Pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů v roce 2020  
Minulý rok byl první rok provozování plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov, dokončení se blíží malý modulární vysokoteplotní reaktor HTR-PM chlazený plynem. I v práci na dalších projektech se v minulém roce podařilo dosáhnout značného pokroku. Reaktor NuScale obdržel obecnou licenci v USA. Podívejme se na loňský vývoj podrobněji.

Tlakovodní reaktor SMR160 firmy Holtec (zdroj Holtec)
Tlakovodní reaktor SMR160 firmy Holtec (zdroj Holtec)

V předchozím článku jsme se věnovali pokroku v jaderné energetice v roce 2020, a to hlavně v oblasti velkých bloků. Nyní se soustředíme na malé modulární reaktory. Navážeme na přehled situace z minulého roku. Připomeňme si, že tyto reaktory můžeme rozdělit na dva typy. Prvním jsou klasické lehkovodní reaktory, které jsou jen zmenšenými variantami těch velkých. Druhým pak inovativní typy reaktorů. Podívejme se na pokrok dosažený v jednotlivých oblastech.

 

Klasické lehkovodní reaktory

Jak už bylo zmíněno, v Rusku je ve městě Pevek už více než rok v provozu plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov. Ta postupně přebírá dodávky elektřiny a tepla pro Čukotku. Na základě zkušenosti s ní se předpokládá realizace komerčního projektu plovoucí jaderné elektrárny. Využijí se silnější reaktory RITM-200, které se již realizují v novém pokolení atomových ledoborců. Tyto reaktory by se mohly využít i jako malé modulární reaktory, plánované právě pro severní oblasti Ruska. Jak plovoucí jaderné elektrárny, tak i malé pozemí bloky by se nabízely i do zahraničí. Podrobněji jsou tyto projekty popsány ve zmíněném celkovém přehledu loňské jaderné energetiky. Tyto projekty jsou určeny pro specifické účely, kde nemají tak silnou ekonomickou konkurenci. Na plovoucích jaderných elektrárnách pracuje i Čína a obě země také začaly realizovat výstavbu prvních jaderných tepláren.

Maketa malého modulárního reaktoru NuScale (zdroj NuScale).
Maketa malého modulárního reaktoru NuScale (zdroj NuScale).

Všechny ostatní projekty jsou zatím ve stádiu projektu na papíře. Ze západních projektů malého modulárního reaktoru je nejdále NuScale. U něj se podařilo v září 2020 dokončit posouzení bezpečnostních parametrů americkým úřadem pro jadernou bezpečnost NRC. Dříve se u něj předpokládal výkon 50 MWe, nyní 60 MWe, uvažuje se o zvýšení až na 77 MWe. Takže se ještě bude posuzovat toto zvýšení výkonu. Tato obecná licence ovšem neruší nutnost licencování konkrétního projektu tohoto reaktoru v dané lokalitě. Ukazuje se, že pro řízení elektrárny s dvanácti moduly NuScale budou stačit tři kvalifikovaní operátoři. Zahájení stavby prototypu se plánuje na rok 2025 a dokončení rok 2029. S jejím přiblížením se objevují první zájemci o tento reaktor v USA. Možnosti využití tohoto reaktoru začala posuzovat Ukrajina, dohodu o tom v roce 2020 podepsali představitelé Ukrajiny a firma NuScale.

 

Podívejme se na některé další projekty lehkovodních reaktorů. Firma Holtec se v roce 2020 rozhodla ve svém tlakovodním malém modulárním reaktoru SMR160 využívat palivo firmy Framatom. Použití osvědčeného paliva by pomohlo zrychlit a zjednodušit jeho vývoj. I o tomto reaktoru uvažuje Ukrajina.

 

Česku nabízí svůj malý modulární reaktor SMART i korejská firma KEPCO. Jde o jeden z prvních reaktorů integrálního typu na světě. Jedná se o pokročilý vodou chlazený a moderovaný reaktor, který generuje tepelný výkon 365 MWt. Může současně vyrábět 110 MWe elektřiny nebo 100 MWe elektřiny a 40 000 tun odsolené vody. Jedna tlaková nádoba reaktoru obsahuje hlavní součásti včetně jádra reaktoru spolu s palivem, kompenzátorem objemu, 8 generátory páry a 4 čerpadly chladicí kapaliny. Díky takovému integrovanému uspořádání sestavy reaktorové nádoby není nutné použít potrubí o velkém průměru, což má za následek podstatné snížení rizika havárií spojených s velkou ztrátou chladiva. Malá zásobárna vody umístěná v parním generátoru snižuje riziko opětovného zahájení štěpné reakce po havárii s přerušením hlavního parního potrubí. Zabudovaný kompenzátor objemu je navržen tak, aby udržoval tlak na stejné úrovni po celou dobu běžného provozu. Prvky pasivní bezpečnosti vylepšují bezpečnost reaktoru snižováním rizik.

 

Představa o vzhledu elektrárny využívající malé modulární reaktory NuScale (zdroj NuScale).
Představa o vzhledu elektrárny využívající malé modulární reaktory NuScale (zdroj NuScale).

Na vývoji klasických i inovativních malých modulárních reaktorů intenzivně spolupracuje Kanada, která jejich zavedení považuje za nutnou podmínku pro dosažení uhlíkové neutrality. Z podobných důvodů se zapojuje i Velká Británie. O zavedení malých modulárních reaktorů do teplárenství uvažují hlavně severské státy, jako Finsko nebo Pobaltské státy. Ve Finsku by jich potřebovali velký počet pro náhradu fosilních paliv v teplárenství. Uvažují tak, že by do jejich výrobu zapojili i finský průmysl. Estonsko už hledá zájemce mezi městy, kde by se postavily první malé modulární reaktory.

Velká Británie by se proto chtěla stát producentem i vývozcem malých modulárních reaktorů. Ty by doplňovaly velké reaktory, které se ve Velké Británii budují. Na jednom takovém reaktoru pracuje firma Rolls Royce. Ta dodává reaktory i pro britské jaderné ponorky. Jejich tlakovodní reaktor by měl mít výkon 400 až 450 MWe. O možnosti spolupráce a využívání těchto reaktoru jednalo v minulém roce Turecko.

 

Firma GE Hitachi podala kanadskému úřadu k posouzení bezpečnostních parametrů svůj varný malý modulární reaktor BWRX-300. Jde o varný reaktor s pasivní cirkulací o výkonu 300 MWe. Dodané podklady jsou pro první dvě fáze posunování ze tří. O možnosti využití se jedná i v České republice a v Polsku. Existuje celá řada dalších projektů využívající lehkovodní koncept, nyní se ale podívejme na příklady některých inovativních projektů.

Schéma reaktoru MMR (zdroj Global First Power).
Schéma reaktoru MMR (zdroj Global First Power).

 

Inovativní typy malých modulárních reaktorů

Jak už bylo zmíněno v celkovém přehledu jaderné energetiky z minulého roku, v Číně se v roce 2020 podařilo dokončit první inovativní malý modulární reaktor. Jde o vysokoteplotní reaktor chlazený héliem HTR-PM. Dva moduly se společnou turbínou ukončily na začátku roku 2021 horké zkoušky a blíží se ke spuštění. Podrobněji je situace popsána ve zmíněném přehledu. U tohoto reaktoru bude kritické, jak se osvědčí v provozu chlazení héliem a využiti kulového paliva s částicemi TRISO. Pokud bude jeho provoz spolehlivý a osvědčí se i ekonomicky, bude znamenat průlom i do oblasti dodávek průmyslového tepla s vysokou teplotou. Zkušenosti z něj budou velice zajímavé, protože se uvažují další modely s chlazením heliem. V praxi se ukáže, zda lze efektivně zabránit únikům drahého helia, které by zhoršovaly právě ekonomiku provozu. Další reaktory jsou pak zatím pouze na papíře. Zmiňme některé z nich, u niž došlo v minulém roce k posunu.

Už v roce 2019 byl v Kanadě podán k posouzení na úřad pro jadernou bezpečnost mikroreaktor MMR (MikroModular Reactor) firmy First Global Power. Ten by měl být vysokoteplotním plynem chlazeným reaktorem s výkonem 15 MWt a 5 MWe. Palivo by se u tohoto reaktoru nemělo vyměňovat. Má vydržet po celou jeho životnost, která bude okolo dvaceti let. O jeho využívání kromě Kanady uvažuje i Jižní Korea.

 

Představa elektrárny využívající malý modulární reaktor SSR firmy Moltex Energy (zdroj Moltex Energy).
Představa elektrárny využívající malý modulární reaktor SSR firmy Moltex Energy (zdroj Moltex Energy).

Velmi inovativní jsou reaktory, které předpokládají využití tekutých solí k chlazení nebo jako nosiče kapalného paliva. V Indonésii uvažují o postavení malého modulárního reaktoru ThorCon, který předpokládá využití kapalného paliva právě v podobě tekutých solí. Takový typ reaktoru by měl pro Indonésii velkou výhodu. Byl by totiž vhodný i pro využití thoria, kterého má tato země velké zásoby. Uvažuje se o využití pro plovoucí jadernou elektrárnu s výkonem 500 MWe. Což je dvojnásobek původně plánovaného výkonu. Problémem tohoto projektu je hlavně to, že jde o velmi exotickou koncepci, s jejímž licencováním nejsou zatím žádné zkušenosti.

 

Dalším reaktorem využívajícím tekuté soli je reaktor SSR (Stable Salt Reactor) s výkonem 300 MWe firmy Moltex Energy. Na reaktorech tohoto typu IMSR-400 pracuje i firma TerraPower Bila Gatese.

K posouzení bezpečnostních parametrů předložila k americkému úřadu pro jadernou bezpečnost v roce 2020 svůj inovativní rychlý modulární reaktor Aurora i firma kalifornská firma Oklo. Reaktor bude mít výkon 1,5 MWe. Existuje ještě celá řada dalších inovativních projektů, které však jsou většinou spíše pouze v ideovém návrhu.

 

Závěr

Malý modulární reaktor využívající rychlé neutrony a chlazení oxidem uhličitým Aurora firmy Oklo (zdroj Gensler).
Malý modulární reaktor využívající rychlé neutrony a chlazení oxidem uhličitým Aurora firmy Oklo (zdroj Gensler).

V Číně a Rusku se do provozu dostávají první prototypy malých modulárních reaktorů. Konkrétně jsme zmínili plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov a vysokoteplotní reaktor HTR-PM. Mohly by ukázat, jak se tyto reaktory osvědčí v provozu a jaké budou jejich provozní ekonomické parametry. Zatím jde o specifické případy pro nestandardní účely. Takové mají větší šanci uspět, není zde tak velká konkurence jiných možných zdrojů. I tak potřebují modulární reaktory pro zlepšení ekonomiky sériovou produkci a dostatečný počet zakázek. Uvidíme, zda bude u zmíněných reaktorů dostatek zájemců a opravdu se bude realizovat sériová výroba.

 

Další projekty jsou zatím pouze na papíře. Nejblíže k realizaci by mohl být NuScale, který v září 2020 obdržel licenci amerického úřadu pro jadernou bezpečnost NRC. Připomeňme, že jde o obecnou licenci. Konkrétní stavba pak bude potřebovat licenci pro danou elektrárnu. V každém případě se tak dostal blíže k možné realizaci. Pro konkurenceschopnost malých modulárních reaktorů v decentrální energetice je důležité zjednodušení licenčního řízení a podmínek pro konkrétní projekt. Pozitivní je, že se v USA připravuje zákon, který by stanovoval bezpečnostní požadavky na malé modulární reaktory. Ministerstvo energetiky DOE podpořilo u nich návrh zmenšení havarijní zóny oproti velkým reaktorům. To by přispělo ke zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Je to důležité pro zvýšení počtu zájemců, a tedy i sériovosti produkce a zlepšení ekonomických parametrů. Nastavení vhodných licenčních podmínek tak je kritickou podmínkou jejich úspěchu. Je třeba zdůraznit, že u většiny projektu jsme ještě hodně daleko od jejich dokončení, realizace prvního prototypu a zahájení sériové produkce, která by umožnila s nimi v energetice počítat. Je tak velmi otevřenou otázkou, které z projektů a kdy se nakonec realizují. A kdy je bude možné využít i u nás.

 


 

Poznámka redakce

I když to s článkem přímo nesouvisí, připojujeme zde autorovu  „ještě teplou novinku“, populární přednášku věnovanou událostem v kosmologii za minulý rok - První pozorování neutrin z CNO cyklu reakcí probíhajícím ve hvězdách a na Slunci, které se podařilo detektoru Borexino. Pozorování gravitačních vln ze splynutí dosud nejhmotnějších černých hvězd, detekce gravitačních vln, která prokázala i existenci černých děr.


Datum: 18.01.2021
Tisk článku

Související články:

Rok 2020 - další zlom v zavádění reaktorů III. generace     Autor: Vladimír Wagner (05.09.2020)
Co dělat právě nyní v české energetice?     Autor: Vladimír Wagner (13.09.2020)
Jaká je realita okolo nového bloku v Dukovanech?     Autor: Vladimír Wagner (22.11.2020)
Jaderná energetika v roce 2020     Autor: Vladimír Wagner (05.01.2021)



Diskuze:

Změna přístupu k jádru?

Lukáš Král,2021-01-19 13:57:43

Nevím jak moc se tomu dá věřit, ale podle článku níže se zdá, že i některým německým zeleným aktivistům už začíná docházet, že bez jádra bude obtížně dosažitelná uhlíková neutralita - údajně byly demonstrace proti odstavování JE v Německu:
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/demonizovane-jadro-muze-zastavit-klimatickou-zmenu-veri-mu-stale-vice-zemi-40338414#utm_content=ribbonnews&utm_term=jadern%C3%A1&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

A (nejen) Rakousko se nedávno prý jen těsně vyhnulo masivnímu blackoutu (tam to ale chtějí řešit plynovými elektrárnami):
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/elektrina-energie-blackout-evropa-prirodni-zdroje-uhli.A210111_135118_eko-zahranicni_tbr

U těch malých reaktorů bych měl jen trochu obavu, že jak se do toho pustí spousta malých začínajících firem všude po světě, tak dřív nebo později dojde k nějaké (byť malé) havárii, a vznikne z toho zase celosvětová protijaderná hysterie. Tak snad to dozorující úřady uhlídají...

Odpovědět

Martin Zeithaml,2021-01-19 12:12:53

"Zelená" EU podporuje elektromobilitu, ale nemá zdroje. V Německu dokonce JE zavírají a v jiných státech výstavbu přerušily. Již dnes vyjde "natankování" elektromobilu ve veřejné stanici dráž než benzín, doma za polovinu. Ze vrůstajícím počtem a zavíráním stávajících fosilních zdrojů, půjde cena dále rychle nahoru. Budou třeba masivní investice do infrastruktury, prostředky na ní se seženou stejně masivním zvýšením spotřebních daní a imisních povolenek. Výběrové řízení trvá stejně dlouho jako Číňanům tu elektrárnu postavit. Naše "skvělá" vláda za poslední 2 roky už celou jednu JE promr..., nechá výběrové řízení na vládě příští, která bojím se, bude stejná díky "úplatkům" pro své voliče. V EU to není jiné, schválení novinek v oblasti JE a jejich výstavba bude na dlouhé desítky let. My a naše děti za to všechno budeme platit jako mourovatí.

Odpovědět

Pán doc. Wagner

Daniel Slovák,2021-01-19 08:24:52

Kdesi som začul informáciu že aj u vás v UJV Řež realizujete vývoj MSR . Ako ďaleko to máte k prototypu ?

Odpovědět


Re: Pán doc. Wagner

Vladimír Wagner,2021-01-19 09:00:04

Kolegové v ÚJV pracují na projektu malého modulárního reaktoru SMR s označením Energy Well. Ten patří mezi ty hodně inovativní a fungoval by právě jako baterie s dlouhodobým vyhoříváním paliva. Chlazení by zajišťovaly roztavené soli, výkon reaktoru by byl 20 MWt. Zatím jde, podobně jako u většiny dalších o projekt na papíře. Kolegové mají velké zkušenosti s využíváním roztavených solí (i jako nosiče paliva), takže praktické výzkumy se dějí v oblasti vhodných materiálů, které těmto solím odolávají. Kdy a jestli bude možné realizovat prototyp, je zatím otevřená otázka. V každém případě je důležité, že se do této oblasti Česko zapojuje a zároveň se zapojuje i do práce nad některými zahraničními projekty.

Odpovědět


Re: Re: Pán doc. Wagner

Petr Skalka,2021-01-19 12:44:53

Do roku 2030, na energetice.cz jsem četl, že v Kanadě již solí chladí, tj. asi jiná varianta?
Trochu mi to hapruje, jsem laik tak to neberte ve zlém.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pán doc. Wagner

Pavel Hudecek,2021-01-20 12:37:03

Ono se s tím experimentuje už hodně let. Kapalné soli jsou příjemné, že mají tak vysokou teplotu varu, že je okruh beztlakový. Na druhou stranu jsou velmi agresivní a taky je zas opačnej problém, že při vychladnutí ztuhnou, což je dost komplikace z hlediska údržby a pod.

No a pak jsou ještě reaktory, kde je i samotné palivo ve formě kapalné soli. To má ještě více výhod i nevýhod:-)

Tak je v tom trochu zmatek. Všimněte si počtu zkratek v tabulce:
https://en.wikipedia.org/wiki/Molten_salt_reactor

Odpovědět


Re: Re: Pán doc. Wagner

Pavel Hudecek,2021-01-20 12:48:38

Ten výkon mi dost připomíná reaktor 4S od Toshiby. Ten mě svého času zaujal, když jsem narazil na odhad ceny. Napadlo mě, že takový reaktor by si mohlo nechat postavit Společenství vlastníků z nějakého většího paneláku. V podstatě by místo elektřiny a tepla platili úvěr. Vycházelo to, že by kWh elektřiny mohla stát 3 Kč a tepla 1 Kč. Navíc by odpadly veškeré starosti s měřením tepla, platilo by se čistě paušálně. Ale tenhle projekt nějak umřel, když mu ekoaktivisti zatrhli pilotní instalaci na Aljašce.

Zajímalo by mě, jak ekonomicky vychází ten z UJV. A samozřejmě, zda je obecně možné uvažovat, že by si něco takového pořídilo třeba SVJ z velkého paneláku na kraji Prahy.

Odpovědět

Chlazení

Milan Bačík,2021-01-19 02:47:41

Jak se u těchto "malých" reaktorú realizuje chlazení? Chladící věže nikde nevidím.

Odpovědět


Re: Chlazení

Vladimír Wagner,2021-01-19 09:02:57

Ono, ani ne všechny velké reaktory nemají chladící věže. Čím je menší tepelný výkon, tím je potřeba chladících věží menší. Je to stejné jako u ostatních tepelných elektráren. Velké uhelné a paroplynové chladící věže potřebují. Naopak menší, které ještě dominantně fungují jako teplárny, je většinou nemají.

Odpovědět


Re: Re: Chlazení

Jan Novák9,2021-01-19 10:51:12

Některé elektrárny chladí do vody, třeba do moře nebo jezera, a věže taky nemají. Věže jsou nejmíň efektivní způsob - odpařují spoustu upravené vody. Elektrárna ve Zlíně dřív chladila do vyhřívaného koupaliště :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Chlazení

Vladimír Wagner,2021-01-19 11:41:50

Zde dost matete. Chlazení do vody je možné v případě, kdy máte moře, opravdu velké jezero nebo opravdu velkou řeku. V tom případě i v letních měsících můžete chladit napřímo. Většinou je to u elektráren na břehu moře (Japonské bloky, Barakah, Jižní Korea). Ve Francii třeba i ty u velkých řek. I když u nich už bývají v horkých létech problémy a musí omezovat výkon, či se i vypínat. Když nemáte přebytek vody, musíte mít chladící věže, ty jsou totiž na rozdíl od Vašeho tvrzení efektivnější. V případě ještě horších podmínek a nedostatku chladící vody se dá realizovat suché chlazení, ale to je finančně náročnější investice, než jsou chladící věže.

Odpovědět

Pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů...

Anton Matej,2021-01-18 19:45:56

Áno veľmi nádejná cesta, ako rozbiť monopol štátov,monopol jadrových veľmoci, armád, v jadrovej energetike.
Nejaké príklady z histórie. Tá výpočtová technika sa riadne zmenšila a zlepšila.Súčasné mobily sú výpočetne oveľa výkonnejšie, ako počítače, ktoré boli použité pri misiách na mesiac Apollo! Neuveriteľne sa zmenšili aj telefony, ktoré už slúžia na prenos videohovorov,medzikontinentálne, ako počítače,na prenos Internetu, alebo ako aj rôznych iných nápomocných aplikácii, vrátane navigácie.
Tak isto zaznamenávam nebývalý rast raketovej techniky, dopravy a raketových súkromníkov. V čom bol problém? Dopravu do vesmíru ovládalo niekoľko štátnych agentúr. Aj ESA vyvinula rakety ARIANE 5 dimenzované na až neuveriteľných 12 štartov za rok! Pri takom monopole sa neuveriteľne dobre zarábalo ako NASA tak aj ESA a náskok západu sťahovali nielen rusi, ale aj Čína a India.
Až prišiel napríklad Elon Musk, ktorý zarobil cez 20 miliárd $,lebo pochopil, že cez internet sa bude aj platiť a obchodovať. Tak stvoril PayPal. Chcel aby mu NASA predala nejakú lacnejšiu raketu a vyniesli aspoň dva skleníky na Mars.
V USA ale pýtali veľmi veľa a tak E.Musk šiel do Ruska, čo by asi každého napadlo. V Rusku pýtali za vynesenie dvoch skleníkov na Mars už menej, ale stále cez príliš veľa. To už Muska napálilo, veľmi dobre vedel, ako doba pokročila od vypustenia prvých rakiet. V roku 2002 založil SpaceX a dnes už USA vynáša tovar a ľudí do vesmíru aj on, oveľa lacnejšie a celkom dobre na tom ešte zarába. Nesmierne zlacnil vynášanie tovaru do vesmíru.Trh s vesmírnymi súkromníkmi neuveriteľne narastá, ako aj tlak na nižšie ceny za vynášanie tovaru do vesmíru.

Aj v jadrovej energetike je to podobné, vrátane tlaku rôznych enviromentalistov, možno aj tajných a armad našich podarených veľmoci.
Správne zmienky napríklad Michala Babič na reaktory z armády. Počul niekto o havariach malých jadrových reaktorov, napríklad na lietadlových lodiach USA? Také jadrové lietadlové lode sú tiež veľmi husto osídlené ľudskou posádkou. Koľko rokov už úspešne slúžia americké lietadlové lode na jadrový pohon?
Armády našich podarených veľmoci nechceli, aby veľa štátov vlastnilo technologie malých jadrových reaktorov, to by tie lietadlové lode a jadrové ponorky mohlo potom prevádzkovať viacero neposlušných štátov! Ako by mohli potom embargovať taký Irán,Severnú Kóreu, že si vyvíjajú malé reaktory pre svoju energetiku, ponorky,či dokonca lietadlové lode? Pamätám ako zavádzali USA embarga za vypustenie rakety do vesmíru na Severnú Koreu. Tento rok už vypustí svoju raketu do vesmíru aj Južná Korea, ale tu nikto už embargovať nemieni. V Iránu asi zaúradoval znovu počítačový vírus Stuxnet. Neuveriteľné dva neúšpešne pokusy vypustiť raketu do vesmíru. A to sa chválili, že do vesmíru už poslali opicu.Nuž musia pripustiť, že nielen Covid, ale aj Stuxnet im asi znovu zaúradoval aj v raketovom vývoji nielen v jadrovom.
Tí rôzni radioaktívni enviromentalisti, boli asi zavíreni ľuďmi z tajných služieb naších podarených jadrových veľmoci. Dokonca im na návnadu skočila aj Merkelova. Merkolová si možno neuvedomila, že síce môže zastaviť svoje veľké jadrové elektrárne, ale prečo aj výrobu z malých jadrových reaktorov?
Doba riadne pokročila od spustenia prvých jadrových elektrárni, neuveriteľne dopredu. Je čas vylepšiť a naštartovať tie malé jadrové elektrárne. Ten biznis sa rýchlo rozbehne ako v raketovom priemysle, nástupe mobiloch a počítačov.Na tie malé jadrové elektrárne nie je potrebné toľko stoviek miliárd, lobovania a podobne.Embargovaní rusi už asi dobre pochopili, že už nemusia brzdiť rozvoj malých jadrových reaktorov, lebo ich kľudne predbehnú v Číne a dohody o jadrovom odzbrojeniu sú len zdrap papiera, ktoré už pramálo pribrzdí ostatný svet.A preto aj Lomonosov.

USA už odstúpili takmer od všetkých zmlúv o jadrovom odzbrojení, ktoré sa vyjednali za Gorbačova s Ruskom. Rusi taktiež odstupujú. Odstupujú aj od zmlúv o otvorenom nebi ako reakciu na odstúpenie USA. Naše podarené jadrové veľmoci riadne ošialili svet, vrátane Merkelovej.
Pekne dobehli ostatný svet, vyšiel im plán, čo najviac pribrzdiť ostatný svet v jadrovom vývoji a stým súvisiaci vývoj jadrovej energetike.
Myslím že nastal čas na rozvoj malých jadrových reaktorov, podobne ako došlo k došlo k neuveriteľnej revolúcie a zmenšení vo výpočetnej technike,v dátach, mobiloch a raketovej technike!

Odpovědět


Re: Pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů...

Mirek Bárta,2021-01-19 09:16:31

Není miniaturizace jako miniaturizace.

Malé modulární reaktory (SMR) mají velký význam tam, kde se nevyplatí stavět větší zdroje - v odlehlých oblastech, v teplárenství, na lodích a podobně. Tam, kde je velká spotřeba elektřiny, se prý SMR ekonomicky nevyplatí. Ale SMR mají tu výhodu, že se dají vyrábět seriově v nějaké továrně a na místo je nějak hotové dopravit. Také mají tu výhodu, že výkon takové baterie SMR lze lépe zvyšovat nebo zmenšovat podle potřeby. Ale v oblasti pružné regulaci výkonu u velkých reaktorů také dochází k pokroku.

Je zajímavé, že USA a Kanada se zřejmě vydají cestou SMR. Ale domnívám se, že to je hlavně tím, že nemají dobrý moderní velký reaktor. Reaktor AP1000 není to pravé ořechové a jiné velké reaktory ani nevyvíjejí a tedy ani nevyrábí. Ale k výstavbě baterií SMR jako náhrady za velké zdroje v těchto zemích je ještě hodně dlouhá cesta.

Odpovědět


Re: Pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů...

Jan Novák9,2021-01-19 11:00:13

Malé reaktory mají jednu nevýhodu, a to že zástupci jistého "náboženství míru" které Merkelová pozvala se snadněji dostanou k radioaktivnímu materiálu na špinavou bombu z malého reaktoru. Je mnohem snadnější uhlídat 4 velké reaktory na jednom místě než 40 malých reaktorů rozptýlených po různých městech.

Odpovědět

Zmenšení havarijní zony

Jiri Coupek,2021-01-18 18:16:10

12x 50-77 = 600MWe - 924MWe
Tohle je přece výkon srovnatelný z reaktory z Dukovan. Kde je pak ten rozdíl, kromě marketingu v tom, že je možné snižovat počty obsluhy, havarijní zóny, atd.

Pokud je řešením růstu nákladů na bezpečnost snížení požadavků, pak to samé můžeme udělat u "velkého" reaktoru. Je trošku zavádějící se tvářit, že malé reaktory nemohu mít poruchy.
Ve Fukušimě odešly bloky stojící vedle sebe, tedy modularita sama o sobě nedokáže problémy odstranit.

Odpovědět


Re: Zmenšení havarijní zony

Mirek Bárta,2021-01-18 19:21:04

Západ, kromě francouzských reaktorů EPR (zatím fungují jen v Číně), nic nenabízí. Zdá se, že americký AP1000 je zřejmě nepoužitelný, nikdo si jej neobjednal a podle nějakého jaderného analytika z BloombergNEF ani neobjedná.

O malých modulárních reaktorech na Západě se jen mluví a existují jen na papíře. Někde jsem také viděl rozbor, že náklady na serii SMR, které by měly nahradit velký reaktor, jsou vyšší než u toho velkého.

Odpovědět

Reaktory v Polsku

Mirek Bárta,2021-01-18 16:20:15

Docela by mě zajímalo, jak to dopadne v Polsku. Tam měli nejdříve zájem o SMR (GE/Hitachi), teď snad uvařují o něčem větším. Na celé věci je zarážející, že první reaktor chtějí mít hotový v r. 2033. Sázejí na spolupráci s Američany, ale ti nyní vlastně nemají co persepektivního a hotového světu nabídnout.

Odpovědět

Reaktory z armády

Michal Babič,2021-01-18 12:39:23

Dobrý den, pane Wagnere, jako laik bych řekl, že by stačilo nějak adaptovat již fungující reaktory z lodí a ponorek. Dovoluji se tedy zeptat, jestli jste o už o tom někde psal? Nebo kde je zádrhel v té adaptaci pro civilní sektor?

Odpovědět


Re: Reaktory z armády

Mirek Bárta,2021-01-18 13:51:25

I když nejsem adresátem dotazu, mám tuto informaci: Reaktor RITM-200 se připravuje k výstavbě v Jakutsku. Po obdržení licence v roce 2024 by se mělo začít s výstavbou. Dokončen by měl být v roce 2028.

Odpovědět


Re: Reaktory z armády

Vladimír Wagner,2021-01-18 14:09:47

Reaktory z lodí a ponorek nebo jejich modifikace se používají (plánují používat). Třeba plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov používá reaktory z ledoborců, ty budou používat i další ruské plovoucí jaderné elektrárny i ty na pevnině (bude to zmiňovaný RITM-200.
Ovšem nejde to vždy a úplně jednoduše. Podmínky zajištění ochrany na hlídané lodi a i bezpečnostní pravidla jsou jiná, než je tomu u jaderné elektrárny v blízkosti osídlení. Hlavně však nejsou u těch lodních a ponorkových reaktorů takové nároky na ekonomiku (cena vyrobené MWh), jako je tomu u jaderné elektrárny, která musí být ekonomicky konkurenceschopná.

Odpovědět


Re: Reaktory z armády

Josef Hrncirik,2021-01-18 14:48:53

Umístění reaktoru v ponorce či na lodi asi velmi usnadňuje přístup k nouzovému chladícímu mediu navíc bez nutnosti jeho recirkulace.

Odpovědět


Re: Reaktory z armády

Pavel Nedbal,2021-01-18 18:40:25

Ty reaktory na lodích/ponorkách musí pracovat s mnohem více obohaceným uranem, což není strategicky dobré /snadněji zneužitelné a je to drahé palivo.

Odpovědět


Re: Re: Reaktory z armády

Vladimír Wagner,2021-01-19 09:05:53

To není vždy pravda. Pravdou je, že více obohacené palivo umožňuje pro daný výkon kompaktnější reaktor, takže jak pro ponorky tak i pro kosmické účely se používají reaktory s vyšším obohacením. Ale jsou také lodní a ponorkové (i kosmické) reaktory s nižším obohacením, které nemá Vámi jmenované nevýhody.

Odpovědět


Re: Re: Reaktory z armády

Josef Hrncirik,2021-01-24 04:10:09

Více obohacené palivo není nutné tak často vyměňovat a pro projektovaný výkon ho stačí menší hmotnost a objem.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz