Jaderná energetika v roce 2020  
V roce 2020 začal fungovat již sedmý typ reaktoru III. generace, čínský reaktor Hualong One. Rusko a Jižní Korea spustily první své bloky III, generace mimo svého území. Ruský reaktor VVER1200 se rozběhl v Bělorusku a jihokorejský APR1400 v Spojených arabských emirátech. Čína dokončuje blok Hualong One v Pákistánu. První zkušenost z provozu bloků III. generace ukazují, že by mohly splnit očekávání, která jsou do nich vkládána.

Po druhém bloku ve švédské elektrárně Ringhals se poslední den roku 2020 zastavil i blok Ringhals 1. Odstaveny jsou tak oba varné reaktory v této elektrárně. V činnosti zůstávají tlakovodní bloky 3 a 4 (zdroj Vattenfall).
Po druhém bloku ve švédské elektrárně Ringhals se poslední den roku 2020 zastavil i blok Ringhals 1. Odstaveny jsou tak oba varné reaktory v této elektrárně. V činnosti zůstávají tlakovodní bloky 3 a 4 (zdroj Vattenfall).

Už dvanáctý přehled vývoje jaderné energetiky za uplynulý rok navazuje na články z minulých let. Poslední část je z roku 2019. Na konci roku 2019 bylo 442 reaktorů s výkonem 392,5 GWe a na konci roku 2020 pak 442 s výkonem 393,5 GWe (údaje ze stránek World Nuclear Association a database PRIS). Ve výstavbě je 53 bloků.

 

V minulém roce počet dokončovaných bloků zhruba vyrovnává počet těch odstavovaných. Provoz skončil u pěti bloků. Ve Spojených státech byly odstaveny dva bloky. V dubnu 2020 ukončil provoz varný reaktor Indiana Point 2 s výkonem 998 MWe, který byl v provozu 45 let. Druhým byl také varný reaktor Duana Arnold s výkonem 615 MWe, který byl v provozu také 45 let. Ve Francii byly vypnuty dva nejstarší bloky v elektrárně Fessenheim na hranicích s Německem. Každý z nich měl výkon 900 MWe. Byly v provozu 43 let. Je několik faktorů, proč byly odstaveny. Jedním byl velice silný tlak německých protijaderných aktivistů. Dalším pak blížící se spuštění bloku Flamanville 3. Francie si uzákonila, že nové bloky budou pouze nahrazovat ty stávající a nebude se zvyšovat celkový výkon francouzské jaderné energetiky. Rusko pokračuje v nahrazování bloků RBMK reaktory VVER1200. V leningradské elektrárně mohlo vypnout blok Leningrad 2. Úplně na konci roku to byl navíc švédský varný reaktor Ringhals 1, který se vypnul po 45 letech.

Nově se do provozu dostalo pět bloků. Dva se rozběhly v Číně, prvním byl Tchien-wan 5 (Tianwan) s reaktorem ACPR1000 a Fuqing 5, který je prvním blokem typu Hualong One (HPR1000), jeden jihokorejský blok APR1400 ve Spojených arabských emirátech a dva ruské bloky VVER1200. První začal pracovat v druhé fázi Leningradské jaderné elektrárny a první blok v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec. Štěpná řetězová reakce se rozběhla i u bloku Kakrapar 3, který je prvním velkým domácím indickým těžkovodním reaktorem.

Vývoj produkce elektřiny z jaderných elektráren (zdroj WNA).
Vývoj produkce elektřiny z jaderných elektráren (zdroj WNA).

Budovat se začalo pět reaktorů. Tři bloky Hualong One (HPR1000) v Číně, jednalo se o blok Taipingling 1, Čang-čou 2 (Zhangzhou) a koncem roku i Taipingling-2, v Turecku druhý blok VVER1200 elektrárny Akkuya. V Číně se také začala výstavba rychlého sodíkového reaktor CFR-600 v elektrárně Xiapu v provincii Fu-ťjen (Fujian). Na Ukrajině se obnovila dostavba bloků 3 a 4 Chmelnické jaderné elektrárny.

 

Produkce elektřiny z jádra dosáhla v roce 2019 hodnoty 2 657 TWh. Oproti roku 2018, kdy se vyrobilo 2 563 TWh vzrostla o 96 TWh. Téměř se tak vyrovnalo dosavadnímu maximum 2658 TWh dosaženého v roce 2006. Další vývoj závisí na tom, zda převládne vliv uvádění do provozu nových reaktorů nebo zavírání těch stárnoucích. Vliv bude mít i průběh obnovy jaderné energetiky v Japonsku, kde zatím pořád není v provozu velká část bloků uzavřených po havárii jaderné elektrárny Fukušima I.

Kontrolní sestavení reaktorové nádoby pro reaktor VVER-TOI pro první blok Kurské jaderné elektrárny (zdroj Atomenergomaš).
Kontrolní sestavení reaktorové nádoby pro reaktor VVER-TOI pro první blok Kurské jaderné elektrárny (zdroj Atomenergomaš).

 

V Rusku běží už čtyři reaktory III. generace.

V Rusku se daří stavět reaktory III. generace kontinuálně. Jako čtvrtý se v roce 2020 rozběhl druhý blok druhé fáze Leningradské jaderné elektrárny. V první polovině roku proběhly horké zkoušky, které byly dokončeny na začátku června. V půli června byla podána žádost o povolení k fyzikálnímu spouštění bloku. V půli července se pak po obdržení licence k němu přistoupilo. Dne 20. července se začalo se zavážením paliva do reaktoru. Celkově je potřeba 163 palivových souborů. Štěpná řetězová reakce se v něm rozběhla koncem srpna 2020, postupně probíhaly potřebné testy a zvyšoval se výkon. Po překročení 30 % se mohla rozběhnout turbína a 23. října dodal reaktor první elektřinu.

Rusko tak zároveň dokazuje, že umí kontinuálně nahrazovat bloky, které už dosluhují. V Leningradské jaderné elektrárně se proto mohl odstavit už druhý reaktor RBMK v první fázi této elektrárny. První reaktor VVER1200 zde byl spuštěn v roce 2018 a jeho roční koeficient využití výkonu byl v roce 2019 okolo 74 %. Nahradil tak první reaktor RBMK v této elektrárně. Zároveň zde v roce 2020 dokončily zařízení, která propojují a optimalizují vyvedení elektřiny z fungujících bloků z první i druhé fáze této elektrárny. Optimalizují se i dodávky tepla a jejich přechod od starých bloků k novým. Začala také příprava výstavby třetího a čtvrtého bloku této elektrárny. U nich by se mělo jednat opět o reaktor VVER-1200. V blízké době se začne s přípravou projektu, získáváním potřebných povolení a přípravou staveniště.

 

Druhá fáze Novovoroněžské jaderné elektrárny (zdroj Rosatom).
Druhá fáze Novovoroněžské jaderné elektrárny (zdroj Rosatom).

Prvním reaktorem VVER1200 v provozu byl první blok druhé fáze Novovoroněžské jaderné elektrárny (Novovoroněž 6), který začal pracovat v roce 2016. V letech 2017 až 2019 měl postupně roční koeficient využití výkonu 60,9 %, 79,4 % a 74,6 %. Tedy podobně jako u prvního bloku druhé fáze Leningradské jaderné elektrárny. Na první reaktory úplně nového typu to v počátečních letech vůbec není špatné. Nyní se zde přikročilo k využívání osmnácti měsíčního cyklu výměny paliva, které hodnoty ročního využití výkonu ještě zlepší. O spuštění druhého reaktoru elektrárny Novovoroněž II v roce 2019 jsme psali v minulém přehledu. V roce 2020 se blok Novovoroněž 6 začal testovat v režimu, kdy změnou výkonu pomáhá regulaci sítě a reaguje na její potřeby. Jde o důležitou událost s ohledem na evropské projekty v Maďarsku a Finsku, kde se předpokládá intenzivní využití jaderných bloků při regulaci sítě.

 

Výstavba druhé fáze Kurské jaderné elektrárny (zdroj Rosenergoatom).
Výstavba druhé fáze Kurské jaderné elektrárny (zdroj Rosenergoatom).

Podle plánu postupuje i budování druhé fáze Kurské jaderné elektrárny. Zde se mají také nahradit postupně čtyři bloky RBMK. Nyní se zde realizují první dva bloky VVER1200, a to ve vyladěné variantě VVER-TOI. Právě tu by nabízel Rosatom pro projekt druhé fáze Dukovan. V současné době zde pracuje 4700 pracovníků a výstavba probíhá podle plánu. U prvního bloku se podařilo vybetonovat stěny budovy budoucího krizového řídícího centra, kde by se mohlo přesunout ovládání reaktoru v případě havárie.

Na začátku roku 2020 začala i u druhého bloku příprava pro stavba chladící věže. U prvního už její konstrukce začala a ke konci roku i betonáž základů. Jde o věže s největším výškou v Rusku. Ta dosáhne 175 m. Samotná výstavba druhé začne na začátku roku 2021. Intenzivně pokračuje výstavba objektů strojoven u obou bloků. Zde budou umístěny turbíny a jejich zázemí. Pomohlo zprovoznění výrobny železobetonových panelů, které se při výstavbě využívají. Ta dosáhla v první třetině roku 2020 své nominální kapacity, která plně uspokojuje potřeby stavby. U druhého bloku se koncem května 2020 instalovala druhá část lapače koria.

Koncem prosince došlo v předstihu ve volgodonské pobočce strojírenské divize firmy Rosatom k dokončení a kontrolnímu sestavení reaktorové nádoby pro první blok VVER-TOI pro tuto elektrárnu í s vnitřním vybavením před jeho odesláním na stavbu. Reaktor se pomocí jeřábu uložil do testovací šachty, zde se sestavil a přikryl i víkem. Sestavení a kontrola před odvezením garantuje, že při instalaci na stavbě nedojde k problémům. Ke konci roku se bohužel stala i nešťastná událost, kdy při manipulaci s jeřábem zahynul třiceti pětiletý pracovník.

V roce 2020 začala příprava výstavby dvou bloků VVER-TOI, jako druhé fáze Smolenské jaderné elektrárny. Zde by mělo jít také o náhradu bloků RBMK, které jsou zde v provozu. Výstavba druhé fáze této elektrárny začne zhruba 6 km od současné elektrárny.

Na Smolenské jaderné elektrárně se školí budoucí odborníci pro jadernou elektrárnu Ostrovec (zdroj Smolenská jaderná elektrárna).
Na Smolenské jaderné elektrárně se školí budoucí odborníci pro jadernou elektrárnu Ostrovec (zdroj Smolenská jaderná elektrárna).

 

První ruský reaktor VVER1200 pracuje v zahraničí

Vrcholem letošního roku pro firmu Rosatom bylo spuštění prvního bloku běloruské elektrárny Ostrovec. Jde o první reaktor typu VVER1200 zprovozněný mimo území Ruska, a to v bezprostřední blízkosti hranic Evropské unie. Proto byl pod velmi silným dohledem nejen evropské odborné veřejnosti. I před spuštěním se tak realizovalo několik misí Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Ty potvrdily, že nové reaktory jsou bezpečné a odpovídají všem světovým standardům. Protože došlo ke zpoždění stavby o dva roky, byla podepsána dohoda o stejně dlouhé posunutí splácení úvěru, které Rusko Bělorusku na stavbu poskytlo.

V únoru 2020 proběhly poslední testy před zavezením paliva, využívaly se přitom imitátory palivových souborů. Dokončila se také potřebná čtvrtá linie vysokého napětí zajišťující propojení elektrárny s elektrickou sítí, všech plánovaných sedm se pak podařilo zprovoznit do konce roku. Umožňuji vyvedení výkonu do všech oblastí Běloruska a případně i k jeho sousedům. V polovině dubna byly dokončeny horké zkoušky, které probíhaly od 11. prosince 2019. Na konci dubna bylo uděleno povolení pro zavezení reaktoru palivem. Poté bylo palivo dovezeno a začátkem srpna obdržel blok povolení k zahájení fyzikální spouštění reaktoru. Dne 11. října se zde rozběhla štěpná řetězová reakce a bylo možné přikročit k testům při malém výkonu, který se pak postupně začal zvyšovat. Po dosažení výkonu potřebného pro spuštění turbíny tak mohl 3. listopadu dodat první elektřinu do sítě. Postupně se zvedal výkon, takže již 9. listopadu pracoval blok na 50 % nominálního výkonu. Při testech se objevily i některé problémy, jako bylo selhání italského transformátorů v nejaderné části. Po výměně poškozených částí a vyladění sestavy bylo možné pokračovat v testech. Ověřil se provoz při plném výkonu a koncem prosince blok přešel do zkušebního provozu. Do komerčního provozu by se měl dostat v první čtvrtině roku 2021.

 

Běloruská jaderná elektrárna Ostrovec (zdroj Rosatom).
Běloruská jaderná elektrárna Ostrovec (zdroj Rosatom).

U druhého bloku byl zahájeno řízení o povolení k uvedení do provozu. Zároveň se v červnu 2020 dostal do stádia, kdy se po dokončení začaly čistit systémy reaktoru a potrubí před zahájením závěrečného testování. Přikročilo se také ke kontrole funkce instalovaných čerpadel. Reaktor se tak dostal do fáze těsně před spouštěním.

Již v předstihu probíhal monitoring radiační situace v okolí elektrárny, bude tak možné sledovat změny, které případně nastanou se zahájením provozu. Budoucí odborníci, kteří budou v této elektrárně pracovat, se školí i v ruských elektrárnách, například Smolenské a Rostovské jaderné elektrárny. I dostatek proškolených odborníků umožnil úspěšné spuštění prvního bloku a jeho budoucí bezpečné provozování.

Pro Bělorusko jde i o silný impuls pro zapojení do produkce a provozování moderních jaderných technologií. Běloruské firmy a odborníci se tak účastní přípravy dalších projektů výstavby jaderných reaktorů VVER1200. Zapojují se nejen do projektů vzdálených, jako je například elektrárna El Dabaa v Egyptě, ale také do projektů evropských, které jsou blízko. Předpokládá se jejich účast hlavně při budování dvou bloků VVER1200 v Maďarské elektrárně Paks.

Tlakové testy nádoby pro první blok elektrárny Akkuya ve výrobním závodě (zdroj Atomenergomaš).
Tlakové testy nádoby pro první blok elektrárny Akkuya ve výrobním závodě (zdroj Atomenergomaš).

Proti elektrárně velice intenzivně vystupuje Litva, která se snaží dosáhnout bojkotu dovozu elektřiny z Běloruska do pobaltských států i sankcí proti jejímu provozovateli i budovateli. Je otázka, zda takový přístup k něčemu bude. Bělorusko bude nové zdroje využívat k náhradě plynu a uvažuje i o dalším rozvoji jaderné energetiky. V budoucnu by chtělo realizovat druhou jadernou elektrárnu na jihu země.

 

Mimořádně důležité jsou pro případnou další expanzi Rosatomu do Evropy první projekty v Evropské unii. Jedná se o jeden blok VVER1200 ve finské elektrárně Hanhikivi a dva tyto reaktory v druhé fázi maďarské elektrárny Paks. Klíčový krok v elektrárně Paks nastal na přelomu června a července 2020, kdy podal Rosatom veškerou dokumentaci projektu pro získání stavebního povolení k maďarskému úřadu pro jadernou bezpečnost. Dokumentace má okolo 283 tisíc stránek. Povolení, a tedy i začátek betonáže jaderného ostrova, se tak očekává na podzim roku 2021. Dříve by však měla stavba dostat povolené pro zemní práce, které by tak měly být zahájeny už na jaře 2021. Na konci listopadu 2020 dostala stavba povolení od úřadu pro regulaci energetiky (MEKH). Chybí tak pouze zmíněné rozhodnutí úřadu pro jadernou bezpečnost. Maďaři plánují velice úzce spolupracovat s Bělorusy a chtějí intenzivně přebírat jejich zkušenosti.

Bangladéšská delegace v továrně firmy Rosenergomaš, kde se vyrábějí části dvou budoucích reaktorů elektrárny Rooppur (zdroj Rosenergomaš).
Bangladéšská delegace v továrně firmy Rosenergomaš, kde se vyrábějí části dvou budoucích reaktorů elektrárny Rooppur (zdroj Rosenergomaš).

V příštím roce by měla povolení k zahájení betonáže jaderného ostrova obdržet i elektrárna Hanhikivi. Zde se v létě roku 2020 začala budovat administrativní budova. Příprava staveniště a budování řetězců subdodavatelů značně pokročilo.

 

Rosatom má největší počet rozestavěných reaktorů v zahraničí.

Kromě evropských projektů má Rosatom velký počet bloků ve výstavbě i v plánu po celém světě. Zdárně pokračuje práce na dvou reaktorech bangladéšské elektrárny Rooppur. V roce 2020 byly podepsány upřesňující dohody o vzájemné spolupráci v oblasti jaderné energetiky a podpoře jaderné elektrárny Rooppur po celý její životní cyklus.

V roce 2020 došlo ve volgodonské pobočce strojírenské divize firmy Rosatom k dokončení a kontrolnímu sestavení reaktorové nádoby pro první blok této elektrárny. Ten se tak poté mohl vydat na stavbu. Stejně tak tam byly dopraveny čtyři parogenerátory pro první blok. Na konci roku byla dokončena betonáž cylindrické části kontejnmentu. Dokončila se také betonáž lože budoucího reaktoru druhého bloku. I pro tento reaktor se již vyrábí tlaková nádoba a parogenerátory.

Dokončeny by měly být reaktory postupně v letech 2023 a 2024. V Bangladéši už také probíhá výběr místa pro druhou jadernou elektrárnu v této zemi. Zatím bylo vybráno pět potenciálních míst v jižní části země.

Reaktorová nádoba pro první blok elektrárny Rooppur (zdroj Rosatom).
Reaktorová nádoba pro první blok elektrárny Rooppur (zdroj Rosatom).

 

V první turecké jaderné elektrárně Akkuya se budují čtyři reaktory VVER1200. I zde došlo v roce 2020 ve volgodonské pobočce strojírenské divize firmy Rosatom k dokončení a kontrolnímu sestavení reaktorové nádoby pro první blok. Ta se pak vydala na cestu na staveniště. Stejně tak se podařilo dokončit a dopravit na staveniště i sadu čtyř parogenerátorů pro tento blok. Nyní se pracuje na reaktorové nádobě pro druhý blok. Dodány byly i první komponenty pro vybavení strojovny prvního bloku.

U prvního bloku se podařilo instalovat lapač koria na začátku roku 2020. Betonáž druhého bloku byla zahájena koncem června 2020 a základová deska byla dokončena na konci září. I pro tento blok už lapač koria dorazil z Ruska na staveniště a byl před koncem roku instalován. Celkově už dosáhl počet pracovníků na stavbě hodnoty okolo 6000. Probíhá také výcvik budoucího personálu této elektrárny, který se uskuteční částečně i na stejných blocích Novovoroněžské jaderné elektrárny. První blok by měl být uveden do provozu v roce 2023. V listopadu 2020 bylo vystaveno povolení pro výstavbu třetího bloku této elektrárny. Povolení pro čtvrtý blok se očekává na podzim roku 2021.

 

Komponenty čerpadel pro elektrárnu Rooppur vyrobené firmou Atomenergomaš (zdroj Atomenergomaš).
Komponenty čerpadel pro elektrárnu Rooppur vyrobené firmou Atomenergomaš (zdroj Atomenergomaš).

Základní kámen jaderné elektrárny El Dabaa by měl být položen v polovině roku 2020. Obdržení povolení od úřadu pro jadernou bezpečnost, a tedy i betonáž jaderného ostrova prvního bloku se posunuly na druhou polovinu roku 2021. Egypt a Rusko podepsaly dohody o dodávkách paliva pro budoucí jaderné bloky. Připravuje se i výroba jednotlivých komponent. Některé by měly mít vylepšené vlastnosti oproti dosavadním blokům a měly by co nejlépe vyhovovat místním podmínkám. Hledají se tak nové materiály, které by se hodily do horkého prostředí s vysokým tlakem a dokázaly lépe čelit korozi třeba i v kontaktu s mořskou vodou. V současné době končí první etapa, která se soustřeďovala na přípravu stavby, a začíná druhá zaměřená na samotnou výstavbu. Dokončení elektrárny se čeká v letech 2028 až 2029.

 

Staveniště elektrárny El Dabaa v Egyptě (zdroj Orgenergostroj).
Staveniště elektrárny El Dabaa v Egyptě (zdroj Orgenergostroj).

 

Během roku 2020 pokročil i výběr místa pro výstavbu dvojice boků VVER1200 v Uzbekistánu. V prioritní místě, které je u jezera Tuzkan propojeného z jezerem Ajderkul, probíhají geologické průzkumy. Začínají se domlouvat dodavatelské řetězce a vychovávají se místní odborníci pro budoucí elektrárnu. Reaktory by měly být dokončeny v letech 2028 až 2030.

Výstavba druhého bloku VVER1000 v iránském Bušehru by měla být dokončena do pěti let a do dvou let bude zahájena i výstavba třetího bloku.

 

Potrubí pro elektrárnu Akuya se vyrábí v ve volgodonské pobočce firmy Atomenergomaš (zdroj Atomenergomaš).
Potrubí pro elektrárnu Akuya se vyrábí v ve volgodonské pobočce firmy Atomenergomaš (zdroj Atomenergomaš).

V elektrárně Kudankulam, kde již fungují dva reaktory VVER1000, se pracuje na bloku 3 a 4. Půjde o vylepšené bloky stejného typu, které se vlastnostmi blíží III. generaci. Během roku 2020 na staveniště dorazilo několik lodí s důležitými komponentami. Připravuje se staveniště pro pátý a šestý blok této elektrárny. V roce 2020 se začaly pro tyto reaktory vyrábět komponenty. Indie a Rusko se připravují na výstavbu další nové elektrárny s šesti bloky VVER1200. Zatím se pro ni vybírá vhodné místo.

 

Elektrárna Tchien-wan, ve které pracují čtyři bloky VVER 1000 a připravuje se výstava dvou bloků VVER1200 (zdroj Atomenergomaš).
Elektrárna Tchien-wan, ve které pracují čtyři bloky VVER 1000 a připravuje se výstava dvou bloků VVER1200 (zdroj Atomenergomaš).

Velice úspěšný je Rosatom i v Číně. Po dvouletém garančním provozu předal na konci roku 2020 plně čínskému investorovi blok Tchien-wan 4 s reaktorem VVER1000. Úspěšně tak uzavřel dodávku všech čtyř bloků VVER1000 v této elektrárně. Nyní se soustřeďuje na zahájení sedmého a osmého bloku této elektrárny, ty budou typu VVER1200. Průběžně se už vyrobila řada komponent budoucích reaktorů. V současné době se očekává zahájení výstavby prvního z nich. V Rusku se už pro tuto dvojici začínají vyrábět jednotlivé komponenty a upřesňují se dodavatelé.

Pro dva nové reaktory VVER1200, které se plánují v elektrárně Sü-ta-pao (Xudabao), jde o třetí a čtvrtý blok, se připravují dodavatelské řetězce. Některé z potřebných komponent už se začínají v Rusku vyrábět, jde například o části kompenzátoru objemu. Začátek výstavby bude v letech 2021 a 2022, jejich dokončení se pak plánuje v roce 2027 až 2028.

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla uvedena do komerčního provozu (zdroj Rosenergoatom).
Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla uvedena do komerčního provozu (zdroj Rosenergoatom).

Předběžná jednání o postavení elektrárny s bloky VVER probíhají s Indonésií. Zde už bylo předběžně vybráno místo na ostrově Kalimantan.

 

Stále širší uplatnění malých reaktorů z ledoborců.

Malé reaktory původně vyvinuté pro atomové ledoborce nacházejí stále širší uplatnění. Jedním jsou plovoucí jaderné elektrárny. V minulém roce byla do provozu uvedena plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov. Koncem května roku 2020 se elektrárna dostala do komerčního provozu. Nyní se postupně připojují stále další okruhy centrálního vytápění a dodávek teplé vody, V roce 2020 probíhala druhá etapa prodlužování a rekonstrukce teplovodních potrubí. Poslední třetí etapa by se měla dokončit v roce 2021. V budoucnosti by plovoucí jaderná elektrárna měla zajišťovat veškeré potřeby elektřiny celé Čukotky a stává se velmi důležitou komponentou infrastruktury Severní mořské cesty.

Pokračovaly práce na optimalizovaném projektu plovoucích jaderných elektráren, který vychází ze zkušeností konstrukce a prvních měsíců provozu plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov. O 9000 tun se sníží výtlak lodi a o 30 % se zvýší výkon hlavně díky využití modernějších reaktorů RITM-200M, které se již vyzkoušely na novém pokolení jaderných ledoborců. Obrovskou výhodou bude, že výměna paliva je potřeba jednou za deset let. Plovoucí jaderná elektrárna tak nepotřebuje vybavení pro výměnu a uskladnění paliva. Budou se vyměňovat celé elektrárny, které stejně musí po této době absolvovat generální revizi v mateřské loděnici. Připravuje se i varianta pro horké podnebí. Zatím se předpokládá vybudování sedmi plovoucích jaderných elektráren. Mezi potenciální zahraniční zájemce patří Indonésie, která je složena z řady ostrovů.

 

Vizualizace plánované elektrárny v Jakutsku, která by využila malý modulární reaktor na bázi reaktoru RITM-200 (zdroj Rosatom).
Vizualizace plánované elektrárny v Jakutsku, která by využila malý modulární reaktor na bázi reaktoru RITM-200 (zdroj Rosatom).

Předpokládá se také využití reaktoru RITM-200 pro pozemní malé modulární reaktory. Rosatom připravil projekt další elektrifikace Čukotky právě s využitím těchto reaktorů. Jedná se hlavně o elektrifikaci nového Bajimského rudného naleziště. Rosatom předpokládá, že licenci pro tyto reaktory získá v roce 2024. V roce 2020 bylo rozhodnuto o umístění první této elektrárny v Jakutsku v Usť-Janské oblasti a v lednu 2021 by se mělo začít s přípravou staveniště a po zmíněném obdržení licence v roce 2024 by se mělo začít s výstavbou reaktoru. Dokončen by měl být v roce 2028.

Zmiňované malé reaktory se velmi osvědčily na ledoborcích. První ledoborec nové třídy 22220 Arktika se dostal do provozu. Zatím pracuje bez jednoho elektromotoru, který se poškodil a bude muset být vyměněn. Znamená to ztrátu třetiny existujícího potenciálu výkonu. I bez něj mohly proběhnout testy ledoborce a také mohl uskutečnit i první arktické cesty. V polovině září 2020 byly dokončeny testovací plavby. V rámci dalšího ověřování během plavby, která začala 22. září v Murmansku, dosáhl ledoborec 3. října 2020 Severního pólu. Bylo tak možné ověřit jeho vlastnosti v reálných těžkých podmínkách. Dne 21. října pak byl slavnostně předán uživateli. Poté následují další zkoušky v nastávajícím zimním období, kdy bude k dispozici led o potřebné tloušťce a pevnosti. Při nich už začíná putování ledoborce po Severní mořské cestě v rámci pracovních cest. Na první se vydal v listopadu. V příštím roce se při údržbě provede výměna poškozených částí. Ledoborec tak bude mít k dispozici plný výkon.

Dokončují se další dva jaderné ledoborce Ural a Sibiř, které mají být dokončeny v letech 2021 a 2022. Další dva, které se začaly budovat, už mají vybrané názvy Jakutsko a Čukotka. Pro ten první už se začal vyrábět první reaktor. Jejich dokončení se plánuje v letech 2024 a 2026. O dalších dvou se uvažuje, jeden z nich by mohl mít rozšířený trup lodi. Připomeňme parametry ledoborce: délka 173,3 m, šířka 34 m, Výkon na šroubech 60 MWt, výtlak 33,54 tisíc tun, životnost 40 let a posádka 75 mužů.

V průběhu roku 2020 se také podepsaly smlouvy o vybudování silnějších jaderný ledoborec kategorie Lider. V polovině roku se tak začalo pracovat na jeho konstrukci. Výkon těchto ledoborců by měl být dvojnásobným oproti ledoborcům typu Arktika, tedy 120 MW. Budou je zajišťovat dva nové reaktory RITM-400. Na jejich výrobě se také začalo pracovat v roce 2020. Ledoborec by měl zajistit celoroční provoz Severní mořské cesty standartní normální rychlostí. Délka lodě bude 209 m a šířka 47,7 m. Dokáže prorazit led o tloušťce 4,3 m a vytvoří pro lodě koridor v ledu o šířce 50 m. Úplné dokončení projektové dokumentace se předpokládá na konci roku 2021. První ledoborec tohoto typu s názvem Rusko by mohl být dokončen v roce 2027. Celkově se mají sice nakonec vyrobit tři tyto ledoborce, zatím je však zajištěno financování pro dva.

Kromě ledoborců se uvažuje i o budování nákladních lodí s jaderným pohonem pro Severní mořskou cestu. Plně by se využily zkušenosti z budování a provozu jaderných ledoborců.

Reaktor RITM-200 by se měl využívat i pro malé modulární reaktory (zdroj OKBM Afrikantov).
Reaktor RITM-200 by se měl využívat i pro malé modulární reaktory (zdroj OKBM Afrikantov).

 

Cesta Ruska k uzavření palivového cyklu.

Pro uzavření uran plutoniového palivového cyklu je potřeba hromadně zavést rychlé množivé reaktory. Nejdále je v tomto směru Rusko v oblasti sodíkových reaktorů. Ty jsou zde již v komerčním provozu. V roce 2020 uplynulo 40 let od zahájení provozu rychlého sodíkového reaktoru BN-600 v Bělojarské jaderné elektrárně. V tomto roce obdržel licenci na provoz do roku 2025 s předpokladem, že poběží až do roku 2040., tedy celkově 60 let.

V letech 2020 až 2022 bude větší sodíkový reaktor BN-800 v téže elektrárně postupně převeden plně na MOX palivo. Jde o další krok k postupnému uzavření palivového cyklu pomocí těchto rychlých reaktorů. Získané zkušenosti Rusko využívá při spolupráci s Čínou, která z jeho pomocí postavila svůj prototypový sodíkový reaktor CEFR.

Vývoj nových typů, které využijí například chlazení olovem, by měly pomoci i nové výzkumné reaktory. V rámci projektu Proryv se dokončovala příprava rychlého výzkumného reaktoru BREST-OD-300. Příprava projektu by měla být dokončena do konce roku 2020. Mělo by jít o základní nástroj vývoje budoucích pokročilých jaderných technologií. Na staveništi se začaly budovat přístupové cesty, odčerpávat podzemní voda a celkově se připravuje zahájení stavby. Dokončení reaktoru se předpokládá v roce 2026.

 

Shrnutí jaderné energetiky v Rusku

Rusko v letošním roce uvedlo do provozu dva reaktory III. generace, z nich jeden mimo své území. V současné době má tak v provozu pět těchto reaktorů a sbírá zkušenosti s jejich využíváním.

Druhá fáze Leningradské jaderné elektrárny (zdroj Rosenergoatom).
Druhá fáze Leningradské jaderné elektrárny (zdroj Rosenergoatom).

Dokončení bloku v běloruské elektrárně Ostrovec trvalo sedm let. Je to sice o dva roky déle, než se plánovalo, ale jde o první realizaci tohoto bloku v zahraničí. Zkušenosti z výstavby v blízkosti Evropské unie by mohly pomoci při realizaci projektů ve Finsku a Maďarsku. Pokud se podaří podle předpokladů u Hanhikivi a Pakse získat povolení, mohlo by realizace samotné stavby proběhnout rychleji. Bude při ní možné využít zkušené odborníky ze stavby v Bělorusku.

 

Rusko staví kontinuálně jaderné bloky doma, kde prokázalo schopnost včas nahrazovat ty dosluhující. Ještě více rozestavěných i plánovaných reaktorů však má v zahraničí. Dokáže připravit i stavět bloky ve velmi rozdílných geografických i podnebných oblastech. Postupně tak sbírá zkušenosti i rozšiřuje počet zkušených odborníků. Vytvořené dodavatelské řetězce tak mohou pracovat na výrobě kontinuálně a získané zkušenosti se tak neztrácejí. Je třeba říci, že Rosatom velice úzce spolupracuje i s řadou západních firem. Jeho reaktor III. generace by tak mohl plně naplnit očekávání, která jsou na něj kladena. Prozatímní zkušenosti z výstavby i provozu to potvrzují.

Velkým úspěchem je i zahájení komerčního provozu první plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov. I ona zatím splňuje požadavky, které se na ní kladly. Pokud bude úspěšný při provozu i nový jaderný ledoborec Arktika a nový reaktor RITM-200 se osvědčí, otevírá se cesta k úspěšnému jeho využívání nejen pro lodě, ale také pro plovoucí jaderné elektrárny a jako malé modulární elektrárny. Vedle velkých reaktorů III. generace by tak Rusko mohlo mít další velice výhodný vývozní artikl.

Instalace kopule kontejnmentu bloku Fu-čching 6 (zdroj CNNC).
Instalace kopule kontejnmentu bloku Fu-čching 6 (zdroj CNNC).

Vedle vývozu surovin se tak jaderné elektrárny a servis pro ně během celého životního cyklu stávají pro Rusko velmi atraktivní ekonomickou oblastí.

 

Čína dosáhla klíčového úspěchu

Klíčovým úspěchem Číny bylo v roce 2020 spuštění prvního reaktoru Hualong One (HPR 1000). Jde o další čínský reaktor III+ generace. Stejný reaktor se dokončuje i v zahraničí, a to v pákistánské jaderné elektrárně Karáčí. Reaktor by se měl stát klíčovým pro nabídku pro zahraničí. V tomto směru je v roce 2020 velkým úspěchem získání evropské licence, která potvrzuje, že splňuje všechny evropské normy a požadavky. Evropskou licenci má tak nyní celkově sedm reaktorů. Konkrétní projekt pochopitelně bude potřebovat povolení místního úřadu pro jadernou bezpečnost. Připomeňme, že by se tyto bloky měly stavět v britské elektrárně Bradwell.

První reaktor Hualong One se dostal do provozu jako blok Fu-čching 5 (Fuqing). Bylo to pět let od zahájení betonáže jaderného ostrova. Jeho horké zkoušky začaly v březnu 2020. Po jejich ukončení začalo fyzikální spouštění, při kterém bylo 10 září dokončeno zavážení paliva, 21. října 2020 se rozběhla štěpná řetězová reakce a 27. listopadu začal blok dodávat elektřinu do sítě. Spouštění bylo ukončeno zkušebním provozem na nominálním výkonu na začátku září 2020, kdy byl zahájen komerční provoz bloku.

 

Zavážení paliva do bloku Fu-čching 5 (zdroj CNNC).
Zavážení paliva do bloku Fu-čching 5 (zdroj CNNC).

Na bloku Fu-čching 6 byla instalována kopule vnější obálky kontejnmentu, také ten se tak blíží dokončení, do provozu by se měl dostat v příštím roce. Další dva reaktory tohoto typu se staví i v elektrárně Fang-čcheng-kang (Fangchenggang), jde o třetí a čtvrtý blok. Ty se do provozu dostanou až v roce 2022.

V Karáčí 2 byla začátkem roku dokončená betonáž kontejnmentu. Po dokončení bloku a studených zkouškách pak byly provedeny a na začátku září 2020 dokončeny horké zkoušky. Dne 28. listopadu začalo zavážení palivových souborů do reaktoru. Celkově je jich u tohoto typu 177. Na konci srpna byla u bloku 3 instalována kopule kontejnmentu. Do komerčního provozu se dostanou v roce 2021 a 2022

O čtyřech reaktorech VVER100 v elektrárně Tchien-wan, které už v této elektrárně pracují, se už psalo. V současné době se zde dokončuje pátý a šestý blok. Ty jsou typu ACPR1000. Na začátku července 2020 se do pátého bloku zavezlo palivo. Dne 27. července se rozběhla štěpná řetězová reakce, začátkem srpna pak bylo možné po dosažení potřebného výkonu zahájit výrobu elektřiny a začít ji dodávat do sítě. Do provozu se tak dostal po pěti letech výstavby. V roce 2020 byl dokončen i blok Tchien-wan 6. V říjnu zde byly dokončeny studené zkoušky a v listopadu byly zahájeny horké zkoušky, které byly dokončeny 29. prosince 2020. Přechází se tak ke spouštění bloku.

 

Bloky Tchien-wan 5 a 6 by se měly do komerčního provozu dostat v roce 2021 (zdroj CNNC).
Bloky Tchien-wan 5 a 6 by se měly do komerčního provozu dostat v roce 2021 (zdroj CNNC).

K dokončení se přiblížily i reaktory ACPR1000, které se budují jako bloky Chung-jen-che (Hongyanhe) 5 a 6. V říjnu 2020 byly dokončeny studené testy pátého bloku a začaly u šestého bloku. Jejich uvedení do komerčního provozu se plánuje v letech 2021 a 2022.

Nově zahajovaným stavbám dominuje právě reaktor Hualong One. První betonáž jaderného ostrova se na začátku září začala u bloku Čang-čou 2 (Zhangzhou), zde se jeden takový blok už buduje. V plánu je pak ještě druhá a třetí fáze této elektrárny, každá po dvou blocích.

Na začátku roku se začala betonáž bloku Taipingling-1 a 15. října pak bloku Taipingling-2. V obou případech jde o reaktor Hualong One. Začátkem září 2020 pak Čína schválila výstavbu dvou dvojic těchto jaderných reaktorů. První v elektrárně Changjiang a druhé v elektrárně Sanao. Na začátku roku 2021 pak byla zahájena první betonáž jaderného ostrova právě u prvního bloku v elektrárně Sanao v provincii Če-ťiang (Zhejiang). Zde by se mělo nakonec postavit celkově šest bloků.

Dalším čínským modelem, který by se mohl nabízet do zahraničí je blok CAP1400, který je zvětšenou a plně čínskou variantou reaktoru AP1000. Dva tyto bloky se budují v elektrárně Š‘-tao-wan Shidaowan.

 

Jako první reaktor IV. generace lze označit vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM (zdroj CNNC).
Jako první reaktor IV. generace lze označit vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM (zdroj CNNC).

V této elektrárně se také buduje modulární vysokoteplotní plynem chlazený reaktor s kulovým ložem HTR-PM. Ten má dva moduly se společnou turbínou. Ten se přiblížil dokončení. Koncem října u něj skončily studené testy a přistoupilo se k těm horkým. Evolučním pokračováním tohoto reaktoru by měl být reaktor HTR-PM600, který by se měl skládat z šesti modulů se společnou turbínou a jeho celkový výkon bude 650 MWe. Při vývoji tohoto reaktoru bude Čína spolupracovat s Ruskem a v ruských výzkumných zařízeních se provádí i potřebný výzkum, zvláště se zaměřením na zkoumání grafitu využívaném v aktivní zóně. Vybírá se několik míst pro realizaci takového reaktoru.

 

Velín malého modulárního reaktoru HTR-PM 200, který se nyní uvádí do provozu (zdroj WNN, China Huaneng).
Velín malého modulárního reaktoru HTR-PM 200, který se nyní uvádí do provozu (zdroj WNN, China Huaneng).

Čína také pokročila v postupu k sodíkovým rychlým reaktorům. První zkušební malou elektrárnu s tímto reaktorem postavila s pomocí Ruska, které dodává palivo. Reaktor CEFR, který je dominantně určen pro testování, zahájil dodávky elektřiny v roce 2011. V roce 2020 začal pracovat na maximálním výkonu 20 MWe. Ověřilo se, že pracuje přesně podle předpokladů.

Na základě zkušeností s malým reaktorem CEFR se začal v roce 2017 budovat demonstrační rychlý sodíkový reaktor CFR-600 s výkonem 600 MWe v elektrárně Xiapu. Druhý blok stejného typu se začal budovat v roce 2020. Komerční jednotka CFR-1000 s výkonem 1000 až 1200 MWe by se měla začít budovat v roce 2028 a dokončení se plánuje na rok 2034.

 

Shrnutí čínské jaderné energetiky.

Číně se v roce 2020 podařilo uvést do provozu první reaktor Hualong One v elektrárně Fu-čching. Současně se uvádí tento reaktor do provozu i v zahraničí v elektrárně Karáčí v Pákistánu. Čína staví reaktory III. generace za pět let. I ona má zajištěnu kontinuitu výstavby a rozšiřuje zkušenosti i počty odborníků. Na rozdíl od Ruska je to zatím dominantně na domácí půdě, ale začíná se prosazovat i v zahraničí. V tomto ohledu je důležitým krokem získání evropské licence.

K zahájení provozu se blíží i první modulární vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM. Pokud se tento reaktor chlazený heliem osvědčí v provozu a ekonomicky, půjde i o velmi vhodný zdroj tepla pro průmysl. Jde do jisté míry o první reaktor IV. generace a o velký průlom v jaderných technologiích.

Cestu k uzavření palivového cyklu by měly otevřít sodíkové rychlé reaktory, které Čína rozvíjí s pomocí Ruska. V budoucnu by se i ony mohly stát velice atraktivním vývozním artiklem. I když v nejbližší době potřebuje spíše Indie většinu svých kapacit k rozvoji potenciálu domácí jaderné energetiky. V nejbližších letech chce zrychlit zahajování nových staveb a uvádět do provozu okolo 6 jaderných bloků ročně. I to je důvod, proč si objednala reaktory i u Rosatomu. V současné době má Čína 49 bloků v provozu s celkovým výkonem 48 GWe a ve výstavbě 15 bloků s výkonem 16 GWe, v roce 2025 by se chtěla přiblížit hodnotě 70 GWe v provozu a 30 GWe ve výstavbě. V roce 2035 by chtěla mít 200 GWe jaderného výkonu a v roce 2050 pak 340 GWe. Zatímco v roce 2019 zajišťovalo jádro v Číně téměř 5 % elektřiny, v roce 2030 by to mělo být okolo 10 %. Jaderná energetika by tak Číně mohla výrazně pomoci v dekarbonizaci. Vzhledem k současnému vývoji by se tyto plány mohly naplnit.

 

Spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech (zdroj ENEC).
Spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech (zdroj ENEC).

Jižní Korea

Spuštění prvního jihokorejského reaktoru APR1400 v elektrárně Barakah ve Spojených arabských emirátech je obrovským úspěchem korejské firmy KEPCO. Povolení k provozování obdržel blok 16. února 2020, začátkem března bylo dokončeno zavážení paliva a začátkem srpna se v něm rozběhla štěpná řetězová reakce. V druhé polovině srpna pak začal dodávat elektřinu do sítě. V poslední třetině září začal pracovat na polovině svého výkonu a 18. listopadu už dosáhl 80 % nominálního výkonu. V červenci 2020 byl dokončen druhý blok a byla podána žádost o povolení provozu k úřadu pro jadernou bezpečnost SAE. Také třetí a čtvrtý blok se blíží dokončení. V květnu 2020 byly u čtvrtého bloku dokončeny studené testy. Získané zkušenosti chce Jižní Korea a Spojené arabské emiráty využít i při spolupráci při společné nabídce projektů pro třetí země.

 

K zahájení provozu se blíží reaktory Sin Hanul (Shin Hanul) 1 a 2, které by měly být spuštěny v roce 2021 a 2022. Poslední bloky, které se ještě v Jižní Koreji staví jsou pak Sin Kori 5 a 6. Po jejich dokončení v letech 2023 a 2024 se už žádný další jaderný blok neplánuje. Současné politické vedení totiž vyhlásilo odstoupení od jádra. Pro velice úspěšný korejský jaderný průmysl je tak nutné hledat odbyt v zahraničí. To je ovšem bez domácího zázemí velmi náročné, takže zatím nejsou ve výhledu žádné další zakázky. Na rozdíl od ruských a čínských reaktorů III. generace tak nemá reaktor APR1400 zajištěnu kontinuální sériovou výrobu, která by vedla ke snížení ceny a vysoké efektivitě jeho výstavby. Jeho budoucnost je tak na rozdíl od předchozích reaktorů III. generace pořád ještě otevřená a nejistá. Nutné je získání dalších zakázek k čemuž by mohlo přispět velice úspěšné a rychlé zavedení jaderné energetiky a výstavba hned čtyř bloků ve Spojených arabských emirátech. Přičemž šlo o zemi, která s ní před tím měla nulové zkušenosti. Další výhodou je evropská i americká licence reaktoru APR1400 i existence projektu jeho menší varianty APR1000.

Společnost KEPCO se tak snaží proniknout i do oblasti malých modulárních reaktorů a speciálních zařízení. Začala tak spolupracovat s loděnicí DSME (Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering) na projektu plovoucí jaderné elektrárny. Předpokládají využití malého tlakovodního reaktoru BANDI-60 s tepelným výkonem 200 MWt a 60 MWe, na kterém společnost KEPCO pracuje od roku 2016.

 

Bloky Kakrapar 3 a 4 v Indii jsou těžkovodními reaktory s výkonem 700 MWe, blok Kakrapar 3 byl uveden do provozu v roce 2020 (zdroj NPCIL).
Bloky Kakrapar 3 a 4 v Indii jsou těžkovodními reaktory s výkonem 700 MWe, blok Kakrapar 3 byl uveden do provozu v roce 2020 (zdroj NPCIL).

Indie se zaměřuje na těžkovodní reaktory

Velkým úspěchem Indie bylo zahájení spouštění prvního velkého těžkovodního reaktoru vlastní konstrukce IPHWR700 s výkonem 700 MWe. Jde o blok Kakrapar 3. V polovině března 2020 se u něj dokončilo zavážení palivových souborů a v poslední čtvrtině července se u něj rozběhla štěpná řetězová reakce. Veškeré komponenty jsou indické provenience. Jde o důležitou součást budoucího thoriového cyklu. Těžkovodní reaktory mají lepší neutroniku a spolu s rychlými reaktory by mohly v budoucnu využívat thorium, kterého má Indie velké zásoby. Zatím má Indie pouze menší bloky tohoto typu s výkonem 220 MWe. Reaktor Kakrapar 4 by měl být spuštěn v roce 2021. Další dva reaktory tohoto typu se dokončují v elektrárně Rajasthan, jako bloky 7 a 8. Do provozu by se měly dostat v letech 2022 a 2023. V přípravě a plánu je postavení dalších osmi bloků tohoto typu. Koncem listopadu 2020 pak dostaly povolení k betonáži jaderného ostrova dva první z nich v elektrárně Gorkakhpur. Tyto bloky by se měly stát hlavním pilířem indické jaderné energetiky. První stavby se značně protáhly, bude tak důležité, aby získané zkušenosti pomohly ke zrychlení a zefektivnění jejich výstavby.

Zajímavostí těžkovodních reaktorů je, že je možná průběžná výměna paliva. Mohou tak běžet kontinuálně velmi dlouhou dobu. V Indii jsou tak již čtyři bloky, které běžely někdy déle než dva roky. Blok Kaiga 1 běžel 962 dní, Rajasthan 3 pak 777 dní a Rajasthan 5 pracoval nepřetržitě 765 dní. Dne 25 srpna 2020 dokázal blok Narora 2 překročit 731 dní.

Druhým pilířem indického programu pro využití thoria jsou rychlé sodíkové reaktory. U prototypového bloku PFBR s výkonem 500 MWe bylo opět odloženo jeho uvedení do provozu a nyní se předpokládá až v roce 2021.

Staveniště elektrárny Gorkakhpur, kde se začaly stavět dva bloky IPHWR700 (zdroj AERB).
Staveniště elektrárny Gorkakhpur, kde se začaly stavět dva bloky IPHWR700 (zdroj AERB).

O výstavbě nových ruských reaktorů VVER1000 v elektrárně Kudankullam už jsme psali. Indie chce objednávkou velkých bloků u zahraničních dodavatelů zrychlit růst kapacity jaderné energetiky. Ta by ji mohla pomoci k nutnému růstu zatím omezené produkce elektřiny. Indie totiž potřebuje dokončit elektrifikaci a tím přispět ke zvýšení ekonomické a životní úrovně. Jaderná energie by mohla snížit potřebu té uhelné. Stále se tak uvažuje o šestici bloků AP1000 firmy Westinghouse v elektrárně Kovvada. Ovšem zde zatím nedošlo k žádnému posunu k realizaci.

 

USA

Ke spuštění se blíží dva bloky AP1000 v elektrárně Vogtle. V únoru 2020 byly dokončeny betonáže kontejnmentu Vogtle 3. V květnu na něm byl instalován poslední modul, kterým je bazén na vrcholku kontejnmentu, který zajišťuje vodu pro jeho havarijní ochlazování. Koncem října byly dokončeny studené testy tohoto reaktoru. Po nich se přikročí k horkým testům, které jsou už předzvěstí blížícího se spuštění bloku. Začátkem prosince se pak začalo do areálu elektrárny dovážet palivo. V polovině prosince se pak začala testovat turbína.

Koncem března 2020 se u čtvrtého bloku umístila na kontejnment kopule, která jej uzavřela. Třetí blok by se měl uvést do provozu v listopadu 2021 a čtvrtý pak v listopadu 2022. V provozu tak bude již šest bloků tohoto typu. Bohužel však zatím nejsou ve výhledu další realizace tohoto modelu. Jeho vyhlídky jsou tak značně nejisté. Zlom by mohla přinést případná jejich realizace ve zmíněné Indii nebo Polsku. Reaktor má modulární strukturu, výhoda takového skládání z modulů vyráběných v továrně se nejvíce projeví, když se bloky budují ve větší sérii kontinuálně. A to zatím u něj, na rozdíl od ruských, čínských i jihokorejských reaktorů nenastalo.

 

Výstavba bloků Vogtle 3 a 4 (zdroj Georgia Power).
Výstavba bloků Vogtle 3 a 4 (zdroj Georgia Power).

Vývoj jaderné energetiky v Evropě

V Evropě se buduje jen velmi omezený počet bloků. Největší počet je francouzského reaktoru EPR. Dva projekty mají velmi dlouhé zpoždění, prvním je první reaktor EPR, kterým je Olkiluoto 3 ve Finsku a druhým pak Flamanville 3 ve Francii. U bloku Olkiluoto bylo v dubnu 2020 požádáno o možnost zavezení paliva. Během testů se objevilo několik technických problémů. V květnu byl například nalezen defekt u části armatury vyrobené v Německu. Část problémů souvisí se značným zpožděním výstavby. Zároveň došlo ke zpoždění dodávek náhradních dílů a oprav vlivem epidemie COVID-19. Postupně se je však daří řešit, ale přece jen došlo k dalšímu odkladu spuštění bloku. Palivo tak bude zavezeno až na jaře roku 2021 a produkce elektrické energie se posunula až na podzim stejného roku.

U bloku Flamanville se v únoru 2020 dokončily horké testy. Zahrnovalo to i testy turbíny. Zavezení paliva u tohoto bloku se předpokládá v roce 2022. V roce 2020 byla povolena jeho dodávka do areálu elektrárny. Zdržení je dáno nutností opravy některých svarů.

Poměrně dobře zatím probíhá výstavba dvou bloků EPR v elektrárně Hinkley Point C. Ovšem i zde se nepodařilo vyhnout zpoždění vlivem koronavirové epidemie. Pozitivní však je, že se daří využívat zkušenosti získané na prvním bloku při budování toho druhého, což u něj umožňuje zkracovat jednotlivé etapy. Začátkem května tak došlo k dokončení betonáže jaderného ostrova druhého bloku.

U projektu Sizewell C se pořád diskutuje o finančním modelu, který ještě stále není rozhodnut. Značně však pokročila příprava staveniště. Zároveň se daří postupně předkládat plány projektu odpovídajícím orgánům a realizovat potřebná veřejná slyšení. Na konci roku vyhlásila britská vláda, že začne s firmou EDF rozhovory o konečném modelu financování elektrárny. Úspěch realizace tohoto projektu je kritický pro budoucnost bloku EPR i pro budoucnost britské energetiky a splnění jejího cíle, kterým je realizace nízkoemisního mixu. Budoucnost reaktoru EPR pak také závisí na politickém rozhodnutí o jaderné energetice v domovské zemi.

Byla dokončena betonáž základové desky druhého bloku v elektrárně Hinkley Point C (zdroj EDF).
Byla dokončena betonáž základové desky druhého bloku v elektrárně Hinkley Point C (zdroj EDF).

O plánovaném využití čínských reaktorů Hualong One pro elektrárnu Bradwell B jsme už psali. Zde je důležitým krokem získání evropské licence pro tento reaktor. Zároveň také dostal Bradwell B licenci pro dodavatele elektřiny. Jednání pokračuje i v dalších dvou lokalitách, kde se plánují nové jaderné bloky, ale konkrétní dodavatelé (Hitachi a Westinghouse) od nabídky odstoupili.

 

Jaderná energetika ve střední a východní Evropě

Je stále jasnější, že odchod od uhlí ve střední a východní Evropě nebude možný bez využití jaderných zdrojů. Reálnější se stává výstavba jaderných bloků v Polsku, které je na uhlí velmi silně závislé. Tam se rozhodli jít cestou využití amerických reaktorů a také využít americké finanční půjčky. Ta je umožněna přijetím nového zákona v USA, který dovoluje financovat projekty v jaderné energetice v zahraničí, což zatím nebylo možné. Polsko by chtělo postavit 6 – 9 GWe. Jedním z míst, které by se mohly využít, je nedokončená jaderná elektrárna Žarnowiec. Druhým potenciálním místem je Kopalino. Polsko předpokládá, že první blok se dostane do provozu v roce 2033.

Odchod od uhlí musí řešit i jihovýchod Evropy. Vede to ke snaze o dokončení některých dlouho pozastavených projektů. Tato snaha je však v Rumunsku i Bulharsku velmi silně ovlivněno ideologickým i politickým bojem a politikařením. Rumunsko skončilo jednání o spolupráci s čínským investorem o dostavbě reaktorů v elektrárně Černá voda a začalo v této oblasti spolupracovat s USA a Francií. Stále ještě není vyřešena dokončení jaderné elektrárny Belene v Bulharsku nebo výstavba dalšího bloku v elektrárně Kozloduj. Hlavně kvůli politikaření je tak budoucnost těchto projektů stále velmi nejistá.

 

K posunu došlo v roce 2020 na Ukrajině ve snaze o dostavbu dvou pozastavených bloků v Chmelnické jaderné elektrárně, jedná se o třetí a čtvrtý blok. Zde by bylo výhodou, že v této elektrárně se připravuje možnost propojení se sítí Evropské unie a dodávek elektřiny do ní. Na turbínách pro tento třetí a čtvrtý blok pracuje ukrajinská firma Turboatom, která zároveň realizuje modernizaci turbín ukrajinských jaderných elektráren. Během roku 2020 proběhlo několik analýz možného průběhu dostavby a stavu staveniště, například jeřábů, které se zde nacházejí a pro výstavbu by se využívaly.

Dokončení obou bloků by mohla realizovat česká firma Škoda JS. Její představitelé se domnívají, že to bude možné a dokončené reaktory budou splňovat všechny požadované bezpečnostní parametry. Některé práce potřebné pro uskutečnění dostavby byly už realizovány a odborníci ze Škody JS mohly stav přímo na místě prostudovat. Firma se bude snažit o co nejvyšší míru lokalizace prací a dodávek na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že se podílí na modernizaci a údržbě i dalších jaderných zařízení na Ukrajině, má navázáno dostatek potřebných kontaktů. Dodávala řadu celků spojených například s manipulacemi s jaderným palivem pro Zaporožskou a Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu.

V ukrajinské jaderné elektrárně Rovno se využívají reaktory VVER440, pro které nyní může dodávat palivo i firma Westinghouse (zdroj Energoatom).
V ukrajinské jaderné elektrárně Rovno se využívají reaktory VVER440, pro které nyní může dodávat palivo i firma Westinghouse (zdroj Energoatom).

Pro české firmy by tato stavba byla velmi cennou zkušeností před výstavbou nových jaderných bloků u nás. Na základě rozhodnutí ukrajinské vlády z konce září 2020 se práce na dostavbě bloků obnovily. Zatím jde o kontrolu a obnovu staveniště, přípravu projektu dostavby a vytvářením dodavatelských řetězců. Dokončení bloků se plánuje na rok 2025.

 

Ukrajina uvažuje i o výstavbě dalších bloků, které by postupně nahradily dosluhující bloky v existujících elektrárnách nebo posílily jejich výkon. Jde například o Rovenskou jadernou elektrárnu, kde je už částečně připraveno staveniště. O možnostech spolupráce v této oblasti jedná i s jihokorejskou firmou KHNP.

Již třetí ukrajinský blok byl 28. června 2020 plně zavezen palivovými soubory firmy Westinghouse, jde o druhý blok Jihoukrajinské jaderné elektrárny. V roce 2018 byl těmito soubory kompletně zavezen třetí blok této elektrárny a v roce 2019 pak pátý blok Zaporožské jaderné elektrárny. Nyní palivo od firmy Westinghouse využívají dva bloky Jihoukrajinské elektrárny (2. a 3.) a čtyři bloky Zaporožské elektrárny (1., 3., 4., a 5.). Právě hlavně pro Ukrajinu vyvinul Westinghouse své palivo i pro bloky VVER440. I pro tento typ ruského reaktoru, který se u nás využívá v jaderné elektrárně Dukovany, tak lze nakoupit palivo u západního dodavatele. Připomeňme, že se uvažuje o výstavbě pobočky Westinghouse pro výrobu paliva na Ukrajině.

Staveniště finské elektrárny Hanhikivi, tam by se výstavba reaktoru měla rozběhnout v roce 2021 (Fennovoima).
Staveniště finské elektrárny Hanhikivi, tam by se výstavba reaktoru měla rozběhnout v roce 2021 (Fennovoima).

Elektřina právě z jaderných elektráren by se mohla stát pro Ukrajinu zajímavým vývozním artiklem. V roce 2020 se začala dodávat do Moldávie. O dodávkách do Evropské unie, která bude postrádat stabilní zdroje už zde zmínka byla. Zde již nyní je problém se zajištěním pobaltských států, které se rozhodly neodebírat elektřinu z Běloruska a budou tak mít nedostatek zdrojů.

 

Situace v České republice a na Slovensku

V minulém přehledu se psalo, že se situace se stavbou nového bloku přece jen pohnula a začalo se pracovat na finančním modelu a přípravě potřebných smluv. Ty se nakonec připravily a předpokládají, že nový blok bude stavět ČEZ s určitými garancemi státu, které zajistí nízkou cenu úvěru a pojištění. Cena elektřiny z bloku by tak mohla být k 60 EUR/MWh. Smlouvy mezi ČEZ a státem byly podepsány a navrhovaný model byl odeslán k orgánům evropské unie k posouzení a notifikaci. Připomeňme, že návrh musí řešit to, že ČEZ, který má budoucí staveniště a zároveň zkušenosti s jadernými elektrárnami a potřebné odborníky, není státní firmou, ale má minoritní akcionáře. Ti jsou většinou zaměření na krátkodobější zisk a hodně dlouhodobá investice je nesmí poškodit. Je možná řada finančních modelů, každý má své výhody a nevýhody. Nakonec je vždy nutné nějaký vybrat a nikdy s ním nebudou spokojeni všichni.

Česká republika předpokládá, že půjde cestou výběrového řízení na tlakovodní reaktor s výkonem do 1200 MWe. Připomeňme, že omezení výkonu je dáno dvěma faktory. Pro naší menší energetickou soustavu je vhodnější menší blok. Zároveň je třeba v případě souběžného provozu nového a všech starých bloků v Dukovanech počítat s omezenými možnostmi chlazení. Do soutěže by se mohlo přihlásit v principu pět uchazečů s reaktory, o kterých jsme v přehledu referovali.

Původně se předpokládalo, že k vyhlášení tendru dojde na konci roku 2020. Bohužel se pak projevilo to, že současné politické elity se nesoustředí na řešení problémů, ale čistě na politický a ideologický boj. Volby byly v minulém roce a jsou i v roce 2021, takže se politici všech stran věnují pouze politikaření, ať to stojí, co to stojí. Opoziční strany tak začaly bojovat za odložení rozhodnutí o případné realizaci stavby nového bloku a případné formě soutěže do doby až po volbách a zároveň za vyřazení čínského a ruského dodavatele. Piráti hrají v Evropské unii i v Česku na strunu protijaderného postoje a zároveň rychlého uzavření uhelných zdrojů. Podobné hlasy se ozývají i z jiných stran, například TOP09. A ze všech pak zní volání po nadřazení ideologického pohledu nad odborné či technické otázky a nad veškerou realitu. Podle mě bude mít takové účelové politikaření, kterého se politici bez jakékoliv snahy si obstarat fakta a zabývat se jimi dopouštějí, katastrofální dopady na českou energetiku.

 

Koncem roku 2020 největší jeřáb na světě Big Carl přemístil zatím nejtěžší komponentu. Jednalo se o první ze tří prefabrikovaných prstenců s váhou 575 tun. Jeho výška je 17 m a průměr 47 m (zdroj EDF).
Koncem roku 2020 největší jeřáb na světě Big Carl přemístil zatím nejtěžší komponentu. Jednalo se o první ze tří prefabrikovaných prstenců s váhou 575 tun. Jeho výška je 17 m a průměr 47 m (zdroj EDF).

Je dobré připomenout, že velká většina dodavatelů jaderných bloků vytváří pro danou stavbu konsorcia. Například blok VVER1200 nabízí konsorcium složené z Rosatomu, GE Steam Power a Framatomu SAS pro dostavbu jaderné elektrárny v Belene. S těmito firmami spolupracuje Rosatom i v projektech Hanhikivi a Paks, s firmou GE Steam Power pak i na projektech Akkuya a El-Dabaa. Ovšem i tato konsorcia by pravděpodobně ideologičtí bojovníci vyřadili. Je ovšem otázkou, jaký by měla po vyřazení dvou silných kandidátů z pěti soutěž vůbec smysl, a jestli by pak nebyla rozumnější dohoda s vybraným dodavatelem bez soutěže, jak to předpokládá například Polsko.

Začínám tak být k budoucnosti jaderné energetiky i energetiky v Česku velmi skeptický. Určitě se nic moc nepohne ve volebním roce 2021. Řešení dlouhodobých problémů potřebuje určitou rámcovou shodu a racionální postoje. Čehož ovšem současní politici, kteří se snaží vše využít k politickému boji, schopni nejsou. Moc nevěřím, že by se chování politiků v dohledné době změnilo. Zvláště, když vidím, že je k racionálnímu jednání, přerušení politikaření a snaze o konstruktivní spolupráci neinspirují ani přeplněné nemocnice a tisíce zbytečných úmrtí, které mají přímo na očích. Nezvládnutí energetiky by mohlo mít i větší dopady na naše životy, ale je to zatím z pohledu politiků hodně daleko.

Ještě jedna fotografie z přemisťování zatím nejtěžší komponenty 16. prosince 2016 na stavbě elektrárny Hinkley Point C (EDF).
Ještě jedna fotografie z přemisťování zatím nejtěžší komponenty 16. prosince 2016 na stavbě elektrárny Hinkley Point C (EDF).

Je třeba zároveň připomenout, že stavba jednoho nového bloku v Dukovanech je jen nutný začátek, který by měl ukázat, že to dokážeme. Pokud opravdu budeme chtít vytvořit nízkoemisní mix, tak potřebujeme postavit ještě další blok v Dukovanech a dva bloky v Temelíně. V současné době se zdá, že daleko razantněji jde ke stavbě nových jaderných bloků Maďarsko a v roce 2020 se významně posunulo Polsko. Může tak být, že za těmi státy budeme zaostávat. V tom případě nás může těšit alespoň to, že se naše firmy budou velmi pravděpodobně na výstavbě jaderných bloků v Maďarsku i Polsku podílet, stejně jako se zapojily do popsané dostavby Chmelnické jaderné elektrárny a dostavby slovenské elektrárny Mochovce.

 

V jaderné elektrárně Mochovce probíhá postupná modernizace prvních dvou bloků zaměřena dominantně na turbíny. Umožnila zvýšení výkonu z 471 MWe na 500 MWe. Skončit by měla na jaře roku 2021. Zároveň se pracuje na přípravě spuštění bloku 3 a dokončení bloku 4. Velmi důležité je, aby se třetí blok už konečně rozběhl. Slováci by totiž měli začít také pomalu pracovat na náhradě dvou bloků VVER440 v Jaslovských Bohunicích.

 

Závěr

Rok 2020 byl pro rozvoj jaderné energetiky velmi významný. Do provozu se dostal už sedmý typ jaderného reaktoru III. generace. Jižní Korea a Rusko spustily první takový svůj blok i v zahraničí, Čína se k tomu blíží. Rusko a Čína staví své reaktory kontinuálně a mohou tak využít výhody sériové produkce. V těchto případech by se opravdu mělo dosáhnout standardní doby výstavby od prvního betonu jaderného ostrova do spuštění pět let. Reaktory III. generace budou postupně přebírat hlavní podíl na rozvoji jaderné energetiky a zdá se, že jejich provoz splňuje očekávání.

Německo má instalovaných 60 GW výkonu ve větrných zdrojích, a přesto může vypadat prosinec, jak je zobrazen na tomto grafu. Poměrně dost dnů jsou dodávky z větru téměř nula a výkon obnovitelných zdrojů zajišťuje pouze spalování biomasy a vodní zdroje. Obnovitelné zdroje jsou zeleně, klasické šedě. Fialová linie je německá spotřeba a světle modrá cena elektřiny v daný moment (Zdroj Agora-Energiewende).
Německo má instalovaných 60 GW výkonu ve větrných zdrojích, a přesto může vypadat prosinec, jak je zobrazen na tomto grafu. Poměrně dost dnů jsou dodávky z větru téměř nula a výkon obnovitelných zdrojů zajišťuje pouze spalování biomasy a vodní zdroje. Obnovitelné zdroje jsou zeleně, klasické šedě. Fialová linie je německá spotřeba a světle modrá cena elektřiny v daný moment (Zdroj Agora-Energiewende).

Je vidět, že v hlavně v Číně, Rusku a některých dalších zemích dochází k renesanci jaderné energetiky. Čína velmi brzy předběhne v této oblasti Francii i USA. Další zlom by mohl nastat v případě zavedení malých modulárních reaktorů, které by umožnily proniknout do decentrální energetiky a teplárenství. Velmi úspěšně začala pracovat plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov a reaktor pro ledoborce RITM-200 by mohl zajistit hromadnější produkci plovoucích jaderných elektráren i pozemních malých modulárních zdrojů pro specifické účely. Pokud se v provozu osvědčí čínsky malý modulární vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM, bude další průlom v tomto směru. V oblasti malých modulárních reaktorů je vidět velmi intenzivní úsilí. K němu se podrobněji vrátíme v některém z příštích článků.

 

Zahájení budování druhého čínského sodíkového reaktoru CFR-600 a intenzivní spolupráce na vývoji těchto rychlých reaktorů s Ruskem ukazuje na intenzivní snahu po uzavření palivového cyklu a zvýšení efektivity využití jaderného paliva i snížení objemu jaderného odpadu. Připomeňme, že byla doba, kdy byla v čele vývoje tohoto typu reaktorů Francie. Tam však vývoj zařízli zelení protijaderní aktivisté. I to je známkou ideologicky podmíněného zaostávání Evropy. I v této oblasti se dá čekat pokrok v nejbližších letech.

V současné době se v Evropě zintenzivňuje tlak na snižování emisí a pro řadu států začíná být jasnější, že bez jaderných zdrojů se k uhlíkové neutralitě nedostanou. Pozitivní je, že v době, kdy se nakonec pro výstavbu jaderných bloků rozhodnou, budou alespoň někteří výrobci schopni na takový požadavek kladně reagovat a spolehlivý a vyzkoušený reaktor nabídnout.


 

Michal Mejstřík v Barakah (první řada třetí zleva).
Michal Mejstřík v Barakah (první řada třetí zleva).

 

Poznámka

Dovolil bych si tuto část cyklu věnovat Michalu Mejstříkovi, kterého jsem měl možnost znát nejen jako ekonoma, ale také jako člověka. Byl také honorární konsul Jižní Koreje. Před necelými dvěma roky jsem s ním byl na cestě po korejských jaderných zařízeních v rámci hledání možností spolupráce při vzdělávání nové generace jaderných odborníků. Měli jsme i díky němu možnost poznat i spouštěnou jadernou elektrárnou Barakah. I zde jsem ho poznal jako velice vitálního člověka s obrovskou erudicí a nadšením, který toho i pro jadernou komunitu hodně udělal, a ještě mohl udělat. Chci si na něj uchovat jen hezké vzpomínky. Avšak upřímně řečeno, pokud bych měl nyní poblíž někoho z těch chřipečkářů, kteří prohlašují, že na COVID-19 umírají jen ti, kteří by už stejně za chvíli umřeli, tak bych po něm snad hodil cihlu.

 

 

Datum: 05.01.2021
Tisk článku

Základy horního a energetického práva - Vícha Ondřej
 
 
cena původní: 320 Kč
cena: 298 Kč
Základy horního a energetického práva
Vícha Ondřej
Související články:

Jaderná energetika na prahu roku 2011     Autor: Vladimír Wagner (17.02.2011)
Jaderná energetika v roce 2011     Autor: Vladimír Wagner (21.01.2012)
Jaderná energetika na prahu roku 2013     Autor: Vladimír Wagner (06.01.2013)
Jaderná energetika na prahu roku 2014     Autor: Vladimír Wagner (05.01.2014)
Jaderná energetika na prahu roku 2015     Autor: Vladimír Wagner (08.12.2014)
Jaderná energetika na prahu roku 2016     Autor: Vladimír Wagner (27.12.2015)
Jaderná energetika v roce 2017     Autor: Vladimír Wagner (25.01.2018)
Jaderná energetika v roce 2018     Autor: Vladimír Wagner (07.01.2019)
Jaderná energetika v roce 2019     Autor: Vladimír Wagner (14.02.2020)
Rok 2020 - další zlom v zavádění reaktorů III. generace     Autor: Vladimír Wagner (05.09.2020)



Diskuze:

Mimo témy

Vladimír Bzdušek,2021-01-09 18:24:40

Bola tu spomenutá štatistika/pravdepodobnosť.
Velice ošemetná vec.
Pominiem fakt, že ja verím len tej štatistike,
ktorú si ja sám sfalšujem,
a nedá mi nepripomenúť známu průpovídku o bombe v lietadle:
Bolo štatisticky zistená, že pravdepodobnosť toho,
že v lietadle do ktorého nastupujem je uložená bomba,
je asi 1*10E-6, t.j. milióntina.
Teda prevdepodobnosť toho, že na palube budú
nezávisle od seba uložené dve bomby, bude
(1*10E-6) * (1*10E-6) = 1*10E-12
čo je absolútne zanedbateľná hodnota.
A preto ja, keď nastupujem do lietadla,
si vždy beriem so sebou svoju vlastnú bombu,
čím znižujem riziko o šesť rádov.
Sorry všetci, je to síce vtip,
ale štatisticky je to správne pre všetkých v lietadle okrem mňa.

Odpovědět


Re: Mimo témy

Vladimír Wagner,2021-01-09 22:33:59

Ano pane Bzdušek. U každých statistických dat musíte počítat z jejich nejistotami, nejen statistickými, ale i systematických daných různým ovlivněním vlivů, které nemůžete přesně zjistit. A pochopitelně musíte udělat korektní interpretaci. Pochopitelně, když je budete interpretovat nesmyslně, tak dostanete nesmysl. Je to sice vtipná poznámka (už hodně vousatá), ale reálně je k ničemu.

Odpovědět


Re: Re: Mimo témy

Vladimír Bzdušek,2021-01-10 15:49:27

Zdravím Vás, p. Wagner, k téme sa zo známych dôvodov samozrejme nevyjadrujem, ale zato Vám želám aj v Novom Roku veľa entuziazmu v tejto misii! Je to ozaj beh na dlhé trate, a keď navyše cieľ začína utekať a ešte aj kľučkuje ...

Odpovědět

smerovanie jadrovej energetiky

Peter Straka5,2021-01-09 15:08:28

Dobrý deň. Vedeli by ste mi prosím ozrejmiť, koľko by sa dalo recyklovať stiepitelneho materiálu (Pu+U) z ťažkovodného reaktora candu 6.Viem,že z našich reaktorov je to okolo 1percenta U235 a ,6 stiepitelneho Pu. Vedeli by tieto alebo zmieňovane RBMK udržať prevádzku jadrovej energetiky bez rýchlych reaktorov. Ďakujem pekne za fajn zhrnutie .

Odpovědět


Re: smerovanie jadrovej energetiky

Vladimír Wagner,2021-01-09 22:35:11

Na bázi reaktorů CANDU uzavřený palivový cyklus nevytvoříte.

Odpovědět


Re: Re: smerovanie jadrovej energetiky

Peter Straka5,2021-01-10 10:05:53

ďakujem.Dalo by sa stručne napisat prečo?

Odpovědět

? zastaralá generace JE?

Eva M,2021-01-09 14:27:10

Vážení odborníci,
odpusťte mi ještě jeden vpád do diskuze.

Na výčtu budovaných JE tohoto typu mne zaujalo, že jsou všechny v zemích 3. světa (a velikostí a dalšími podmínkami od ČR odlišných; pro tuto chvíli si odpusťme otazníky nad zařazením ČR - nakolik vyspělá?) - žádné Japonsko, žádná země považovaná za vědeckou špičku; navíc dle toho, co bylo níže diskutujícími uvedeno, některé firmy, které se popisovanou technologií zabývaly, již s ní nějakým způsobem "končí".

Zvažte prosím, zda se nejedná o předzvěst technologického skoku - tj. informovaní již vědí a již se neangažují (počkají si), neinformovaní ještě honem draze nakupují...

V googlu na mne vyhlédly jakési reaktory 4. generace či co, ale nemusí to být nutně z tohoto oboru (tj. jaderná energetika).

Odpovědět


Re: ? zastaralá generace JE?

Mirek Bárta,2021-01-09 17:17:47

Doufám, že za země 3. světa nepovažujete Rusko a Čínu, které v současnosti představují opravdovou světovou špičku. Jaderná energetika se určitě neutlumuje, ale rozvíjí se velmi intenzivně (třeba v Číně se staví asi 15 reaktorů současně, 48 reaktorů je v plánu a 168 reaktorů je v plánu v delší perspektivě).

Technologický (kvalitativní) skok jistě bude zvládnutí termonukleární fúze. Ve světě probíhá několik výzkumných projektů tímto směrem - nejznámejší je ITER ve Francii, na kterém se účastní mnoho zemí. Ale od laboratorních podmínek je zřejmě ještě hodně daleko k využití v praxi.

Projekty malých reaktorů 4. generace pokračují v mnoha směrech. Jedná se převážně o první demonstrační reaktory pracující s rychlými neutrony a uzavřeným palivovým cyklem. Zahájení provozu prvních pilotních reaktorů této generace je odhadováno mezi léty 2030 až 2040, komerční nasazení potom po roce 2050. Mimochodem, na takovém malém výzkumném reaktoru (spíše mikroreaktoru) se pracuje v ÚJV v Řeži.

Odpovědět


Re: Re: ? zastaralá generace JE?

Eva M,2021-01-09 20:21:21

Dobrý den,
tak ještě jeden vstup - snad se p. Wágner nebude zlobit.
Rusko, Čína, USA jsou v podstatě kontinenty, mají k dispozici rozsáhlá neobydlená území...
(v tomto punktu bych se napůl v nadsázce vrátila ke své předchozí otázce "dá se to rychle zasypat?")

Domnívám se, že vhodnějšími "vzory" pro nás jsou malé a/nebo hustě osídlené země.

Pokud jde o to, jaký "technologický skok" očekávám, mohu odpovědět nejvýše na úrovni sporadického čtenáře scifi -- co já vím, pokrok ve skladování a dálkovém přenosu energie? :) jako třeba že by se na Sahaře nastavěly ty solární panely, "laserem" (ten my laciní scifisté máme v oblibě, s tím uděláte cokoli) by se to nasměrovalo do pouště na druhém konci zeměkoule a další týden by se čerpalo teplo z rezervoáru roztaveného křemíku :)?.............Tak to nejspíš ne; ovšem s Vámi "hochy od jádra" je problém, že řešíte zásadně JADERNOU energetiku.

Jinak se domnívám, že postřeh, že tradiční "západní" země se nyní do technologie zamýšlené pro ČR nehrnou (Japonsko se prý vrací k uhlí...), na rozdíl od zemí p. Wágnerem zmiňovaných, je platný, a bude mít nějaký důvod.

Nedomnívám se, že by to nutně musela být ideologie, jejíž účinnost zpravidla dost utrpí, když lidem začne být zima.

Odpovědět


Re: Re: Re: ? zastaralá generace JE?

Vladimír Wagner,2021-01-09 22:19:12

Paní Evo M., ovšem i v Rusku, Číně a USA se elektrárny budují v blízkosti aglomerací, protože jsou určeny pro dodávku elektřiny pro ně. Takže to opravdu není tak rozdílné od nás. Pokud se podíváte na evropské země, tak i Velká Británie, Finsko nebo Francie budují jaderné bloky v blízkosti svých oblastí s vysokou hustotou obyvatel.
Paní Evo M., jestli jsem tedy pochopil, tak nepovažujete Velkou Británii, Finsko, Kanadu nebo Švédsko za tradiční západní země?
Jinak jsem pro pestrý a vyladěný mix odpovídající geografickým a dalším podmínkám daného regionu. To, že více píši o jaderné fyzice a jádru je dáno tím, že jsem jaderný fyzik, ale píši třeba i akumulaci a na rozdíl od Vás, mám trochu představu, co je zde v budoucnu reálně možné a co ne: https://www.osel.cz/10091-akumulace-a-regulace-site.html , když už se o této problematice zmiňujete.
Tady je ještě možná trochu přehled, co je možné v energetice v Česku: https://www.osel.cz/9692-mozne-scenare-a-rizika-vyvoje-elektroenergetiky-v-cesku.html

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ? zastaralá generace JE?

Vladimír Wagner,2021-01-09 22:28:55

Ještě poznámka. Máte pravdu, že až bude zima a elektřina nebude, tak ta ideologie přestane mít takovou váhu. Problém však je, že realizace energetických projektů potřebuje roky a pokud pak už řešíte na poslední chvíli krizi, tak to je drahé a neefektivní. A ztrátám a i dramatickým dopadům nezabráníte.
Ono to ostatně je vidět i na současné epidemii. Tady sice přece jen alespoň někteří politici od svých ideologických pozic a politikaření přece jen trochu ustoupí, když vidí, jak se nemocníce zahlcují, ale to už je docela pozdě, protože kvůli zpoždění nemocných a mrtvých za infekcí, už velké části dramatických dopadů zabránit nelze. No a někteří ani v tomto případě ze svého ideologického fanatismu stejně neustoupí. Jako je třeba Václav Klasu. Ten bude proti rouškám, vakcíně a jakýmkoliv opatřením proti epidemii bojovat pořád.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ? zastaralá generace JE?

Eva M,2021-01-10 11:16:51

Pane Wagnere potíž je, že my si interpretujeme tytéž skutečnosti odlišně...

Já Vám mohu oponovat nanejvýš na úrovni "zdalipak víte, proč to Darth Vader ve 4. dílu hvězdných válek projel" - tj. "je vhodné vybudovat v našich podmínkách 1 ohromný megapodnik (s megariziky), na němž budeme záviset"? ....Obávám se, že v podmínkách velkých zemí mají odlišný význam jak pojem "v blízkosti" - u nich je to totéž, co v ČR "vzdálená periferie republiky" - tak pojem "velké město" - :) i ta mají rezervní a je možné, že to nějakým způsobem ovlivňuje způsob, jakým uvažují...

U těch "nešťastných" tzv. modulárních reaktorů jakýsi článek, který jsem zahlédla, odhadoval dobu výstavby na cca 3 roky a oceňoval pružnost; mělo to být info o plánech Velké Británie... no, nevím o tom nic, a je možné, že to tzv. "nebylo zasazeno do reálného rámce".

Z dostupných informací jsem došla k závěru, že by mohlo být vhodnější zatím se držet co nejvíce vylepšených tradičních technologií a trochu si počkat, až bude k dispozici něco pro nás vhodnějšího - pokud je vývoj tak rychlý, jako u počítačů, mělo by to být správné řešení (laické porovnání: představte si, kdybyste si např. před 7 lety na dnešek předplatil tehdejší špičkový stroj...) - protože do budoucnosti nevidím, přiznávám, že je to bez záruky.

Pokud jde o epidemii, doporučuji projít si zajímavý twitter prof. Šerého z Masarykovy univerzity za poslední rok; dále pak informace o historii šíření onemocnění od samotného začátku, věnovat pozornost vývoji od okamžiku, kdy bylo vyhlášeno, že "po 10 dnech jsou všichni neinfekční, takže neinfekčnost na výstupu z karantény netřeba ověřovat", prohlášením a rozhovorům hygieniků a reakcím státních orgánů na události.

Podle mého úsudku kompetentní orgány neřešily podstatné, z nějakého důvodu nereagovaly na signály rozporů mezi předpoklady a realitou; výsledek je jaký je - tj. velmi špatný, nicméně od jistého okamžiku byl předvídatelný i pro laika, tj. toto je bod, kam si naše autority přály dojít; stalo se tak za údajného dozoru odborníky a za jejich řízení.

Důvody si můžeme pouze domýšlet; podobného vývoje v oblasti jaderné energetiky bych se ovšem dočkala velice nerada.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ? zastaralá generace JE?

Eva M,2021-01-10 12:18:54

p.s. jo a nezdá se mi, že by vyhánění sáňkujících rodin, které přijely AUTEM - kromě případů, kdy vznikne vyložená tlačenice - čemuž by se dalo předejít rezervačním systémem na kritických místech, navíc kdo přijel autem, může autem odjet - bylo tím kardinálním opatřením......a taj je to se vším...

Odpovědět


Re: ? zastaralá generace JE?

Richard Vacek,2021-01-10 07:02:49

Předzvěst technologického skoku? Možná je lepší se poohlédnout jak probíhaly kolapsy civilizací. Občas o tom píše egyptolog Bárta https://www.miroslavbarta.cz/clanky/ .

Odpovědět

Statistika

D. Hruška,2021-01-09 14:04:30

Pročítám si diskusi a souhlasím s tím, že laici můžou mít oprávněné obavy o jadernou bezpečnost a že zároveň laik nemůže znát 50 000 komponentů JE, jak píše Daniel Slovák. Nesouhlasím však s tím, že jsme my laici odkázaní pouze na důvěru v odborníky, jako je pan Wagner. Existuje nástroj dostupný pro průměrného středoškoláka, říká se mu statistika. Abych obecně zhodnotil bezpečnost JE, nepotřebuji JE vůbec rozumět. Stačí mi vědět, kolik JE je po světě v provozu po jak dlouhou dobu a kolik vážných bezpečnostních problémů se za tu dobu muselo řešit. Z tohoto hlediska by se mohlo zdát, že riziko jaderné havárie zas tak zanedbatelné není. Statistiku ale doporučuji dále rozdělit podle datumu výstavby. JE se masově staví od 60tých let, ale prakticky všechny závažné havárie se staly na elektrárnách vystavěných do roku 1980. To samozřejmě není náhodná statistická odchylka. Zvláště od černobylské havárie se při výstavbě nových bloků na bezpečnost klade mnohem větší důraz.

Největší současný problém jaderné energetiky je v tom, že velká část populace nechce mít ani s tou jednoduchou středoškolskou statistikou nic společného. Je to vidět například na tom, kolik lidí sází v loteriích. V Česu je to víc než 1/4 populace. Přitom pravděpodobnost takové výhry, která by zásadnějším způsobem ovlivnila jejich život, je prakticky nulová. Do Sazky si za svoje peníze chodí kupovat falešný pocit naděje, nikoliv šanci na změnu života. A ti samí lidé, kteří věří, že má smysl zabývat se šancí, že loterie by mohla změnit jejich život k lepšímu, také věří, že má smysl zabývat se šancí, že JE by mohla změnit jejich život horšímu. Stačí k tomu přece například to, aby v Česku bylo zemětřesení 8. magnitudy. Kdo z těchto skeptiků se ale zabývá tím, jestli v případě takového zemětřesení sám nezemře v sutinách vlastního rodinného domku?

Odpovědět


Re: Statistika

Daniel Slovák,2021-01-09 14:44:03

Vážený pán Hruška, s tou štatistikou je to veľmi diskutabilné. Japonskí inžinieri tiež riešili štatistiku výskytu obrovských tsunami a došli k tomu, že sú vysoko nepravdepodobné, a vidíte, kam ich to doviedlo. Pritom som si istý, že každý z nich by o polnoci vysypal na počkanie všetko od permutácií po Kolmogorovovu axiomatiku.

Odpovědět


Re: Re: Statistika

Vladimír Wagner,2021-01-09 15:01:20

Pane Slováku, myslím, že pan Hruška chtěl upozornit na jinou věc. A to na to, na co jsem v reakci na pana Horazného psal i já. Pokud začnete uvažovat o tom, že v České kotlině dojde k zemětřesení 8 stupně, tak to dopady způsobené tím, že na něj není dimenzován jaderný blok, budou zanedbatelné vůči dopadům toho, že na to není dimenzováno celé Česko.

Odpovědět


Re: Re: Re: Statistika

Daniel Slovák,2021-01-09 17:37:18

Pán doc. Wagner :Keby som si robil štatistiku poruchovosti VVER , dostal by som 1000 rokov prevádzky bez nehody.Super. Ale keby som riešil štatistiku vážnych nehôd JE, tak je to zhruba 1 nehoda na 12 rokov. A to už neznie tak skvele. Vy stále riešite štatistiku semetrasení, ale dalšia nehoda môže mať iné dôvody. Môže to byť útok Izraela na JE Bušéhr alebo požiar sodíka v JE Kalpakam.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Statistika

Mirek Bárta,2021-01-09 18:56:03

Domnívám se, že havárie technického rázu jsou do velké míry předvídatelné, takže lze udělat pčedem nějaká protiopatření. Bohužel, šílená rozhodnutí politiků nelze předvídat. Např. Izrael zničil bombardováním JE budovanou u Bagdádu v Iráku, ta naštěstí ještě nebyla v provozu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Statistika

D. Hruška,2021-01-09 19:57:50

V průměru 1 havárie za 12 let má sice daleko do "čistého konta", ale když zohledníte, že to je celosvětový výsledek, je to pořád slušné. Kéž by měl takové hezké skóre například chemický průmysl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Daniel Slovák,2021-01-09 21:51:05

No keby mali všetky rádionuklidy polčas rozpadu pár týždnov, tak by to problém nebol, lebo po 12 rokoch by prebehlo toľko rozpadov, že by zasiahnuté územie svietilo ako bežné pozadie. Ale bohužiaľ, Černobyľ vychrlil izotopy stroncia a cézia s polčasom rozpadu 30 rokov a tak potrvá sakra dlho, než sa to tam vráti do normálu. Planétu máme iba jednu, a čo zašpiníme dlhožijúcimi izotopmi, je stratené de facto navždy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Vladimír Wagner,2021-01-09 22:00:58

Pane Slováku, proboha, jak jste přišel na to, že havárie řádu Černobylu je každých dvanáct let?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Daniel Slovák,2021-01-09 22:24:54

Pán doc. Wagner, teraz sa zase Vy dopúštate nepresností. Nepísal som havária Černobyľskej úrovne raz za 12 rokov, ale vážna nehoda raz za 12 rokov. Počítal som takto: Prvá JE Obninsk 1954, máme rok 2020 a udiali sa nehody : Windscale, Three Mile Island,A1 Jaslovské Bohunice , Černobyľ a Fukušima. Windscale ( Alebo Sellafield ) bol síce reaktor na výrobu plutónia do JZ , ale rozhodne to bol jadrový reaktor. Takže 66 rokov, 5 vážnych incidentov, teda 1 vážna nehoda na 12 rokov .

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Vladimír Wagner,2021-01-09 22:50:50

Pane Slováku, Vy jste mluvil o rozsáhlých opuštěných územích navždy. Ona to není pravda ani u toho Černobylu, kde už také po dokončení nového sarkofágu začíná revitalizace zasažených území (podrobně je to popsáno v druhé části tohoto článku: https://www.osel.cz/10664-cernobyl-film-realita-a-soucasnost.html ). V těch dalších případech to už neplatí ani pro omezený čas:
Windscale - jaké území bylo vyklizeno a je uzavřeno?
Three Miles Island - žádná kontaminace území
A1 - můžete mi napsat, jaká území byla kvůli této nehodě na Slovensku vysídlena a kde máte kvůli ní uzavřenou zónu?
Fukušima - uplynulo deset let a většina uzavřeného území je znovu otevřena a revitalizuje se.
Já se nepřesnosti nedopouštím, jen Vy jste napsal nesmysl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Daniel Slovák,2021-01-09 23:40:53

Dopustil ste sa tej nepresnosti, že ste mi vložil do úst tvrdenie "Nehoda Černobyľského typu raz za 12 rokov " , pričom ja som napísal " vážna nehoda raz za 12 rokov " Ja samozrejme rozlišujem havárie podľa toho či zanechajú po sebe opustené kontaminované úúzemie alebo "len" roztavený reaktor. Nikdy som netvrdil, že A1 , Three Mile Island alebo Windscale je kontaminovaná zóna ,to mi podsúvate Vy, ale prečo je Sellafield hodnotený ako jedno z najviac zamorených miest v Európe ? Okrem toho, roztavený reaktor, to je problém na pol storočia aj viac, to vám slovenskí kolegovia v Jaslovských Bohuniciach určite vysvetlili.
K tej revitalizácií : napíšem Vám názor laika na revitalizáciu po jadrovej nehode. Revitalizácia je keď 50 rokov po návrate ľudí na dané územie sa nezistia štatisticky žiadne odchylky počtu rakovinových ochorení, genetických deformácií ani priemernej dlžky života od regiónu v zemi, ktorý spadom zasiahnutý nebol. Takáto revitalizácia je ale možná len keď sa rozpadnú všetky rádioaktívne izotopy obsiahnuté v pôde. A to, ako viete, ešte nejaký ten rok potrvá . Stavil by som sa s Vami o čokoľvek, že z húb nazbieraných v okolí Pripjati by ste si raňajky nepripravil. Nepochybne viete, že diviaky, živiaci sa týmito hubami, sú už Európskym problémom, nakoľko ich lovia až v Nemeckých lesoch.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Vladimír Wagner,2021-01-10 09:25:54

Pane Slováku, ale to Vy jste psal o nehodě každých 12 let a pak jste její následky popisoval jako dokonce větší, než byly následky nehody v Černobylu (po uvedení, že každých dvanáct let je nehoda, jste tvrdil že je rozsáhlé území kontaminováno a "je stratené de facto navždy", abych Vás citoval).
A teď zase. Pan Hruška už Vám psal, že dopady havárií v jaderné energetice nepřesahují dopady srovnatelných jiných průmyslových nehod. Já bych k tomu přidal ještě protržené přehrady, z nichž některé vedly k mnohonásobě většímu počtu obětí než Černobyl. Už se tu mluvilo o tom, že při přepočtu dopadů na jednotku vyrobené elektřiny jsou na tom jaderné zdroje zdaleka nejlépe. Nesrovnatelně (řádově) větší plocha území byla a je kontaminovaná z jiných průmyslových činností tak, ž se tam potraviny produkovat nebudou a houby z nich jíst také nebudete. A revitalizace takových území trvá také desetiletí. Připomeňme třeba jen u nás nedávno skončenou likvidaci ostravských lagun, která byla dokončena teprve nyní. A pořád to není území, kde byste sbíral houby. Využívání průmyslových areálů třeba na Ostravsku trvala více než století a revitalizace Vítkovic trvala desetiletí. Stejným problémem, jako cesium u kanců, jsou i těžké kovy. Jak jsem psal, u Vás je problém, že Vy svým krátkým vytržením z kontextu a posunutím začnete tvrdit emotivně zabarvené nesmysly. Přesně o tom mluví Dana, o té neschopnosti se alespoň trochu oprostit od emocí (které jsou pochopitelně také velice důležitou součástí lidské osobnosti a společenské diskuze) a alespoň trochu racionálně diskutovat a srovnávat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Daniel Slovák,2021-01-10 11:24:35

Viete pán Wagner, existuje čosi ako "whataboutizmus" , do bezpečnosti JE extrapolované ako " Pozrite, zem zamoruje aj priemysel ťažkými kovmi , aj ťažba , takže nediskutujme o JE " Mne whataboutizmus nie je blízky, preto do článku o jadrovej energetike nevypisujem príspevky o dopadoch ťažby na Ostravsku. Som toho názoru, že každý sektor priemyslu by mal usilovať o minimálny dopad svojej činnosti na životné prostredie, a neuspokojiť sa z tým,že niekto iný znečistuje ešte viac. Som toho názoru, že planétu zachránime len tak , že každý začne od seba, a nie keď nám to direktívne prikáže nejaká EU alebo OSN

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

D. Hruška,2021-01-10 01:45:59

Pane Slováku, riziko havárií existuje u všech průmyslových činností, tak nerozumím, proč zrovna na jadernou energetiku uplatňujete tak absurdně přísný metr. Namátkově pár podnětů k zamyšlení:
- radionuklidy sice zamoří půdu na dlouhá desetiletí, ale to například těžké kovy nebo perzistentní organické polutanty z nejaderného průmyslu dokážou také.
- srovnejte Bhópál vs. Černobyl
- nekompletní seznam havárií v energeticém průmyslu: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_industrial_disasters#Energy_industry
- v severních Čechách byly zničeny rozsáhlé plochy lesů kyselými dešti z nejaderné energetiky a revitalizace trvala desítky let

Na jadernou energetiku je už nyní mnohem přísnější bezpečnostní metr než na ostatní oblasti průmyslu. A Vám to přesto nestačí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Daniel Slovák,2021-01-10 11:38:32

Áno, uplatňujem na JE prísny meter a som presvedčený že jedine nepoľavujúcim dozorom nad každou maličkosťou zabránime dalšej nehode.
Viem toho nie príliš veľa o Bhopále, áno, uvedomujem si že rozsahom škôd a počtom obetí bolá nehoda horšia než Černobyľ. Pokiaľ si z nej má jadrová energetika vziať nejaké ponaučenie, tak by to malo byť ukončenie spolupráce s Westinghouseom a to natrvalo. Reakcia amerických úradov na katastrofu je príklad ten najhoršej arogancie. Pokiaľ by reaktor Westinghouseu v ČR havaroval, zachovali by sa podobne ako Union Carbid po Bhopále ? ? Ono nech boli rusi akýkoľvek, tak jasne chápali, že vinníci katastrofy v Černobyle musia niesť zodpovednosť.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Jan Novák9,2021-01-10 19:16:54

Není problém. Tak prolomíme limity a budeme pokračovat s uhlím. Postavíme pár dalších uhelných elektráren a není co řešit.
Uhelná elektrárna uvolňuje mnohem víc radioaktivity než atomová, uhlí totiž obsahuje pár gramů uranu na tunu.

Odpovědět


Re: Re: Statistika

D. Hruška,2021-01-09 15:12:00

Já Vás ale nenabádám, abyste věřil nějaké statistice pana Wagnera, Bárty nebo Japonských inženýrů. Nabádám Vás, abyste si statistiku spočítal sám - a díky tomu jí mohl důvěřovat. V jednom vláknu dole jste to dokonce udělal a vyšla Vám 1 velmi těžká havárie každých 11 let celosvětově. Já Vám ještě k tomu doporučuji, abyste tu statistiku dále rozdělil podle stáří reaktorů.

Ono totiž například i v tom Japonsku nebyla vlnou cunami zasažena jen Fukušima I, ale pouze na ní došlo k závažné havárii - protože byla technologicky zastaralá a špatně modernizovaná. Z toho byste mohl vyvodit například nedůvěru v dodatečné bezpečnostní modernizace starých bloků. Ale naopak to znamenalo prověrku vysoké bezpečnosti moderních bloků, které zěmětřesení i vlna zasáhly taky a obstály na výbornou.

Navíc pravděpodobnost rekordních cunami, zemětřesení a dalších katastrof v nějakém regionu - to je statistika malých čísel. Naproti tomu jaderných reaktorů běží po celém světě stovky po dobu desítek let. To máte celkem několik tisíc provozních let a z toho už uděláte celkem slušnou statistiku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Statistika

Mirek Bárta,2021-01-09 16:10:44

V současnosti je v provozu 415 reaktorů. Ty nejstarší se postupně vyřazují - ne, že by byly aktuálně nebezpečné, ale prostě se modernizuje všechno, jako ve všech odvětvích: dopravní prostředky, léky, .... U JE je to systém řízení, který maximálně eliminuje lidské chyby, diagnostika, která maximálně eliminuje technické závady, palivo, ... I analýza předchozích havárií k zomu podstatně přispívá.

Proto statistika třeba průmyslových nehod za dlouhé časové období nemá valný význam. To je jako s léky. Za pár let se lidé budou usmívat nad tím, že jsme se nedokázali vypořádat s covidem, ale statistika za dlouhé období bude vypadat strašidelně.

Jiné je to u statistiky třeba zemětřesení, které, podle mého názoru, s lidskou činností nesouvisí. Jak správně psal pan Vágner, zemětřesení 8. stupně by pro ČR byla obrovská katastrofa na celém území - nezůstal by stát ani jeden dům. Ale domnívám se, že i v tom případě by porucha JE byla lokalizovaná, i když by elektrárna byla vyřazena z provozu a určitě by spadly chladící věže, strojovna, ... . Ale jde o vlastní reaktor a primární okruh: proto se budují lapače taveniny, dvojité kontejnmenty, každý důležitý prvek je několikanásobně jistěn, .... To je také jeden z důvoduů, proč se stavba JE prodražuje. V jadedrné energetice bude velmi důležitý kvalitativní skok, kdy s liden podaří zvládnout jadernou fúzi v průmyslovém měřítku.

To máte jako u letadel - kdyby se ke dvěma motorům přidaly další dva, tak by to jistě zvýšilo bezpečnost. Aůe je třeba uvažovat křivku cost/benefit (náklady/přínosy). A od toho se vlastně všechno odvíjí. Jen se bojím, že o bezpečnosti nebudou rozhodovat odborníci, ale politici, kteří mohou zničit celou planetu jedním šíleným rozhodnutím. Pak budou i nejdokonalejší technická opatření k ničemu, i kdyby žádné JE neexistovaly. Podobně by to dopadlo i po dopadu velkého asteroidu, který by lidé nedokázali odklonit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Statistika

D. Hruška,2021-01-09 16:57:08

Pane Bárto, statistika průmyslových nehod za dlouhé časové období nemá valný význam pro projektanta (což je úhel pohledu, který je Vám evidentně nejbližší). Protože projektant se potřebuje soustředit na konkrétní řešení pasivní a aktivní bezbečnosti u svěřeného projektu. Údálosti z jiných zařízení, která mají často úplně jinou koncepci, jsou pro projektanta samozřejmě zbytečnou informací.

Dlouhodobá statistika nehod má ale zásadní význam pro další zúčastněné subjekty - pro investory, pro potenciálně ohroženou veřejnost a v neposlední řadě pro pojišťovny. A zvláště ty pojišťovny se o statistiku opírají jako o rozhodující nástroj pro zhodnocení rizik. A funguje jim to. (Nevím samozřejmě o žádné pojištěné JE, ale mluvím teď o průmyslových nehodách obecně.)

Je otázka, co považujete za dlouhé časové období pro statistiku jaderných havárií? 10, 30 nebo 60 let? Pokud myslíte 60 let, tak tam ta statistika samozřejmě nemá valný význam, protože technologie se za tu dobu zásadně změnily.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Mirek Bárta,2021-01-09 17:35:56

Abych Vám řekl pravdu, statistikou jaderných havárií se nezabývám, tím se živí statistici. Ale jak sám říkáte, tam, kde se technologie rychle mění, tam dlouhodobé statistiky nemají význam. A vlastně ani krátkodobé. To jsou spíše jakási pačísla určená pro veřejnost. A veřejnost si je může vykládat podle toho, jaký citový vztah má k jádru.

Daleko daleko důležitější jsou příčiny takových havárií. Ty jsou velmi různorodé - od celkem bezvýznamných po hodně závažné. MAAE má na to stupnici 0-6. Pro všechny dodavatele jaderných zařízení je důležitá právě ta analýza příčin havárií, která vede k technologickým vylepšením. K technologickým vylepšením samozřejmě dochází i bez ohledu na to, zda k nějaké havárii došlo či nikoliv.

Odpovědět

Tomáš Horázný,2021-01-09 10:26:56

Vyska tsunam z roku 1894 byla 38.2m, tsunami z roku 2011 mela 40.5m. Obe bez problemu prekavaji opatreni ktera byla v elektrarne instalovana proti temto vlnam. Jinak oznacovat nazory diskutujicich za blaboly patri spis na novinky. Jestli vas problematika zajima, zkuste diskutovat tak aby to pro obe strany bylo prinosne.

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2021-01-09 11:01:38

Pane Horazný, maximální výška vlny závisí na profilu daných míst, takže o relativním srovnání ničivosti cunami to nemusí zase tolik vypovídat. Ale to asi není podstata sporu. Umístění dieselagregátů v suterénu nepočítání z možností jejich zaplavení bylo velkou chybou. S tímto rizikem se mohlo a mělo počítat. Nyní se v japonských elektrárnách počítá i s takovým (i vyšším) cunami odpovídající umístění elektrárny a blízké podmořské zemětřesení. Pochopitelně i v dalších elektrárnách se na základě těchto zkušeností udělaly modifikace.
Ale je nutné připomenout, co je další sdělení událostí okolo Fukušimy. Jaderné elektrárny jsou nyní pravděpodobně na takové úrovni bezpečnosti, že událost která dokáže u nich iniciovat velkou havárii má nesrovnatelně větší dopady jinde. Mát pravdu, že se mohlo ze vzdálených historických záznamů tušit, že by mohlo být tak velké cunami. Ovšem tomu, že něco takového nastane, nevěřil v Japonsku asi nikdo. Jinak by učinil daleko triviálnější opatření, která by zachránila tisíce lidí a zabránila mnohem větším škodám, než přineslo cunami v jiných oblastech. Připomínám, havárie v elektrárně neměla žádnou přímou oběť, cunami téměř dvacet tisíc. Nepřímých oběti bylo také nesrovnatelně více z cunami než z havárie elektrárny. A u škod platí totéž. Ano, jaderná elektrárna nemůže odolat dopadu planetky, ale následky její havárie by byly zanedbatelné oproti jiným dopadům této události.
A jak už tady bylo zmiňováno, pokud se počítají škody a úmrtí z různých zdrojů přepočtené na produkovanou jednotku elektřiny, tak je jich u jaderných zdrojů nejméně.

Odpovědět

Velmi děkuji

Mirek Bárta,2021-01-09 09:45:14

panu Vágnerovi za tento přehledný článek i za mnoho jiných. Vždy se v nich člověk dozví něco nového, i když jsem sám pracoval dlouho v energetice a jadernou energetiku sleduji stále. Prostě, tento obor se neustále vyvíjí a jednotlivec ani nemůže vše vstřebat.

Ale pana Vágnera obdivuji zejména kvůli tomu, že tak trpělivě odpovídá na ideologické bláboly některých diskutérů, kteří sice o jaderné energetice neví vůbec nic, žádné odborné argumenty nemají, ale potřebují se ideologicky projevovat. Já bych je ignoroval.

Odpovědět

Když už se do odborných článků tahá politika.

Martin Dolejš,2021-01-08 17:08:57

Dobrý den pane Wágnere,
když už do odborných článků musíte vložit politické komentáře, nemohu nepoužít jednu větu, kterou jste reagoval na jednoho z diskutujících a sice ohledně vytrhávání věcí z kontextu. Snažíte se v rámci duše článků objektivně porovnat pokročilost technologií a jejich použitelnost v praxi, stejně tak to, jak by vedle sebe obstály ve výběrových řízení a jak není moudré aby ČR "in advance" vyřazovala některé firmy z tendru. Vy tedy opravdu nevnímáte politické navázání firem na jejich vlády, u kulturně a politicky zcela odlišných zemí jako je Rusko nebo Čína, jako problém? Nevnímáte možná rizika, ať už kontinuity spolupráce nebo bezpečnosti jako problém? Obzvlášť v případě zajištění energetické infrastruktury státu?

Odpovědět


Re: Když už se do odborných článků tahá politika.

Vladimír Wagner,2021-01-08 18:55:01

Pane Dolejši, pokusím se na to odpovědět. Ono už jsem to zmínil v článku a je tam i odkaz na podrobné vysvětlení, že totální nadřazení ideologických představ na technické a odborné aspekty, a dokonce nad veškerou realitu, jak se projevuje u řady současných politiků, považuji za velmi nevhodné, ne-li přímo nebezpečné.
A teď oddělme příslušné aspekty:

1) Prvním je bezpečnost výstavby a provozu nového jaderného bloku, tedy reálné bezpečnostní aspekty. V Evropské unii provozuje velký počet ruských jaderných bloků a dva nové jsou ve výstavbě, je zde široká zkušenost s těmito bloky, jejich výstavbou i provozem. V Česku i na Slovensku se prokázalo, že lze dostavět tyto bloky i bez účasti Rosatomu. Palivo i potřebné servisní komponenty a podporu provozu dokáže zajistit řada západních firem. Velmi dobře je to vidět třeba na příkladu Ukrajiny, která se úplně otáčí od využití Rosatomu k západním dodavatelům a chce i bez účasti Rosatomu dokončit Chmelnickou jadernou elektrárnu.
U Číny to zatím v jaderné energetice není, ale účastní se na výstavbě Hinkley Point C, kde spolupracuje s EDF a pravděpodobně bude budovat své bloky v Bradwell B. Reálné nebezpečí s využití ruských či čínských reaktorů tak opravdu nehrozí.

2) Pochopitelně můžeme vzít v úvahu geopolitická hlediska a tuto investici posuzovat jako prostředek geopolitického a ideologického boje proti geopolitickým a ideologickým konkurentům. A tedy rozhodnout, že žádné finance za investice nebudeme do těchto zemí posílat, aby ekonomicky nesílily. Je ovšem otázka, zda se tímto rozhodnutím spíše nestřelíme do vlastní nohy. Zvláště, když místo nákupu jaderného bloku budeme dlouhodobě z Ruska dovážet plyn a z Číny vozit fotovoltaické panely a baterie.

Podrobněji jsem rozebral pohled současných politiků v reakci na jednoho z nich (z ODS) zde:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/politika-ideologie-vs-energetika.A201222_120529_p_politika_wag

Tuto otázku jsem s dalšími okolo nového dukovanského bloku rozebral i v tomto článku:¨
https://www.osel.cz/11474-jaka-je-realita-okolo-noveho-bloku-v-dukovanech.html

Zároveň jsem na dotazy okolo plánovaného vyřazení Rosatomu ze soutěže odpovídal i redaktorce Sputniku:
https://cz.sputniknews.com/nazory/2020121612928662-rusko-tlak-snizeni-cena-expert-komentar-tendr-dukovany/

Ještě bych možná na závěr napsal toto. Pracuji ve vědě a velice úzce spolupracuji i s ruskými vědci, ale i s těmi čínskými. Řadu experimentů jsem prováděl i v mezinárodním Spojeném ústavu jaderných výzkumu v Dubně nedaleko Moskvy. Připomenu, že američtí, ruští i evropští kosmonauté pracují společně na mezinárodní vesmírné stanici ISS a až do nedávna tam jejich dopravu zajišťovala čistě ruská strana. Svět je globální a je třeba řešit problémy společně. Nejsem si opravdu jistý, jestli by mělo být Česko tou zemí, která vyrazí do geopolitického boje za potlačení ekonomického a technologického nástupu Číny či rozvoje Ruska. A zvláště tak primitivním ideologickým způsobem, jako někteří naši politici (viz ten odkazovaný článek). Ti mi nejvíce připomínají fanatické komunistické ideologické politruky, kteří se na mě vrhali, když jsem si dovolil pozitivně mluvit o americké kosmonautice či jiném technologickém průlomu na západě.

Odpovědět


Re: Re: Když už se do odborných článků tahá politika.

Mojmir Kosco,2021-01-08 20:11:32

Já Vás cituji "že totální nadřazení ideologických představ nad technické a odborné aspekty, a dokonce nad veškerou realitu" to myslíte asi čínskou stranu.

U čínské strany
1.Kdo na spolupráci s Čínou dlouhodobě vydělal ?kromě Číny samé- ukažte jediný projekt v Africe , Asii alespoň jednou win win .
Západ na spolupráci totálně prodělal odevzdal svůj výzkum a podstatnou část výroby bez náhrady .

2.Koukal jsem se možná špatně na web IAEA .Kde jsou předkládaný zprávy o jaderné bezpečnosti pouze Činou následně nejsou organizaci verifikovaný.
Co se děje v čině víme jenom o tom co Čína sama napíše .


Rusko
Pokud Vím účast Ruských firem na dostavbě Temelína je doposud možná. To jako nesouhlasící mají držet kušňu?

Je pravdou že technologie ze strany Ruska jsou v pořádku ,ale to se přece nenamítá . Když se začaly stavět jak Dukovany tak Temelín tak zaměření na Rusko jako dodavatele technologie bylo hlavně politické rozhodnutí. Dnes si zatím můžeme vybrat. A neříkejte že parametry JE mezi USA ,FR, Jižní Korea a Ruskem jsou tak jednoznačné pro Rosatom že vůbec technologicky o ničem jiném nemá ani smysl uvažovat.Možna že ano vzhledem ke stávajícím blokům Tak to ale řekněte ,že hlavním přínosem dostavby Temelína Rosatomem je napojení na jejich technologie a ušetření financí a doložte o kolik a máte vyhráno.

Odpovědět


Re: Re: Re: Když už se do odborných článků tahá politika.

Vladimír Wagner,2021-01-08 21:56:50

Pane Koščo, mohl byste mi ukázat, kde bych tvrdil, že jsou parametry jaderných elektráren (reaktorů) jednoznačně pro Rosatom. To, co píši, je, že by se neměli uchazeči z čistě ideologických důvodů vyřazovat. A v soutěži by se měly kromě geopolitických hlediskem s dostatečnou váhou posuzovat i parametry odborné, technologické a ekonomické. Jak jsem psal několikrát, každá technologie i dodavatel má svá pozitiva i negativa. A pochopitelně je možné je pořádně zvážit až poté, co uchazeči dodají detailní nabídky a bude je možné porovnat.
Osobně si nemyslím, že by všichni představitelé opozičních stran byli pro apriorní vyloučení Ruska a Číny ze soutěže, a to z čistě ideologických důvodů bez ohledu na odborné, technologické a ekonomické aspekty. Ovšem všechny to nyní hlásají jako svůj stranický postoj. Můj názor je, že to dominantně hlásají proto, že tak můžou hodit vládě do něčeho vidle. Pro Piráty a TOP09 je to pak obecně možnost hodit vidle do jaderné energetiky, kterou příliš nechtějí. Protože však jaderný projekt je na desetiletí a během té doby se bude vládní garnitura několikrát měnit, tak je třeba dostatečně široká politická shoda. Bez ní to nemá smysl. Bez ní je jasné, že není šance projekt v pořádku dokončit. To je důvod, proč premiér Havlíček už neuvažuje o soutěži, ze které by ruské a čínské firmy nebyly vyřazeny z role těch, které dodají jaderný blok (https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/rusove-a-cinane-dukovany-sami-stavet-nebudou-je-to-politicky-nepruchodne-rika-havlicek-1376818). Maximálně mohou být součástí konsorcia, vedeného nějakou jinou firmou. Ovšem, když se podíváme na prohlášení politiků opozice, tak Ti většinou volají po úplném vyřazení, v každém případě, že nesmí dodávat jaderný ostrov. Je tak vůbec otázka, jestli by nakonec kovaní ideologičtí politruci akceptovali jakoukoliv účast ruských nebo čínských firem. V takovém případě se počet uchazečů zmenšuje na tři a je tak otázkou, zda v této situaci není výběrové řízení přehnaný luxus, který příliš pozitivního nepřinese.
V budoucnu uvidíme, jak budou úspěšní Maďaři a Finové, kteří vybrali VVER1200 a Poláci, kteří se dohodli s Američany. A také, kam to přivedou naši politikařící politici.

Odpovědět

Poděkování

D. Hruška,2021-01-08 13:31:32

Vážený pane Wagnere, děkuji Vám za zajímavý článek i za diskusi pod ním, kterou jsem si rád pročetl (až na trollí příspěvky Evy M).

Odpovědět


Re: Poděkování

Eva M,2021-01-08 18:13:34

Zcela vážně, pane Hruško: snad historie ukáže, že moje příspěvky jsou skutečně trolí.
Bohužel za posledních pár desetiletí bylo těch příkladů přecenění vlastních bezpečnostních, technických a finančních možností a nedbání širších souvislostí v ČR příliš.
Mějte se pěkně.

Odpovědět

Shrnutí

Jan Veselý,2021-01-07 15:07:44

V roce 2020 bylo dokončeno 5 z 12 slibovaných reaktorů, bylo zahájeno 5 staveb a 6 reaktorů ukončilo provoz. Průměrné stáří jaderného reaktoru je 30.6 let.

Odpovědět

Pre doc. Wagnera

Daniel Slovák,2021-01-07 12:27:36

1. Čo stane , ak v reaktore typu AP1000 havarované lietadlo upchá ten komín, ktorý má odvádzať zvyškové teplo? AP1000 nemá dvojitý kontejnment, len jeden + priestor pre cirkuláciu vzduchu.
2. EPR1600 nemá systémy pasívnej bezpečnosti. Dokáže tento reaktor, ak by sa postavil v Dukovanoch a Temelíne, odolať politickým tlakom na jeho odstavenie ? O 20 rokov môže nejaký zelený argumentovať takto: " Všade naokolo majú reaktory s pasívnou bezpečnosťou, v Pakši, Astravci , Žarnowieci , Hanhikivi , len u nás máme morálne zastaralý typ bez nej.
"
3. Predstavme si že kórejci dostavajú Dukovany a Temelín a následne KEPCO úplne zastaví vývoj a stavbu JE, ako už oznámili. Ako by sa podobný problém prejavil na ČR kde je nevyhnutná spolupráca s dodávateľom po dobu celej životnosti, t.j. 60 rokov ?

4. Areva a Westinghouse : je to na Západe bežné že verejných objednávok celoštátneho významu za 10 mld USD sa zúčastnia nedávno skrachované firmy ?
5. Súčasný majiteľ Westinghouseu avízoval že sa chcú sústrediť nie na vývoj nových, ale údržbu starých US reaktorov. Je toto vhodný partner na ďalších 60 rokov ? Sú pravdivé informácie, že Westinghouse chce na ďiaľku monitorovať reaktory AP1000 ? Je pravda že v prípade potreby výmeny hlavného cirkulačného čerpadla alebo parogenerátora u AP1000bude veľmi ťažké( a drahé ) tieto komponenty vymeniť kvôli ich rozmerom ?

Odpovědět


Re: Pre doc. Wagnera

Mirek Bárta,2021-01-07 12:56:27

Jen velmi stručně, protože musím odejít:

2) EPR1600 u nás nebude, protože by v Dukovanech nešel uchladit. Připravuje se zmenšený model EPR-2, ale ten ještě dlouho nebude stavěn.

3) To je jeden z důvodů, proč Korejci nemohou Dukovany stavět. Ale těch důvodů je víc. NAvíc, životnost nových elektráren je 60 let s předpokladem prodloužení na 80 let.

5) Fungující reaktory AP1000 existují jen čtyři a to v Číně, která sama je už považuje za zastaralé. Kromě toho, dva z nich měly vážné a dlouhotrvající závady v chladícím okruhu. Další dva (a psolední v USA !!) se staví ve Vogtle, ale i jejich stavba by byla zastacena, kdyby se tam neinvestovalo už tolik peněz. Jeden jaderný analytik z BloombergNEF řekl, že pochybuje, že by si ještě někdo tyto reaktory objednal. USA a Kanada spoléhají na malé modulární reaktory (SMR), ale zatím budou ještě dlouho existovat jen na papíře. I zde má Rusko (existující reaktor RITM-200) a Čína (reaktor HTR-PM, který bude uveden do provozu ještě letos) velký náskok. A podle mého názoru SMR těžko mohou nahradit kapacitní bloky.

Odpovědět


Re: Pre doc. Wagnera

Vladimír Wagner,2021-01-07 21:52:12

Nejdříve je třeba nějaký úvod. Bezpečnostní parametry, které mají splňovat reaktory III+ generace, mohou být docíleny různými způsoby a jejich kombinacemi. A pochopitelně při jejich rozboru je třeba je porovnávat a diskutovat v komplexu. Ne takovými zkratkovitými a zavádějícími vypíchnutími, jako to děláte Vy. Všechny reaktory, o kterých se v soutěži pro nový blok v Dukovanech uvažuje, je splňují. A teď Konkrétněji:
1) Reaktor AP1000 by pád letadla měl vydržet, ucpaní komínu je formulace, která je úplně mimo. Můžete pochopitelně diskutovat o tom, co je plnohodnotný a neplnohodnotný dvojitý kontejnment, jak to děláte u AP1000, ale tam je potřeba to zase posuzovat v kontextu. Takže například AP1400 nemá dvojitý kontejnment, ale nahrazuje to jeho větší tloušťkou. Ovšem pro Evropu se počítá s tím, že by dvojitý kontejnment měl.
2) Zase, v každém systému jde o kombinaci pasivních a aktivních prvků a zse je nutné posuzovat v kontextu. V něm opravdu APR nezaostává za VVER1200 a AP1000.
3) Bloky APR1400 i v té Jižní Koreji budou fungovat více než 60 let, takže i když Jižní Korea zůstane u rozhodnutí další bloky nestavět (osobně si myslím, že budoucí politická generace bude muset toto rozhodnutí změnit), bude se firma KEPCO údržbě reaktorů věnovat nadále. Navíc komponenty, které je třeba pro údržbu či i pro vylepšení mohou dodávat i jiné firmy. I u jiných bloků původní dodavatelské firmy v průběhu jejich životnosti skončily. Potřebné dodávky zajistily firmy jiné. U žádného dodavatele nebudete mít záruku, že bude v původní podobě existovat 60 či dokonce 80 let.
4) U firem proběhla restrukturalizace. A tento Váš komentář je velmi zavádějící a hodně nesmyslný. Víte, Rosatom či Roskosmos měly také finanční problémy a v určité době byly do značné míry podpořeny a restrukturalizovány státem. Jen se to tak neoznačovalo a a právní forma je jiná, protože je politický systém i realizace státního vlastnictví uskutečňována jinou formou než třeba u EDF.
5) Zde se dopouštíte úmyslné lži. Westinghouse opravdu rozhodl (může pochopitelně toto rozhodnutí změnit), že nebude realizátorem nové výstavby jaderných bloků III. generace a u AP1000 poskytne pouze projekt. Že firma se bude soustředit na podporu provozu existujících bloků či bloků (i AP1000), které bude realizovat někdo jiný. Ostatně řadu systémů i palivo dodává třeba i pro ruské bloky. A je to i naopak, Rosatom dodává palivo i podporu pro západní bloky. Takže při případné výstavbě těchto bloků u nás by jejich podpora zajištěna. Taková tvrzení, že v případě výstavby reaktoru AP1000 budeme sledováni Američany, v případě výstavby Hualong One Číňany a v případě VVER1200 Rusy jsou hodně mimo. Myslíte, že nás kvůli využití VVER1000 v Temelínu sledují stále Rusové? Výměna hlavního cirkulačního čerpadla a parogenerátoru jsou u všech bloků velmi náročnou i drahou záležitostí. I proto se realizují jen ve velmi omezené míře a většinou se počítá, že tyto komponenty vydrží po celou dobu provozu.
Ještě poznámka k tomu, že v pátém bodě píši o úmyslné lži. Z Vaších dotazů je vidět, že věci sledujete a nejste úplně neznalý. Takže přinejmenším o tom, jak to bylo s postojem Westingouse k stavbě nových bloků a na co se bude soustřeďovat, což byla věc, která se hodně rozebírala, není technická a náročná, určitě víte. A, stejně jako v některých předchozích bodech je Vaše formulace úmyslně provokativní a zkratkovitá a nepravdivá. A zde můžu bez pochyb říci, že úmyslně lživá.

Odpovědět


Re: Re: Pre doc. Wagnera

Daniel Slovák,2021-01-08 10:03:59

Pán doc. Wagner, musíte pochopiť že som len laik, zaujímajúci sa o jadrovú energetiku , nie preto, že by som chcel polemizovať so skutočnými odborníkmi, ale preto, lebo jadrová bezpečnosť sa dotýka každého z nás, a dokonca si myslím že v otázkach jadrovej bezpečnosti majú aj laici právo položiť otázky odborníkom. Odborníkom na výrobu chladničiek, kuchynských nožov alebo vysávačov by som laické otázky nekládol, pretože (ne)bezpečnosť ich produktov sa ma až tak netýka. V JE je to iné, za hranicami máme Ukrajinu, aj my na SK máme havarovanú A1 a nevieme čo s ňou. Je možné , že moja formulácia ohľadom plánov Brookfield Business Partners s Westinghouseom bola zle formulovaná, ale úmyselná lož to nebola, nemám k tomu dôvod. Väčšina mojich otázok sa zakladá na sledovaní webov ako je Atominfo.cz, Osel.cz , Oenergetice.cz atď. Občas sa stane že éterom preletia podivné informácie , ako napr. že Westinghouse chce mať na svojich reaktoroch vzdialený dispečink , no ale ako si to inak laik môže overiť než tak že sa priamo opýta ? Čo sa týka bezpečnosti reaktora AP1000 , nepísal som sem svoje názory , ale názory iného odborníka, Františka Hezoučkého, ktorý kontejnment AP1000 označil za neplnohodnotný a poukázal na nižšiu odolnosť v prípade teroristického útoku , ktorý spôsobí upchanie vetracieho otvoru. Tiež vyslovil názor , že zmenšovať počet kritických komponentov( cirkulačné čerpadlo, parogenerátor ) na úkor zväčšovania ich rozmerov nie je najštastnejšia myšlienka, lebo v prípade výmeny vzniknú prevádzkovateľovi značné starosti.
Westinghouse skutočne je len autorom celkového  projektu, ale je otázka , či je takýto systém výstavby vhodný, nakoľko výstavba JE vyžaduje isté skúsenosti, zvlášť u zložitých typov 3+ generácie. Nebolo práve toto jedným z dôvodov bankrotu Westinghouseu ? Pokiaľ si dobre spomínam, WH kúpil stavebnú spoločnosť Stone&Webster , ktorá nemala skúsenosti s výstavbou JE  a tá stiahla celý WH .

Odpovědět


Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Eva M,2021-01-08 10:31:29

(no já se sice v těch technologických finesách nevyznám, ale není mi jasné, jak by Mohutná Česká Republika uplatnila vůči řečeným velmocem jakoukoli reklamaci... :)) v případě jakékoli stížnosti či arbitráže by dodavateli stačilo připomenout -- "to je ta země, kde to každou chvíli v nějakém provozu bouchne a jsou best in covid, což je jistě zárukou, že naše postupy byly dodrženy"..."jo ahááááá"...)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Vladimír Wagner,2021-01-08 11:15:33

Prosím Vás paní Evo M. mohla byste s těmi příspěvky, které se netýkají problematiky článku ani diskuze přestat. Pokud si potřebujete ulevit, můžete trollovat na jiných serverech. Tady je snaha diskutovat alespoň trochu k věci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Eva M,2021-01-08 20:38:51

Pane Wagnere, OK. Myslím to ovšem úplně vážně - všechny Vámi zmiňované země mají k dispozici velké, řídce osídlené oblasti; i ostatní okolnosti jsou jiné. Přenesení takového mamutího podniku do hustě zalidněné ČR nemusí být šťastný nápad. A nezapomeňte, že o bezpečnosti tohoto podniku mohou rozhodovat vědci jen v principu.

Můj názor (jistě, nikoli fundovaný) by byl - technologii této generace vynechat.

No nic, také se mějte pěkně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Vladimír Wagner,2021-01-08 11:09:47

Pochopitelně, že plně souhlasím, že by měli mít laici plné právo se odborníků ptát. A to nejen v jaderné energetice. A odborník by měl cítit povinnost na otázku odpovědět. Proto také odpovídám v diskuzi pod svými články. Ovšem, zkuste si znovu přečíst Vaše formulace dotazů a jejich sekvence a tón. A zkuste nad tím zapřemýšlet. Ale teď k realitě.
Pokud správně chápu, tak to, že se u reaktorů uvažuje o vzdáleném dispečinku, který by umožnil jeho řízení v době havárie, která by znemožnila využití standardního velínu (a o to se podle této Vaší nové formulace jedná) je normální věc a třeba japonské reaktory to po Fukšimě budují standardně. A nemá to opravdu nic společného s tím, že by Westinghouse sledoval reaktor, který někomu v zahraničí postavil, a špiónil, jak jste formuloval včera.
To, že tu formulaci o ucpaném komínu u AP1000 jste dostal překroucením článku Františka Hezoučkého, jsem si myslel. František, se kterým jsme kamarádi, má jisté výhrady ke koncepci AP1000 a velice se mu líbí řešení VVER1200 (mě také), ale on to nevytrhává z kontextu, kteréžto je nutné brát, jak jsem o tom psal. Ono každé řešení má svá pozitiva a negativa. Ano, jistě, že zmenšení počtu parogenerátorů vede k jejich zvětšení a pokud by se náhodou stalo, že by se náhodou stalo, že by se musel vyměnit, tak to je větší problém, než u toho většího. Na druhé straně však řešení Westinghouse má své výhody. František považuje jedno za méně šťastné a někdo jiný naopak je bude považovat za šťastnější. To opravdu není to, co se snažíte navodit Vy.
Ano, při výstavbě v Americe byl základní problém, že se tam hodně dlouho nestavělo a stavební firmy neměly s jadernou stavbou zkušenosti. Stejně tak měli Francouzi třeba problémy se svářeči. Ovšem stavební firmy budou od nás a také bude snaha hlavní části týkající se potrubí, svařování a dalších prací dělat našimi firmami. Tedy dosáhnout vysoké míry lokalizace. Takže stavební práce, a celá řada dalších, bude záviset na schopnosti našich firem nezávisle na výběru dodavatele. Takže například Škoda JS je připravena se podílet na budování jaderného ostrova, ať už se vybere jakýkoliv dodavatel a stejně tak to je u firem, které budou dodávat armatury, kabeláž ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Vladimír Wagner,2021-01-08 11:18:30

Správně mělo být pochopitelně " ...než u toho menšího."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Daniel Slovák,2021-01-09 00:12:00

Pán doc.Wagner, takto, ja som skutočne použil trochu ostrý tón, a hneď vysvetlím prečo. Čítam všetky články o jadrovej energetike a mnoho medzi nimi je Vašich, samozrejme, že th na Oslovi Vás sledujem , no a z Vašich článkov o jadrovej energetike hýri nevídaný optimizmus. Chápem, že Vy ako odborník vidíte veci, o ktorých ja nemám ani šajnu, a kedže im nerozumiem, tak čítam aspoň to čo je laikovi zrozumiteľné a to je bezpečnosť JE. No a ja na rozdiel od Vás vidím šlendrián kde sa pozriem.
1. AREVA: pred pár rokmi preletela informácia o nekvalitne vyrobených parogenerátoroch , vekách tlakových nádob a parogenerátoroch u cca 17 reaktorov.. Vraj potenciálne oslabený materiál. U zariadenia pod tlakom 18 MPa ma to trochu desí.
ROSATOM: v roku 2017 preletel Európou mrak Ruténia, Rosatom sa nemal k tomu, aby to vysvetlil a v roku 2020 zaznamenali další mrak, izotopy stroncia a cézia a ako pôvod určili severovýchodnú Európu.Vyzerá to na Leningradskú JE a tie slávne RBMK1000.
WESTINGHOUSE: To superobrie cirkulačné čerpadlo od Curtiss & Wright, nad ktorého designom sa rozplýval pán Hezoučký, im z Číny 2x vrátili na prekonštruovanie. Mám tomu rozumieť tak, že Westinghouse už nedokáže správne navrhnúť najdôležitejší komponent núdzového dochladzovania reaktora ?
CGN : Váš predpokladám tiež kamarát František Heczko tvrdil, że tie bloky v Pákistane stavia Čína nie pre kvalitu, ale pretože tam nikto iný ani stavať nechcel a vyslovil tiež pochybnosť o tom, či čínske bloky majú požadovanú životnosť.
Ostrý tón som použil, pretože mám pocit, že bagatelizujete bezpečnostné problémy JE, ale nemám dosť znalostí, aby som to mohol dokázať. Skúste sa vyjadriť k tomu mraku z roku 2020 zo severovýchodnej Európy, na ktorý Rusi zareagovali tak že vypli akési detektory pre globálny monitoring rádioaktívnych izotopov v ovzduší. Vraj sa jednalo o izotopy Stroncia a Cézia....nie sú to náhodou tie izotopy, pre ktoré sa po Černobyle likvidovali potraviny, mlieko, lesné plody...? Aký záver si z toho má laik odniesť ? Nehoda na RBMK1000 Leningrad, ktorú Rusi zatajujú ?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Vladimír Wagner,2021-01-09 10:29:58

Pane Slováku, na tomto Vašem příspěvku lze velice pěkně ukázat hlavní problém s vašim způsobem vedení diskuze a uvažováním. Dovolím si Vás citovat: "Vy ako odborník vidíte veci, o ktorých ja nemám ani šajnu, a kedže im nerozumiem, tak čítam aspoň to čo je laikovi zrozumiteľné a to je bezpečnosť JE."
Ono ale vůbec není pravda, že by fyzikální, technologická, psychologická a další odborná problematika spojená s bezpečnostní problematikou byla jednodušší a pro laika snazší a tedy, jak píšete, pro Vás srozumitelná. Je to jinak. Na rozdíl od jiných oblastí má pouze velký emoční náboj, který vede k tomu, že je laik ještě méně schopen a ochoten v této oblasti racionálně uvažovat a poslouchat racionální odborné argumenty. Je to přesně ten svár mezi levou a pravou mozkovou hemisférou, o kterém mluví Dana v té své přednášce.
A přesně v tomto duchu Vy zde vypalujete jednověté vyjádření o tématech, která jsou bez přemýšlení sebrány po všech koutech internetu čistě s jednostranného pohledu a sesypány na hromadu. Tak, jak jsou nahozena, nemají žádnou vypovídací hodnotu, jen silný emoční náboj, který je zvýrazněn ostrou dikcí a zevšeobecňováním. Dovolím si opět citovat: "Na rozdiel od Vás vidím šlendrián kde sa pozriem." A většinou jsou Vaše výroky ve Vámi využité zkratce nepravdivé a často až nesmyslné. Problém pak je, že když tak v diskusi (aniž byste se jen trochu snažil se o daných věcech alespoň trochu něco dozvědět, poučit se a pochopit) vyhazujete jednovětě desítky témat, tak se na to opravdu nedá rozumně reagovat.
Každé z nich potřebuje k tomu, aby se seriózně laikovi (i odborníkovi) daný problém vysvětlil a mohlo se o něm racionálně diskutovat, potřebuje napsat několik a spíše i desítky vět. Zároveň je potřeba řadu věcí dohledat, ověřit si či připomenout. Člověk to udělá a Vy vypálíte bez přemýšlení další nesmysl, který jste si náhodou zapamatoval a pokroutil s kdovíjakého serveru. Už jsem to vysvětloval na tomto Vašem nahození tématu, cituji "my na SK máme havarovanú A1 a nevieme čo s ňou." To je výrok nepravdivý a nesmyslný. Aby se vysvětlilo, jak se řeší vyřazování jaderných bloků a jaký je rozvrh a postup při vyřazování (co se už udělalo a co se bude dělat) konkrétně havarované A1, je potřeba napsat docela dost textu. A hlavně si to najít, zkontrolovat ... Zde jsem měl výhodu, že jsem nedávno text o tom psal a mohu odkázat na svůj článek o vyřazování jaderných zařízení, kde je v poslední části právě podrobný rozbor postupu u A1 : https://www.osel.cz/11052-kolik-stoji-likvidace-vyslouzile-jaderne-elektrarny.html .
Ale to nemám u všeho. Možná by bylo fajn, pokud opravdu máte zájem se o daných problémech něco dozvěděl, se napřed s tématem zkusil trochu seznámit. A pak se zeptal na konkrétní problém, který Vám není jasný. Asi by to bylo užitečnější pro Vás i pro jiné čtenáře a diskutující.
A teď ještě k těm konkrétním tématům sesypaným v tomto Vašem příspěvku. Je jasné, že i v jaderném průmyslu, stejně jako v jiných oblastech lidské činnosti se stávají pochybení. V té jaderné oblasti jich je spíše kvůli extrémnímu dozoru méně. Ale právě kvůli té extrémní kontrole a emočnímu náboji jsou tak intenzivně ventilovány. U některých ocelových komponent vyrobených francouzskou firmou pro AREVU se ukázalo, že má větší obsah uhlíku. V jiných oblastech se to ani tak přesně nezjišťuje a vůbec by se to neřešilo. Zde se však, a správně, začalo velice intenzivně zkoumat, jaké to má dopady na dlouhodobou odolnost a kvalitu daných komponent. Podle výsledků se pak situace řeší.
Někdy se na některé odchylky přijde i proto, že se zlepší metody materiálového výzkumu. Tak se přišlo na to, že materiálu reaktorových nádob některých belgických reaktorů starých už téměř 40 let jsou mikroskopické trhlinky. Problémem by byly, kdyby vznikly v průběhu jejich provozu a jejich počet by se zvětšoval. Proto se poslední léta sledovaly. Naštěstí se ukázalo, že jde opravdu o pozůstatek s výroby, který na bezpečnostní aspekty nemá vliv a reaktory tak mohou fungovat do konce své předpokládané životnosti (pochopitelně při splnění všech bezpečnostních podmínek).
Podrobněji, jak je to s měřením radioaktivních prvků a možnými zdroji jsem psal Rozhledy matematicko fyzikální v tomto článku: https://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vlivzareni/jod_RMF.htm
Zdroje ruthenia mohou být medicínské, stejně jako jódu, a ty jsou asi nejčastějšími. A pak to pochopitelně může být z energetického sektoru, ať už z provozu nebo manipulace z radionuklidovými zdroji nebo z provozu jaderných elektráren. A je fakt, že informace nejsou vždy, jak by měly být, viz událost v Archangelsku: https://www.osel.cz/10712-co-realne-vime-o-vybuchu-ve-vojenskem-polygonu-v-archangelske-oblasti.html .
Při zavádění nových technologií a prototypových bloků se u různých komponent, zvláště, když jsou nové. Od toho, aby se to odladilo, je zkušební provoz a prototypové bloky. Problém s Vámi je, že Vy si bez kontextu vyseknete něco z vyjádření odborníků. Jak jsem psal, ti mohou mít různý pohled na nejlepší řešení a různá negativa a pozitiva konkrétních projektů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Daniel Slovák,2021-01-09 11:15:30

Pán doc. Wagner: aby sme zbytočne nevypisovali nekonečné príspevky a nezahltili diskusiu:
cesium-134, cesium-137, kobalt-60 a ruthenium-103...tieto prvky namerali v polovici roku 2020 nad severnou Európou. Napíšte sem, prosím, možný zdroj takýchto izotopov a môžete dodať aj potenciálne jadrové zariadenia v regióne.Bude to lepšie než neustále poukazovanie na to, že som klamár, vytrhávam z kontextu....atď.
Inak, šéf Rosatomu,Kiril Komarov, povedal, že JE sa skladá z viac ako 50 000 komponentov. Ako si má laik o tom utvoriť správny obraz ? To snáď má každý, kto sa obáva havárie JE , vyštudovať jadrovú fyziku ? Zopár krát som skúšal hľadať konkrétne informácie, väčšinou sú to top secret know how záležitosti dodávateľa a laik sa k nim nikdy nedostane. Preto sa laik musí spoľahnúť na poctivosť ľudí ako Vy. A k pánovi Hezoučkému, jeho hodnotenie som nevytrhol z kontextu, on jasne povedal, že o bezpečnosti AP1000 v prípade teroristického útoku presvedčený nie je. Rovnako tak ako pán Heczko jasne spochybnil životnosť reaktorov Hualong One.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Vladimír Wagner,2021-01-09 12:27:48

Četl jste ten článek o tom, jak se ta atmosférická radioaktivita měří, jaké jsou zdroje a jak je to z jejich intenzitou a složením, na který jsem Vám dal odkaz? Takže jen zopakuji. Pokud by šlo o detekci pouze jednoho radionuklidu (třeba jen jód nebo ruthenium), jednalo by se buď o únik z výroby radionuklidů pro zdravotnictví nebo jeho využívání v nemocnici, nebo by to bylo spojeno s radionuklidovým zdrojem. Pokud jde o záchyt více různých radionuklidů, tak to musí souviset s produkty štěpení. V daném případě, pokud opravdu nebyly detekovány krátkodobé izotopy, jako je jód, tak by to spíše naznačovalo starší materiál. Je třeba říci, že se štěpení se využívá i pro produkci radiomedik (například technecium), ale v tom případě jde spíše o čerstvý materiál. Zdroj byl někde na severu Evropy a opravdu k tomu nelze říci nic jiného, než že šlo o velmi malou aktivitu, která se dá měřit jen těmito extrémně citlivými metodami a i pro ně je na hraně citlivosti, takže přesný zdroj se určit nepodařilo.
K té Vaší další části. Původně se nevědělo, jaká bude v reálu životnost reaktorových nádob a tedy i jaderných elektráren. Ukazuje se, že je situace spíše mnohem lepší, než se myslelo a i dnešní bloky mají některé životnost dosahující nejspíše 60 let. V každém případě jsou bloky, které běží přes 50 let. Jejich stav je pečlivě kontrolován a mohou běžet bezpečně dále. Čína začala s jadernými bloky relativně pozdě, nemůže ukázat na existujícím případu, jak je to s jejich reálnou životností. Nemůže ani pochopitelně ukázat, že bude životnost elektrárny Hualong One přes 60 let, jak se u bloků III+ generace deklaruje. Odborníci můžou diskutovat o tom, jak to reálně s tou životností bude. Stejně tak mohou diskutovat o výhodách a nevýhodách různých bezpečnostních řešení. Oba tyto reaktory obdržely licenci EU (nejen) a prošly tak velice přísným posouzením i těchto parametrů. A jistě mohou zaznít i v diskuzi při odborném posuzování v rámci výběru dodavatele. Jak jsem se Vám už několikrát snažil vysvětlit, tak když s takových úvah expertů vytrhnete nějakou část a v úplně jiném kontextu ji použijete, tak to je opravdu nejen kontraproduktivní, ale pro racionální diskuzi i hodně destruktivní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Daniel Slovák,2021-01-09 11:32:27

Ešte jedna poznámka: áno, moje informácie sú kompilát toho, čo niekto zavesí na internet, ale to platí pre všetkých laikov. Nepochybujem o tom, že odborník Vášho kalibru má otvorené dvere všade, od Oak Ridge, MAAE , cez Majak ,Dubnu, Belojarsk, Bušéhr až po Yamantau či Sandia Laboratory...ale my, obyčajní ľudia, čo sa bojíme nehody , sa musíme spoliehať na omrvinky, čo nám hodíte zo stola.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pre doc. Wagnera

Vladimír Wagner,2021-01-08 12:27:21

Ještě možná poznámka k té jaderné elektrárně A1 v Jaslovských Bohunicích. Není pravda, že se neví, co s ní. Probíhá její vyřazování (likvidace). A existuje poměrně přesný plán, kterého značnou část se už podařilo splnit. Docela podrobně jsem to popsal zde: https://www.osel.cz/11052-kolik-stoji-likvidace-vyslouzile-jaderne-elektrarny.html .

Odpovědět

Daniel Slovák,2021-01-07 10:42:56

Pane Bárto : Nejde o to že si uvedené štáty môžu zaobstarať rádionuklidy inak. Problém vidím v tom, kto bude v tých elektrárňach pracovať. Napr. V Juhoafrickej republike zaviedli dokonca rasový kľúč , majú kvóty na to koľko belochov môže byť vo velíne. Podľa akého kľúča budú vyberať operátorov velína v JE Barakah ? Podľa toho, či je dobrý moslim.Politický spoľahlivý Ďatlov je dôkaz toho, že iniciatívny blbec je horší ako triedny nepriateľ. U Bielorusov, najviac postihnutých Černobyľom, mám aspoň 100 % istotu, že Astravec budú obsluhovať odborníci.
Inak, zlé jazyky hovoria, že došlo k náklonu základovej dosky JE Akkyu. Je to pravda ?

Odpovědět


Re:

Mirek Bárta,2021-01-07 12:04:30

Ano. V Barakah v SAE budou mít opravdu vážné problémy s kvalitou personálu pro bloky 2 - 4. Horko těžko tam uvedli do provozu blok č. 1. Korejci se na školení personálu prostě vykašlali.

Naproti tomu Rosatom intenzivně školí budoucí pracovníky ve svých JE v Maďarsku i ve Finsku, přestože se očekává, že licence ke stavbě dostane až na podzim letošního roku.

O náklonu základové desky v Akkuyu nic nevím. Podle mých informací tam stavba probíhá normálně. Každopádně, tato JE je konstruovaná tak, aby odolala i dost velkému zemětřesení a do toho asi patří i případný odklon této desky od normálu. Opravdu nevím. Stavba 1. bloku začala v r. 2018, má být dokončena v r. 2023, což je s ohledem na případná zemětřesení a na probíhající epidemii covidu v Turecku obdivuhodné. Nyní se očekává licence pro stavbu bloku č. 2.

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2021-01-07 22:24:59

Pane Slováku, víte v elektrárně Barakah jsem byl a psal jsem o tom (https://www.osel.cz/10523-korejsky-jaderny-program.html), že jsme mohli sledovat i výcvik budoucích operátorů na dokončeném ale nespuštěném bloku jedna. Zároveň jsem psal, že mě velice překvapilo, že v této muslimské zemi je velký podíl operátorek. A řekl bych, že větší, než je u nás. Ostatně je to vidět i na oficiální fotce ze spuštění prvního bloku, kterou jsem publikoval v tomto článku: https://www.osel.cz/11354-rok-2020-dalsi-zlom-v-zavadeni-reaktoru-iii-generace.html , kde jsou hned dvě dámy. Tady bych si dovolil oponovat panu Bártovi, kterému jinak moc děkuji za seriózní a fundované příspěvky do diskuze. Spojené arabské emiráty začínaly s jadernou energetikou od nuly a musely vybudovat úplně všechno. Obrovskou výhodu naopak měly, že jsou velmi bohaté a mohly si tak najmout kvalitní odborníky z celého světa. Při návštěvě v Barakah jsme setkali s experty, kteří přijeli z Kanady i z USA a pracovali před tím řadu let na postech v tamních elektrárnách. Pochopitelně, že chtějí mít postupně co nejvíce i svých odborníků, ale to opravdu nějakou dobu trvá. A není pravda, že by Korejci neudělali maximum pro výchovu emirátských odborníků. Byl jsem tam s delegací, která jednala právě o výchově jaderných odborníků a i já, protože přednáším jaderným inženýrům, kteří pak jdou i do elektráren, se o tuto oblast zajímám. Takže jsme navštívili i korejská vzdělávací zařízení (KINGS University), takže si dovolím panu Bártovi oponovat. Souhlasím, že velká část zdržení je dána, že bylo potřeba právě ještě dobudovat struktury odborníků nejen pro provoz elektrárny, ale i pro jaderný dozor a další komponenty celé struktury, bez které se využívání jaderné energie v dané zemi neobejde. A je otázka, kdy se podaří vycvičit (případně najmout) dostatek operátorů a dalšího personálu pro provoz všech bloků a zajistit jejich sehranost a kvalitu kolektivu (to je nejdůležitější pro bezpečný provoz). A opravdu zde nevidím žádné náboženské vlivy, které zde pan Slovák snaží zavádět. Na závěr ještě poznámka. Ďatlov opravdu nebyl politicky dosazený kádr. Byla to daleko složitější osobnost, ale to je na jinou diskuzi.

Odpovědět


Re: Re:

Eva M,2021-01-07 23:23:07

SAE i Turci mají některé předpoklady, které my nemáme - například (polo)poušť šikovně (ne)osídlenou.

Nevím, zda ji využili - k tomuto účelu je ale šikovná.

Jestli by nebylo vhodnější vyčkat na nějakou tu dosud experimentální technologii s méně fatálními následky v případě "politováníhodného nedorozumění,které se přihází jednou... dvakrát.. třikrát za ... let"..jak velké jsou třeba ty sodíkové reaktory, a dá se to snadno zasypat?
.. a zatím bychom mohli zůstat u starých dobrých špinavých zdrojů (no - můžeme si je trochu čistit).

Proti turkům se 3mil. po zuby ozbrojených.... turků... si nikdo netroufne pípnout, ani když vypnou elektřinu na spojenecké jaderné základně... .... ani když...
... kdežto ČR jest v principu spravována lobisty pro různé zahraniční zájmy, sama žádné zájmy nemá (tedy pokud není aktuálním zájmem připravit v ČR někomu externímu do budoucna fajn život; dosavadní domorodí obyvatelé ČR ho zjevně fajn mít nebudou a bude jich ubývat - koronavýrus! - tak na co).

Jednou si tu zahraniční zájmové vzájemně rozbijí papule. Proč jim k tomu chystat prostředky?

Co to má společného s epidemií?
Potenciál ZASE JEDNOU zbabrat něco velkého a nebezpečného... jo a drahého!

Ať si to zbabrají Turci nebo SAE, když se jim chce.
(V případě SAE se člověk musí trochu divit -- všude se jim tam válí nevyužité solární energie, a zase TAKOVÉ kamarády po světě nemají...ale když myslej....)

Odpovědět


Re: Re: Re:

Eva M,2021-01-07 23:31:59

P.S. Nemohu nevzpomenout, kterak nám v poslední době bouchají zbrojovky, podivná skladiště munice v lesích, chemičky... jak byla dr. Drábová znechucena jakýmisi těmi nezdokumentovanými svary.....
....a to všecho ještě před touto ostudnou záležitostí s epidemií ...s předpokládaným rozkladem zdravotnictví na rozvojovou úroveň (napadlo vás, že člověk, který je zvyklý, že mu denně na oddělení zemře několik chlapů, asi nebude mít motivaci se vám nějak extra babrat s nějakými zbytnými banalitami a mocí mermo vám prodlužovat život/kvalitu života?) - počet mrtvých nám už zase odhaduje p. prof. Flegr, no, snad se s těmi 100 tisíci zase seknul....

Realitu je třeba respektovat.

Toto NENÍ situace na stavbu velké JE v ČR.

Odpovědět


Re: Re:

Daniel Slovák,2021-01-08 10:14:52

Pán doc. Wágner: V štátoch ako je Saudská Arábia, Bahrajn, Katar či SAE to skutočne funguje tak že na dôležitých vládnych postoch a v štátnych podnikoch sedia príbuzní kráľa či emira. Pevne verím že práve v prípade JE Barakah urobili výnimku a namiesto príbuzenského vzťahu s vladárom či bohabojnosti vyžadujú odbornosť.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Vladimír Wagner,2021-01-08 10:41:29

Pane Slováku, tady neodlišujete odborná místa a politická místa. Ano politické pozice potřebné pro udržení politické moci jsou v těchto zemích omezeny na občany daných zemí s příslušným spojením s vládnoucím rodem. Ovšem, něco jiného jsou odborné a technické pozice, třeba právě operátoři jaderných bloků.

Odpovědět

Bitcoin

Marek Novotný,2021-01-07 07:37:42

Napadla mě jedna věc, budou těžaři a blockchaini také stavět JE?

Odpovědět


Re: Bitcoin

Pepa Nováků,2021-01-07 07:56:03

Dokazal bych si to predstavit u nejake korporace, Microsoft, Google, Apple nebo tak neco. Proste je jasne, ze budu mit miliony chipu desitky let, je jedno (tezba, servery, cloud,...) k cemu budu vykon spotrebovavat. Financovani pomoci splatek, protoze zadny akcionar nebo manazer neschvali nic s navratnosti delsi nez jeho angazovanost.

Ciste pro tezare nevidim realne jit do projektu citajiciho od napadu po likvidaci nejakych 50-100 let. Ten byznys je zalozen na tom, ze mohu ze dne na den nakoupit/prodat zarizeni, zacit/skoncit tezit, prestehovat se za levnou elektrinou. Porad je zde riziko, ze jak rychle tento obor zacal, tak stejne rychle skonci.

Odpovědět


Re: Re: Bitcoin

Marek Novotný,2021-01-07 08:53:20

Dnes to tak nevypadá, jenom jestli jsem dobře pochopil ten blockchain je evidence všech pohybů - transakcí a majitelů, když to přirovnám k bankovce tak to znamená evidenci každého kdo tu bankovku vlastnil, a kde s ní bylo placeno atd. Pokud dojde k běžnému používání nedovedu si představit ty databáze, ty čísla musí být hrozná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Bitcoin

Jan Přibyl,2021-01-07 10:27:12

Je to tak.

Blockchain obsahuje veškeré transakce. Ne jen nějakého konkrétního bitcoinu, ale veškeré transakce, které se uskuteční v celé síti.

Jakmile se nahromadí nějaké množství transakcí, aby toho bylo dost na jeden blockchain, tak ho začnou všichni mineři počítat. Miner tedy stahuje všechny transakce v síti. Je tam nějaký algoritmus, kterým se počítá HASH toho blockchainu. Algoritmu lze nastavovat složitost a je tam nějaký prvek náhodnosti. Složitost se udržuje na takové úrovni, aby v poměru k dostupnému výkonu nebylo "trefení se" moc snadné a netrvalo příliš krátce. Jakmile je HASH nalezen, nálezci připadá odměna a transakce v rámci tohoto blockchainu jsou považovány za potvrzené. Myslím, že tedy je třeba potvrzení výpočtu HASH ještě od několika dalších.

Toto je hlavní princip zabezpečení sítě. Pokud by chtěl někdo podvrhnout transakci, tak by musel ještě potvrdit blockchain nalezením HASHe, ale to se mu nepovede, protože nikdy nebude mít takový výkon, aby to stihl dříve, než zbytek sítě.

Odměna nálezci hashe se skládá z odměny tuším 25 bitcoinů (možná dnes už míň - bývalo i 50) + poplatky z transakcí v daném blockchain (což je zatím relativně malá částka).
Takto jsou generovány nové bitcoiny, ale počet bitcoinů je předem daný a až dojde k uvolnění všech, bude miner dostávat už jen poplatky z transakcí.

Asi budou v popisu chyby - nejsem na to odborník, jen jsem se o to kdysi trochu zajímal.
Zkoušel jsem těžit v době, kdy už se netěžilo ani na grafikách. Měl jsem malý ASIC miner a bral jsem to spíše jako loterii - netěžil jsem v poolu, ale na sebe, takže buď a nebo ;)
Už tehdy měla kompletní peněženka obsahující všechny transakce od počátku asi 100GB.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Bitcoin

Marek Novotný,2021-01-08 05:48:05

Dík za upřesnění.

Odpovědět


Re: Bitcoin

Jan Přibyl,2021-01-07 10:37:23

Já bych navrhoval vyrábět minery ve tvaru obyčejného radiátoru.
Člověk by si ho přišrouboval doma pod okno a když by se topilo, tak by se počítalo :)

Nebo by si to klidně nějaká firma mohla dát ke mě domů pod okno. Odpadnou jim náklady na chlazení a housing a budou platit jen elektriku.

Odpovědět

BN800

Daniel Slovák,2021-01-06 23:05:12

Je BN800 reaktorom 4. generácie ? Výkon má skoro ako 2xVVER440, ročný koeficient využitia má skoro ako energetický blok, prečo sa teda označuje slovom experimentálny ?
A posledná vec, ako to vyzerá s projektmi SVBR100 a MBIR ? Svojho času ich Rusi označovali ako budúcnosť jadrovej energetiky,ale Doc. Wagner im nevenoval ani vetu.Sú to mŕtve projekty ?

Odpovědět


Re: BN800

Vladimír Wagner,2021-01-06 23:29:39

O MBIR jsem se zmiňoval v minulé části. Tento projekt se realizuje, ale nejde o elektrárnu, ale výzkumný reaktor. U SVBR nevím o nějakém pokroku.
Sodíkový reaktor BN800 se do jisté míry dá považovat za experimentální prototyp reaktoru IV. generace. Komerční sériový typ bude až BN1200, na kterém se pracuje.

Odpovědět

"účelové politikaření"

Pavei P,2021-01-06 20:53:24

Co se týče v článku zmíněného "účelového politikaření", připomínám, že to nebyli ani Piráti ani TOPka kdo se v Bruselu ptal, "kde to mám podepsat?", když von der Leyenová zadupala a vytáhla z kapsy green deal a uhlíkovou neutralitu. Byl to Babiš. Taky připomínám, že co se týče výstavby JE jsme se od Babiše dočkali akorát tahání trika. Když mělo dojít na činy, tak jediné čeho byl schopen byl odklad.

Odpovědět


Re: "účelové politikaření"

Vladimír Wagner,2021-01-06 21:26:21

Pohled TOP09 na energetiku a její protijaderný postoj vyjádřený jejím europoslancem (postoj hájený v evropském i českém měřítku) je zde:

https://blog.aktualne.cz/blogy/ludek-niedermayer.php?itemid=37379
https://blog.aktualne.cz/blogy/ludek-niedermayer.php?itemid=37396

Piráti jsou členy frakce Zelených a plně podporují její protijaderné postoje a okamžitý odchod od uhlí na evropské úrovni. Jak píši, současný stav energetiky i epidemie v Česku je společné dílo všech současných politických stran a politiků (o epidemii jsem to psal už na začátku podzimu: https://www.osel.cz/11383-chripeckari-dosahli-sveho-cesko-se-nekontrolovane-promoruje.html ). Kritice Babiše a Ano v tomto směru nebudu odporovat. Problém je, že bohužel není koho volit, kdo by se choval alespoň trochu racionálněji a měl dlouhodobější realistický program, koncepci a snahu o reálnou spolupráci na řešení dlouhodobějších problémů.

Odpovědět


Re: Re: "účelové politikaření"

Pavei P,2021-01-07 22:34:55

Za prvé, co má epidemie společného s energetikou, když pomineme to, že obojí podvodník a diletant babiš vede od deseti k pěti, a to zcela samostatně a bez ničí pomoci?
Za druhé, to jsem netušil, že když někdo vyjádří svůj názor tak jej to "politikaření". Nemusí se mi ten názor líbit, nemusím s ním souhlasit ale to je proboha jen NÁZOR. Podepsal snad Niedermayer bez náznaku odporu green deal, zatímco si doma tahal triko jak bojuje proti Bruselu, čímž nás uvrtal do další potenciální ekonomické katastrofy? Nepodepsal a netahal Green deal podepsal a triko si tahal babiš. Odmítl snad Niedermayer jako premiér převzít odpovědnost rozhodnout o další výstavbě jaderné energetiky a místo toho z prstu vycucaných důvodů přesunul odpovědnost na pozdější vládu? Ne. Opět to byl babiš. Na problémy si nezaděláváme vyjadřováním názorů (o tom je svoboda slova a demokracie) na problémy si zaděláváme chaotickým a nekompetentním rozhodováním ústavních činitelů, kteří jsou rozhodní a zásadoví leda hubou, ale když mají převzít zodpovědnost, je z nich najednou hadr na podlahu, který zametá problém pod koberec.

Odpovědět


Re: "účelové politikaření"

Mirek Bárta,2021-01-07 08:31:51

"Politikařením" se myslí postup, kdy se jediní vhodní uchazečí pro dostavbu Dukovan (Rosatom i alespoň teoreticky přicházející v úvahu CNNC) z politických důvodů vyřadí.
Svěřit dostavbu Dukovan někomu jinému by byla tragédie - energetická, ekonomická i časová.

Odpovědět


Re: Re: "účelové politikaření"

Pavei P,2021-01-07 22:45:05

"Jediní vhodní uchazeči", nabrali 4 roky zpoždění, ještě před tím, než dostali stavební povolení. Ano, to by byla tragédie - energetická, ekonomická i časová.

Odpovědět


Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Vladimír Wagner,2021-01-07 23:07:07

Až na to, že to zdržení bylo dominantně dáno dlouhodobým projednáváním finančního modelu orgány Evropské unie, včetně vlivu obstrukcí Rakouska. A do značné míry ta zdržení nejsou dána konkrétním dodavatelem a týkala by se libovolného z nich.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Mirek Bárta,2021-01-08 11:18:06

Ano. Ale v tomto konkrétním případě se EU také musela vypořádat s faktem, že Maďarsko uzavřelo smlouvu přímo s Rosatomem bez výběrového řízení, protože Rosatom byl pro ně jediný vhodný dodavatel. A budování infrastruktury v Paksi mohlo začít až po tomto procesu. Pokud by byl tendr uspořádán, došlo by k dalšímu velkému zdržení.

Celý tento zdlouhavý proces vyjednávání s EU je poučný i pro nás. Proto si vláda dala dostatečný časový prostor pro takové vyjednávání. Ale neusálé odkládání tendru z jakýchsi zcela iracionálních politických důvodů tento prostor zužuje. Zdá se, že tendr bude odložen až na rok 2022, protože výsledek voleb v říjnu t.r. stejně zřejmě neumožní rychlé vyhlášení tendru.

Tragédie je, že o takovéto důležité stavbě rozhodují nekvalifikovaní politici a ne odborníci. Příští generace bude zajímat výsledek a ne nějaké nynější politické šarvátky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Pavei P,2021-01-08 22:11:43

"Eu se musela vypořádat" … asi stěží. Stavět se mělo v Maďarsku začít už roce 2018. Jenže rusáci v tom roce se nedostali ani k tomu, aby požádali o stavební povolení. To dostali až letos. Než vůbec kopnou do země, uběhnou další dva roky. 4 roky zpoždění jen to hvízdne. Stejně jako ve Finsku. Ekonomická, ekologická a časová tragédie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Mirek Bárta,2021-01-09 11:51:57

Rosatom ještě žádné stavební povolení nedostal ani v Maďarsku ani ve Finsku. To se očekává až letos na podzim. Za zpoždění nenese odpovědnost Rosatom. Rosatom ale už ve velkém předstihu školí odborníky pro své JE.

Za začátek stavby se všeobecně považuje začátek lití základové desky. Nejdříve se ale musí vybudovat potřebná infrastruktura. Ta není zatím hotová ani v Maďarsku ani ve Finsku. Tu zajišťují dané země.

Zpoždění reklamujte až když se stavba podstatně protáhne proti plánu. Ale i v takové situaci nemusí nést vinu Rosatom, protože není generálním dodavatelem, ale je členem konsorcia a nemůže nést odpovědnost za jiné dodavatele. Rosatom je členem konsorcia i v Turecku a v Egyptě; takové konsorcium se předpokládá i u nás, u nás bude zřejmě generálním dodavatelem ČEZ nebo nějaká jeho dceřiná společnost.

V současné době se Rosatom zúčastní ve světě asi patnácti projektů. Pokud jde o JE, tak Rosatom řádně postupuje podle časového plánu v Číně, v Turecku i v Bangladéši i v této době pandémie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Pavei P,2021-01-09 18:52:06

A to jste si vycucal z kterýho prstu, že za "zpoždění nenese odpovědnost rosatom"? Rosatom musí dodat veškerou dokumentaci, bez které (nebo pokud bude v nedostatečné kvalitě) se stavět nezačne. Přičemž, pokud je mi známo, tak toto je příčinou zpoždění.
Proč bych já měl reklamovat nějaké zpoždění. Reklamovat ho musí finové a maďaři a reklamovat ho musí po těch co za něj nesou zodpovědnost, tedy po rosatomu. Já jen tvrdím, že ti co mají na začátku stavby 4 roky zpoždění, ho budou mít v průběhu stavby podstatně vyšší. A rovněž tvrdím, že označovat firmu, která má na začátku stavby 4 roky zpoždění za "jedinou možnou" je absurdní nesmysl.

A jsou snad Čína, Turecko nebo Bangladéš členskými zeměmi EU? Protože ČR JE členskou zemí EU a investor zde bude muset dodržet evropské předpisy a nikoli čínské nebo turecké. Přičemž dle mého názoru je evidentní, že právě na těchto předpisech troskotá jak areva tak rosatom ve FInsku i v Maďarsku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Mirek Bárta,2021-01-09 19:56:49

Už s Vámi končím, pořád plácáte to samé.

Buďte tak laskav a řekněte nám, jak víte, že Rosatom nedodal dokumentaci. Samozřejmě, že ano. Tu dodává průběžně, samozřejmě už na začátku procesu. Ta se ale mění podle požadavků investora. Na přelomu června/července 2020 Rosatom předal Maďarsku dokumentaci v objemu 283 000 stránek. Maďarům to asi stačí, Vám ne. To je Váš problém. Ale požádejte je, ať Vám to jako odborníkovi pošlou ke schválení.

Pokud jde o země EU, zjistěte si, že Rosatom má pro své reaktory typu VVER řádné licence, bez nich by se nemohl účastnit v Madarsku, ve Finsku ani u nás, protože EU by to zatrhla.

A Čína bude stavět reaktor Hualong One v britském Bradwellu. Pokud vím, tak na tom se zatím nic nezměnilo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Vladimír Wagner,2021-01-09 12:55:57

Já už opravdu začínám mít totální pocit zmaru z některých diskutujících. Ti čistě na základě svého ideologického zaslepení a emočního záchvatu píši nesmysly o věcech, které jsou podrobně popsány v článku, pod kterým diskutují. Pane Pavei P. prosím Vás, mějte alespoň trochu respektu k autorovi článku a ostatním diskutujícím a přestaňte trollovat. V článku se píše, že stavební povolení ještě žádná ze staveb nedostala (zopakoval to pan Bárta, který vysvětlil i řadu dalších věcí). Takže ještě jednou, vše při stavbě musí být v odpovídajícím pořadí. Tedy i posuzování a získávání všech možných povolení. A s velkou částí těch vstupních nemá Rosatom nic společného a těžko je může urychlit. A u maďarského projektu opravdu zatím velkou část zdržení vyvolalo schvalování finančního modelu evropskými orgány a dokumenty, které musí zajistit místní orgány. A opravdu nelze čekat podávání projektu, pokud nejsou schváleny předchozí potřebné kroky. Je pravda, že vytvoření části potřebné dokumentace o projektu, kterou dodával Rosatom, bylo také náročné.
Zároveň je třeba také zmínit, že není pravda, že by se nekoplo do země. Hlavně ve Finsku už se velmi významně přikročilo v přípravě staveniště. Jak už zmínil pan Bárta, připravují se už odborníci, také se vytvářejí dodavatelské řetězce a připravuje se výroba některých komponent. Pokud v Maďarsku na jaře budou mít stavení povolení pro část, která není zaměřena na betonáž bezpečnostních prvků, tak vlastně stavba začne. A jak psal pan Bárta, samotný průběh bude závist také hodně na tom, jak budou schopné místní firmy. Pokud se v tomto roce začne, tak pak to bude hlavně na tom Rosatomu (i když ne pouze na něm) a uvidíme, jak se s tím vypořádá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Pavei P,2021-01-09 21:51:05

O "ideologickém zaslepení a emočních záchvatech" toho jistě víte hodně. Jediné čeho se "pan Bárta" (krom trollování) dopustil je opakovaní mantry, že "rosatom nenese zodpovědnost", detailů se nedopustil žádných. Při veškerém respektu k článku jehož jste autorem, jsem se k danému tématu dočetl pouze to, že rosatom v Maďarsku dodal veškerou dokumentaci v roce 2020. Přičemž dočíst (například zde: https://bellona.org/news/nuclear-issues/2019-01-russian-built-reactor-in-finland-again-delayed, https://archiv.ihned.cz/c1-66268610-proc-madarsky-paks-neni-vzorem-pro-temelin-rusko-vede-tvrdou-informacni-valku-za-dostavbu-ceskych-jadernych-elektraren, https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Schedule-for-Hanhikivi-1-project-revised) se lze toho, že rosatom "nedodal dokumentaci", "nebyl schopen zavést byrokratické procedury", "V roce 2018 měla mít stavba (Paks) veškerá povolení", apod. Alespoň mně z toho plyne přesný opak, tedy že rosatom zodpovědnost za zpoždění nese. To, že zmíněné "byrokratické procedury" jsou zbytečně a abnormálně přísné se nám líbit nemusí, ale to neznamená, že je rosatom nebude muset splnit i v případě, že bude stavbu realizovat v ČR. Rovněž se domnívám, že "příprava odborníků" na neschopnosti rosatomu splnit evropské předpisy nic nezmění.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Pavei P,2021-01-08 22:01:57

Za prvé, pokud je mi známo, tak zdržení bylo zapříčiněno neschopností investora doložit bezpečnostní dokumentaci tak jak bylo požadováno.
A za druhé, o tom přece píšu. O čem byla výše řeč? Byla o tom, že rosatom je prý "jediný vhodný uchazeč". Při tom ruský investor je neschopen si poradit s evropskými normami, legislativou a připomínkovým řízením. Jinými slovy, dopadá úplně stejně jako ten francouzský. Tedy, předřečníkovo tvrzení, že "jediný vhodný uchazeč" má být rosatom, je totálně mimo mísu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Vladimír Wagner,2021-01-09 13:07:04

Pane Pavei P. dovolil bych si připomenout, že na začátku Vašeho diskuzního vlákna byla Vaše reakce na moji kritiku opozičních stran za kampaň za vyřazení Rosatomu a CNNC z ideologického důvodu ze soutěže o Temelín. Jak jsem několikrát zmínil, každý dodavatel má své silné i slabší stránky. A jako ty slabší stránky francouzského bloku EPR oproti ruskému VVER1200 nebyla zmiňována menší schopnost překonávat evropskou byrokracii.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Pavei P,2021-01-09 18:30:39

A já bych si dovolil připomenout, že jsem v tomto vlákně reagoval na zmínku diskutéra Bárty o "jediném možném uchazeči", kterým tento diskutér měl na mysli rosatom. Také připomínám, že jste do toho vlákna sám přispěl, takže jsem se domníval, že víte o čem byla řeč. Pokud ne, tak Vám to zrekapituluji. Diskutér Bárta tvrdí, že rosatom je pro ČR "jediný možný uchazeč", protože ostatní mají zpoždění a více náklady. Já tvrdím, že rosatom má v EU obdobně jako Areva velké problémy dané tím, že si není sto poradit s extrémně přísnými evropskými předpisy, jak se ukazuje ve Finsku a Maďarsku. Není to tedy "jediný možný uchazeč", protože v EU dopadá stejně jako jakýkoli jiný investor. Co je na tom nepochopitelného?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Mirek Bárta,2021-01-09 20:08:46

Buďte tak laskav a když mě citujete, tak citujte pčesně a nepřidávejte si svoje slova.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Pavei P,2021-01-09 21:56:18

V čem jsem vás necitoval přesně (ano, cnnc jsem už pro zjednodušení neuváděl - scénář se ale dá předpokládat stejný) a jaká slova jsem si přidal?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: "účelové politikaření"

Vladimír Wagner,2021-01-09 23:04:52

Pane Pavei P., dovolím si tedy ocitovat to, co napsal pan Bárta: ""Politikařením" se myslí postup, kdy se jediní vhodní uchazečí pro dostavbu Dukovan (Rosatom i alespoň teoreticky přicházející v úvahu CNNC) z politických důvodů vyřadí." Nikde neříká to, že by podle něj tím slabým místem Francouzů bylo zdržení způsobené tím, že mají problémy s překonáním evropských velmi přísných a byrokratických pravidel. Tuším, že měl spíše na mysli to, že blok EPR je příliš velký pro Dukovany a přeškálovaný blok EPR s výkonem okolo 1000 MWe nikde neběží a nelze ukázat referenční blok. A také na reálné technické problémy, které způsobují zdržení francouzského a finského projektu při výstavbě (která nejsou dána zdržením při získávání potřebných dokumentů a plněním přísných formálních pravidel). Výhodou Rosatomu je, že už má v principu pět referenčních bloků u sebe i v blízkém zahraničí a řadu staveb, které běží bez problémů.

Odpovědět

Názorný příklad,

Vladimír Wagner,2021-01-06 15:31:20

jak to vypadá, když se zruší stabilní zdroje bez toho, aby se dokončila za ně náhrada, a spoléhá se čistě na vítr a fotovoltaiku už jasně ukazuje Velká Británie: https://oenergetice.cz/zahranicni/problemy-dostupnym-vykonem-britanii-vyhnaly-cenu-elektriny-rekordni-hodnotu .
Na evropské pevnině zatím ještě těžíme možnosti využívat sousedy, což je na ostrovech možné jen v omezené míře. Ale až to spoléhání čistě na vítr a fotovoltaiku a vypnutí jádra a uhlí udělají všichni, tak i nám nic nepomůže.

Odpovědět


Re: Názorný příklad,

Jan Veselý,2021-01-07 15:04:07

Jo, je to názorná ukázka, názorná ukázka nespolehlivosti tzv. stabilních zdrojů.
"Jaderné elektrárny Hinkley B (1 GW) a Dungeness B (1,1 GW) jsou aktuálně v dlouhodobé odstávce. Mimo provoz zůstává i 27. září odstavený první blok jaderné elektrárny Heysham, u kterého bylo opakovaně odsunuto uvedení do provozu. Reaktor by měl být uveden do opětovného provozu zítra a plného výkonu by měl dosáhnout 16. ledna.
Zakonzervovány byly také paroplynové elektrárny o celkovém výkonu 2,3 GW společnosti Calon Energy po jejím překvapivém úpadku."
Britům chybělo ~270 MW výkonu.

Odpovědět


Re: Re: Názorný příklad,

Emil Novák,2021-01-07 19:38:31

Co vypovídají plánované odstávky nebo úpadek energetické společnosti o (ne)spolehlivostí zdrojů?

Odpovědět


Re: Re: Re: Názorný příklad,

Jan Veselý,2021-01-09 16:28:41

Vypovídají o tom, že když je jich potřeba tak nejsou k dispozici, i když ve Spojeném království dlouhodobě dostávají za schopnost vyrábět bez ohledu na počasí kapacitní platby. K dispozici nebyla hlavně ta jaderná elektrárna, které už měla odstávka skončit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Názorný příklad,

Emil Novák,2021-01-10 21:07:49

"Ta jaderná elektrárna, které už měla odstávka skončit", poskytuje maximálně 485 MW z celkového jaderného instalovaného výkonu 8923 MW, tj. 5,4 % jejich instalovaného výkonu. To asi nebude ta pravá příčina rekordních cen elektřiny. Když jsou zdroje v plánované odstávce, tak žádné kapacitní platby nedostávají.

Odpovědět


Re: Re: Názorný příklad,

Vladimír Wagner,2021-01-07 23:26:06

Pane Veselý, teď si řekněme realitu. Velká Británie má instalovaných 8,9 GWe jaderných bloků. Z toho bylo v plánované odstávce 2,1 GWe a první blok elektrárny Heysham, který má výkon necelý 0,5 GWe byl v neplánovaně prodloužené odstávce. K dispozici tak bylo 72 % celkového výkonu. Jinak je jasné, že u každého technického zařízení je potřeba počítat s přestávkami na údržbu i s určitou pravděpodobností poruch, které je potřeba řešit. To platí nejen pro jaderné, ale i pro fosilní i větrné elektrárny. Takže je třeba u každého segmentu počítat s o něco vyšším nutným instalovaným výkonem, než od něj budeme zaručeně potřebovat.
Ovšem u větrných zdrojů (podobně u fotovoltaických) prostě vlivem jejich závislosti na počasí se musí počítat s tím, že bez možnosti dlouhodobější předpovědi u nich docela často a na docela dlouho dobu nastávají období, kdy nedodají téměř vůbec nic. Což bylo právě v popisované době, kdy celkový instalovaný výkon 24 GWe dodával i méně než 4 GWe (méně než 16 %). Je z toho vidět, že prostě musíte mít pro bezpečné provozování elektrické sítě zajištěny zdroje, které nejsou fotovoltaické či větrné, jsou tedy nezávislé na počasí, s výkonem, který pokrývá celý požadovaný výkon. A pochopitelně musíte u nich počítat i s jistou rezervou na odstávku při údržbě i jistou možnost neplánovaného vypnutí.
Připomenu mé tvrzení: "Názorný příklad jak to vypadá, když se zruší stabilní zdroje bez toho, aby se dokončila za ně náhrada, a spoléhá se čistě na vítr a fotovoltaiku už jasně ukazuje Velká Británie." Můžete mi prosím pane Veselý říci, v čem se Vám zdá, že můj výrok neodpovídá realitě? Britové opravdu odstavili větší počet stabilních zdrojů, než je potřeba na provoz soustavy (musí počítat s tím, že větrné zdroje a fotovoltaika nedají téměř nic). Sice číselně možná dají u stabilních zdrojů sumu, která překračuje maximální potřebný výkon, ale je třeba počítat s tím, že musíme část výkonu průběžně odstavovat a jistá rezerva musí být i na neplánované výpadky. Takže tím tuplem je to varování pro nás, abychom bez náhrady neodstavovaly stabilní zdroje tak, že by se s rezervou nepočítalo.
Víte, váš komentář se vůbec netýkal toho, co bylo v mém příspěvku a jde o čistou provokaci a trolling. Přestal jsem diskutovat na serveru oEnergetice, protože právě Vy jste tam s několika Vámi podobnými odbornou diskuzi na tomto excelentním odborném serveru proměnil na čistě vzájemné nadávání a urážení trollů. Příklad, k jakým koncům to vede, ukazuje právě diskuze pod tady odkazovaným článkem na tomto serveru. Každý se na to může podívat. Prosím vybijte si své potřeby trollovat tam a přestaňte to přenášet sem. Opravdu bych nerad spadl do nadávání a invektiv trollů, před kterými jsem utekl z diskuze na oEnergetice.

Odpovědět


Re: Re: Re: Názorný příklad,

Jan Veselý,2021-01-09 17:02:36

Pane Wagnere, já s odbornou diskusí nemám problém. Myslím, že hlavní problém s ní máte vy. Mám stále intenzivnější pocit, že si pod pojmem "odborná diskuse" představujete to, že vás budou plácat po ramenou a chválit vás. Jakékoliv názorové oponenty šmahem odmítnete jako trolly a nevzdělané amatéry. Já, husa hloupá, jsem váš červencový článek ( https://oenergetice.cz/nazory/muze-byt-shoda-energeticke-koncepci-cesku ) pochopil jako ruku podanou ke smíru a byl jsem ochoten jít vám taky naproti (https://oenergetice.cz/nazory/muze-byt-shoda-energeticke-koncepci-cesku-muze). Ale pořád od vás slyším útoky ad hominem.
Ale zpět k meritu věci:
"spoléhá se čistě na vítr a fotovoltaiku" je lež. Kdyby to byla pravda, neexistovaly by ve Velké Británii kapacitní platby.
"Ale až to spoléhání čistě na vítr a fotovoltaiku a vypnutí jádra a uhlí udělají všichni, tak i nám nic nepomůže." je argumentum ad absurdum, respektive zároveň "šikmá plocha", neboli argumentační fauly.
O tom, že potřebujete pružnou výrobu, která doplňuje (jakýkoliv) základ výroby, není sporu. Britové to vědí stejně dobře jako já nebo vy. Proto taky mají kapacitní platby, kdy platí pružné výrobě za schopnost vyrábět. To, že se jim sešlo několik věcí najednou (odchod z EU a na to navázané potíže s obchodem s ní, jeden bankrot, odstávky a poruchy JE) je věc, která se prostě stává, a trvám na tom, že to je chyba právě oněch "stabilních" zdrojů, protože ony nedělaly to, co měly, nedělaly to, za co jsou placené. Británie se teď může rozhodnout jestli tenhle druh problémů vyřeší administrativně (navýší se kapacity pružné výroby, třeba díky kapacitním platbám) nebo to nechají na neviditelné ruce trhu. Víte snad o zajímavější obchodní příležitosti? Platilo se i 750 GBP/MWh. Australáci řešili podobný problém a řešení se našlo samo.
O tom jak důležitá se pružná výroba, se právě dozvídají i ve Francii ( https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/francouzsky-provozovatel-site-vyzval-verejnost-ke-snizeni-spotreby-elektriny ), jaderné elektrárny taky nejsou všespásné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Názorný příklad,

Vladimír Wagner,2021-01-09 23:25:29

Pane Veselý, je dobře, že jsme se shodli na tom, že intermitentní fotovoltaické a větrné zdroje musí být stoprocentně zálohovány stabilními zdroji nezávislými na počasí. Je pochopitelné, že tyto stabilní zdroje musí mít jistý přebytek, protože mají plánované odstávky a občas i neplánované. Cituji, co jsem napsal: "Názorný příklad, jak to vypadá, když se zruší stabilní zdroje bez toho, aby se dokončila za ně náhrada, a spoléhá se čistě na vítr a fotovoltaiku už jasně ukazuje Velká Británie." Velká Británie odstavuje fosilní bloky i jaderné bloky a zatím za ně nebuduje ekvivalentní náhradu. Je sice pravda, že kdyby pořád vše šlo ideálně a nebyly některé poruchy, tak by problém neměla. Ale s tím nelze počítat. A hlavně v budoucnu bude uzavírat ještě daleko větší výkony stabilních zdrojů a zatím to s náhradou dobře nevypadá. A libovolné množství postavených větrných a fotovoltaických zdrojů, po kterých se v Evropě volá, v takové situaci nepomůže.
U nás se teď volá po rychlém odstavení stabilních zdrojů až na hranici, která také nepočítá s nějakou rezervou výkonu. Tak doufám, že toto bude varováním, které alespoň některým otevře oči.
Pokud mluvíme o Francii. Je pravda, že tam jsou způsobeny problémy posunem odstávek některých jaderných bloků kvůli epidemii. Ale dalším faktem je, že se odstavily bloky ve Fessenheimu a také se propagují a staví dominantně větrné a fotovoltaické zdroje a stabilní se spíše jen zavírají. I to snižuje rezervu stabilních zdrojů.
Bude zajímavé sledovat, jak Váš čistě ekonomický pohled bude při stále rostoucím nedostatku stabilních zdrojů fungovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Názorný příklad,

Jan Veselý,2021-01-10 20:18:06

Prosím nepoužívejte ten nesmyslný pojem "stabilní zdroj", je to zavádějící a nesmyslný pojem (ve vašem případě) sdružující zdroje s naprosto odlišnými výrobními charakteristikami. Protože na slovech záleží napíšu to správně:
Systém dodávek elektřiny založený dominantně na FVE a VtE potřebuje DOPLNIT dostatkem výkonu pružné výroby, tj. výroby, která je konstruovaná na výrobu ve špičkovém nebo pološpičkovém režimu. V případě rozšíření akumulace elektrické energie nepotřebujete špičkové zdroje.
A své lživé výroky neokecáte, ani jejich soustavným opisováním z nich neuděláte pravdu. Samotné existence kapacitních plateb ve Velké Británii je jasným důkazem, že tvrzení "spoléhá se čistě na vítr a fotovoltaiku" je lež, je lež, je lež.
Co se stane, když "systém" nedokáže uspokojivě zásobovat obyvatelstvo elektřinou, bylo možné pozorovat v minulých letech v Jižní Austrálii. Tam taky měli problém s provozovateli právě oné pružné výroby. Zneužívali tržního postavení, šponovali ceny a v několika případech zcela selhali při plnění své funkce. Lidi se zařídili podle sebe a místní vláda otevřela v čele se slavnou velkou baterií od Tesly. Tam se teď dějí věci!!! A je to podstatně rychlejší než tektonické pohyby centrálně plánovaného jaderného průmyslu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Názorný příklad,

Vladimír Wagner,2021-01-10 21:09:25

Pane Veselý, už bylo řečeno o tomto tématu vše. Každý si může naši diskuzi zde přečíst a podívat se i na odkazy a udělat si svůj názor sám. Mám pouze jedno podotknutí. V současné inverzi situaci bez větru, slunce a s velmi nízkými teplotami řadu dní by nám teď Vámi zmiňovaná velká baterie od Tesly byla nanic.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Názorný příklad,

Emil Novák,2021-01-10 21:20:02

Pane Veselý, vy si vážně neuvědomujete, že vaše urputná a vytrvalá snaha shodit pana Wagnera podobným slovíčkařením, je značně kontraproduktivní a jediný, koho tím shazujete, jste vy sám? Pokud chcete být úspěšný, bude to chtít mít v ruce lepší trumfy než to, že se vám nelíbí běžně užívaný pojem "stabilní zdroj", nebo jakési nepodstatné pitvání slovíčka "čistě".

Odpovědět

průběžná výměna paliva

Pavel Hudecek,2021-01-06 13:21:41

Zaujala mě věta: "Zajímavostí těžkovodních reaktorů je, že je možná průběžná výměna paliva."

Jak vlastně souvisí těžká voda s touto vlastností? Myslel jsem si, že je to čistě konstrukční záležitost. Je nějaký důvod, proč by to nešlo třeba v lehkovodním reaktoru?

Odpovědět


Re: průběžná výměna paliva

Emil Novák,2021-01-06 13:35:44

Jde to i v lehkovodním reaktoru, viz RBMK. Podstatné je to, jestli má reaktor jednu tlakovou nádobu nebo má palivo v samostatných tlakových kanálech - to je právě typická vlastnost těžkovodních reaktorů. U lehkovodních je naopak typická jedna tlaková nádoba, proto tam průběžná výměna možná není.

Odpovědět

Evropa ztrácí kompetence

Richard Vacek,2021-01-06 08:59:47

Oblast jaderných elektráren je další oblastí, kde EU (i USA) postupně ztrácí kompetence. Z toho vyplývá i neochota našich politiků postoupit v řešení dalšího reaktoru. Už za Paroubka mělo být o dodavateli rozhodnuto, ale nikdo nechtěl kousnout do kyselého jablka. Dát realizaci elektrárny tomu, kdo to dovede, nebo kdo je kamarád? A čas plyne a kyselé jablko je ještě kyselejší.

Odpovědět

Incident v Astravci

Daniel Slovák,2021-01-06 08:24:08

Vážený pán doc. Wagner, koncom minulého roku došlo v Astravci k závažnému incidentu: zlyhanie núdzový chladiaci systém. Mohol by ste sa prosím tomu vyjadriť ? Keď bol Astravec po prvom dni prevádzky odstavený, argumentoval ste že to bolo z dôvodu skratu transformátora, ktorý nebol súčasťou JE. Teraz je to inak. Vzhľadom na to že tento typ reaktora zvažujev tendri aj ČR, si myslím , že je treba občanom ČR vysvetliť podrobnosti.
Daniel zo Slovenska.

Odpovědět


Re: Incident v Astravci

Emil Novák,2021-01-06 10:19:34

K tomu údanému incidentu nedošlo na konci minulého roku ale už v srpnu, tedy ještě před fyzikálním spouštěním reaktoru. Na konci minulého roku o něm pouze informovala běloruská nevládní organizace Ecohome: "Ecohome said they started receiving information about an incident at the plant from several unrelated sources in September and October."
Tato organizace na svých stránkách mimo jiných činností uvádí "Protijaderná kampaň a podpora obnovitelné energie." Jiné zdroje tuto nehodu, pokud vím, nepotvrdily.

Odpovědět


Re: Re: Incident v Astravci

Daniel Slovák,2021-01-06 10:44:20

Lenže Bielorusko je uzavretá diktatúra, kde sa dá mnoho zamiesť pod koberec. Kde je istota ,že k incidentu skutočne nedošlo ? Jadrová energetika musí byť 100 % transparentná, inak je každý hoci aj bezvýznamný zatajený incident vodou na mlyn protijadrovým aktivistom

Odpovědět


Re: Re: Re: Incident v Astravci

Emil Novák,2021-01-06 10:57:24

Já netvrdím, že k němu nedošlo. Předpokládám že nějaký reálný základ ta informace má, jen to nebyl incident za provozu elektrárny ale při testech před jejím spuštěním, tj. jaderná bezpečnost nebyla ohrožena, a že podobné zprávy protijaderných aktivistů je potřeba brát s rezervou. Souhlasím že čím otevřenější informace od provozovatele, tím lépe.

Odpovědět


Re: Re: Re: Incident v Astravci

Mirek Bárta,2021-01-06 16:39:01

Žádná jiná jaderná elektrárna na světě nebyla a není pod takovým dohledem a kontrolou výstavby jako tato běloruská elektrárna. Kontroly ze strany MAAE se tam prováděly a budou provádět neustále, protože pobaltské státy jsou z Ruska hysterické,stejně jako naši čučkaři.

Pokud vím, tak asi den po zahájení testovacího provozu skutečně došlo k poruše měřícího transformátoru (takových je v takové JE opravdu mnoho) v důsledku závady nějaké součástky od italského výrobce. Tento incident neměl žádný vliv na bezpečnost elektrárny. ychytávání závad je právě úkolem testovacího provozu, kdy se výkon postupně zvyšuje. Do komerčního provozu jde elektrárna až po provedení všech požadovaných zkoušek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Incident v Astravci

Pavei P,2021-01-06 20:43:52

ANo, hradní čučkař je z ruska hysterický. Nemluvě o tom, že to byl právě on, kdo v dobách svého premiérování neblahé paměti ČR v rámci vstupních vyjednání bez náznaku odporu uvrtal do oze.

Odpovědět


Re: Incident v Astravci

Vladimír Wagner,2021-01-06 15:08:48

Pane Sedláku při spouštění libovolného provozu a testech se objeví různé problémy. Od toho se tyto testy dělají. Pochopitelně se testují právě i zařízení, která by fungovala v případě havarijních situací. Vzhledem k tomu, že je zprovozňování Ostrovec 1 pod velmi přísnou kontrolou Mezinárodní agentury pod atomovou energii a každá porucha týkající se jaderné bezpečnosti se musí hlásit, tak by v případě, že by šlo o něco s tímto dopadem, bylo nahlášeno. Každou technickou drobnost, která se odstraní a je běžná i při spouštění jiných provozů, opravdu nemá cenu rozhlašovat.
Jinak v tom, že by se mohlo na této stavbě významně utajovat, se dost mýlíte. Jelikož je dodavatel a investor z jiného státu, vzájemně se velice přísně kontrolují. Ruští odborníci nejsou závislí na Lukašenkovi a pro ROSATOM je klíčové, aby vše bylo co nejlepší a nejbezpečnější, protože jde o jeho referenci pro Evropu. Naopak Bělorusové nemají zájem krýt problémy, které by šli na vrub Rosatomu.

Odpovědět

máme odborníky s dostatečnou autoritou?

Eva M,2021-01-06 08:07:34

Jaderná energetika sama o sobě již patří ke standardním oborům.

Odbrníky jistě máme - ale lze se spolehnout, že se vždy prosadí odborné stanovisko?

Za současného opětovného propuknutí epidemie Covidu vláda neuznala za vhodné odložit roční vyúčtování energií.
Dne 9.1. 2021 navštíví mou domácnost pracovník, který ve dny předcházející a následující navštívil desítky dalších domácností, a ve všech těchto domácnostech se projde po všech místnostech; totéž se bude dít v celé České republice...

Nevím, zda se jedná o kampaň "uvolněte, důchodci a starší střední generace, byty mladým" nebo o hezkou součást reklamní kampaně na očkování --- nicméně takto "schopně" jednající administrativě jaderná energetika do praciček nepatří.

Zkuhví, co může - viz historie této epidemie --- nutně ZKUHVÍ I ZABEZPEČENÍ JADERNÉ ENERGETIKY. Bohužel.

Odpovědět

RBMK s grafitovým moderátorem

Florian Stanislav,2021-01-05 21:37:55

Překvapuje mě, že v Rusku bylo roku 2020 ještě 9 reaktorů RBMK s grafitovým moderátorem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/RBMK
Podíl JE na výrobě elektřiny v Rusku lehce stoupá (asi 19%) ale podíl Ruska na světové výrobě elektřiny z JE je stále malý (graf v článku )
viz též zřetelněji na
https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/2.jpg

Na reaktor III.generace v Dukovanech asi mít nebudeme.

Odpovědět


Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Vladimír Wagner,2021-01-05 22:08:28

Máte, pravdu, že je v provozu devět bloků RBMK. Dva (3 a 4) zbývají v Leningradské jaderné elektrárně, čtyři jsou v Kurské jaderné elektrárně (dva se odstaví už v následujících pár letech po dokončení rozestavěných dvou bloků VVER1200) a tři jsou ve Smolenské jaderné elektrárně. Předpokládá se u nich životnost zhruba 45 let a postupně se nahradí právě bloky VVER1200. Poslední by měl být blok Smolensk 3 v roce 2034. Projekty těch náhradních bloků VVER1200 jsou připraveny a budou se v potřebných termínech zahajovat a dokončovat. Jinak po havárii v Černobylu proběhly u těchto bloků úpravy, takže jsou bezpečné.
Instalovaný výkon v Rusku je pátý na světě po USA (96,5 GWe), Francii (61,4 GWe), Číně (47,5 GWe), Japonsku (31,6 GWe - velká část ale odstavena) a pak je to Rusko (28,6 GWe)

Odpovědět


Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Daniel Slovák,2021-01-05 23:06:32

A ako bezpečné tie RBMK sú ? Nešlo by napísať trochu konkrétnejšie v čom sa líšia od toho smutne známeho 4. bloku ? Som fanda jadrovej energetiky, ale napriek tomu vždy dostávam zimomriavky keď čítam oznámenia typu: Reaktor typu RBMK1000 dostal licenciu na prevádzku do roku 2035. Dokiaľ budú v prevádzke tieto grafitové obludy, asi nebudem mať dobrý spánok.

Odpovědět


Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Vladimír Wagner,2021-01-06 14:55:54

Těch úprav bylo několik. Především se změnily koncové části kontrolních tyčí, aby obsahovaly absorbéry neutronů a nezvětšovaly neutronové toky na počátku jejich zasouvání (to byl jeden z důvodů havárie). Zvětšilo se obohacení paliva, což zvýšilo stabilitu práce reaktoru při nízkých výkonech. Zrychlil se průběh automatického vypnutí reaktoru a provedly ještě další technické úpravy. Zároveň jsou nyní striktnější pravidla pro operátory a některé činnosti nejsou (i technicky) dovoleny. I to je důvod, že od Černobylu s těmito reaktory problém nebyl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Daniel Slovák,2021-01-06 22:55:58

Neviem či si dobre spomínam,ale jeden z blokov Černobyľskej elemtrárne bol natrvalo uzavretý po požiari, niekedy začiatkom 90. rokov. To bolo zrejme po tých úpravách, ktoré mali zamedziť dalším vážnym incidentom.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Vladimír Wagner,2021-01-06 23:14:34

Pane Slováku, ale ten požár u druhého bloku byl ve strojovně. Požár vznikl na turbíně. Ta byla silně poškozená i se strojovnou. Reaktoru se nic z toho netýkalo a byl v pořádku. Ekonomicky (už se uvažovalo o postupném vypínání elektrárny) a i politicky nemělo cenu to opravovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Daniel Slovák,2021-01-07 11:47:12

Pán doc. Wagner, to ma príliš neukľudnilo. Na rozdiel od VVER, vo varnom reaktore prechádza para cez aktívnu zónu a turbínu. Silne poškodená turbína vo mne evokuje únik potenciálne rádioaktívnych prvkov do strojovne a strata chladiaceho média v reaktore.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Emil Novák,2021-01-07 12:54:19

Ve varných reaktorech voda primárního okruhu průběžně prochází přes filtry. Pokud je přesto zjištěna v páře zvýšená radioaktivita, reaktor se automaticky odstaví, jako k tomu došlo před měsícem ve Finsku v Olkiluoto 2. Není to tedy tak, že při poruše turbíny uniká radioaktivní pára.

Odpovědět


Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Mirek Bárta,2021-01-06 17:07:59

Můžete spát klidně. V minulosti došlo ke třem velmi závažným haváriím - Three Mile Island v r. 1979 (vážná porucha chlazení na jednotce č. 2 způsobila roztavení, reaktor byl automaticky odstaven, únik radioaktivnívh plynů nebyl biologicky významný), Černobyl v r. 1986 (v důsledku selhání práce několika lidí, od té doby došlo k mnoha technickým úpravám, které lidským chybám zabrání; reaktory RBMK jinak běží spolehlivě, ale stejně budou nahraženy postupně reaktory VVER1200) a Fukušima v r. 2011 (nikdo netušil, že tsunami může dosáhnout takové výše). Tyto havárie vedly k takovým opatřením a mnohonásobnému jištění, že takové poruchy dnes nemohou nastat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Daniel Slovák,2021-01-07 08:43:05

Pane Bárto: A keby sme tam ešte započítali A1 v Jaslovských Bohuniciach+Windscale,tak priemerne to vychádza na jednu vážnu nehodu za 11 rokov. Kľudu v duši tiež nepridáva to, že sa dnešne JE stavajú alebo budú stavať v potenciálne politicky nestabilných štátoch(SAE, Uzbekistán, Egypt, Bangládeš,Pakistan, výhľadovo Uganda, Nigéria, možno Keňa) alebo v geologicky aktívnych oblastiach( Akkyu , Bušéhr, alebo uvažovaná dostavba Metsamoru či Darkhovinu. ) Pamätám si na jeden prípad, výskumný reaktor v Kongu, ktorý dnes chátra a dokonca z neho ktosi ukradol aj palivové tyče( zadržané na Talianských hraniciach. )

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Mirek Bárta,2021-01-07 09:41:41

Souhlas. Domnívám se, že v dnešní době jsou bezpečnostní opatření velmi dobrá, ale přesto se instalují lapače taveniny, dvojité kontejnmenty apod., které by měly zajistit, že i velmi nepravděpodobná velká havárie zůstane alespoň jen lokální. Podstatné je to, že řídící systémy se nyní budují tak, aby maximálně eliminovaly lidské chyby, a pokročilá diagnostika pomáhá eliminovat technické problémy.

Máte pravdu, že uvedené státy jsou potenciálně politicky nestabilní. Ale nepostavení JE problém bezpečnosti nijak neřeší. Pokud budou tyto státy chtít, dostanou se k jaderným materiálům i jinak. K uvedeným státům řadím i Izrael, kde ani není žádná JE a nepřipouští žádnou kontrolu ze strany MAAE apod., a potenciálně i Saudskou Arábii.

JE v Turecku je jistě připravena na případné velké zemětřesení, podobně asi jako JE v Japonsku. Taková opatření jistě stavbu velmi prodražují, ale jsou nutná. Třeba plovoucí JE v ruském Peveku prý odolá zemětřesení i o síle 9 Richterovy stupnice.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Tomáš Horázný,2021-01-07 16:22:55

To je prave omyl. Tsunami jsou v japonsku pomerne bezna zalezitost. Proto je taky nazev teto vlny odvozen z japonskeho slova. Napriklad v roce 1896 zasahla Japonsko vlna o vysce 38.2m. Porad mi vrta hlavou jak je mozne ze Japonci tuhle eventualita tak podcenili. A kolik takovych eventualit je zanedbano u novych projektu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Jiri Coupek,2021-01-07 17:05:44

Oni ji nepodcenily, elektrárna přežila zemětřesení o síle 9.st. I následnou Tsunami ustála bez větších škod. Jediný problém byl, že došlo k zaplavení záložního zdroje elektřiny.
Tady opravdu selhaly, ale selhali v tom, že neměli zálohu "zálohy" napájení!

Pro lepší představu přišla vlna vysoká jako běžné panelové domy(7.p). Ochrana byla do výšky (4p).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Tomáš Horázný,2021-01-07 19:23:41

Jak muzete napsat ze ji nepodcenili? Tsunami byla bez pochyby pricinou selhani elektrarny, takze ochrana pred takovou vlnou byla nedostatecna. Prave diky ni selhalo nejen hlavni, ale i zalozni napajeni chlazeni reaktoru takze tezko napsat ze "elektrarna prezila bez vetsich skod". Neprezila, diky tsunami selhal jeden z nejdulezitejsich bezpecnostnich systemu. A to ze takova vlna muze prijit museli vedet.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Jiri Coupek,2021-01-07 19:52:20

Kdyby elektrárna selhala byla by značná část Japonska neobyvatelná.
JE je jištěna více než jedním systémem ochrany, aby nedošlo k nejhoršímu. Ve Fukušimě selhal jen systém napájení, ostatní dokázaly zabránit fatálnímu vývoji!
I když bez zdroje elektřiny se jednalo o jeden z nejhorších scénářů pro JE.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Tomáš Horázný,2021-01-07 21:23:36

Tvrdit ze elektrarna neselha chce uz hodne zaslepeny pohled. Kdyz pominu socalne-lidskky rozmer katastrofy, tak skody zpusobene touto udalosti jsou dnes odhadnute na 205 miliard USD. Zdruba HDP ceske republiky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Pavei P,2021-01-07 23:01:01

Vzhledem k tomu, že nic takového jako tsunami z roku 2011 v Japonsku víc než 500 let nepamatovali, tak stěží lze hovořit o podcenění nebo "že to museli vědět". To by se rovnou mohli začít zabezpečovat před dopadem asteroidu rovnou na elektrárnu. 100 % zabezpečení prostě neexistuje, stejně jako neexistuje 100 % pojištění. Tsunami zasáhla několik elektráren a ustály to všechny krom jediné. Připraveni tedy byli dobře. Že se i přes sebelepší přípravu občas něco posere je prostě axiom.
Problém není havárie, vždyť kvůli ní nikdo nezemřel zatímco kvůli tsunami zahynulo 20 000 lidí. Problém je ta hysterie kolem a ty následná extrémní opatření, jako odstraňování každého jen trošku radioaktivnějšího lístku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Tomáš Horázný,2021-01-08 09:53:37

Nemate pravdu. Vlna o podobne vysce byla v Japonsku pred 120 lety

https://en.wikipedia.org/wiki/1896_Sanriku_earthquake

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Pavei P,2021-01-08 21:46:20

Blábol. Tsunami z roku 2011 bylo mnohem ničivější.
https://geoscienceletters.springeropen.com/articles/10.1186/s40562-017-0099-y

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Tomáš Horázný,2021-01-09 10:27:34

Vyska tsunam z roku 1894 byla 38.2m, tsunami z roku 2011 mela 40.5m. Obe bez problemu prekavaji opatreni ktera byla v elektrarne instalovana proti temto vlnam. Jinak oznacovat nazory diskutujicich za blaboly patri spis na novinky. Jestli vas problematika zajima, zkuste diskutovat tak aby to pro obe strany bylo prinosne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: RBMK s grafitovým moderátorem

Pavei P,2021-01-09 18:03:12

Chápu neovládáte angličtinu, takže nejste schopen přečíst a pochopit odborný text srovnávající obě tsunami, novinkáři. Pro ty co jsou natolik mentálně nedostateční, že nejsou sto použít ani překladač, uvádím, že v mnou uvedeném odborném článku se jasně píše, že tsunami z roku 2011 byla mnohem ničivější než ta z roku 1896 (a nikoli 1894) například díky profilu mořského dna, kudy tsunami prošla. Tedy srovnávání pouze na základě "výšky vlny" vyčtené ze wikipedie je přístup, který nikdo při smyslech nebere vážně. Mimochodem, odkud jste si vycucal ten BLÁBOL , že "Obe bez problemu prekavaji opatreni ktera byla v elektrarne instalovana proti temto vlnam."? To jste tu vlnu z rokuk 1896 zažil na vlastní kůži. Vždyť ani nevíte jaká opatření byla v japonských elektrárnách proti tsunami instalována.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace