Co má řešit uhelná komise?  
V současné době se objevují první konkrétnější představy o složení a cílech české uhelné komise. Postupně se k tomuto tématu vyslovují různé organizace i jednotlivci. Je tak vhodná doba se podrobněji podívat na to, jak by mohla vypadat práce a výsledky komise a co bude muset řešit.

Podle statutu komise by měla mít včetně dvou předsedů 19 členů. Měli by to být zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, poslanecké sněmovny a akademické sféry. Jejími předsedy by měli být ministr průmyslu a obchodu a ministr životního prostředí. Před komisí leží nelehký úkol. Měla by vytvořit konsensuální plán přechodu k nízkoemisní energetice a postupnému vyloučení uhlí hlavně z výroby elektřiny. Bude hledat rozumný kompromis, který by umožnil přispět ke snížení emisí bez ohrožení životního prostředí a životní i sociální úrovně společnosti. Náročné bude vyvážení velmi různorodých zájmů všech zainteresovaných aktérů a hlavně zajištění jejich podpory dohodnutému postupu. Podívejme se v jakých podmínkách a mantinelech se budou členové komise pohybovat a o čem musí rozhodnout.

 

Musí být jasné, co může uhlí nahradit

V současné době dodávají uhelné zdroje něco okolo 47 % elektřiny ročně, zemní plyn okolo 4 %, jádro okolo 35 % a obnovitelné zdroje okolo 11 %. Je vidět, že něco málo přes polovinu elektřiny u nás vyprodukují fosilní zdroje a něco málo pod polovinu pak zdroje nízkoemisní. Jaderné vyprodukují třikrát více elektřiny než všechny ostatní nízkoemisní zdroje. Je tak vidět, že náhrada fosilních zdrojů a zvláště uhlí zdroji nízkoemisními bude v případě České republiky velmi náročná. A spíše nemožná bude, pokud si některý z nich zakážeme nebo vyloučíme možnost jeho využívání. Jak bude ukázáno v následujícím textu, nelze ani u jednoho z nízkoemisních zdrojů zaručit, že bude potřebný výkon vybudován v potřebných termínech, a hlavně umožní vytvořit fungující nízkoemisní mix nahrazující fosilní zdroje bez podpory ostatních. Zároveň je třeba počítat s tím, že mohou nastat poměrně dramatické problémy v energetice také u našich sousedů. Proto je potřeba zajistit potřebnou zálohu pro tyto případy. Je tak dost pravděpodobné, že v nejbližších letech nebude možné odstavit všechny uhelné zdroje, ale půjde spíše o omezení jejich počtu a doby provozu umožněné dokončováním nových nízkoemisních zdrojů. Podívejme se podrobněji, jaké nízkoemisní zdroje jsou k dispozici.

 

Jedním ze zájemců o dodávku nových jaderných bloků do Česka je i Jižní Korea. Na fotce jsou její bloky v elektrárně Šin Kori (foto Vladimír Wagner).
Jedním ze zájemců o dodávku nových jaderných bloků do Česka je i Jižní Korea. Na fotce jsou její bloky v elektrárně Šin Kori (foto Vladimír Wagner).

Jaderné zdroje

Jaderné zdroje jsou doposud dominujícími nízkoemisními zdroji v České republice. Jsou zde dvě elektrárny, které provozují tlakovodní reaktory. V jaderné elektrárně Temelín jsou dva reaktory s výkonem zhruba 1 GWe, v Dukovanech pak čtyři s výkonem zhruba 0,5 GWe. Každá z elektráren tak má výkon okolo 2 GWe. Temelín byl dokončen v roce 2000 a provozovat by se měl dát nejméně do roku 2060. Tedy za období posuzované uhelnou komisí. Elektrárna Dukovany už má za sebou třicet let provozu. Její reaktory jsou staršího typu a jejich další provoz tak bude vystaven značnému tlaku hlavně od našich sousedů. S největší pravděpodobností tak mohou být provozovány dalších 20 do roku 2035, jak se předpokládá. Není však vyloučeno, že spíše vlivem politického tlaku než technickými důvody je budeme nuceni odstavit dříve. Naopak, technicky není vyloučeno, že je bude možné provozovat až do roku 2045. Je však otázkou, zda to bude ekonomicky výhodné a politicky realizovatelné. V každém případě je nutné pro urychlení cesty k nízkým emisím zajistit co nejdelší jejich bezpečný provoz. K tomu je třeba se o zařízení co nejpečlivěji starat. Zároveň by jejich dlouhodobé provozování mělo mít co nejširší veřejnou podporu v české společnosti, aby se zajistilo efektivní odolávání zahraničním politickým tlakům na jejich zavření.


Důležitým úkolem je rozšíření využití tepla z jaderných elektráren pro vytápění, které je zatím pouze omezené. K rozšíření využití u Temelína přispěje dokončovaný teplovod do Českých Budějovic. Pokud by se rozhodlo o výstavbě nového bloku v Dukovanech nebo se zaručilo provozování tamních bloků v dostatečné délce pro návratnost investice, mohlo by se rozšířit i využití tepla z Dukovan.

Pokud má Česko významněji přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého, bez výstavby nového jaderného zdroje se jen těžko obejde. Už z toho důvodu, že v dohledné době bude třeba nahradit bloky v Dukovanech, i když konkrétní čas není zatím přesně daný. Pro výstavbu nových zdrojů existuje v Česku několik příznivých okolností. V Temelíně se původně plánovaly čtyři bloky, takže jsou tam pro další dva připraveny podmínky. I v Dukovanech je místo pro jeden další blok určeno. Příprava v obou místech už značně pokročila. Zároveň má výstavba nových bloků v těchto elektrárnách silnou podporu místních obyvatel. Obecně je pak postoj k jaderné energetice v české společnosti pozitivní. Zatím také máme v daném oboru dostatek zkušených pracovníků i firmy, které by se na výstavbě mohly podílet.

Problémem je, že jde o velmi velkou jednorázovou a dlouhodobou investici. To znamená, že je velmi citlivá na dlouhodobou stabilitu její politické podpory. Musí být jasné záruky, že nebude investice zmarněna před využitím její životnosti. V takovém případě velkou část nákladů tvoří cena peněz a pojištění, o ceně bloku pak rozhoduje míra garancí státu. V Evropě jsou zároveň v současné době velmi problematické zkušenosti s výstavbou nových jaderných zdrojů. Je tak vidět, že hlavně k přípravě výstavby je třeba přistupovat velmi zodpovědně. Přehled současného stavu jaderné energetiky a potenciál u nás a ve světě je popsán zde a novější přehled dokončovaných reaktorů III. generace, které přicházejí v úvahu pro výstavbu u nás, jsou pak zde. Cenové posouzení různých jaderných bloků a ostatních nízkoemisních zdrojů pak zde a zde.

 

Větrné elektrárny v horách na severozápadní hranici Česka (foto Vladimír Wagner).
Větrné elektrárny v horách na severozápadní hranici Česka (foto Vladimír Wagner).

Větrné zdroje

Dalšími potenciálními nízkoemisními zdroji jsou větrné turbíny. Možnosti v České republice jsou sice omezené, ale jistě nejsou zanedbatelné. Jejich podrobný rozbor lze nalézt v rozsáhlejším článku. Potenciálních omezení u tohoto zdroje u nás je několik. Větrné oblasti jsou často v ekologicky cenných a chráněných oblastech, kde stavět větrné turbíny nelze. I v oblastech, kde stavět lze, jde většinou o kopcovité terény, kde lze těžko instalovat turbíny s větším výkonem než 3 MW. Nemohou tak svou efektivitou konkurovat větším turbínám ve větrnějších oblastech na severu kontinentu. Lze je tak spíše uplatnit jako decentralizované zdroje pro místní spotřebu než pro masivní dodávky do sítě. V současné době je překážkou i velmi velký instalovaný výkon větrných turbín u našeho souseda Německa. Většinou fouká v celém regionu a v té době pak jsme zaplavováni přebytky větrné elektřiny z Německa, kterým turbíny v našich podmínkách mohou těžko ekonomicky konkurovat.


Daleko největší překážkou se však v hustě obydlených regionech, jako je Česko, ukazuje nárůst negativního postoje k výstavbě nových turbín v blízkosti jejich sídel u obyvatel. To je i jeden z hlavních důvodů, proč se zpomaluje výstavba i v Německu a Rakousku. Neplní se tak plány rozšiřování výkonu větrných elektráren v těchto zemích, viz například zde. Tam už v některých případech dochází k překlopení názoru obyvatel i z důvodu, že pár turbín je rozdíl oproti tomu, když skoro platí, že je turbína všude, kam se podíváš. To není ovšem případ Bavorska, které má velmi podobné parametry a podmínky pro využívání větrné energie, jako má Česko. Jde také o průmyslovou a hustě osídlenou zemi. Tam se přes veškeré úsilí a tlak na „ekologicky uvědomělé“ německé obyvatelstvo nepodařilo prosadit výstavbu větrných zdrojů. Je tam sice větrných turbín více než u nás, ale dodávají pouze pár procent potřeb Bavorska. Je velmi těžké si představit, že by se u nás podařila prosadit masivnější výstavba těchto zdrojů, i když by bylo určitě velmi vhodné využít alespoň část existujícího potenciálu. V tomto případě by bylo vhodné se zaměřit na překonání odporu obyvatel a ekologických aktivistů. Ti využívají velkého rozsahu možností zasahování různých skupin do procesu povolování těchto staveb. Právě to je i jedním z hlavních důvodů dlouhodobé mizivé výstavby těchto zdrojů u nás a jejich malého instalovaného výkonu.


Fotovoltaické elektrárny

Fotovoltaická elektrárna na severozápadě Čech (foto Vladimír Wagner).
Fotovoltaická elektrárna na severozápadě Čech (foto Vladimír Wagner).

Významné jsou určitě možnosti ve využití fotovoltaických zdrojů, hlavně v decentralizované podobě. I na ně je však třeba se dívat realisticky. Detailní rozbor vlastností tohoto zdroje i jeho potenciálu v zahraničí i Česku je v podrobném článku. Zelené organizace se v této oblasti bohužel zatím zaměřují spíše na čistou propagandu místo hledání reálných možností snížení emisí pomocí zavádění těchto obnovitelných zdrojů.

Příkladem může sloužit nedávná tisková zpráva Hnutí Duha, která s odvoláním na studii v časopise Sustainability prohlašuje, že by solární energie v Ústeckém a Karlovarském kraji mohla nahradit polovinu elektřiny v nich dnes vyráběné z uhlí. Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh pak dodává, že vzhledem k tomu, že se v současné době vyváží ekvivalent polovina vyrobené elektřiny z uhlí v této oblasti, tak mohou tyto fotovoltaické zdroje spolu se zrušením vývozu nahradit úplně uhelnou produkci z tohoto regionu. Stačí k tomu, aby stát zvýšil cíl pro obnovitelné zdroje. Podívejme se však, jak je tento návrh reálný.


Ve studii se předpokládá vybudování fotovoltaických elektráren se špičkovým výkonem 1,2 GWp na 17,9 km2 střech budov v těchto krajích, 4,7 GWp na 75,1 km2 ploch postižených těžbou a uhelnou produkcí a 6,6 GWp ve velkých zařízeních na ploše 85,1 km2 různých dalších typech půd. Tato sestava celkového špičkového výkonu 12,5 GWp na celkové ploše 178,1 km2 by dodala ročně 12,0 TWh elektřiny.


Nahradí tak opravdu zhruba polovinu uhelné výroby v těchto oblastech. Pokud se týká celkové produkce uhelné elektřiny, tak v roce 2018 se z hnědého uhlí vyrobilo celkově 37,7 TWh elektřiny a 3,5 TWh z černého uhlí. Přičemž část výroby hnědouhelné elektřiny jinde byla postavena na uhlí vytěženém v popsaném regionu. Uhelné elektřiny tak bylo celkově zhruba 41 TWh. Čistý vývoz elektřiny z Česka pak byl 13,9 TWh elektřiny. Je vidět, že i po součtu vývozu a výroby navrhované fotovoltaiky se sice nahradí výroba v tomto regionu, ale chybí stále náhrada asi třetiny celkové uhelné elektřiny.


Hlavní problém s předkládanou ideou je však jiný. Popsaná fotovoltaická instalace bude mít v ideálních podmínkách letního slunečního maxima výkon 12 GW. Pokud se nikde jinde fotovoltaika stavět nebude a zůstane zhruba na současné úrovni 2 GWp, pak budeme mít za ideálních podmínek výkon 14 GW. Ovšem letní denní špičky jsou u nás mezi 6 až 9 GW. Závisí to hlavně na tom, zda je pracovní den nebo svátek. Systém tak bude v té době dodávat v maximu až více než dvojnásobek potřeby. Naopak v zimě, kdy je maximální spotřeba v denní špičce mezi 8 až 11 GW, bude dodávat málo nebo při inverzi řadu dní i téměř nic. Nic nedodá ani v létě v noci.


Problém se částečně dá řešit dvěma způsoby. Prvním z nich je vývoz přebytků do zahraničí. Zde však narážíme na nepřekonatelnou překážku. I u našich sousedů zelení aktivisté prosadili a prosazují intenzivní využití fotovoltaiky. V Německu tak už je instalovaný výkon fotovoltaiky v ideálních podmínkách srovnatelný s potřebou tohoto státu. Takže v době, kdy intenzivně svítí slunce, potřebují i naši sousedé elektřinu exportovat a o její import nemají zájem. Naopak, v době, kdy slunce nesvítí, jim také elektřina chybí.


Částečně lze také problém řešit pomocí akumulace. Ovšem ta jednak dramaticky zvyšuje náklady na takový systém a patrně ještě dlouho nebudou přesuny v řádu GWh, tím méně jejich desítek či stovek, v rámci denního cyklu nic dostupného a přesuny v rámci sezónních změn už vůbec.

Problémem je, že o těchto zádrhelech se Hnutí Duha i další zelené organizace nezmiňují, když deklarují, že lze u nás jednoduše fosilní a jaderné zdroje nahradit větrem a fotovoltaikou. Jim nejde o reálný přechod k efektivnímu nízkoenergetickému mixu, ale čistě o propagandistickou kampaň. Za zajištění dostatku energie pro zachování životního a sociálního standardu obyvatel nenesou a ani necítí žádnou zodpovědnost. Právě zkušenosti z Německa i jinde ukazují, že problémy s regulací a jejich zapojením do sítě nedovolují v našich podmínkách efektivní využití fotovoltaických zdrojů přesahující zhruba 15 % celkové výroby. Nejefektivnější jsou však tyto zdroje při takovém instalovaném výkonu, jehož hodnota odpovídá velikosti denní špičky v letních dnech.


Do jisté míry by se daly pro regulaci i větrných a fotovoltaických elektráren využít hydroelektrárny, hlavně ty přečerpávací. V principu lze i u nás některé další postavit a některé lokality byly již dříve navrhovány. Některé z nich jsou rozebrány i v detailnějším článku o možnostech vody. Ovšem reálně jsou u nás možnosti takové výstavby velmi omezené. Navíc asi bude v budoucnu potřeba stále více podřizovat budování i režim provozu vodních staveb účelům zadržování vody v krajině, podpoře úsporného vodního režimu a environmentálním hlediskům

 

Je důležitější pečovat o krajinu nebo pálit biomasu pro získání elektřiny? Zadržování vody v krajině okolo Cínovce. (Foto Vladimír Wagner).
Je důležitější pečovat o krajinu nebo pálit biomasu pro získání elektřiny? Zadržování vody v krajině okolo Cínovce. (Foto Vladimír Wagner).

Biomasa nebo péče o krajinu a zdravé potraviny

I environmentální organizace jsou si již vědomé, že možnosti v oblasti větrné i solární energie jsou u nás omezené. Proto je v jejich energetických koncepcích velký důraz na využití biomasy k energetickým účelům, a to i pro masovou produkci elektřiny. Příkladem může sloužit Energetická [R]evoluce organizace Greenpeace.


Využití odpadu ze zemědělské a lesnické produkce, který se neuplatní při zlepšování kvality půdy, může být velmi vhodné a užitečné. Ovšem v tomto případě dostaneme decentralizované zdroje spíše pro výrobu tepla než elektřiny a v omezené míře.

Zelenými organizacemi prosazovaná masivní náhrada výroby elektřiny z fosilních a jaderných zdrojů biomasou však může vest k velmi negativním environmentálním dopadům. Zdá se, že jim jako poučení nestačily dopady nahrazování fosilních paliv v dopravě z klimatických důvodů biopalivy. Dnes se také uhelné elektrárny v masivním měřítku převádějí na spalování biomasy a do Velké Británie nebo Dánska se tak dováží dřevní hmota přes moře (podrobněji rozebráno zde). Stejně tak dochází k masivnímu rozvoji bioplynových stanic, které tak spotřebovávají i účelově pěstovanou kukuřici.


Zvláště v současné době potřebujeme zlepšovat ekologickou kvalitu krajiny nejen z hlediska udržení vody v ní a snížení civilizačních tlaků vůči životnímu prostředí. Zelené organizace by si tedy měly ujasnit, zda se má zintenzivňovat zemědělství pro zajištění dostatku biomasy pro energetiku. Nebo je vhodnější vyrábět hlavně elektřinu jinak a spíše se snažit o využití bioodpadu pro zkvalitnění půdy, produkci kvalitních a zdravých potravin a vracení remízků, mokřadů, lesních i lučních porostů a dalších přírodních ekosystémů. Například jimi navrhované úvahy o tom, že by se měla zvýšit produkce dobytka, aby se získaným hnojem nahradila při hnojení půdy sláma a další rostlinné zbytky, které by se pak spálily při výrobě elektřiny, opravdu nemají s environmentálním přístupem ke krajině moc společného. Nehledě na to, že zvýšení stavu skotu vede zase k požadavku na zvýšení plochy zemědělské půdy. Podrobný rozbor možností v oblasti biomasy je zde.

 

Fosilní zdroje

Jak je vidět, není úplné vyloučení využívání fosilních zdrojů v českém energetickém mixu v nejbližší době příliš reálné. To se týká zvláště produkce tepla. Nahrazení části uhelných zdrojů by měly zajistit plynové zdroje. Pokud jde o zdraví škodlivé emise, tak jde o náhradu velice efektivní. Pokud však cílíme na snížení emisí CO2, nemusí být výsledek už tak jednoznačný. Pokud budeme započítávat pouze oxid uhličitý vyprodukovaný během konečného spálení, bude produkce tohoto plynu při spálení uhlí dva až třikrát větší podle jeho kvality. Pokud však započteme produkci tohoto plynu a hlavně metanu při těžbě a přepravě zemního plynu, tak už nemusí být situace a pozitivní dopady přechodu od uhlí k zemnímu plynu tak jasné. Dalším negativem přechodu od uhlí k zemnímu plynu může být, že od domácí suroviny přecházíme k surovině dovážené. Jeho výhodou je naopak, že může být velmi flexibilní a v případě kogenerace i velmi efektivní. Proto se dá předpokládat nárůst jeho využívání hlavně v lokálnějších zdrojích, kde mohou plynové zdroje výrazně pomoci při regulaci a zajištění bezpečnosti a stability zajištění dodávek elektřiny a tepla.

 

Pro akumulaci by se mohl využít i systém jezer vzniklých v severozápadních Čechách po těžbě uhlí. Pomůže to, ale stačit to nebude. Jezero Milada. (Foto Vladimír Wagner)
Pro akumulaci by se mohl využít i systém jezer vzniklých v severozápadních Čechách po těžbě uhlí. Pomůže to, ale stačit to nebude. Jezero Milada. (Foto Vladimír Wagner)

Akumulace, regulace, úspory a chytrá energetika

Míra a efektivita využití fluktuujících obnovitelných zdrojů silně závisí na možnostech akumulace a regulace. V současnosti jsou možnosti omezené a v Česku se na regulaci značně podílejí právě i uhelné zdroje. Podrobnější rozbor možností, které se otevírají v akumulaci, je popsán v souhrnném článku. Kritické je v této oblasti, jak rychle se budou rozvíjet technologie baterií a zda dojde k technologickému průlomu. Regulaci by mohlo pomocí zavádění inteligentních prvků u spotřebitele a jeho zapojení prostřednictvím chytrých sítí. Ovšem rozvoj v této oblasti bude ještě dlouhodobější a finančně náročný.

Prvním kritickým obdobím v české energetice budou léta 2022 a 2023. Do té doby se dá vybudovat jen velmi omezené množství nových zdrojů. Také nelze čekat dramatický zlom v zavádění prvků chytrých sítí. V té době bude v Česku odstaven značný výkon v uhelných blocích, které už nesplní požadované emisní limity. Zároveň budou v Německu odstaveny všechny jaderné bloky a také značný výkon ve zdrojích uhelných. U nás bude vzhledem k současné velikosti vývozu celková výroba elektřiny stačit na pokrytí celkové spotřeby. Dostupný výkon však nebude v některých obdobích stačit na vyrovnání denních či sezónních změn odběrového diagramu. Je tak velice důležité se co nejdříve na takové období připravit a využít co nejefektivněji všechny dostupné možnosti regulace, například existující systém HDO, nebo synergií mezi výrobou elektřiny a tepla.

 

Státní energetická koncepce

Možné scénáře české energetiky a výzvy, které před ní leží, jsou popsány v přehledovém článku. Současná energetická koncepce aktualizovaná v roce 2015 předpokládá postupnou náhradu uhelných zdrojů nízkoemisními. Předpokládá využití všech popsaných typů zdrojů v rozsahu možností, které reálně Česká republika má. Zároveň nedefinuje přesné hodnoty, ale koridory, které umožňují využít případný technologický průlom u některého typu zdrojů. Předpokládá se, že by v roce 2040 měla jaderná energetika zajistit něco mezi 48 až 58 % spotřeby elektřiny, obnovitelné zdroje pak něco mezi 18 až 25 %, zbytek by ještě pořád zajišťovaly fosilní zdroje, tedy plyn a uhlí. Pro všechny typy nízkoemisních zdrojů bude náročné splnit byť jen spodnější část jejich koridorů. Pokud se však ukáže, že některý z nízkoemisních zdrojů bude mít větší potenciál, než se dnes předpokládá, může pochopitelně náhrada fosilních zdrojů postupovat i rychleji.


To, jestli, kdy a ve které oblasti nízkoemisních zdrojů proběhne průlom a nejlépe se uplatní v českých podmínkách, se vedou spory. I proto je důležité využít všechny možnosti. Připravuje se vybudování jednoho bloku v Dukovanech. V současné době se hlavně hledá vhodný finanční model. Je jasné, že jeden blok nenaplní předpoklady státní energetické koncepce. Zajistí však potenciální náhradu alespoň části Dukovan a pokračování jaderné produkce elektřiny v této elektrárně. Je zároveň nutný pro zachování našich schopností jadernou energetiku využívat a rozvíjet. A ukáže, jak jsme schopni takovou stavbu realizovat. Pokud půjde o dobrý příklad, je možné přistoupit k realizaci dalších bloků.


Pracuje se také na podmínkách, aby se konečně ve větší míře u nás rozjela výstavba větrných turbín. Podobně je třeba ukázat, že lze zajistit rozvoj fotovoltaických zdrojů bez problémů, které u nás tento obor postihly. Zde je také třeba nalézt vhodný způsob podpory, která i v budoucnu nejspíše nezmizí. Vzhledem k velmi vysokým instalovaným výkonům těchto zdrojů v Německu, jsou v době příznivých podmínek pro ně ceny elektřiny sráženy dolů. Je třeba realizovat efektivní podporu i dalších obnovitelných zdrojů.

Schéma pro fosilní zdroje by mělo reflektovat co nejefektivnější jejich využití. Měly by hlavně podpořit regulaci sítě a vytvářet potřebnou zálohu. Je potřeba najít schéma, kdy mohou tuto svou funkci úspěšně plnit i v podmínkách vysokých cen emisních povolenek a evropském tlaku na zpřísňování emisních limitů. Stálé snižování času jejich práce je třeba realizovat pro jejich provozovatele akceptovatelným způsobem.


Popsané bude vyžadovat takové úsilí od proponentů jednotlivých typu zdrojů, že by k rozvoji té své oblasti měli napnout všechny síly. A neměli by je utrácet v boji proti zdrojům jiným. V každém případě budou mít pro své úsilí nejspíše více prostoru, než jsou schopni prakticky realizovat.

Extrémně důležité pak bude sociálně citlivým způsobem řešit ústup od uhelných zdrojů v uhelných regionech. Je třeba zajistit jejich efektivní revitalizaci a přechod k jiným činnostem.

 

Diskuze vědců s organizátory stávky za klima, zleva Petr Doubravský, Eva Matoušová, Štěpán Stolz, Iva Zvěřinová, Petr Pokorný a Vladimír Wagner (foto Andrea Malíková).
Diskuze vědců s organizátory stávky za klima, zleva Petr Doubravský, Eva Matoušová, Štěpán Stolz, Iva Zvěřinová, Petr Pokorný a Vladimír Wagner (foto Andrea Malíková).

Postoj jednotlivých zainteresovaných k uhelné komisi

Po vyhlášení rámcového statutu komise lze nalézt hlavně vyhlášení environmentálních organizací. K uhelné komisi se vyjádřila i řada odborníků. Shoda je, že samotné jednání komise a její výsledky budou do značné míry záviset na jejím konkrétním složení. Tedy na tom, jaké konkrétní osoby a s jakým zadáním do komise vyšlou zastoupené organizace. Podle mého názoru nejdůležitější bude, zda tito lidé a organizace budou chtít hledat konsensuální dohodu na efektivní cestě ke snížení emisí a omezení využívání fosilních zdrojů, která by neohrozila životní prostředí a naší společnost.


Zatím to u některých na takový cíl nevypadá. Důraz na otevřenost jednání a informování veřejnosti je chvályhodný. Prvky rozjíždění politické kampaně, které se objevují ve zmíněné tiskové zprávě hnutí Duha s prezentací absolutně nereálných možností fotovoltaiky i vyjádření Zeleného kruhu ke komisi, k dělnosti a úspěchu budoucímu jednání moc nepřispívají. Jestli se podobně začnou chovat i jiné části komise, tak atmosféra mediálních srážek a kampaní v průběhu jejího jednání úspěchu nejspíše spolehlivě zabrání.


Je jisté, že alespoň ve veřejném prostoru bude i pohled na jednání komise ovlivňovat studentské hnutí za klima. Se středoškolskými studenty se často setkávám, ale je to většinou nad tématy fyziky, astronomie nebo kosmonautiky. Měl jsem však diskuzi i s organizátory Stávky za klima a o tématech změny klimatu a možnostech nízkoemisní energetiky s veřejnosti diskutuji docela často. Proto bych si dovolil mít pro studenty několik doporučení. Jestliže zkolabuje člověk nebo se zraní při nehodě, tak nepomůže panikaření, běhání okolo a výkřiky. Je potřeba racionálně, efektivně a na základě vědeckých poznatků provádět první pomoc a případně resuscitaci. I zdravotníci a lékaři v nemocnici nesmí panikařit, ale na základě odborných znalostí zachraňovat život pacienta. A to platí ve všech oborech činnosti. Nikde nepomůže panikaření a hysterie, ale dobře promyšlená, racionální a efektivní práce, která vede k řešení daného problému.

Pokud má tak mít studentská kampaň za klima opravdu nějaký smysl, tak by měli studenti o daných problémech přemýšlet a snažit se s nimi hlouběji seznámit. Nezůstat u primitivních zavádějících hesel. Po politicích a státu by měli chtít racionální a efektivní kroky ke snížení emisí a zlepšení životního prostředí postavené na komplexním odborném vědeckém poznání. Navržená strategie tak musí vést ke snižování emisí oxidu uhličitého takovým způsobem, který nepoškozuje životní prostředí a nepovede k ekonomickému a sociálnímu kolapsu naší společnosti.

 

Budeme pálit lesy ve snaze mít co největší podíl obnovitelných zdrojů? České Švýcarsko. (foto Vladimír Wagner)
Budeme pálit lesy ve snaze mít co největší podíl obnovitelných zdrojů? České Švýcarsko. (foto Vladimír Wagner)

Měli by si také uvědomovat, že důraz sdělovacích prostředků na co nejširší čtenost vede k jeho preferenci extrémních a zjednodušených tvrzení před racionálním komplexním rozborem i konfliktu před hledáním racionálního řešení. Takže se dovídáme, že klimatickým změnám a ohrožení životního prostředí zabráníme zrušením benzínových a dieselových aut, létání letadly, lodní dopravy, požívání masa či plastových brček. Při detailnějším rozboru se však zjistí, že je to daleko složitější a vegetariánství či veganství k omezení oxidu uhličitého zase tak moc přispět nemusí. Rostlinná a živočišná výroba jsou hodně propojeny a vzájemně se potřebují. Řada cenných ekosystému navíc vyžaduje spásání nebo sekání. Přechod z intenzivního zemědělství na biofarmaření vede ke zvětšování nároků na rozsah zemědělské půdy pro danou produkci. V energetice pak řada obnovitelných zdrojů a jejich neuvážené masové zavádění může vest ke značným ekologickým dopadům. A třeba i taková marginalita, v poslední době však hýbající médii. Papírová brčka pak nemusí být ekologicky vhodnější než plastová, za jejichž zákaz se bojuje. Je tak potřeba nepodléhat laciným zjednodušeným kampaním prosazovaným z jednostranných ideologických pozic. Ty často vedou namísto ke zlepšení životního prostředí a snížení emisí, k úplně opačným dopadům, než deklarují.

Datum: 22.08.2019
Tisk článku

Špicberský deník neposedné maminky - Wagnerová Simona
 
 
cena původní: 369 Kč
cena: 321 Kč
Špicberský deník neposedné maminky
Wagnerová Simona
Související články:

Obejdeme se bez uhelných bloků?     Autor: Vladimír Wagner (31.05.2018)
Evropská i naše energetika na rozcestí     Autor: Vladimír Wagner (10.10.2018)
Rozloží Andrej Babiš českou energetiku?     Autor: Vladimír Wagner (03.11.2018)
Na koho se obracet při stávce za klima?     Autor: Vladimír Wagner (11.03.2019)
Diskuze s organizátory stávky pro klima     Autor: Vladimír Wagner (18.04.2019)



Diskuze:

Emil Houba,2019-08-25 02:02:19

Clanek jsem ani poradne neprecetl, chci ale neco napsat k vetrne technice.
Vetrna kola emituji jednak infrazvuk, ktery zpusobuje rakovinu. Potom pochybuji o tom, ze produkce techto paskvilu vyrobi za 20 let energii, ktera byla potrebna na vyrobu. Alespon ceny proudu z vetrniku to dosvedcuji. Mimochodem vetrniky maji u more vyuzitelnost jen 10%, jinde jen 8%.

Nejhorsi na teto mizerne technice je, ze ovlivnuji proudeni vzduchu a tim i pocasi. Tim produkuji sucha obdobi a zvyseni teplot na ruznych mistech. Zeleni dementi to potom svadi na emise CO2, ktere na pocasi zadny vliv nemaji.
V Nemecku je kolem 30 000 vetrniku, je to jako kdyby se potavilo 7 pohori napric Nemeckem o vysce kolem 300-400 metru. Protoze Holansko ma taky kolem 10 000 vetrniku, tak je tech umelych pohori snad 10.

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2019-08-25 07:43:02

Dovolím si oponovat. Větrníky v severních přímořských oblastech mají efektivitu využití až 40 %. I u nás je ! průměrný ! roční koeficient využití 20 %. V článku odkazuji na podrobný rozbor možností využití větrných zdrojů. Prosím, mohl byste se alespoň na základní relevantní fakta podívat, než napíšete příspěvek. Pokud jde o zvuk i infrazvuk z vrtulí, tak jistě mohou být v některých případech problém. Ale o žádné relevantní studii, která by ukazovala, že způsobují rakovinu, jsem neslyšel. Pokud takovou znáte, dejte zde prosím odkaz. Mikroklima a proudění vzduchu hlavně velké větrné farmy pochopitelně ovlivňují. Určitě to však není tak dramatické, jak píšete. Zase bych byl rád, kdybyste uvedl relevantní studie, které Vámi popsané vlivy ukazují.

Odpovědět


Re: Re:

Emil Houba,2019-08-25 17:34:08

Pane Wagner,
Az nakonec jsem zjistil, ze jste autorem clanku, ktery nebyl vsemi pozitivne komentovan....
Asi si pletete ucinnnost s vyuzitelnosti, ta je u vetrniku u more 10% jinde jen 8%. Bylo to uvedeno ve studii ZDF.

Ze jste neslysel o skodlivosti infrazareni, to vam verim, tu skodlivot zjistil uz Hitler co takove zbrane vyvijel. Infrazvuk rozrusuje DNA cimz provokuje vyvoj rakoviny a nejen to.

Ohledne ucinnosti Vetrniku na klima vam snad bude stacit, kdyz se jednou podivate na spanelskou meteorologickou mapu proudeni vzduchu, jaky vliv ma na proudeni zemsky reliev. Zvyseni teplot ve stredni Evrope jen mozne zduvodnit nejakym omezenim proudeni vzduchu nebo slunecni cinnosti, nebot vliv CO2 produkovane lidstvem (priroda produkuje 20-krat vice) nema meritelny vliv na zvyseni teplot povrchu Zeme (zvyseni emisi CO2 o 25% z 0.04% na 0.05% by zavinilo otepleni o 0.047°C;, na lidstvo by pripadlo ale jen dvacetina teto veliciny).

Na mnoho uvah nepotrebuji cinknute studie nebo nazory chore Grety nebo Merlove s IQ tykve, staci mi vedecke clanky a na ruzna data Wikipedie. Kde je nejaka studie ze "Určitě to však není tak dramatické" ze vetrniky ovlivnuji pocasi? To totiz nepasuje sarlatanum s CO2 do kramu. Proc asi bylo v posledni dobe v Evrope tepleji ale ve stejne velike oblasti Afriky a Kanarskych ostrovu spise zima? Asi globalni oteplovani, ze jo!!!!.

Papouskovani nesmyslu neni zrovna moje methoda, mam radeji fakta. Cinknuta "základní relevantní fakta" o nichz se zminujete, me nezajimaji, je-li to Vase methoda a tisicu jinych zelenych co nemaji ani maturitu, mohu se k tomu bohuzel jen otevrene vyjadrit..

Odpovědět


Re: Re: Re:

Vladimír Wagner,2019-08-25 19:13:39

Pane Houbo, prosil jsem Vás o nějaké odkazy, které by potvrzovaly Vaše tvrzení. Žádné jste neuvedl a nedodal jste ani žádná fakta. K tomu infrazvuku a rakovině se už podrobněji vyjádřil Pavel Brož. Ano, já jsem měl na mysli a uváděl roční efektivitu využití. Ta je u nás těch zmíněných zhruba 20 % a u přímořských farem až 40 %. Pokud jste tedy mluvil o účinnosti, tedy procento mechanické energie ve větru, která se konvertuje na elektřinu, tak ta je zhruba mezi 35 - 40 % (viz například zde: https://greenliving.lovetoknow.com/Efficiency_of_Wind_Energy ). Nevím, co je Vámi uváděná efektivita, která má Vámi uváděné hodnoty. Možná by bylo dobré, abyste to upřesnil a uvedl, jak je Vaše efektivita definovaná..
Prosím tedy, abyste konečně uvedl nějaká fakta a uvedl odkazy na relevantní fakta, data a studie. Zatím tady bohužel pouze papouškujete nepodložené výmysly.

Odpovědět


Re:

Miroslav Novak,2019-08-25 13:23:39

Na rozdiel od decentneho prispevku pana Wagnera si dovolim povedat bez rukaviciek. Pan Houba, tolko hluposti v jednom prispevku? To vyzaduje vypnut vsetky logicke obvody. Ak nejake funkcne mate. Sadnite si do linkoveho lietadla a preletom nad severnymi castami Nemecka alebo Holandska z vysky 10 km skuste objavit tie vrtule. Tak velmi brania prudeniu vzduchu. Ze tie vrtule ani nevidite.

Odpovědět


Re: Re:

Pavel Nedbal,2019-08-25 13:47:18

Samozřejmě, že z letadla ty vrtule nevidíte, především proto, že nevíte, kam se máte podívat. To, že nemohou způsobovat rakovinu je evidentní, účinky infrazvuku však na nervovou soustavu mít mohou.
Ale k účinkům na vzdušné proudění - jestli jsou jich opravdu již desetitisíce, obávám se, že mít vliv mohou. Převážná část vlhkosti je v teplejším vzduchu, tedy v nízkých polohách nad zemí, které mohou být více ovlivněny. Samozřejmě výškový vítr ve více kilometrech to moc neovlivní, ale turbulence mohou dosahovat minimálně do kilometru. Taktéž mohou do vyšších výšek turbulencemi dodávat kondenzační jádra, jako je prach a pod., čímž mohou srážky ovlivnit. Co se týče ovlivnění proudění terénními výškovými profily: vidím to na radaru a ve skutečnosti u nás na Vysočině. Jestliže jde od Vídně dešťové pásmo, tak těch 250-300m, o kolik jsme v Jihlavě výše, stačí k tomu, že se mraky buď vyhnou, nebo vyprší buď u Znojma, nejdále ne Třebíčsku. Totéž platí pro proudění od jihozápadu či západu. Pravděpodobně nikdo studii o vlivu větrníků na distribuci vzduchu a vzdušné vlhkosti nedělal, ostatně by to bylo taky politicky nežádoucí, že?

Odpovědět


Re: Re: Re:

Emil Houba,2019-08-25 17:52:17

Vazeny pane Nedbal,
pochopitelne zadna studie vlivu vetrniku zatim asi neni, ale kdo logicky uvazuje, je mu jasne ze zavislost existuje (jako Vy). Kdyz letite vrtulovym letadlem, tak staci ubrat plyn na volnobeh a jak ta vrtule krasne letadlo brzdi a ta nema treba ani 2 m v prumeru. Existuji programy na predpoved pocasi, bylo by zajimave provest nejakou simulaci vlivu proudeni. Ono je to totiz taky tak, ze je-li omezeno proudeni do vyse 200-300 m nejakym vetrniken, ten vliv je patrny az na 400-600 metru, nebot ten vzduch musi nejak okolo. Ono uz je tech vetrniku v Evrope asi pres 50 000, jen 30 000 melo postavit Nemecko. A to je uz nekolik pohori napric Evropou. Panu Wagnerovi jsem napsal odpoved, ev. si to prectete.

Odpovědět


Re:

Pavel Brož,2019-08-25 16:24:50

Nejsem příznivcem větrné energetiky, nicméně argument, že infrazvuk generovaný větrníky způsobuje rakovinu je jednou z mnoha urban legends srovnatelnou s tvrzeními, že rakovinu způsobují televizní vysílače, mobilní telefony, příprava jídla v mikrovlnkách, GMO potraviny, a mnoho dalších podobných nesmyslů. Ohledně hluku generovaného větrníky se vypracovalo mnoho studií, z česky psaných je možno doporučit třeba tuto:

http://www.csve.cz/pdf/cz/Hluk_vetrnych_elektraren.pdf

Doporučuji zejména sekci 4. Epidemiologické studie, zejména pak obrázky 11 a 12. Vztahy pro zde referované veličiny Lden a Ldvn (dvn z den-večer-noc) je možné nalézt např. zde (vzorec 3):

http://projekt150.ha-vel.cz/node/138

Je samozřejmě evidentní, že tyto výsledky budou vykládány různě, v závislosti na tom, jestli je budou interpretovat příznivci či odpůrci větrné energetiky. Příznivci větrné energetiky budou číst graf na zmíněném obrázku 12 jako jednoznačný důkaz toho, že hluk generovaný větrníkem (ukazuje se, že nejvíce obtěžující je periodický hluk vznikající průchodem listu kolem stožáru) vadí jenom odpůrcům větrníků, kteří navíc nejsou ekonomicky zainteresovaní na jejich stavbě, zkrátka řečeno že vadí pouze potížistům. Proti tomu se dá postavit výsledek zobrazený na tomtéž obrázku, který ukazuje, že u všech respondentů, jak těch nezainteresovaných tak i těch zainteresovaných, považuje nezanedbatelná část z nich jako „Highly annoyed“ hlukovou hladinu už kolem 42 dB. „Highly annoyed“ bych si v mluvené anglické konverzaci osobně přeložil jako vysoce otravný, Google translator míní, že jde o velmi naštvaný, a sami autoři používají termín vysoce obtěžovaní.

Mimochodem, co se týče toho srovnávání různých zdrojů zvuku (ve zmíněném obrázku větrníky, silnice a železnice), myslím, že se srovnávají jabka a hrušky. Tak např. železnice zcela určitě negeneruje stálý hluk (ostatně už ze zmíněného vzorce 3 je vidět, o jak prapodivně definovanou veličinu jde). Bydlím ne moc daleko od rychlíkové trati, a i když zvláště v noci je hluk vlaku slyšet velice zřetelně, zdaleka mi to nevadí tolik, jako jiné typy hluků. Nejlépe uvedu na příkladu – většina z nás určitě zná výbornou rodinnou komedii S tebou mě baví svět. Ten film se mi velice líbí, ale nechápu, proč se režisér rozhodl mučit diváka opakovanými záběry na komínovou klapku dělající neustálé puf-puf-puf-puf. Třeba tohle je druh zvuku, který pokud bych musel jako soused nepřetržitě poslouchat, tak by mě časem donutil vzít velkou dřevěnou palici a hlukovou hladinu zdroje snížit na nulu. Tyto druhy permanentních zvuků nejsou až tak nevinné. Během studií jsem několik let na kolejích poslouchal protivné pískání transformátoru, které se neslo přes Vltavu od dnes už neexistující tramvajové lávky u nádraží Holešovice přímo do oken kolejí. Tento neustálý hluk za těch několik let něco v mém vnitřním uchu nebo kde změnil, já ho totiž od té doby slyším pořád, i když už je to skoro třicet let dávno a bydlím už úplně jinde. Slyším ho ve dne i v noci s neustále stejnou intenzitou v identické podobě, jako jsem ho slyšel tehdy. Neříkám, že by mi stále vadil, protože za ta léta jsem se s tím musel naučit žít, říkám jen, že ho stále slyším. Ušní specialista to nazval tinnitus (https://cs.wikipedia.org/wiki/Tinnitus), a tvrdí, že to se prostě někdy stává, a že léčit to nejde.

Proto si umím představit, že některým lidem, bez ohledu na to, jestli jsou či nejsou příznivci větrníků, bude hluk generovaný větrníky vadit, a to velmi. A že ta korelace mezi odpůrci větrníků a tím, jak je obtěžuje jejich hluk, nemusí mít pouze kauzální směr: odpůrci - > hluk vadí, ale i směr: hluk vadí - > odpůrci. A osobně jsem přesvědčený, že pokud se někdy ve vzdálenější budoucnosti budou větrníky zase demontovat (např. v důsledku toho, že za nějakých padesát až sedmdesát let už můžou narůst akumulační kapacity natolik, že bude možné vystačit se střešními solárními instalacemi a dodávat elektřinu i v zimě, a to i během několika týdnů zatažené oblohy), tak že nemalá část tím hlukem postižené populace tomu bude tleskat.

Odpovědět

Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Luboš Brejcha,2019-08-24 17:54:47

Pan Wagner vychází ze zcela nesmyslných předpokladů, které já osobně identifikuji jako náboženské bludy, ale protože nemám motivaci tohle těžší téma zde vysvětlovat, tak je spíše označím jako "iracionální a nesmyslné bláboly" což už mohu lehce vysvětlit.
Péče o životní prostředí i dodávky elektřiny musí zcela nutně vycházet z obecnějších předpokladů. Těmito otázkami se zabývá ekonomie.
Nedává smysl např. tvrdit, že "všechna auta by měla mít dieselový motor, protože spotřebuje méně paliva na kilometr". Tohle tvrzení stojí samo o sobě, na nic neodpovídá a čtenář si maximálně může udělat obrázek o názoru toho kdo tohle prohlásí.
Pan Wagner tvrdí, že by bylo potřeba něco udělat, ale vůbec neřeší proč. To je zcela absurdní a iracionální přístup. Podobně můžete tvrdit, že by bylo potřeba, aby skřivani zpívali jako sýkorky a sýkorkám narostly sloní nohy - je to jen blábolení, dle mě, nehodné rozumného a duševně zdravého člověka.

"náhrada fosilních zdrojů a zvláště uhlí zdroji nízkoemisními bude v případě České republiky velmi náročná. A spíše nemožná bude, pokud si některý z nich zakážeme nebo vyloučíme možnost jeho využívání."
Pan Wagner zjevně věří, že stát je dobrovolná organizace, kde všichni o všem rozhodují, což je nesmysl. Stát je veskrze násilná organizace, která nám mimo jiné nutí její představu o životním prostředí i o dodávkách elektřiny.

Co to je stát:
https://youtu.be/71EeTJDkQOQ?list=PLmwDL0lIJTxCc0yL4i9M2aNQ4a5wRzjb7

Odpovědět


Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Vladimír Wagner,2019-08-24 18:35:24

Pane Brejcha, je jasné, že jste primitivní ideologický fanatik. Ale prosím Vás, když už jste i zde měl potřebu umisťovat reklamu (bez zaplacení netržně) na anarchokapitalismus, tak jste si alespoň mohl odpustit invektivy.

Odpovědět


Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Luboš Brejcha,2019-08-24 19:26:35

Škoda, že neargumentujete a jen útočíte. Kdybych byl ideologický fanatik, tak byste přece jednoduše vyvrátil můj text. Mohla by to být zajímavá debata.
Kdybyste přece jenom chtěl ukázat veřejnosti, jak jsou myšlenky volného trhu špatné a vaše dobré, máte možnost tohle obhájit ve veřejné debatě, ke které vás tímto vyzývám.

Odpovědět


Re: Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Vladimír Wagner,2019-08-24 20:42:12

Pane Brejcha, k čemu bych měla argumentovat, když ve Vašem příspěvku nic konkrétního není? A už vůbec ne k energetice, technice, vědě a něčemu reálnému. Server Osel je o vědě, technice a jejich společenských souvislostech. Spory o tom, která náboženská víra a náboženství je to pravé, patří na jiné servery. Stejně jako ideologicko-politické střety těch, kteří věří v různé politické směry, ať už na levici nebo na pravici. Zvláště, pokud jsou tyto spory vedeny takovou zfanatizovanou formou, jakou je vedete Vy (stačí se podívat na Vaše stopy na internetu). Prosím Vás, nezavádějte sem politické a náboženské střety. Opravdu nevím o čem s Vámi diskutovat. Pokud jde o volný trh, tak jsem jeho příznivcem, ovšem ne v té zideologizované podobě, kterou tomu pojmu přikládáte Vy. A opravdu se politickým idelogickým (v reálu nesmyslným) střetům o subjektivních věcech nemíním věnovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Karel Ševčík,2019-08-25 05:25:32

Pane Brejcho, Vy neargumentujete, Vy neuvádíte jediné číslo, to Vy útočíte. Pan Wagner konstatuje a uvádí data. Vy ne. To Váš text je planný. Netuším, jak chcete debatovat, když neuvádíte jediný argument, jediné číslo, které byste měl podpořen ověřitelnou informací. Jste jen nedovzdělaný arogantní křikloun.

Odpovědět


Re: Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Miroslav Novak,2019-08-25 13:29:14

Pan Brejcha, iba ste "zasral" diskusiu jalovymi tlachami.

Odpovědět


Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Luboš Brejcha,2019-08-24 20:24:52

Napíšu to ještě jinak:
Pane Wagnere, pokud jsem Vás urazil, tak se omlouvám. Neměl jsem to v úmyslu.
Pokusím se napsat moje výhrady jinak a budu doufat, že Vás to neurazí.

- Vy jste se nejprve v textu přihlásil k socialistickému vnímání světa, kde státní regulace jsou výsledkem dobrovolného rozhodnutí lidí"...pokud si některý z nich zakážeme nebo vyloučíme možnost jeho využívání."

- potom pokračujete výčtem toho co by měl dělat stát a jaká je situace státu. Ale tohle, podle mě, nedává smysl. Proč řešit co je dobré pro stát? Přece jde o to, aby se měly dobře lidi, ne stát.

- podle mě, správně píšete, že "zelené organizace" se zaměřují jen na propagandu, jenže, podle mě, Vy děláte to samé(říkám to bez úmyslu Vás urazit a neříkám, že jste si toho vědom). Vaše úvahy vycházejí, podle mě, z iracionálních předpokladů, že stát je jediný možný správce našich zdrojů(ekonomie), což prokazatelně není pravda.

Znovu se omlouvám, pokud jsem Vás urazil, ale na věcné části svých příspěvků si trvám a doufám, že si budete ochoten svoje postoje obhájit ve slušné a věcné debatě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Vladimír Wagner,2019-08-24 20:57:43

Pane Brejcha, ale ve Vašich příspěvcích jsem zatím žádnou věcnou část nenašel. Neberu Vám Vaší subjektivní ideologickou představu, že stát je něco stojícího mimo společnost, co je dosazené z vně, a nemá s příslušnou společností, která jej vytváří, nic společného, ale asi je to představa hodně podivná. Ale znovu bych Vás poprosil. Osel opravdu není server pro ideologické náboženské či politické hádky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Luboš Brejcha,2019-08-24 23:25:35

Nemyslím si asi nic z toho to co jste napsal o státu. Asi jsem to nenapsal dost srozumitelně.

Chápu to správně, že mě zablokujete, když budete mít pocit, že říkám něco politického a to přesto, že budu třeba poukazovat na ideologické zabarvení některého zdejšího článku? V poslední době zde bylo hned několik ideologických vyjádření od autorů. Já nehodlám psát nic ideologického ani politického, když si to nebudou přát majitelé těchto stránek. Jen mi přijde divné, že oni mohou, ale reakce nepřipouští. Navíc nevím jestli mluvíte za majitele těchto stránek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Vladimír Wagner,2019-08-24 23:47:58

Pane Brejcha, já nemám žádnou možnost, a ani o to nestojím, abych někoho blokoval. Jen jsem Vás chtěl upozornit, že diskuze o čistě subjektivních náboženských dogmatech či subjektivních ideologických politických dogmatech nemají smysl. Nejsem hinduista a nejsem anarchokapitalista. A opravdu nepovažuji za smysluplné diskutovat o dogmatech jeho náboženství s fanatickým hinduistou, stejně jako je nesmyslné diskutovat o dogmatech anarchokapitalismu s fanatickým anarchokapitalistou. Pokud má někdo přece jen chuť se na takovou Vaší diskuzi podívat, má možnost třeba zde: https://www.lupa.cz/clanky/pavol-luptak-nethemba-pro-stat-bych-uz-nikdy-nepracoval/nazory/?opl-order=insert&do=opl-reorder . Ale prosím, tady takové diskuze nepřenášejte. Děkuji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Luboš Brejcha,2019-08-25 00:56:22

Díky za Váš názor, ale já si nemyslím, že diskuze o "čistě subjektivních náboženských dogmatech či subjektivních ideologických politických dogmatech" nemají smysl, což jsem zdůvodnil v druhém vlákně, ale příspěvek zmizel, přesto, že tam chvíli byl, ale já to znovu už psát nechci.

Teď ale nevím jestli se mohu v diskuzi ohradit vůči něčemu, co považuji za ideologicky zabarvené nebo za vyloženě iracionální, když vy mi v tom nejste schopen a asi ani ochoten bránit. Navíc tvrdíte, že nejste majitel, ale příspěvek mi zmizel.

Potom tvrdíte, že nepovažujete za smysluplné diskutovat o dogmatech, ale sám je používáte v článku, když přisuzujete společnosti to, že státní regulace jsou dobrovolné. Tato věta:"...pokud si některý z nich zakážeme nebo vyloučíme možnost jeho využívání.". (Přitom to zjevně není pravda, čehož důkazem jsem třeba já, když s regulacemi nesouhlasím a jsem přitom členem společnosti.)
Navíc je divné, mi vyčítat fanatismus a dogmatismus, když v článku neberete v potaz možnost regulace energetických zdrojů pomocí volného trhu, když je prokazatelně efektivnější než státní, které, podle mě, v článku selektivně preferujete už tím, že tento ekonomicky efektivnější přístup nezmiňujete.
Já potom nevím jak to mám chápat. Znamená to, že se nechcete bavit o dogmatech jen se mnou nebo jen v diskuzi nebo to mám chápat tak, že jste dnes naposledy napsal něco podobného a už se to nebude opakovat a proto to nebude potřeba ani komentovat?

Mohu tedy reagovat na Váš článek, pokud si budu myslet, že je ideologický nebo iracionální, ale přitom nemám počítat s Vaší reakcí nebo nesmím podle Vás reagovat jen na Vaše články nebo nesmím reagovat vůbec na žádný? Nic ve zlém, ale proč mám poslechnout Vás a ne majitele stránek? Vás se přece články ostatních autorů netýkají.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Vladimír Wagner,2019-08-25 07:59:08

Pane Brejcha, když řeknu že: "je dobře, že naše společnost nedovoluje, aby někdo bez trestu vraždil, koho chce ...", tak každý normální člověk rozumí tomu, co jsem řekl. Tedy, že nevylučuji, že ve společnosti existují lidé, kteří by rádi zavraždili, koho je napadne. A že připouštím, že to někteří i udělají, a dokonce nevylučuji, že to někomu může projít v reálné situaci i bez trestu. Jen totální ideologický fanatik smysl takové věty nedokáže vstřebat. A s takovým je diskuze o čemkoliv totální nesmysl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Článek je iracionální nesmysl a spíše ukazuje hloubku omylu pana Wagnera než cokoli jiného

Karel Ševčík,2019-08-25 05:17:59

Naprosto s vámi, pane Wagnere, souhlasím. Pan Brejcha jen tlachá. Ovšem tito lidé jsou nejnepříjmnější do diskuzí, protože si myslí, že jen oni mají pravdu ... a nepřipouští nic jiného.

Odpovědět

Bude to takto

Petr V,2019-08-23 07:37:51

slunečníky, větrníky postupně do 20 ti let přestanou být funkční a další tunel na lidech za 2 biliony korun neprojde. Jaderky budou udržovat co to půjde, jak se děje již dnes+ dostaví další blok v Dukovanech a možná v Temelíně po odstavení uhelných bloků.
Uhlí pro elektrárny není málo, jen se budou muset posunout limity v severních čechách. Málo je kvalitnějšího uhlí pro teplárny.
Plyn je hezká elektřina, ale drahá.
Chceme rozvíjet elektromobilitu, která ale způsobí přetížení sítě, tady jediné řešení jsou baterie u každé nabíjecí stanice.
Jak vůbec dopadá zprovoznění Mochovců3,4?

Odpovědět


Re: Bude to takto

Vladimír Wagner,2019-08-23 08:07:11

V dubnu byla dokončena u třetího bloku horká hydrozkouška a poté integrální zkouška těsností a hermetičnosti. Pak začala poslední etapa před zavezením paliva - velká revize. Při ní se udělají všechny nutné předprovozní testy, které jsou nutné pro začátek fyzického a energetického spouštění. Kdy se zaveze palivo, se nedá přesně určit, protože budou probíhat všechny povolovací řízení, do kterých mohou zasahovat různí účastníci a dá se předpokládat, že zejména rakouští protijaderní aktivisté využijí všechny dostupné prostředky pro obstrukce.

Odpovědět


Re: Bude to takto

Milan Štětina,2019-08-23 09:24:45

Myslím, že Váš názor je poměrně realistický, jen by bylo vhodné, kdyby na tom proběhla schoda v rámci co nejvíce (nátloakových) skupin a mělo to podporu široké veřejnosti a napříč politickým spekterem. To by měla zajistit ta komise, o které je článek. Pak to lze dopředu naplánovat a v klidu realizovat.
Bohužel se obávám, že k široké dohodě nedojde, politické rozhodnutí se bude odkládat a nastíněný scénář se začne realizovat až budou běžné výpadky. Bude to ve velkých křečích a se značnými ekonomickými škodami, ekoligickými i sociálními otřesy.
Co se týče fotovoltatiky, tak bych rád věřil, že další "tunel" neprojde. To ovšem neznamená, že fotovoltatika je mrtvá. Cena panelů se hodně snížila oproti počátku "solárního boomu" a cena elektřiny pro koncové spotřebitele zdražila. Minimálně pro vlastní spotřebu je to ekonomicky použitelné i bez dotací (popřípadě s malou dotací na výstavbu, ale ne na výkup vyrobené energie). Ty panely z počátku boomu fungovat zřejmě přestanou, ale ty nové instalace budou postupně nahrazovat staré a výkon může být více méně zachován.

Odpovědět

Rácio do iracionality

Michal Lichvár,2019-08-22 15:52:46

Zbežne prečítané ... pane Wagnere, budete členom komisie? Aby tam bolo isté rácio v inak nezmyselnom potláčaní emisií CO2 :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace