblasťou pracovne zaoberám, dolňam informáciu o výške CO2e pre SR ku inak perfektnému obrázku pre EU 15: po započítaní celkového energetického mixu - hlavne vrátane vážskej kaskády a JE - je výsledná hodnota pre SR 174 tCO2e / GWh.

Toto číslo je orientačné, používajúce údaje o priemernom znečistení jednotlivých zdrojov podľa EIB, Carbon footprint of projects. Za objektívnosť neručím, pretože metodika takto stanovených hodnôt nie je kontrolovateľná a nie je isté, čí sú tu započítané kompletné enviro LCC - teda vrátane výroby a výstavby zariadenie, nie len samotná prevádzka.

Prekvapujúco sme na tom teda cca 2x lepšie ako BE, resp. 3x lepšie ako DE...ale 2x horšie ako Swe, Fr, No. Isté je však to, že to nebol zámer SR, ale tak nejako mimochodom dosiahnuté hodnoty. určite nikto neplánoval JE a VE s cieľom nízkoemisnej ee.

Ešte jedna poznámka: graf v článku aj hodnota pre SR predstavujú nie čisté CO2 ale tzv.: "CO2 ekvivalent", teda kalkulačne započítané aj ostatné emisie (CH4, N2O, prípadne PM2,5, NOx, SO2, NMVOC) cez prepočtové koeficienty.

Odpovědět


Re: doplnenie CO2e pre SR

Martin X,2019-11-11 12:59:54

Predpokladam, ze po spusteni 3 a 4. bloku v Mochovciach na tom budeme minimalne tak ako Francuzsko a studenti sa tak nebudu musiet flakat na "strajkoch za klimu" ale sediet v skole a poctivo studovat matematiku, fyziku, chemiu a dalsie prirodne vedy, aby raz mohli vyvinut a postavit fuzny alebo aspon stiepny mnozivy reaktor.

Odpovědět

doplnenie CO2e pre SR

Peter Harabín,2019-11-11 11:12:16

Zaujala ma poznámka p. Wagnera, že SR už dosiahlo nízkoemisnú elektroenergetiku.

Keďže sa oblasťou pracovne zaoberám, dolňam informáciu o výške CO2e pre SR ku inak perfektnému obrázku pre EU 15: po započítaní celkového energetického mixu - hlavne vrátane vážskej kaskády a JE - je výsledná hodnota pre SR 174 tCO2e / GWh.

Toto číslo je orientačné, používajúce údaje o priemernom znečistení jednotlivých zdrojov podľa EIB, Carbon footprint of projects. Za objektívnosť neručím, pretože metodika takto stanovených hodnôt nie je kontrolovateľná a nie je isté, čí sú tu započítané kompletné enviro LCC - teda vrátane výroby a výstavby zariadenie, nie len samotná prevádzka.

Prekvapujúco sme na tom teda cca 2x lepšie ako BE, resp. 3x lepšie ako DE...ale 2x horšie ako Swe, Fr, No. Isté je však to, že to nebol zámer SR, ale tak nejako mimochodom dosiahnuté hodnoty. určite nikto neplánoval JE a VE s cieľom nízkoemisnej ee.

Ešte jedna poznámka: graf v článku aj hodnota pre SR predstavujú nie čisté CO2 ale tzv.: "CO2 ekvivalent", teda kalkulačne započítané aj ostatné emisie (CH4, N2O, prípadne PM2,5, NOx, SO2, NMVOC) cez prepočtové koeficienty.

Odpovědět

...

Jan Balaban,2019-11-11 08:01:20

Ako laik si myslím, že vážnymi bezemisnými zdrojmi sú len elektrárne na princípe rozbíjania a syntéze častíc. S rizikom obrovských ekologických katastrof. Alternatívne zdroje, ako sú fotočlánky, veterné a vodné vrtule, objímanie stromov a podobne sú dobré tak na dobíjanie mobilov.

Odpovědět


Re: ...

Jiri Naxera,2019-11-11 15:25:20

Jeden takovy celkem stabilni zdroj mame, jen asi 8 svetelnych minut daleko ;-) K jeho lepsimu vyuziti dnes chybi "jen" prulom v oblasti akumulace. (ktery muze prijit klidne zitra, ale taky za 100 let).

Coz je ale problem fuze na zemi taky, spousta drobnych krucku se uz zdarila, ale dalsi spousta (a nebo jeden velky prulom) jich porad chybi.

Odpovědět


Re: Re: ...

Jan Balaban,2019-11-11 20:07:46

Prúlomov by to potrebovalo hodne. Bez nich to ťažko utiahne napríklad výrobu hliníka.

Odpovědět


Re: ...

Theodor Leitner,2019-12-10 02:36:43

Agrarni hospodarstvi, vetrna kola (kolem 50 000 v Evrope) a solarni clanky jsou pricina oteplovani v Evrope. Kde takto zplundrovane oblasti nejsou, neni zadne otepleni, spise naopak (na pr. Kanarske ostrovy). Pod vetrnymi koly (30 000 v Nemecku) vytvorili nemecti zeleni teroristi spolu se STASI agentkou ERIKOU (neco podobneho jako Bures) vice nez 60 millionu ctverecnich metru stepi se zhutnenou pudou (s. nasledujici video), plochuy slunecnich clanku neznam, ucinek je podobnyy nebo jeste horsi. Navic vetrna kola rusi proudeni zapadnich vetru a tim zpusobuji snizeni srazek. (Kdo plachtil s vetronem, ten umi odhadnout, kde muze najit stoupajici termiku).
https://www.youtube.com/watch?v=oFOqiVyOzUw

Ucinek emisi CO2, co zpusobuje lidstvo, nema temer zadny meritelny vliv na otepleni povrchu Zeme nebo na zmenu klimatu.

Jedna se jen o novy fenomen politologie : Lídři tlučhubové jsou horší než lháři, podle amerického filozofa Harryho Franka, ktery to trefne pojmenoval "bullshit".
Fenomen popsal ve svem prispevku velice vystizne pan Stanislav Mihulka.

Hovadinu s CO2 si mel vymyslet nejaky kanadsky oligarcha, jmeno jsem bohuzel zapomel ale mozna ze to nekdo vi.

Odpovědět

No konecne

Mojmir Kosco,2019-11-11 07:10:40

Pominu ted otázku aktivistu a politiky.To se změní v případě ze bude videt snaha o nezabejceny postoj ze strany odborniku stojící jen na své strane barikady. Vyvracet argumentovat proti tvrzeni .Osobni napadani je slabost nebo nedostatek argumentu. Kombinace oze a konvence jasně. Chybí mi zmena nebo rekonstrukce rozvodné sítě ...taky by bodlo kdyby mozna se to děje ale nevim byli ze strany vědy specifikovany vědecké cíle pro čr ze strany energetiky.( drzi mne predstava jak by vypadal idealni stav na bilem papire)to ze by se nemela vyvazet elektrina je problematicke a v ramci eu nemozne spis by se nemela vyvazet pod cenou (vyvozni cenu ocistit (navysit ) o dotace).

Odpovědět


Re: No konecne

Jan Novák9,2019-11-11 17:10:23

Dnes máme HDO a vypínání, co víc byste chtěl?

Jak byste si tu rekonstrukci sítě představoval? Každá domácnost si koupí akumulátory za 250-500 tisíc s desetiletou životností a bude tak dotovat OZE? Nebo město zruší nemocnici a školy a pořídí místo toho několik 100MWh baterií?

Pokud chcete vypínat jednotlivé spotřebiče nebo dodávat energii podle okamžité ceny na to nepořebujete rekonstrukci sítě, na to stačí 4G a IOT sítě + inteligentní elektroměr který si každý může pořídit sám, pokud chce.

Odpovědět


Re: Re: No konecne

Jiri Naxera,2019-11-12 06:25:55

ad poslední odstavec - ono není takový problém jak regulovat, ale co regulovat. Když si vezmu nějvětší žrouty energie doma:
- Bojler - tam by to asi šlo koupit větší a jet na noční proud.
- el. sporák / trouba - obávám se že spotřeba je když je potřeba uvařit a jsou dospělí doma
- vysavač - vysávat v paneláku za noční proud nejeví se mi realizovatelné
- počítač/TV/entertainment - nevím, nakolik je realizovatelné napojit na HDO budík že se člověk může zabavit
- akumulační vytápění OK

Všechno z toho samozřejmě jde, pokud by byla cena drahého proudu mnohonásobně vyšší než dnes. Jen nevím, jestli černé hodiny (kdo dnes ví co to je?) jsou správným cílem rozumné energetické koncepce.

Odpovědět


Re: Re: Re: No konecne

Vojta Ondříček,2019-11-12 15:13:34

Černé hodinky si pamatuji z mládí a patří do věku petrolejek a svící. Mělo to hodně do sebe, když jsme jako děti naslouchali životním příběhům prarodičů a nerušil nás nějakej televizor.
Osvětlení v domácnosti dnes nehraje velkou energetickou roli, jde spíš o ty přímotopy, bojlery, pračky, myčky a pod.
A jen tak na okraj, co se týče vysavačů, tak ty mají povětšině mizernou účinnost a elektrickou energii spotřebují na výrobu hluku a na ohřev vzduchu.

Odpovědět


Re: No konecne

Vladimír Wagner,2019-11-12 15:59:49

Nevím, co se přesně myslí vědecké cíle pro ČR ze strany energetiky. Ty závisí na zadání cíle. Takže, pokud se dá zadání reálně dosažitelná nízkoemisní energetika, tak dostanete i na papíře něco, co je podobné současné aktualizaci státní energetické koncepci.
S tím vývozem nemáte pravdu. Pokud by se měla vyvážet pouze elektřina navýšená o dotace, tak nevyvezete téměř žádnou obnovitelnou elektřinu, protože její cena by vysoce překračovala cenu fosilní a jaderné elektřiny. Našim cílem by mělo být, aby fosilní zdroje pracovaly jen v případě,že pokrývají nedostatek výkonu v dané chvíli u nás. Ne, aby se fosilní elektřina vyvážela. To pochopitelně lze zařídit. Tyto elektrárny pojedou pouze v režimu kapacitní platby. Na pokrytí potřebné kapacity budou vydělávat a nebudou se hnát za výrobou co největší výroby a vývozu. Pochopitelně i v rámci EU lze vyjednat kapacitní platby pro zajištění bezpečných dodávek elektřiny. A pokrytí potřebného výkonu se týká konkrétního státu, ne zachraňování sousedů vývozem své elektřiny.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace