Začala exhumace tajemství doby ledové uchovaná v letokruzích kauri  
Vědci z Oxfordu se pustili do výzkumu obrovských fosilizovaných kmenů z rašelinišť Nového Zélandu. Jde o jehličnany, které v tamních bažinách rostly před 30 000 – 130 000 lety.

Zvětšit obrázek
Strom Kauri může mít až čtyři metry v průměru a jeho věk se pak odhaduje na 2 000 let. (Credit: Chris Turney; Image courtesy of University of Oxford)

Zbytky stromů kauri rostou na Novém Zélandě dodnes, dosahují výšky přes 30 metrů a dožívají se až 2000 let, jejich porosty, které kdysi pokrývaly velkou část Severního ostrova (North Island), však byly na přelomu 19. a 20. století bezohledně vykáceny. Pro původní obyvatele Maory byl kauri posvátným stromem nadaným duší a božskými vlastnostmi a jeho skácení se neobešlo bez ceremonií.

Zvětšit obrázek
Kauri (Agathis australis) je jehličňan

Tak jako my máme lípu a Němci dub, kauri, což v překladu znamená matka lesů, je národním stromem Nového Zélandu. I když jeho zeleň se více podobá listům, patří mezi jehličňany. Jejich tvar a barva se výrazně mění v závislosti na věku stromu. Přesto, že dřevo je lehké, vyniká pevností a výborně odolává vlhku. Angličtí kolonizátoři z něj stavěli mosty, domy, lodě. Stromům kauri prý Angličané vděčí za vítězství v bitvě u Trafalgaru, kde anglické válečné loďstvo vedené Nelsonem porazilo španělsko-francouzskou válečnou flotilu a potvrdilo tak na dalších sto let svou nadvládu na světových mořích. Na těžbě stromů se v té době měli podílet i vystěhovalci z Čech. Dokumenty o tom jsou v Bohemian Museum a v hospodě ve vesnici Puhoi.

Angličané se nyní na Nový Zéland vracejí pro stromy znovu. Tentokrát ale jen pro jejich pozůstatky z doby ledové. Na zkamenělých kmenech je zajímají letokruhy. Hodlají z nich vyčíst údaje o množství uhlíku v atmosféře Země. Široké letokruhy jim zase mají říci, kdy v oblasti panovaly chladná a suchá léta. Jde o zdroj informací, který by mohl vnést jasno do mezery v záznamech o měnícím se klimatu. Ty naše totiž sahají jen do poloviny devatenáctého století. Kauri nejsou jediné fosilizované kmeny stromů na světě. O mnohem starších nalezených nedávno v Americe o nichž se soudí, že mohly mít na svědomí dobu ledovou (tím, že z atmosféry vyčerpaly oxid uhličitý), jsme na Oslu psali v článku „Kompletní fosilie prvních stromů“. Nikde na světě ale nejsou tak bohaté zdroje pravěkého dřeva, které překlenou tak rozsáhlé období, jako právě na Novém Zélandu.


Zvětšit obrázek
21. října 1805 v bitvě u Trafalgaru se udála poslední velká námořní bitva plachetnic. Británii k vítězství měly přispět lehké, vyšší a pevnější stěžně ze stromů kauri. (Kredit: Wikipedia)

Kmeny kauri jsou obrovské a v průměru mají několik metrů. Jsou schopny podat svědectví o rychlosti, a extrémnosti změn klimatu ale také jak náhle k nim došlo. I když existují další zdroje záznamu změn klimatu, například jádra vrtů z ledovců, je obtížné najít mezi nimi korelace. I když některé z novozélandských pravěkých stromů by umožňovaly stopovat změny klimatu až do doby před 130 000 lety, vědci zatím chystají soustředit své síly jen na dobu posledních 30 000 let - na periodu konce poslední doby ledové, neboť ta doba nás zajímá nejvíce.

Zvětšit obrázek
Chris Turney z University of Exeter je přesvědčen, že výzkum letorostů přispěje k porozumění klimatickým změnám a nastíní možný scénář toho, jak by taková změna mohla vypadat dnes.

Stromy rodu Agathis se v Tichomoří vyskytovaly už v období jury, tj. před 190–135 miliony let. Dnes tento rod zahrnuje asi 21 druhů ale jen jediný druh Agathis australis se vyskytuje na Novém Zélandu. Maorské označení kauri se vžilo a v anglicky mluvícím světě je běžné. Botanici někdy používají latinské jméno Agathis australis. Setkat se můžeme i se synonymem Dammara australis - česky pak damaroň jižní. Jde o stromy čeledi Araucariaceae (blahočetovité). Jsou to velikáni až 50 metrů vysocí s obvodem 16 metrů a než do země dorazila západní civilizace, jeho porosity zaujímaly plochu 1 200 000 hektarů. Nyní jsou stormy rozesety jen v národních parcích a i když jsou chráněny, jejich čas se podle některých odborníků naplňuje. Zaniknout mají během několika desítek let neboť až příliš si jich cení nábytkářský průmysl a umělci. Na vině je snadné opracování a atraktivní jantarově zlatavá až načervenalá barva dřeva. Stromy kauri nepatří na světě k těm nejvyšším ani těm nejdéle se dožívajícím. Prvenství však mají v objemu využitelného dřeva. Záznam z roku 1977 dokládá, že z jediného stromu, který tehdy porazil vítr, měl 286,5 kubických metrů zpracovatelného dřeva.


Z Nového Zélandu mizí nejen kauri, ale i jejich fosilie. Jejich výzkum dospěl do stádia získávání co nejširšího spektra vzorků a snahy co nejhustěji pokrýt celé časové období. Následovat bude přesné datování stáří vzorků radiokarbonovou metodou a výzkum letorostů. Christopher Ramsey, ze School of Archaeology na University of Oxford chce získané údaje porovnávat s výškou hladiny moře, obsahem oxidu uhličitého v atmosféře a migracemi lidské rasy.

Novozélandskému Farmáři nedaleko městečka Dargaville na severozápadě novozélandského Severního ostrova "vyrostlo" na pozemku několik těchto zkamenělých stromů. Než je před 10 000 lety smetla bouře a zalilo Tasmanovo moře, stály zde 700 – 800 let.


Zkamenělé kmeny by měly dát odpověď na to, jak se klima před poslední dobou ledovou měnilo a možná i lépe odhadnout jaké změny nás v tomto směru čekají. Možná ale tento právě zahajovaný výzkum přichází s křížkem po funusu. Včera totiž geoložka jménem Lorraine Lisiecki z University v Santa Barbaře zveřejnila zprávu že, analýzou dat z mořských sedimentů za období 1,2 milionu let přišla na to, čím se klimatické změny řídí. Změny mají souviset s orbitálními cykly Země. Elipsa našeho putování kolem Země se totiž každých sto tisíc let mírně mění. K tomu se v cyklech odpovídajících 41 tisícům let přidružuje změna ve sklonu Země ke Slunci. Třetím hráčem v tomto mariáši chladu je sklon zemské osy. Podle Američanky souvislost mezi mořskými sedimenty odrážejícími zemské klima a zmíněnými cykly je jasná a nepřehlédnutelná. Na závěr článku, který měl původně být jen o fosíliích stromu kauri, se snad nejlépe hodí slova profesora Chrise Turneye z University of Exeter: „Jsme fascinováni možností pátrat proti proudu času v této pokladnici údajů. Fantastické je, že jsme na projekt získali finance.“



Strom kauri, stáří 45 000 let (VIDEO)




Procházka parkem Waipoua Forest s největším stromem kauri na Novém Zélandu.

Prameny: University of Oxford,
Novyzeland.info, Botany.cz, Wikipedia



Datum: 07.04.2010 18:00
Tisk článku

Lživé kameny z Marakéše - Gould Stephen Jay
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 319 Kč
Lživé kameny z Marakéše
Gould Stephen Jay
Související články:

Sto milionů     Autor: Josef Pazdera (20.03.2018)
Fotony z mikrotronu přispěly k objasnění původu pravěkého "náramku"     Autor: Ivana Krausová (12.03.2018)
Nejstarší fosilie světa ustála pochybnosti o své pravosti     Autor: Josef Pazdera (23.12.2017)
Historie prvního dinosaura     Autor: Vladimír Socha (11.09.2017)
Capinatator - bizarní tvor z doby, kdy ještě nebyli dinosauři, měl místo hlavy ostnatý hřeben     Autor: Josef Pazdera (05.08.2017)



Diskuze:

Šíře letokruhů

Ondřej Vomáčka,2010-05-09 22:45:35

Pokud platí moje teorie, potom by zkamenělé exempláře 100.000 let staré měly mít cirka 1,05x širší letokruhy než exempláře ze dneška.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace