Fukušima: první pohled dovnitř reaktorového kontejmentu  
V elektrárně Fukušima I se pracovníkům podařilo vyvrtat do primárního kontejmentu druhého reaktoru úzký otvor a ve čtvrtek, 19. ledna 2012, se pomocí průmyslového endoskopu podívali dovnitř. Jsou tak o důležitý krok blíže k poznání stavu vnitřní části reaktoru. A to je pro přípravu jeho budoucí likvidace nezbytné.

 

Zvětšit obrázek
Pro nahlédnutí do nitra primárního kontejnmentu se využívá průmyslový endoskop (zdroj TEPCO).

Získání informací o stavu uvnitř primárního kontejnmentu a reaktorové nádoby v japonské Jaderné elektrárně Fukušimě I je velmi důležitou podmínkou přípravy reálných podkladů pro naplánování likvidace zničených reaktorů. Je třeba zjistit, jak vysoké je poškození tlakové nádoby reaktoru a aktivní zóny, v níž se nachází roztavené části paliva a zda se toto nedostalo až do primárního kontejnmentu. Stav se musí postupně prozkoumat u všech tří havárií poškozených reaktorů, které obsahují palivo.


Informace z endoskopu

První průzkum nitra kontejnmentu se provádí pomocí průmyslového endoskopu, jehož kamera je napojena tenkým optickým vláknem na vzdálený monitor (obr. vpravo). Součástí zařízení je i termočlánek umožňující měřit teplotu v zkoumaném prostoru. Endoskop se do kontejnmentu zavádí přes úzký, asi 13mm otvor vyvrtaný v jeho stěně.

Zvětšit obrázek
Obrázek vnitřku kontejnmentu pátého reaktoru získaný při testu využití endoskopu (zdroj TEPCO).

 

Využití endoskopu se nejprve vyzkoušelo na pátém reaktoru. Týmy, které otvor vrtají, ovládají přístroj a zajišťují ostatní potřebné práce, musí být dokonale sehrané. Vše totiž probíhá ve velmi silně radioaktivním prostředí, takže jde zároveň o souboj s časem. 


I díky přípravnému nácviku se v úterý deseti čtyřčlenným týmům, které se postupně střídaly, úkol podařil, aniž by přitom u někoho obdržená dávka přesáhla 3 mSv. Ve čtvrtek pak tito pracovníci úspěšně zavedli endoskop i do druhého reaktoru. Viditelnost uvnitř kontejnmentu žel nebyla dobrá, proto nerozeznali detaily, které doufali, že uvidí. Způsobila to vysoká vlhkost a pravděpodobně i velmi vysoká radioaktivita. Nebylo tak možné dohlédnout na hladinu vody uvnitř kontejnmentu a rozlišit detaily v jeho dolní části.

Zvětšit obrázek
Trubky a kabely pozorované endoskopem uvnitř druhého reaktoru (zdroj TEPCO).

Přesto se však získalo mnoho zajímavých informaci. V blízkosti místa zavedení endoskopu byly vidět systémy trubek, kabelů a jejich nosných konstrukcí, které se zdají být nepoškozené. Přesná identifikace konstrukčních systémů se bude z nepříliš kvalitních videí a fotografií ještě zjišťovat. Jsou ale vidět konstrukce, které se nacházejí ve výšce 4 m nad podlahou kontejmentu, takže je jisté, že voda této úrovně nedosahuje. Bylo také možné prohlédnout vnitřní stěnu kovové části primárního kontejnmentu, která byla extrémně namáhána vysoce přehřátou párou po dobu několika měsíců dochlazování reaktoru.

 

Velmi důležité bylo měření teploty uvnitř primárního kontejnmentu pomocí termočlánku zavedeného dovnitř spolu s kamerou. Zjištěný výsledek 44,7 °C  odpovídal hodnotám naměřeným původním systémem teplotních čidel. Odstranily se tak pochybnosti o jejich kalibraci a funkčnosti v průběhu havárie a nyní. Je to velmi důležitá indicie, že nejen u druhého reaktoru se lze na informace o teplotě reaktorové nádoby a vnitřku primárního kontejnmentu spolehnout.


Video: Pohled přes kameru technického endoskopu do primárního kontejnmentu 2. reaktoru Jaderné elektrárny Fukušima I.

 

Zvětšit obrázek
Pohled endoskopem do primárního kontejnmentu druhého reaktoru. Nalevo je vnitřní kovová stěna kontejnmentu (zdroj TEPCO).

Další pokrok v areálu elektrárny

Jak už se psalo v předchozích částech cyklu o Fukušimě (zde, zde  a zde, spolu s odkazy pod články), u všech reaktorů už pracují systémy kontroly atmosféry uvnitř primárních kontejnmentů a reaktorových nádob. Úkolem je zajistit atmosférický tlak, který umožňuje účinně zabránit únikům radioaktivity ven z kontejnmentu. Je potřebný i pro systémy pro kontrolu složení plynů, doplňování dusíku a dekontaminace atmosféry v jeho vnitřních prostorách.

 

I u bazénů s vyhořelým palivem práce pokročily. Do bazénu u prvního reaktoru se mořská voda nestříkala, proto odsolování nepotřebuje. U těch dalších je to ale nevyhnutné. Před samotným odsolováním se musí nashromážděná voda nejdříve dekontaminovat. Tento úkol se podařilo splnit v bazénech bloků dvě a čtyři. U obou nyní již úspěšně probíhá odsolování. U třetího bloku se voda v bazénu ještě dekontaminuje. 

Zvětšit obrázek
Další záběr vnitřního zařízení v primárním kontejnmentu druhého reaktoru zobrazený endoskopem (zdroj TEPCO).

 

Firma TEPCO by v letošním roce měla zajistit odklizení trosek a vyčištění čtvrté budovy tak, aby se mohl zahájit odvoz palivových článků. To bude prvním krokem vyklízení bazénů s vyhořelým palivem. Dalším důležitým úkolem pro letošní rok je dekontaminace nižších pater budov prvního až třetího reaktoru, aby bylo možné skontrolovat a opravit primární kontejnmenty. V plánu je také úprava systému pro manipulaci a dekontaminaci vody ze samotných reaktorů. Jeho asi čtyřkilometrová délka by se měla postupně zkrátit na polovinu, aby se zmenšilo riziko úniků radioaktivní vody.
V současnosti se provádí důkladná prohlídka různých podzemních prostor a hledají místa, kam se dostala radioaktivní voda. To umožní identifikovat zdroje případných úniků, její odčerpání a dekontaminaci. Další plánovaný postup likvidace zničených bloků byl popsán v předchozím článku.


Díky celkovému zlepšení pracovních, bezpečnostních i dozimetrických podmínek v elektrárně bylo už v listopadu možné snížit hranici pro povolenou dávku ozáření u pracovníků z hodnoty 250 mSv, která platí pro extrémní havarijní podmínky, na hodnotu 100 mSv. To představuje horní povolenou mez, skutečná dozimetrická zátěž pracovníků je výrazně nižší.
Začátkem letošního roku byl v areálu elektrárny odvolán výjimečný stav, vyhlášený bezprostředně po cunami. Jak postupuje čištění a zlepšování podmínek v elektrárně, prozrazuji fotografie jednotlivých objektů. Situace umožňuje vykonávat práce, které nejsou bezprostředně nezbytné. Před měsícem proběhla pečlivá kontrola celého systému turbín čtvrtého bloku, aby se zjistilo, nakolik je zemětřesení poškodilo. Nenašlo se nic, co by mohlo představovat riziko pro jejich provoz. Je to důležitá informace pro posouzení odolnosti turbín při tak extrémní přírodní katastrofě i u jiných velkých tepelných elektráren.

Zvětšit obrázek
Kontrola nízkotlaké turbíny čtvrtého bloku (zdroj TEPCO).

 

Dekontaminace

Intenzivně pokračuje příprava dekontaminace zakázané zóny. Vláda vyjednává s místními samosprávami možnosti, kam umístit přechodná úložiště radioaktivního odpadu shromážděného při dekontaminačních pracích. Navrhuje oblasti s vyšším zamořením, které se budou dekontaminovat nejdéle. Ukazuje se, že jednání budou složitá. Všechny práce na dekontaminaci totiž musí probíhat s podporou místních komunit.


Postupně se obnovuje infrastruktura v zóně mezi 20. a 30. kilometrem. Pomalu se vracejí i obyvatelé, což si vyžaduje rychlou obnovu funkce zdravotního systému. Obnovování infrastruktury však neprobíhá dostatečně rychle, hlavně chybí pracovní příležitosti. Ukazuje se, že není až tak důležité, kdy bude zákaz návratu do zakázané zóny odvolán, podstatnější je připravit pro život lidí vhodné podmínky. Tedy zajistit základní služby a dostatek pracovních míst. I o tom jednají místní samosprávy sídel v zakázané zóně. Samozřejmě, že prvořadá je dekontaminace prostředí. Aby probíhala co nejrychleji a koordinovaně, začátkem ledna ve Fukušimě, za přítomnosti ministra životního prostředí, otevřeli centrum pro řízení dekontaminačních prací. Předpokládá se, že do dubna by mělo mít přes 200 pracovníků.

Zvětšit obrázek
Odklízení trosek v okolí budov třetího a čtvrtého reaktoru (zdroj TEPCO).

 

Firma Toshiba vyvinula mobilní dekontaminační zařízení na čištění vody v zamořených oblastech. Po vyřešení všech technických a právních podmínek by se tato zařízení měla začít využívat. A probíhá další intenzivní výzkum efektivních způsobů dekontaminace. Při obnově a rekonstrukci by mělo pomoci i mezinárodní centrum pro výzkum v oblasti jaderné bezpečnosti, likvidací jaderných havárií, dekontaminačních prací, lékařského sledování a prevenci následků nízkých dávek radiace, které plánuje vláda v perfektuře Fukušima vybudovat.


Pozitivní je i to, že turisté z jiných částí Japonska nezanevřeli na lyžařské terény v horských oblastech v tomto regionu. Ty mají dostatek lyžařů, kteří jsou informováni nejen o sněhových podmínkách, ale i o aktuální dozimetrické situaci. To prospívá jak ekonomické situaci tohoto regionu, tak i celkové společenské situaci v něm.

Zvětšit obrázek
Odklízení trosek z horní části třetí reaktorové budovy Jaderné elektrárny Fukušima I (zdroj TEPCO).

 

Zmírňují se i přísné podmínky pro vstup do zakázané zóny. Toho využily i organizace pro ochranu zvířat a spolu s majiteli vyhledávaly domácí zvířata, která v této zóně po katastrofě zůstala. Zatím se podařilo najít a majitelům vrátit 332 psů a koček.

Možnosti pro sledování radioaktivity v životním prostředí se stále zlepšují. Řada obchodů umisťuje u pokladen zařízení, na kterém mohou nakupující testovat, zda v potraviny nejsou kontaminovány. Jak už bylo zmíněno, děti mají dozimetry. Díky tomu byl objeven i případ, kdy se při stavbě nového obydlí použilo kontaminované kamenivo z lomu v zakázané zóně, přivezené těsně před jejím úplným uzavřením. Dítě, které se do domu nastěhovalo, pak mělo zvýšenou hodnotu dávky zjištěnou dozimetrem. Měřený dávkový příkon v prvním patře budovy byl okolo jednoho mikrosievertu za hodinu.

Zvětšit obrázek
Pohled na první a druhý blok Jaderné elektrárny Fukušima I (zdroj TEPCO).

 

V rámci postupného odškodňování firma TEPCO vyplatila perfektuře Fukušima 332 milionů dolarů. Jsou určeny zejména na financování dozimetrického a zdravotního monitoringu, například na nákup celotělových počítačů. Počítá se například s komplexním sledováním mateřského mléka kojících maminek z této perfektury a jejich dětí.

 

Výsledky dozimetrického sledování obyvatel v perfektuře Fukušima se pravidelně uveřejňují. Střední hodnota dávky, kterou obdrželo 36 767 sledovaných obyvatel Fukušimy během tří posledních měsíců roku, byla 0,26 mSv. Pouze 110 lidí obdrželo dávku větší než jeden milisievert a jenom deset z nich pak obdrželo dávku mezi 1,8 mSv a 2,7 mSv. I to ale nemusí odpovídat reálnému ozáření, protože osm z těchto deseti obyvatel prefektury zapomnělo dozimetr delší dobu venku, nebo nechalo projít rentgenovým zařízením při kontrole zavazadla na letišti. A to bylo patrně důvodem vyšší naměřené dávky. Její hodnoty však také neznamenají žádné zdravotní riziko.

Zvětšit obrázek
Likvidace trosek a čištění horní části budovy čtvrtého reaktoru (zdroj TEPCO).

 


Jaderná energetika v Japonsku

Jak bylo popsáno v nedávném přehledu vývoje jaderné energetiky v roce 2011, v Japonsku pokračuje vypínání reaktorů. Z 54 jich už pracuje pouze pět. Ovšem se zvětšujícím se deficitem elektrické energie a nárůstem její ceny i v důsledku dovozu fosilních paliv se intenzivněji projevuje i snaha o jejich opětné spuštění. Elektrárenské společnosti jsou nuceny vyzývat k maximálním úsporám elektřiny a postupně přistupovat i k jejímu zdražování jak pro průmysl, tak pro obyvatele.

 

Zvětšit obrázek
Pohled na vnitřní zařízení pojízdné dekontaminační buňky firmy Toshiba (zdroj Toshiba).

Postupně probíhají stress testy jednotlivých bloků. Například společnost TEPCO je dokončila u prvního a sedmého reaktoru v Jaderné elektrárně Kashiwazaki Kariwa. Do začátku ledna byly vládě zaslány podklady stress testů čtrnácti jaderných reaktorů. Vláda se zatím vyjádřila pouze ke stress testům dvojice reaktorů Jaderné elektrárny Ohi v perfektuře Fukui a schválila je. Jestli budou tyto reaktory v dohledné době spuštěny, zůstává však otevřenou otázkou, protože samospráva perfektury Fukui s tím zatím nesouhlasí. 


Pokračuje také budování nového úřadu pro jadernou bezpečnost. Ten už nebude spadat pod ministerstvo průmyslu, ale pod ministerstvo životního prostředí. Bude tak daleko nezávislejší na provozovatelích jaderných elektráren. Vláda až dosud dobu provozu jaderných elektráren striktně zákonem neomezovala. Nyní chce stanovit limit pro maximální dobu provozu na 40 let s tím, že případné další prodloužení bude povolováno po detailním rozboru a přísné kontrole. Jsou to důležité kroky pro obnovu důvěry v japonskou jadernou energetiku.

 

 

 

Datum: 23.01.2012 09:49
Tisk článku

Fukušima I poté - Wagner Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 375 Kč
cena: 353 Kč
Fukušima I poté
Wagner Vladimír
Související články:

Fukušima I po osmi letech     Autor: Vladimír Wagner (06.03.2019)
První kontakt s taveninou uvnitř zničeného reaktoru ve Fukušimě     Autor: Vladimír Wagner (13.02.2019)
Fukušima v létě 2018     Autor: Vladimír Wagner (24.07.2018)
Fukušima – sedm let po havárii     Autor: Vladimír Wagner (10.03.2018)
Průzkum vnitřních částí kontejnmentu druhého bloku ve Fukušimě I.     Autor: Vladimír Wagner (28.01.2018)



Diskuze:

Že by s nadcházejícími mrazy přituhovalo?

Petr Sanov,2012-01-27 06:12:50

http://www.denikreferendum.cz/clanek/12408-fukusima-na-morave-mohl-by-stacit-stolety-snih

Odpovědět

Četl jsem:

Petr Sanov,2012-01-26 09:54:45

http://blisty.cz/art/62032.html
Závěr - Tyto elektrárny jsou velice nebezpečné, protože nedokážou přestát výbuch supernovy ve svém areálu.

Odpovědět

Odpad po dekontaminaci ?

Adam Ondráček,2012-01-24 11:00:02

Dobrý den.

Děkuji za zajímavý článek.
Jak laik bych se chtěl zeptat co zbyde po dekontaminaci radioaktivní vody? Předpokládám že nějaký odpad...jak se ním poté nakládá?

Odpovědět


Petr PD,2012-01-24 11:10:22

Kapalné radioaktivní odpady se zpevní bitumenací - vpodstatě se smíchají s asfaltem nebo něčím podobným, nalejí se do sudů a sudy se uloží.

Odpovědět

Jen pro zajimavost

Petr PD,2012-01-24 06:44:20

Jen pro zajímavost, celá (asi) ta videa jsou zde http://www.tepco.co.jp/en/news/110311/ - ale to asi koho to zajima tak to vi.

U tohoto videa http://tepco.webcdn.stream.ne.jp/www11/tepco/download/120120_02j.zip (cca 120MB) asi v čase 2:30 je vidět vodorovný nosník I, možná nějaký stend nebo spíš závěs potrubí nebo chrániček. Kamera si ho prohlíží a cca v polovině toho nosníku je podivně "oblemcané" místo. Patky I tam jakoby jsou přerušeny a je to tam takové jiné. Zajímalo by mě, jestli by to mohlo být od ukapávajícího paliva. Reaktor je nad tím, ale nezdá se mi, že by to bylo přímo pod ním, spíš bokem. Ale zase co by to bylo jiného. Vypadá to divně.
Nikde na to ale neupozorňují.

Odpovědět


...

Jergy jergy2,2012-01-24 18:26:55

nejak nemohu najit to poskozeni na tom nosniku.

Odpovědět


Petr PD,2012-01-25 07:13:58

Měl jsem na mysli tohle
http://img62.imageshack.us/img62/2205/clipboard02fa.jpg
video 120120_02j.AVI, cas 2:30 (mozna 2:25)

Odpovědět

skôr by

Maroš Štulajter,2012-01-23 21:42:51

zaujímalo ako dlho sa budú reaktory chladiť aby sa mohli vybrať palivové tyče

Odpovědět


vyjmutí palivových článků

Vladimír Wagner,2012-01-23 22:47:18

V normální situaci lze palivové články vytáhnout a přístit relativně brzy. Přemisťování probíhá pod vodou, což je nutné nejen kvůli chlazení, ale také kvůli stínění. Vše probíhá pomocí manipulátorů. To je také důvod, proč bazén s vyhořelým palivem musí být blízko reaktoru. V případě poškozené a částečně roztavené aktivní zóny to je jiné a složitější. Tam bude třeba po vyspravení kontejnmentu vše zalít vodou kvůli stínění i chlazení a pak postupně vyřešit rozebrání (rozřezání?) a přemístění.

Odpovědět

pro vladimira wagnera

Jergy jergy2,2012-01-23 21:29:42

v poho chyby jsou pro lidi. mne by spise zajimal ten technologicky postup toho vrtani. jednak jak si byli jisti, ze misto vrtu neni pod hladinou kontaminovane vody, ohledne tlaku... dejme tomu pri zabezpeceni cirkulace je tento stav zjistitelny bez sekundarniho naruseni obalu kontajnmentu, a take, jestli na videu viditelne ruseni obrazu po vstupu endoskopu do kontajmentu je spusobeno radiaci, nebo je to jen efekt pary a kondenzovane vody?

Odpovědět


dodatek

Jergy jergy2,2012-01-23 21:42:37

jo a jeste... v clanku uvadite ze japonska legislativa pocita do budoucna s casovym omezenim existence reaktoru na max 40 let, u nas treba jaslovske bohunice funguji od cca 1972, tedy tenhle zenit postupne opousti. no u nas ocividne tenhle stav nehodlaji menit. nebo jo? take mi neni jasna predstava nemecka s odstavovanim elektraren, kdyz v dnesni dobe s velkym dopytem po energiich a soucasne financni krizi si v uvozovkach takhle rozhazujem. podle me v nemecku slo jen o politicke rozhodnuti a po nejake kratke dobe bude odstavovani zastaveno a naopak rozbehne se spusteni existujicich a dostavby dalsich elektraren. samozrejme ze ruka v ruce se zdrazovanim energii a plnenim kapes kompetentnych.

Odpovědět


Pokus o odpovědi

Vladimír Wagner,2012-01-23 23:00:32

Přesné technické podrobnosti by mě také dost zajímaly. Myslím, že podstatné je, že v současné době už mají velice dobrý sýstém pro kontrolu plynů uvnitř kontejnmentu. Také ví odkud vystupují a vstupují různé trubky a ví, že nejsou pod hladinou vody. Ty kapičky a rozostřní budou od pári, ale ten šum a prázdá místa budou nejspíše od radiace. U nás (i na Slovensku) musí reaktor po určité době žádat o licenci a kontroluje se, zda všemi bezpečnostními parametry odpovídá a že stav reaktorové nádoby (to je z hlediska životnosti kritické místo) umožňuje prodloužení životnosti. Ono ani v Japonsku to nebude asi úplně striktní. Jen se bude přísněji posuzovat stav nejen reaktoru.
S tím Německem k příliš rychlé změně asi nedojde. Energetika má velkou setrvačnost. A do jisté míry i politika. Prostě pojedou na uhlí a plyn.

Odpovědět


Napriklad v Baden-Württembersku,

Josef Straka,2012-01-24 10:45:04

kde na vlne fukusimske antijaderne hysterie zvitezili ve volbach Zeleni, jim nikdo nechce stavet plynove elektrarny, jak si zeleni soudruzi malovali. Asi si investori rikaji, stejne jako jste zakazali jaderky, zakazete nam potom i ty plynove elektrarny. No a tak uz zelena vlada verejne hovori o tom, ze jejich jaderne reaktory necha bezet i po 2015, kdy mely podle nich byt vypnuty a zniceny.

Odpovědět

vypínanie reaktorov

Maroš Štulajter,2012-01-23 19:12:26

u nás pri odstavovaní blokov v jadrovej elektrárni sa museli robiť odvody prebytočného tepla. reaktor sa nedá vypnúť len tak, budú sa ochladzovať dosť dlhú dobu. tu chcem sa opýtať ako chcú japonci vypínať reaktory keď nemajú zabezpečené odvody tepla s jadrových elektrárni.

Odpovědět


Chlazení reaktorů

Vladimír Wagner,2012-01-23 21:05:20

Vážený pane Štulajter asi přesně nevím, co máte na mysli. Pokud jde o ostatní elektrárny kromě Fukušimy I, tak tam jsou chlazení i odvod tepla zajištěny klasicky a s jejich odstavením nejsou žádné problémy, jako kdykoliv jindy. Nevím, proč by měli mít Japonci s jejich vypínáním problém a z čeho usuzujete, že nemají zajištěný odvod tepla. U Fukušimy I je teď cirkulace chladící vody a odvod tepla z prvních tří reaktorů havarijní přes dekontaminační zařízení a systém, který zároveň i odvádí teplo. Popis tohoto systému byl v předchozích článcích.

Odpovědět

chyba

Jergy jergy2,2012-01-23 18:10:11

pod jednym foto je uvedene "(zdroj TESCO)". dufam ze japonci material pre fukusimu nenakupuju v tescu. ;)

Odpovědět


Díky za upozornění

Vladimír Wagner,2012-01-23 18:45:51

Překlepům se člověk nikdy úplně nevyhne. Poprosím redakci o opravu.

Odpovědět


Jaroslav Dvořák,2012-01-23 22:14:17

"První průzkum nitra kontejnmentu se provádí pomocí průmyslového endoskopu, jehož kamera je napojena tenkým optickým vláknem na vzdálený monitor (obr. vpravo)." Pokud mají takovýto endoskop tak jedině z TESCA. Poskládaný je to trochu jinak optika "na konci toho ohebné tyče " -> optické vlákno -> CCD snímač "mimo prostor KTN" -> pak ten monitor nebo spíš záznamové zařízení pokud kamera nemá Ethernet nebo USB výstup. Polovodičovou matrici kamery by ty vysoké dávky zničily do pár vteřin. Na obrazu jsou pěkně vidět záblesky výbojů po interakci s radioaktivního záření s materiálem čočky. Možná by šlo s analýzy obrazu odhadnout dávku záření ze směru do kterého se čočka dívá.

Odpovědět


peo jaroslava dvoraka

Jergy jergy2,2012-01-23 22:37:45

presne. take me napadlo analyzovat mnozstvi ruseni vzhledem k smeru. no podle videa bylo nejvic ruseni pri pohledu vzhuru. mozna to bylo asi kontaktem cocky s vysoce radioaktivni vodou (tebou spominane). ale mam jeste dotaz, zareni takeho typu opticke vlakno nepovede. jedine kdyby bylo v rovne poloze bez ohybu. a interakce se sklem nebo nejakym plastem se mi nezda (respektive jeji dopad na ccd snimac mimo KTN).

Odpovědět

mSv

Jan Špaček,2012-01-23 14:28:56

Pro srovnání: Uvádí se, že člověk sní za jeden rok množství radioaktivního draslíku s celkovou aktivitou 0,4 mSv. (viz banana equivalent dose)
A záření pozadí přidá 1-13 mSv (podle oblasti), typicky 3 mSv.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace