Gonzalo Oteo-Garcia. Kredit: University of Huddersfield.

Když v roce 1492 padla po osmiměsíčním obléhání Granada a po téměř 800 letech skončila muslimská státnost na Pyrenejském poloostrově, nezůstaly tam po chalífátech a emirátech jen smutně romantické památky. Muslimské elity sice ve valné většině odešly do severní Afriky, ale jinak ve Španělsku zůstalo značné množství muslimů.

Vyhnání morisků z přístavu Denia. Kredit: Vincente Mostre (1613), Wikimedia Commons.

Katolická veličenstva sice byla vůči muslimům na tehdejší poměry dost shovívavá a zaručila jim svobodu vyznání, nálada ve vybojovaném Španělsku se časem podstatně změnila. Křesťané přinutili muslimy ke konverzi, někdy dost násilně, čímž vznikli moriskové, tedy muslimové, kteří přijali křest a jejich potomci.

Jak se ukázalo, nedělalo to dobrotu. Moriskové si zachovávali odlišnou kulturu a drželi se stranou od křesťanů, což je recept na problémy. Když na opačné straně Evropy postupovali osmanští Turci, španělští křesťané začali být paranoidní a inkvizice zavětřila krev. Terorizovali morisky, moriskové se bouřili a roztáčela se spirála nedůvěry a násilí. Nakonec v roce 1609 slabý panovník Filip III. Španělský morisky ze Španělska oficiálně vyhnal. Odešlo asi 300 tisíc lidí (podle nových odhadů asi 40 procent tehdejších morisků), často významně zapojených do ekonomiky, což přineslo Španělsku nemalé problémy.

Gonzalo Oteo-Garcia z britské University of Huddersfield a dalších institucí se svými kolegy zkoumal genetické složení populací na Pyrenejské poloostrově, počínaje Římskou říší. Spolupracovali s muzei a archeologickými sbírkami v této oblasti, z nichž získali materiál, který následně zpracovali v archeogenetické laboratoři University of Huddersfield.

Zjistili, že na Pyrenejský poloostrov „tekl“ genetický materiál ze severní Afriky už ve stoletích před invazí Umajjovců z arabského chalífátu, kteří pronikali na Pyrenejský poloostrov zhruba od roku 711. To odpovídá „homogenizaci Středomoří za vlády Říma, kdy lidé mohli do určité míry volně cestovat na značné vzdálenosti.

Logo. Kredit: University of Huddersfield.

Na křesťanském hřbitově ve Valencii je významně zastoupený severoafrický původ pohřbených do počátku 17. století. Po vyhnání morisků se genetická stopa ze severní Afriky do značné míry vytrácí. Vědci na zmíněném hřbitově rovněž narazili na stopy obchodu s otroky v 16. století. Genomy ukazují, že dobytí islámských zemí na Pyrenejském poloostrově mělo na genetiku jen malý vliv. Zato etnická čistka morisků se otiskla hluboko do genomů Španělů a její vliv je pochopitelně patrný dodnes.

Video: Reconquista - The Full History

Literatura

University of Huddersfield 21. 5. 2015.

Genome Biology 26: 108.