Vrabci se naučili využívat špačky  
Ty cigaretové.

 

Zvětšit obrázek
Rozšíření vrabce domácího. Tmavozelenou barvou jsou vyznačena místa jeho původního výskytu, světlejším odstínem lokality, kde je introdukovaným druhem. (Kredit: U. N. Glutz von Blotzheim, K. M. Bauer: Handbuch der Vögel Mitteleuropas, AULA-Verlag 1997; ISBN 3-923527-00-4)

Má se za to, že předci vrabce domácího  (Passer domesticus), pocházejí odněkud z Malé Asie, či Arabského poloostrova.  Tento kosmopolita je příbuzný africkým snovačům a podobně jako u nich jich na v jednom keři sídlí celá kolonie. K nám do Evropy se rozšířil již před tisíci lety, Prý proto, že si dobře rozuměl s lidmi. Dnes se snámi dělí o prostor v městských aglomeracích. Zvláště dobře se mu daří v jeho nové domovině za velkou louží. V takovém Mexiku je jeho „čimčarara“ slyšet již téměř na každém kroku. V Novém světě se naučil i novým kouskům.

 

Constantino Macias Garcia z tamní Národní autonomní university si všimnul, že vybírají odpadkové koše. Na tom by nebylo nic divného, dělají to i kosi a straky. Jenže vrabci tam nevybírají jen zbytky jídel, pouští se tam i do  nedopalků cigaret.  Špačky tam vrabci sbírají i na chodnících. Klobou do nich tak dlouho, dokud je nezbaví krycí papírové vrstvy.  S vláknitou náplní filtru pak odlétají. Sledováním asi třiceti vrabčích hnízd zjistil, že si bavlnou cigaretových filtrů vystýlají hnízda. Garciu napadlo, že by na chování vrabčáků mohlo být ještě něco dalšího. Nikotinem a zplodinami hoření nasáklá vlákna by mohla sloužit jako účinný „přirozený“ repelent a insekticid. Se svými kolegy se rozhodl tuto hypotézu prověřit.  Vybírat cigaretové špačky z odpadků připadalo vědcům nedůstojné a tak si robili „kuřáka z plastu“. Prý aspoň nevnášel do pokusu zkreslující elementy, jakými by mohla být vůně rtěnky, bakterie ze zkaženého dechu,... 

 

Constantino Macias Garcia, ekolog National Autonomous University of Mexico: „Podobně jako vrabci si začali nosit do hnízd špačky i hýlové mexičtí (Haemorhous mexicanus). Kdo se od koho učil je otázkou.“

Jako kontrolu použili vědci vlákna z filtrů nevykouřených cigaret. Umělá hnízda a teplo ptačích tělíček v nich imitovali topnými tělísky napájenými bateriemi a pak už jen  nhradili holátka plátky z mucholapky. Po čase odpovídajícím hnízdění, přilepené parazity spočítali a zjistili, že nikotinem a dehtem prosáklá vlákna hmyzí parazity skutečně odpuzují. Ochrana je vysoce účinná a je v přímé úměře – čím více špačků na hnízdo padne, tím méně parazitů. Rozborem skutečných vrabčích hnízd vědci zjistili, že některé páry museli rozklovat a nanost až čtyřicet takových filtrů.

 

Zvětšit obrázek
Vrabec toho z městského způsobu života od nás odkoukal možná víc, než jen vybírat odpadky. Stal se agresivní a zmocňuje se hnízd jiných druhů ptáků, zvláště pak jiřiček, rorýsů,...


Náš zlozvyk, který se rozšířil za první světové války, kdy kouřit fajfku mezi válčením bylo věru za těžko a nacpávání pěnovky v zákopech nahradily papírové smotky, se po vylepšení o koncový  filtr stal pro ptáky prospěšný. Nacházení nedopalků ve vrabčích hnízdech ale nemusí být tak úplná náhoda. Pečlivým rozborem jejich hnízd sami můžete zjistit, že si domů často nosí i vysoce aromatické byliny. Je zřejmé, že se při tom řídí svým čichem a že si s jeho pomocí drží obtížný hmyz poněkud dále od těla. Asi ne nahodou se z vrabce domácího stal nejrozšířenější žijící pták na světě.

 

Manažéři výrobců krabiček s jedovatým obsahem prý již přemýšlejí, zda by se hrbatý velbloud nedal nahradit pohledy do hnízd se zdravím kypícími ptačími ratolestmi. Možná dojde i na slogany typu „Přispějte k trvalé udržitelnosti populací našich pěvců i Vy!“

 

Zplodiny hoření tabáku obsahují stopy látek, které známe jako účinné, ale škodlivé těkavé pesticidy. Je na místě úvaha, zda póry ve skořápce nepronikají škodliviny do zárodků, případně zda se nekumulují v dospělcích. Podle Garcii je to ale vzhledem ke krátkému životnímu ptačímu cyklu  nepravděpodobné.   

 



Pramen: Biology Letters

 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 06.12.2012 08:05
Tisk článku

Kôň a človek v stredoveku - Dvořáková Daniela
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 497 Kč
cena: 442 Kč
Kôň a človek v stredoveku
Dvořáková Daniela
Související články:

Houslista bubeníkem     Autor: Josef Pazdera (22.03.2017)
Proč jsme všichni nadprůměrní piloti?     Autor: David Melechovský (11.03.2017)
Kukuřičná dieta dělá ze samiček kanibaly     Autor: Josef Pazdera (31.01.2017)
Ptáci v osidlech velkoměsta     Autor: Josef Pazdera (21.01.2017)
Koho volí vědci?     Autor: Vítězslav Kremlík (04.01.2017)



Diskuze:

Môj pokus:

Milan Závodný,2012-12-07 05:27:57

Vrabce sa pelešili mame v muškátoch na balkóne. Nastražil som tam delobuchy na elektrický odpal. Po prvom výbuchu odleteli, aj po druhom, no a správne tušíte, po treťom už jeden ostal. Bola to riadna šupa pol metra od neho. Vrabce vyhrali.
Pre tých, ktorí neveria, že evolúcia je niečo reálne: Zvieratá "myslia" a majú "osobnosť". Oproti ľuďom je tu ale rozdiel: Ľudia si myslia, že myslia, a myslia si, že majú osobnosť /v zmysle "vedomie"/.

Odpovědět

tematicke

Daniel Konečný,2012-12-06 14:29:58

zrovna letos se mi to nekolikrat stalo a divil jsem se, ze mi "ty potvory zase znicily muj vajgl" (kourim cigaretu na dvakrat a nechaval jsem do te doby jeji zbytek na balkone). naposledy je to ale zhruba mesic zpatky, tak mi to nejak nezapada, ze by si staveli hnizdo zacatkem listopadu. jen jestli uz nemaji navyk:)

Odpovědět

Marek Fucila,2012-12-06 14:23:34

Ako tomu rozumiem ja, vrabci zbierajú špaky a jeden vedec sa snažil zistiť prečo. Navrhol hypotézu, otestoval ju, a záver je, že ak urobil pokus správne, tak dôvodom (alebo jedným z dôvodov) prečo vrabce špačky zbierajú je, že tým odpudzujú parazity.
Pravda je, že ľudia bez fantázie žiadne experimenty nenavrhnú, a čo je horšie, zrejme ani neuvažujú nad otázkami prečo sa veci okolo nich dejú pozorovaným spôsobom. Takže fantázia sa určite hodí. Nemám predstavu, koľko percent výskumov prináša niečo využiteľné (a ako to vôbec merať) ale nevidím dôvod, prečo neskúmať aj niečo takéto, hoci z toho asi nikdy aplikácia nebude.

Odpovědět

.

Am Am,2012-12-06 11:54:05

"Garciu napadlo, že by to nemusel být od vrabčáků úplně hloupý nápad. Nikotinem a zplodinami hoření nasáklá vlákna by mohla sloužit jako účinný „přirozený“ repelent a insekticid."

Zdá se, že věda je někdy více o fantazii než o zkoumání.

No ale pokud z toho neusoudí, že by bylo dobré napouštět dětské oděvy karcinogeními látkami, aby se snížila bakteriální zátěž dětí, ať si klidně vědátoří dál.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni