Civilizace v našich genech  
Analýza jednopísmenných polymorfismů v lidském genomu ukazuje, že i život v civilizaci přináší selekční tlaky a že přírodní výběr v posledních 50 000 letech výrazně ovlivnil kolem 1800 našich genů.

 

Single-nucleotide polymorphism. Názorná ukázka.

Poměrně často lze potkat názor, že lidé díky svému lidství už nejsou v rukou evoluce, neboť si vytvořili civilizaci, která je vyrvala ze spárů divoké přírody. Na první pohled je zřejmé, že podobný argument je oprávněný asi tak, jako kdyby bobři prohlásili, že se oprostili od sil přírody díky svému boberství, jenž jim umožňuje stavět bobří hráze. Přesto tato myšlenka docela tvrdošíjně přežívá – z nějakého důvodu je asi hanba přiznat, že na nás evoluční síly stále úspěšně pracují. Nová studie Roberta Moyzise a jeho kolegů z University of California v americkém Irvinu naznačuje, že lidská civilizace nejenom že neukončila působení evoluce na lidi, ale dokonce se sama stala výrazným selekčním faktorem, který tvaruje lidský genom.
Ve své práci se zaměřili na takzvané jednonukleotidové  polymorfismy (běžně známé pod zkratkou SNP, single-nucleotide polymorphism). Lidé nemají úplně stejnou DNA a SNP jsou ty situace, kdy se různí lidé v určitém místě DNA mezi sebou liší  v jednom jediném písmenu.

Zvětšit obrázek
Lidské chromozómy

Když porovnáte dva lidi, najdete zhruba jeden SNP na 1300 písmen. Většina z nich je mimo kódující oblasti, pokud se ale dobře trefí do nějakého genu, může z toho být ošklivá genetická porucha. Pomocí SNP lze rafinovaně zjistit, které geny v genomu, v tomto případě v lidském genomu, zažily v nedávné době tvrdou ruku přírodního výběru. Trik spočívá ve hledání párů sousedících SNP, které se společně vyskytují častěji, než by bylo možné očekávat při normálním míchání genetického materiálu během pohlavního rozmnožování. Když takový pár SNP najdete, můžete se podívat, které geny jsou v jeho okolí a učinit závěr, že tyto geny si velmi pravděpodobně oblíbil přírodní výběr a s nimi byly, čistě náhodou, selektovány i dotyčné SNP.


 

Zvětšit obrázek
Geny to nemají snadné. Úskalí civilizací si můžete vyzkoušet i na svém počítači.

Moyzisův tým prozkoumal celkem cca 1 600 000 SNP roztroušených po celém lidském genomu. Snažili se odlišit případy, kdy působil přírodní výběr, od náhodných inverzí částí chromozómů, ke kterým čas od času dochází – kousek chromozómu se ulomí, přetočí a zase se přilepí. Analýzy ukázaly, že přírodní výběr za posledních 50 000 let změnil zhruba 1800 lidských genů, tedy nějakých 7 procent lidského genomu. Pozoruhodné je, že přibližně stejné procento genů se změnilo za několik tisíc let domestikace kukuřice z jejího divokého předka teosinty.

Autoři spekulují, že se za posledních 50 000 let na našich genech podepsalo právě vytvoření civilizace a následná domestikace nás samotných. Překotný rozvoj kultury radikálně měnil prostředí, v němž lidé žijí a tím pochopitelně měnil i selekční tlaky, kterým jsou lidé vystaveni. A jakých genů se to týká? Především genů zapojených do různých metabolických drah metabolismu proteinů. To zřejmě souvisí se změnou lidského jídelníčku s příchodem zemědělství. Mezi v poslední době výrazně selektované geny patří i geny zapojené do obrany proti patogenům. Přechod na zemědělství přinesl kromě těžké práce a častého hladu i mnohem snazší šíření parazitů a infekcí. Oproti běžným představám si lovci a sběrači, jak je vidět ještě i dnes, totiž žijí v porovnání se zemědělskými etniky naprosto pohodově a zdravě. Vlastně jediný důvod, proč zemědělci vyhrávají, je ten, že i podvyživení a nemocní zemědělci nakonec vždycky lovce a sběrače přeperou, poněvadž jich je mnohem víc. Další skupinou výrazně selektovaných genů jsou geny související s mozkem. Velký mozek, jak je známo, je bez ironie ten nejlepší nástroj na lhaní a podvádění. A na tom spočívají sociální vztahy všech lidských společností. Skupinu výrazně selektovaných genů ještě doplňují geny související s reprodukcí, s DNA metabolismem a s buněčným cyklem.

Celý projekt se vlastně teprve rozbíhá, jde jen o pilotní analýzy, které spíš než co jiného naznačí, kterými dalšími směry by se mělo studium lidského genomu ubírat. Jistě nebude na škodu se i poohlédnout po našich blízkých příbuzných, šimpanzech.

Pramen: PNAS


 

Datum: 24.12.2005 02:01
Tisk článku

Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka - Hájek Tomáš
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 191 Kč
Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka
Hájek Tomáš
Související články:

Podle geologů žijeme v období slepicénu     Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2018)
Může být „evoluční lenost“ výhodou? Za řady podmínek ano.     Autor: Jaroslav Flegr (03.08.2018)
Motýli se vyvinuli až když na Zemi byly květiny. A nebo to bylo jinak?     Autor: Josef Pazdera (14.01.2018)
Ankylosaurus reloaded     Autor: Vladimír Socha (19.10.2017)
Proč ptáci nemají zuby?     Autor: Josef Pazdera (04.10.2017)



Diskuze:

matláme, patláme...

Pepino,2006-02-15 05:17:11

SM 11.1. Ach, ty šťastné zítřky! To už tu bylo!

Odpovědět

par dotazu

pavel houser,2005-12-30 13:47:51

lehce je obejito, zda/v jake podobe se civilizaci dana selekce tykala genu souvisejicich s dusevnimi vlastnostmi. (priklad s mozkem a lhanim je univerzalni, umet lhat se hodi vzdy a vsude. ale stihlo se nejak "propsat" do genu treba to, ze je nekdo potomkem generaci lidi zijicich v mestske civilizaci nahustenych vedle ostatnich lidi? jako ze mu treba geny vytvareji mene testosteronu, protoze jinak by se musel zblaznit v amoku apod.?)
ma nekdo predstavu, jak jsou vubec tyto procesy rychle? (samozrejme to bude odpovidat tvrdosti selekce, ale nejak radove). jinak receno, je radovy rozdil, jestli se bavime o 50 000 letech, nebo o 5 tisicich let, neco se stihnout dalo a neco ne. jak rychle se zafixovala treba tolerance laktozy v dospelem veku?
a mimochodem, zabyva se nekdo tim, jak se dale prenasi odolnost ziskana k nejake infekci? to se nejak alespon trochu zapise do genomu treba (de)metylaci bazi? nebo se nove vznikle protilatky predaji materskym mlekem? a pak se takhle budou predavat i na dalsi generaci, nebo zase "vypadnou"?

Odpovědět


tolerance k infekci

Standa,2005-12-30 22:13:17

Tolerance k těžké infekci se přenáší na potomstvo velmi jednoduše - ti, kteří infekci nepřežili, už nemohou mít potomky, a tak postupně příbývá potomků odolnější části populace.

Odpovědět


jasne

pavel houser,2005-12-31 00:15:34

jasne ze takhle to funguje, otazka byla, zda se uplatni i ty dalsi mechanismy (uvedomte si, ze podle toho se bude mj. vyrazne lisit rychlost adaptace)

Odpovědět


představy ...

SM,2006-01-11 01:17:37

jsou velmi hrubé, ale dělá se na tom :)
K tomuhle je třeba článek Jardy Petra Mozek se stále ještě vyvíjí, nový microcephalinový a jemu podobný alely jsou starý řádově tisíce let.

K laktóze třeba tohle z webu 1.LF
"Klasickým příkladem nutrigenetické interakce vedoucí k manifestaci klinicky zřetelného stavu je perzistující tolerance laktózy v dospělém věku. Bodová mutace C13910T, ke které došlo přibližně před 9000 lety v severoevropské populaci, způsobila přetrvávající expresi genu kódujícího hydrolázu laktázy a zabránila tak přirozenému vyhasínání funkce tohoto enzymu v dospělosti a nástupu fyziologické hypolaktázie..."
"Odolnost k infekci" je docela často jenom menšinová alela třeba nějakýho povrchovýho buněčnýho receptoru. Infekce to vyselektuje, ale paraziti jsou rychlejší než smrt a v dalších generacích to zase jde jinam. Nebo docela pikantně jsou vlastně selektovaný proti parazitům a patogenům heterozygoti některejch genetickejch poruch - viz srpkovitá anémie.
Obecně, jak rychlý jsou důkladný adaptace - jak kdy hodně záleží na konkrétní situaci, na rychlosti množení, na selekci, na povaze tý adaptace, blbě se to zkoumá, ale něco se ví - třeba soubor prací od jistýho Losose na Anolisech. Časem toho bude víc, i pro člověka. Zdá se, že když na to přijde, tak dokážou bejt pekelně rychlý řádově i stovky let. Jo, Behe, Behe, hehe hehe, ty máš pech :)

Odpovědět

hm, hm....

quakersilent,2005-12-29 02:33:32

co jste čekali? že civilizace nebude mít vliv na lidský genom? snad to proboha nevyhlásíme za objev roku: lidi poslouchejte a žasněte "žrádlo, práce, sport, umění, náboženství a nakupování mění tvar našeho ubohýho genomu! to žasnete, co?" jasný důkaz evoluce při práci! a tautologie pokračuje.... pořídili jsme si civilizaci, abychom úspěšněji zvládali selekční tlaky, ta civilizace nás ale zase tlačí a selektuje. jinými slovy: sami si dávno tvarujeme genom. pak že jsme v područí genů. ha, pane Dawkinsi, co vy na to? chlapci, zavání to spekulací nebo mrháním peněz daňových poplatníků, jak by se vyjádřili někteří úzkostliví...

Odpovědět


:)

SM,2006-01-11 01:00:34

Že by Beheho škytavka? Teda pardon, demence? :)))

Odpovědět

nevíte proč

quakersilent,2005-12-29 02:14:00


je ten Mihulka tak arogantní (ne zrovna v tomhle článku, ale ve spoustě dalších) a proč tak často volí invektiva směrem k oponentům? žeby se ho chytala tzv.Dawkinsova škytavka? nebo je to nějak módní mezi neo-darwinisty? přenáší se to na další generaci?

Odpovědět


hehe

SM,2006-01-11 00:58:42

Protože ho to upřímně baví, hihi :)

Odpovědět

Evoluční síly a člověk

Standa,2005-12-24 16:03:26

Není pochyb, že evoluční síly na nás stále pracují. Ale jinak než na bobry.

Pokud se např. 50% mláďat nedožije reprodukčního věku, a ze zbylých třeba 50% samečků nezíská samičku, jde o jasně definovaný evoluční tlak, přesně takový, jak jej popisuje Darwin.

Pokud se však v moderní civilizaci 98% lidských mláďat dožije reprodukčního věku a 90% lidských samečků získá lidskou samičku do monogamního svazku, výše uvedené evoluční tlaky působí 25×, resp. 5× pomaleji.

Pokud však má 20% párů reprodukční problémy a 95% párů reguluje plození vlastního potomstva, vznikají zde zcela nové evoluční tlaky, které budou pravděpodobně upřednostňovat jedince upřednostňující nemonogamní vztah (vyloučení neplodnosti vinou reprodukční neslučitelnosti) a neregulující plození potomstva (větší počet potomků).

O výsledcích jejich dlouhodobého působení nevíme zhola nic.

Odpovědět


to dopadnem :)

Petra,2005-12-24 21:23:39

Jinak receno, dnesni civilizace negativne selektuje zodpovedne moralni jedince, takze za par generaci tady budou sami zhulenci, hipici a mormoni :)

Odpovědět


hm .... :)

SM,2005-12-26 03:38:49

Evoluční síly na nás působí jistě v detailu jinak než na bobříky, neboť kupříkladu nekácíme stromy zubama. Pokud jde o mechanismy, není v tom žádnej rozdíl. Na jednoho lidskýho samce reálně připadá cca 1,2 samice a s tím jen tak něco nehne. Formálně hýbou monogamností u lidí spíš ekonomický vztahy.
O lidstvo se nebojím, ty naši pacholci potomci si nějak poradí.
Pokud jde o "morálně zodpovědné jedince" tak přesně nevím, co je myšleno, nejpíš nic pěknýho. Pokud má někdo obavy o strukturu budoucí společnosti, měl by sám přispět co největším dílem a dělat to jako králík :)

Odpovědět


2 Petra

mik,2005-12-30 22:15:55

mel jsem 2 sefy mormony - nepoznal jsem lepsi manazery. Jak znamo u mormonu nekteri chlapi maji nekolik zen a tim padem jini ani jednu. Ukocirovat nekolik zenskych v jedne kuchyni tak aby se nepozabijely navzajem ci aby neutekly za jinym je temer nadlidsky manazersky vykon, pokud takhle ziji radu generaci neni divu, ze jsou to genialni manageri, kteri dokazi sladit nesladitelne zajmy. Jen se muzeme hadat jestli je to dusledek selekce vhodnych genu nebo memu. :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace