Proklatě ozubený třetihorní vorvaň Leviathan z Peru  
Peruánské pustiny vydaly nejzubatější známé zvíře – nový druh dravého vorvaně Leviathan melvillei z miocénu. Na rozdíl od dnešních vorvaňů se nepotápěl do hlubin pro krakatice, ale zuřivě lovil velryby a vůbec všechno živé, co mu tehdy stálo za pozornost.

 

Zvětšit obrázek
Leviathan melvillei si pohrává s obědem. Kredit: AP, C. Letenneur, Muséum National d"Histoire Naturelle.

Dnešní vorvani obrovští (Physeter macrocephalus) jsou impozantní zvířata dosahující délky přes dvacet metrů s udivujícím životním stylem hlubinných lovců velkých hlavonožců. Jejich jedinými blízkými příbuznými v dnešním oceánu jsou dva druhy kogií, čili maličcí kytovci zhruba o velikosti člověka, připomínající spíše milou parodii na téma vorvaň.

Zvětšit obrázek
Zuby mořských obrů. Leviatan (A, B, C), vorvaň obrovský (D, E). Kredit: O. Lambert, Mail Online.

 Tak tomu ale nebývalo vždycky. Moře mladších třetihor se hemžilo celou řadou rodů a druhů vorvaňovitých kytovců, kteří zahrnovali celou řadu velikostí a způsobů života.

 

 

Mezinárodní tým vedený francouzským paleontologem Olivierem Lambertem z pařížského National Museum of Natural History nedávno popsal nového velkého vorvaně, jehož fosilie byla šťastně objevena Holanďanem Klaasem Postem z Natural History Museum Rotterdam. Ten ho potkal v listopadu 2008 během posledního dne výletu na lokalitě Cerro Colorado v poušti Pisco-Ica, rozkládající se při pobřeží v nejjižnější části Peru. Místo nálezu je dnes vzhledem k tektonické aktivitě And zhruba na úrovni hladiny moře, fosilie přitom pochází z miocénu a její stáří autoři odhadují na 12-13 miliónů let.

 

 

Nově objevený vorvaň byl podle částečně zachovalé lebky včetně čelistí ve své době nejspíš divokým dravcem o délce přibližně 13 až 17 metrů, před kterým se třáslo celé tehdejší moře. Paleontologové se ho proto nerozpakovali pojmenovat Leviathan melvillei, přičemž rodové jméno odkazuje na známé hebrejské označení velkých mytologických mořských příšer a druhové jméno je zase poctou literárního autora slavného Moby Dicka, kterým je americký spisovatel Herman Melville.

 

Zvětšit obrázek
Místo objevu leviatana ve vyprahlé pustině Pisco-Ica. Kredit: O. Lambert, AP, Mail Online.

 Lambert se samozřejmě netají s tím, že jde o jeho oblíbenou četbu. Nově objevený leviatan zaujme především monstrózním chrupem, jehož největší zuby přesahují 36 centimetrů, čímž o zhruba 10 centimetrů předstihují dosud nejdelší známé zuby vorvaňů. Zároveň jde o absolutní rekord mezi všemi známými ozubenými zvířaty.

Zvětšit obrázek
Lebka dávného leviatana. Kredit: G. Bianucci, Universitá di Pisa.

Na třímetrové lebce leviatana je nápadné, že na rozdíl od dnešních vorvaňů měli leviatani pořádné funkční zuby nejen na dolní, ale i na horní čelisti. Dnešní vorvani loví v hlubinách ohromné, ale měkké krakatice, které mohou vysrknout jako přezrálé ovoce. Leviatani byli podle všeho brutální lovci připomínající veliké kosatky. Pojídali delfíny, tuleně a v neposlední řadě také jistě velmi výživné středně velké kytovce o velikosti kolem 10 metrů, kterých žila v miocénu spousta druhů.

 

 

Je pozoruhodné, že Leviathan melvillei žil v oceánu společně se slavným gigantickým žralokem Carcharocles megalodon, dokonce i ve stejné geografické oblasti. Leviatani se zřejmě délkou těla megalodonům v pohodě vyrovnali a v délce největších zubů je dokonce skoro jistě výrazně předstihovali. Odborníci se domnívají, že leviatani jako vrcholoví predátoři své doby měli značný vliv na podobu tehdejšího života v oceánu. Podle všeho není náhodou, že doba výskytu leviatanů odpovídá období značných a rychlých evolučních změn a vzniku nových druhů v jiných skupinách kytovců, o nichž dobře víme z fosilního materiálu.

Zvětšit obrázek
Dnešní vorvaň, specialista na lov v hlubině. Kredit: Cianc, Wikipedia.

Není se vůbec čemu divit. Na takové vražedné potvory v oceánu bylo nutné nějak zareagovat. Je sice veliká škoda, že leviatani nakonec zmizeli z historie bez podobně vyhlížejících potomků, ale naši předci, často hledající obživu v oceánu, toho jistě příliš nelitovali.

 

 

Prameny:  Nature News 30.6. 2010, Nature 466: 105-108, Wikipedia (Leviathan melvillei).

 

 

 

 

 

 


 

Datum: 03.07.2010 21:01
Tisk článku

Související články:

Sto milionů     Autor: Josef Pazdera (20.03.2018)
Fotony z mikrotronu přispěly k objasnění původu pravěkého "náramku"     Autor: Ivana Krausová (12.03.2018)
Nejstarší fosilie světa ustála pochybnosti o své pravosti     Autor: Josef Pazdera (23.12.2017)
Historie prvního dinosaura     Autor: Vladimír Socha (11.09.2017)
Capinatator - bizarní tvor z doby, kdy ještě nebyli dinosauři, měl místo hlavy ostnatý hřeben     Autor: Josef Pazdera (05.08.2017)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace