Díky oteplování přibylo… totiž ubylo povodní  
Nežli řekněte „takovéhle povodně nejsou normální, s klimatem se muselo něco strašného stát, toto nikdá nebývalo“, je třeba prozkoumat historické záznamy.

 

Podívejme se na to kritickým okem. Během 20. století sluneční aktivita výrazně stoupla a na Zemi se globálně oteplilo asi o půl stupně Celsia. Rovněž stoupla celková oblačnost (viz). Jaký to mělo vliv na povodně v České republice?


STŘEDNÍ EVROPA: ODRA, LABE
Manfred Mudelsee et al. No upward trends in the occurrence of extreme floods in central Europe. Nature 425, p. 166-169. 11. září 2003:
„Na Odře a Labi pozorujeme za posledních 80-150 let pokles v zimních povodních. Letní povodně nevykazují žádný trend.“


 

POVODNĚ V BRNĚ

Generel odvodnění města Brna: Historické a současné povodně v Brně.

Nejstarší povodeň v Brně je doložena již k roku 1257 (viz Continuatio Lambacensis): „Náhle vznikla obrovská povodeň z průtrže mračen u města Brna na Moravě, šest mil země se stromy a staveními bylo zničeno, a co je politováníhodnější, přes tisíc osob zahynulo.“

A to bylo prosím dávno před tím, než jsme začali spalovat ropu a uhlí. Přesto i tehdy byly povodně. Opravdu.

 

povodně

 

 

POVODNĚ V PRAZE

Rudolf Brázdil. Meteorologické extrémy a povodně v České republice – Přirozený trend nebo následek globálního oteplování?

„Za jisté kalendářní analogony katastrofální srpnové povodně roku 2002 lze považovat velké historické povodně ze srpna 1501 a srpna 1598… Napříkad v Praze voda vystoupila 2 lokte (tj. asi 1,2 m) nad Bradáče a sahala k prahu kostela sv. Jiljí, dále ke kostelu sv. Mikuláše a zatopila Staré Město. Mnoho vesnic bylo zaplaveno také na Litoměřicku, analogicky jako v srpnu 2002. Tato povodeň měla podle Starých letopisů českých postihnout vedle Čech i Moravu, Německo a Uhry. Jen o něco menší povodeň (1 a půl lokte nad Bradáčem, tj. asi 0,9 m) nastala v Praze po dvoudenních vydatných deštích a protržení rybníků také 17. srpna 1598, přičemž došlo opět i k rozvodnění Labe. V tomto roce se jednalo již o druhou povodeň, následující po velké březnové povodni z tání sněhu (viz také Munzar, 1998).


Počet povodní klesal od období 1851-1900 (47 v Praze, 36 v Děčíně) přes léta 1901-1950 (26 resp. 21) k padesátiletí 1951-2000 (14 resp. 16) (tab. 3) (Kakos 2001)…. V Praze se tedy počet povodní zmenšil 3,4krát, v Děčíně 2,3krát. Celkovému vzestupu teploty vzduchu tak odpovídá na těchto tocích výrazný pokles počtu povodní. Ten souvisí zejména s výraznějším úbytkem povodní zimního typu, který byl způsoben hlavně teplejšími zimami a tím menšími zásobami vody ve sněhové pokrývce, popř. i pozdějšími nástupy období trvalejších mrazů s převažujícím sněžením. Např. dříve časté únorové povodně se ve 2. polovině 20. století dokonce vůbec nevyskytly, stejně jako povodně dubnové.“

 

 

graf

Graf povodní v Praze na Vltavě: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/Pr_02/D7.htm

 


POVODNĚ 1997

Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997 (ČHMÚ 1998).
„Vezme-li se v úvahu celá ČR, zůstává ještě jako větší březnová povodeň roku 1845, která převyšuje ostatní povodně evidované v profilu Děčín na Labi za poslední dvě století. Za nejničivější svou náhlostí a počtem lidských obětí v novodobé historii se však stále považuje známá blesková povodeň v květnu 1872 po extrémních bouřkových průtržích mračen, které postihly zejména dolní tok Berounky a její přítoky. Podrobněji [Strachota et al., 1998].“
Zde najdete hodnocení dalších povodní posledních 15 let.

 

 

ŠPANĚLSKO A OCEÁNSKÉ CYKLY

F.S. Rodrigo et al. A reconstruction of the winter North Atlantic Oscillation index back to A.D. 1501 using documentary data in southern Spain. JOURNAL OF GEOPHYSICAL RESEARCH, VOL. 106, NO. D14, JULY 27, 2001.

„Pozitivní teplotní anomálie v poslední době v západní Evropě a sušší zimy v poslední době v jižní Evropě a Středomoří byly silně závislé na vytrvalé a výrazně silné pozitivní fázi Severoatlantické oscilace (NAO) od počátku 80. let“

O tom jsem vlastně psal už v článku Tichý oceán promluvil.

Jinak řečeno, teploty i povodně zřejmě kolísají podle pravidelných oceánských cyklů. V 70.-90. letech jsme byli v oteplovací fázi a té odpovídají slabší povodně.

 

Španělsko povodně

 

 
(Srážkové anomálie ve Španělsku)


DĚČÍN

Zdenka Špiková. Největší přírodní katastrofy na území českých zemí za posledních 1000 let. Diplomová práce, Universita Palackého 2009.

 

tabulka 


 

Pokud se chcete pobavit, doporučuji přečíst kapitolku o údajném „zvyšování extrémního počasí“, jak ji vypráví Čtvrtá zpráva IPCC 2007 (Pracovní skupina 2, 19.3.6 Extreme events).

Například: „Tyto změny spolu s obecnou intenzifikací srážek velmi pravděpodobně zvýší frekvenci bleskových povodní a záplav velkých území v mnoha regionech, zvláště ve vyšších polohách.“ Prý kvůli globálnímu oteplování.

Naštěstí dnes už víme, co IPCC míní výrazem „velmi pravděpodobně“. Znamená to „ani náhodou“.


ZÁVĚR

Vzestup teplot za poslední stovky let je zřejmý. Povodně přirozeně kolísají z generace na generaci, avšak žádný dlouhodobý vzestupný trend neexistuje. Naopak.

Současné povodně nejsou bezprecedentní, taková období už jsme zažili – jen jsme si v 70. až 90. letech odvykli. Ironicky totiž v době globálního oteplování povodní ubylo. Naopak povodní (možná) přibylo nyní od konce 90. let, kdy jsme v ochlazovací fázi oceánských cyklů.

Vztah mezi teplotami a povodněmi je přesně opačný, než si myslí IPCC. Větší oteplení rovná se méně povodní – prostě už proto, že je v zimě méně sněhu a menší jarní tání. Hydrologové to vědí prakticky všichni.

 

Autor je zakladatel stránek  Klimaskeptik

Datum: 17.06.2010 08:24
Tisk článku

Príroda, klíma, µudstvo - Volner Štefan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 288 Kč
cena: 288 Kč
Príroda, klíma, µudstvo
Volner Štefan
Související články:

Zdroje tepla pod Antarktidou     Autor: Josef Pazdera (10.11.2017)
Konsensus klimatologů na špatném základě?     Autor: Josef Pazdera (28.08.2017)
Umírněná klimatoložka Judith Curry resignuje     Autor: Vítězslav Kremlík (05.01.2017)
Přehřívají se údaje NASA v důsledku chyby?     Autor: Vítězslav Kremlík (21.11.2016)
Jihovýchodní Afrika nevysychá, vlhne     Autor: Josef Pazdera (23.10.2016)



Diskuze:

brněnské povodně

Jindřich Rácek,2014-10-08 12:04:03

Co se týče uváděné brněnské povodně z r. 1257, tu měla na svědomí (samozřejmě s mimořádnými srážkami) kolonizace celkem nedotčených lesů Vysočiny ve 12. a 13. st. v důsledku kácení, zakládání polí ve svahu a vznik sítě nových cest. Z té doby pocházejí sedimenty, které zvedly úroveň terénu v nivě Svratky i Svitavy, hlavně v jižní, nížinné části Brna. Netýkalo se to pouze Brna, jev je již dosti doložen snad z celého území státu, jsou i doloženy případy překládání sídel do vyšších poloh (např. Stanislav Vermouzek lokalizoval původní polohy několika vsí v povodí Svratky nad Brnem, kupř. z původního Žďárce zůstal u potoka pouze kostel a mlýn, zbytek vsi se přestěhoval široký hřeben hřbetu, klesajícího k Tišnovu.

Odpovědět

Vliv přehrad versus diletantismus

Tomáš Kohout,2010-06-24 07:40:12

Pokud je eliminován vliv přehrad, jak je započítána povodeň 2002, zejména škody, které vznikly za vltavskou kaskádou, např. v Praze. Je známo, že v roce 2002 byly před povodněmi zaplněné přehrady Orlík a Lipno více než bylo zdrávo, takže pak s tím množstvím vody, které přišlo už nebylo možné nic moc udělat.

Odpovědět

Vliv lesa na odtok z povodí

Vladimír Říha,2010-06-23 07:58:24

je prokázán: s růstem lesnatosti roste retence a podpovrchový odtok, tedy snižuje se odtok povrchový. (Samozřejmě lesnatost není jediným faktorem, který má na výši a průběh povrchového odtoku vliv.) Již ve 30. letech byla prováděna dlouhodobá měření závislosti povrchového odtoku z území (např. Jeseníky, Beskydy), kde se míra a charakter zalesnění průběžně měnily.
Nějaké informace lze získat z internetu (v Googlu vyhledat: lesnatost odtoky), vlastní práce mohou poskytnout lesnické fakulty v Brně a možná i v Praze, možná i HMÚ.

Odpovědět

Doplňující článek

Adolf Balík,2010-06-19 22:09:01

Tady je zajímavý český doplňující článeček prakticky k tomu samému na základě vyjádření známého paleoklimaticky dost zaměřeného geologa Cílka.

http://www.naseadresa.cz/cz/s347/Zpravodajsky-portal/Aktualni-zpravodajstvi/c916-Sport/n33351-kolisani-teplot-teploty-nizke-zimy-pocasi-chladno-dest-mraz

Odpovědět

Pomezí

Adolf Balík,2010-06-17 23:21:36

U nás je to dost o tom, že žijeme na pomezí přímořského a kontinentálního podnebního pásu. A jak se houpou různé ty klimatické oscialace fungující v různých časových škálách, dochází zde víc než k čemukuliv jinému k posunům charakteru buď více směrem k charakteru přímořského nebo více kontinentálního podnebí.

Odpovědět

obydlia v záplavových nivách

Martin Smatana,2010-06-17 21:51:55

S témou článku to síce súvisí len do istej miery a nebolo to jeho predmetom, ale pokladám za vhodnú upozorniť, že množstvo domov sa zrejme postavilo priamo v záplavových nivách riek, čiže v oblastiach, kde sú povodne a vody vyliate z koryta bežným javom, ako je napríklad východoslovenská nížina. V takom prípade je len logické, že sú veľké škody na majetkoch. To ako keby sa Holanďania čudovali, keď sa im zrazu po pretrhnutí hrádze zaplaví polder pod úrovňou hladiny mora.
Riešením by bolo buď stavať mimo záplavových nív alebo stavať na vyvýšených miestach. Domy na koloch sa u nás asi neuplatnia, cez zimu by ich podfukovalo a bolo by v nich príliš chladno, prípadne by boli vysoké náklady na zateplenie / vykurovanie.

Ale ešte mi napadlo - skúmal niekto vzťah záplavy versus lesnatosť krajiny? Počas májových dažďov som sa bol poobzerať po našej prírode, a zatiaľ čo v lese vyzeralo byť všetko v poriadku a zem nebola rozbahnená, na lúkach v blízkosti lesa už boli vrstvy vody, ktorá nemala kam vsiaknuť. Potoky, ktoré zbierajú vodu len z lesa, nemali výnimočný prietok, ale tie, ktoré berú vodu z lúk a polí, boli riadne rozbesnené.

Odpovědět


Karel Maněna,2010-06-20 10:49:14

A s tím souvisí ještě další věc - vzhledem k menší hustotě osídlení se v minulosti mohlo často stát, že se voda rozlila, aniž by si toho někdo všiml - nebo aby to někomu stálo za zaznamenání.

Odpovědět

Kde jsou tyto cykly

Vitezslav Kremlik,2010-06-17 12:30:16

Hovorim o PDO. Uz jsem o tom psal a kdyz si pozorne prectete clanek, pod kterym diskutujete,najdete tam odkaz. Kolem roku 2000 jsme se prepli na asi 30 let ochlazovaci faze PDO.

Odpovědět


cykly na oslu

Stanislav Jirovec,2010-06-17 14:07:29

Zde byl administrátorem vymazán diskusní příspěvek pana Jírovce. Argumentoval neautorizovanými články s odkazem na stránky, které jsou pro Osla nepřijatelné.

Odpovědět


Nejen PDO

Adolf Balík,2010-06-17 23:39:25

Neotočila se jen PDO ale i pro nás naléhavá atlantická AMO, která je vůči PDO trochu posunutá:
http://www.appinsys.com/GlobalWarming/AMO.htm
http://www.appinsys.com/GlobalWarming/PDO_AMO.htm

Odpovědět

povodně a klima

Stanislav Jirovec,2010-06-17 12:08:46

Zde byl administrátorem vymazán diskusní příspěvek pana Jírovce. Argumentoval neautorizovanými články s odkazem na stránky, které vysvětlují přírodní a jiné katastrofy jako spravedlivý trest Boží. Uveřejňování takových odkazů je pro Osla nepřijatelné.
Admin

Odpovědět


Adminovi

Dalibor Frivaldsky,2010-06-17 14:30:09

A co sloboda prejavu? Mala by platit univerzalne alebo vobec, zodpovednost za svoje vyroky a nazory si kazdy nesie sam

Odpovědět


pre pána Frivaldského

Dagmar Gregorova,2010-06-17 14:54:54

Prosím Vás, choďte rodičom tých, ktorí zomreli pri páde stanu na minuloročnom festivale Pohoda do očí povedať, že dobre im tak, bol to trest boží za to, že sa zúčastnili "nemorálnej" akcie...
Možno Vám oni vysvetlia, kde sú "hranice slobody prejavu".
Alebo že výstrihy na šatách žien vyvolávajú spravodlivý trest v podobe katastrof, akými sú zemetrasenia...
Alebo varovania pred rokom 2012... ďalšej z nezmyselných "plánovaných" apokalýps...

Administrátor má na svojich SÚKROMNÝCH stránkach právo diskusiu korigovať. A v tomto prípade s ním súhlasím. Niektoré články na nemenovaných, a pánom Jírovcom často propagovaných stránkach urážajú zmysel pre ľudskosť, ktorú nahradzujú šialeným náboženským fanatizmom. Sloboda prejavu je to, že si autor nájde priestor, kde mu článok prijmú, a nie to, že si každý na inej stránke môže spropagovať čo chce a ako chce. Ako autorka môžem urobiť jedno - stránky s takýmito článkami, alebo propagáciou takýchto odkazov - ignorovať. Žiaľ je na Slovensku už niekoľko náboženských združení, či siekt, ktoré sú schopné nad obeťami katastrof vyriecť: Dobre im tak, je to spravodlivý trest Boží!

Odpovědět


pani Gregorovej

Dalibor Frivaldsky,2010-06-17 15:52:03

Nepojdem im to povedat do oci, lebo som ateista a so zavermi tychto ludi nesuhlasim. To, ze text uvedenych argumentov bol nabozensky a pre niekoho az fanaticky je podla mna bezpredmetne.

Sloboda prejavu je presne o tom, to ste napisali v druhej casti svojej reakcie - "ako autorka môžem urobiť jedno - stránky s takýmito článkami, alebo propagáciou takýchto odkazov - ignorovať". Ja prava administratorovi na nakladanie s jeho strankou podla jeho uvazenia nechcem odoberat, ale mozem s nimi nesuhlasit. Podla mna prijatelny kompromis je regulovat clanky, ktore su uverejnovane, neregulovat diskusiu pod nimi. Nech ma kazdy pravo povedat, co si mysli a na ostatnych je sa s tym bud stotoznit, nesuhlasit, alebo ignorovat

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2010-06-17 18:13:35

...neregulovat diskusiu pod nimi. Nech ma kazdy pravo povedat, co si mysli a na ostatnych je sa s tym bud stotoznit, nesuhlasit, alebo ignorovat...

Táto stránka bola zriadená ako vedu popularizujúca. TOTO NIE JE HYDE PARK!
Ak ktokoľvek Vám na Vašu súkromnú stránku dá odkaz na stránku, s obsahom ktorej (alebo s jeho časťou NESÚHLASÍTE), nemáte právo odkaz na takúto stránku zrušiť??? To vlastne nechtiac propagujete, čo nechcete a keď urobíte to, čo považujete za správne, tak sa Vám to vymstí - od slušne vysloveného nesúhlasu až po nazúrené urážky. Skúste si zriadiť stránku a nechať diskusii "voľný" priebeh. Možno pochopíte... krytí nickom sa ľudia dokážu naozaj "prejaviť".

Odpovědět


Dalibor Frivaldsky,2010-06-17 23:52:33

Ja sa nikomu ziadne pravo odoberat nesnazim, respektujem prava vlastnika, len s nim nesuhlasim. Ak mate zaujem, mozeme tuto temu prebrat napriklad cez e-mail. Tato cast diskusie problematiku clanku o nic neobohacuje.

Odpovědět


pochvala administrátorovi

Petrib Z2,2010-06-19 12:45:36

tento způsob moderování shledávám jako přínosnější. Planá diskuse diskuse tu nemá co dělat.

Odpovědět

A co vliv prehrad?

Vitezslav Kremlik,2010-06-17 11:46:20

Vliv prehlad je korektni pripominka. Nicmene autori citovanych studii na to mysleli a vliv prehrad apod. je z dat odfiltrovan (tzv. homogenizace). Jinak by data samozřejme nedaval smysl, to by bylo nesrovnatelne.

Cituji napr. z Brazdila: "Také pro Labe v Děčíně byly zpracovány dvouleté a vyšší kulminační průtoky (Q2 = 1830 m3.s-1). V případě obou stanic klesal počet povodní od období 1851-1900 (47 v Praze, 36 v Děčíně) přes léta 1901-1950 (26 resp. 21) k padesátiletí 1951-2000 (14 resp. 16) (tab. 3) (Kakos 2001). U obou těchto řad byla provedena od roku 1954 homogenizace na vliv manipulací vltavské kaskády, která snižuje kulminační průtoky o různě velké hodnoty (Kašpárek, Bušek 1990). Ve skutečnosti byl proto pokles počtu povodní i jejich kulminačních průtoků v posledním padesátiletí ještě větší než bylo právě uvedeno. V Praze se tedy počet povodní zmenšil 3,4krát, v Děčíně 2,3krát."

Spise bych upozornil, ze povodne by se mely vlivem cloveka zhorsit, protoze za poslednich sto let se provedlo narovnani koryt rek a z horsila se retencni schopnost krajiny. Tohle ale nikdo asi odfiltrovat nedokaze.

Odpovědět

Roman Rodak,2010-06-17 10:51:38

dakujem za pekny clanok, ale autor asi pozabudol na to, ze pred storocim ani nechyrovali o priehradach a celych sustavach vodnych diel, ktore mame dnes. vdaka nim sa narazovo zvysene prietoky premienaju na klzavy priemer a ten je navyse riadeny tak, aby sme na povoden boli vramci moznosti (predpovede pocasia) co najlepsie pripraveni.

Odpovědět

Přehrady

Štěpán Trojánek,2010-06-17 10:38:42

Co vzít v úvahu výstavbu přehrad? Možná i proto jsme si "70. a 90. letech odvykli".

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace